64 C 29/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 2 500 774,26 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.500.774,26 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 91.117 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 14. 2. 2019 domáhal na žalované zaplacení částky 2.500.774,26 Kč. Uvedl, že dne 17. 2. 2015 došlo k požáru rodinného domu [adresa], v obci [obec] [obec], okres [okres], ve vlastnictví žalobce. Věc šetřila Policie, která nezjistila pachatele a usnesením ze dne 21. 3. 2015 věc odložila. Na domě vznikla škoda, která byla již částečně reparována z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 2. 2015 v průběhu soudního sporu ve věci sp. zn. 64 C 28/2016 mezi shora uvedenými účastníky, a to ve výši (pokud jde o škodu na nemovitosti) 1.799.000 Kč. Šlo o částku, která je vyjádřením časové ceny nemovitosti a byla poskytnuta žalovanou jako pojistné plnění na základě čl. 6 bodu 2 DPPSO 3 pojistné smlouvy. Pojistnou událost evidovala žalovaná pod [číslo]. Žalobce vybudoval na místě pojištění novou stavbu [adresa], včetně plotu vrat a vrátek, která byla poškozena při požáru. Má za to, že mu vznikl nárok na pojistné plnění za rodinný dům ve výši 4.240.000 Kč ve smyslu bodu [anonymizováno] PS. Škodu na vedlejších stavbách odhadoval na částku 20.000 Kč O zahájení stavby informoval žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2017, a předložil i pravomocné Rozhodnutí stavebního [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2017 o umístění stavby, a vyzval ji k plnění. Tuto výzvu bylo lze považovat nepochybně přinejmenším za žádost o zálohu na obnovu domu. Starou stavbu bylo nutno odstranit z hygienických i ekonomických důvodů, jak stanovil soudní znalec z oboru ekonomika ing. [jméno] [příjmení] ve svém posudku ze dne 1. 4. 2015. Žalovaná však spekulovala, že požár způsobil úmyslně žalobce, a podala na něho trestní oznámení, které se ukázalo neopodstatněným. Věc byla usnesením Policie, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], ze dne 10. 8. 2015, odložena. Před tímto rozhodnutím nebylo možné, aby žalobce podnikal kroky k demolici stavby, natož k zahájené nové stavby. Už tím ztratil žalobce půl roku času. Dne 9. 9. 2015 předložil žalobce stavebního [stát. instituce] podklady pro rozhodnutí o odstranění stavby [adresa], rozhodnutím pod č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne 7. 12. 2015 úřad vyhověl, právní moc nastala 29. 12. 2015. V ten okamžik, více jak 10 měsíců po škodě, a více jak 4 měsíce po úředním potvrzení, že žalobce není žhářem, neměl žalobce ještě ani plnění či zálohu za zcela v tu dobu již nesporné plnění v časové ceně (později poskytnuté v částce 1.799.000 Kč), a byl nucen se ho domáhat průběžně nejprve po mnoha urgencích mailem a telefonem, předžalobní výzvou ze dne 22. 7. 2015 a konečně žalobou ze dne 23. 2. 2016. Plnění ve výši 1.799.000 Kč obdržel žalobce poukazem ze dne 13. 4. 2016, téměř rok po škodné události. Sama skutečnost, že žalovaná plnila, aniž by čekala na výsledek sporu, svědčí o tom, že si dobře byla vědoma oprávněnosti nároku, přesto svévolně plnění zadržovala, a svým chováním donutila žalobce, aby se nároku domáhal žalobou. Žalovaná svých jednáním už tehdy porušila ust. 2798 NOZ. K neplnění, a neposkytnutí alespoň zálohy, zejména po rozhodnutí Policie ze dne 10. 8. 2015, neměla žádný rozumný důvod. Znalecké posudky [anonymizováno]. [příjmení] z 18. 10. 2015 a [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 1. 4. 2015 měla k dispozici, a uměle likvidaci protahovala např. tím, že si nechala až dne 4. 3. 2016 vypracovat znalecký posudek [číslo] 2016 znalcem pro obor ekonomika [jméno] [příjmení], který dospěl ke stejným hodnotám, jako erudovaný znalec [příjmení]. [příjmení] před ním, což se dalo s ohledem na kvalitu posudku [anonymizováno]. [příjmení]. Pokud by byla měla žalovaná skutečné pochybnosti o závěrech posudku, nabízelo by se, že zadá další posudek některému ústavu, což se nestalo; proto i tato skutečnost vede žalobce k tomu, aby spatřoval v chování žalované šikanu a poškozování jeho zájmů záměrně prodlužovaným likvidačním řízením. Žalobce poté, co obdržel výše zmíněné plnění od pojišťovny, teprve poté mohl začít s odstraňováním staré stavby. Od června 2016 do konce září 2016 pak jednal s projektanty a vyřizoval hypoteční úvěr, protože bylo zřejmé, že žalovaná se, jak se později také ukázalo, k poskytnutí zálohy na vybudování nové stavby mít nebude. Žádost o stavební povolení podal žalobce dne 31. 10. 2016, tomu bylo rozhodnutím ze dne 1. 3. 2017 vyhověno, právní moc nastala 9. 5. 2017 O zahájení stavby informoval žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2017, a předložil pravomocné Rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne 1. 3. 2017 o umístění stavby, a vyzval ji k plnění. Žalovaná tak zdržela porušením svých povinností, včetně svévolného vyvolání vyšetřování žalobce o řadu měsíců, a nevyplacením záloh mu znemožnila stavbu včas dobudovat. Stavbu musel žalobce vybudovat ze svých prostředků, resp. za pomoci úvěru u ČSOB. Již zaplacené úroky z úvěru činí za rok 2017 částku 11.804,23 Kč a za rok 2018 částku 29.724,60 Kč, celkem 41.528,83 Kč. Co do výše plnění požaduje žalobce: za škodu na nemovitosti 4.240.000 Kč minus vyplacené plnění v částce 1.799.000 Kč tj. 2, 441.000 Kč, resp. částku 2, 440.000 Kč po odečtení spoluúčasti ve výši 1000 Kč za poškozené vedlejší stavby 20.000 Kč minus 754,57 Kč (již poskytnutá částka za plot) = 19.245,43 Kč a za dosud zaplacené úroky z úvěru částku 41.528 Kč. Celkem jde o částku 2, 500.774,26 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala, že dne 15. 11. 2012 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů (dále jen PS). Smlouvou bylo sjednáno mj. Pojištění obytných budov a souvisejících staveb ve variantě Standard, přičemž předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese [adresa žalobce]. Výši pojistné částky k pojištění stavby si žalobce stanovil s účinností od 26. 6. 2014 ve výši 3.500.000 Kč. Týden před požárem pak požadoval navýšení pojistné částky na 4.240.000 Kč a to s účinností od 10. 2. 2015. Sjednané Pojištění se řídilo smlouvou a příslušnými pojistnými podmínkami, které jsou její nedílnou součástí, konkrétně Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku občanů VPPMO [rok] (dále jen VPPMO) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 3 (dále jen DPPSO), jakož i ujednáními uvedenými pro sjednaná pojištění. Smlouva byla sjednána v režimu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě zahájila žalovaná šetření oznámené pojistné události. V průběhu šetření byla mj. vyžádána od žalobce zpráva hasičů o příčině vzniku požáru. Jako jediná možná verze vzniku požáru bylo stanoveno úmyslné zapálení objektu. V této zprávě se uvádí, že došlo„ ke vzniku požáru po nenásilném vniknutí do objektu (objekt uzamčen – dveřní a okenní otvory neporušené v době příjezdu první zásahové jednotky PO)“. Je tedy zřejmé, že požár založila osoba, která měla od budovy klíče. Jedinou osobou, která měla klíče od budovy, byl dle jeho vlastního tvrzení, žalobce. Žalovaná dále zjistila, že objekt byl nejméně od r. 2013 neužíván a žalobce inzeroval prodej pozemku, na němž se objekt nachází (to znamená bez stavby). Žalovaná tak pojala podezření z pojistného podvodu, proto byl dán podnět orgánům činným v trestním řízení k prošetření tohoto podezření. Toto šetření bylo usnesením Policie ČR ze dne 10. 8. 2015, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2015 [číslo], sice odloženo, nicméně byly zjištěny závažné skutečnosti, které nasvědčují tomu, že rozhodně nešlo o nahodilou událost ve smyslu pojistných podmínek. Žalovaná dále zjistila, že na webovém portálu sreality.cz byla předmětná nemovitost nabízena k prodeji za částku 980.000 Kč, ovšem nikoliv jako rodinný dům, ale pouze jako pozemek. Poukázala dále na to, že dům byl v době požáru uzamčen, přičemž nebyly poškozeny ani dveře ani okna, poškozena nebyla ani střešní krytina. Násilný vstup do objektu provedla až přivolaná požární jednotka. V domě nebyl zaveden elektrický proud, resp. tento byl odpojen, tedy požár nemohl vzniknout technickou závadou na elektroinstalaci. Výši pojistného plnění pak stanovuje rovněž pojistitel v rámci šetření. K tomu účelu si vyžádala znalecký posudek znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [jméno] [příjmení], ke stanovení obvyklé (časové ceny) nemovitosti bezprostředně před pojistnou událostí. Ta byla stanovena ve výši 1.800.000 Kč. Tato částka byla žalobci vyplacena v důsledku pochybení likvidátora dne 13. 4. 2016, když se tento nedostatečně seznámil se shromážděnou dokumentací a nesprávně vyhodnotil nárok co do základu. Nárok žalobce však v projednávané věci na pojistné plnění nebyl prokázán, tedy nebylo prokázáno, že by předmětná škodní událost byla událostí nahodilou, s níž by byla spjata povinnost žalované poskytnout plnění. V této souvislosti žalovaná poukázala i na okolnost, že není nutné, aby byl pojištěný odsouzen za pojistný podvod. Nashromážděné podklady jednoznačně prokázaly, že nešlo o nahodilou pojistnou událost, s níž by byla spjata povinnost žalované poskytnout plnění. Při jednání soudu dne 20. 6. 2022 zástupce žalované vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Poukázal na ust. § 619 a 620 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen o. z.), kdy v projednávané věci, vlastně počátek běhu na náhradu vzniklé tvrzené škody nastal k okamžiku, kdy žalobce poprvé seznal, že dochází k nějakému porušení povinností žalované ze smlouvy nebo zákona. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaná porušovala, porušuje nebo porušovala svoje smluvní povinnosti, vyplývající z pojistné smlouvy a z uvedeného důvodu musel přistoupit k podání žaloby v předchozím řízení vedeném pod sp. zn. 64 C 28/2016. Svým způsobem žalobce minimálně v roce 2015, a to k 22. 7., když poslal předžalobní upomínku z titulu nedůvodně zadržovaného pojistného plnění, už musel a měl vědět jednak, kdo porušil své povinnosti, musel vědět, co porušil a musel minimálně orientačně vědět, v jakém rozsahu chce škodu nárokovat. Žalovaná v rámci likvidace škodní události postupovala v souladu se smlouvou a právními předpisy. Zaznělo to i v rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 35 Co 7/2018, které bylo vydáno ve věci sp. zn. 64 C 28/2016.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z opisu rozhodnutí Úřadu [anonymizováno] [obec] ze dne 7. 12. 2015 vyplývá, že žalobce předložil příslušnému stavebnímu úřadu žádost o odstranění stavby rodinného domu [adresa], na pozemku stavební parcely 853 v k. ú. [obec] u Slap s tím, že stavba má být odstraněna do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí stavebního úřadu.

5. Z rozhodnutí Úřadu [anonymizováno] [obec] ze dne 1. 3. 2017, dále vyplývá, že na základě žádosti žalobce, kterou podal dne 31. 10. 2016, bylo vydáno stavební povolení ve smyslu § 115 stavebního zákona, na stavbu na pozemku na parcele [číslo] (orná půda), v katastrálním území Přestavlky u Slap. Z uvedeného rozhodnutí dále vyplývá, že stavba měla být provedena dle projektové dokumentace a že má být dokončena do dvou let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. [ulice] úřad též v rozhodnutí uložil podmínky pro závěrečnou kontrolu provedené stavby.

6. Z dokladu Obecního úřadu Slapy ze dne 18. 1. 2019 vyplývá, že rodinnému domu postavenému na pozemku st. [číslo] v katastrální území Slapy nad Vltavou bylo přiděleno číslo popisné 426.

7. Z dopisu stavebního úřadu ze dne 14. 7. 2022 dále vyplývá, že souhlas s užíváním stavby byl stavebním úřadem udělen dne 17. 1. 2019.

8. Z obsahu listin spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 64C 28/2016 dále vyplývá, že žalobce se podáním ze dne 22. 2. 2016 domáhal na žalované zaplacení částky 1.888.407 Kč a zákonného úroku z prodlení od 1. 8. 2015 do zaplacení. Uvedl v žalobě, že se nárok žalobce týká náhrady škody na majetku a pojistného plnění. V žalobě uvedl, že dne 17. 2. 2015 došlo k požáru rodinného domu a že pojistnou událost nahlásil žalované v březnu 2015, kdy zároveň uplatnil nárok na pojistné plnění. Dne 11. 3. 2015 došlo k prohlídce majetku technikem žalované a žalobce si rovněž nechal vypracovat znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení], ve kterém soudní znalec stanovil časovou cenu nemovitostí. Tyto posudky zaslal žalobce žalované. Ta dopisem ze dne 18. 8. 2015 požádala o doplnění podkladů. Žalobce na výzvu reagoval dodatkem znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení], poukazoval na to, že přestože byla v březnu 2015 oznámena pojistná událost, nebylo žalovanou nikterak do 22. 7. 2015 rozhodnuto a ze strany žalované nebyla vyplacena žádná částka, zároveň vyčíslil svou škodu na majetku ve výši 4.784.000 Kč, která se skládá z částky ve výši 4.240.000 Kč za zničený dům (tj. nové ceny), z částky 424.000 Kč za poškození vedlejší stavby, z částky ve výši 20.000 Kč za poškození skla a z částky 100.000 Kč za vybavení domácnosti. Předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2015 byla žalovaná vyzvána k zaplacení požadované částky ve výši 1.789.360 Kč z titulu pojistného plnění, po zohlednění spoluúčasti žalobce s poukazem na to, že žalovaná podle ujednání účastníků má plnit podle čl. 6 odst. 3 doplňkových pojistných podmínek DPPS [číslo], po zohlednění spoluúčasti. Dne 21. 4. 2016 žalobce omezil svůj nárok co do částky 1.799.000 Kč, z důvodu plnění. O nároku žalobce soud rozhodoval rozsudkem ze dne 11. 8. 2017, č.j. 28-2016-82 a to tak, že žalobu zamítl. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2018, č.j. 35Co 7/2018-110.

9. Ze zprávy HZS [územní celek], územní odbor [obec] ze dne 4. 3. 2015 vyplývá, že 17. 2. 2015 cca. v 11.00 hod., u dlouhodobě neužívaného (uzamčeného, bez elektrické instalace) rodinného domu v obci [obec a číslo] došlo ke vzniku požáru po nenásilném vniknutí do objektu. Jako příčina vzniku požáru po provedeném šetření byla stanovena„ jediná možná verze vzniku požáru, a to úmyslné zapálení.

10. Z listin spisu Policie České republiky, KŘP [územní celek] sp. zn. KRPS [číslo] 2015 soud dále zjistil, že žalovaná dne 19. 3. 2015 oznámila skutečnosti zakládající podezření ze spáchání trestného činu v případě předmětné pojistné události a orgány činné v trestním řízení zahájily úkony trestního řízení 30. 3. 2015. Žalobce orgánům činným v trestním řízení též podal vysvětlení 3. 3. 2015 po poučení dle § 158 odst. 6 trestního řádu a uvedl, že předmětný rodinný dům navštívil 5. 1. 2015, když škodu odhadoval asi na 1.000.000 Kč. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru dále vyplývá, že dne 17. 2. 2015 došlo k požáru objektu [adresa žalobce]. Jednalo se o požár rodinného domu (typ [příjmení]) se sedlovou střechou o jednom podzemním a jednom nadzemním podlaží z 60. let. Jednalo e o požár matrací a dřevěné podlahy v půdních prostorách dlouhodobě neužívaného rodinného domu. Výstavba objektu byla odhadem vyšetřovatelem požáru stanovena cca na 60. léta. Objekt nebyl cca 3 roky trvale obydlen. Byl odpojen od vnějšího rozvodu elektrické energie. Byla vyloučena verze vzniku požáru od iniciátoru technického charakteru. Šetřením bylo zjištěno, že akcelerantem hoření nebyla těkavá látka, nýbrž jiný blíže neuvedený zdroj a shrnutím podle dostupných informací a faktů byla stanovena jediná možná verze vzniku požáru a to úmyslné zapálení nezjištěnou osobou. Usnesením ze dne 10. 8. 2015 byla trestní věc podezření ze spáchání zločinu pojistného podvodu, kterého se měl žalobce dopustit, odloženo, rozhodnutí nabylo právní moci 17. 8. 2015. Součástí spisu byla i inzerce ze dne 4. 3. 2015 o prodeji pozemku 818 m2 za cenu 980.000 Kč, bez nemovitosti. Dále součástí spisu byla pojistná smlouva uzavřena mezi účastníky dne 15. 11. 2012 a oznámení škodné události s datem oznámení ze dne 4. 3. 2015 v internetové verze.

11. Z obsahu pojistné smlouvy ze dne 15. 11. 2012 vyplývá, že účastníci sjednali, že pojištění se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a všeobecnými pojistnými podmínkami o pojištění majetku VPPMO [rok], doplňkovými pojistnými podmínkami pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 03 a doplňkovými pojistnými podmínkami pojištění asistence pro dům a byt DPPA [anonymizováno] Místem pojištění je rodinný dům na adrese [obec a číslo], a že pojistná částka je ve výši 3.500.000 Kč.

12. Z pojistné smlouvy ze dne 9. 2. 2015 vyplývá, že s účinností ode dne 10. 2. 2015 účastníci sjednali změnu pojistné smlouvy ze dne 15. 11. 2012 a změnu pojistná částka ve výši 4.240.000 Kč, týden před škodnou událostí. Žalobce rovněž pojistiteli na dotaz uvedl, že rodinným dům (který je předmětem pojištění) je trvale obýván.

13. Z čl. 3 VPPMO 2005 vyplývá, že účastníci sjednali pojistnou událost tak, že jím je nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. Za nahodilou skutečnost se však nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka pojištěného nebo oprávněné osoby v případě jiné osoby, z jejich podnětu nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly. Z čl. 5 vyplývá, že pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojistnou hodnotu lze vyjádřit způsoben nové ceny, tj. ceny za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Je-li pojištěnou věcí stavba, je nová hodnota vyjádřena novou cenou, tj. cenou nové stavby, kterou je třeba obvykle vynaložit k vybudování nové stavby téhož druhu, rozsahu a kvality v daném místě, čase. Z čl. 11 odst. 1 písm. f) vyplývá, že pojištěný má povinnost bez zbytečného odkladu poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu škody, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši, předložit pojišťovně seznam zničených věcí s uvedením roku pořízení a ceny, ze kterou byla věc pořízena a umožnit pojišťovně pořídit si kopii těchto dokladů a dále umožnit pojišťovně provést šetření, kterých je třeba.

14. Z čl. 6 DPPSO 3 vyplývá, že účastníci sjednali, že pokud bezprostředně před vznikem pojistné události byla časová cena pojištění věcí nižší, než 30% její nové ceny, pojišťovna poskytne plnění takto: byla-li pojistnou událostí pojištěná věc zničena, odcizena nebo ztracena vzniká oprávněné osobě právo, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby pojišťovna vyplatila částku odpovídající časové ceně pojištěné věci. Má-li pojišťovna poskytnout plnění z pojištění za novou cenu a pojištěný do tří let po vzniku pojistné události neprokáže, že pojištěnou věc opravil, popřípadě místo ní pořídil novou věc nebo prohlásí, že opravu věci nebo její znovuzřízení nebude provádět, je pojišťovna plnit pouze do výše časové ceny postižené věci, snížené o cenu zbytků postižené věci.

15. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 25. 11. 2016 vyplývá, že žalobci na základě smlouvy banka poskytla částku ve výši 2.000.000 Kč za výstavbu nemovitosti, budovy [adresa], na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Přestavlky u Slap a že žalobce se zavázal jistinu zaplatit i s úroky nejpozději do 22. 11. 2023. Z potvrzení banky o výši úroků dále vyplývá, že žalobce za kalendářní rok 2017, z výše uvedené smlouvy o poskytnutí úvěru, zaplatil bance 11.804,23 Kč za sjednané úroky a za kalendářní rok 2018 29.724,60 Kč.

16. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Uzavírá následující skutkový stav. Účastníci ze dne 15. 11. 2012 uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění majetku, ujednali, že pojištění se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a VPPMO [rok], DPPSO [anonymizováno] a DPPA [anonymizováno] Místem pojištění byl rodinný dům na adrese [obec a číslo], a pojistná částka ve výši 3.500.000 Kč. S účinností ode dne 10. 2. 2015 účastníci sjednali změnu pojistné smlouvy ze dne 15. 11. 2012 a sjednali navýšení pojistné částky 4.240.000 Kč, týden před škodnou událostí. Žalobce rovněž pojistiteli na dotaz uvedl, že rodinným dům (který je předmětem pojištění) je trvale obýván. Dne 17. 2. 2015 došlo k požáru objektu [adresa žalobce], v místě pojištění. Jednalo se o požár rodinného domu (typ [příjmení]) se sedlovou střechou o jednom podzemním a jednom nadzemním podlaží z 60. let. Výstavba objektu byla odhadem vyšetřovatelem požáru stanovena cca na 60. léta. Objekt nebyl cca 3 roky trvale obydlen a byl odpojen od vnějšího rozvodu elektrické energie. Šetřením bylo zjištěno, že jedinou možnou verzí požáru je úmyslné zapálení nezjištěnou osobou. Žalobce dne 4. 3. 2015 oznámil škodnou událost žalované. Pře požárem inzeroval prodej pozemku o rozloze 818 m2 v místě pojištění (pozemek na parcele [číslo] v katastrálním území Přestavlky u Slap) za cenu 980.000 Kč, bez nemovitosti. Žalovaná dne 19. 3. 2015 oznámila skutečnosti zakládající podezření ze spáchání trestného činu v případě předmětné škodné události. Usnesením policie ze dne 10. 8. 2015 byla trestní věc odložena. Dne 1. 3. 2017 bylo vydáno stavební povolení na stavbu na pozemku na parcele [číslo] v katastrálním území Přestavlky u Slap. Souhlas s užíváním stavby byl stavebním úřadem udělen dne 17. 1. 2019, tj. po 3 letech a 11 měsících od škodné události. Žalobce se podáním ze dne 22. 2. 2016 domáhal u zdejšího soudu svého nároku proti žalované z předmětné pojistné smlouvy a z předmětné škodné události. Následně dne 13. 4. 2016 vyplatila žalovaná žalobci částku 1.799.000 Kč v důsledku pochybení likvidátora, a to na základě výsledku svého vlastního šetření. Žalobce o přerušení pojistného šetření a jeho důvodech věděl. Liknavost pojistitele a nevyplacení zálohy z předmětné škodné události namítal již v řízení vedeném pod sp. zn. 64 C 28/12016. Žalobce již v předžalobní výzvě tohoto uplatněného nároku i v žalobě tvrdil, že mu vznikla škoda ve výši 4.240.000 Kč za zničený dům (tj. ve výši nové ceny), obdobně jako v projednávané věci. Z důvodu procesní ekonomie další důkazy soud nehodnotil a zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem. <i>17. Podle ust. § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) je tento zákon účinný od 1. ledna 2014. Dle § 3028 odst. 3 zákona, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>18. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 15. 11. 2012, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. a) nahodilou skutečností je skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku. Podle ust. § 3 písm. b) pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podle ust. § 16 odst. 1, pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Podle ust. § 16 odst. 2, pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Podle ust. § 16 odst. 3, nestanoví-li tento zákon jinak, je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1 oznámena. Nemůže-li ukončit šetření ve lhůtě podle věty prvé, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.</i> 19. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy upravený podle zákona č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Pojistná událost je pak nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Podle § 3 písm. a) a b) zákona o pojistné smlouvě, se pro účely tohoto zákona nahodilou skutečností rozumí skutečnost, která je možní a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění nastane, nebo není známa doba jeho vzniku. Nahodilou není událost, o níž v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Pro srovnání výkladu nahodilé skutečnosti soud odkazuje na judikaturu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1273/2006, sp. zn. 30 Cdo 427/2006 či sp. zn. 25 Cdo 3771/2008. Právo vůči pojistiteli na pojistné plnění nemá povahu nároku na náhradu škodu, jedná se o originární právo (k tomu obdobně srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1002/2012 či sp. zn. 25 Cdo 2902/2012). Povinnost žalované jako pojistitele poskytnout pojistné plnění se pojí především s ust. § 3 písm. b) ale písm. i) zákona o pojistné smlouvě. Z charakteru pojištění pak vyplývá, že jeho podstatou je vznik práva na plnění pouze z nahodilých událostí, o kterých v době vzniku pojištění není jisté, zda vůbec nastanou, nebo kdy nastanou. Naopak znak nahodilosti postrádá událost, o níž se v době vzniku pojištění ví, že už nastala, a rovněž i událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje, popř. ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění (srov. Občanský zákoník - komentář, nakladatelství C-H-BECK, 9. vydání, Praha 2004, str. 1154). Rozhodující pro posouzení, zda nastala nahodilá událost, je otázka, zda a kdy nastal škodní následek, tj. zda v průběhu sjednaného pojištění, či mimo něj, a dále okolnost, kterou byl tento následek vyvolán, popř. způsob, jak k němu došlo. Existence obou těchto skutečností má za následek vznik povinnosti pojišťovny plnit z pojištění majetku a činí tak z nahodilé události událost pojistnou. Nahodilou událostí přitom může být jak nahodilá skutečnost, k níž dojde v době tzv.„ klidu živlů“, tak i skutečnost, kdy hrozí vysoký stupeň vzniku sjednaného pojistného nebezpečí (povodeň, požár), se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění. I přesto, že reálně existuje vysoká míra vzniku pojistného nebezpečí, není ve vztahu k pojištění konkrétního majetku nikdy zcela jisté, zda nahodilá událost skutečně nastane. Právě v tom tkví podstata absolutní nahodilosti, že totiž nelze najisto předvídat, zda nastane, a současně kdy nastane. Jak bylo soudu prokázáno, k předmětné škodné události dne 17. 2. 2015 došlo na základě okolností, že po nenásilném vniknutí do objektu nezjištěná osoba úmyslně budovu zapálila, to bylo jedinou verzí požáru, tj. proklamované pojistné události. V pojistné smlouvě však účastníci ujednali, že za nahodilou skutečnost se nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, případně jiné osoby z jejich podnětu nebo jednáním. Z uvedeného vyplývá, že předmětná škodná událost a nastalé pojistné nebezpečí není likvidní, a nebylo povinností žalované poskytnout žádné pojistné plnění. Žalobce se tak plněním ze stany žalované dne 13. 4. 2016 obohatil bez právního důvodu o částku 1.779.000 Kč. Námitku žalované co do základu existence nároku žalobce na pojistné plnění z předmětné škodné události, z výše uvedeného důvodu, shledal soud důvodnou.

20. Nad rámec uvedeného lze ještě dodat, že v právu účastníka soukromoprávního vztahu jímž je předmětná pojistná smlouva uzavřena mezi účastníky, se prosazují princip autonomie vůle a zásada„ pacta sunt servanda“, patřící mezi základní zásady ovládající soukromé právo, a nejde-li o případ zneužití práva či o jiný případ rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), je volba některé z možných variant právního postupu plně legitimní a za libovůli ji považovat nelze. Pokud bylo mezi účastníky ujednáno, že za nahodilou skutečnost se nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání, nelze v uvedeném postupu shledat žádnou libovůli nebo výkon práva v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci tak nemůže být naplněn základní předpoklad odpovědnostního titulu pojistitele, protože žalobci nevznikl žádný nárok na pojistné plnění z předmětné škodné události a je zcela irelevantní jak žalovaná postupovala při šetření této události.

21. Co se týče námitky žalované o promlčení nároku, soud konstatuje následující. <i>22. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1, promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> 23. V projednávané věci byl soudem posuzován vznik škody vyvolané porušením povinnosti žalované stanovené právními předpisy při likvidaci škodné události ze dne 17. 2. 2015, proto dle ust. § 3079 o. z., je rozhodující okamžik porušení povinností (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 179/2018). Základním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu v občanském právu je porušení právní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost existující právě mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti. K těmto třem zcela nezbytným předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu přistupuje rovněž předpoklad v podobě zavinění. V projednávané věci však nebyl naplněn základní předpoklad odpovědnostního titulu pojistitele, protože žalobci nevznikl žádný nárok na pojistné plnění z předmětné škodné události a je zcela irelevantní jak žalovaná postupovala při šetření této události.

24. Soudu bylo prokázáno, že žalobce týden před škodnou událostí navrhoval žalované změnu pojistné částky, především jeho navýšení a inzeroval prodej pozemku o rozloze 800 m2, bez budovy. Sdělil pojistiteli rovněž nepravdivou okolnost, že předmět pojištění je trvale obýván. Oznámil předmětnou škodnou událost až dne 4. 3. 2015 a žalovaná při šetření této škodné události nabyla podezření ze spáchání trestního činu, proto z důvodu interní bezpečnosti oznámila své podezření dne 19. 3. 2015 orgánům činným v trestním řízení, což je zcela logické protože poškozeným v případě spáchání pojistného podvodu, je pojistitel. Uvedená okolnost byla žalobci známa, jak vyplývá z úředního záznamu policie, protože podal vysvětlení ke škodné události a uvedl, že škodu na majetku odhaduje ve výši 1.000.000 Kč. Jak bylo prokázáno, poškozený objekt byl trvale neobydlený a z 60. let (typ Okál se sedlovou střechou). Pokud žalovaná po pozdním oznámení pojistné události měla pochybnosti o vzniku pojistné události, o jejím průběhu nebo o zvětšení rozsahu jeho následků, s ohledem na okolnosti projednávané věci, postupovala dle ust. § 17 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě. Šetření žalované tedy nemohlo být ukončeno minimálně do pravomocného skončení trestní věci, tj. do 17. 8. 2015. Z čl. 11 odst. 1 písm. f) VPPMO 2005 rovněž vyplývá povinnost žalobce poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách škody i rozsahu, a předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění rozhodných okolností i výše pojistného plnění. Následně pak žalovaná dopisem ze dne 18. 8. 2015 vyzvala žalobce k doplnění podkladů k předmětné škodné události, jak bylo prokázáno z návrhu žalobce ze dne 22. 2. 2016, podaného dne 25. 2. 2016 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 64 C 28/2016. Z uvedeného podání vyplývá, že žalobce na základě znaleckého posudku se domáhal zaplacení škody na majetku. Škodu sám vyčíslil na základě znaleckého posudku a jeho dodatku za zničený dům ve výši 4.240.000 Kč, a to za znovuobnovení a následné vystavení rodinného domu, ačkoliv v té době nebyl vystaven žádný nový dům a rozhodnutí o povolení stavby bylo vydáno až dne 1. 3. 2017. To znamená, že na základě znaleckých posudků z roku 2015 měl a mohl mít žalobce vědomosti o vzniklé škodě a nové ceně předmětu pojištění. Pokud žalobce tvrdí, že při likvidaci této pojistné události žalovaná od počátku jednala šikanózně a liknavě, porušila povinnost poskytnout žalobci zálohu na pojistné plnění, soud uvedené nesdílí. Žalobce totiž od uplynutí 3 měsíců po oznámení pojistné události dne 4. 3. 2015, dle ust. § 16 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, o jednání žalované musel vědět. Musel vědět o okolnostech, proč žalovaná neposkytla zálohu, neukončila šetření a rovněž musel vědět o trestním oznámení žalované ze dne 4. 3. 2015, když byl předvolán policií k podání vysvětlení. Obdobné jednání ze strany žalované navíc tvrdil i v návrhu podaném k soudu dne 25. 2. 2016, ve věci projednávané pod sp. zn. 64 C 28/2016, ve kterém odkazoval na předžalobní výzvou ze dne 22. 7. 2015, kdy v uvedené výzvě uplatnil nároku na náhradu škody za likvidaci předmětné škodné události, ačkoliv soudu bylo prokázáno, že jeho nárok na pojistné plnění, z důvodu sjednané výluky dle čl. 3 VPPMO 2005, není dán. Tvrzení žalobce proto soud hodnotil jako účelové.

25. Podle § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta nároku běží ode dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá, tento okamžik předchází splatnosti práva na náhradu škody, neboť ke splatnosti dojde, až na základě výzvy k úhradě. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty postačí, že poškozený na základě jemu dostupných informací může učinit pravděpodobný úsudek o tom, jaká konkrétní škoda vznikla a kdo za ni odpovídá (kdo je škůdce). S ohledem na okolnosti projednávané věci, když k ukončení trestní věci došlo již dne 17. 8. 2015, žalobce musel od uvedeného okamžiku vědět o osobě pojistitele, o neposkytnutí zálohy, ale i o rozsahu a přibližné výši škody, jak tvrdí i za znovupořízení věci. Na běhu a naplnění promlčecí lhůty k uplatnění předmětného nároku nemohlo ničeho změnit ani to, že žalovaná až dne 13. 4. 2016 poskytla omylem pojistné plnění. S poukazem na výše uvedené proto soud shledal důvodnou i námitka žalované o promlčení nároku, protože žaloba byla soudu podána dne 14. 2. 2019, po uplynutí 3 leté lhůty stanovené v § 629 odst. 1 o. z.

26. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhod podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve znění pozdějších předpisů tak, že přiznal zcela úspěšné žalované, nárok na náhradu nákladů řízení s odkazem na ust. § 151, odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., v platném znění, ve smyslu ust. §2, odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., ve spojení s ust. § 1, odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony účastníka řízení (písemné vyjádření ze dne 1. 7. 2019, příprava na ústní jednání dne 28. 11. 2019, účast při ústním jednání dne 28. 11. 2019), celkem ve výši 900 Kč. Dále náklady zastoupení advokátem ve výši 90.217 Kč, kterému náleží odměna dle § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 2.500.774,26 Kč, po částce ve výši 18.340 Kč (převzetí, přípravu, účast při ústním jednání před soudem konaném dne 20. 06. 2022, 20. 10. 2022 a 28. 11. 2022) ve výši 73.360 Kč, dále pak režijní paušál za 4 úkony po 300 Kč ve výši 1.200 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl., a DPH, neboť advokát je plátcem DPH, v sazbě 21% ve výši 15.658 Kč, celkem za řízení 91.117 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právního zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.