64 C 62/2018

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyně JUDr. Enikö Machovou Ph.D. v právní věci žalobce: celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec u obec , zast. údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>Odůvodnění</b> Žalobce se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nároku na pojistné plnění. Uvedl, že účastníci dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, jejíž součástí byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti občanů [anonymizováno] [číslo]. K pojistné události uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako [anonymizována dvě slova]. Při plnění svých pracovních povinností dne [datum] stáčel pohonné hmoty do nádrže u čerpací stanice [obec] – [část obce], při stáčení této motorové nafty nedodržel pokyny dispečera a přeplnil tuto nádrž, čímž došlo k přetečení nafty do nádrže s uskladněným benzínem, v důsledku čehož došlo k znehodnocení nafty i benzínu, který byl naftou kontaminován a způsobil škodu společnosti [právnická osoba], která byla vyčíslena na [částka]. Poškozená osoba vyzvala zaměstnavatele žalobce k náhradě škody. Dne [datum] uzavřel žalobce se zaměstnavatelem dohodu o náhradě škody a svoji povinnost nahradit škodu uznal. Svůj nárok uplatnil u žalované, která sdělila žalobci dopisem ze dne [datum], že s odkazem na pojistné podmínky odmítá poskytnout pojistné plnění s odkazem na sjednanou výluku v [číslo listu] bod [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]. Jelikož žalobce nesouhlasil s postupem žalované, domáhal se nároku, aby žalovaná byla povinna zaplatit k rukám žalobce požadovanou částku. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a to co do důvodu. Nesporovala, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, která se řídí pojistnými podmínkami. K tvrzené škodné události uvedla, že ta byla nahlášena žalované dne [datum] a poté, co žalovaná zaevidovala tuto škodnou událost, odmítla vyplatit žalobci plnění s poukazem na [číslo listu] [anonymizováno 5 slov], jelikož má za to, že v projednávané věci i z hlášení předmětné škodné události jednoznačně vyplývá, že ke škodě došlo hrubou nedbalostí žalobce, jak bylo popsáno samotným žalobcem, tj. přeplněním nádrže na naftu do nádrže s benzínem a následnému znehodnocení kapalin. Žalovaná dále poukazovala na sjednané pojistné podmínky především [číslo listu] [anonymizována tři slova], protože škoda byla způsobena hrubou nedbalostí žalobce, pokud nedodržel pokyny dispečera a [číslo listu] [anonymizováno 5 slov] [číslo listu] [anonymizováno 5 slov], jelikož povinností žalobce jako pojištěného bylo dbát o to, aby pojistná událost nenastala a v případě porušení této povinnosti žalovaná dle závažnosti tohoto porušení měla právo pojistné plnění snížit. Žalovaná v souladu s pojistnou smlouvou s ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci navrhovala zamítnutí žaloby. Při jednání soudu dne [datum], které bylo první ve věci, soud se pokusil o smír mezi účastníky. Svým procesním návrhem částečně žalobce též omezil svůj nárok co do částky [částka] s příslušenstvím dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. O procesním návrhu bylo pravomocně rozhodnuto. Po koncentraci řízení a poučení účastníků o koncentraci řízení dle ust. § 118b o.s.ř., soud vyzval žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., aby bezodkladně označil důkazy o existenci nároku žalobce na pojistné plnění z předmětné pojistné smlouvy a prokázal, že ke škodné události došlo v souvislosti s porušením pracovně právních povinností žalobce a že žalobce svému zaměstnavateli předmětnou škodu způsobil a uhradil. Žalobce byl zároveň vyzván soudem, aby prokázal též splnění své smluvní povinnosti o oznámení předmětné škodné události žalované bez zbytečného odkladu a důkazy o souhlasu žalované k uzavření předmětné dohody o narovnání škody. Žalobce byl zároveň poučen o tom, že neoznačí-li důkazy, nese následky neúspěchu ve sporu. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne [datum]. Doplnil skutková tvrzení a označil soudu důkazy. Uvedl, že je přesvědčen o tom, že je dána aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na pojistné plnění, jelikož k možné aktivní legitimaci poškozeného se již vyjádřil Nejvyšší soud, respektive Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn.

II. ÚS 409/08. Skutečnost, že žalobce je aktivně legitimován k podání, dle tvrzení žalobce vyplývá z dohody o náhradě škody, která byla uzavřena [datum], jelikož z uvedené dohody je patrné, že zaměstnavatel nárok na náhradu škody vůči svému zaměstnanci nárokoval a uplatnil. Dále uvedl, že škodná událost byla založena na odpovědnosti žalobce svému zaměstnavateli coby majetkové povinnosti porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Poškozená společnost neměla jinou možnost, než se domáhat náhrady škody vůči zaměstnavateli žalobce a poté, co zaměstnavatel žalobce škodu poškozené osobě uhradil, mohl uplatnit svůj nárok podle zákoníku práce vůči svému zaměstnanci. O včasné oznamovací povinnosti podle pojistné smlouvy žalobce nevěděl ke dni [datum], protože nevěděl, zda a jakou škodu způsobil. V mezidobí žalobce též rozvázal svůj pracovní poměr ke svému zaměstnavateli. [příjmení] tak možnost aktuálně informovat žalovanou. Až následně vznik potencionální pojistné události oznámil pak žalované, poté, co poškozená osoba uplatnila svůj nárok. Žalobce při dalším jednání ve věci konaném dne [datum] po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení, o které byl poučen při jednání dne [datum], navrhoval soudu změnu žaloby a domáhal se rozhodnutí, aby soud uložil povinnost žalované nahradit žalovanou částku poškozené společnosti [právnická osoba] Soud z důvodu procesní ekonomie a z důvodu uplynutí lhůty ke koncentraci změnu žaloby v souladu s ust. § 95 o.s.ř. nepřipustil. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] uzavřeli písemnou smlouvu o pojištění odpovědnosti žalobce z výkonu povolání. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Účastníci sjednali, že pojištění se vztahuje na pojištění žalobce nahradit vzniklou škodu, případně jinou újmu v souvislosti s výkonem povolání řidiče. Pojistné za pojistné období bylo sjednáno ve výši [částka] a ve smlouvě účastníci ujednali spoluúčast žalobce jako pojištěného v rozsahu [anonymizováno]. Z pojistné smlouvy a ze záznamu o jednání soud dále zjistil, že součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky žalované [anonymizováno] [číslo], doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo]. Z ujednání účastníků [číslo listu] [anonymizováno] soud dále zjistil, že práva a povinnosti z pojištění se řídí právním řádem ČR, zejména zákonem [číslo] Sb, především ustanovením § [číslo]. Pojištění odpovědnosti bylo sjednáno jako pojištění soukromé a škodové. V čl. 5 pojistných podmínek se žalobce zavázal v bodu 1 písm. c) k povinnosti dbát o to, aby pojistná událost nenastala a po škodné události k povinnosti bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů od okamžiku zjištění škodné události oznámit pojišťovně, že škodná událost nastala. V čl. 5 bod 1, písm. h) se žalobce dále zavázal k povinnosti bez zbytečného odkladu pojišťovně poskytnout pravdivé vysvětlení o příčinách a rozsahu škody či újmy, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na plnění a jeho výše a k povinnosti předložit pojišťovně seznam všech poškozených, zničených věcí a umožnit pojišťovně provést šetření, kterých je k tomu třeba. V bodu 2 uvedeného článku žalobce se dále zavázal k povinnosti zdokumentovat způsobenou škodu bezprostředně po jejím vzniku, k povinnosti sdělit, zda poškozený uplatnil proti pojištěnému právo na náhradu škody, či újmy, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši a postupovat podle pokynů pojišťovny. Byl též povinen na výzvu pověřit pojišťovnu, aby za něj škodnou událost projednala. V čl. 5 bod 2, písm. c) uvedených podmínek žalobce se též zavázal k povinnosti, že nesmí v případě mimosoudního jednání o náhradě škody či újmy z pojistné události bez souhlasu pojišťovny uzavřít dohodu o narovnání nebo umožnit uznání nároku v jakékoliv formě. V bodu 4 uvedeného článku účastníci ujednali, že porušil-li pojistník nebo pojištěný povinnosti v bodu 1 písm. f) a h) nebo bodu 2, písm. a), c), d) nebo e) tohoto článku, má pojišťovna právo odmítnout pojistné plnění. V čl. 23 a následujících účastníci ujednali práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti a to tak, že pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu finanční. Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je, že k finanční škodě došlo v době trvání pojištění v souvislosti s právními vztahy, oprávněně prováděnou činností pojištěného nebo vlastností věci uvedených v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě. Pojistnou událost účastníci definovali v čl. 23 tak, že je jí vznik povinnosti pojištěného nahradit vzniklou škodu či újmu, se kterou je spojena povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění. V čl. 26 účastníci ujednali, že oprávněnou osobou je pojištěný. V čl. 25 účastníci sjednali výluku pojištění a to tak, že pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu či újmu způsobenou úmyslně nebo hrubou nedbalostí podle čl. 25 bod 1, písm. b) a na věci nebo finanční vzniklou pozvolným odkapáváním nebo únikem olejů, nafty nebo jiných kapalin z nádob nebo nádrží anebo pozvolným působením teploty plynu, par, vlhkosti, usazenin, zářením všeho druhu, odpady všeho druhu, tvořením hub. V čl. 27 účastníci ujednali pojistné plnění a to tak, že pojistné plnění poskytne pojišťovna v penězích do 15 dnů ode dne skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. Pokud pojištěný nahradil poškozenému škodu či újmu sám, pojišťovna byla pak oprávněna přezkoumat a zhodnotit všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na plnění z pojištění, rozsahu i výše škody či újmy, jako by k náhradě pojištěným nedošlo. V [anonymizováno] [číslo] účastníci dále ujednali, že pojištění odpovědnosti z výkonu povolání odchylně od [číslo listu] [anonymizováno 5 slov] se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovně právním nebo služebním vztahu nebo v přímé souvislosti s nimi, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce nebo obdobného právního předpisu České republiky. Soud dále z pracovní smlouvy ze dne [datum] a z dohody ze dne [datum] a z výpovědi žalobce zjistil, že žalobce byl v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba] od [datum] do [datum]. V pracovní smlouvě žalobce ujednal se svým zaměstnavatelem, že bude vykonávat práce [anonymizována dvě slova], a to konkrétně při přepravě ropných produktů z rafinérií do čerpacích stanic a k zákazníkům, při přepravě černých produktů i ostatní související práce dle pokynů dispečinku. Pracovní poměr byl sjednán jako hlavní na zkušební dobu tří měsíců. V pracovní smlouvě účastníci ujednali dále, že zaměstnanec je povinen dodržovat předpisy týkající se vykonávané práce, zejména pak předpisy k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a jiné předpisy vztahující se k práci jím vykonávané. Žalobce podle pracovní smlouvy též vzal na vědomí, že majetek zaměstnavatele je nutno chránit mj. i proti jiným škodám, než je odcizení a zneužití. Z dopisu poškozené společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], že uvedená společnost dopisem ze dne [datum] vyzvala zaměstnavatele žalobce k úhradě ztráty způsobené znehodnocením produktů ve výši [částka]. Ke škodné události v dopisu bylo uvedeno, že dne [datum] proběhlo stáčení motorové nafty na čerpací stanici [příjmení] v [část obce], z automobilní cisterny [anonymizováno] [číslo] a návěsu [anonymizováno] [číslo]. Z důvodu nepozornosti řidiče pana [celé jméno žalobce] došlo k přeplnění nádrže a přetečení části motorové nafty do již uskladněného benzínu [jméno] [anonymizována dvě slova], následkem toho ke znehodnocení benzínu [jméno] [anonymizována dvě slova] a části motorové nafty. Celá směs musela být následně pak vyčerpána ke zpracování. V důsledku této skutečnosti došlo zároveň k znehodnocení uskladněného benzínu [jméno] [anonymizována dvě slova]. Z dopisu dále vyplývá, že přeteklo celkem [anonymizováno] litrů [jméno] [anonymizována dvě slova], bylo znehodnoceno [anonymizována dvě slova] litrů a výpadkem prodeje [anonymizováno] litrů [jméno] [anonymizováno] plus. Dále z pokynů pro stáčení pohonných hmot na čerpacích stanicích společnosti zaměstnavatele žalobce soud zjistil, že tyto pokyny zaměstnavatele žalobce se týkají činnosti spojené s nakládkou, přepravou a vykládkou nebezpečných látek včetně dodávky pohonných hmot na čerpací stanice, které byly zaměstnavatelem hodnocené jako dodávky s mimořádným rizikem. Podle těchto vnitřních předpisů stáčení pak vyžadovalo od řidiče cisternového vozidla stálý dohled, zodpovědný přístup a přesné provedení jednotlivých úkonů při dodržení všech platných předpisů. Podle pokynů též řidič cisterny po příjezdu na čerpací stanici má nechat motor vozidla v chodu ve volnoběžných otáčkách, v té době si připravit doklady ke konkrétní zavážce, kterou měl vyplnit do záznamu o provozu vozidla tzv.„ puťovky“ včetně času příjezdu na čerpací stanici, KMA, druh a množství dovezeného produktu. Z vozidla měl vystoupit řádně ustrojen v pracovním oděvu, po vystoupení bylo též jeho povinností zamknout kabinu vozidla a zabezpečit soupravy zakládajícími klíny. Řidič též byl povinen provést vizuální kontrolu soupravy, umístit za soupravu výstražné zařízení a nahlásit se u obsluhy čerpací stanice a zároveň požádat o stav zásob pohonných hmot v nádržích, to vše bylo možné provést buď elektronickým měřením přímo na tiskárně pokladny, nebo změřením nádrže pomocí kalibrované tyče nahlášené a naměřené stavy pohonných hmot, řidič musí napsat rovnou do„ cisterničky“ a překontrolovat s obsluhou čerpací stanice volnou kapacitu v nádrži. V případě, kdy se jednalo o dvě nádrže se stejným produktem, měla určit obsluha množství, číslo nádrže, do které se mělo stáčet a i tento úkon měl být zaznamenán do„ cisterničky“. Pokud nebylo možné zjistit stavy nádrží, řidič nesměl začít stáčení, povinností řidiče je informovat dispečera a vyžádat si svolení ke stáčení. Řidič pak dále měl provést připojení rekuperačních hadic a následně připojení stáčecí hadice a to nejprve připojením stáčecí hadice na hrdlo nádrže čerpací stanice a poté na výpusť cisterny. Řidič byl též povinen dvakrát překontrolovat správnost napojení a teprve potom měl otevřít ventil na stočné komoře a ještě jednou pohledem do průhledky na cisterně se přesvědčit o správnosti spouštěného produktu. Kontrola měla být vyznačena řidičem křížkem do příslušné kolonky na„ cisterničce“. Obsluha čerpací stanice též měla právo provést kontrolu vyprázdněné komory cisterny, vytisknout stav nádrží i po stáčení a údaje zapsat do„ cisterničky“ společně s časem. Měly být též vyplněné potřebné doklady, dodací list, stáčecí list„ cisterničky“, po příchodu do vozidla řidič též měl mít zapnutý telefon, přehrát záznamník a nahlásit stav pohonných hmot v nádržích na dispečink společnosti, kde měl dostat další pokyny. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala k předmětné škodné události poškozenou osobu k vyplnění formuláře a doložení podkladů nezbytných pro vyřízení škodné události. Žádost o náhradu škody byla vyplněna žalobcem a jeho zaměstnavatelem až dne [datum], kde ve formuláři předmětné škodné události bylo vyplněno jméno pojištěného, jméno poškozené osoby jakožto [právnická osoba], vyplněná škoda, která byla způsobená zaměstnavateli, a v popisu vzniku škodné události bylo uvedeno, že při stáčení pohonných hmot na čerpací stanici [příjmení] v [část obce] nedodržením pokynu dispečera došlo k přeplnění nádrže, čímž došlo k přetečení nafty do nádrže s uskladněným benzínem a došlo ke znehodnocení dvou produktů. Z výslechu žalobce jakožto účastníka řízení bylo dále zjištěno, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele [právnická osoba] skončil ke dni [datum]. Dále uvedl, že kontakt se žalovanou neměl. Sám škodu zaměstnavateli neuhradil z předmětné škodné události. K předmětné škodné události dále uvedl, že přepravoval pohonné hmoty, kdy cisterna nebyla plná a stáčel její obsah u posledního dodavatele. Na čerpací stanici měl stáčet naftu s označením [číslo], nafta měla být stáčena do hrdla šachty podle produktů. [příjmení] byla označena zvlášť na benzín a zvlášť na naftu. Nasadil hadici z vozidla do nafty, na místě byla asi půl hodiny, čerpalo se asi [anonymizována dvě slova] litrů. Dispečer této transakce upřesňuje okolnosti s obsluhou čerpací stanice podle množství a podle potřeb. Pokyn dispečera byl takový, že pokud to bude možné, aby obsah cisterny rozložil do dvou hrdel jedné šachty, na to každá šachta má zvukové čidlo, které houká, sám si nepamatoval, že by zvukové čidlo houkalo. Z výpisu účtu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uhrazena pohledávka ve výši [částka]. Soud hodnotil důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Uzavírá následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu z titulu odpovědnosti žalobce. Účastníci sjednali pojistný zájem žalobce tak, že žalovaná je povinna nahradit vzniklou škodu, případně jinou újmu v souvislosti s výkonem povolání řidiče osobě oprávněné. Za účinnosti pojistné smlouvy žalobce jako řidič cisterny a zaměstnanec společnosti [právnická osoba], způsobil při stáčení pohonných hmot na čerpací stanici [příjmení] dne [datum] škodu společnosti [právnická osoba], a to ve výši [částka] z titulu ztráty způsobené znehodnocením produktů. Uvedená poškozená společnost dopisem ze dne [datum] vyzvala zaměstnavatele žalobce k úhradě uvedené částky. Následně žalobce po uplynutí více než 1 roku, dne [datum] uzavřel se svým bývalým zaměstnavatelem, bez souhlasu žalované, dohodu o uznání svého závazku, že nahradí škodu ve výši [částka]. Dne [datum] bylo žalované oznámeno, že dne [datum] došlo ke škodné události, k přeplnění nádrže a přetečení části motorové nafty do již uskladněného benzínu a že poškozenou osobou je [právnická osoba] a že pojištěný škodu neuhradil. V pojistné smlouvě účastníci sjednali výluku z pojištění tak, že pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu způsobenou hrubou nedbalostí a též finanční újmu vzniklou pozvolným únikem olejů i nafty z nádrží. Žalobce se dále v pojistné smlouvě zavázal, že bez souhlasu pojišťovny nesmí v případě mimosoudního jednání o náhradě škody z pojistné události bez souhlasu pojišťovny uzavřít dohodu o narovnání nebo umožnit uznání nároku. V případě porušení této povinnosti účastníci ujednali, že žalovaná má právo odmítnout pojistné plnění. Ke škodné události došlo jednáním, kdy žalobce se neřídil pokyny zaměstnavatele při dodávce pohonných hmot na čerpací stanici, které sám jeho zaměstnavatel označil jako jednání spojené mimořádným rizikem. Nebylo prokázáno, že zvolil zodpovědný přístup, vyplnil doklad ke konkrétní zavážce, že požádal obsluhu čerpací stanice o stav zásob pohonných hmot, že se řídil pokyny obsluhy, že se řídil zvukovou signalizací a vše zapsal do tzv.„ cisterničky“. Uvedené jednání bylo tedy v rozporu s řádnou péčí a pokynů jeho zaměstnavatele při stáčení pohonných hmot, ačkoliv takové jednání bylo obzvláště podstatné, aby nedošlo ke škodné události. <i>Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § [číslo], pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Podle ust. § [číslo], oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle ust. § [číslo] odst. 1, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § [číslo], při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Podle ust. [číslo], byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou.</i> <i>Podle ust. § 2758 obč. zák., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2774 odst. 1 uvedeného zákona, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § [číslo] odst. 2, odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § [číslo] platí obdobně. Podle ust. § [číslo] odst. 2, mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Podle ust. § [číslo], při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Podle ust. [číslo], byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou. Podle ust. § 2861 uvedeného zákona, pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.</i> <i>Podle ust. § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném ke dni [datum], zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> Předně soud konstatuje, že podle OZ pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných (aleatorních) smluv v hlavě„ Závazky z právních jednání“, dílu 15„ Závazky z odvážných smluv“, v pododdílu 2„ Pojištění“, jehož účelem je pojistný zájem. Pojmovým znakem této smlouvy je synallagma, spočívající ve vzájemné platební povinnosti. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Dalším pojmovým znakem této smlouvy je odvážnost pojištění, která spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Definice pojistné smlouvy je upravena v ust. § 2758 OZ a z ust. § 1841 zároveň vyplývá, že je smlouvou spotřebitelskou. V některých ustanoveních zákona jsou pak vymezené jednotlivé pojmy pojišťovnictví, jako např. pojistná událost v ust. § 2758, pojištěný v ust. § 2766, oprávněná osoba v ust. § 2770 nebo pojistné nebezpečí § 2767. Existence pojistného zájmu je vymezena v ust. § 2761 až § 2765. Jeho podstatou je oprávněná potřeba před následky pojistné události, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění a musí být dána vždy objektivně. Z hlediska požadavků formy právních úkonů v rámci pojištění, zákon v ust. § 2758 vyžaduje písemnou formu, vyjma případů, kdy je pojištění uzavřeno na dobu kratší než 1 rok (ust. § 2758 odst. 2 OZ). Důvodová zpráva též zdůrazňuje, že„ právním jednáním týkajícím se pojištění se rozumí právní jednání, tedy projev vůle vyvolávající právní následek (vznik, změnu nebo zánik subjektivního práva nebo povinnosti), nikoli tzv. komunikační úkony“. Specifickou povinností pro pojistné vztahy je povinnost pojistitele dle ust. § 2775 OZ vydat pojistníkovi jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy pojistku, jejíž podstatné náležitosti jsou uvedeny pro případy, kdy pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, v ust. § 2777 odst. 1 OZ. Pokud je pojistná smlouva uzavírána v písemné formě, jsou informace uvedené v § 2777 odst. 1 OZ podstatnými náležitostmi této pojistné smlouvy a pojistka musí obsahovat alespoň údaje uvedené v ustanovení § 2777 odst. 2 OZ. Ustanovení § § 2775 až § 2777 OZ tak jsou kogentní povahy a nelze se od nich odchýlit. V době před uzavřením pojistné smlouvy má význam i informační povinnost smluvních stran, tj. povinnost poskytnout druhé smluvní straně úplné a pravdivé informace týkající se pojištění. Jejím cílem je z pohledu pojistitele zabezpečit, že pojistitel bude mít k okamžiku sjednávání pojistné smlouvy k dispozici veškeré relevantní informace mající význam pro jeho rozhodnutí, zda a za jakých podmínek s pojistníkem pojistnou smlouvu uzavře. Stejně zákon zaručuje právo i druhé straně, tedy zájemci, který s pojistitelem jedná o možnosti uzavření smlouvy a o pojištění potenciálního pojistného nebezpečí. Právo zájemce být informován o všech relevantních skutečnostech je přitom upraveno nejen v části OZ týkající se pojistné smlouvy, ale subsidiárně i v ust. § 1811 OZ (v případě, že je pojistná smlouva uzavírána se spotřebitelem) nebo v ust. § 1820 a n. (v případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory či distančním způsobem). Právní úprava pojištění obsažená v ustanovení § 2758 až § 2872 OZ rozlišuje vedle škodového a obnosového pojištění také další druhy pojištění, a to konkrétně pojištění životní, pojištění úrazové, pojištění pro případ nemoci či pojištění majetku. Kritériem tohoto členění je předmět pojištění (život, zdraví, případně majetek). Předmětem pojistného vztahu je obecně to, čeho se tento vztah týká, tj. k čemu se vztahuje pojistné nebezpečí a riziko vymezené v pojistné smlouvě. Může se proto jednat o věci, jiné majetkové i nemajetkové hodnoty (např. u životního pojištění je předmětem pojistného vztahu zdraví a život osoby vymezené v pojistné smlouvě), ale i o lidské chování (např. u pojištění odpovědnosti je předmětem pojistného vztahu povinnost pojištěného nahradit způsobenou újmu). V průběhu trvání pojistné smlouvy pak vzniká závazek pojistitele poskytnout oprávněné osobě dohodnuté pojistné plnění v případě, že nastane pojistnou smlouvou vymezená pojistná událost, a tomu odpovídající právo oprávněné osoby toto plnění obdržet. Pojištění škodové pak dle zákona je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné události. Samotné výplatě pojistného plnění předchází řada povinností pro obě strany pojistného vztahu obsažená v ust. § 2796 a § 2797 OZ. V prvé řadě je to povinnost pojistníka oznámit pojistiteli, že došlo ke vzniku události, se kterou pojistník spojuje požadavek na pojistné plnění, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu jejích následků, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění a předložit mu potřebné doklady. Na základě tohoto oznámení je pojistitel povinen bezodkladně zahájit šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu své povinnosti plnit. Není-li mezi stranami pojištění sjednáno jinak, je pojistné plnění splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření pojistitelem, tedy do patnácti dnů ode dne, kdy pojistitel sdělí výsledky šetření osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. Dále pak v ust. § 2766 je definována osoba pojištěného, jako osoby, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. V ust. § 2758 je definována pojistná událost jako„ nahodilá událost kryta pojištěním“. Vedle ní je nezbytné definovat ještě tzv.„ škodnou událost“, kterou je událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. Aby byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Šetření pojistné události je upravenou ustanoveními §§ 2796 až 2799. Nastane-li teda událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu nebo má na pojistném plnění právní zájem, nese povinnost tuto událost pojistiteli též oznámit. Povinností této osoby dle zákona je tedy oznámit pojistiteli škodnou událost bez zbytečného odkladu, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu škodné událost, o právech třetích osob, především v případě škodového pojištění. Současně je tato osoba povinna předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným v pojistné smlouvě, především je to povinností pojistníka a pojištěného. Pojištění odpovědnosti upravené v ust. § 2861 až 2867, jakožto pojištění škodové se pak týká náhradové povinnosti pojištěného za újmu, kterou způsobil poškozenému při rozmanitých činnostech v běžném a za kterou odpovídá v souladu s právními předpisy. Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání pak se týká porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s nimi. Aktivně legitimovanou oprávněnou osobou mající v případě vzniku pojistné události právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti je v zásadě pojištěný. Poškozený (resp. přesněji místo jeho bydliště či sídlo nebo účet poskytovatele platebních služeb poškozeného) je de facto pouze zákonným místem plnění (ve smyslu § 1954 OZ a násl. ve spojení s § 2861 odst. 1 OZ) k řádnému splnění dluhu na pojistném plnění. Zaměstnanec tak odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů podle předpisů, pracovní smlouvy nebo pracovního řádu apod. Žalobce v projednávané věci nikterak netvrdil a neprokazoval právně významné okolnosti svého odpovědnostního titulu podle ust. § 250 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ke dni škodné události. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zák. práce). Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobil; není proto dána jeho odpovědnost za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případně zaviněním jiného zaměstnance nebo třetích osob vně zaměstnavatele. V řízení o náhradu škody podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce má žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu) a posléze i prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. b) a 120 odst. 1 občanského soudního řádu) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Škodou, jako jedním z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce, se rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnou škodou (§ 257 odst. 1 zák. práce) je nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele. Ust. § 2911 OZ formuluje též základní východisko pro povinnost nahradit újmu způsobenou škůdcem zaviněně a jeho nedbalost se presumuje. Zavinění je vlastně jednání škůdce v rozporu s požadovaným standardem chováním a vyžaduje, aby škůdce byl vědom svého jednání a dokázal nejen posoudit své jednání, ale též jej ovládnout a stanovit její meze. Stupeň zavinění je klasickou právní teorií rozlišován formou vědomé a nevědomé nedbalosti a podle úmyslu přímého a nepřímého. Podle vynaložené péče pak hrubá nedbalost vykazuje znaky takového jednání, které spočívá na bezstarostnosti, která by neměla nastat, kdy nepoužití péče je obzvlášť podstatné. Soudním přezkumem byla sporná otázky, zda v projednávané věci je nárok žalobce dán po právu, nebo zda procesní obrana žalované o okolnostech sjednané výluky z pojištění, je důvodná. S poukazem na výše uvedený skutkový závěr soud dospěl k závěru, že jednání žalobce, jakožto škůdce při škodné události, nastalé dne [datum], vykazuje znaky hrubé nedbalosti, proto se předmětné pojištění nevztahuje na povinnost žalobce, jako pojištěného nahradit škodu v žalované výši podle ujednání účastníků v předmětné pojistné smlouvě, [číslo listu] [anonymizováno 5 slov] [číslo]. Soudu dále bylo prokázáno, že žalobce dále porušil i svou povinnost dle uvedeného článku, která byla vymezena v odst. 2 písm. c) a uzavřel dohodu o narovnání bez souhlasu žalované. K uzavření této dohody došlo jak po zániku jeho pracovního poměru i po ukončení šetření pojistné události žalovanou. Další okolností, kterou soud hodnotil byla okolnost, že poškozené osobě byla dne [datum] poskytnuta náhrada za vzniklou újmu ve výši [částka] a žalobce svému zaměstnavateli, ke dni rozhodnutí soudu žalovanou částku neuhradil. S poukazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující [částka] za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhl., a to za [anonymizováno] úkonů po [částka] (písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], příprava účasti na jednání [datum], [datum], [datum] a účast na jednání [datum], [datum], [datum]). Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.