64 C 120/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 847 921 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) částku 847 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 847 921 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku 412 431,34 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení České republiky částku 5 728 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci se domáhali po žalované pojistného plnění ve výši 847 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. Uvedli, že žalovaná uzavřela se žalobcem ad a) jako pojistníkem a zároveň pojištěným [číslo] žalobcem [číslo] jako pojištěným [číslo] panem [jméno] [celé jméno žalobce] jako pojištěným [číslo] písemnou smlouvu o životním pojištění [číslo] včetně dodatku. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky verze ŽP-DPP-ML [číslo]. Pojistná smlouva byla sjednána s počátkem pojištění ke dni [datum] a koncem pojištění ke dne [datum]. Dne [datum] došlo k pojistné události a to k úmrtí pojištěného [číslo] pana [jméno] [celé jméno žalobce], když příčinou jeho úmrtí byla náhlá srdeční zástava. Žalobci uplatnili u žalované nárok na pojistné plnění a žalovaná reagovala odstoupením od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Žalobci považovali odstoupení od pojistné smlouvy za neplatné, neboť mají za to, že po pojistné události lze pouze omítnout plnění, nelze již odstoupit (odstoupit navíc nelze po smrti pojištěné osoby) a bylo-li by platné, pak je opožděné, když lhůta k odstoupení prekludovala již dne [datum]. Žalobci dále uvedli, že žalovaná po odstoupení od pojistné smlouvy vrátila pojistníkovi na pojistném částku ve výši 54 079 Kč.

2. Žalovaná nesporovala uzavření pojistné smlouvy. Poukazovala na to, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byly nejenom pojistné podmínky, ale i zdravotní dotazník, který byl účastníky pojištění vyplněn. Na dotazy žalované pojištěný [jméno] [celé jméno žalobce] jednoznačně odpověděl a zatajil žalované informace o svém zdravotním stavu, tj. drogovou závislost na pervitinu. Dále pojištěný zatajil i další rizikové chování a to hráčství, alkohol i kouření. Nesporovala, že žalobci uplatnili svůj nárok na pojistné plnění, žalovaná však po provedeném šetření reagovala dopisem ze dne [datum], když odstoupila od pojistné smlouvy a pojistné plnění odmítla, jelikož pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy na písemné dotazy ve zdravotním dotazníku uvedl nepravdivé údaje, čímž porušil své povinnosti. Žalovaná argumentovala tím, že v projednávané věci pojistná smlouva zanikla od počátku a nárok žalobců je nedůvodný. Uvedla dále, že po odstoupení pojistníkovi též vrátila částku na pojistném, od které odečetla náklady za správu pojistné smlouvy. Žalovaná uvedla, že po smrti pojištěného [číslo] obdržela dne [datum] nejprve zprávu praktického lékaře, z níž vyplynulo, že pojištěný byl někdy„ v minulosti léčen se sy závisloti“. Žalovaná se k podrobnější lékařské zprávě dostala až dotaze na žalobce, který jí sdělil jméno odborného lékaře, k němuž pojištěný [číslo] docházel. Odbornou lékařskou zprávu [jméno] [příjmení] psychiatra, který ošetřoval pojištěného ve své psychiatrické ambulanci, z níž zjistila, že pojištěný započal s užíváním pervitinu již v šestnácti letech, dvakrát byl léčen v psychiatrické léčebně [obec] získala žalovaná dne [datum]. V lékařské zprávě je zaznamenána též poslední nitrožilní aplikace pervitinu pojištěným v [anonymizováno] [rok] a v [anonymizováno] [rok], kdy pacient přiznal též užívání THC a patologické hráčství pod vlivem alkoholu i drog. Uvedla závěrem, že vzhledem k tomu, že pojistitel byl v důsledku úmyslně nepravdivě zodpovězených dotazů uveden v projednávané věci v omyl, o rozhodujících okolnostech při uzavření pojistné smlouvy, jeho postup byl správný a pojistná smlouva je od počátku neplatná a nárok žalobců není dán po právu. Argumentovala závěrem též o povinnosti každého v právním styku jednat poctivě a o tom, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu podle právního předpisu.

3. Ve věci byl po provedeném dokazování vydán zdejším soudem dne [datum rozhodnutí] rozsudek č.j. [spisová značka], jímž byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Na základě podaného odvolání Městský soud v Praze rozsudek zrušil, když vyzval soud prvního stupně k novému právnímu posouzení. Odvolací soud uložil zdejšímu soudu zejména -) určit, na podkladě jakého právního předpisu bude postupováno -) vyložit ustanovení §2808 a 2809 NOZ -) vysvětlit, zda je na věc možné použít judikaturu vážící se k původní právní úpravě pojištění -) vypořádat se s námitkou žalobců, že smrtí pojištěného pojistný vztah zanikl a nebylo možné platně odstoupit -) vypořádat se s námitkou žalobců, že od smlouvy bylo odstoupeno opožděně 4. Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi nimi a dále i panem [jméno] [celé jméno žalobce] byla uzavřena smlouva o životním pojištění a že pojištěný [číslo] uvedl do zdravotního dotazníku nepravdivé údaje, ani o tom, že došlo k pojistné události (smrt pojištěného [číslo]), která byla řádně ohlášena, ani o skutečnosti, že dle smlouvy je výše nároku žalobců na pojistné plnění vyplývající z pojistné smlouvy 902 000 Kč a 54 079 Kč jim již bylo žalovanou vyplaceno.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobcem ad a) jako pojistníkem a zároveň pojištěným [číslo] žalobkyní ad b) jako pojištěným [číslo] [jméno] [celé jméno žalobce] jako pojištěným [číslo] byla dne [datum] uzavřena se žalovanou pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum] na dobu 20 let. Pojištění bylo uzavřeno jako pojištění životní pro sjednaná pojistná nebezpečí s krátkodobými dopady a dlouhodobými dopady. V pojistné smlouvě se pojistník zavázal platit měsíčně pojistné po slevách ve výši 1 623 Kč. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl v pojistné smlouvě uveden jako riziková skupina [číslo] s povoláním zdravotní personál. Za dobu nezbytného léčení úrazu u něho byla sjednána pojistná částka 300 Kč na dobu do věku 50 let, za trvalé následky úrazu představovala pojistná částka 500 000 Kč na dobu do věku 50 let a pro případ úmrtí byla sjednána pojistná částka 900 000 Kč na dobu do věku 50 let. Z pojistné smlouvy dále vyplývá, že pojištěný [číslo] [jméno] [celé jméno žalobce] označil za obmyšlenou osobu své rodiče, tedy žalobce a) a žalobkyni b). Nedílnou součástí smlouvy byl i zdravotní dotazník, v němž pojištěný [číslo] uvedl, že jeho praktickým lékařem je [anonymizováno] [celé jméno svědka], že v posledních deseti letech pro nemoc nebo úraz nebyl v nemocnici, v léčebně nebo v jiném zdravotnickém zařízení, uvedl, že neutrpěl žádný úraz s trvalými následky, že nekouří, nemá problémy s dýchacími cestami, se žaludkem, s ledvinami, se štítnou žlázou, krví a mízními uzlinami, nervovou soustavou, neprodělal žádnou infekci, že netrpí žádnými zdravotními obtížemi, pro které by byl sledován nebo léčen a že neužívá v posledních třech letech žádné léky a že se neléčil v souvislosti s návykem na alkohol, drogy, hráčství v průběhu svého života. Tento písemný zdravotní dotazník byl opět pojištěným podepsán a svým podpisem pojištěný vzal na vědomí své prohlášení, že na všechny odpovědi pojistitele odpověděl pravdivě a úplně s tím, že byl poučen o tom, že v případě neúplných a nepravdivých odpovědí může pojistitel podle občanského zákoníku od pojistné smlouvy odstoupit, popřípadě odmítnout plnění. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly dále také pojistné podmínky verze ŽP-DPP-ML [číslo], které zahrnují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob 02/ 2014, Všeobecné pojistné podmínky pro případ nemoci a pojištění finančních ztrát 01/ 2014, řadu zvláštních pojistných podmínek a Doplňkové pojistné podmínky verze ŽP-DPP-ML [číslo]. Z všeobecných pojistných podmínek se podává, že účastníci smluvního vztahu si dohodli, že jejich práva a povinnosti z pojištění se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění osob 02/ 2014, příslušnými doplňkovými pojistnými podmínkami, sazebníkem poplatků, oceňovacími tabulkami a pojistnou smlouvou.

6. Soud má také za prokázáno, že k výše uvedené pojistné smlouvě byl podepsán i dodatek, podle něhož se úmrtí u pojištěného [číslo] jako pojistné riziko nově ohodnocuje částkou 902 000 Kč.

7. Z písemného oznámení o pojistné události soud dále zjistil, že žalobce ad b) [celé jméno žalobce] vyplnil formulář pojistitele o pojistné události, ve kterém uvedl, že dne [datum] došlo k úmrtí pojištěného [číslo] [jméno] [celé jméno žalobce], s diagnózou srdeční zástava, že praktickým lékařem pojištěného byl [celé jméno svědka], a dědické řízení vyřizuje [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Současně má soud za prokázáno, že informaci o pojistné události včetně skenu úmrtního listu, pitevní zprávy, a identifikace rodičů, jako oprávněných osob předala pojišťovací zprostředkovatelka [celé jméno svědka] emailem ze dne [datum] žalované, která jí přijetí této zprávy obratem potvrdila.

8. Z výpisu ze zdravotní dokumentace pořízené dne [datum], která byla praktickým lékařem zemřelého zaslána žalované k pojistné události ze dne [datum], vyplynulo, že k dotazu, zda se u zemřelého pojištěného v minulosti vyskytly problémy s alkoholem či drogami praktický lékař uvedl, že zemřelý trpěl„ v minulosti sy závislosti na návykových látkách“.

9. Soud má z listiny označené jako Žádost o zaslání doplňujících dokladů ze dne [datum] za prokázáno, že žalovaná vyzvala žalobce a) téměř dva měsíce potom, co zjistila, že pojištěný [číslo] byl v minulosti léčen se syndromem závislosti na návykových látkách, aby sdělil žalované jméno tohoto odborného lékaře, u něhož se pojištěný [číslo] léčil.

10. Z lékařské dokumentace [anonymizována dvě slova], psychiatra, kterou žalovaná obdržela dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl ošetřujícím lékařem [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum]. Dle záznamu ve zdravotní dokumentaci poskytnuté lékařem od [datum] bylo uvedeno, že se jedná o pacienta, který po předávkování pervitinem je v anamnéze, že pacient absolvoval dvakrát pobyt v psychiatrické léčebně, hraje na automatech, když bere pervitin. V průběhu léčby je zaznamenána řada návštěv psychiatra i další pobyt v nemocnici z [datum]. Dle dokumentace bral pacient pervitin i v roce [rok] a následně i v roce [rok], kdy byla pojistná smlouva uzavřena. Poslední záznam je z [datum], kde lékař konstatuje, že pacient byl závislý na návykových látkách a naposled byl v ambulanci v roce [rok].

11. Z pitevního protokolu [spisová značka] Fakultní nemocnice v [obec], [anonymizována tři slova] soud dále zjistil, že se jedná o zdravotní pitvu k úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] [datum] doma s tím, že k pitvě dochází již dne [datum] a pitvu provádí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] pro klinickou diagnózu srdeční zástava, která byla zjištěna [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V pitevním protokole je uvedena pitevní diagnóza A [číslo] generalizovaná a neurčení ateroskleróza bez gangrény. Z makro popisu z tohoto protokolu dále vyplývá, že jde o [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], dále z protokolu vyplývá vnitřní prohlídka, otevření dutiny lební, otevření dutiny hrudní a břišní.

12. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná sdělila pojistníkovi, že odstupuje od výše uvedené pojistné smlouvy z důvodu nepravdivých informací, které uvedl pojištěný [číslo] při sjednávání smlouvy do zdravotního dotazníku. Na pojistném bylo vyplaceno 60 088 Kč, od této částky žalovaná odečetla náklady, které vznikly s uzavřením a správou pojistné smlouvy a zaslala pojistníkovi částku 54 079 Kč.

13. Z výpovědi [celé jméno svědka], soud dále zjistil, že je praktickým lékařem a že pracuje v nemocnici ve [obec]. Žalobce ad a) zná osobně, protože se žalobcem pracoval v nemocnici ve [obec]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] byl jeho pacientem od roku [rok]. Navštěvoval ho asi dvakrát ročně. Svědek též uvedl, že žalobce ad a) věděl o tom, že jeho syn má problémy s drogami, byl z toho nešťastný. Svědek dále uvedl, že příčinou smrti bylo dle pitevního protokolu uvolnění ateromatózního plátu v koronárních tepnách, který ucpal jednu hlavní koronární tepnu, což nemělo souvislost s jeho drogovou závislostí.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že pracovala pro [právnická osoba] jako pojišťovací zprostředkovatel. [ulice] pojišťovna v roce [rok] nabízela životní pojištění„ Můj život“ a předmětnou smlouvu uzavírala za žalovanou v kanceláři makléřské společnosti v [obec]. Svědkyně též vypovídala ke konkrétním okolnostem předmětné pojistné smlouvy. Uvedla, že jednala se třemi účastníky pojištění jak se žalobci, tak i s jejich synem. Potřeby pojištění zjišťovala i u nich doma, u žalobců byla i s kolegyní minimálně dvakrát během týdne v lednu [rok]. Napodruhé se smlouva podepsala. Pan [celé jméno žalobce] mladší měl zájem o úrazové pojištění, tedy pojištění doby nezbytného léčení úrazu, za trvalé následky úrazu i pojištění pro případ smrti, částka na pojistné plnění pro případ úmrtí v jeho případě byla nastavena vyšší, protože pojištěný byl mladší, riziko úmrtí u mladších lidí bylo levnější a toto pojistné riziko též znamenalo slevu na pojistném. Z důvodu nastavení předmětné smlouvy tak pojištění činilo 1 623 Kč, jinak by bylo nastaveno na pojistné ve výši 1 954 Kč. Svědkyně uvedla, že v případě, že by věděli, že pan [jméno] [celé jméno žalobce] jako pojištěný [číslo] užíval drogy, nikdy by tu pojistku neuzavřeli.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem dále zjištěno, že je zaměstnancem žalované a vedoucím týmu oceňování rizik životního pojištění. Svědek uvedl, že v projednávané věci, že pokud by pojistitel při vstupu při jednání o smlouvě zjistil, že klient vykazuje symptomy závislosti na návykových látkách, takového klienta by pojistitel do pojištění nepřijal. Svědek výslovně uvedl, že pro žalovanou„ není určitě pojistitelný člověk, který trpí jakoukoliv mírou závislosti.“ K opakovanému dotazu právního zástupce žalobců svědek zopakoval, že v momentě, kdy by žalovaná od počátku věděla, že u pan [celé jméno žalobce] mladšího byl shledán syndrom závislosti na návykových látkách, tak by s takovým klientem smlouvu neuzavřeli. Soud má z výpovědi svědka dále za prokázáno, že detailnější informace od odborného lékaře žalovaná vyžadovala proto, že se„ hledala cesta jak po pojistné události plnit“ i přes lživé prohlášení ve zdravotním dotazníku.

16. Soud má konečně za prokázáno, že žalobci zaslali žalované přípis ze dne [datum] s výzvou k plnění (viz přípis ze dne [datum] včetně podacího lístku).

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

18. Žalobci a žalovaná uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, kde jako druhý pojištěný figuroval i [jméno] [celé jméno žalobce] ml., který však dne [datum] zemřel na srdeční zástavu. Součástí pojistné smlouvy byl zdravotní dotazník, kde pojištěný [číslo] uvedl, že se v minulosti neléčil a ani se neléčí v souvislosti v návykovými látkami. Taková informace byla lživá, neboť z lékařské dokumentace vedené [anonymizována dvě slova], psychiatrem od roku [rok] do roku 2016 vyplynulo, že šlo o pacienta se závislostí na pervitinu. Žalovaná by smlouvu s takovou osobou neuzavřela, kdyby při uzavírání smlouvy věděla, že trpí jakoukoliv mírou závislosti. Pojištění pro případ smrti pojištěného [číslo] činilo 902 000 Kč, obmyšlenými osobami byli žalobci a) a b). pojistnou událost ohlásili žalobci dne [datum], žalovaná si od praktického lékaře vyžádala zprávu o zdravotním stavu zemřelého, tato byla datována k [datum] a bylo v ní uvedeno, že pojištěný trpěl„ v minulosti sy závislosti na návykových látkách“. Až dne [datum] si žalovaná zaslala žalobci a) dotaz na jméno odborného lékaře, u něhož se zemřelý léčil. Dne [datum] získala žalovaná zdravotnickou dokumentaci [anonymizována dvě slova], po dalším měsíci a půl, tedy [datum] žalovaná od pojistné smlouvy odstoupila a vrátila žalobci a) pojistné plnění s odečtení nákladů na uzavření a správu pojistky ve výši 54 079 Kč.

19. Vzhledem k tomu, že po zrušení původního rozsudku odvolacím soudem zůstaly sporné pouze právní aspekty případu (ostatně to vyplynulo i ze zrušovacího rozhodnutí Městského soudu v Praze), soud neprováděl již žádné další dokazování a věc zhodnotil již pouze právně.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

21. Vzhledem k době uzavření pojistné smlouvy lze konstatovat, že věc bude posuzována dle ustanovení o pojistné smlouvě zakotvených v z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ). Mezi účastníky nebylo sporu o tom - a soud takovému právnímu hodnocení přisvědčil -, že smlouva [číslo] ze dne [datum], která byla mezi nimi uzavřena, byla svou povahou pojistná smlouva, upravená v ust. 2758 NOZ, podle něhož platí, že pojistitel se zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Spor mezi účastníky spočíval v právním posouzení řádnost a včasnosti odstoupení od této smlouvy, které učinila vůči žalobci a) jako pojistníkovi žalovaná dne [datum]. Jednalo se o výklad ustanovení §2808 (odstoupení od pojistné smlouvy) a 2809 (odmítnutí plnění) NOZ a použití judikatury vážící se k ustanovením § 23 z.č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě (odstoupení) a § 24 z. [číslo] Sb (odmítnutí plnění) a dále § 802 z.č.40/1964 obč. z., neboť judikatura k novému občanskému zákoníku se ještě nevyvinula. Tyto předpisy stanoví následující: <b>z. č. 89/2012 Sb., NOZ:</b> § 2808 (1) Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v § 2789. Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788. (2) Odstoupí-li pojistník od smlouvy, nahradí mu pojistitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil; odstoupil-li od smlouvy pojistitel, má právo započíst si i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Odstoupí-li pojistitel od smlouvy a získal-li již pojistník, pojištěný nebo jiná osoba pojistné plnění, nahradí v téže lhůtě pojistiteli to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné. § 2809 Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § [číslo] a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek. <b>z.č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě:</b> § 23 (1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. (3) Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného. § 24 (1) Nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, <b>z.č. 40/1964 Sb. OZ:</b> § 802 (1) Při vědomém porušení povinností uvedených v ustanovení § 793 může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném odpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil; jinak právo zanikne. (2) Dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, je oprávněn plnění z pojistné smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.

22. Nejprve je tedy třeba konstatovat, že se soud neztotožnil s argumentací žalobců, kteří tvrdili, že od smlouvy již nelze odstoupit po první pojistné události a odkazovali se na judikaturu vážící se k z.č. 40/1964 Sb. (viz odkazy na rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 2249/99 či 25 Cdo 4261/2008). Uváděnou judikaturu však dle soudu prvního stupně nelze použít, když znění ustanovení §802 je v tomto ohledu jiné, neboť u odstoupení výslovně nezmiňuje možnost vyplacení pojistného plnění, které přesahuje zaplacené pojistné, tak, jako je to u ustanovení § 23 z.č. 37/2004 Sb. a § 2808 NOZ. Obě novější ustanovení totiž výslovně připouštějí možnost, že odstoupeno může být i po první pojistné události, když jinak by nebylo možné uvažovat o vrácení již vyplaceného pojistného plnění, jak je stanoveno v § 23 věta čtvrtá z. č. 37/2004 a §2808 věta druhá NOZ. Tomu odpovídá i judikatura vážící se k z. č. 37/2004 Sb., např. rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 1735/2014, které ve své právní větě uvádí, že„ Uvede-li oprávněná osoba při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivé nebo neúplné údaje (pojistník tvrdil, že vozidlo nebylo havarováno), nelze této osobě v případě pojistné události spočívající v odcizení vozidla odmítnout plnění z pojistné smlouvy podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb., ale přichází pouze možnost aplikace § 23 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., upravující právo pojistitele od smlouvy odstoupit.“ Tedy i citované rozhodnutí nevidí jako problém, aby pojistitel i potom, co nastane pojistná událost (odcizení vozidla) od smlouvy odstoupil a to z důvodů nepravdivých informací uvedených při sjednávání smlouvy. Vzhledem k tomu, že by se jinak pojistitel nemohl ze smlouvy vyvázat (odmítnout plnění lze pouze tehdy, pokud by nepravdivé informace měly být příčinou pojistné události, což lhaní o stavu vozidla ve vztahu k následnému odcizení jistě není), považuje soud tento výklad za logický.

23. Další námitka žalobců vážící se ke zpochybnění práva na odstoupení žalované od smlouvy spočívala v argumentaci zánikem pojištění v důsledku smrti pojištěného [číslo], když žalobci tvrdili, že od zaniklé smlouvy již nelze odstoupit. Svůj názor podpořili zněním ust. § 2810 NOZ, podle něhož platí, že pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění a dále i rozhodnutími NS ČR sp. zn. 33Cdo 2907/2000, 23 Cdo 3661/2017, které ho podporovala. Soud má však za to, že je třeba rozlišovat jak u odstoupení od smlouvy, tak např. u odmítnutí plnění, jaké právní následky takový úkon vyvolá. Jak konstatuje komentářová literatura např. v kapitole u odmítnutí pojistného plnění, v důsledku něhož může také dle § 2810 NOZ zaniknout pojištění, dochází zde pouze k zániku obligace, pojistná smlouva jako právní důvod (titul) závazků z pojištění však nezaniká. Práva ze skutečností, se kterými může být spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistných událostí), k nimž došlo do konce pojistné doby, mohou být aktivně legitimovanou osobou vynucena i po zániku pojištění. Pojistná smlouva trvá, existuje i po uplynutí promlčecích lhůt. (viz komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 3014), 1. vydání, 2014, s .1381-1385, bod 23). Naopak u odstoupení dle § 2808 NOZ je to jinak, neboť odstoupením je způsoben vždy zánik pojistné smlouvy, jako právního titulu závazku. Soud vyšel z premisy, že smlouva byla uzavřena mezi pojistníkem, kterým byl žalobce a) a žalovanou, další osoby byly pouze osoby pojištěné. Na základě výše nastíněné teoretické úvahy dospěl k závěru, že smrtí pojištěného [číslo] zanikla tedy pouze obligace jako taková, nikoliv celá pojistná smlouva, od níž tak bylo dle názoru soudu možné i nadále odstoupit. V případě zmiňovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu 33Cdo 2907/2000 i 23 Cdo 3661/2017, které se zabývají tím, že v případě smrti pojištěného je možno odstoupit od pojistné smlouvy jen před vznikem pojistné události, je tak potřeba zdůraznit, že to se týká pouze případu, kdy ten, komu je to odstoupení adresováno, již nežije (zanikl subjekt smlouvy – pojistník). Tento výklad je podpořen i komentářovou literaturou (viz komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 3014), 1. vydání, 2014, s .1381-1385, bod 27). V projednávaném případě však ve smluvním vztahu byl stále pojistník [anonymizováno] [celé jméno žalobce] st., jakožto smluvní strana a soud došel k závěru, že zanikla pouze obligace vůči pojištěnému [číslo] tedy pojišťovna vůči pojistníkovi (žalobci a) mohla platně odstoupit. Ostatně i rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 4115/2010, které ve své právě větě uvádí, že„ V případech, na které míří ustanovení § 10 zákona o pojistné smlouvě, tedy tam, kde je pojištěný osobou odlišnou od pojistníka, není pojistník v postavení zástupce pojištěného (ani přímého, ani nepřímého), nýbrž je, vedle pojištěného a pojistitele, účastníkem (subjektem) závazkového vztahu soukromého pojištění a je též, na rozdíl od pojištěného, smluvní stranou pojistné smlouvy; je to tedy on, nikoliv pojištěný, kdo svým jménem a na svůj účet uzavírá s pojistitelem pojistnou smlouvu“, dle názoru soudu tento výklad podporuje.

24. Soud tedy dospěl k závěru, že odstoupit od pojistné smlouvy bylo možné a že žalovaná odstoupila v souladu s §2808 NOZ, podle kterého má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Soud není na pochybách, že tato skutečnost se žalované podařila prokázat výslechem svědků [příjmení] a [příjmení], kteří jednoznačně uvedli, že v okamžiku, kdyby při uzavírání smlouvy věděli, že [jméno] [celé jméno žalobce] ml. je či byl závislý na návykových látkách, byl by pro žalovanou nepojistitelný, tedy smlouvu by s ním neuzavřeli.

25. Spor mezi účastníky spočíval konečně ještě ve vyřešení otázky, zda dospěje-li soud k závěru, že bylo možné od smlouvy odstoupit, bylo odstoupeno včas, tedy ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě. Právo na odstoupení zaniká, pokud není stranou uplatněno do dvou měsíců, kdy tato strana zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788 NOZ. Otázkou pro vyřešení soudem zůstalo, zda se žalovaná o porušení povinnosti stanovené v § 2788 NOZ dozvěděla již ze zprávy praktického lékaře [anonymizováno] [celé jméno svědka], který uvedl, že pojištěný trpěl„ v minulosti sy závislosti na návykových látkách“ nebo zda jí zůstalo vyhrazeno právo provádět další detailnější šetření a lhůta k odstoupení jí začala běžet až v okamžiku doručení celé kompletní zdravotnické dokumentace z psychiatrické ambulance. Soud prvního stupně nakonec dospěl k závěru, který byl podpořen rozhodnutím NS ČR 32 Odo 442/2003 vážícím se sice k odmítnutí plnění, ale pro posouzení běhu lhůtu je to nerozhodné. Nejvyšší soud konstatoval, že„ Odvolací soud správně uzavřel, že z hypotézy právní normy § 802 odst. 2 obč. zák., upravující právo pojistitele odmítnout pojistné plnění, vyplývá, že předpokladem důvodného uplatnění uvedeného práva je okolnost, že pojistitel se dozvěděl o určitých zákonem předvídaných skutečnostech poté, co již nastala pojistná událost. Je-li tedy vznik práva odmítnout pojistné plnění podmiňován okolností, že se pojistitel po pojistné události dozví o určitých okolnostech, pak uvedené právo může být objektivně posuzováno a vykonáno nejdříve - poprvé - až dnem, kdy se pojistitel dozví o skutečnostech toto právo zakládajících.“. Na základě tohoto východiska Nejvyššího soudu, tedy že je třeba dozvědět se o skutečnosti právo zakládajících, aby lhůta pro odmítnutí plnění (nebo pro odstoupení) začala běžet, se soud domnívá, že takovou skutečností bylo již vědomí podložené zprávou s razítkem praktického lékaře pojištěného o tom, že zemřelý byl v minulosti léčen se syndromem závislosti. Podle výslechu svědků [příjmení] a [příjmení] již totiž zcela evidentně samotná vědomost o léčení zemřelého v souvislosti se závislostí na návykových látkách, bez jakýchkoliv dalších podrobností by žalované stačila k rozhodnutí smlouvu neuzavřít. Pokud by taková informace žalované stačila k neuzavření pojistné smlouvy, pak jí musí jistě stačit i k rozhodnutí o odstoupení od smlouvy. Jakékoliv další šetření, které svědek [příjmení] označil jako„ hledání cesty, zda by i přes nepravdivou informaci ve zdravotním dotazníku nebylo možné plnit“, lze označit ze strany žalované jistě jako„ proklientské“, avšak musí se vejít do zákonem stanovené dvouměsíční lhůty pro odstoupení. V opačném případě by totiž mohlo dojít k nezákonnému prodlužování prekluzivní lhůty s odůvodněním, že žalovaná stále nemá dostatek informací, podkladů či šetření potřebných k rozhodnutí, zda má či nemá od smlouvy odstoupit. Zákonodárce ze zcela zjevných důvodů právní jistoty zakotvil do ustanovení o odstoupení prekluzivní lhůtu a ta by neměla být vykládána extenzivně.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná nestihla odstoupit od smlouvy v zákonem předvídané prekluzivní lhůtě, soud přiznal žalobcům výrokem I. tohoto rozsudku plnění z pojistné smlouvy, na které měli nárok a jehož výše byla mezi stranami nesporná s ohledem na již vyplacených 54 079 Kč.

27. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o.z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 412 431,34 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 42 397 Kč za prvoinstanční řízení a z částky 42 397 Kč za zaplacený soudní poplatek z odvolání a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 847 921 Kč sestávající z částky 18 720 Kč (11 700 x 2 žalobci – 20 % dle §12 odst.4 a.t.) za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále pak cestovní náhrada v celkové výši 27 276,74 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 6 524,43 Kč za [anonymizováno] ujetých km v částce 5 124,43 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 6 524,43 Kč za [anonymizováno] ujetých km v částce 5 124,43 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 7 113,94 Kč za [anonymizováno] ujetých km v částce 5 713,94 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 7 113,94 Kč za [anonymizováno] ujetých km v částce 5 713,94 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t.

29. Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH představují částku 359330,73 Kč, DPH 21% částku 53100,61 Kč (dph není vypočítáno v souladu s názorem odvolacího soudu z pohonných hmot a soudních poplatků), celkem 412 431,34 Kč: Celkové náklady řízení Odměna - 11700 Kč x 13 + 21% DPH odměna zvýšená/snížená o - 20% Odměna - 11700 Kč x 13 + 21% DPH odměna zvýšená/snížená o - 20% Režijní paušál - 300 Kč x 13 + 21% DPH Náhrada za promeškaný čas (100) 5600 Kč x 1 + 21% DPH Cestovné - 21676,74 Kč x 1 Soudní poplatek - 42397 Kč x 2 Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 359 330,73 Kč, DPH 21%: 53 100,61 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 412 431,34 Kč 30. Výrokem III. pak soud rozhodl o nákladech státu, které byly vynaloženy na svědečné a v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. neúspěšné žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když tuto určil třídenní.