64 C 242/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 5 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 198 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce , částka, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z , datum, domáhal zadostiučinění v penězích za morální újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením o kontrole vedeným Úřadem městské části , adresa, , Odbor životního prostředí (dále také jako „Správní orgán“) pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a něj navazujícím soudním řízením. Žalobce se domáhal u žalované zaplacení zadostiučinění ve výši , částka, písemně dne , datum, , žalovaná reagovala stanoviskem doručeným žalobci dne 21. 12 2022, v němž uznává nárok žalobce na částku , částka, . Žalovaná je v prodlení se zaplacením žalovaného zadostiučinění již po uplynutí 2 měsíců od uplatnění nároku, zákonná 6měsíční lhůta, která byla obsažena již v zákoně s platností od roku 1969, neodpovídá stavu společnosti a techniky a je v rozporu s ústavou. V reakci na vyjádření žalované k žalobě žalobce sděluje, že žalovaná popírá vlastní závěry ze stanoviska z , datum, . V případě nepřiměřeně dlouhého řízení nastupuje vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy. Do celkové délky namítaného řízení je nutno započíst délku předcházejícího kontrolního řízení, a to s ohledem na závěry Nejvyššího soudu (sp. zn. , spisová značka, ).

2. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala. Vylíčení rozhodných skutečností v žalobě je prosté jakékoliv konkrétní zmínky o předmětném správním řízení, tvrzení, v čem spatřuje žalobce nepřiměřenost řízení, vzniklou újmu nijak nekonkretizuje, natož dokazuje. Vznik nároku předpokládá existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody/ nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi nimi. Žalobce nic z toho nevyložil, omezil se na prosté konstatování. , právnická osoba, nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je kritérium významu předmětu řízení pro účastníka zásadním hlediskem pro stanovení formy a případné výše odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

3. Soud po provedeném dokazování vycházel z následujících důkazů:Z Rozhodnutí o zadržení průkazu řidiče taxislužby Magistrátu města Opavy, odboru dopravy ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., Anonymizováno, , bylo zjištěno, že uvedený úřad rozhodl o zadržení průkazu taxislužby č. , hodnota, na jméno žalobce do doby pravomocného rozhodnutí o odnětí oprávnění, neboť žalobce je podezřelý ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, nepořídil záznam o přepravě dle § 35h odst. 1 v sepjetí s § 9 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě („SilDop“).

4. Ze Sdělení k žádosti o náhradu z , datum, bylo zjištěno, že v dopise adresovaném nadepsanému právnímu zástupci žalobce žalovaná na základě žalobcovi žádosti o poskytnutí odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. sděluje, že nárok byl projednán, konstatuje, že v řízení sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , R , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nebyly dodrženy zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, v důsledku čehož došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Délku řízení lze považovat za nepřiměřenou. S odkazem na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také „Stanovisko NS“) za první dva roky průtahového řízení – v předmětné věci od , datum, do , datum, – se poskytuje zadostiučinění ve výši , částka, ; za dva roky následující – od , datum, do , datum, – dalších , částka, . Takto vypočtená částka převyšuje hodnotu předmětu řízení, který žalovaná stanovila průměrem na , částka, . Po modifikaci zadostiučinění pod vlivem spoluzavinění žadatele, snížení za procesní, právní i skutkovou složitost, klesající význam řízení, absenci nejistoty a sdílenou újmu v rámci organizované skupiny uznala žalovaná částku , částka, jako přiměřené zadostiučinění.

5. Z obsahu spisu Úřadu městské části , adresa, , Odbor životního prostředí, dopravy a rozvoje, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, se podává, žedne , datum, vypracoval Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravních agend oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb. o cenách a dle § 34e odst. 2 písm. k) SilDop, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne , datum, předražil o , částka, , dále vozidlo taxislužby nevybavené taxametrem užil k přepravě zákazníka bez předem uzavřené písemné smlouvy, jak bylo zjištěno při kontrole Policie ČR a Magistrátu hl. m. Prahy, při kontrole toho dne byl pracovníkem Magistrátu žalobci odebrán průkaz taxislužby,dne , datum, vydal Správní orgán Oznámení o zahájení správního řízení o přestupku, jímž proti žalobci zahájil řízení pro podezření ze spáchání přestupku dle § 34e odst. 2 písm. k) SilDop, neboť jako řidič taxislužby dne , datum, užil vozidlo taxislužby nevybavené taxametrem užil v rozporu se zákonem; za uvedený přestupek lze uložit pokutu až , částka, a trest zákazu činnosti od 6 měsíců do dvou let. Dále podle § 4 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, neboť jako řidič taxislužby poškodil cestujícího tím, že cenu jízdného předražil o , částka, , za uvedený přestupek lze uložit pokutu až do výše , částka, ,dne , datum, Správní orgán rozhodl o vině žalobce ze spáchání výše uvedených přestupků, pro něž se řízení vedlo, a žalobci uložil trest pokutu ve výši , částka, a zákaz činnosti spočívající v nabízení nebo poskytování zpoplatněné přepravy, včetně činností s tím souvisejících vozidlem určeným k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby podle § 2 odst. 9 a 10 písm. a) SilDop, proti rozhodnutí podal žalobce dne , datum, odvolání,dne , datum, předal Správní orgán spisový materiál odvolacímu správnímu orgánu – Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend – k rozhodnutí o odvolání žalobce,dne , datum, odvolací správní orgán k odvolání žalobce rozhodnutí Správního orgánu změnil tak, že změnil textaci prvostupňového rozhodnutí a trest zmírnil tím, že uloženou pokutu snížil na , částka, a trest zákazu činnosti zrušil (č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ),dne , datum, vydal Městský soud v Praze rozsudek, č. j. 4 , právnická osoba, /2020-64, jímž rozhodl o správní žalobě, jíž žalobce napadal rozhodnutí odvolacího správního orgánu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zrušil a vrátil k dalšímu řízení,dne , datum, odvolací správní orgán k odvolání žalobce rozhodnutí Správního orgánu změnil tak, že změnil textaci prvostupňového rozhodnutí a trest zmírnil tím, že uloženou pokutu snížil na , částka, a trest zákazu činnosti zrušil (č. j. MHP , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Žalovaný ve věci činil návrhy a písemná vyjádření, které lze označit jako rozumnou realizaci procesních práv žalobce, tedy chování žalobce nebylo průběhu řízení zvlášť na obtíž.

6. Soud vzal za svá zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že žalobci žalovaná vyplatila jako zadostiučinění v předmětné věci částku , částka, , a to dne , datum, .

7. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Magistrát města Opavy rozhodl dne , datum, o zadržení průkazu taxislužby č. , hodnota, na jméno žalobce do doby pravomocného rozhodnutí o odnětí oprávnění, neboť žalobce je podezřelý ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, nepořídil záznam o přepravě dle § 35h odst. 1 v sepjetí s § 9 odst. 2 SilDop. Průkaz řidiče taxislužby byl žalobci odebrán při kontrole dne , datum, . Dne , datum, vypracoval Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravních agend oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb. o cenách a dle § 34e odst. 2 písm. k) SilDop, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne , datum, předražil o , částka, , dále vozidlo taxislužby nevybavené taxametrem užil k přepravě zákazníka bez předem uzavřené písemné smlouvy, jak bylo zjištěno při kontrole Policie ČR a Magistrátu hl. m. Prahy, dne , datum, vydal Správní orgán Oznámení o zahájení správního řízení o přestupku, jímž proti žalobci zahájil řízení pro podezření ze spáchání přestupku dle § 34e odst. 2 písm. k) SilDop, neboť jako řidič taxislužby dne , datum, užil vozidlo taxislužby nevybavené taxametrem užil v rozporu se zákonem; za uvedený přestupek lze uložit pokutu až , částka, a trest zákazu činnosti od 6 měsíců do dvou let. Dále podle § 4 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, neboť jako řidič taxislužby poškodil cestujícího tím, že cenu jízdného předražil o , částka, , za uvedený přestupek lze uložit pokutu až do výše , částka, , dne , datum, Správní orgán rozhodl o vině žalobce ze spáchání výše uvedených přestupků, pro něž se řízení vedlo, a žalobci uložil trest pokutu ve výši , částka, a zákaz činnosti spočívající v nabízení nebo poskytování zpoplatněné přepravy, včetně činností s tím souvisejících vozidlem určeným k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče pro cizí potřeby podle § 2 odst. 9 a 10 písm. a) SilDop, proti rozhodnutí podal žalobce dne , datum, odvolání, dne , datum, předal Správní orgán spisový materiál odvolacímu správnímu orgánu – Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend – k rozhodnutí o odvolání žalobce, dne , datum, odvolací správní orgán k odvolání žalobce rozhodnutí Správního orgánu změnil tak, že změnil textaci prvostupňového rozhodnutí a trest zmírnil tím, že uloženou pokutu snížil na , částka, a trest zákazu činnosti zrušil (č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), dne , datum, vydal Městský soud v Praze rozsudek, č. j. 4 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , jímž rozhodl o správní žalobě, jíž žalobce napadal rozhodnutí odvolacího správního orgánu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zrušil a vrátil k dalšímu řízení, dne , datum, odvolací správní orgán k odvolání žalobce rozhodnutí Správního orgánu změnil tak, že změnil textaci prvostupňového rozhodnutí a trest zmírnil tím, že uloženou pokutu snížil na , částka, a trest zákazu činnosti zrušil (č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), v právní moci dnem , datum, . Žalovaná ve sdělení z , datum, , jímž vyřídila žádost o předmětné odškodnění, konstatuje v předmětné věci nesprávný úřední postup, za který žalobci přiznává zadostiučinění ve výši , částka, , které bylo dne , datum, žalobci vyplaceno.

8. Podle § 13 odstavce 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) („OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle § 31a odstavce 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Skutkové otázky nebyly mezi účastníky problematické, spor mezi nimi spočívá v otázce, zdali je dostatečné za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem – nepřiměřeně dlouhým řízením o přestupku – žalovanou vyplacené zadostiučinění v penězích, tedy , částka, .

11. Z právního hlediska je třeba na souzenou věc použít zákon OdpŠk (zejm. výše citovaná ustanovení), žalobce na státu nárokuje poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích za nepřiměřeně dlouhé přestupkové řízení, které, jak správně žalobce poukazuje, podle nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 570/20 tvoří spolu s řízením o odvolání proti rozhodnutí a především o správní žalobě jeden celek, neboť předmětem rozhodování orgánu bylo základní právo žalobce. Nepřiměřeně dlouhé řízení správní řízení soud nejprve podrobuje testu aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“). Do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy dle jeho dikce spadají řízení soudní, judikatura dospívá k závěru, že se použije také na řízení přestupkové (Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016) a souzenou věc je třeba hodnotit v souladu se závěry Stanoviska NS.

12. K identifikaci nepřiměřeně dlouhého řízení, a tedy i nesprávného úředního postupu žalobce vhodně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 283/2023-178, závěry zmíněného dopadají na souzenou věc. Nejvyšší soud vysvětlil, že začátek a konec posuzovaného řízení není striktně ohraničen procesními předpisy, významná je nejistota ohledně výsledku řízení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí zohlednil, že účastník byl povinen složit kauci dle § 35c odst. 1 SilDop ve výši , částka, , která mu byla vyměřena v přímé souvislosti s tehdy předpokládaným navazujícím správním řízením, lze totiž připustit vznik jeho nejistoty vyvěrající z jemu neznámého budoucího osudu tohoto finančního obnosu, který v případě, že zmíněné správní řízení bylo poté skutečně k tomu příslušným správním orgánem zahájeno (což žalobce sám nemohl jakkoliv ovlivnit), mohl být vyjasněn právě až ve spojitosti s výsledkem tohoto řízení. Nejistota žalobce o výsledku řízení je jasně zřetelná ve stavu odebraného průkazu řidiče taxislužby na základě § 35h odst. 3 SilDop, obdobně s povinností složení kauce § 35c odst. 1 SilDop. Během kontroly dne , datum, byl průkaz odebrán na místě. Tento den je začátkem namítaného průtahového řízení. Určení konce řízení potom již nečiní problémy – nastává dnem právní moci rozhodnutí druhého, konečného rozhodnutí odvolacího správního orgánu, tj. , datum, .

13. Nepřiměřená délka řízení trvajícího 4 roky 8 měsíců a 5 dnů je zjevná a představuje nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Excesivní délka řízení je způsobena průtahy orgánů rozhodujících o přestupky (resp. o odvolání), kdy zákon ukládá rozhodnout v 30denní (prodloužitelné) pořádkové lhůtě (§ 71, případně ve spojení s § 90 odst. 6 správního řádu).

14. Je na soudu, aby poté, co shledal ve věci nesprávný úřední postup, hodnotil hlediska uvedená v § 31a OdpŠk. Předně, jak již bylo vyloženo, je předmětné řízení zatíženo průtahy, který působí, že jeho celkovou délku nelze označit jinak než jako nepřiměřenou. K otázce počátku a konce, jak bylo vyloženo, je nutné připustit, že také přecházející kontrolní řízení spolu s řízením před správními orgány a z něj vzešlé řízení před správním soudem tvoří jeden celek. Předmětné řízení nemá soud za takové, které by se svou se složitostí zvláštně vymykalo. Tento faktor ovlivňuje zejména skutečnost, že o věci rozhodovaly orgány ve třech instancích (počítaje v to řízení před správním soudem), i tak tato skutečnost bez dalšího řízení zvlášť nekomplikuje. V otázce chování poškozeného, nelze konstatovat, že by žalobce zavdával k průtahům příčinu. Opravné prostředky podávané žalobcem nemá soud nikterak na nerozumné i s ohledem na jejich důvodnost – zmírnění trestu odvolacím správním orgánem, kasační zásah správní soudu. Ani nelze říci, že střídmost v činění úkonů v řízení, by šla žalobci zvlášť k tíži, jak namítá žalovaná. Vinu na průtazích lze dávat nesprávnému postupu orgánů veřejné moci, které neodůvodněně dlouho otálel s vydáním konečného rozhodnutí. Konečně k otázce významu řízení pro žalovaného, nelze učinit jednoznačný závěr, že význam předmětného přestupkového řízení pro žalobce byl pouze nepatrný. Přestupkové řízení, jež je řízením quasi trestním, které má defaultně pro obviněného zvýšený význam, a proto by měl soud velmi opatrně vážit okolnosti případu, než by uzavřel, že pro žalovaného je přestupkové řízení svým významem marginální.

15. V případech, než dopadá úprava čl. 6 odst. 1 Úmluvy, se imateriální újma presumuje, a to v i souladu se Stanoviskem NS (srov. zejm. jeho část V.). Za nejpodstatnější lze považovat narušení principu, podle něhož je poškozený povinen prokazovat i vznik nemajetkové újmy, neboť ESLP ve vztahu k řízením uvedeným v čl. 6 odst. 1 EÚLP vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu, a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz Apicella proti Itálii, odst. 93, nebo Kmec 2006 s. 12 a násl.), neboť újma vzniká samotným porušením práva. Zároveň jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích, takže k případné náhradě jinou formou dochází jen za zcela výjimečných okolností (například tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, jak bylo konstatováno v rozsudku ve věci Szeloch proti Polsku nebo v rozsudku ve věci Berlin proti Lucembursku) (BIČÁK, Vít. § 31a [Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 300, marg. č. , hodnota, .).

16. Výchozím způsobem odškodňování nesprávného úředního postupu je tedy poskytnutí zadostiučinění penězích. Morální satisfakce v podobě konstatování porušení práva nastupuje subsidiárně, prokáže-li se, že namítané řízení mělo pro poškozeného jen okrajový význam, logice ust. § 31a odst. 2 OdpŠk navzdory.

17. Ve Stanovisku NS s odkazem na své rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce základní částky a uvedl, že pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. , částka, až , částka, za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení nižší částky odškodnění za prvé dva roky řízení přihlédl Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení.

18. Na základě výše uvedeného shledal soud návrh žalobce částečně důvodným, a proto mu částečně vyhověl. Soud proto přiznal žalobkyni dle Stanoviska NS za prvé dva roky řízení částku , částka, , za další dva roky po , částka, , za dalších 8 měsíců a dnů , částka, (poměrná část z , částka, za necelý rok), celkem ve výši , částka, , dále ponížených o , částka, již vyplacených žalovanou. V dalším žalobu zamítl (výrok II).

19. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o. z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný co do základu a o výše přiznané náhrady rozhodl soud dle vlastní, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba, replika k vyjádření, účast na jednání dne , datum, ) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .