64 C 80/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Dominikou Bujalkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 16.6.2018 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 68 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice státem vynaložené náklady tohoto řízení ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro , adresa, .

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného plnění. Uvedl, že dne 24. 7. 2016 došlo na jeho pojištěném pozemku (pojistná smlouva týkající se pojištění majetku) na adrese , adresa, , parcelní číslo 1490 ke škodě, a to poškození betonové konstrukce rybníka (dále rovněž jako „nádrž“) postavené v roce 2010 v důsledku silného deště a úderu blesku, příp. jiné příčiny dle ujednaných pojistných nebezpečí. Následkem toho došlo k pádu stěny ze ztraceného bednění a popraskání další části betonové stěny. Žalobce u žalované uplatnil nárok na pojistné plnění, žalovaná však nárok žalobce jako nedůvodný odmítla. Žalobce dále uvedl, že cena staveb činí přibližně 550 000 Kč, cena opravy byla určena přibližně 126 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhovala ji jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že dne 3.7.2016 byla uzavřena pojistná smlouva číslo , hodnota, s počátkem pojištění od 4. 7. 2016, bylo sjednáno pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Součástí se staly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, (dále jen jako „VPP“), Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, (dále jen jako „DPP“). Pojištěny byly dvě stavby – betonová nádrž o rozměru 14x16m s pojistnou částkou 1 000 000 Kč a betonová nádrž o rozměru 22x26m s pojistnou částkou 1 400 000 Kč nacházející se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, katastrální území , adresa, . Prohlásila, že nahlášenou škodní událost eviduje dne , datum, , byla telefonicky nahlášena, ve dnech 27. 7. 2016 a 3. 8. 2016 se konala na místě prohlídka mobilním technikem žalované. Dle žalované místo úderu blesku na traverze nebylo zjištěno, nenacházely se známky elektrických výbojů. Dle žalované došlo k události vlivem nedodržení správných technologických postupů při provádění stavby – vadná konstrukce a nekvalitní realizace, jednalo se o černou stavbu. Dále odkázala na sjednanou výluku dle článku 14 odstavec 1 b) VPP, podle které platí, že z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody, které nastaly následkem vady, kterou měl předmět pojištění již v době uzavření pojistné smlouvy a která měla a mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojišťovně. Žalovaná odkazovala na článek 22 odstavec 22 VPP, dle kterého se přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do předmětu pojištění zjišťuje podle tepelně mechanických stop. Žalovaná provedenými prohlídkami vyloučila, že by ke škodě došlo v důsledku přímého úderu blesku, neboť nebyly zjištěny tepelně mechanické stopy, což měl vyloučit znalec , jméno FO, , znalec v oboru ochrany před bleskem a přepětím.

3. Při posouzení věci soud vycházel z následujících důkazů, z nichž učinil dílčí skutková zjištění:Z pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů uzavřené mezi žalobcem, jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem ze dne 3. 7. 2016 vyplynulo, že bylo sjednáno pojištění s počátkem k 4. 7. 2016, součástí pojištění se staly i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, (dále jako „VPP“) a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, (dále jako „DPP“), pojištěnými objekty byly: betonová nádrž na ryby 14x16m s pojistnou částkou 1 000 000 Kč, betonová nádrž na ryby 22x26m s pojistnou částkou 1 400 000 Kč, v katastrálním území , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, , pojištění se vztahovalo mimo jiné na pojistné nebezpečí základní živel s limitem plnění 2 400 000 Kč, spoluúčastí ve výši 1000 Kč za pojistné ve výši 11 219 Kč ročně.Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, vyplynulo, že dle článku 13 odstavec 1 je pojistnou událostí nahodilá událost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění, pokud nastala v době trvání pojištění. Dle článku 14 odstavce 1 písmene b) z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za škody, které nastaly následkem vady, kterou měl předmět pojištění již v době uzavření pojistné smlouvy a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známá pojišťovně. Dle článku 22 odstavce 22 se přímým úderem blesku rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do předmětu pojištění nebo do budovy, v níž se předmět pojištění nachází, který je zjištěn podle tepelně mechanických stop. Dle článku 22 odstavce 35 se výbuchem rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynu nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Dle článku 22 odstavce 23 se sesouvání půdy rozumí náhlý sesuv hornin nebo zemin vzniklý působením gravitace a vyvolané náhlým porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem, pokud k nim došlo v důsledku přímé působení přírodních a klimatických vlivů a nikoliv v důsledku lidské činnosti.Z Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění Obytných budov a souvisejících staveb , Anonymizováno, vyplynulo, že dle článku 2 odstavec 1 není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění pojistnými nebezpečími živelními bez povodně nebo záplavy (dále jen „základní živel“), kterými jsou tato jednotlivá pojistná nebezpečí: mj. a) požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, podle písmene c) sesouváníním půdy.Ze záznamu o hlášení škodní události z interního systému vyplynulo, že pojistník nahlásil pojistnou událost dne 25. 7. 2016.Ze zápisu o prohlídce po škodní události ze dne 27. 7. 2016 vyplynulo, že pojištěný jako příčinu vzniku škody uvedl: „Při bouřce došlo k úderu blesku do traverzy u vodní nádrže AK pádu stěny ze ztraceného bednění.“, příčina vzniku škody dle zjištění technika: „nemohu posoudit“, Dále bylo uvedeno k popisu, že je úplně zborcená stěna ze ztraceného bednění a další stěna je popraskaná a vyvalená.Ze zápisu o prohlídce po škodní události ze dne 3. 8. 2016 vyplynulo, že pojištěný uvedl, že parcelu s bazény zakoupil v roce 2003, bazény stavěl s kamarádem, projekt nemá, bylo uděláno betonové pro armované dno o síle 0,25m, její stěny jsou o síle 0,20m ze ztraceného bednění hloubka je 2,20m, na dotaz, proč nikde není viditelná armatura pojištěný odpověděl, že armatura je do výšky dna 0,5m, výš bednění není proarmováno, bazén byl postaven v roce 2010, pojištěný uvedl, že blesk uhodil do jedné z traverz nad vodou, neví, proč nedošlo k poškození betonového základu, kde jsou I uchyceny, domnívá se, že uhodilo mezi desku a bednění, které se zřítilo, za zřícenou stěnou je zřízen odvodňovací prostor naplněný štěrkem a sveden do potrubí, který ústí do bazénu; podle technika místo přímého úderu nebylo zjištěno.Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 8. 8. 2016 vyplynulo, že klient oslovil odborníky za účelem vypracování vyjádření ke způsobu vzniku nahlášené pojistné události a žádá, aby pojistná událost nebyla ukončována a byla ponechána jako otevřená do doby doložení relevantních podkladů.Z vyjádření statika ze dne 20. 12. 2016 vyplynulo, že pojišťovna v dopise ze dne 12. 12. 2016 uvádí částečnou citaci bodu 3. 2, když doplňuje, že spojení stěny se základem nebylo možné ověřit přímo, neboť nádrž byla v době prohlídky dne , datum, zaplněna vodou do výše asi 1m nade dnem, statik dále uvedl, že statická zpráva byla napsána podle skutečností zjištěných při prohlídce objektu. Stav stěn v patě nebyl pod vodní hladinou zřetelný, stěny v patě se jevily celistvé, údaje je pro posouzení rovněž důležitý, proto bylo uvedeno, že údaj byl převzat ze sdělení pojišťovny, a tak to byl také označený. Po kvalitě betonu podle vzhledu si statik netroufá rozhodovat, skutečný obraz mohou podat až objektivní zkoušky pevnosti betonu v tlaku.Z písemnosti adresované právní zástupkyní žalované ze dne 21. 12. 2016 vyplynulo, že nesouhlasí s ukončením likvidace pojistné události uvedeným způsobem, odkazuje na stanovisko statika.Z odpovědi žalované ze dne 2. 1. 2017 vyplynulo, že k nesouhlasu s vyřízením škodné události uvádí, že na místě byly provedeny prohlídky, dle sdělení žalobce nebyl vy zpracován projekt k dané stavbě, bylo děláno betonové armované dno o síle 0,25m, stěny nádrže mají být o síle 0,2m ze ztraceného bednění, armatura stěn je do výše ode dna 0,5m, výše armování chybí. Žalovaná uvedla, že zjistila, že chybí přítomnost ocelové výztuže, zároveň podle údajů majitele bylo dno upraveno jen v terénu a nebylo zabetonováno, tato informace byla v rozporu s informací, kterou žalobce uvedl při prohlídce. Statik dále uvedl, že pravděpodobnou příčinou destrukce stěny s poruchou dalších stěn bylo náhlé zvýšení vodní hladiny v terénu kolem nádrže, ke kterému došlo v důsledku přívalového deště, statik se nijak nezabýval přítomností výztuže i možným chybějícím betonovým dnem. Na základě uvedeného žalovaná nemá za prokázané, že škodní událost vznikla v důsledku klientem uváděných pojistných nebezpečí (úder blesku, záplava), a proto žalovaná trvá na svém stanovisku.Z písemnosti adresované právní zástupkyní žalobce žalované ze dne 27. 1. 2017 vyplynulo, že klient nesouhlasí se závěry ohledně odložení celé věci.Z odpovědi žalované ze dne 3. 2. 2017 vyplynulo, že při prohlídce mobilními techniky byly zjištěny nedostatky stavby – chybějící ocelová výztuž s tím, že pokud nebyl dodržen správný technologický postup při stavbě nádrže, nelze brát vznik škodné události jako nahodilý. Vzhledem k tomu, že žalovaná na místě zajistila dokumentaci, která zachycuje nedodržení správného technologického postupu při stavbě nádrže, nebylo prokázáno, že škodní událost vznikla klientem uváděnými pojistnými nebezpečími.Z dopisu právní zástupkyně žalobce adresované žalované ze dne 16. 6. 2017 vyplynulo, že žalobce nesouhlasí se závěry o odložením věci s ukončením likvidace, má za to, že se jedná o situaci, která by měla být pojistným plněním krytá.Z písemnosti ze dne 30. 10. 2017 adresované právní zástupkyní žalobce žalované vyplynulo, že nesouhlasí se závěry ohledně odložení celé věci a ukončením likvidace uvedeným způsobem.Z odpovědi žalované ze dne 4. 12. 2017 vyplynulo, že nebylo zjištěno poškození, které by bylo způsobeno přímým úderem blesku.Z ohledání místa vypracovaného , právnická osoba, vyplynulo, že zjistil poškození v rozsahu: zborcení 2 stěn a 1 přeražená ve 2 místech následkem živelné pohromy, dle vyjádření statika – hydrostatický tlak vody po velmi silné průtrži mračen, posouzením objektu stanovuje minimálně částku 50 000 Kč, jedná se o hrubý o odhad vzniklé škody, skutečná výše škody se může lišit.Z vyjádření českého hydrometeorologického ústavu ze dne 14. 2. 2020 vyplynulo, že dne , datum, v lokalitě , adresa, ) se v čase 17:10 až 15:20 hod vyskytla bouřková činnost.Z rozpočtu nádrže na dešťovou vodu ze dne 17.2.2020 vyplynulo, že cena činila 550 719,60 Kč.Ze znaleckého posudku , jméno FO, vyplynulo, že přímý nebo vzdálený zásah blesku mohl za jistých okolností na uvedenou betonovou konstrukci nádrže vlivem elektrického napětí až několika milionů voltů a elektrického proudu až několika tisíc ampér vyvinout obrovský tlak a vznikla energie, pak způsobila výše popsané poškození betonové vodní nádrže (vyvalení a popraskání).Z výslechu , jméno FO, to vyplynulo, že možnost poškození nádrže způsobené bleskem při bouřce se nedá vyloučit, k dotazu soudu, zda ví o okolnostech, které by svědčily o tom, že bylo zasaženo bleskem, znalec uvedl, že nikoli, že by to bylo vyloženě zasažené, protože blesk může zasáhnout okolí, ale proud se přenese do železa nebo nějaké vodivé látky, která je obsažena v betonové nádrži. K dotazu soudu, zda použil přímý důkaz, že to byl blesk, co poškodilo nádrž, uvedl, že po 4 letech je těžké něco hledat, žádné přímé okolnosti o zásahu blesku do věci nebo fotodokumentaci o přímém zásahu blesku však neměl k dispozici.Ze znaleckého posudku číslo 296/20 vypracovaného , jméno FO, vyplynulo, že příčina poškození byla uvedena zavádějícím způsobem, nejednalo se o zvýšení vody v terénu, ale neuvažování výskytu vody do úrovně terénu, se kterým mělo být počítáno a na které musí být konstrukce standardně v daných podmínkách nadimenzovaná. Uvažovat se vodou za rubem nádrže dále doporučuje statická zpráva v části doporučení k sanaci. Znalec dále uvedl, že stěna v takových podmínkách musí být standardně dimenzována i na hydrostatický tlak vody až k terénu, provedena betonová stěna o tloušťce 20cm do ztraceného bednění nemůže při výšce přibližně 2m bez vyztužení ocelovými pruty v betonu vzdorovat působícím zatížením, nádrž má charakter pouze nenosné konstrukce obkladní stěny, nevyhovuje jak z hlediska únosnosti tak provozuschopnosti, uváděná příčina poškození nádrže vzestupem vody za rubem stěny neodpovídá realitě, když na uváděný výskyt vody v terénu měla být standardně dimenzována.Z výslechu znalce , jméno FO, vyplynulo, že se jednalo o venkovní stavbu, podmínky jsou tam složité – jíly, na druhé straně je nepropustné prostředí – nasytí se velmi rychle vodou, má za to, že konstrukce nebyla navržena na takové působení, zejména venkovní tlak vody a tlak zeminy na bazén, stěny nádrže jsou subtilní, neobsahují svislé výztuže. Pokud tam byla výztuž, tak byla nedostatečná. Žádné stopy o tom, že by do nádrže uhodil blesk, nezjistil.Z výslechu svědka , jméno FO, , jakožto souseda žalobce vyplynulo, že ke konci července 2016 v lokalitě pršelo, byla bouřka, hodně se blýskalo, jednalo se o velké rány, bouřka mu z toho důvodu utkvěla v paměti, druhý den po bouřce šel obcházet svůj pozemek, zjistil, že spadla zeď, volal to žalobci; že by uhodil blesk do nádrže, neviděl.Z výslechu svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že je matkou žalobce, neviděla, jak uhodil blesk do nádrže, ale domnívá se, že to blesk udělal, ozvala se velká rána, s manželem si říkali, že to bylo někde blízko, na druhý den šla se psem na procházku k rybníčku a tam viděla rozvalené betonové zdi.Z rozhodnutí – dodatečného povolení stavby ze dne , datum, vydaného Městským úřadem , adresa, – stavební úřad vyplynulo, že se podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 stavebního zákona a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu vydává dodatečné povolení na stavbu skladovací prostory pro soukromý chov ryb.Z revizního znaleckého posudku , jméno FO, vyplynulo, znalec zpětným postupem z tvaru trosek a charakteru narušení nádrže hledal silový účinek vedoucí k takovému stavu, při zohlednění tvaru, konstrukčního uspořádání a materiálu původní neporušené nádrže. Vzhledem k výskytu srážek a bouřkové činnosti znalec zkoumal i možnosti porušení stavební konstrukce účinkem blesku, dále provedl výpočty k ověření stability stěn nádrže, respektive ověření hypotéz o vzniku poruch. Znalec uvedl, že s pravděpodobností hraničící s jistotou zde došlo v důsledku silného deště a následného úderu blesku k poškození betonové konstrukce rybníka, příčinou poškození betonové nádrže rybníka byla fyzikální exploze vodní páry za betonovou stěnou iniciovaná úderem blesku. K dotazu, jaký následek úder blesku zanechá na betonové konstrukci bez bleskosvodu znalec uvedl, že nelze obecně odpovědět, neboť úder blesku na betonové konstrukci rybníka bez bleskosvodu zanechá vždy právě následky odpovídající konkrétní reálné konstelaci, například v tomto případě se ukázalo, že tentýž úder blesku, jehož výboj do ocelového I nosníku nad rybníkem žádné významnější viditelné následky neměl, zničil další paralelními výboji do obsypu nádrže dvě její stěny, na které měl devastující účinek, pokud jde o fyzickou stopu působení blesků, jako v případě opálení konce ocelového nosníku, souhlasil s tím, že v místě úderu/výbojů budou si vysokou pravděpodobností nalezeny přetavené horniny bleskovce neboli fulgurity. K dotazu, zda jsou v nádrži přítomné železné či ocelové armatury a jejich přítomnost mohla mít vliv na vedení blesku, znalec uvedl, že nejsou kromě trnu mezi stěnami a dnem, jejich vliv byl v tomto případě zcela nepodstatný. K dotazu, zda se blesk betonovou nádrží šířil, znalec uvedl, že nikoli, prošly lokální bleskové výboje obsypem stěn, to znamená zásypem někdejší stavební jámy, která je zemní konstrukcí předmětné nádrže, kde způsobily lokálně explozi vodní páry, ta konstrukce dvě stěny prakticky ve stejném okamžiku zničila.Z výslechu znalce , jméno FO, vyplynulo, že stavba byla vyhovující vzhledem k tomu, k čemu byla určena, lze ji považovat za konstrukci spolehlivou pro obvyklé zatížení. V případě této nádrže nebylo potřeba žádné výztuže, účinek byl extrémně silný, takže výztuž, pokud by tam byla, by neměla šanci tomu odolat. Uvedl, že stavby se navrhují hospodárně, nelze každý rybník navrhovat na výbuch, to by bylo nehospodárné. Pokud jde o zásyp, jde o materiál, který byl na místě vytěžen, když se jáma otevírala, nádrž je vytvořena ve skále, čili stavební konstrukce tak, jak je tam udělaná, má funkci obkladu, to znamená, nepřebírá statické namáhání, ale je tam proto, aby zajišťovala břehy proti jejich degradaci přírodní cestou, to znamená zvětrávání rozvolňování působením mrazů, teploty slunce a podobně. To je funkce odkladní konstrukce a pak je zde i funkce těsnící, protože ta skála, která tam je, tak má nějaký puklinový systém, který by neumožňoval zadržet vodu, takže betonová vložka tam funguje jako hydroizolační část, která zajišťuje, aby se tam mohla shromažďovat voda. Uvedl, že zemní tlak tam nepůsobí, protože hornina je pevná, takže ona drží sama o sobě a primárně netlačí na tu obkladovou vrstvu, může tam nastat tlak vody z venku, když se mezerovitý objem plní vodou, tak pak tam působí hydrostatický tlak, který odpovídá hloubce vody ve výšce vodního sloupce. Ve chvíli, kdy došlo k té události, tak byla nádrž plná, neboli voda byla z obou stran, a tím se účinky hydrostatického tlaku anulují. Pokud by nádrž byla prázdná, ze strany z vnějšku by byl dvoumetrový sloupek vody, tak to má hydrostatický tlak, který se rovná 2 tunám, konstrukce je tvarovaná jako komolý jehlan otočený špičkou dolů, takže to jí dává tuhost, krom toho má vlastní tíhu ta konstrukce, tedy tyto složky jsou dostatečné na to, aby nádrž prostě takovým zatížením odolala. Dokumentace odpovídá kolaudovanému objektu. Dále znalec uvedl, že s ohledem na své zkušenosti ví, jak vypadá porušení konstrukce táhlou náloží, konstrukce byla přeražená účinkem silnější strany svislého prvku, který tam explodoval jako nálož. Beton byl velmi čistě přeražený, zvláštní je i ta četnost trhlin. Kdyby totiž docházelo k tomu hydrostatickému tlaku, tak by se ta stěna chovala proti působení toho rubového tlaku. Hypoteticky - pokud by ta nádrž byla prázdná, při zvážení toho, že má šikmé hrany jehlanu, což jsou tuhé prvky, tak ta stěna by se vlastně chovala za situace, kdy by se nalívala voda za stěnu, tak voda bude tlačit rovnoměrně na celou tu plochu stěny a výsledkem bude to, že ty rohy zůstanou stát, protože jsou tuhé a ten střed té stěny se bude boulit a to boulení bude pokračovat tak dlouho, dokud to nepraskne uprostřed nebo ve dvou místech, ale určitě to nepraskne v šesti místech. Z toho dovodil, že trhliny vznikly dynamickým charakterem – výbuchem. Znalec má za to, že došlo ke sbíhání malých kanálků blesků, který při kontaktu s vodou způsobil za stěnou rybníka explozi vodní páry, v důsledku toho došlo k popraskání nádrže.Z výslechu znalce , Anonymizováno, , který odkázal na svůj znalecký posudek, vyplynulo, že blesk je elektrický jev, který má tepelné, ale nejprve elektrické účinky, vysokonapěťové, proudové účinky, které vždy dělají tepelný mechanický účinek a těch účinků může být až 10. Pokud někam blesk (i jeho takzvaní „bratříčci“) udeří, zanechá na místě stopy, ale jedná se o stopy reálné a viditelné. Zároveň uvedl, že rozhodně by bylo více pravděpodobné, že blesk udeří do vyšších předmětů, neudeří do trávy jako do úplně nejnižšího předmětu. Zároveň uvedl, že pokud by blesk dotekl ke stěně nádrže, tak by na zdivu byla známka drolení betonu, což se nestalo, šlo by to třeba až do armování a tak dále. Vyloučil, že by mohlo dojít k úderu blesku za stěnu betonové nádrže, aniž by vznikly jakékoli tepelně mechanické stopy. Pokud by blesk udeřil do nosníků, pak by tam vytvořil důlky – napáleniny – dochází ke katodovému a anodovému účinku.Předmětem soudního řízení se stala otázka skutkového stavu - zjištění, zda škodní událost byla způsobena pojistným nebezpečím, na které pamatovala předmětná pojistná smlouva. V řízení bylo provedeno velké množství znaleckých posudků z různých odvětví. Nakonec soud přistoupil ke konfrontaci znalce , jméno FO, , majícího specializaci na betonové stavby, a znalce , jméno FO, , majícího specializaci v oboru ochrany před bleskem a přepětí, a to z důvodu, že znalec , Anonymizováno, dospěl k závěru, že došlo k úderu blesku, následkem čehož explodovala vodní pára za betonovou stěnou. Jelikož žalovaná naproti tomu tuto skutečnost opírající se o znalce , Anonymizováno, vyvracela, soud přistoupil ke konfrontaci znalců, neboť k tomu, aby mohlo být postaveno na jisto, že mohlo dojít k explozi vodní páry v důsledku blesku, bylo zapotřebí zajistit i (v návaznosti na námitky žalované) stanovisko příslušného odborníka týkající se dané specializace. V rámci této konfrontace vyplynulo, že dle sdělení , Anonymizováno, , nebylo možné, aby uhodil blesk, aniž by zde byly patrné znatelné tepelně mechanické stopy v místě zásahu. , jméno FO, sdělil, že neexistuje žádný blesk, který by nezanechal jakoukoli stopu, a to i přestože by se jednalo o tzv. bratříčka (vedlejší blesk). Uvedl, že blesk je elektrický proud, který se šíří jednak vodorovně, jednak kolmo, jednak šikmo a zanechává na tom materiálu stopy. Dále poukázal, že je vysoce nepravděpodobné, že by blesk uhodil za betonovou stěnu, když jsou tam jiné (vyšší) předměty, do nichž by bylo možné očekávat udeření blesku (např. voda v obou nádržích, která má naváděcí výboj). Uvedl, že tráva, zeď konstrukce a půda nevytváří ani tlakovou nádobu, kde by mohlo dojít k takové explozi, ale i pokud by ano, pak by tam byly v okolí zřetelné stopy. Znalci se shodli, že k přímému úderu blesku do betonové části nádrže nedošlo. , jméno FO, uvažoval o přímém úderu blesku do obsypu za betonovou zdí. , jméno FO, zároveň sdělil, že vylučuje i sesuv půdy, když by půda tlačila přímo na tu konstrukci, zde však byla mezera.

4. Z provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva týkající se škodového pojištění základních živlů, a to mj. přímý úder blesku, pojištěnými objekty byly betonové nádrže o velikosti 14x16m a 22x26m v katastrálním území , adresa, , parc. č. , hodnota, . Dne , datum, byla zaznamenána v dané oblasti bouřková činnost. Dne 25. 7. 2016 žalobce nahlásil pojistnou událost a žádal o poskytnutí pojistného plnění. Byla poškozena menší betonová nádrž – došlo ke zřícení jedné ze stěn nádrže a popraskání další stěny v několika místech. Žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění. Následně probíhala opakovaná korespondence mezi žalovanou a žalobcem týkající se zamítnutí pojistného plnění.

5. Soud shledal, že po stavebnětechnické stránce byla stavba (jak vyplynulo z výslechu znalce , jméno FO, ) zcela v pořádku, odpovídala i příslušné projektové dokumentaci. Pokud jde o zásah blesku, pak soud vzal za zjištěné, že by v okolí takového zásahu byly viditelně znatelné stopy, což v uvedeném případě nenastalo (ani likvidátor, mobilní technik žalované, ani znalci takové jednoznačné stopy nedohledaly). Pokud nelze uvažovat o zásahu blesku, nelze ani uvažovat o možné explozi vodní páry. Na uvedenou stopu po blesku nelze usoudit ani z načernalé části traverzy (nosníku), když by se na ní nacházela určitá napálenina, příp. jiná taková stopa (což vyplynulo z výpovědi , Anonymizováno, ), ta se však nenacházela.

6. Při posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „OZ“) se pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.Podle ust. § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

7. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ze dne , datum, , na jejímž základě se žalovaná zavázala pojistníkovi poskytnout pojistné plnění v případě nahodilé události, v konkrétním případě předmět pojištění se týkal pojistného nebezpečí – základní živel. Ten dle DPP zahrnoval mj. požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, sesuv půdy.

8. Pokud šlo o námitku žalované týkající se výluky z pojištění z důvodu vady, kterou měl předmět pojištění v době sjednání pojistné smlouvy, pak z vyjádření znalce ing. , jméno FO, vyplynulo, že tato stavba byla zcela způsobilá po stavebnětechnické stránce plnit svoji funkci. Rovněž neshledal rozpory s tím, jaká byla projektová dokumentace a skutečným stavem.

9. Následně se soud zabýval zjištěním, jak došlo k předmětnému poškození. Po vypracování znaleckého posudku , jméno FO, a jeho výpovědi soud zjistil, že k poškození mohlo dojít náhlou intenzivní silou, jak znalec ze své zkušenosti podle typu popraskání betonu uvedl – výbuchem. Znalec , Anonymizováno, tuto explozi dovodil možným úderem blesku, tzv. bratříčků blesku a výbuchem vodní páry za stěnou nádrže. Za tím účelem soud k ověření takového závěru vyslechl v rámci konfrontace s , Anonymizováno, uvedeného znalce a tento kategoricky vyloučil, že by k úderu blesku v tomto případě mohlo dojít. Popsal chování takového výboje, zejm. to, že úder blesku zanechává v okolí zřetelné stopy, tyto však nalezeny nebyly. Rovněž znalec , jméno FO, se nezabýval zjištěním, zda by se nacházely v místě nějaké stopy po úderu blesku, neměl žádný důkaz o zásahu bleskem, vycházel ze sdělení žalobce, řešil toliko, zda by k takovému poškození mohlo dojít (aniž by bylo řešeno, zda tam k této příčině opravdu došlo). Zároveň dle informací , Anonymizováno, by bleskový výboj byl očekávatelný ve vyšších předmětech, ev. by udeřil přímo do předmětné nádrže.

10. Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, vyloučil, že by došlo k úderu blesku, znalec , Anonymizováno, vyloučil, že by k popraskání betonové konstrukce došlo vlivem sesuvu půdy, kdy uvedl, že tomu neodpovídá ani četnost prasklin (cca 6 prasklin), nadto mezi svislou částí betonu a půdou byla mezera, která by v případě sesuvu nevznikla, soud ještě uvažoval o možnosti, zda by nebylo možné podřadit škodnou událost pod výbuch. Avšak dospěl k závěru, že k výbuchu vodní páry by bylo potřeba, aby došlo k úderu blesku (něčeho, co by iniciovalo uvedenou explozi), což bylo vyloučeno, jak je uvedeno shora.

11. S ohledem na skutečnost, že byl vyloučen úder blesku, sesuv půdy, v úvahu připadající exploze nebyla ničím jiným možná vysvětlit, nebyla naplněna podmínka pro poskytnutí pojistného plnění, a tedy, že by došlo k nahodilé události kryté pojištěním (dle § 2758 odst. 1 OZ), soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v 68 425 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 600 Kč představující 300 Kč za každý z dvanácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření z 24.10.2018, 13.2.2020, 30.10.2023, odvolání proti znalečnému, příprava účasti na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ), a dále z nákladů řízení dle § 137 odst. 1 o.s.ř. v podobě nákladů důkazů – nákladů na znalecký posudek , jméno FO, ve výši 14 600 Kč z roku 2020 a nákladů na znalecký posudek , Anonymizováno, 50 225 Kč. Soud pro neúčelnost nepřiznal náklady řízení za vyjádření žalované k mimosoudnímu řešení a náklad 29 000 Kč za znalecký posudek , jméno FO, z roku 2023 (znalec , Anonymizováno, si své závěry revizního znaleckého posudku i ve vztahu k námitkám , jméno FO, obhájil).

13. Soud vzhledem k výsledku řízení uložil ve výroku III. v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. povinnost nahradit náklady státu žalobci. Vzhledem k tomu, že nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném znalců , jméno FO, a , Anonymizováno, , bude o konkrétní výši nákladů státu rozhodnuto v samostatném usnesení.