Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

64 C 146/2019

č. j. 64 C 146/2019-66

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:64.C.146.2019.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o: zaplacení 56 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 700 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 56 700 Kč s příslušenstvím, z titulu existence nároku na pojistné plnění. Uvedl, že se žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] jejíž součástí byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-O [číslo], (dále jen VPPMO) a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti občanů DPPO-O [číslo] (dále jen DPPO). Za účinnosti pojistné smlouvy dne [datum] došlo k pojistné události, při které žalobce poškodil při plnění pracovních úkolů traktor značky Zetor 7340, svěřený mu k výkonu práce jeho zaměstnavatelem ing. [jméno] [příjmení]. Předmětné poškození vzniklo v důsledku zanesení lamel chladiče při mulčování suchého porostu kopru a v důsledku vysoké prašnosti vznikající při této činnosti v bezprostředním okolí traktoru. Opravu poškozeného traktoru provedla společnost [právnická osoba] a ta za opravu vystavila fakturu na částku 102 904,99 Kč bez DPH. Žalobce uplatnil svůj nárok na pojistné plnění a žalovaná po provedeném šetření uplatněný nárok neuznala. Odmítla poskytnout pojistné plnění s argumentací, že žalobce zanedbal předepsanou obsluhu a údržbu traktoru. Žalobce poukazoval na smluvní ujednání účastníků v čl. 5 odst. 4 DPPOO, čl. 25 odst. 1 písm. c) VPPMO a na skutečnost, že při obsluze předmětného traktoru je uložena pouze povinnost kontrolovat zanesení před-čističe vzduchu nad nebo pod kapotou a že žalobce své povinnosti předepsané obsluhy a údržby nezanedbal. Uvedl dále, že v pojistné smlouvě účastníci sjednali 10% spoluúčast a že škoda, která byla způsobena zaměstnavateli, byla limitována zákoníkem práce ve výši čtyř a půl násobku jeho průměrného měsíčního výdělku, který byl ve výši 14 000 Kč.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala ani co do důvodu, ani co do výše. Nesporovala okolnosti uzavření předmětné pojistné smlouvy a okolnosti odmítnutí pojistného plnění po provedeném šetření. Argumentovala tím, že v projednávané věci pojistnou událostí byl vznik povinnosti žalobce nahradit vzniklou škodu anebo jinou újmu zaměstnavateli dle zákoníku práce v souvislosti s ustanovením § 250 odst. 1 zákona, když v projednávané věci podmínky této odpovědnosti nenastaly, jelikož nebylo zjištěno při šetření pojistné události, že ze strany žalobce došlo k zaviněnému porušení povinností při plnění pracovních úkolů. Z uvedeného vyplývá, že žalobci žádná povinnost nahradit zaměstnavateli škodu nevznikla, jelikož žádnou svoji povinnost neporušil. Poukazovala na to, že v písemné žádosti o náhradu škody samotný žalobce i jeho zaměstnavatel prohlásili, že žalobce neporušil žádnou svoji povinnost. Uvedla dále, že neměla žádné informaci o tom, zda skutečně zaměstnavatel po žalobci vzniklou škodu vymáhal a zda skutečně žalobce svému zaměstnavateli škodu i uhradil. Zaměstnavatel žalobce sice v žádosti o náhradu škody uvedl, že náhrada škody dle zákoníku práce se předepisuje ve výši 102 904,99 Kč, ale i o tom má pochybnosti. Z procesní opatrnosti namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z pojistné smlouvy o pojištění majetku a odpovědnosti občanů bylo zjištěno, že pojistná smlouva mezi účastníky byla uzavřena s účinností od [datum] a že součástí pojistné smlouvy byly VPPMO a DPPO a ujednání v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva se vztahuje i na odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s řízením dopravního prostředku a ve smlouvě se ujednává spoluúčast žalobce v rozsahu 10%. Z čl. 1 bod 1 VPPMO dále vyplývá, že pojistná smlouva se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., především ustanovením § [číslo], těmito VPPMO a příslušnými doplňkovými pojistnými podmínkami. Ze záznamu jednání o pojištění dále bylo zjištěno, že žalobce měl zájem o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání a že účastníci sjednali pojištění odpovědnosti z výkonu povolání ve výši 1 730 Kč. Z čl. 2 DPPO soud dále zjistil, že pojištění odpovědnosti z výkonu povolání se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v případě v souvislosti s nimi, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce.

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] a z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] a z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán od [datum] jako řidič-traktorista a jeho zaměstnavatelem byla ing. [jméno] [příjmení].

6. Z čestného prohlášení ing. [jméno] [příjmení], z opisu technického průkazu motorového vozidla soud dále zjistil, že ke dni škodné události traktor značky Zetor byl využíván zaměstnavatelem žalobce k podnikatelské činnosti.

7. Z potvrzení mzdové účtárny a z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobce ke dni škodné události měl hrubý měsíční příjem ve výši 14 000 Kč.

8. Z písemné žádosti o náhradu škody ze dne [datum] soud dále zjistil, že uvedenou žádost podepsal jak zaměstnavatel žalobce, tak i žalobce. V žádosti k předmětné škodné události oba uvedli, že dne [datum] došlo ke škodné události, kdy k předmětné události se předepisuje dle zákoníku práce náhrada škody ve výši 102 904,99 Kč za poškození traktoru. Rozsah škody je popsán v zápise o poškození motorového vozidla ze dne [datum] a to na formuláři provedeném zaměstnancem pojišťovny. V žádosti je též popsán vznik škodné události tak, že při obracení porostu došlo k zanesení chladiče traktoru i přes ranní údržbu stroje. Došlo ke škodné události vlivem prováděného druhu práce. V žádosti jak zaměstnavatel, tak i žalobce prohlásili, že zaměstnanec neporušil své pracovní povinnosti.

9. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že technik žalované provedl prohlídku poškozeného traktoru značky Zetor za přítomnosti žalobce. V popisu nehodového děje bylo zaznamenáno, že k poškození traktoru došlo zanesením chladiče při sekání porostu, při kterém se poškodil blok motoru, vložka válce, hlava válce a chladič vody.

10. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyfakturovala ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] za práci na zakázce, podle dodacího listu ze dne [datum], za opravu motoru, celkem částku 102 904,99 Kč, bez DPH.

11. Z vyjádření opravce, společnosti [právnická osoba] soud dále zjistil, že při mulčování suchého porostu kopru došlo k poškození motoru traktoru Zetor, protože došlo k výraznému zanesení lamel chladiče, a to v důsledku vysoké prašnosti vznikající při této činnosti v bezprostředním okolí traktoru. Toto ucpání lamel chladiče nečistotami mělo v kombinaci se zanesením mřížek přívodu vzduchu k motoru za následek rychlý vzestup teploty chladicí kapaliny a v podobných případech se proto často stává, že to způsobí poškození hlavy motoru a motorového bloku. Takovému poškození nelze zabránit jinak, než udržováním průchodných vzduchových cest k chladiči, jejich čištění dle potřeby, tedy momentální prašnosti okolí, což vždy záleží na řidiči traktoru.

12. Z dopisu žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná zaregistrovala předmětnou škodnou událost ze dne [datum] a sdělila po provedeném šetření žalobci, že předmětná škodná událost byla uzavřena bez náhrady škody.

13. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že jeho zaměstnavatelem byla jeho vlastní matka, která podnikala v zemědělství. V den škodní události pracoval na poli, bylo suché léto, 36 C, byl tam vysoký suchý porost (kopr), které bylo potřeba mulčovat. V kombinaci prašnosti a zvlhčeného porostu došlo k zanesení chladiče i mřížky traktoru, a traktor přestal chladit, a pak se zapek. Běžnou kontrolu stroje provedl před začátkem šichty. K úhradě škody dále uvedl, že fakturace oprávce byla zaplacena v plné výši, nemohlo se čekat na pojistitele. S matkou se dohodl, že nějakou část zaplatí za svou blbost, protože traktor nečistil. Náhrada nebyla uhrazena srážkou ze mzdy, protože pobíral minimální mzdu. S matkou se žalobce dohodl, že svůj dluh bude postupně umořovat.

14. Na základě dostatečných skutkových zjištění a nesporných tvrzení účastníků soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a uzavřel v projednávané věci následující skutkový stav: Mezi účastníky bylo nesporné, že za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), uzavřeli písemnou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalobce při výkonu povolání. V pojistné smlouvě účastníci ujednali, že pojištění se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v přímé souvislosti s ní, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce. V čl. 1 bod 3 VPPMO účastníci ujednali, že ustanovení DPP mají přednost před ustanovením VPPMO. Jak bylo prokázáno za účinnosti předmětné smlouvy, došlo dne [datum] ke škodné události při výkonu povolání žalobce. Žalobce i jeho zaměstnavatel při uplatnění nároku na pojistné plnění uvedli žalované, že uvedeného dne žalobce při sekání porostu poškodil traktor značky Zetor, protože při drcení porostu došlo k zanesení chladiče. Zaměstnavatel i žalobce sdělili pojistiteli, že žalobce neporušil své povinnosti zaměstnance. Ze zápisu o poškození motorového vozidla, z daňového dokladu opravce a z vyjádření opravce soud vzal za prokázané, že příčinou poškození traktoru bylo výrazné zanesení lamel chladiče, a to v důsledku vysoké prašnosti. Uvedené skutečnosti týkající se škodného děje byly soudu prokázané i z výpovědi žalobce. Z provedeného dokazování věrohodným způsobem nebylo dále soudu prokázáno, že žalobce svůj závazek z porušení pracovní smlouvy ze dne [datum] splnil a svému zaměstnavateli vzniklou škodu z předmětné škodné události skutečně i uhradil. Z výpovědi žalobce bylo prokázáno, že podniká společně se svou matkou, která je zároveň jeho zaměstnavatelem, že fakturace opravce byla sice uhrazena, nicméně se s matkou dohodl na tom, že svůj dluh bude splácet. Zároveň uvedl, že řádově dal matce nějaké peníze ve výši 80 000 Kč jednorázově. Jeho výpověď pro neurčitost a rozporuplnost soud nehodnotil. Při jednání soudu dne [datum] žalobce byl poučen dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázal soudu existenci pojistné události, existenci majetkové újmy ve sféře jeho zaměstnavatele a okolnosti o příčinné souvislosti mezi pojistnou událostí a vzniklou újmou. Dle názoru soudu v projednávané věci žalobce neunesl své břemeno důkazní a neprokázal soudu, že došlo k naplnění pojistné události sjednané v předmětné pojistné smlouvě. Žalobce neprokázal soudu, že porušil své povinnosti dne [datum] při plnění pracovních úkolů a že proklamovaná škoda zaměstnavateli vznikla následkem jeho zaviněného porušení pracovních povinností. Soudu bylo prokázáno, že podstatnou a značnou příčinou poškození traktoru byla právě jiná objektivní okolnost, a to prašnost, která výrazným způsobem přispěla k zanesení lamel chladiče traktoru, což vedlo k poškození motoru. <i>15. Podle ust. § 2861 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z) pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle ust. § 2861 odst. 2 o.z., poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.</i> <i>16. Podle ust. § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném ke dni [datum], zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> 17. Předně soud konstatuje, že podle o.z. pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných (aleatorních) smluv v hlavě„ Závazky z právních jednání“, dílu 15„ Závazky z odvážných smluv“, v pododdílu 2„ Pojištění“, jehož účelem je pojistný zájem. Pojmovým znakem této smlouvy je synallagma, spočívající ve vzájemné platební povinnosti. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Dalším pojmovým znakem této smlouvy je odvážnost pojištění, která spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Definice pojistné smlouvy je upravena v ust. § 2758 o.z. a z ust. § 1841 o.z. zároveň vyplývá, že je smlouvou spotřebitelskou. V některých ustanoveních zákona jsou pak vymezené jednotlivé pojmy pojišťovnictví, jako např. pojistná událost v ust. § [číslo], pojištěný v ust. § [číslo], oprávněná osoba v ust. § [číslo] nebo pojistné nebezpečí v ust. § [číslo]. Existence pojistného zájmu je vymezena v ust. § [číslo] až § [číslo]. Jeho podstatou je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění a musí být dána vždy objektivně. Právní úprava pojištění obsažená v ust. § [číslo] až § [číslo] rozlišuje vedle škodového a obnosového pojištění také další druhy pojištění, a to konkrétně pojištění životní, pojištění úrazové, pojištění pro případ nemoci či pojištění majetku. Kritériem tohoto členění je předmět pojištění (život, zdraví, případně majetek). Předmětem pojistného vztahu je obecně to, čeho se tento vztah týká, tj. k čemu se vztahuje pojistné nebezpečí a riziko vymezené v pojistné smlouvě. Pojištění škodové pak dle zákona je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné události. Samotné výplatě pojistného plnění taky předchází řada povinností pro obě strany pojistného vztahu obsažená v ust. § [číslo] a § [číslo]. V prvé řadě je to povinnost pojistníka oznámit pojistiteli, že došlo ke vzniku události, se kterou pojistník spojuje požadavek na pojistné plnění, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu jejích následků, o právech třetích osob, o jakémkoliv vícenásobném pojištění a předložit potřebné doklady. Na základě tohoto oznámení je pojistitel povinen bezodkladně zahájit šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu své povinnosti plnit. Není-li mezi stranami pojištění sjednáno jinak, je pojistné plnění splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření pojistitelem, tedy do patnácti dnů ode dne, kdy pojistitel sdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. Dále pak v ust. § [číslo] je definována osoba pojištěného, jako osoby, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. V ust. § [číslo] je definována pojistná událost jako„ nahodilá událost kryta pojištěním“. Vedle ní je nezbytné definovat ještě tzv.„ škodnou událost“, kterou je událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. [příjmení] byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Pojištění odpovědnosti upravené v ust. § [číslo] až [číslo], jakožto pojištění škodové se týká náhradové povinnosti pojištěného za újmu, kterou způsobil poškozenému při rozmanitých činnostech v běžném životě, a za kterou odpovídá v souladu s právními předpisy. Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání pak se týká porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s nimi. Aktivně legitimovanou oprávněnou osobou mající v případě vzniku pojistné události právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti, je v zásadě pojištěný. Poškozený (resp. přesněji místo jeho bydliště či sídlo nebo účet poskytovatele platebních služeb poškozeného) je de facto pouze zákonným místem plnění (ve smyslu § 1954 o.z. a násl. ve spojení s § 2861 odst. 1 o.z.), k řádnému splnění dluhu na pojistném plnění. Žalobce v projednávané věci však nikterak netvrdil a neprokazoval právně významné okolnosti svého odpovědnostního titulu podle ust. § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ke dni škodné události, tak jak bylo mezi účastníky ujednáno v čl. 2 DPPO. Netvrdil v projednávané věci objektivní okolnosti o naplnění pojistného nebezpečí svého pojistného zájmu. Zaměstnanec podle výše uvedeného zákonného ustanovení odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobil. Zaviněné porušení pracovních povinností zaměstnancem nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, musí však být jednou z příčin, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím zaměstnance a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Ust. § 2911 o.z., formuluje též základní východisko pro povinnost nahradit újmu způsobenou škůdcem zaviněně a jeho nedbalost se presumuje. Zavinění je vlastně jednání škůdce v rozporu s požadovaným standardem chováním a vyžaduje, aby škůdce byl vědom svého jednání a dokázal nejen posoudit své jednání, ale též jej ovládnout a stanovit její meze. Pro srovnání soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.12.2016, sp. zn. 21 Cdo 2681/2016 nebo ze dne 6.3.2007, sp. zn. [číslo]).

18. S poukazem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobce v projednávané věci neunesl své břemeno důkazní. Neprokázal objektivní skutkovou okolnost, že dne [datum] porušil své povinnosti při plnění pracovních úkolů a že proklamovaná škoda na traktoru zn. Zetor vznikla následkem jeho zaviněného porušení pracovních povinností nebo v důsledku jeho opomenutí. Jak bylo prokázáno, žalobce měl zájem o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Účastníci ujednali v předmětné písemné smlouvě pojistnou událost jako odpovědnost žalobce za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v případě v souvislosti s nimi, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce. Podstatnou a značnou příčinou poškození traktoru Zetor, byla právě jiná objektivní okolnost, a to prašnost, která výrazným způsobem přispěla k zanesení lamel chladiče traktoru a k poškození jeho motoru. Bez uvedeného jevu by k poškození nedošlo. Žalobce též svému zaměstnavateli žádnou škodu neuhradil. Nebylo tak prokázáno, že předmětná škodná událost ze dne [datum] se spojuje s oprávněností zaměstnavatele žalobce na náhradu škody v žalované výši.

19. Soud z uvedeného důvodu žalobu na pojistné plnění jako nedůvodnou zamítl, protože nebylo prokázáno, že došlo k pojistné události sjednané ve smlouvě [číslo].

20. Náhradu nákladů řízení přiznal soud zcela úspěšné žalované ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. celkem ve výši 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za každý ze 6 úkonů (příprava, písemné vyjádření ve věci, příprava účasti na jednání dne [datum], [datum], účasti na jednání před soudem dne [datum], [datum]) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.