64 C 13/2020

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou Ph.D. v právní věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec , zast. údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zast. Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>Odůvodnění</b> Žalobkyně se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, z titulu nároku na pojistné plnění. Uvedla, že účastníci dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu o úrazovém pojištění, jehož předmětem bylo mimo jiné pojištění trvalých následků úrazu a dne [datum] uzavřel její [role v řízení] [příjmení] [jméno] [jméno] pojistnou smlouvu o životním pojištění ve prospěch žalobkyně, mimo jiné i pojištění trvalých následků úrazu a pojištění trvalé invalidity. Součástí pojistných smluv byly pojistné podmínky žalované. Žalobkyně dále tvrdila, že dne [datum] utrpěla úraz, kdy jako [anonymizováno 26 slov]. Uvedenou událost nahlásila žalované a žalovaná dne [datum] vyplatila žalobkyni pojistné plnění [částka], a následně ve splátkách částku [částka] z obou smluv.. Vycházela z oceňovacích tabulek, které byly součástí pojistné smlouvy. S účinky k [datum] však žalobkyni byla přiznána invalidita [anonymizováno] stupně, oproti dříve přiznané invaliditě [anonymizováno] stupně, rozhodnutím vydaného Městskou správou sociálního zabezpečení [okres] dne [datum]. Poté žalovaná provedla nové šetření o zdravotním stavu žalobkyně a následně doplatila pojistné plnění ve výši [částka]. Žalovaná vycházela z oceňovacích tabulek a z diagnóz [číslo] stanovila jejich maximální procentní sazbu, s kterou žalobkyně nesouhlasila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení žalované částky i s příslušenstvím. Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala vznesením námitky promlčení. Dle tvrzení žalobkyně její námitka promlčení nebyla důvodná. Žalobkyně poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu a uvedla, že i přes odlišnost nároku na pojistné plnění, i nároku na náhradu škody, je určitá věcná souvislost. Poukazovala na to, že nepochybně za škodnou událost lze považovat úraz žalobkyně, který utrpěla dne [datum], avšak toto datum nelze automaticky považovat i za pojistnou událost. S odkazem na pojistnou smlouvu uzavřenou dne [datum], v její prospěch jejím [role v řízení], v rámci životního pojištění a změnu stupně invalidity tzv. III. stupně, k čemuž došlo v projednávané věci na základě rozhodnutí správního orgánu, až s účinky k [datum], její právo na pojistné plnění se promlčelo v tříleté promlčecí době, která však počala běžet až po pojistné události, tj. od [datum] a k promlčení jejího nároku tak nemohlo dojít, s poukazem na to, že pojistnou událostí je až skutečné ustálení jejího zdravotního stavu, od něhož se teprve odvíjí její právo na pojistné plnění v konkrétní výši, což odpovídá ujednání účastníků v pojistné smlouvě čl. 11 odst. 1 VPP ŽP a čl. 21 odst. 1 VPP ŽP. Žalobkyně argumentovala tím, že v jejím případě k promlčení nároku nedošlo a domáhala se pojistného plnění v žalované výši se zákonným úrokem od [datum] do zaplacení. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, uplatněný nárok v celém rozsahu neuznala a považovala jej za nedůvodný. Nesporovala skutečnosti o uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění úrazu se sjednanou pojistnou částkou za trvalé následky úrazu a skutečnosti o uzavření pojistné smlouvy o životním pojištění ze dne [datum], kterou uzavřel [role v řízení] žalobkyně se žalovanou ve prospěch žalobkyně pro pojištění za trvalé následky úrazu a pro trvalou invaliditu následkem úrazu. Žalovaná dále nesporovala, že žalobkyně dne [datum] utrpěla úraz, a že tato událost byla žalované nahlášena, a že žalovaná celkem poskytla žalobkyni z předmětné události pojistné plnění z obou pojistných smluv v celkové výši [částka]. Poukazovala na to, že žalobkyně v projednávané věci uplatňuje nárok na pojistné plnění z úrazového pojištění, nikoli z pojištění životního, v projednávané věci tak promlčecí lhůta počala běžet tři roky po uplynutí jednoho roku po pojistné události a k promlčení nároku žalobkyně tak došlo [datum], když žalobkyně úraz utrpěla dne [datum] a žaloba byla podána soudu až dne [datum]. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky nebyly sporné okolnosti o existenci závazkového vztahu z předmětných pojistných smluv. Z písemné pojistné smlouvy [číslo] soud dále zjistil, že žalobkyně uzavřela s [právnická osoba], pojistnou smlouvu o úrazovém pojištění dne [datum] jakožto pojistník. Z pojistné smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně jako pojištěná osoba byla zařazena do rizikové skupiny 1, a že účastníci uzavřeli pojištění z úrazového pojištění pro trvalé následky úrazu, pojištění doby nezbytného léčení tělesného poškození úrazem ve variantě DML, s pojištěním progresivního plnění za sjednaný násobek pro trvalé následky úrazu. Účastníci sjednali pojistné za pojistné období v celkové výši [částka]. Účastníci pojistnou smlouvu uzavřeli na dobu určitou, do [datum]. Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění schválené Ministerstvem financí ČR pod č. j. 323/45064/1993. Z ujednání čl. 13 Všeobecných pojistných podmínek pro úrazové pojištění schválené Ministerstvem financí ČR pod č. j. 323/45064/1993 soud dále zjistil, že pojistnou událostí v úrazovém pojištění je úraz pojištěného. Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření a jedů, kterým bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno tělesné poškození anebo smrt. Uvedené bylo soudu osvědčeno z pojistné smlouvy o úrazovém pojištění ze dne [datum], z všeobecných pojistných podmínek pro úrazové pojištění a z potvrzení žalované o uzavření úrazové pojistky [číslo]. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že [role v řízení] žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] uzavřel se žalovanou dne [datum] životní pojistku„ [anonymizováno]“, v rámci které bylo uzavřeno pojištění ve prospěch žalobkyně pro úrazové pojištění dospělých, pro pojištění případu smrti následkem úrazu, za trvalé následky úrazu včetně progresivního plnění za trvalé následky úrazu, pojištění za trvalou invaliditu následkem úrazu, pojištění doby nezbytného léčení úrazu a pojištění za hospitalizaci následkem úrazu. Pojistné bylo sjednáno v prospěch pojištění žalobkyně ve výši [částka] měsíčně. Uvedené bylo soudu osvědčeno z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze žádosti o provedení změny a rozšíření úrazového pojištění ze dne [datum]. Z všeobecných pojistných podmínek pro úrazové pojištění schválené [právnická osoba] dne 10.6. 2008 pod č. j. 2, které žalobkyně připojila k listinám o existenci závazkového vztahu z pojistné smlouvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že podle úvodního ustanovení uvedených pojistných podmínek pro úrazové pojištění, které sjednává [právnická osoba], se použije právní řád České republiky a platná příslušná ustanovení zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., a že součástí pojistné smlouvy jsou tyto všeobecné pojistné podmínky. Podle ujednání v čl. 11 účastníci sjednali, že pojistnou událostí v úrazovém pojištění je úraz pojištěného. Úrazem se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. Pro účely úrazového pojištění se poškozením zdraví rozumí tělesné poškození, které je uvedeno v oceňovacích tabulkách pojistitele. Z doplňkových pojistných podmínek (dále jen ŽP [příjmení] [příjmení] [číslo]), které předložila žalobkyně k osvědčení závazkového vztahu z pojistné smlouvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že v čl. 6 bod 1 účastníci ujednali, dojde-li v době trvání pojištění k úrazu pojištěného, pojistitel vyplatí za podmínek sjednaných v pojistné smlouvě plnění za smrt následkem úrazu, za trvalé následky úrazu, za trvalou invaliditu následkem úrazu, za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem, za hospitalizaci následkem úrazu. V bodu 4 účastníci ujednali, že je-li v pojistné smlouvě sjednáno plnění za trvalé následky úrazu, pak pojistitel určuje výši plnění podle zásad uvedených v tomto bodě, tabulek pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění platných k datu pojistné události a podle výše sjednané pojistné částky. Podle bodu 4.2 ujednání, zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, vyplatí pojistitel z pojistné částky tolik procent, kolika procentům odpovídá pro jednotlivá tělesná poškození podle oceňovací tabulky B. Rozsah trvalých následků po jejich ustálení a v případě, že se neustálí do tří let ode dne úrazu, kolika procentům odpovídá jejich stav ke konci této lhůty. V bodu 5 účastníci ujednali dále, je-li v pojistné smlouvě sjednáno plnění za trvalou invaliditu následkem úrazu, pak pojistitel určuje výši plnění podle zásad uvedených v tomto bodě tabulek pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění platných k datu pojistné události a podle výše sjednané pojistné částky. Podle bodu 5.2, zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, podle oceňovací tabulky B ve výši nejméně 65%, o případném snížení (a to v součtu jednotlivých trvalých následků) pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku. Pro posouzení uvedeného rozsahu trvalých následků je rozhodný stav trvalých následků, které úraz zanechal jeden rok od data úrazu. Podle bodu 5.5 právo na pojistné plnění za trvalou invaliditu může uplatnit pojištěný nejdříve jeden rok od data úrazu na příslušném formuláři pojistitele nebo dohodnutým způsobem. Z čl. 5 bod 1 uvedených pojistných podmínek dále vyplývá ujednání, že dojde-li podle ujednání účastníků smlouvy v době trvání pojištění k pojistné události z pojištění pro případ invalidity, má pojistné plnění formu úhrady běžného pojistného (dále též zproštění od placení pojistného), bylo-li sjednáno v pojistné smlouvě nebo i formou měsíční invalidní renty, bylo-li sjednáno v pojistné smlouvě. Z předložené pojistné smlouvy ze dne [datum] ujednání o formě plnění úhrady běžného pojistného nebo o plnění ve formě měsíční invalidní renty, soudu osvědčeno nebylo. Z pojistné smlouvy vyplývá dále ujednání o plnění za trvalou invaliditu následkem úrazu v pojistné částce ve výši [částka]. Podle bodu [číslo] bylo dále ujednáno, je-li invalidní důchod přiznán výlučně v důsledku úrazu, který splňuje požadavky uvedené ve VPP UP, nevyžaduje se splnění podmínky dvou let trvání pojištění dle všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění. Z všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění ve verzi předložené žalobkyní (ŽP [příjmení] [příjmení] 001) čl. 21 soud zjistil ujednání o pojištění pro případ invalidity (nikoliv následkem úrazu) o tom, že pojištění pro případ invalidity vyplatí pojistitel pojistné plnění v době trvání pojištění, nejdříve však do dvou let od uzavření pojistné smlouvy, byl pojištěnému přiznán podle předpisu o sociálním zabezpečení plný invalidní důchod, dnem přiznání invalidního důchodu se rozumí den, resp. datum, které je uvedeno ve výroku rozhodnutí oprávněného orgánu jako den, od něhož se přiznává invalidní důchod. Právo na pojistné plnění z pojištění invalidity má pojistník nebo pojištěný, podle toho, co je dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistné plnění může mít formu úhrady běžného pojistného nebo formu důchodu, podle toho, co je dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistné plnění se vyplácí po dobu dohodnutou v pojistné smlouvě. Z pojistné smlouvy ujednání účastníků o výši běžného pojistného nebo důchodu, soudem zjištěno nebylo. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že na základě posudku Městské správy sociálního zabezpečení [okres], byl žalobkyni na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti změněn stupeň invalidity od [datum]. Uvedené bylo osvědčeno soudu posudkem o invaliditě ze dne [datum]. Z uvedeného posudku dále vyplývá, že žalobkyni byl přiznán podle zákona o důchodovém pojištění invalidní důchod I. stupně v souvislosti s úrazem, který utrpěla dne [datum]. Správní orgán rozhodoval na základě žádosti o navýšení stupně, na základě zjištění a zdravotnické dokumentace. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Uzavírá následující skutkový stav. Z obsahu pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že účastníci v rámci jednoho typu úrazového pojištění sjednali tři druhy pojištění nabízené pojistitelem, a to pro případ smrti úrazem a trvalé následky úrazu, který zahrnuje pojištění doby nezbytného léčení tělesného poškození úrazem a připojištění progresivního plnění za sjednaný násobek pro trvalé následky úrazu podle právní normy ve znění účinném ke dni vzniku, tj. [datum]. Vznik pojistné smlouvy mezi účastníky sporný nebyl. Sjednali též, že pojistnou událostí pro tento typ pojištění je úraz pojištěného. [role v řízení] žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [jméno], ve prospěch žalobkyně, uzavřel další pojistnou smlouvu, a to z několika typu pojištění, pojištění úrazové s druhem pojištění, pro pojištění případu smrti následkem úrazu, za trvalé následky úrazu včetně progresivního plnění za trvalé následky úrazu, pojištění za trvalou invaliditu následkem úrazu, pojištění doby nezbytného léčení úrazu a pojištění za hospitalizaci následkem úrazu, podle právní normy účinné ke dni vzniku [datum]. Z nabídky variant životního pojištění bylo sjednáno pojistné pro uvedené druhy pojištění. V pojistné smlouvě bylo ujednáno, že pojistnou událostí je úraz pojištěného, jímž se rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. Žalobkyně dne [datum] utrpěla úraz, kdy jako chodkyně byla sražena autobusem, a utrpěla mnohačetná poranění, mimo jiné zejména otevřenou zlomeninu pravého kotníku a zlomeninu pánve s následnou dlouhodobou léčbou a trvalými zdravotními následky, a to za účinnosti výše uvedených pojistných smluv. Z uvedených smluv soud nezjistil pojištění pro případ invalidity s ujednáním měsíční invalidní renty nebo zproštěním placení pojistného, nebo že by dne [datum] došlo k pojistné události počátkem výplaty invalidního důchodu žalobkyně. Uvedené žalobkyně netvrdila. Následkem poškození zdraví žalobkyni byl přiznán invalidní důchod, jehož stupeň byl na základě příslušného správního orgánu státu změněn od [datum], zpětně, protože již nešlo o invaliditu I. stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu. V pojistných podmínkách ŽP [příjmení] [příjmení] [číslo], bylo ujednáno pravidlo v čl. 6 bod 5, v jakém rozsahu a v jaké výši pojistitel poskytuje plnění za trvalou invaliditu následkem úrazu a to tak, že je rozhodný stav trvalých následků, které úraz zanechal jeden rok od data úrazu. Další provedené důkazy soud nehodnotil, protože z nich nezjistil právně významné skutečnosti. <i>Podle ust. § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) je tento zákon účinný od [datum]. Dle ust. § 3028 odst. 3 zákona, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> Podle ust. § 788 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, tj. do [datum], pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, v pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit, jen pokud je to ku prospěchu pojištěného. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva. Podle ust. § 816 obč. zák. z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost. Podle ust. § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 104 obč. zák., u práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí doba za rok po pojistné události. <i>Podle ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni [datum], pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. b) uvedeného zákona, pro účely tohoto zákona se rozumí pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podle ust. § 34 odst. 1 uvedeného zákona, v případě pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Podle ust. § 34 odst. 2, základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu. Podle ust. § 49 odst. 1 uvedeného zákona, v pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby. Podle ust. § 60 odst. 1 uvedeného zákona, v úrazovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Podle ust. § 60 odst. 2, úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání soukromého pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. Podle ust. § 8, právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.</i> Podle uvedené právní úpravy ve znění účinném do 31.12. 2004, i nové úpravy ve znění účinném do 31.12.2013, se pojistnou smlouvou zavazuje pojistitel poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Pojištění tak představuje určitý způsob zabezpečení proti následkům vyvolaným skutečností charakterizovanou pojistným nebezpečím či pojistným rizikem. Obsahem pojištění osob je pojištění fyzické osoby pro případ, který se týká jejího života, zdraví, popř. jejího osobního stavu. Z tohoto pojištění se v případě pojistné události oprávněné osobě vyplácí sjednaná částka nebo dohodnutý důchod nebo je jí poskytována určitá výše plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. V projednávané věci se soud předně vypořádal s uplatněnou námitkou promlčení. V tomto ohledu odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 896/2006, ve kterém soud uzavřel, že„ dovolá-li se účastník občanského soudního řízení promlčení, nemůže soud promlčené právo (nárok) přiznat, návrh na zahájení řízení v takovém případě zamítne. Jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o. s. ř. přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým“. Soud se tak nezabýval s podstatou uplatněného nároku před posouzením námitky promlčení, protože jde o případ, kdy je nárok zjevně nedůvodný (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28. 2016, sp. zn.

IV. ÚS 2207/14). Soud konstatuje, že pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy upravený občanským zákoníkem i zákonem č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků, kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu). Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu. Obnosovým pojištěním je tedy soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku sjednané pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Životní pojištění je pak taková pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem, ve které se pojistitel zavazuje zaplatit určenou peněžní částku pojištěné osobě v případě pracovní neschopnosti, doby nezbytného léčení úrazu, za trvalé následky úrazu, za hospitalizaci následkem úrazu, v případě invalidity, závažných onemocnění a dalších připojištění nebo tuto částku zaplatit oprávněné (obmyšlené) osobě v případě úmrtí pojištěného. Pojištěný platí za tuto smlouvu v pravidelných dohodnutých intervalech pojistné. Pojistitel vlastně pojistnou smlouvou přebírá pojistné riziko související se zdravotním stavem pojištěného, popř. pojistníka (pokud se jedná o pojištění se zproštěním povinnosti platit pojistné), je ze zákona oprávněn prostřednictvím zdravotnického zařízení přezkoumávat zdravotní stav těchto osob. Určující právní otázkou pro posouzení promlčení nároku žalobkyně na pojistné plnění z úrazového pojištění ze dne [datum], je otázka počátku běhu promlčecí doby podle § 104 obč. zák. ve znění účinném k [datum]. Pokud právo na plnění z pojistné události nebylo uplatněno u soudu před skončením promlčecí doby, uplynutím této doby se promlčí. Na rozdíl od ust. § 101 obč. zák. je u práva na plnění z pojištění odlišně stanoven v ust. § 104 obč. zák. počátek promlčecí doby, který se neváže k okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, nýbrž ke vzniku pojistné události. Počátek běhu tříleté promlčecí doby je určen za rok po pojistné události, tedy celková její délka je stanovena na čtyři roky po pojistné události. Při posouzení otázky promlčení nároku na plnění z pojištění není tedy třeba řešit, od kterého okamžiku v tom kterém druhu pojištění začíná běžet promlčecí doba, neboť to jasně stanoví § 104 obč. zák., a to pro všechny druhy pojištění včetně pojištění úrazového, nýbrž jde o to, jak v tom kterém druhu pojištění je vymezena pojistná událost. Rozhodující skutečností pro určení počátku běhu promlčecí doby je totiž okamžik, kdy došlo k pojistné události. Pojistnou událostí se obecně rozumí nahodilá událost ve smlouvě, popř. v pojistných podmínkách, blíže označená, s níž je spojen vznik pojišťovny plnit (srov. § 788 odst. 1, 2 obč. zák.). Úrazem v pojišťovnictví se obvykle, shodně jako v ust. § 60 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě, rozumí„ neočekávané a náhlé působení zevních sil (ať vyvolané jinou osobou, nebo skutečností nezávislou na lidském jednání) nebo vlastní tělesné síly člověka, u něhož k úrazu došlo, nezávislé na vůli člověka, u něhož k úrazu došlo, které způsobilo poškození zdraví nebo smrt člověka, u něhož k úrazu došlo. Další určující právní otázkou pro posouzení promlčení nároku žalobkyně na pojistné plnění z úrazového pojištění ze dne [datum], je obdobně otázka počátku běhu promlčecí doby stanovené podle § 8 zákona o pojistné smlouvě, který počíná běžet 1 rok po pojistné události. V obou případech tak tříletá promlčecí lhůta počíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. Pokud tedy v projednávané věci žalobkyně utrpěla úraz dne [datum], což sama tvrdila, promlčecí lhůta počala běžet rok po pojistné události dne [datum], a uplynula dne [datum]. Pro srovnání soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 323/99, sp. zn. [číslo] nebo sp. zn. 25 Cdo 2221/2020. Žaloba byla soudu podána až dne [datum]. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl, a námitku žalované o promlčení nároku shledal důvodnou. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhod podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů, které představující náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif za 3 úkony právní služby po částce ve výši [částka] z tarifní hodnoty věci ([částka]) za 3 úkonů právní služby dle § 11 vyhl., (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), dále pak režijní paušál za 3 úkonů po [částka] ([částka]) dle § 13 odst. 3 vyhl., a DPH, neboť advokát žalované je plátcem DPH v sazbě 21% ve výši [částka], celkem tedy ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).