64 C 51/2018

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou Ph.D. v právní věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , Minkovice, zast. údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 750 Kč s příslušenstvím, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 15 750 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na pojistné plnění. Uvedla, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, kdy za účinnosti pojistné smlouvy ve dnech 2. až [datum] došlo k pojistné události, a to na budově [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], kdy v důsledku prasklé tlakové hadice k lednici došlo k protečení vody do kanceláře, kde se nacházelo vybavení, tím došlo k poškození stropu i vybavení. Argumentovala tím, že předmětné prostory nechala opravit a za opravu objednaná firma vystavila daňový doklad. Následně celou událost nahlásila žalované, která dopisem ze dne [datum] sdělila, že neposkytne pojistné plnění. Protože žalobkyně nesplnila své povinnosti dle ust. § 79 odst. 2 o.s.ř. a k žalobě nepřipojila předmětnou pojistnou smlouvu, která byla mezi účastníky uzavřena, soud ji usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyzval k předložení předmětné pojistné smlouvy na základě které se domáhá pojistného plnění. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, uplatněný nárok neuznala ani co do důvodu, ani co do výše. Nesporovala, že předmětná škodná událost jí byla oznámena a že po provedeném šetření odmítla poskytnout pojistné plnění, jelikož postupovala v souladu s pojistnými podmínkami, které byly součástí pojistné smlouvy, protože nastala výluka sjednaná v pojistné smlouvě podle ujednání účastníků v čl. 29 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti. Po provedeném dokazování soud nevzal za prokázané, že za účinnosti pojistné smlouvy [číslo] došlo k předmětné pojistné události, že mezi účastníky existuje závazkový vztah z pojistné smlouvy [číslo]. Protože žalobkyně nesplnila své povinnosti ve smyslu ust. § 79 odst. 2 o.s.ř., k žalobě pojistnou smlouvu nepřipojila a z důvodu, že se nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nedostalo se jí poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání existence závazkového vztahu z pojistné smlouvy mezi účastníky. Soud dne [datum] jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., protože se sice k jednání omluvila, nicméně nežádala odročení jednání a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPP MO [číslo] soud zjistil, že se jedná o pojistné podmínky, které upravují pojištění majetku a odpovědnosti občanů s účinností od [datum], podle čl. 1 těchto pojistných podmínek, pojistnou smlouvou se pojišťovna zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojištěnému pojistné. Podle uvedeného úvodního článku Práva a povinnosti z pojištění se řídí právním řádem České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, především ustanovením § [číslo] těmito všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami, sazebníkem poplatků a pojistnou smlouvou. Podle čl. 2 doplňkových pojistných podmínek pro pojištění domácnosti DPP [číslo], není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné hmotné movité věci v místě pojištění s pojistným nebezpečím s živelnými pohromami bez povodně nebo záplavy, a tato konkrétní pojistná nebezpečí: a) požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, b) vichřice nebo krupobití, c) sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin, d) pád stromu, stožáru nebo jiných předmětů, e) tíha sněhu nebo námrazy, f) zemětřesení. Pojištění pro případ poškození nebo zničení pojištěné hmotné věci lze pak v pojistné smlouvě sjednat i pro další pojistná nebezpečí: a) povodeň nebo záplava, b) voda vytékající z vodovodního zařízení, c) prasknutí potrubí nebo sanitárního zařízení mrazem, d) vandalismus, e) jednání pachatele směřující k odcizení věci, f) přepětí, g) porucha chladicího zařízení, h) zatečení atmosférických srážek. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná doručila [jméno] [příjmení] dopis, ve kterém odpovídá na stížnost [jméno] [příjmení] ke škodné události [číslo]. <i>Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § [číslo], pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Podle ust. § [číslo], oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle ust. § [číslo] odst. 1, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § [číslo], při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Podle ust. [číslo], byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou.</i> Předně soud konstatuje, že podle OZ pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných (aleatorních) smluv v hlavě„ Závazky z právních jednání“, dílu 15„ Závazky z odvážných smluv“, v pododdílu 2„ Pojištění“, jehož účelem je pojistný zájem. Pojmovým znakem této smlouvy je synallagma, spočívající ve vzájemné platební povinnosti. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Dalším pojmovým znakem této smlouvy je odvážnost pojištění, která spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Definice pojistné smlouvy je upravena v ust. § 2758 OZ a z ust. § 1841 zároveň vyplývá, že je smlouvou spotřebitelskou. V některých ustanoveních zákona jsou pak vymezené jednotlivé pojmy pojišťovnictví, jako např. pojistná událost v ust. § [číslo], pojištěný v ust. § [číslo], oprávněná osoba v ust. § [číslo] nebo pojistné nebezpečí § [číslo]. Existence pojistného zájmu je vymezena v ust. § [číslo] až § [číslo]. Jeho podstatou je oprávněná potřeba před následky pojistné události, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění a musí být dána vždy objektivně. Z hlediska požadavků formy právních úkonů v rámci pojištění, zákon v ust. § [číslo] vyžaduje písemnou formu, vyjma případů, kdy je pojištění uzavřeno na dobu kratší než 1 rok (ust. § 2758 odst. 2 OZ). Důvodová zpráva též zdůrazňuje, že„ právním jednáním týkajícím se pojištění se rozumí právní jednání, tedy projev vůle vyvolávající právní následek (vznik, změnu nebo zánik subjektivního práva nebo povinnosti), nikoli tzv. komunikační úkony“. Specifickou povinností pro pojistné vztahy je povinnost pojistitele dle ust. § 2775 OZ vydat pojistníkovi jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy pojistku, jejíž podstatné náležitosti jsou uvedeny pro případy, kdy pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, v ust. § 2777 odst. 1 OZ. Pokud je pojistná smlouva uzavírána v písemné formě, jsou informace uvedené v § 2777 odst. 1 OZ podstatnými náležitostmi této pojistné smlouvy a pojistka musí obsahovat alespoň údaje uvedené v ustanovení § 2777 odst. 2 OZ. Ustanovení § § 2775 až § 2777 OZ tak jsou kogentní povahy a nelze se od nich odchýlit. V době před uzavřením pojistné smlouvy má význam i informační povinnost smluvních stran, tj. povinnost poskytnout druhé smluvní straně úplné a pravdivé informace týkající se pojištění. Jejím cílem je z pohledu pojistitele zabezpečit, že pojistitel bude mít k okamžiku sjednávání pojistné smlouvy k dispozici veškeré relevantní informace mající význam pro jeho rozhodnutí, zda a za jakých podmínek s pojistníkem pojistnou smlouvu uzavře. Stejně zákon zaručuje právo i druhé straně, tedy zájemci, který s pojistitelem jedná o možnosti uzavření smlouvy a o pojištění potenciálního pojistného nebezpečí. Právo zájemce být informován o všech relevantních skutečnostech je přitom upraveno nejen v části OZ týkající se pojistné smlouvy, ale subsidiárně i v ust. § 1811 OZ (v případě, že je pojistná smlouva uzavírána se spotřebitelem) nebo v ust. § [číslo] a n. (v případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory či distančním způsobem). Právní úprava pojištění obsažená v ustanovení § 2758 až § 2872 OZ rozlišuje vedle škodového a obnosového pojištění také další druhy pojištění, a to konkrétně pojištění životní, pojištění úrazové, pojištění pro případ nemoci či pojištění majetku. Kritériem tohoto členění je předmět pojištění (život, zdraví, případně majetek). Předmětem pojistného vztahu je obecně to, čeho se tento vztah týká, tj. k čemu se vztahuje pojistné nebezpečí a riziko vymezené v pojistné smlouvě. Může se proto jednat o věci, jiné majetkové i nemajetkové hodnoty (např. u životního pojištění je předmětem pojistného vztahu zdraví a život osoby vymezené v pojistné smlouvě), ale i o lidské chování (např. u pojištění odpovědnosti je předmětem pojistného vztahu povinnost pojištěného nahradit způsobenou újmu). V průběhu trvání pojistné smlouvy pak vzniká závazek pojistitele poskytnout oprávněné osobě dohodnuté pojistné plnění v případě, že nastane pojistnou smlouvou vymezená pojistná událost, a tomu odpovídající právo oprávněné osoby toto plnění obdržet. Pojištění škodové pak dle zákona je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění majetku zahrnuje krytí pojistných nebezpečí, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty). Pojištěný předmět je pak v konkrétní pojistné smlouvě blíže specifikován. Při sjednávání pojistné smlouvy je nutné proto věnovat maximální pozornost této specifikaci, protože vyjadřuje rozsah sjednaného pojištění a má vliv na výši pojistného i pojistného plnění. Majetek je v pojistné smlouvě definován hodnotou, polohou, vlastnickým vztahem apod. Samotné výplatě pojistného plnění předchází řada povinností pro obě strany pojistného vztahu obsažená v ust. § 2796 a § 2797 OZ. V prvé řadě je to povinnost pojistníka oznámit pojistiteli, že došlo ke vzniku události, se kterou pojistník spojuje požadavek na pojistné plnění, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu jejích následků, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění a předložit mu potřebné doklady. Na základě tohoto oznámení je pojistitel povinen bezodkladně zahájit šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu své povinnosti plnit. Není-li mezi stranami pojištění sjednáno jinak, je pojistné plnění splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření pojistitelem, tedy do patnácti dnů ode dne, kdy pojistitel sdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. S poukazem na výše uvedené soud uzavírá, že v projednávané věci žalobkyně neprokázala soudu právně významnou okolnost, že mezi účastníky existoval ke dni prezentované pojistné události závazkový vztah z pojistné smlouvy. Soudu nebylo prokázáno, co bylo obsahem obligatorního ujednání účastníků v pojistné smlouvě, Jak bylo účastníky vymezeno pojistné nebezpečí nebo ujednána doba splatnosti běžného pojistného atp. Pojistka je též dle hypotézy právní normy pouze deklaratorním potvrzením o uzavření pojistné smlouvy, která soudu též předložena nebyla. Co se týká okamžiku uzavření pojistné smlouvy (po kterém teprve může být pojistitelem vydána pojistka) pak soud konstatuje, že, platí pro něj shodně ust. § 1745 OZ a pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky na uzavření pojistné smlouvy nabývá účinnosti, tedy okamžikem, kdy jejímu navrhovateli, typicky pojistiteli, dojde projev vůle akceptanta, typicky zájemce o pojištění a později pojistníka, vyjadřující přijetí nabídky. Protože žalobkyně neprokázala výše uvedené okolnosti, soud žalobu zamítl a nezkoumal jednotlivé druhy pojistných nebezpečí vymezených ve všeobecných pojistných podmínkách žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. a to za 5 úkonů po 300 Kč (odpor, písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum] a účast na jednání [datum]). Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.