64 C 145/2019
č. j. 64 C 145/2019-186
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 505 § 509 § 1968 § 1970 § 2758 § 2774
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Šumovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 263 718 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 263 718 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 158 113,70 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro Prahu 1, náklady řízení státem placené ve výši 2 550,67 Kč, a tuto povinnost je třeba splnit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 263 718 Kč s přísl. – zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky od 8. 11. 2019 do zaplacení, a to z titulu pojistného plnění ze škodní události č. , hodnota, , ke které došlo dne 12. 11. 2015. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , adresní místo , adresa, . Dne 12. 11. 2015 se neznámý pachatel vloupal do objektu žalobkyně a založil zde požár, při němž byla rozsáhle poškozena budova s číslem popisným , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . V době škodní události byly nemovitosti pojištěny u žalované na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 2. 2009 ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014 - Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, pojištění podnikatelských rizik, a to pro případ jejich poškození nebo zničení požárem, výbuchem, přímým úderem blesku, pádem letadla (případně jeho části nebo nákladu).
2. Žalobkyně pojistnou událost žalované řádně oznámila a žalovaná tuto událost evidovala a šetřila pod č. , hodnota, . Škody způsobené požárem byly žalobkyní bezprostředně po zjištění požáru rovněž dne 13. 11. 2015 ohlášeny Policii České republiky a okolnosti požáru byly předmětem vyšetřování. Při požáru vznikla žalobkyni škoda ve výši 1.548.790,00 Kč, představující náklady vynaložené k odstranění škod způsobených na pojištěné stavbě předmětným požárem. Žalobkyně si nechala zpracovat kalkulaci nákladů na opravu – krycí list rozpočtu. Odhad výše nákladů byl několikrát diskutován s likvidátorkou pojistitele, a nakonec byl krycí list rozpočtu v konečné výši 1.498.790,00 Kč odsouhlasen i likvidátorkou pojistné události. Přesto žalovaná odmítla nahradit žalobkyni škodu jen na základě tohoto rozpočtu a požadovala, aby žalobkyně škodu nejprve odstranila a poté předložila žalované doklady k proplacení. V průběhu šetření pojistné události žalobkyně žalované doložila náklady účelně vynaložené na odstranění škod způsobených předmětným požárem v celkové výši 1.548.790,00 Kč. Náklady na odstranění škody byly vyúčtované fakturami č. , Anonymizováno, ze dne 26. 2. 2018, , Anonymizováno, ze dne 19. 1. 2018, , Anonymizováno, ze dne 28. 2. 2017, , Anonymizováno, ze dne 20. 2. 2017, , Anonymizováno, ze dne 6. 2. 2017, , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2017, , Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2017, , Anonymizováno, ze dne 21. 10. 2016, , Anonymizováno, ze dne 15. 2. 2016 a , Anonymizováno, ze dne 7. 1. 2016. Rozdíl ve výši 50 000 Kč mezi odhadovanými náklady dle krycího listu rozpočtu a skutečně vynaloženými náklady byl mimo jiné způsoben značnou časovou prodlevou mezi vyhotovením rozpočtu a realizací opravných prací a s tím související změnou ekonomické situace na trhu v oblasti stavebnictví.
3. Žalovaná uhradila na pojistném plnění částku 1.272.778 Kč (dne 20. 7. 2016 částku ve výši 330.080 Kč, dne 25. 10. 2016 částku ve výši 185.522 Kč, dne 24. 6. 2019 částku ve výši 13.837 Kč, dne 13. 9. 2019 částku ve výši 627.441 Kč a dne 25. 10. 2019 částku ve výši 115.898 Kč). V souladu s předmětnou pojistnou smlouvou žalobkyně nesla náklady na odstranění škod ve výši 10.000 Kč, neboť pojištění bylo sjednáno se spoluúčastí ve výši 10.000 Kč. V posledním vyúčtování ze dne 23. 10. 2019 žalovaná uvedla, že do plnění není zahrnut náklad na opravu topného potrubí v topném kanálu mimo budovu a z přiloženého výpočtu žalované vyplývalo, že nepřiznala pojistné plnění ve výši 263.718 Kč. Žalovaná na toto plnění aplikovala speciální výluku z pojištění dle článku 4 odst. 1 písm. c) Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 (dále jen „DPPSP“), dle kterého se pojištění nevztahuje na venkovní úpravy. Podle článku 8 odst. 19 DPPSP se venkovní úpravou rozumí přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí, zpevněné plochy, obrubníky, rygoly, opěrné zdi, venkovní schody, ploty, zemní sklepy, hnojiště, pískoviště, pařeniště, skleníky z kovových či jiných profilů, venkovní bazény, samostatně stojící komíny, lávky, pergoly a drobná zahradní architektura.
4. Při požáru byl poškozen systém více okruhového způsobu dodávání tepla a teplé užitkové vody, sestávající z jedné nízko teplovodní větve pro podlahové topení, dvou teplovodních větví pro otopná tělesa a dvou potrubí s cirkulací pro teplou užitkovou vodu pro jednotlivá podlaží. Požár přitom poškodil nedělitelný díl více okruhového vedení rozvodu topení a teplé užitkové vody, který byl pevně a neoddělitelně připevněn k budově č. p. , Anonymizováno, . K poškození podstatné části tohoto monobloku došlo v epicentru požáru nacházejícího se v pojištěné budově č. p. , Anonymizováno, a byla poškozena speciální zakázková součástka, která není v případě poškození opravitelná a je nutné ji celou vyměnit. Z větší části se tato požárem poškozená součástka nacházela uvnitř budovy č. p. , Anonymizováno, . V daném případě se však nejednalo o topný kanál umístěný mimo budovu, který by byl samostatnou stavbou, ani o venkovní úpravu ve smyslu přípojky trubní rozvodné sítě, na kterou se vztahuje speciální výluka z pojištění. Žalobkyně požadovala nahradit náklady účelně vynaložené na odstranění škod způsobených požárem na topném systému uvnitř budovy č. p. , Anonymizováno, , kdy jsou rozvody topení v rámci systému více okruhového způsobu dodávání tepla a teplé užitkové vody tvořeny poškozeným shora specifikovaným monoblokem a je nutná výměna celého monobloku.
5. Poslední plnění žalovaná žalobkyni poskytla 25. 10. 2019, s vyrozuměním o ukončení šetření pojistné události. Žalovaná částka tak zůstala neuhrazena, a to i přes výzvu žalobkyně k její úhradě ze dne 30. 10. 2019.
6. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznává. Nesporuje uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, dne 30. 10. 2014 na pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, a to s účinností ode dne 31. 10. 2014, přičemž pojistná smlouva se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2. Místem pojištění bylo sjednáno , adresa, . Rozsah pojištění byl sjednán pro: obytnou budovu zemědělské usedlosti, podsklepenou, č.p. , Anonymizováno, , st.p.č. , Anonymizováno, , zemědělskou stavbu, nepodsklepenou, st.p.č. , Anonymizováno, , stodolu, nepodsklepenou, st.p.č. , Anonymizováno, budovu chléva, nepodsklepenou, st.p.č. , Anonymizováno, .
7. Dne 16. 11. 2015 byla žalované nahlášena škodní událost s datem vzniku v období od 12. 11. 2015 do 13. 11. 2015, kdy se měl neznámý pachatel vloupat do místa pojištění a založit v budově nacházející se na st.p.č. , Anonymizováno, požár. Žalovaná tuto událost zaevidovala pod č. , hodnota, . Žalovaná věc prošetřila a žalobkyni vyplatila v důsledku pojistné události postupně tato plnění: dne 20.07.2016 částku 330 080 Kč; dne 25.10.2016 částku 185 500 Kč; dne 24.06.2019 částku 13 837 Kč; dne 13.08.2019 částku 627 441 Kč a dne 25.10.2019 částku 115 898 Kč. Pojistné plnění bylo stanoveno ve výši 1 282 778 Kč s DPH, na účet žalobkyně byla potom vyplacena částka 1 272 778 Kč, když byla odečtena spoluúčast ve výši 10 000 Kč.
8. Mimo výše uvedené pojistné plnění požadovala žalobkyně uhradit také částku 263 718 Kč za opravu topného systému vedoucího mezi budovami nacházejícími se na st.p.č. , Anonymizováno, a na st.p.č. , Anonymizováno, . Nákres potrubního systému je patrný z přiloženého půdorysu pojištěných budov. U žalované byla žalovaná částka uplatněna jako výměna topného kanálu, tedy potrubí vedoucího mezi pojištěnými budovami nacházejícími se na st.p.č. , Anonymizováno, a na st.p.č. , Anonymizováno, . Právě skutečnost, že se jedná o topný systém nacházející se mimo obě budovy, vedla žalovanou k posouzení tohoto topného systému jako výluky s ohledem na znění DPPSP. Žalovaná na tuto část plnění tedy uplatnila výluku čl. 4 odst. 1. písm. c) za užití výkladu pojmu v čl. 8 odst.
19. DPPSP. Toto bylo žalobkyni několikrát v rámci šetření pojistné události vysvětleno, např. v reakci žalované na stížnost žalobkyně ze dne 22. 11. 2019, v zápise o prohlídce nemovitosti ze dne 6. 8. 2019. Žalobkyni bylo vysvětleno, že venkovní úpravy musí být v pojistné smlouvě samostatně připojištěny, jinak jsou zahrnuty ve výluce a nejsou tak pojištěním kryty. V důsledku tohoto vysvětlení se pak také oba účastníci dohodli na úpravě pojistné smlouvy.
9. Ode dne vzniku pojistné události žalobkyně dále v důsledku výluky vztahující se na venkovní úpravy postupně sjednala dvě změny Pojistné smlouvy, a to změnu ze dne 3. 1. 2017 a změnu ze dne 13. 3. 2018. V rámci obou těchto změn je již v čl. 4 „Rozsah pojištění“ nově zahrnuta položka N05 přípojka topného kanálu včetně topných hadic z vedlejší budovy.
10. Tvrzení žalobkyně, že v žalobě neuplatňuje topný systém vedoucí mimo obě budovy, nýbrž speciální (nijak nepojmenovanou) součástku nacházející se v době požáru uvnitř budovy na st.p.č. , Anonymizováno, považuje žalovaná za účelové. Stejně tak tvrzení žalobkyně, že topný systém byl neoddělitelně připojen k budově na st.p.č. , Anonymizováno, , tedy k budově, ve které byl založen požár a byla proto předmětem šetření v rámci pojistné události. Topný systém spojoval a vedl mezi oběma výše uvedenými budovami. Zrovna tak by mohlo být stanoveno, že topný systém byl neoddělitelně připojen k budově na st.p.č. , Anonymizováno, , ve které požár založen nebyl a nebyla tak předmětem šetření v rámci pojistné události.
11. Žalobkyně nemůže ani namítat, že by topný systém jako venkovní úprava byl v pojistné smlouvě žalovanou nedbalostí opomenut a že žalobkyně měla v úmyslu jej do pojištění zahrnout. Pojistná smlouva byla totiž sjednávána v roce 2014 a v této době ještě topný systém nebyl instalován, žalobkyně tak ani nemohla mít pojistný zájem na jeho zahrnutí do Pojistné smlouvy. Topný systém zahrnující venkovní potrubí spojující obě výše uvedené budovy byl nově zabudován, a jestliže měla žalobkyně zájem jej pojistit, byla povinna tuto změnu žalované nahlásit a požádat o doplnění pojistné smlouvy.
12. Součást topného systému nacházející se uvnitř budovy na st.p.č. , Anonymizováno, pák byla ze strany žalované uhrazena.
13. Při jednání soudu dne , datum, byla žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) vyzvána, aby doplnila svá tvrzení a označila k nim důkazy, a to k prokázání, že předmětný topný systém byl předmětem pojištění.
14. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 26. 1. 2023 (č. l. 44), ve kterém uvedla, že podle ní byl topný systém součástí budov pojištěných předmětnou pojistnou smlouvou ze dne 31. 10. 2014, přičemž k tomu navrhla výslechy svědků, včetně zprostředkovatele pojištění a založila fotodokumentaci poškozeného topného systému po požáru. V době požáru procházel topný systém rekonstrukcí, která nevyžadovala stavební povolení. Soubor staveb tvoří jeden požární celek, a topný systém je součástí této památkově chráněné stavby a z technického hlediska se jedná o jeden funkční celek.
15. Oba účastníci pak byli znovu poučeni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání soudu dne , datum, , kde byla žalobkyně vyzvána, aby podrobně vyčíslila žalovaný nárok a žalovaná, aby specifikovala, jaké pojistné plnění poskytla žalobkyni v souvislosti s topným kanálem, resp. sdělila, zda a v jaké výši vyplatila cenu nového topného kanálu, čím byla tato položka konkrétně tvořena, z jakého důvodu bylo uhrazeno pojistné plnění za topný kanál, zatímco náklady na potrubí osazené do zaplaceného topného kanálu nikoliv. Pokud bylo plnění přiznáno za část rozvodu ve výši 24 452 Kč bez DPH, čím je tvořeno, jak byla částka vypočtena.
16. Na poučení soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne 17. 12. 2024 (č. l. 163), ve kterém uvedla, že žalovaná částka představuje celkem 312 metrů plastových rozvodů ALPEX 32, položka 79 v rozpočtu. Jedná se o náklady na demontáž topného kanálu, vyjmutí poškozených plastových rozvodů ALPEX 32, nákup a montáž nových plastových rozvodů. Výše vychází z ceny 805 Kč/metr + 5 % za umístění stavby po dohodě se žalovanou dle třetí prohlídky ze dne 19. 8. 2016. Jednalo se o systém více okruhového způsobu dodávání tepla a teplé užitkové vody, sestávající z jedné nízko teplovodní větve pro podlahové topení, dvou teplovodních větví pro otopná tělesa a dvou potrubí s cirkulací pro teplou užitkovou vodu pro jednotlivá podlaží, který v době pojistné události nebyl ještě zprovozněn. Topný kanál se nacházel mezi budovou č. p. , Anonymizováno, , obytnou budovou zemědělské usedlosti, podsklepenou, která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , pojištěnou pod položkou č. N01 v pojistné smlouvě č. , hodnota, ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014 a mezi budovou bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , tzv. čeledník, pojištěnou pod položkou č. N02 v pojistné smlouvě č. , hodnota, ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014. Ústřední zdroj tepla byl umístěn v čeledníku, odtud vedl topný kanál, který ústil v budově č.p. , Anonymizováno, do místnosti č. , adresa, ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014. Žalobkyně pro zvolený topný systém použila plastové rozvody ALPEX 32. V době pojistné události byly plastové trubky ALPEX 32 uloženy a zabudovány v topném kanálu (celkem v topné kanálu vedlo 6 párů, tj. 12 ks) a zbylé rozvody ALPEX 32 byly uskladněny v místnosti č. , hodnota, v budově s č. p. , Anonymizováno, . Celkem bylo požárem poškozeno 312 m plastových rozvodů ALPEX 32. Umístění plastových rozvodů v topném kanálu v době pojistné události ověřila technička žalované , jméno FO, při první prohlídce dne 19. 11. 2015, kdy na fotodokumentaci, kterou pořídila a která je znalcem na CD označena jako Fotodokumentace , právnická osoba, , je v místnosti č. , hodnota, v budově č. p. , Anonymizováno, zachycen otvor vyústění topného kanálu, z něhož vyčuhovaly volnými konci 12 kusů (6 párů) plastových trubek černé, modré a červené barvy. Vedle otvoru je vidět na podlaze ohnisko požáru, kde jsou na fotografiích zachyceny ohořelé zbytky plastových rozvodů ALPEX 32. Dále v budově tzv. čeledníku bylo při první prohlídce žalovanou zdokumentováno vyústění opačného konce topného kanálu opět s vyčuhujícími plastovými rozvodnými trubkami. Šest párů plastových rozvodů ALPEX 32 v místnosti č. , hodnota, v budově č. p. , Anonymizováno, , které vyúsťovaly z topného kanálu, tedy bylo požárem ze dne 12. 11. 2015 poškozeno a vzhledem k tomu, že potrubí nelze napojovat v místech, kde není přístup k údržbě, musely být vyměněny rozvody ALPEX 32 v celém topném kanálu. Na třetí prohlídce ze dne 19. 8. 2016 likvidátorka žalované , jméno FO, zapsala, že bylo provedeno vyčíslení podle prohlídky, zápisu a cenových podkladů ČP a.s., bylo provedeno projednání doloženého rozpočtu, který byl připraven pro stanovení nutných nákladů na uvedení stavby do původního stavu vzhledem k technologii stavebních prvků. Likvidátorka zapsala, že položky k topnému kanálu zahrnují rozebrání venkovní části z důvodu výměny porušeného vnitřního vedení z materiálu ALPEX, kdy toto potrubí nelze napojovat v místech, kde není přístup k údržbě, proto se musí vyměnit celé připravené délky. Žalovaná nikdy nerozporovala odsouhlasenou cenu nákladů opravy 805,00 Kč za 1 metr výměny plastových rozvodů ALPEX 32, ale tvrdila, že na poškození prvků topného kanálu vztahuje výjimka z pojištění, protože jde o přípojku, která musí podle žalované být pojištěna samostatně. Žalovaná v souvislosti s topným systémem poskytla žalobkyni pouze pojistné plnění ve výši 20.000,00 Kč na opravu topného kanálu, která byla v projednaném rozpočtu označena pod položkou č. 5 a plnění bylo vyplaceno v rámci pojistného plnění ve výši 974.951,00 Kč. V topném kanálu bylo prokazatelně umístěno 6 párů, tj. 12 ks plastových rozvodů ALPEX 32, jednalo se celkem o 180 metrů plastových rozvodů ALPEX 32 umístěných v době pojistné události v topném kanálu. Délku topného kanálu odhadl znalec na 15 metrů, takže 12 x 15 m = 180 metrů plastových rozvodů ALPEX 32. Toto číslo 180 metrů by však platilo pouze tehdy, pokud by plastové rozvody končily hned u zdi. Na obou stranách ústí topného kanálu však přesahovaly plastové rozvody ALPEX 32 všechny v délce cca 3 m, tj. cca 36 metrů (12 x 3) rozvodů na každé straně topného kanálu. Celkem tedy bylo požárem dne 12. 11. 2015 zničeno cca 252 metrů plastových rozvodů ALPEX 32 uložených v topném kanálu a topný kanál přesahující (180 + 36 + 36 = 252). Zbylé plastové rozvody ALPEX do celkové délky 312 m, pak při požáru dne 12. 11. 2015 shořely v místnosti č. , hodnota, , kde byly žalobkyní uskladněny. To vše je zřejmé z fotografií, které byly pořízeny technikem žalované , jméno FO, dne 19. 11. 2015. Žalobkyně opravila topný systém poničený požárem a jediné pojistné plnění, které od žalované v souvislosti s poškozeným topným systémem obdržela, bylo 20.000,00 Kč, jako náhradu za položku č. 5 – kanály pro rozvody sítí železobetonové, vnitřní průřez od 450x450 do 600 x 750 mm – opravy (8 metrů topného kanálu) a dále pak 64 metrů poškozeného potrubí v objektu.
17. Žalovaná na poučení soudu odpověděla podáním ze dne 13. 12. 2024 (č. l. 160), přičemž sdělila, že žalobkyni uhradila výměnu topného potrubí v délce 64 m – uvnitř budovy – 24 453 Kč bez DPH, nejednalo se tak o potrubí od topného kanálu, který dle žalované nebyl pojištěn. Konkrétně se jednalo o položku 70 F206 – náklad na poškozené potrubí v objektu v délce 64 m – náklady spojené s pracemi v topném kanálu mimo budovu nepojištěny.
18. Ve věci byl ustanoven znalec z oboru stavebnictví a projektování , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypracoval odborné vyjádření č. , Anonymizováno, na č. l.
106. Z odborného vyjádření bylo zjištěno, že znalec konstatoval, že topný kanál byl ke dni pojistné události dne 12. 11. 2015 pevnou a neoddělitelnou součástí stavby č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a bylo tomu tak již v době, kdy byla nemovitosti vlastněna předchozími majiteli. Již tehdy v něm bylo uloženo přívodní a zpětné potrubí systému, kterým byla budova č. l. , Anonymizováno, vytápěna. Kdy byl topný kanál dokončen, a na základě jaké projektové dokumentace, to se však znalci zjistit nepodařilo. Pokud jde o předmětnou pojistnou událost, nebyl při ní poškozen topný kanál jako takový, nýbrž trubní rozvody uložené v jeho části ústící do budovy č. p. , Anonymizováno, . V budově byly v té době prováděny opravy, dle technika žalované se však nejednalo o celkovou rekonstrukci. Součástí oprav byly i práce spojené s nově připravovaným systémem podlahového vytápění budovy , Anonymizováno, a jeho součástí měly být i rozvody osazeném v topném kanále. Ty ale ke dni vzniku pojistné události ani téměř rok poté nebyly funkční. V době pojistné události nebyla budova č. p. , Anonymizováno, vytápěna, protože v ní nebyl otopný systém proveden. V době místního šetření znalcem bylo v některých místnostech v přízemí funkční podlahové topení topným kanálem napojené na zdroj tepla umístěný v kotelně sousední budovy – čeledníku. Uvedené poškození rozvodů uložených v topném kanále pak představuje poškození šesti párů plastových rozvodů ALPEX 32 v místnosti , Anonymizováno, v ústí topné kanálu do budovy. Toto potrubí pak nelze napojovat v místech, kde není přístup k údržbě, proto se musí vyměnit celé. V celé připravované délce. Protože celková délka topného kanálu činí cca 15 m (1 m pod obvodovou zdí budovy zámku, cca 7 m ve volné části pozemku mezi zámkem a bývalým čeledníkem a cca 7 m uvnitř od jeho štítové zdi do místnosti kotelny) uzavřel znalec, že muselo být vyměněno celkem 10 x 15 + 64 = 214 m trubek. Požárem byly poškozeny části potrubí vyústěné v budově zámku do m č. , hodnota, , a to v rozsahu 4 x 2,5 + 6 x 9 = 64 m. Muselo být ale opravené celé, proto 214 m trubek. Pokud jde o založenou fotodokumentaci poukázal znalec zejména na fotografie fofotodokumentace3-3, zobrazující vnitřní prostor m. č. , hodnota, , kde je vidět volní otvor v podlaze s vyčuhujícími volnými konci celkem asi 10 ks plastových trubek černé, modré a červené barvy. K tomu znalec uvedl, že se jedná o vyústění topného kanálu do budovy č. p. , Anonymizováno, a uvedené trubky jsou součástí nedokončených vnitřních instalací. Pokud jde o data uvedená na fotografiích uvedl znalec, že zástupce žalobkyně sdělil, a žalovaná to potvrdila, že fotografie byly skutečně pořízené při prohlídce budovy po pojistné události a datum je pouze způsobeno neaktualizovaným softwarem fotoaparátu.
19. Znalec k odbornému stanovisko založil i CD č. l. 117, jehož obsahem je mj. půdorys přízemí budovy č. p. , Anonymizováno, , fotodokumentace z místního šetření ze dne 4. 12. 2023 a fotodokumentace poskytnutá znalci žalovanou.
20. Žalovaná k odbornému vyjádřená uvedla, že dle znalce nebyl topný kanál v době pojistné události funkční a dokončený a tvrzení žalobkyně v žalobě jsou tak po technické stránce neurčitá a nejasná. Žalovaná si vyžádala kupní smlouvu, na základě které žalobkyně nemovitost nabyla, a zjistila, že ve smlouvě není topný kanál uveden jako samostatná stavba. Pokud by se jednalo o samostatnou podzemní stavbu byla by to přípojka a musela by být samostatně pojištěna a uvedena v kupní smlouvě, což není.
21. K věci byl dále vyslechnut svědek , jméno FO, . Svědek uvedl, že zná osobu zástupce žalobkyně pana , jméno FO, , a to několik let, kdy pochází ze stejného města a od roku 2008 nebo 2009 pro něj svědek zpracovává pojistné smlouvy. U žalované pak je svědek od roku 1991 zaměstnán, respektive od roku 1992 pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná pro pojišťovnu žalované. K okolnostem uzavření pojistné smlouvy svědek uvedl, že byl kontaktován panem , jméno FO, ohledně pojištění areálu , Anonymizováno, a zemědělské usedlosti ve , Anonymizováno, . Došlo k pořízení tohoto souboru nemovitostí a svědek byl požádán, aby vypracoval návrh pojistné smlouvy. Osobně se na místě sešli a prošli celý areál. To bylo někdy září/říjen 2014. , jméno FO, svědkovi předložil projektovou dokumentaci, ze které bylo vše vidět, včetně historických souvislostí. Svědek pak areál nacenil, připravil smlouvu a výsledkem byl dodatek ze dne 30. 10. 2014. Když budovy procházeli, tak svědek usoudil, že je tam kotel na topení, a že ty dvě budovy jsou nějakých způsobem technologicky související. Svědek viděl vyústění technologií v kotelně i obou budovách.
22. Svědek se účastnil místního šetření provedeného , tituly před jménem, , adresa, . Svědek má za to, že proběhlo podrobné zkoumání, pan , tituly před jménem, , jméno FO, vše změřil, prostudoval a procházel obě ty budovy.
23. Pokud jde o ty dva nové dodatky z roku 2017 a 2018 tak k tomu svědek uvedl, že položka N 06 se v nich objevila právě z důvodu, že kdyby se situace opakovala, a s přihlédnutím k vývoji té situace, tak aby ze strany pojišťovny nedošlo k dalším diskusím. Ta iniciativa byla vzájemná a svědek to konzultoval s produktovým oddělením žalované. Svědek potvrdil, že skutečně v praxi, pokud se jedná o přípojku, tak se musí řešit samostatnou formou. V době uzavření předmětné pojistné smlouvy měl svědek za to, že tepelná technologie byla pojistnou smlouvou pojištěna. Dle svědka se jednalo o technologické spojení, technologie té budovy. V hlavní budově svědek viděl nesčetné množství topných hadic. Ptal se pana , jméno FO, , proč jich je tam tolik, a ten mu odpověděl, že jsou několika směrné, vedoucí tam a zpátky. To samé pak bylo ve vedlejší budově.
24. Na dotaz zástupkyně žalované svědek uvedl, že má za to, že v době prohlídky byl topný kanál funkční. Později specifikoval, že když tam byli se znalcem, tak se v budově topilo. Na dotaz, zda v budově probíhala rekonstrukce, tak svědek uvedl, že tam probíhaly opravy. Opravovaly se omítky/malby. Dále svědek uvedl, že si je vědom, že podle směrnice, pokud je součástí budovy topný kanál, tak to má být ve smlouvě identifikováno.
25. Žalovaná k výslechu svědka uvedla, že svědek pracuje pro pojistitele řadu let. Musí si být vědom platných směrnic. Rovněž musí řádně dokumentovat a prověřit odpovědi pojistníka ohledně průběhu výstavby, rekonstrukce atd. Uzavření dodatků, kterými byl dodatečně topný kanál pojištěn je dle žalované od svědka neprofesionální.
26. Soud k věci rovněž v rámci účastnického výslechu vyslechl jednatele žalobkyně – pana , jméno FO, . Jednatel uvedl, že potvrzuje, že se svědkem , jméno FO, znají delší dobu, kdy spolu uzavřeli vícero pojistných smluv, na nemovitosti, i na automobily. Jednatel vždy když podniká, tak chce chránit svoje investice a mít dobrou pojistku. V pana , jméno FO, měl jednatel plnou důvěru.
27. Pokud jde o předmětnou nemovitost, tak jednatel má za to, že to bylo pojištěno vše, včetně technologie. Topení je dle jednatele součástí domu, a tedy i součástí pojistky. Kdyby bývala pojišťovna řekla, že to součástí není, jednatel by klidně zaplatil vyšší pojistné tak, aby to zahrnuto bylo. Jednatel neviděl důvod, proč by měl vnitřní technologii, tvořící součást domu připojišťovat. Nejedná se o přípojku. Když teď nově jednatel budoval přípojky, např. internetový kabel, tak si to nechal pojistit jako přípojku. Předmětná stavba se od roku 1999 opravuje. Když je tedy jednou vystaveno stavební povolení, tak se na to žádná nová povolení nedělají. Až poté před kolaudací.
28. Na to topení se byl podívat znalec a likvidátorky žalované paní , jméno FO, a , jméno FO, , všichni to detailně zkoumali. Neexistuje, aby žalovaná část uhradila a část ne, to je jako když se rozbije čip v telefonu, nejde kus proplatit a kus ne. V době uzavření pojištění budov a v době pojistné události nebyla topná technologie funkční. Probíhaly na ní opravy. Naopak v době, kdy byl znalec na místním šetření, tak už byla technologie funkční. Normálně se topilo. Žalovaná nebyla schopna jednateli odůvodnit, proč část technologie proplatila a zbytek ne.
29. Pokud jde o samotnou topnou technologii, tak ta funguje tak, že způsob vytápění u kulturní nemovité památky je takový, aby se zamezilo prostě přímému ohni, tak se dělají ty kotelny někde jinde, odděleně. Od roku 1957, kdy to převzalo JZD, tak tam udělalo centrální vytápění, a to bylo řešené tak, aby si každá ta bytová jednotka nemusela extra nosit špalky, tak tam byla zřízená kotelna, která byla udělaná vedle, takto to bylo historicky dané. V kotelně je pak zdroj vytápění, z toho zdroje je rozvaděč, v tom rozvaděči jsou různé tepelné spáry a ty různé tepelné spáry jsou pouštěny tím technologickým, v tom horkovodu. V horkovodu jsou pak vedeny a je to vlastně rozváděné na jednotlivá místa, takže něco jde do podlahy, něco jde do radiátoru, něco jde na teplou užitkovou vodu, která se spotřebuje, něco se nespotřebuje, tak se vratkou, to je vlastně tepelná cirkulace, jako mají paneláky, takže jsou tam různé tepelné okruhy, proto to nejsou 2 roury, ale je to 312 metrů rour, které jsou nasázené ve dvou budovách, které jsou obě pojištěné a na to se jednatel shodl i se znalcem. Během požáru pak nevratně shořela celá technologie, vytápění mezi domy i vyústění. Opravit se to muselo vcelku, kvůli izolaci.
30. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:
31. Z informativního výpisu z Katastru nemovitostí plyne, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, 2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , adresní místo , adresa, .
32. Z kupní smlouvy ze dne 16. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná nabyla předmětné nemovitosti od společnosti , právnická osoba, , kde v čl. IV. bodu 3 smlouvy bylo uvedeno, že prodávající upozorňuje kupujícího na naprosto dezolátní stav všech pozemků, jejich součástí i příslušenství (zejm. budovy č. p. , Anonymizováno, a budov bez čp/če). Budovy jsou určeny k úplné rekonstrukci, nejsou dlouhou dobu užívány a nefungují žádné sítě (elektřina, voda atd.). Prodávající dále upozorňuje na to, že se jedná o kulturní památku a veškeré rekonstrukce tak podléhají schválení příslušnými úřady.
33. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 2. 2009 ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014 bylo zjištěno, že , právnická osoba, na straně jedné a žalobkyně jakožto pojistník a pojištěný na straně druhé uzavřely smlouvu označenou jako „pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, pojištění podnikatelských rizik“. Pojištění se dle čl. 2.2 řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2. Dle čl. 2.3 bylo pojištění sjednáno mj. pro pojistné nebezpečí požáru. Pod čl. 3 smlouvy jsou uvedeny dotazy na pojistníka ze strany pojišťovny, kde pod otázkou „Je některá z pojišťovaných staveb, či jejich součástí poškozena, zničena, ztracena nebo není řádně udržována?“ je uvedena odpověď „ne“ a dále pod otázkou „Je některá z pojišťovaných budov v rekonstrukci nebo ve výstavbě?“ je rovněž uvedena odpověď „ne“. Rozsah pojištění je pak upraven v čl. 4 smlouvy, kde je uvedena specifikace pojišťovaných staveb nebo věci a pod položkou č. N01 je zahrnuta obytná budova zemědělské usedlosti, podsklepená č. p. , Anonymizováno, na st. č. , Anonymizováno, ; pod položkou N02 zemědělská stavba nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, ; pod položkou N03 stodola nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, a pod položkou N04 budova chléva nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, /, právnická osoba, vše s místem pojištění na adrese , adresa, . Pod bodem 4.2 je pak stanovena spoluúčast na 10 000 Kč. Čl. 5 smlouvy obsahuje sdělení, že součástí smlouvy není situační plánek. Počátek pojištění byl stanoven na den 31. 10. 2014 (čl. 8 smlouvy). Za žalovanou byla smlouva podepsána zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, .
34. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, na pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí ze dne 3. 1. 2017 plyne, že dne 3. 1. 2017 byla shora uvedená pojistná smlouva doplněna o položku N05 přípojka topného kanálu včetně topných hadic z vedlejší budovy a položku N91 náklady na opravu nebo na znovupořízení uměleckého nebo umělecko-řemeslného díla, které je stavební součástí pojištěné budovy nebo jiné pojištěné stavby. I tato smlouva byla za žalovanou podepsána zástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, . U otázky na probíhající rekonstrukci je zde nově uvedena odpověď ANO, pol. č. N01 s počátkem a koncem výstavby 10/2015-12/2017.
35. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, na pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí ze dne 13. 3. 2018 plyne, že dne 13. 3. 2018 byla shora uvedená pojistná smlouva pozměněna toliko pokud se týká výše pojistného.
36. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb k podnikání DPPSP 2 plyne, že v čl. 4 DPPSP 2 je stanovena speciální výluka z pojištění, která stanovuje, že pojištění se nevztahuje na: bod 1 písm. c) - venkovní úpravy. Podle článku 8 odst. 19 DPPSP 2 – výkladová ustanovení, se venkovní úpravou rozumí přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí, zpevněné plochy, obrubníky, rygoly, opěrné zdi, venkovní schody, ploty, zemní sklepy, hnojiště, pískoviště, pařeniště, skleníky z kovových či jiných profilů, venkovní bazény, samostatně stojící komíny, lávky, pergoly a drobná zahradní architektura. V odst. 18 téhož čl. je pak uvedeno, že stavbou se rozumí budova nebo jiná stavba, přičemž budovou se rozumí stavba spojení se zemí pevným základem, která je vhodná k pobytu osob, zvířat nebo k umístění věci, svým uspořádáním jim poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a je dostatečně odolná a pevná.
37. Z usnesení Policie ČR ze dne 29. 2. 2016, č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že odložila trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádeže a poškození cizí věci, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v rozmezí 12. 11. 2015 do 13. 11. 2015 založil v , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, požár a poškodil věci uvnitř , Anonymizováno, . Z odůvodnění usnesení plyne, že zástupce žalobkyně oznámil dne 13. 11. 2015 na Policii vloupání a požár budovy.
38. Z informací Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, ze dne 24. 11. 2015 pak plyne, že požár vznikl v období od 12. 11. 2015 21:00 do 3:00 dne 13. 11. 2015, přičemž požárem byla zasažena budova č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Příčinu vzniku požáru označili hasiči jako manipulaci s otevřeným ohněm. Jednalo se celkem o tři ohniska požáru. V popisu škody je zahrnuta i informace o poškozeném plastovém rozvodu topení.
39. Ze zápisu o prohlídce ze dne 19. 11. 2015 plyne, že likvidátorka žalované uvedla, že neznámý pachatel se vloupal do objektu a následně založil požár, mj. i v místnosti , Anonymizováno, . Likvidátorka nad rámec dalších uvedených poškození zaznamenala i požárem zasažené připravené rozvody topení.
40. Ze zápisu o prohlídce ze dne 11. 3. 2016 plyne, že požár měl celkem tři ohniska a likvidátorka se dostavila na místo k do-prohlídce. Pro věc podstatné je konstatování poškození v místnosti č. , hodnota, – ústí topného kanálu do budovy – zasaženy plastové rozvody 6 párů APEX 32 mm. Dále je zde zmíněno vyústění topného kanálu ve vedlejší stavbě – 7 m + mezi objekty cca 6 m + vyústění v místnosti , Anonymizováno, .
41. Ze zápisu o prohlídce ze dne 19. 8. 2016 plyne, že likvidátorkou bylo provedeno projednání rozpočtu, kdy k topnému kanálu je zde uvedeno: položky k topnému kanálu zahrnují – rozebrání venkovní části z důvodu výměny porušeného vnitřního vedení z materiálu ALPEX, toto potrubí nelze napojovat v místech, kde není přístup k údržbě, proto se musí vyměnit celé.
42. Ze zápisu o prohlídce ze dne 25. 10. 2016 plyne, že bylo provedeno zaměření trubek pro rozvod teplé vody do podlahového vytápění, k radiátorům a rozvod pitné vody (teplé). Jedná se o nízko teplotní a vysoko teplotní okruh.
43. Ze zápisu o prohlídce ze dne 6. 8. 2019 plyne, že dne 6. 8. 2019 projednala likvidátorka žalované paní , jméno FO, s jednatelem žalované likvidaci pojistné události č. , hodnota, . Likvidátorkou bylo konstatováno, že bude proveden doplatek dle doložených faktur za provedené opravy firmou , právnická osoba, . + cenové nabídky truhlářských prací, která nebyla součástí rozpočtu. Plnění proběhne dle doloženého rozpočtu. Zápis obsahuje sdělení, že „nelze uhradit nákup na výměnu uhořelého potrubí v rozsahu 312 metrů“.
44. Krycím listem rozpočtu bylo zjištěno, že kalkulace stavebních oprav po požáru činila celkem 1 498 790 Kč. Rozpočet obsahoval i položku č. 79 – montáž potrubí teplovodů D 32 ALPEX v délce 312 metrů o ceně 251 160 Kč.
45. Z faktur a dokladů z účetnictví žalobkyně o zahrnutí plateb fakturami náklady na opravu plyne, že žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, na základě celkem 10 faktur za stavební práce – likvidace požáru 11/2015 celkovou částku 1 548 790 Kč.
46. Z výpočtu pojistného plnění ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že likvidátorka žalované paní , jméno FO, a mobilní technik žalované paní , jméno FO, v rámci pojistné události č. , hodnota, uzavřely dne 25. 2. 2019, že topný kanál nebyl pojištěn. Dále, že rozsah škody byl ověřen usnesením Policie ČR, pachatel nebyl zjištěn, požárem byly poškozeny stavební prvky nemovitostí, doložená cenová nabídka na opravu truhlářských prvků je akceptovaná, a že byly doloženy i faktury za provedené opravy, včetně dokladů z účetnictví a plateb. Žalovaná uzavřela, že na úhradu vzniklé škody náleží částka 1 282 778 Kč. Spoluúčast tvoří 10 000 Kč. Z připojeného přehledu nákladů na opravu stavby č. p. , Anonymizováno, plyne, že žalovaná akceptovala položky zahrnuté na 3. faktuře (strana 11), a to demontáž a materiál pro potrubí síťovaného PE-X systém Wirsbo – DN 25 v délce 64 metrů, tedy položku 70 – F206 – akceptovaná částka 24 452 Kč z doložených faktur vystavených společností , právnická osoba, s. , Anonymizováno, – vytápění v rozsahu výše uvedených ignorovaných položek (bez DPH), tj. náklad za poškozené potrubí v objektu v délce 64 metrů. Oproti tomu žalovaná neuznala náklady spojené s pracemi v topném kanálu mimo budovu, neboť ten nebyl pojištěn. Tyto náklady ve výši 251 160 Kč – náklad na montáž potrubí teplovodů + 5 % na umístění stavby, tj. celkem 263 718 Kč byly odečteny z rozpočtu.
47. Z informací o vyplacení pojistného, plyne že žalovaná uhradila žalobkyni dne 20. 7. 2016 částku 330 080 Kč; dne 25. 10. 2016 částku 185 522 Kč; dne 24. 6. 2019 částku 13 837 Kč; dne 13. 9. 2019 částku 627 441 Kč a dne 25. 10. 2019 částku 115 898 Kč.
48. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky dne 25. 10. 2019 výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 10. 2019 + poštovním podacím archem ze dne 25. 10. 2019 + informací pošty o doručení zásilky dne 30. 10. 2019. Potvrzení přijetí výzvy potvrzuje i email žalované ze dne 31. 10. 2019.
49. Z reakce žalované na stížnost ze dne 22. 11. 2019 plyne, že žalovaná v reakci na podání právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 10. 2019 odmítla doplacení pojistného plnění v souvislosti s pojistnou událostí č. , hodnota, . Své stanovisko žalovaná odůvodnila tím, že topný kanál vedoucí mezi objekty nebyl pojistnou smlouvou č. , hodnota, pojištěn, neboť není ve smlouvě mezi položkami specifikován, a tedy nemohly být do pojistného plnění zahrnuty náklady na opravu potrubí v topném kanálu mimo budovu. Plnění bylo přiznáno za část rozvodů v pojištěném objektu – v budově ve výši 24 452 Kč bez DPH namísto uplatňované částky 263 718 Kč.
50. Z náhledu půdorysu pojištěných budov bylo pro věd podstatné, že místnost č. , hodnota, byla kotelna a do místnosti č. , hodnota, (pokoj) ústil topný kanál.
51. Do spisu byla žalobkyní založena fotodokumentace, která je uložena na nosiči CD na č. l.
70. Pro posouzení věci jsou podstatné fotografie č. 2-fotodokuemntace6-4.jpg a 2-fotodokuemntace6-9.jpg, ze kterých je patrné rozmístění topného systému – trubek na podlaze místnosti, tedy systém podlahového topení. Dále fotodokuemntace2-1.tif – nakreslený plánek, ze které je patrné, že potrubí spojuje budovy , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, označenou jako budova pro čeledíny. Pokud jde o vyústění topného systému do budovy č. p. , Anonymizováno, to je patrné z fotografie fotodokuemntace3-3.jpg, na které je vidět několik červených a modrých trubek trčících z otvoru v podlaze. Hadice/trubky totožné barvy jsou pak v zemi vidět i na fotografii fotodokuemntace3-34.jpg a fotodokuemntace7-1.jpg. Vyústění topného systému do druhé budovy je pak zachyceno na fotografii fotodokuemntace4-8.jpg. Z fotodokuemntace1.pdf je pak patrná celá topná jednotka, tedy široké potrubí zakončené na obou stranách hadicemi, jak je naložené na nákladním automobilu.
52. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k topnému systému poškozenému požárem bylo zjištěno, že toto sdělení pana , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje informaci o tom, že s ohledem na plánované využití č. p. , Anonymizováno, na pohostinskou činnosti a ubytování je z důvodu úspory místa zvoleno umístěná ústředního zdroje tepla v budově pro čeledíny na st. p. č. , Anonymizováno, . Do č. p. , Anonymizováno, je od zdroje tepla přivedena jedna nízko teplotní větev pro podlahové topení, jedna teplo vodní větev pro otopná tělesa a dvě potrubí s cirkulací pro teplou užitkovou vodu pro jednotlivá podlaží. V přízemí č. p. , Anonymizováno, je nízko teplotní podlahové topení v kombinaci s otopnými tělesy. Rozdělovač pro otopné okruhy je umístěn v budově. , adresa, užitková voda je dodávána odděleně pro jednotlivá podlaží. S ohledem na dílku potrubí je zajištěna okamžitá dodávka teplé vody k odběrnímu místu pomocí cirkulačního potrubí. Z uvedených skutečností plyne, že se jedná o více okruhový způsob dodávání tepla a teplé užitkové vody. V případě přípojky je řešení odlišné – do budovy je přivedeno jediné teplovodní potrubí, které pomocí předávací stanice zajišťuje teplo pro ústřední topení, podlahové topení a pro ohřev teplé vody.
53. Mezi navrženými důkazy byl i výslech svědka , jméno FO, a výslech znalce , tituly před jménem, , adresa, , na jejichž provedení však žalobkyně po výzvě soudu netrvala.
54. Provedeným dokazováním soud vyčerpal důkazní návrhy účastníků. Dalšími v řízení provedenými důkazy, než které vyplývají ze shora podaného výčtu, nebylo třeba se v odůvodnění tohoto rozsudku zabývat, neboť soud z nich nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Žádný další, do skutkových zjištění nepromítnutý důkaz, neobsahoval informace, které by kolidovaly s informacemi, které soud zjistil ze shora specifikovaných listinných důkazů.
55. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.
56. Na základě shora provedeného dokazování včetně mezi účastníky nespornými tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
57. Žalobkyně jakožto vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova s číslem popisným , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zemědělská stavba, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , adresní místo , adresa, , uzavřela se žalovanou (resp. její právní předchůdkyní , právnická osoba, a.s.) smlouvu o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, pojištění podnikatelských rizik s počátkem pojištění ke dni 31. 10. 2014. Pojištění se vztahovalo na položky uvedené v čl. 4 pojistné smlouvy, tedy na č. N01 - obytná budova zemědělské usedlosti, podsklepená č. p. , Anonymizováno, na st. č. , Anonymizováno, ; N02 - zemědělská stavba nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, ; N03 - stodola nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, N04 - budova chléva nepodsklepená na st. p. č. , Anonymizováno, . V rozmezí dat 12. 11. 2015 – 13. 11. 2015 založil v předmětných budovách neznámý pachatel požár, kdy škodní událost byla žalobkyní řádně nahlášena Policii ČR i pojišťovně a byla projednávána pod č. , hodnota, . Policie trestní řízení odložila, přičemž žalovaná v souvislosti s požárem a vzniklou škodou uhradila žalobkyni pojistné plnění v celkové výši 1 272 778 Kč, při zohlednění spoluúčasti ve výši 10 000 Kč, stanovené pod bodem 4.2 pojistné smlouvy. Poskytnuté pojistné plnění zahrnovalo mj i položku: demontáž a materiál pro potrubí síťovaného PE-X systém Wirsbo – DN 25 v délce 64 metrů, tedy položku 70 – F206 – ve výši 24 452 Kč. Celková výše poskytnutého pojistného plnění vychází z rozpočtu a reálně uhrazených plateb žalobkyní, dle kalkulace krycího rozpočtu žalované. Žalovaná odmítla proplatit pojistné plnění za položku č. 79 rozpočtu - náklady spojené s pracemi v topném kanálu mimo budovu, neboť ten dle žalované nebyl pojištěn, kdy se dle žalované jednalo o přípojku ve smyslu čl. 8 odst. 19 DPPSP 2, která výslovně nebyla uvedena v pojistné smlouvě (tam byla zahrnuta až dodatkem z roku 2017 jako položka N06) a vztahuje se tak na ni speciální výluka z pojištění dle čl. 4 odst. 1 písm. c) DPPST 2. Tyto náklady ve výši 251 160 Kč – náklad na montáž potrubí teplovodů + 5 % na umístění stavby, tj. celkem 263 718 Kč byly odečteny z rozpočtu a žalobkyni tak nebylo pojistné plnění ve výši žalované částky poskytnuto. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky výzvou ze dne 25. 10. 2019, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dluh uhradila.
58. Ke způsobu vytápění předmětného objektu má soud za prokázané, že při požáru, tj. při škodní události byl poškozen systém více okruhového způsobu dodávání tepla a teplé užitkové vody, sestávající z jedné nízko teplovodní větve pro podlahové topení, dvou teplovodních větví pro otopná tělesa a dvou potrubí s cirkulací pro teplou užitkovou vodu pro jednotlivá podlaží. Rozvody tepelné technologie (označován jako topný kanál) vedoucí mezi budovou č. l. , Anonymizováno, a budovou tzv. čeledínu (tj. mezi budovami nacházejícími se na st.p.č. , Anonymizováno, a na st.p.č. , Anonymizováno, bylo nutno vyměnit celé, neboť jejich částečná oprava nebyla s ohledem na nemožnost přístupu možná. Žalovaná poskytla pojistné plnění pouze za 64 metrů trubek ústících do budovy č. p. , Anonymizováno, a odmítla proplatit celkovou délku rozvodů 312 metrů. Topná technologie nebyla v době uzavření pojistné smlouvy v říjnu 2014 ani při škodní události v listopadu 2015 funkční. V době odborného zkoumání znalcem , tituly před jménem, , adresa, však již funkční byla a v budově č. p. , Anonymizováno, se topilo. Ústřední zdroj tepla byl umístěn v čeledníku, odtud vedl topný kanál, který ústil v budově č.p. , Anonymizováno, do místnosti č. , hodnota, . Topný kanál byl pevnou a neoddělitelnou součástí stavby č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , která byla pojištěna pod položkou č. N01 v pojistné smlouvě č. , hodnota, ve znění dodatku č. 4 ze dne 30. 10. 2014. Žalobkyně pro zvolený topný systém použila plastové rozvody ALPEX 32. V době pojistné události byly plastové trubky ALPEX 32 uloženy a zabudovány v topném kanálu (celkem v topné kanálu vedlo 6 párů, tj. 12 ks) a zbylé rozvody ALPEX 32 byly uskladněny v místnosti č. , hodnota, v budově s č. p. , Anonymizováno, . Celkem bylo požárem poškozeno 312 m plastových rozvodů ALPEX 32, vyčíslených na částku 263 718 Kč.
59. V posuzované věci jde o závazek z pojistné smlouvy o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, pojištění podnikatelských rizik.
60. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
61. Podle ust. § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
62. Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) DPPST 2 se pojištění nevztahuje na venkovní úpravy. Podle článku 8 odst. 19 DPPSP 2 – výkladová ustanovení, se venkovní úpravou rozumí přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí, zpevněné plochy, obrubníky, rygoly, opěrné zdi, venkovní schody, ploty, zemní sklepy, hnojiště, pískoviště, pařeniště, skleníky z kovových či jiných profilů, venkovní bazény, samostatně stojící komíny, lávky, pergoly a drobná zahradní architektura.
63. Žalobkyně se proti žalované domáhala peněžitého plnění z titulu pojistného plnění. Právo na plnění, pokud by mělo být dáno, by muselo vzniknout ze závazku účastníků. Závazkový vztah z pojistné smlouvy byl mezi účastníky založen (ust. § 2758 odst. 1 OZ), žalovaná ostatně nezpochybňovala skutečnosti vedoucí k tomuto závěru, kdy i výsledky provedeného dokazování značí, že závazek vznikl a trval i v době, kdy došlo ke škodní události. Soud vychází z toho, že nastala událost, se kterou žalobkyně spojovala požadavek na pojistné plnění – tedy škoda na předmětu pojištění – škoda způsobená požárem na pojištěných nemovitostech, kdy uvedené žalobkyně řádně a včas oznámila žalované coby pojistiteli, ta následně zahájila šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu její povinnosti plnit. Šetření žalovaná skončila sdělením jeho výsledků žalobkyni, přičemž dospěla k závěru, že na pojistné plnění ve výši žalované částky dopadá výluka z pojištění, a proto odmítla pojistné plnění vyplatit.
64. Mezi stranami nebylo v průběhu řízení sporné trvání pojistného závazku, vznik pojistné události, ani vyčíslení způsobené škody. Předmětem sporu, s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu na základě dokazování listinami, účastnickým výslechem, výslechem svědka a zadáním odborného vyjádření, zůstala spornou pouze otázka, zda byla topná technologie/tzv. topný kanál předmětem pojištění, tedy zda se jednalo o neoddělitelnou součást pojištěných staveb či o přípojku představující venkovní úpravu, na kterou by dopadala speciální výluka z pojištění.
65. Soud vycházel ze znění § 505 OZ, podle kterého je součást věci vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Dále podle § 509 OZ kde jsou upraveny tzv. liniové stavby, kterými jsou zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, a nejsou součástí pozemku. Rozvodné tepelné zařízení je rovněž upraveno v § 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a je tvořeno tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami. Jde o systém, jenž má za úkol zajišťovat dodávku tepelné energie, včetně dopravy a transformace tepelné energie ze zdroje tepelné energie do odběrného místa. Tepelná přípojka je upravena v § 2 písm. c) bod 15 EZ, který říká, že tepelná přípojka je část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.
66. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2946/2021 rozhodl, že rozvodné tepelné zařízení představuje ve svém souhrnu jedinou věc v právním smyslu. Topení, kde teplo je rozváděno z jednoho zdroje (např. kotle) po celé budově nebo její části zahrnuje rozvody, radiátory a termostatické ventily. V takovém případě jsou tyto prvky považovány za společné části budovy. Soud odkazuje rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2482/2008, kde bylo konstatováno, že zařízení sloužící k vytápění obytných místností je nezbytnou součástí domu. Obytné místnosti tedy musí být vybaveny zařízením zajišťujícím dostatečné vytápění s možností regulace tepla a mezi tato patří samozřejmě i kotle, přičemž plynové a elektrické jsou napojeny na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny. Jejich odstraněním z domu bez jejich náhrady jiným zdrojem vytápění se z hlediska dlouhodobého (celoročního) užívání znemožňuje užívání bytů a znehodnocuje stavba sama – významně klesá její užitná hodnota i její cena. Z uvedených skutečností je pak zřejmé, že zabudovaný kotel je součástí stavby. Otázka topného kanálu jakožto součásti věci je řešena rovněž v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2476/2010. Závěr o tom, že topná technologie je součástí stavby, k jejímuž vytápění slouží, pak potvrzují i závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1961/2023, kterým byly potvrzeny závěry odvolacího soudu o tom, že předmětné zařízení představovalo komplexní soubor určený k chlazení a vytápění průmyslového objektu (stavby bez č. p./č. ev., která se nachází na pozemku parc. č. st. XYv k. ú. XY) a ohřev TUV pro tuto stavbu. Toto zařízení bylo propojeno s uvedenou stavbou elektrickými kabely a potrubními rozvody. Některé části uvedeného zařízení se nacházely přímo v budově, některé části ve strojovnách, jež také tvořily součást uvedené stavby. Účelem zařízení bylo předmětnou stavbu chladit a vytápět. Na základě shora uvedeného je opodstatněný závěr odvolacího soudu, že předmětné zařízení je součástí nemovitosti.
67. S ohledem na shora uvedené, jakož v souladu se závěrem znalce , tituly před jménem, , adresa, , soud přisvědčil argumentaci žalobkyně, že předmětná tepelná technologie, včetně rozvodů ústících do budovy č. p. , Anonymizováno, a budovy čeledníku, jakož i rozvodů umístěných mezi těmito budovami a ve zdech těchto budov, tvoří součást pojištěných budov, a nejedná o venkovní úpravy – přípojku. Předmětná technologie, systém více okruhového způsobu dodávání tepla a teplé užitkové vody, sestávající z jedné nízko teplovodní větve pro podlahové topení, dvou teplovodních větví pro otopná tělesa a dvou potrubí s cirkulací pro teplou užitkovou vodu pro jednotlivá podlaží byl jediným a vlastním zdrojem tepla a vytápění obou budov, které byly součástí pojištění. Rozvody vedly z pojištěné budovy do pojištěné budovy a byly jejich součástí. Právě toto bylo důvodem, proč nebyl topný kanál uveden v pojistné smlouvě jako samostatná položka, což potvrdil i svědek , jméno FO, , který vypověděl, že za něj byla tepelná technologie v pojistné smlouvě zahrnuta, a to bez její další specifikace ve smlouvě, neboť ji bral jako součást budov. Celý systém rozvodů je nutno brát jako jeden celek, a to i s ohledem na nemožnost jeho částečné opravy kvůli nepřístupnosti části topného kanálu a bylo jej tak nutno vyměnit jako celek. S ohledem na závěry soudu o tom, že topná technologie byla součástí budovy tak nelze akceptovat závěry žalované, která se na pojistném plnění rozhodla uhradit toliko tu část technologie, zasahující do pojištěných budov, ale je nutno nahradit žalobkyni náklady vynaložené za výměnu celé technologie, tedy i v části rozvodů nacházejících se mezi budovami, tedy žalovanou částku.
68. Jako bezpředmětnou soud hodnotil procesní obranu žalované ohledně toho, že ve smlouvě bylo uvedeno, že na budovách neprobíhá rekonstrukce, kdy jednatel žalobkyně uvedl, že se nejednalo o celkovou rekonstrukci, ale o opravy a svědek , jméno FO, uvedl, že byl v době uzavírání pojistné smlouvy osobně v areálu na šetření, viděl, jak a jaké práce probíhají a měl tak možnost si tvrzení pojištěného ověřit, kdy i sám svědek při výslechu sdělil, že se jednalo o opravy, a nikoliv o rekonstrukci. Svědek uvedl, že dodatečné připojištění topného kanálu jako přípojky bylo učiněno až v návaznosti na jednání žalované a pro zamezení odepření budoucího pojistného plnění v případě, kdy by se škodní událost opakovala. Ve shodě s tímto tvrzením pak vypověděl i jednatel žalobkyně. Svědeckou výpověď svědka , jméno FO, soud nevyhodnotil nijak tendenčně, ba naopak, svědek vypovídal při vědomí, že svými tvrzeními může žalované zavdat příčinu pro regresní uplatnění nároku, kdy sám přiznal, že nejednal v souladu s interní pojišťovací směrnicí, kdy považoval topný kanál za součást budovy.
69. Soud proto uzavřel, že ze závěrů odborného vyjádření , tituly před jménem, , adresa, , provedených listinných důkazů, včetně fotodokumentace a výpovědi svědka a jednatele žalobkyně lze dospět k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nebylo prokázáno, že by na pojistné plnění z položky č. 79 rozpočtu – montáž potrubí teplovodů D 32 ALPEX v délce 312 metrů, dopadala výluka z pojištění. Účelem pojistné smlouvy je na straně pojištěného přenášet za úplatu svá rizika a zmírňovat následky škodních událostí. Pojistitel má naopak, pokud se realizuje pojistné riziko, povinnost v rámci dohodnutých pojistných podmínek plnit za splnění základní podmínky a to, že škodní událost je zároveň událostí pojistnou. Žalovaná tak byla povinna poskytnout žalobkyni pojistné plnění. Žalobkyně prokázala, že účastníky nesporná škodní událost je zároveň událostí pojistnou tj, že účastníky smluvené pojistné riziko nastalo. Žalované tak ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 OZ vznikla povinnost zaplatit žalobkyni pojistné plnění ve výši 263 718 Kč. Pokud jde o příslušenství žalované částky, žalovaná dlužnou částku neuhradila na výzvu žalobkyně ze dne 25. 10. 2019 ve stanovené splatnosti, dostala se nejpozději dnem podání žaloby, tj. dne 8. 11. 2019 do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně tak má nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 OZ, kdy výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
70. Současně bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení, a to podle zásady procesního (ne)úspěchu (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně byla oproti žalované plně procesně úspěšná, žalovaná byla proto zavázána nahradit jí náklady tohoto řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena: náhradou soudního poplatku ve výši 13 186 Kč; odměnou zástupce žalobkyně dle § 6 odst. 1, 7 a 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 263 718 Kč sestávající z částky 9 380 Kč, za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem věci, účast na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a vyjádření ze dne 2. 4. 2024 a 17. 12. 2024), tj. částkou 103 180 Kč, a dále náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč k 9 účelně provedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění do 31. 12. 2024) a ve výši 450 Kč ke dvěma účelně provedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 4 a.t. (ve znění od 1. 1. 2025), tj. celkem 3 600 Kč.
71. Dále v souvislosti s cestami advokáta k jednání soudu a zpět vznikly následující náklady: cestovné za jednání dne , datum, ve výši 1 268 Kč (170 ujetých km v částce, 44,50 Kč za litr paliva – Natural 95 dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Hyundai) a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla); cestovné za jednání dne , datum, ve výši 1 612,40 Kč (170 ujetých km v částce, 41,20 Kč za litr paliva – Natural 95 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 10,4 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Subaru) a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla); cestovné za jednání dne 4. 9. 2023 ve výši 1 612,40 Kč (170 ujetých km v částce, 41,20 Kč za litr paliva – Natural 95 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 10,4 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Subaru) a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla); cestovné za jednání dne 18. 11. 2024 ve výši 1 445,40 Kč (170 ujetých km v částce, 38,70 Kč za litr paliva – motorová nafta dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Audi) a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla); cestovné za jednání dne , datum, ve výši 1 428,40 Kč (170 ujetých km v částce, 34,70 Kč za litr paliva – motorová nafta dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Audi) a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla) a cestovné za jednání dne , datum, ve výši 1 428,40 Kč (170 ujetých km v částce, 34,70 Kč za litr paliva – motorová nafta dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km (plyne z doloženého technického průkazu vozidla Audi) a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla) s připočtením náhrady za promeškaný čas strávený na cestě podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. a v trvání 4 x 6 půlhodin v částce 2 400 Kč (4x 6 x 100 Kč) a 2 x 6 půlhodin v částce 1 800 Kč (2x 6 x 150 Kč), tj. celkem 4 200 Kč. To vše s výjimkou soudního poplatku navýšeno o zákonnou sazbu DPH (21 %) z částky 119 775 Kč, tj. ve výši 25 152,70 Kč. Náhrada nákladů řízení činí po součtu jednotlivých jejích položek celkem 158 113,70 Kč.
72. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
73. Stát v tomto případě platil náklady řízení související s odměnou , tituly před jménem, , adresa, za vypracování odborného vyjádření, kterému bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2024, č. j. 64 C 145/2019-118 přiznáno 22 550,67 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 5. 2024 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2025, č. j. 58 Co 169/2024-130 a znalečné bylo proplaceno na č. l. 140 při spotřebování zálohy složené žalovanou ve výši 20 000 Kč (č. l. 92). Stát tak během řízení vynaložil náklady ve výši 2 550,67 Kč, které uložil pod výrokem III. tohoto rozsudku k úhradě žalované, která byla v řízení zcela neúspěšná a nejsou u ní dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků.
74. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž plnění k rukám právního zástupce žalobkyně bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.