64 C 138/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Říhovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 32 451,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 451,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 451,93 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 199 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně domáhá se po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], dále náhrady nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru elektřiny, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, namítla svou pasivní legitimaci ve sporu, když není ani nebyla vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa, neměla v předmětné nemovitosti ani sídlo, když navíc žalobkyně netvrdí ani neprokazuje příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody, konečně odkázala též na likvidaci společnosti s tím, že nedisponuje majetkem.

3. Z Žádosti o připojení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] požádala žalobkyni o připojení k distribuční soustavě, když odběrné místo žalovaná v žádosti specifikovala číslem odběrného místa [číslo] s adresou [adresa].

4. Ze Smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení distribuční soustavě nízkého napětí ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení s tím, že předmětem této smlouvy bylo zajistit žalované připojení odběrné elektrické zařízení distribuční soustavy a zajistit žalované dohodnutý rezervovaný příkon odběrného místa [číslo] na adrese [adresa].

5. Ze Žádosti o přezkoušení elektroměru ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo na adrese odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] z důvodu bezesmluvního odběru provedeno přezkoušení elektroměru [číslo] typ [anonymizováno 9 slov].

6. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], když dne [datum] byla ze strany obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektřiny s odhadovanými stavy [anonymizováno 10 slov] elektroměru [číslo] při demontáži dne [datum] byly stavy elektroměru [anonymizováno 9 slov]; množství neoprávněně odebrané elektřiny [anonymizována čtyři slova] rozdílem mezi stavy při ukončení smlouvy a při demontáži elektroměru.

7. Ze Zkušebního protokolu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že stav počítadla [číslo] při předání do [anonymizováno] měl tyto hodnoty: [anonymizováno 7 slov].

8. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne [datum] soud zjistil, že měřidlo [číslo] splňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy [číslo].

9. Ze Smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná se se spol. [právnická osoba], [IČO], jako pronajímatelem, dohodla na úplatném užívání prostor sloužících k podnikání v obci a [katastrální uzemí], a to pozemku p. č. [anonymizováno] [číslo] – zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] v části [územní celek].

10. Z listiny označené jako Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že na základě kontroly [číslo] u žalované na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny od [datum] do [datum], tj. celkem [anonymizováno] dnů, když škoda byla vyčíslena podle stavu elektroměru [číslo] s údaji na měřidle: počáteční stav [anonymizováno 18 slov], celkem tedy bylo odebráno [anonymizována dvě slova] kWh, což činí při ceně stanovené podle § 9 odst. 1, 9 vyhlášky [číslo] bez DPH [anonymizováno], [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], celkem tedy 29 663,37 Kč s DPH; další náklady vznikly pracovníku žalobkyně ve výši 852,60 Kč za 63 minut práce a ve výši 1 452 Kč za přezkoušení elektroměru.

11. Z Ceníku služeb žalované s platností od [datum] soud zjistil, že cena za přezkoušení elektroměru – 3 fázové, II sazbové činí 1 452 Kč bez DPH.

12. Za listiny označené jako Princip kalkulace HZS soud zjistil, že hodinová sazba pracovníka na rok 2018 činí 812 Kč.

13. Z listiny označené jako Oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zjištění neoprávněného odběru elektrické energie a byla vyčíslena náhrada škody; žalovaná byla vyzvána k zaplacení náhrady škody.

14. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 32 451,93 Kč s datem splatnosti [datum].

15. Z doručenky do vlastních rukou s označením písemnosti NO [číslo] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované oznámení o neoprávněném odběru elektřiny.

16. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že neeviduje úhradu po splatnosti na základě faktury ve výši 32 451,93 Kč s tím, že požádala o úhradu této částky do 7 kalendářních dnů od doručení předžalobní upomínky.

17. Z doručenky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovanou uzavřela na základě žádosti žalované ze dne [datum] smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení distribuční soustavě nízkého napětí ze dne [datum] s adresou odběrného místa v [obec], [ulice] [adresa], číslo odběrného místa [číslo]; žalovaná se zavázala připojit odběrné elektrické zařízení k distribuční soustavě a zajistit žalované dohodnutý rezervovaný příkon. Smlouva byla ukončena dne [datum] s odhadovanými stavy elektroměru [číslo] [anonymizováno 8 slov]. Dne [datum] proběhla kontrola odběrného místa, kde byly zjištěny stavy elektroměru [anonymizováno 8 slov], rozdíl stavů elektroměru činil [anonymizována dvě slova] kWh. Žalovaná je oprávněna na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené na dobu neurčitou užívat za účelem podnikání žalované nemovité věci ve vlastnictví spol. [právnická osoba], [IČO], tj. pozemek [anonymizováno] [číslo] – zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], část [územní celek]. Žalobkyni za odebranou elektrickou energii [anonymizována dvě slova] kWh v období od [datum] do [datum] v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], při ceně [anonymizováno], [číslo] Kč/kWh vznikla škoda ve výši 29 663,77 Kč bez DPH, přičemž žalobkyni dále vznikly náklady spočívající v přezkoušení elektroměru ve výši 1 452 Kč bez DPH, a dále v práce 63 minut pověřeného pracovníka v sazbě 812 Kč/hodina bez DPH. Žalobkyně žalované oznámila zjištění ohledně neoprávněného odběru elektrické energie a vyčíslila škodu, odeslala žalované fakturu na žalovanou částku s datem splatnosti [datum] a následně předžalobní upomínku.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění; c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán; d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina; e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení; f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy; g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

21. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

22. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

23. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, určí při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

24. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

25. Výše uvedená ustanovení o náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny je třeba považovat za speciální ve vztahu k občanskému zákoníku, jak bylo již potvrzeno i rozsáhlou judikaturou vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 202/2020) a proto soud ve věci postupoval podle těchto speciálních předpokladů pro vznik povinnosti k náhradě škody i pro její náhradu. Zejména tedy vzal na zřetel, že odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je konstruována jako objektivní, tedy postačuje ke zjištění této odpovědnosti to, že k neoprávněnému odběru došlo. Tuto skutečnost má soud nepochybně prokázanou z provedeného dokazování, zejména z protokolu o kontrole odběrného místa a z žádosti o přezkoušení elektroměru.

26. Pokud tedy došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie [částka] kWh, vznikla odpovědnost za tento neoprávněný odběr a byl založen dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za tuto neoprávněně odebranou elektřinu, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se zákonem na úkor dodavatele odebral. Za neoprávněného odběratele žalobkyně označila žalovanou, když zakázaně, tj. bez řádně uzavřené smlouvy, odebírala elektrickou energii poté, co na tomto odběrném místě byla ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Soud má z provedeného dokazování, tj. zejména ze smlouvy o připojení ze dne [datum] ve spojení s nájemní smlouvou ze dne [datum], dostatečně podložený závěr o tom, že (objektivní) odpovědnost ve smyslu § 51 odst. 1 energetického zákona nese žalovaná, neboť podle názoru soudu jí pojí s odběrným místem v prostorách v [obec], na adrese [ulice a číslo], určitý právně relevantní vztah, a to vztah obligační v souvislosti s předloženou nájemní smlouvou a smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, která však již byla v době odběru ukončena. Pokud jde o žalovanou namítaný nedostatek příčinné souvislosti, k tomu soud uvádí, že existence příčinné souvislosti je v tomto konkrétním případě v souladu se zákonem presumována, žalobkyně tvrdila a prokázala určitý a soudu dostačující právně relevantní vztah žalované k odběrnému místu (srovnej též např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1862/2018), tj. nájemní vztah a ukončený smluvní vztah k odběrnému místu a pokračující odběr bez řádně uzavřené smlouvy, když zároveň žalovanou nebyly tvrzeny ani prokázány takové právně významné skutečnosti, které by tuto odpovědnost přímo vylučovaly. Jinými slovy, žalovanou uvedené námitky nejsou bez dalšího právně významné; pro založení (objektivní) odpovědnosti není třeba prokazovat příčinnou souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalované; vlastnictví k nemovité věci odběrného místa se nevyžaduje, stejně tak odpovědnost nevyloučí absence sídla společnosti na tomto místě. Likvidace společnosti též nepředstavuje žádnou zákonnou překážku pro rozhodnutí o nároku žalobkyně.

27. Pokud se jedná o způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem, ta se podle § 51 odst. 3 energetického zákona hradí primárně v penězích. Výše náhrady škody byla určena dle vyhlášky o měření elektřiny č. 82/2011 Sb., přičemž v projednávané věci byla vzniklá škoda zjištěna podle § 9 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny tím, že bylo určeno množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny na základě změřených údajů z elektroměru (rozdíl počátečního stavu na měřidle a konečného stavu na měřidle za období od ukončení smlouvy dne [anonymizována dvě slova] [rok] do odhalení neoprávněného odběru dne [datum]) a toto množství bylo vynásobeno cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinným v době zjištění neoprávněného odběru a bylo připočítáno DPH. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky o měření elektřiny byla žalobkyni přiznána též úhrada nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 2 788,57 Kč s DPH, která se považuje za součást náhrady škody při neoprávněném odběru.

28. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 199 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 299 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.