64 C 38/2015
č. j. 64 C 38/2015-154
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o náhradu škody z pojistné smlouvy, protože žalobce neprokázal, že došlo k pojistné události, a popis nehody byl technicky nevěrohodný. Soud se opřel o znalecký posudek, který prokázal nesrovnalost mezi popisem nehody a skutečností, včetně nesrovnalosti výšky obrubníku a světlé výšky vozidla. Žalobce nebyl schopen prokázat opravu vozidla ani získání náhradních dílů, a jeho výpověď byla považována za nevěrohodnou. Rozsudek zrušil povinnost žalované k vyplacení částky 95 000 Kč a žalobce byl povinen uhradit náklady řízení žalované i státu.
Rubrum
: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou Ph.D. v právní věci žalobce: celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa, obec, proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 95.000 Kč s přísl. I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 95 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalobce je dále povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku ve výši 6 184,62 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou soudu dne datum domáhal zaplacení částky 95 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum. Uvedl, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo motorové vozidlo tov. zn. anonymizována dvě slova registrační značka, které bylo poškozeno dne datum při dopravní nehodě, kdy v obci obec žalobce při jízdě narazil na obrubník a došlo k poškození vozidla. Škodná událost byla hlášena Policii ČR. Uvedl dále, že svůj nárok u žalované uplatnil, pojistnou událost žalovaná registrovala pod číslo žalovaná po provedeném šetření odmítla žalobci poskytnout pojistné plnění. Žalobce se neztotožnil s argumentací žalované a uvedl, že z předmětné pojistné události mu náleží pojistné plnění v žalované výši. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala okolnosti o pojistné smlouvě, ani o tom, že žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění. Po provedeném šetření však zjistila, že předmět pojištění vozidlo značka automobilu bylo dovezeno na území ČR a že předchozí škodná událost byla řešena na vozidle anonymizováno pojišťovnou anonymizováno, kdy pojistitel shledal na vozidle totální škodu ze škodné události ze dne datum. Pokud v projednávané věci žalobce argumentuje tím, že došlo k dopravní nehodě dne datum a poškození vozidla, bylo to několik dnů po uzavření pojistné smlouvy. Žalovaná sporovala existenci pojistné události i vlastnictví žalobce k pojištěnému vozidlu. Argumentovala tím, že poškození vozidla tvrzené žalobcem není v příčinné souvislosti s událostí, která měla nastat dne datum a vyskytovala se na vozidle již při škodné události, která byla likvidována švýcarskou pojišťovnou před uzavřením pojistné smlouvy. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že s účinností od datum sjednali pojistnou smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo vozidlo značka automobilu, příjmení: anonymizováno. Při uzavření pojistné smlouvy žalobce jakožto pojistník a pojištěný uvedl, že pojištěné vozidlo bylo před uzavřením smlouvy poškozeno na pravé přední části a že mělo první registraci v roce rok. Účastníci sjednali pojistnou částku ve výši 650 000 Kč se spoluúčastí 5%, dále pojištění včetně DPH a akceptaci doporučené opravny se slevou na pojistném ve výši 4%. Havarijní pojištění vozidla bylo sjednáno formou„ All risk“ s územní platností Evropy s tím, že součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky žalované příjmení rok a doplňkové pojistné podmínky anonymizováno rok. Z informace o dopravní nehodě pro pojišťovnu Policie ČR ze dne datum dále bylo zjištěno, že žalobce oznámil policii účast na dopravní nehodě na místní komunikaci v obci obec dne datum s tím, že došlo k poškození vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka beze svědků, výše škody na vozidle je 130 000 Kč. Uvedl policii, že došlo k poškození vozidla na pravém předním kole a spodní části vozidla. Žalobce vylíčil událost tak, že po místní komunikaci v obci obec, ve směru silnice II. třídy, před domem adresa, chtěl odbočit vlevo na silnici II. třídy a pokračovat v jízdě směrem na obec Židněves. Před najetím na silnici II. třídy dle jeho vyjádření, se lekl probíhající kočky, strhnul řízení vlevo a pravým předním kolem narazil na obrubník, který přejel. Při nárazu zastavil a zjistil, že došlo k poškození pouze pravého předního kola na jeho vozidle. Z místa dopravní nehody odjel. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne datum bylo zjištěno, že uvedeného dne technik žalované provedl prohlídku vozidla za přítomnosti zástupce pojištěného a konstatoval v zápisu popis dílu i rozsah poškození na vozidle. Zástupce pojištěného byl též poučen o tom, že poškození neprokázaná nebudou zahrnuta do výpočtu pojistného plnění. Z opisu technického průkazu vozidla soud dále zjistil, že vozidlo, které bylo předmětem pojištění, mělo první registraci dne datum a první registraci na území ČR dne datum. Osvědčení o registraci vozidla bylo vydáno dne datum stát. instituce jméno. Z fotodokumentace pojišťovny anonymizováno k události ze dne datum, které bylo předloženo žalovanou, soud dále zjistil, že pojištěné vozidlo mělo dopravní nehodu dne datum a bylo ohledáno pojistitelem dne datum včetně fotodokumentace poškození tohoto vozidla. Z překladu listiny z německého jazyka a to daňového dokladu číslo soud dále zjistil, že vozidlo bylo zakoupeno žalobcem jakožto bourané za 8 800 anonymizováno franků. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce, který byl ustanoven soudem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, doprava, odvětví doprava silniční a městská a strojírenství, specializace autoopravárenství, bylo dále soudem zjištěno, že znalcem byla prozkoumána fotodokumentace dodaná žalovanou a dokumentace Policie ČR včetně použití podkladů z Google Maps z místa nehody se závěrem, že popis nehodového děje dle žalobce z technického hlediska neodpovídá skutečnosti a že znalec při přijatelnosti nehodového děje se zabýval fotodokumentací Policie ČR, po analýze možných rychlostí po přejetí obrubníku a hodnotil brzdné dráhy včetně reakční doby řidiče, technické prodlevy brzd i samotné brzdné dráhy, se závěrem, že podle podkladů použitých ze soudního spisu je patrné porovnání výšky obrubníku v místě nehody a světlé výšky vozidla, z něhož vyplývá, že popis nehodového děje je nepřijatelný. Znalec vzal v úvahu jak hmotnost vozidla, vybavení, tak i hmotnost vozidla a dráhy zastavení. Konstatoval, že světlá spojleru vozidla je 30 cm, světlá výška prahu vozidla 27 cm a výška obrubníku jen 14 cm. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně soud zjistil, že je přítelkyně žalobce, že pojištěné vozidlo bylo dovezeno ze anonymizováno jako havarované a že při předmětné pojistné události nebyla přítomna. Z výpovědi svědka celé jméno svědka soud zjistil, že je v kamarádském vztahu k žalobci. Pro žalobce auto opravoval asi 14 dnů zadarmo. Na vozidle měnil přední masku, vzduchový mech, poloosu za náhradní díly dodané žalobcem. Opravu prováděl v roce rok. Z opisu technického průkazu vozidla, ze žádosti o schválení technické způsobilosti dovezeného vozidla, z technického protokolu a přílohy k technickému protokolu soud dále zjistil, že žalobci ke dni datum bylo vydáno osvědčení stát. instituce osvědčení o schválení technické způsobilosti vozidla na základě provedené technické kontroly Stanicí technické kontroly číslo obec ze dne datum. Vozidlo bylo zapsáno do registru vozidel dne datum. Vozidlo bylo ke dni datum převedeno na jinou osobu. Na základě dostatečných skutkových zjištění soud zhodnotily všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a uzavírá v projednávané věci následující skutkový závěr. Účastníci s účinností od datum sjednali škodové pojištění vozidla značka automobilu, příjmení: anonymizováno. V pojistné smlouvě vozidlo nebylo označeno SPZ, protože žalobce až dne datum žádal příslušný státní orgán o registraci vozidla. Vozidlo bylo zaregistrováno do příslušného registru dne datum. K uvedenému datu tedy na základě technické způsobilosti byla oprávněným orgánem státu přidělena registrační značka. Žalobce vozidlo zakoupil dne datum jako poškozené. Soud nevzal za prokázané z výpovědi svědka celé jméno svědka ani z opisu protokolu o technické kontrole ze dne datum, že vozidlo, které bylo dne datum totálně poškozeno a vyřazeno z registru vozidel na území cizího státu bylo řádně opraveno a dne datum poškozeno v rozsahu popsaném v zápisu o poškození vozidla ze dne datum. Soud hodnotil jako nevěrohodný důkaz výpověď svědka celé jméno svědka, který je v kamarádském vztahu k žalobci a opravu vozidla měl provádět bez odměny. Svědek neuvedl žádné konkrétní okolnosti o provedené opravě ani času opravy. Ze zápisu policie též bylo prokázáno, že žalobce dne datum místa nehody odjel s vozidlem a událost oznámil až následně. Z dokazování dále bylo prokázáno, že žádný svědek neviděl dne datum poškození pojištěného vozidla na místní komunikaci v obci obec, na silnici II. třídy, před domem adresa Soudní znalec z obsahu spisu, analýzou možných rychlostí po přejetí obrubníku vozidlem a hodnocení brzdné dráhy a porovnání výšky obrubníku v místě nehody a světlé výšky vozidla, dospěl k závěru, že popis nehodového děje žalobcem je nepřijatelný. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni datum, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 26, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 37 odst. 1, pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě. Předně soud konstatuje, že předmětnou pojistnou smlouvu o pojištění vozidla byla uzavřena za účinnosti zákona o pojistné smlouvě a občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. S ohledem na ust. § 3028 odst. 3 NOZ, soud na posuzovanou věc tak použil ustanovení zákona o pojistné smlouvě a občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. Jak bylo soudu prokázáno, a učiněno účastníky nesporným, pojistná smlouva byla uzavřena s účinností od datum mezi žalobcem, jakožto pojistníkem a žalovanou jakožto pojistitelem. Předmětem pojištění bylo vozidlo vozidla značka automobilu, příjmení: anonymizováno. K účinnosti pojistné smlouvy k vozidlu nebylo vydáno příslušným orgánem osvědčení o registraci vozidla k provozu na pozemních komunikacích. K samotnému závazkovému vztahu soud konstatuje, že pojistná smlouva je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah založený na základě pojistné smlouvy, upravený zákonem č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění škodové pak dle zákona o pojistné smlouvě je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění majetku zahrnuje krytí pojistných nebezpečí, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty). Pojištěný předmět je pak v konkrétní pojistné smlouvě blíže specifikován. Při sjednávání pojistné smlouvy je nutné proto věnovat maximální pozornost této specifikaci, protože vyjadřuje rozsah sjednaného pojištění a má vliv na výši pojistného a pojistného plnění. Majetek je v pojistné smlouvě definován hodnotou, polohou, vlastnickým vztahem. Z uvedeného vyplývá, že nárok na pojistné plnění svědčí pojistníkovi, který uzavírá pojistnou smlouvu a hradí pojistné. Jak bylo soudu prokázáno, pojištěné vozidlo ke dni pojistné události, tj. datum nemělo platnou registraci ve veřejnoprávním systému evidence vozidel, ačkoliv žalobce tvrdil, že k poškození vozidla došlo v obci na místní komunikaci. Podle § 4 a násl. zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném k datum se zřizuje registr silničních vozidel jako evidence silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel (§ 4 odst. 3 citovaného zákona). Až na určité velmi omezené výjimky je každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo, povinen vozidlo přihlásit k registraci u příslušného okresního úřadu (§ 6 odst. 1 citovaného zákona). Registrovat lze jen vozidla splňující zákonem předepsané podmínky, zejména na úseku technické způsobilosti a na úseku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž splnění těchto podmínek je nutno stanoveným způsobem doložit (viz § 6 odst. 2 až 4 citovaného zákona). Zákon č. 56/2001 Sb. tedy vytváří veřejnoprávní systém evidence silničních motorových vozidel, jehož hlavním účelem je zajistit, aby na pozemních komunikacích byla provozována pouze vozidla splňující předepsané technické podmínky a s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z jejich provozu. Registrace vozidla nemá sama o sobě žádné právní následky v oboru soukromého práva, především práva vlastnického, třebaže osoba vlastníka vozidla se v registru eviduje (§ 4 odst. 4 písm. a) citovaného zákona) a údaje mj. i o vlastníku vozidla musí být v případě změny uvedeny v předepsané lhůtě do souladu se skutečným stavem (§ 11 a § 12 citovaného zákona), přesněji řečeno musí povinná osoba v předepsané lhůtě požádat o provedení změny údaje o vlastníku v registru. Zákon číslo Sb. obsahuje legální definice základních pojmů; zejména definuje různé typy silničních vozidel a jejich technické prvky, jakož i osoby vozidlo provozující, dovážející či vyrábějící (viz § 2 citovaného zákona). Vymezuje i pojem provozovatele silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel České republiky, jímž se rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Pojem vlastníka vozidla v zákoně však legálně definován není, takže nutno mít za to, že i pro obor působnosti zákona č. 56/2001 Sb. platí v tomto ohledu příslušná ustanovení občanského zákoníku, tj. zejména jeho § 123 a násl. příjmení vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoli, je tedy osoba, která je podle předpisů práva občanského (viz zejména § 132 občanského zákoníku) nabyla a má k vozidlu vlastnické právo. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak. Při nabývání vlastnictví na základě smlouvy tedy platí ustanovení § 133 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož v takovém případě vlastnictví přechází převzetím věci, není-li mezi účastníky dohodnuto jinak. Žalobce v projednávané věci prokázal dostatečně soudu vlastnictví k pojištěnému vozidla daňovým dokladem o úhradě kupní ceny vozidla, celním prohlášením o dovozu vozidla i opisem technického průkazu. Z uvedeného důvodu argumentace žalované o nedostatku aktivní legitimace žalobce na pojistné plnění není důvodná. Nutno též konstatoval, že tento stav akceptovala i v samotné pojistné smlouvě, kdy podle ujednání vlastník vozidla je shodný s pojistníkem. Důvodnou však shledal soud v projednávané věci druhou argumentaci žalované, že při dopravní nehodě dne datum nedošlo k poškození vozidla a poškození vozidla není v příčinné souvislosti s událostí nastalé dne datum. V popisu o pojistném nebezpečí žalobce výslovně uvedl, že„ v obci obec při jízdě se lekl kočky a pravým předním kolem narazil na obrubník a došlo k poškození vozidla“. Přesto odjel domů a až druhý den zjistil poškození spodní části a volal policii. To však je v rozporu se závěry znaleckého zkoumání, což je doloženo i skutečností, že nebyl žádný svědek této nehody. Žalobce též neprokázal opravu vozidla po škodné události, která nastala již datum. Neměl žádné doklady o koupi náhradních dílů k vozidlu a svědek celé jméno svědka, který opravu měl provádět, byl v blízkém kamarádském vztahu k žalobci, a žádné konkrétní okolnosti o času opravy a způsobu opravy neuvedl. Nehodový dej popsaný žalobcem byl technicky nepřijatelný a zápis o poškození vozidla neprokazuje, že dne datum došlo k poškození vozidla. Soud hodnotil i okolnost, že žalobce užil k provozu na místní komunikaci vozidlo, které nebylo podle předpisů způsobilé k provozu, protože nemělo platnou a účinnou registraci. S poukazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože nebylo prokázáno v projednávané věci, že došlo k poškození pojištěného vozidla dne datum nahodilou událostí vyvolanou pojistným nebezpečím havárii, nárazem na obrubník v obci obec. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 7 úkonů po 300 Kč (odpor, písemné vyjádření ze dne datum, datum, příprava účasti na jednání datum, číslo, číslo, účast na jednání datum, datum) celkem ve výši 2 100 Kč Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Usnesením ze dne datum, byl ve věci ustanoven znalec příjmení celé jméno znalce, který soudu předložil znalecký posudek, za který mu byla přiznána odměna ve výši 5 445 Kč. Svědkovi, celé jméno svědka bylo přiznáno svědečné ve výši 739,62 Kč Celkem státu vznikly náklady ve výši 6 184,62 Kč. Zcela neúspěšný žalobce je tak povinen uhradit náklady řízení státu v celkové výši 6 184,62 Kč dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.