64 C 52/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Tojnerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 515 926 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 114 529 Kč zastavuje.

II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení částky 515 926 Kč s příslušenstvím ze dne [datum] zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3 614 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 0 Kč.

V. O nákladech státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 515 926 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy na pojištění stavby nemovitosti – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl.m. [část Prahy], nacházející se na adrese [adresa svědka a žalobkyně], dále jen„ nemovitost“, [číslo] ze dne [datum] a z titulu dne [datum] uzavřené smlouvy na pojištění domácnosti nemovitosti [číslo]. Žalobkyně uvedla, že v období [datum] do [datum] došlo v objektu nemovitosti k pojistné události – vzniku škody na stavebních součástech nemovitosti a movitých věcech, nacházejících se v nemovitosti, způsobené prasklým přívodem vody k WC, jež byla žalované nahlášena a likvidátor žalované sepsal dne [datum] na místě zápis o prohlídce po škodní události, kdy pojistná událost byla dále vedena pod č. PU [číslo] (pojištění stavebních částí) a pod č. PU [číslo] (pojištění domácnosti). Žalobkyně následně k výzvě likvidátora žalované doložila přesný popis poškozených movitých věcí a rozsah poškozených stavebních částí nemovitosti doložila formou položkového rozpočtu spol. [právnická osoba], ze dne [datum]. Žalovaná vyplatila žalobkyni na movité věci nulovou částku a na stavební části nemovitosti částku 418 824 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s výší plnění žalované nesouhlasila, nechala si vypracovat Dipl. [celé jméno znalce] dne [datum], soudním znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví znalecký posudek na stanovení nákladů na opravu nemovitosti po pojistné události, jež byly stanoveny na částku 851 100 Kč tj. o částku 433 276 Kč více, než plnění poskytnuté žalovanou. Žalobkyně proto požaduje uhradit po žalované částku 433 276 Kč na opravu stavebních částí nemovitosti a částku 82 650 Kč na opravu movitých věcí, jež doložila potvrzením příslušné opravny elektroniky a zakázkovými listy. Počátek prodlení žalované dovozuje žalobkyně ode dne [datum], kdy obdržela e-mail žalované o vyhodnocení pojistné události.

2. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Označila za nesporné, že žalobkyni bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši 417 824 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] – sdružené pojištění staveb nemovitosti s počátkem pojištění od [datum]. Při výpočtu pojistného plnění vyšla žalovaná z prokázaných poškození, která byla zjištěna a sepsána v zápisu o prohlídce ze dne [datum], neboť žádná jiná poškození v souladu s povinností dle čl. 6 odst. 1 písm. i) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění movitých a nemovitých věcí žalované schválených Ministerstvem financí ČR dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], dále jen„ VPPM 92“ žalobkyně neuvedla a zejména neprokázala. Při stanovení výše plnění vyšla také z posouzení odborné firmy [právnická osoba], jež přezkoumala žalobkyní předložený rozpočet firmy [právnická osoba] a zjistila, že řada položek nesouvisela se škodní událostí, absentovaly základní položky a bylo zjištěno navýšení cen oproti cenám obvyklým. Pojistné plnění bylo žalobkyni poskytnuto ve dvou částech a to dne [datum] byla poskytnuta záloha ve výši 112 079 Kč a dne [datum] byl poskytnut doplatek ve výši 305 745 Kč. Žalovaná považuje jednání žalobkyně, jež podala žalobu téměř po 4 letech od škodní události, k jejímuž vyřízení neměla žádných námitek, s odkazem na důkaz (znalecký posudek [titul]), jež si nechala pořídit v mezidobí a ještě požadující úroky z prodlení od [datum], tj. ještě před tím, než byla věc vyhodnocena na základě žalobkyní dodaných podkladů, za velmi neseriózní a spatřuje v něm porušení smluvních povinností dle čl. 6 odst. 1 písm. h), i), j), k ) VPPM 92. Uplatňuje proto právo na krácení plnění v rozsahu 30% dle § 799 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoník, dále jen „o.z.“ a jako bezpředmětný považuje také úrok z prodlení, neboť žalovaná nemohla být v prodlení s plněním ohl. škody, jež jí nebyla vůbec ohlášena.

3. Žalovaná doplnila své vyjádření po seznámení se s posudkem Ing. [celé jméno znalce], předloženého žalobkyní. Uzavřela, že znalecký posudek byl vypracován bez relevantních podkladů, v rozporu se zásadami oceňovací vyhlášky, jakož i rozpočtářskými postupy ve stavebnictví. Znalec budovu v poškozeném stavu nikdy neviděl, kalkuluje náklady na opravu poškození nemovitosti, jehož rozsah výlučně v souvislosti se škodní událostí nebyl žalobkyní prokázán, žalobkyně také nevyčkala s rozporu se smluvními ujednáními v pojistných podmínkách s opravou na pokyn pojistitele a nepředložila potřebné doklady. Žalovaná následně provedla kvalifikovaný položkový rozpočet nákladů na opravu na částku v celkové výši 532 353 Kč vč. DPH, kdy tato částka může dle jejího názoru představovat nejvyšší možné plnění. Vzhledem k tomu, že žalobkyni již bylo vyplaceno 417 824 Kč, žalovaná navrhla ke smírnému vyřízení věci vyplacení částky 114 529 Kč žalobkyni, tuto částku žalobkyni skutečně uhradila dne [datum].

4. Pokud jde o nárok žalobkyně na plnění ve výši 82 650 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] na pojištění domácnosti na adrese [adresa svědka a žalobkyně], toto pojištění zaniklo dle žalované nejpozději v r. 2009 v důsledku přestěhování se žalobkyně do bytu na adrese [adresa svědkyně a žalobkyně], který si zakoupila do svého osobního vlastnictví. Zánik pojištění dovozuje z b. 4 písm.a) a c) smluvních ujednání pro pojištění domácnosti. Nárok žalobkyně by však nebyl důvodný ani v případě, že by pojištění nezaniklo, neboť žalobkyně neumožnila žalované seznámit se s rozsahem škody na movitých věcech, zdokumentovat je a sepsat zápis o prohlídce těchto věcí. Nedoložila také nabývací titul ani k jediné údajně poškozené věci, neprokázala, že by věci vlastnila právě ona, že by se nacházely v době škodní události v místě pojištění a byly poškozeny v souvislosti s působením pojistného nebezpečí, příp. v jakém rozsahu.

5. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli mezi sebou smlouvu [číslo] [tel. číslo] dne [datum] na sdružené pojištění staveb – předm. nemovitosti (dále jen„ pojištění staveb“), smluvní vztah se řídí také jinými smluvními ujednáními a pojistnými podmínkami (Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění movitých a nemovitých věcí schválené Ministerstvem financí ČR pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu na pojištění domácnosti na adrese [adresa svědka a žalobkyně] (dále jen„ pojištění domácnosti“), o celkové podlahové ploše 80 m2 a 6 místnostech, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní ujednání pro pojištění domácnosti, dále jen„ smluvní ujednání“ a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění movitých a nemovitých věcí. Dle čl. I. b. 1 smluvních ujednání předmětem pojištění je soubor movitých věcí tvořících zařízení domácnosti a provozu této domácnosti sloužících. Pojištění se vztahuje i na věci, které se staly součástí tohoto souboru po uzavření pojistné smlouvy. Věci, které přestaly být součástí souboru, přestávají být pojištěny. To se vztahuje i na věci náležející jiné fyzické nebo právnické osobě, které může pojištěný na základě oprávnění používat a jsou téže povahy jako věci, které tvoří základní pojištěný soubor. Dle čl. I. b. 4 smluvních ujednání se pojištění vztahuje na věci umístěné: a) v trvale obydleném bytě, který je v trvale obydlené budově, uvedeném v pojistné smlouvě (dále jen„ pojištěný byt); b) v prostorách a prostranstvích příslušejících k budově, v níž je pojištěný byt; c) v bytě, do něhož se pojištěný během trvání pojištění přestěhoval. Po dobu stěhování jsou místem pojištění oba byty, nejdéle však 30 dnů od zahájení stěhování, přičemž se sjednaný rozsah pojištění nemění. Uplynutím této lhůty pojištění obou bytů zaniká. Pojištění souboru zařízení domácnosti je pak shodně upraveno i v rámci Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění movitých a nemovitých věcí [příjmení] 94 schválených Ministerstvem financí ČR pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], části první, čl. 3, b.

5. Mezi účastníky je nesporné, že v období od 9.- [datum] došlo v předmětné nemovitosti, na adrese [adresa svědka a žalobkyně] (hadička), kdy voda poškodila stavební součásti a movité věci v 1. nadpodlaží rodinného domu a to na schodišti, v předsíni před koupelnou a v koupelně, dále v kuchyni a obývacím pokoji, což je zapsáno likvidátorem žalované v zápise o prohlídce po škodní události dne [datum]. Mezi účastníky je dále nesporné, že před podáním žaloby bylo žalovanou plněno na žalobní nárok z titulu pojištění staveb ve výši 417 824 Kč a to tak, že dne [datum] byla žalobkyni poskytnuta záloha ve výši 112 079 Kč a dne [datum] byla žalobkyni zaplacena částka 305 475 Kč. V průběhu řízení žalovaná dále doplatila žalobkyni částku 114 529 Kč dne [datum]. Z titulu pojištění domácnosti nebylo žalovanou plněno ničeho. Žalobkyně dovozuje výši po žalované požadované částky z titulu pojištění staveb ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], který stanovil výši nákladů na opravu předm. nemovitosti na částku 851 100 Kč vč. DPH. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] provedl na místě šetření dne [datum], kdy zjistil, že stavební úpravy domu byly již zcela dokončeny a dům se užívá k danému účelu. V podkladech pro vypracování znaleckého posudku znalec neuvedl zápis o prohlídce po škodní události ze dne [datum].

6. Na žádost žalované byl soudem ustanoven znalecký ústav [právnická osoba], dále jen„ ZÚ“, jemuž byly zadány tři znalecké úkoly: 1) Stanovit formou položkového rozpočtu výši přiměřených nákladů na opravu poškození nemovitosti vzniklých výlučně v souvislosti se škodní událostí v rozsahu uvedeném v zápise o prohlídce po škodní události ze dne [datum], přičemž přiměřeným nákladem je míněn náklad, vypočtený při respektování pravidel, stanovených právními předpisy s přihlédnutím k obvyklé cenové úrovni v červenci 2012 po odečtení ceny případných upotřebitelných zbytků poškozených nebo zničených částí stavby. 2) Vyjádřit se k položkovému rozpočtu nákladů na opravu zpracovanému žalovanou. 3) Vyjádřit se ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] ZÚ při vypracování znaleckého posudku vycházel ze spisového materiálu a také z ceníků stavebních prací f. ÚRS a softwaru Ronet – cenové rozpočty. Prostř. těchto ceníků ZÚ zpracoval položkový rozpočet, software dle vyjádření ZÚ patří mezi jeden z nejpoužívanějších pro stanovení cen stavebních prací. Ocenění ZÚ provedl v cenové úrovni 2012, vycházeje ze Zápisu o prohlídce po škodní události, na částku 510 368 Kč včetně DPH. Ke znaleckému úkolu 2) ZÚ prohlásil výhrady k pol. 3 položkového rozpočtu zpracovaného žalovanou a to pokud jde o výměru podlahových ploch, kdy je uvažována větší výměra než lze dovodit z nákresu v Zápisu o prohlídce. Dále pak měl ZÚ výhrady k omítníkům, jež se obvykle pro opravy omítek menšího rozsahu nepoužívají a k úvahám o poškození vnitřního vodovodu, kanalizace, silnoproudu, ÚT, vany včetně obezdívky a kamene na krbu, jež pak nebyly dohledány v posuzovaném rozpočtu mezi opravami. Navzdory těmto výhradám však ZÚ prohlásil, že tyto výhrady neovlivnily konečnou cenu prací na odstranění škod výraznějším způsobem. K úkolu 3) ZÚ prohlásil, že znalec [celé jméno znalce] volí a kombinuje nesourodé podklady a metody pro stanovení nákladů na odstranění škodní události po havárii vodovodu v předmětné nemovitosti a nerespektuje závěry Zápisu o prohlídce po škodní události. Podrobněji ke znaleckému úkolu 3) ZÚ uvedl, že nelze souhlasit s rozsahem stavebních prací pro uvedení domu do předchozího stavu, tj. např. nová hydroizolace, nové podkladní betony, rozsah oprav ÚT, poškození elektro, kamene krbu a dalších. ZÚ se také ztotožnil s výhradami, které měla ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce] firma [právnická osoba] (posouzení předložené žalovanou). ZÚ také nesouhlasil s rozsahem poškození (schody, vytápění, el., vnitřní vybavení) a také uvažované poškození některých konstrukcí např. základů, oken, rozvody vody, instalace plynu, kanalizace, je hůře pochopitelné. Neobvyklá je pro ZÚ kombinace propočtené hodnoty podílu z ceny pro rozestavěné konstrukce a vybavení s hodnotami získanými položkovým rozpočtem (str. 16 znaleckého posudku). Jako další neobvyklou kombinaci a nevýstižné pojmenování označil ZÚ průměr částek získaných dle propočtu – dle cenového předpisu (A1) a dle ukazatelů stavebnictví (A2). ZÚ byl k vypracovanému znaleckému posudku při jednání dne [datum] vyslechnut a to oba jeho zpracovatelé. Z jejich výslechu bylo zjištěno, že místní šetření ZÚ neprováděl, neboť to vzhledem k uplynulé době od škodní události považoval za nadbytečné, není možné dohledat žádné skutečnosti osm let po škodní události a šest let po té, co byly všechny práce na nemovitosti ukončeny. Dle názoru ZÚ se lze vyslovit pouze k tomu, zda provedené práce možnému poškození. ZÚ znovu k znaleckému úkolu 2) prohlásil, že uvedené výhrady neovlivnily konečnou cenu prací v položkovém rozpočtu. Pokud jde o znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], ZÚ znovu zopakoval, že s rozsahem řady prací nelze souhlasit právě proto, že u takového poškození domu je nelze předpokládat, např. novou hydroizolaci nebo podkladní betony nelze zahrnout, neboť by se neměly poškodit pouze tím, že voda teče po podlaze. Poškození lze uvažovat u skladby podlah, jež byla vodou prosycena, ale voda by neměla proniknout pod hydroizolaci a už vůbec by neměla poškodit podkladní betony. Ze stejného důvodu nelze uvažovat o poškození ústředního topení, které je kovové apod. K poškození elektroinstalace apod. by mohlo dle ZÚ hypoteticky dojít až následně např. hrubým postupem při opravě. K fotografické dokumentaci, jež je součástí spisového materiálu, ZÚ prohlásil, že není natolik přehledná, aby z ní mohl stanovovat rozsah škod, navíc některé nafocené věci – např. balkonové dveře, zcela zřejmě nesouvisí se škodnou událostí. Už v době vypracování znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], tím spíše v době vypracování znaleckého posudku ZÚ byla„ fakta“ o škodné události zakryta a nebyla natolik zdokumentována, aby se dalo pracovat pouze s „ fakty“, proto ZÚ musel vycházet z nějakých předpokladů. Pro stanovení výše škody je dle názoru ZÚ jediným průkazným dokladem Zápis o prohlídce po škodní události, neboť rozsah škody je popsán člověkem, který po vytopení v domě byl a přesně popsal předmětné místo, následná fotodokumentace už není tak průkazná. Při výslechu dne [datum] prohlásil Ing. [jméno] [příjmení], CSc., za ZÚ, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, dále k dotazu právního zástupce žalobkyně uvedl, že vypracování této věci ZÜ nespolupracoval se žalovanou ani s ní jinak nekomunikoval. K dotazu právního zástupce žalobkyně o tom, jak ZÚ funguje i po účinnosti zákona č. 254/2019 Sb. (o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech), prohlásil, že dostali pouze od Ministerstva spravedlnosti přípis, že již dle nového zákona nejsou znaleckým ústavem, ale znaleckou kanceláří, má však za to, že se jejich oprávnění nijak nezměnilo.

7. Soud z výslechu svědka [celé jméno svědka], syna žalobkyně, dne [datum], zjistil, že v předmětné nemovitosti bydlel on i žalobkyně, od r. 1979, jedná se o řadový dům. V době škodní události byl společně s tehdejší přítelkyní, nyní manželkou v Řecku, vznik škody zjistila žalobkyně dne [datum], jež zamezila největšímu vzniku škod, vypnula vodu a dala sušit věci. [příjmení] žalované se dostavil na místo dne [datum]. Následně byli vyzváni, aby předložili vyjádření stavební firmy, jakou částku od pojišťovny požadují, proto si nechali vypracovat rozpočet dle ÚRS p. [celé jméno svědka] a také byli vyzváni, aby sepsali škodu na movitých věcech. Žalobkyně stále plní na pojistnou smlouvu na předmětnou nemovitost, zdržuje se v současné době u svědka (v předm. nemovitosti), ale také na adr. [anonymizována dvě slova], kde bydlí s přítelem. Žalobkyně má 3. stupeň invalidity, téměř nevidí, jen obrysy, je odkázána na péči druhých. O žalobkyni se svědek stará, pokud není s přítelem – [celé jméno svědka], který je hudebník a je hodně na cestách. Dle svědka se zdržuje v předm. nemovitosti ([ulice a číslo]) tak 2-3 dny v týdnu, občas o víkendu, přes noc je většinou v ulici [anonymizována dvě slova] (s přítelem). Svědek žil v době škodní události v předmětné nemovitosti s přítelkyní, nyní manželkou. Svědek neví, proč pojišťovně nebyl předložen posudek Ing. [celé jméno znalce] a z jakého důvodu bylo vyčkáváno s podáním žaloby, odkázal na svého tehdejšího právního zástupce. Komunikoval s žalovanou 4-5 měsíců, než mu byla vyplacena nějaká částka a potřeboval, aby byla aspoň nějaká částka vyplacena. [příjmení] [příjmení] [příjmení] našli až po nějaké době. K dotazu žalované, proč svědek nedoložil jediný doklad ohl. nabytí poškozených movitých věcí, ač byly v záruce, svědek uvedl, že si doklady neschovával. Za žalobkyni jednal s žalovanou na základě písemné plné moci, již dal svému advokátovi a není si jistý, zda ji žalované doručil. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], přítele žalobkyně, dne [datum] vyplynulo, že se s žalobkyní seznámil asi před 15 lety, navštěvoval ji v místě předmětné nemovitosti ([adresa svědka a žalobkyně]), jedná se dvouposchoďový dům, kde přízemí obýval její syn a nahoře bydlela žalobkyně. Syn měl dole kuchyň a zařízený velký pokoj, v 1. patře byl obývací pokoj, malá místnost s TV a sezením, dále ložnice, kuchyň a koupelna. Žalobkyně žila se svědkem na [anonymizováno] a pokud nebyl doma – cestuje jako hudebník, tak bydlela v ul. [ulice]. V r. 2012 už měli zařízenou domácnost v ul. [anonymizována dvě slova], i když podstatnou část času trávila i v ul. [ulice]. Se žalobkyní vede společnou domácnost, v současné době na adr. [ulice a číslo], byt patří svědkovi, byt [anonymizována dvě slova] prodali. Pobyt žalobkyně se odvíjel od toho, kde se zdržoval svědek, někdy se zdržoval doma hodně, někdy méně, společně přebývali také na chalupě. Z výslechu [celé jméno svědkyně], dne [datum], sousedky v bytovém domě na [anonymizována dvě slova], [obec a číslo], soud zjistil, že svědkyně může potvrdit, že žalobkyně na adrese pobývá, nepřijde jí, že by bydlela jinde, žalobkyně je ve výboru společenství jednotek, každá bytová jednotka má jednoho zástupce. Svědkyně potkává žalobkyni často, podobně jako ostatní sousedy, v průměru tak každý třetí den, žalobkyně bydlí s partnerem, také se potkávají na chodbě. Svědkyně se přistěhovala do domu v r. 2012. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotek [číslo] (byt) a [číslo] (garáž), nacházející se v budově [adresa] umístěné na pozemku [adresa], k.ú. [část obce], uzavřené mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalobkyní jako kupující dne [datum], je zřejmé, že předmětné nemovitosti byly prodávajícími prodány kupující za ve smlouvě stanovenou kupní cenu. Žalobkyně byla jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána v katastru nemovitostí, jak plyne z informace o jednotce [číslo] v k.ú. [část obce], č. [list vlastnictví], pořízené ke dni [datum]. Z potvrzení o provedené lustraci v ISZR ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně má hlášen trvalý pobyt od [datum] do [datum] na adrese [adresa svědka a žalobkyně], od [datum] do [datum] má hlášen trvalý pobyt na adrese [adresa svědkyně a žalobkyně], od [datum] do [datum] na adrese [adresa] adrese [adresa svědka a žalobkyně].

8. Soud se více nezabýval ostatními provedenými důkazy a stejně tak neprovedl některé účastníky navržené důkazy z důvodu nadbytečnosti, neboť je nepovažoval za rozhodné pro posouzení věci.

9. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Dle § 357 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, ve znění účinném ke dni uzavření pojištění staveb, pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny za tím účelem, aby se rozsah následků pojistné události nezvětšoval. Dle odst. 2 cit. ustanovení kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejich následků a předložit potřebné doklady, které si pojišťovna vyžádá. Pojistné podmínky mohou uložit další povinnosti. Dle odst. 3 cit. ustanovení mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavci 1 a 2 podstatný vliv na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah její povinností plnit. Dle § 365 o.z., ve znění účinném ke dni uzavření pojištění staveb, pojištěný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události, která pojištěnému majetku bezprostředně hrozila. Rovněž má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil, aby zmírnil následky pojistné události. Dle § 799 odst. 1 o.z., ve znění účinném ke dni uzavření pojištění domácnosti, pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny. Dle § 806 o.z., ve znění účinném ke dni uzavření pojištění domácnosti, z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje. Dle § 115 o.z. domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podle ust. § 517 odst. 2 o.z. ve znění účinném ke dni vzniku pojistné události jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Dle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění movitých a nemovitých věcí [příjmení] 94 schválených Ministerstvem financí ČR pod č.j. 323/45061/1993 dne 18.10. 1993, části první, čl. 3, b. 5, je-li pojištěn soubor zařízení domácnosti, týká se pojištění pojistných událostí, které postihnou pojištěné věci a) v bytě uvedeném v pojistné smlouvě, b) v bytě, do něhož se pojištěný během trvání pojištění přestěhoval. Po dobu stěhování jsou místem pojištění oba byty, nejdéle však 30 dnů od zahájení stěhování, přičemž se sjednaný rozsah pojištění nemění. Uplynutím této lhůty pojištění obou bytů zaniká, c) na jiném místě, než je uvedeno v písm. a), b), jen je-li tak ujednáno v pojistné smlouvě.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k těmto právním závěrům. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila za řízení žalobkyni částku ve výši 114 529 Kč z titulu pojištění staveb a žalobkyně vzala při jednání dne [datum] v této části žalobní návrh zpět, soud řízení co do této částky ve výroku I. dle ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, zastavil. Pokud jde o zbývající část žalobního nároku, tento shledal nedůvodný a ve výroku II. jej zamítl z následujících důvodů. V řízení žalobkyně neprokázala, že by vůči žalované projevila po vyřízení pojistné události (vyplacení pojistného plnění v prosinci r. 2012) jakýkoliv projev nesouhlasu s tímto vyřízením, že by jí před podáním žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) oznámila svůj záměr nechat ve věci vypracovat znalecký posudek, případně znalecký posudek, jímž znalec stanovil výši nákladů na opravu předmětné nemovitosti, žalované zaslala. Žalovaná se po podání žaloby a po seznámení se se znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] nechala vypracovat položkový rozpočet nákladů na opravu předmětné nemovitosti znějící na částku 532 353 Kč a tuto částku, její doplatek, po podání žaloby dne [datum] žalobkyni skutečně zaplatila, přičemž tato částka tak přesáhla výši přiměřených nákladů na opravu poškození předm. domu stanovenou ZÚ, jenž byl ve věci soudem ustanoven (510 368 Kč). Žalovaná proto při jednání dne [datum] započetla svůj nárok – přeplatek zaplaceného plnění z titulu pojištění staveb oproti nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z rozdílu plnění žalované z titulu pojištění staveb před podáním žaloby a výši přiměřených nákladů na opravu poškození nemovitosti stanovené ZÚ, tj. z částky 92 544 Kč, od [datum] (den následující po podání žaloby) do [datum] (zaplacení částky 114 529 Kč žalobkyni). Započtením pohledávka žalobkyně na zmíněný úrok z prodlení ve výši 18 534,33 Kč dle § 1982 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zcela zanikla. Počátek prodlení žalované pokud jde o doplatek plnění z titulu pojištění staveb soud dovozuje ode dne následujícího po dni podání žaloby, neboť žalovaná se teprve z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu mohla dozvědět o znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalce] a tím i o výši nároku, který žalobkyně na jeho základě vůči žalované z titulu pojištění staveb uplatňuje. Soud neshledal oprávněnou požadovanou výši nákladů na opravu nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce], neboť jak vyplynulo ze znaleckého posudku ZÚ a také následného výslechu zpracovatelů tohoto znaleckého posudku, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zahrnul do celkových nákladů na opravu poškození předm. domu také stavební práce, které nesouvisely se škodní událostí, tj. jejichž rozsah přesáhl výši nákladů přiměřených, u nichž tuto příčinnou souvislost s pojistnou událostí lze předpokládat (např. nová hydroizolace, podkladní betony, ústřední topení aj..), při stanovení závěrů o výši nákladů na opravu nevycházel ze zápisu o prohlídce po škodní události a k celkovému výsledku dospěl také kombinací nesourodých podkladů a metod ocenění. Jak znalec [příjmení] [celé jméno znalce], tak ZÚ přistupovali ke stanovení výše nákladů s odstupem času, v době, kdy již všechny stavební práce byly dokončeny, proto samotné místní šetření těžko mohlo přispět k řádnému splnění znaleckého úkolů (stanovení nákladů na opravu poškozených částí domu), když k jeho řádnému splnění bylo nutno vycházet z jistých logických předpokladů, neboť původní stav poškození již byl zakryt, což bylo nastíněno při výslechu zpracovatelů znaleckého posudku (ZÚ) při jednání dne [datum]. Proto jediným důkazem vypovídajícím o skutečném stavu poškození v době škodní události může být předmětný zápis o prohlídce, z něhož ZÚ, nikoliv už však znalec [příjmení] [celé jméno znalce], při zpracování znaleckého úkolu vycházel. Všechny další fotografické a jiné dokumentace již nemají takovou vypovídající hodnotu o rozsahu poškození jako zpráva likvidátora pojistné události, který byl na místě v době poškození a zdokumentoval skutečný stav, lze je tedy použít pouze podpůrně. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě vycházet z výše přiměřených nákladů na opravu poškození domu stanovených ZÚ, přičemž lze mít za to, že závěry znaleckého posudku ZÚ také potvrdily správnost položkového rozpočtu, z něhož při stanovení výše nákladů na opravu vycházela žalovaná, neboť ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že případné výhrady k položkovému rozpočtu zpracovaného žalovanou neovlivnily stanovenou konečnou cenu prací na odstranění škod výraznějším způsobem. K výhradě právního zástupce žalobkyně ohledně oprávnění [příjmení] vypracovat znalecký posudek vzhledem k nabytí účinnosti zákona č. 254/2019 Sb., soud zmiňuje, že se nedomnívá, že by případná změna názvu ZÚ na znaleckou kancelář, navíc s účinností až po té, co byl znalecký posudek vypracován, mohla mít vliv na důkazní sílu či relevanci závěrů ve znaleckém posudku obsažených.

11. Soud se dále po provedeném dokazování ztotožnil se závěrem žalované, pokud jde o nepřiznání nároku žalobkyně z titulu pojištění domácnosti a to s ohledem na část I. b. 4 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí smlouvy na pojištění domácnosti, a také čl. 3 b. 5 výše cit. Všeobecných pojistných podmínek platných ke dni uzavření pojištění domácnosti, neboť lze mít za to, že se žalobkyně z„ pojištěného bytu“ na adrese [adresa svědka a žalobkyně], přestěhovala do bytu na adrese [adresa svědkyně a žalobkyně], kde založila novou domácnost se svým partnerem [celé jméno svědka], přičemž uplynutím 30denní lhůty od zahájení stěhování pojištění obou bytů zaniklo. Ve vazbě na toto přestěhování, potažmo koupi předmětného bytu na adrese [adresa], s nímž zcela evidentně v době pojistné události a i další roky po té vedla společnou domácnost. Konečně žalobkyně dle výpisu z ISZR v současnosti má trvalý pobyt v ul. [ulice], nikoliv již ve stejném domě, ale na adrese [adresa svědka a žalobkyně]. Jak vyplynulo z výslechu jsvědků – jejího syna [celé jméno svědka] a partnera [celé jméno svědka], již v době pojistné události obýval přízemí domu její syn společně s přítelkyní, nyní manželkou, žalobkyně se zdržovala v 1. patře a to dva až tři dny v týdnu, občas o víkendu, přičemž přes noc zůstávala většinou v bytě [anonymizována dvě slova]. Svědek [celé jméno svědka] výslovně uvedl, že žalobkyně se zdržovala tam, kde se zdržoval on, čemuž nasvědčuje i stěhování žalobkyně a změny trvalého pobytu, v místě pojištění domácnosti se zdržovala pouze v době, kdy byl pracovně jako hudebník mimo domov. Žalobkyně byt v ulici [anonymizována dvě slova], kde v době vzniku pojistné události společně se svým partnerem bydlela, koupila také do svého vlastnictví, o čemž svědčí také výše cit. smlouva o převodu vlastnictví jednotek ze dne [datum]. Také z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato žalobkyni v domě [anonymizována dvě slova] potkávala v předmětné době (r. 2012) často (cca 1x za tři dny), přičemž žalobkyně figurovala také ve výboru společenství jednotek. Jak plyne z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 683/2006 ze dne 14.9. 2006,„ domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy.“ Dle úvahy soudu nelze v tomto smyslu nazvat společnou domácností pobývání žalobkyně na dané adrese z důvodu péče syna o ni vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu (invaliditě) v době nepřítomnosti jejího partnera, s nímž skutečně a trvale v době vzniku pojistné události žila, neboť žalobkyně si přestěhováním se na jinou adresu s úmyslem trvalého žití se svým partnerem„ přenesla“ svou domácnost do svého nového bydliště, čímž pojištění původní domácnosti žalobkyně zaniklo a na tento zánik pojištění nemá vliv, zda žalobkyně dále na pojistnou smlouvu plnila. Soud se proto více nezabýval provedenými důkazy k prokázání vzniku škody na movitých věcech, jež byly v době vzniku pojistné události v předmětném domě, neboť na tyto věci se již pojištění domácnosti nevztahuje, když lze mít za to, že domácnost žalobkyně jejím přestěhováním zanikla a to více než tři roky před pojistnou událostí.

12. Výrok III. a IV. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci úspěšná téměř v 78%, má proto nárok na poměrnou úhradu jí hrazených nákladů řízení. Žalované vznikly náklady sestávající se ze zálohy na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč a z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 15 úkonů po 300 Kč (5x vyjádření ve věci, 5x příprava na jednání a 5x účasti na jednání soudu), tj. celkem ve výši 6 500 Kč Celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 55,6% z částky 6 500 Kč, přičemž povinnost k úhradě částky 3614 Kč uložil žalobkyni ve výroku III. Ve výroku V. soud vyhradil rozhodnutí o nákladech státu (znalečné) do samostatného usnesení.