64 C 88/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 2 118 495 Kč a zaplacení renty

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 594 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 524 495 Kč a žaloba na zaplacení renty ve výši 50 145 Kč měsíčně, kterou žalobkyně požaduje od srpna 2016 do dosažení věku žalobkyně 67 let nebo dosažení nároku žalobkyně na starobní důchod.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízní státu částku ve výši 22 233 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení státu částku 3 646,20 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 217 414 Kč a uložení povinnosti žalované vyplácet žalobkyni měsíční rentu ve výši 50 145 Kč, vždy do 25. dne v měsíci, počínaje srpnem 2016 do dosažení věku žalobkyně 67 let nebo dosažení nároku žalobkyně na starobní důchod. Uvedla, že dne [datum] byla účastnicí dopravní nehody, kdy řidička osobního automobilu Seat Toledo, se čelně střetla s protijedoucím osobním vozidlem žalobkyně, tov. zn. Nissan a v důsledku této dopravní nehody utrpěla rozsáhlá zranění, mj. zlomeninu čéšky pravého kolene, zhmoždění kolena, pohmoždění struktur krční páteře, zhmoždění stěny hrudníku. Následky úrazu jsou trvalé. Vozidlo, jímž byla škoda na zdraví způsobena, mělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalobkyně se domáhala tří nároků. Uvedla, že žalovaná jí hradila pojistné plnění za ztrátu na výdělku do [datum]. Žalobkyně pro svůj zdravotní stav však nemohla nastoupit do zaměstnání a pracovní poměr byl s ní rozvázán právě ze zdravotních důvodů, přihlásila se na příslušný Úřad práce, kde byla úředně zaevidována a nebylo ji možné zařadit na jakoukoliv pracovní pozici. Žalobkyně měla v rozhodném období sjednaný pracovní poměr. Pracovní smlouva byla sjednána dne [datum], před nehodou, s nástupem do zaměstnání dne [datum]. Žalobkyně však fakticky do zaměstnání dne [datum] nenastoupila a sjednanou práci nebyla schopna vykonávat. Pracovní neschopnost jí byla z administrativních důvodů ukončena k [datum]. Žalovaná dluží žalobkyni proto částku 1 403 414 Kč z titulu ztráty na výdělku. Dalším nárokem, který žalobkyně požadovala, byl nárok na ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU). Uvedla, že podle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví odvětví neurologie, došlo u ní po předmětných úrazech k rozvoji potíží, pro které je léčena a sledována na odborných ambulancích. ZSU dle vyhlášky č. 440/2021 Sb., MUDr. [jméno] [příjmení] bylo ohodnoceno 4 550 body, což odpovídá částce 522 000 Kč. Žalovaná však uhradila žalobkyni náhradu za ZSU pouze v rozsahu 300 bodů, tedy v částce 36 000 Kč. Z důvodu diagnostiky whiplash syndromu u žalobkyně se zhoršující tendencí a produktivní věk žalobkyně požadovala dále částku 300 000 Kč pro mimořádné zvýšení ZSU. K uvedenému nároku tvrdila, že před nehodou aktivně podnikala, řídila svou společnost s obraty v řádech desítek milionů korun, současně byla i zaměstnána v pozici ředitelky u několika společností. Před nehodou se věnovala svým zájmům, zejména sportovním aktivitám, turistice, potápění, ale i dalším koníčkům. Úraz byl intenzívním zásahem do života žalobkyně ve velice mladém věku a následkem úrazu byla odkázána na pomoc druhých, prakticky není schopna ekonomické činnosti, sportovních aktivit, které vykonávala před nehodou a trpí whiplash syndromem, který by měl být zohledněn. Třetím nárokem, který uplatnila, byla částka ve výši 28 000 Kč, kterou vynaložila na znalecké posudky.

2. Před zahájením jednání ve věci žalobkyně omezila svůj nárok co do částky 84 000 Kč s tím, že žalovaná poskytla plnění v uvedeném rozsahu za ZSU. Řízení bylo co do částky 84 000 Kč pravomocně zastaveno.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnosti o dopravní nehodě a pojištění vozidla škůdce, avšak spornou shledala existenci nároku žalobkyně i jeho výši. Žalovaná uvedla, že žalobkyni poskytla odškodnění za ZSU v rozsahu 200 bodů, a to za poúrazové lehké omezení hybnosti krční páteře, zvýšené o 50% pro zvlášť těžké následky, celkem 36 000 Kč a 84 000 Kč (celkem ve výši 120 000 Kč). K nároku žalobkyně za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nesporovala, že plnila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu jednoho roku pracovní neschopnosti žalobkyně, tak i po dobu druhého roku pracovní neschopnosti a následně ještě po dobu půl roku, do února 2014. V mezidobí, a to i v době pracovní neschopnosti žalobkyně, se vyvíjela její podnikatelská i ekonomická aktivita, od [datum] byla jednatelkou [právnická osoba], s.r.o., jejím společníkem a deset měsíců po úrazu též založila společnost [právnická osoba], kde je jednatelem a jediným společníkem, s obchodním podílem. Převažující činností této společnosti jsou účetnické a auditorské činnosti a daňové poradenství. Následně se žalobkyně stala i jednatelem a jediným společníkem s obchodním podílem 100% ve společnosti [právnická osoba] Žalobkyně však žalované nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žádným způsobem neprokázala. K nároku na ZSU a jeho mimořádné zvýšení uvedla, že znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] obsahuje bodové hodnocení ZSU, nicméně byl vypracován v rozporu se základními posudkovými zásadami. Znalec žalobkyni nikdy neviděl, nikdy ji nevyšetřil, automaticky hodnotil položky ZSU těžkými stupni postižení, ačkoliv k tomu chybí jakékoliv vyšetření hybnosti, jakým stupněm omezení hybnosti žalobkyně objektivně trpí. Znalec ohodnotil u žalobkyně omezení hybnosti kolena těžkého stupně za 800 bodů, k tomu však neexistuje žádná objektivní lékařská dokumentace. Též hodnotí omezení hybnosti páteře těžkého stupně za 600 bodů bez objektivního vyšetření žalobkyně. Hodnocení této položky je tedy nepřezkoumatelné. Znalec dále hodnotí u žalobkyně psychické poruchy a to vzniklé působením otřesných zážitků a jiných nepříznivých psychologických činitelů za [číslo] bodů bez jakéhokoliv vyšetření žalobkyně. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] však žalovaná zjistila, že žalobkyně navštívila lékaře až dne [datum], tedy dva a půl roku od úrazu, a na základě vyšetření znalec kódoval u žalobkyně duševní poruchu v rozsahu i se zvýšením o 50%, v hodnotě 270 000 Kč. Ohledně uplatněného nároku na mimořádné zvýšení náhrady uvedla, že žalobkyně žádným způsobem existenci tohoto nároku neprokázala. Pokud jde o nároky, které žalobkyně požaduje na náklady znaleckých posudků, a to za zaplacení smluvní odměny znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 18 000 Kč a posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 10 000 Kč, nelze požadovat náhradu těchto nákladů po žalované, neboť se jedná o smluvní odměnu. Poukázala na to, že žalobkyně svá tvrzení relevantními důkazy neprokazuje a žalované neprokázala.

4. Po koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že rozšiřuje svůj nárok o zákonný úrok z prodlení ze zaplacením částky 786 000 Kč od [datum] do [datum], a z částky 702 000 Kč od [datum] do zaplacení, dále navrhovala změnu žaloby spočívající v nároku zaplnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou kapitalizovala za období od [datum] do [datum] ve výši 3 835 632,80 Kč a dále pak do budoucna požadovala výplatu měsíční renty ve výši 51 390,20 Kč, počínaje listopadem 2020. Uvedla, že kapitalizovaný nárok za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti požaduje ve výši 3 835 632,80Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně též rozšířila nárok o úroky z prodlení z částky 28 000 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud nepřipustil změnu žaloby o rozšíření nároku žalobkyně o zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 786 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 702 000 Kč, kterou žalobkyně požadovala z titulu ZSU a zákonný úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč, o kapitalizovaný nárok na ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou žalobkyně požadovala. Podáním ze dne [datum] žalobkyně zároveň omezila svůj nárok o částku 14 919 Kč z důvodu, že jí byl zpětně přiznán invalidní důchod. Soud řízení pravomocně co do částky 14 919 Kč zastavil. Rovněž soud usnesením ze dne [datum] nepřipustil změnu žaloby, která byla navrhována v podání žalobkyně ze dne [datum], ve kterém opakovaně žalobkyně navrhovala rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení za ZSU, dále navrhla rozšíření žaloby o povinnost vyplácet měsíční rentu ve výši 54 957,50 Kč počínaje [datum] a rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení z částky 28 000 Kč.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které utrpěla žalobkyně škodu na zdraví a že viníkem dopravní nehody bylo vozidlo, které bylo u žalované pojištěno z titulu zákonného pojištění. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že po uplatnění nároku vyplatila žalovaná žalobkyni ztrátu na výdělku po dobu její pracovní neschopnosti v období od srpna 2012 do února 2014, při stanovení jejího průměrného výdělku vycházela z pracovní smlouvy, kterou uzavřela žalobkyně se [právnická osoba], s.r.o., od které odečetla nemocenské dávky. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalovaná celkem vyplatila žalobkyni odškodnění za ZSU ve výši 120 000 Kč.

7. Z obsahu znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] dále vyplývá, že objednatelem tohoto posudku byla žalobkyně, a znalec v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, při vypracování znaleckého posudku vycházel ze zdravotní dokumentace žalobkyně. Na podkladě dostupné zdravotní dokumentace zjistil, že u žalobkyně při dopravní nehodě došlo ke zlomenině čéšky pravého kolene, s otokem měkkých trkání, k pohmoždění struktur krční páteře, povrchním kožním oděrkám s otokem měkkých tkání v místě levého ramene, podkožnímu krevnímu výronu hrudníku vpředu a kožní oděrce na obou lopatách kosti kyčelní vpředu. Znalec konstatoval, že u žalobkyně jsou od prosince roku 2012 popisovány ve zdravotnické dokumentaci bolesti krční páteře, nespavost, chůze s napadáním na pravou dolní končetinu a otoky pravého kolene. V lednu 2013 jsou popisovány obtíže jako bolesti krční páteře a hrudní páteře, nespavost, chůze s mírným napadáním na pravou dolní končetinu, s otoky kolenního klubu s jeho omezenou funkcí. V květnu 2013 po neurologickém vyšetření byl zjištěn u žalobkyně posttraumatický bolestivý syndrom v oblasti krční a hrudní páteře na podkladě prokázané blokády krční a hrudní páteře. Po CT vyšetření pravého kolene u žalobkyně bylo zjištěno, že v místě lomné linie v oblasti čéšky je patrné pruhovité projasnění a objektivně je v pravém kolenu pohmatová bolest v místě vnitřního zkříženého vazu. Tyto obtíže jsou popsané u žalobkyně rok od vzniku dopravní nehody. Od roku 2014 žalobkyně dále pokračuje v rehabilitaci a její zdravotní stav v oblasti krční a hrudní páteře a pravého kolene se nemění. Podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., znalec ohodnotil pod položkou S - [číslo] zlomeninu čéšky bez dislokace v rozsahu 30 bodů, S - 800 zhmoždění kolena 10 bodů, S - 135 pohmoždění hlubších struktur krčních 25 bodů, S - 400 zhmoždění ramene a paže 15 bodů, S - 202 zhmoždění stěny hrudníku 10 bodů a S - 308 povrchní poranění břicha, dolní části zad a pánve v rozsahu 4 bodů, jako bodové ohodnocení bolestného, dále pro bodové hodnocení ZSU ohodnotil položku [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění v rozsahu 600 bodů, položku [číslo] - omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně v rozsahu 800 bodů a položku 016 - vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků v rozsahu [číslo] bodů, celkem tedy v rozsahu [číslo] bodů. Vzhledem k výraznému omezení schopnosti žalobkyně uplatnit se v běžném životě, ať ve smyslu pracovním nebo sociálním, znalec navrhoval navýšení výsledného bodového hodnocení o 50% dle § 6 bod 1 písm. c) vyhlášky, zvlášť z důvodu prakticky neléčitelného onemocnění hlubších struktur páteře a mozku, které bylo potvrzeno na základě vyšetření.

8. Z daňového dokladu MUDr. [jméno] [příjmení] a z výpisu účtu vyplývá, že žalobkyně za znalecký posudek zaplatila smluvní cenu ve výši 18 000 Kč.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] dále vyplývá, že zadavatelem posudku byla žalobkyně a znalec z oboru zdravotnictví, odvětví různá se zvláštní specializací neurologie, k posudku nepřipojil doložku ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř. a při vypracování posudku vycházel z výpisu zdravotní dokumentace žalobkyně, především z vyšetření na chirurgické ambulanci VFN, ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], z výpisu z vyšetření na psychiatrické ambulanci ze dne [datum] u MUDr. [příjmení], z výpisu z vyšetření na neurologické ambulanci ÚVN v [obec] a shrnul diagnostický závěr, že u žalobkyně se jedná o poruchu statiky i dynamiky celé páteře s maximálním vyjádřením v oblasti C - Th přechodu, kde je výrazný nález hypetézie na pravé horní končetině, způsobuje omezení hybnosti v oblasti pravého ramene a konstatoval, že v roce 2008 žalobkyně prodělala zlomeninu pravé pažní kosti, která byla řešena operací a po autonehodě utrpěla zlomeninu pately pravého kolenního kloubu, podvrtnutí a natažení krční páteře a kontuzi hrudní páteře. Po uvedených úrazech žalobkyně je tedy omezena v osobním, pracovním životě i v rámci sportovního vyžitá, trpí významnou poruchou hybnosti v oblasti páteře a to hlavně v oblasti krční a hrudní páteře, omezení hybnosti v oblasti pravého ramene, bolestí a poruchou hybnosti pravého kolene a anxiózně depresivní poruchou.

10. Ve věci byl vypracován znalecký posudek na základě vyžádání soudem z odvětví psychiatrie, a to Psychiatrickou nemocnicí [část obce]. Z obsahu znaleckého posudku uvedeného ústavu pak vyplývá, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která se u ní rozvinula v přímé souvislosti s předmětnou autonehodou, byť poprvé psychiatra navštívila až v dubnu 2014. Obtíže se u žalobkyně objevily krátce po nehodě, byly přítomny poruchy spánku a noční můry a hodnocení ZSU u zjištěné psychické poruchy odpovídá vyhlášce [číslo] Sb., a bodovému hodnocení 1 500 bodů, jak bylo uvedeno ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] pod položkou [číslo].

11. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], z dohody o mzdě a z potvrzení o výši průměrného výdělku žalobkyně vyplývá, že žalobkyně uzavřela písemnou pracovní smlouvu dne [datum] se zaměstnavatelem [právnická osoba], s nástupem do práce [datum], na dobu neurčitou, že základní mzda žalobkyně měla činit částku 45 000 Kč měsíčně, a její průměrný pravděpodobný čistý výdělek měl být ve výši 35 763 Kč. Tento pravděpodobný měsíční výdělek pro rok 2012 by žalobkyně pobírala v případě, že by nebyla dlouhodobě v pracovní neschopnosti.

12. Z dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobkyně a její zaměstnavatel se dohodli na ukončení pracovního poměru z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu, který odpovídá její pracovní neschopnosti ke dni [datum].

13. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] dále vyplývá, že zaměstnání žalobkyně pro dobu důchodového pojištění trvalo od [datum] do [datum] s průměrným měsíčním výdělkem 35 763 Kč.

14. Ze žádosti žalobkyně o invalidní důchod doručený ČSSZ dne [datum] vyplývá, že žalobkyně dne [datum] požádala o invalidní důchod a v žádosti uvedla, že od [datum] dosud je v evidenci úřadu práce, že do [datum] byla společníkem obchodní společnosti a členem statutárního orgánu družstva. Svou výdělečnou činnost skončila dne [datum] a samostatně výdělečnou činnost v roce 2002. Ze žádosti dále vyplývá, že v současné době je žadatelka, tj. žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti. Správnost údajů v žádosti byla ověřena zaměstnancem úřadu dne [datum].

15. Ze sdělení ČSSZ ze dne vyplývá, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] vedena jako uchazeč o zaměstnání na Úřadě práce.

16. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádost žalobkyně ve věci invalidního důchodu byla zamítnuta.

17. Z přílohy k žádosti žalobkyně o důchod ze dne [datum] dále vyplývá, že v období od [datum] do [datum] působila žalobkyně jako společník obchodní společnosti a člen statutárního orgánu a v období od [datum] do [datum], dále jako člen statutárního orgánu družstva a současně byla u této společnosti zaměstnána v pracovním poměru anebo vykonávala jinou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění. Uvedené prohlášení žalobkyně podepsala. Z přílohy dále vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. odvedla za žalobkyni za období výše uvedené, a ve lhůtě splatnosti i pojistné, které byla povinna odvést ze zákona.

18. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že ČSSZ zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod ze dne [datum], jelikož žalobkyně podle zákona o důchodovém pojištění není invalidní z důvodu, že dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 15%. Rozhodnutí žalobkyně napadla námitkami, které byly odvolacím orgánem zamítnuty.

19. Z posudku o invaliditě OSSSZ [okres] ze dne [datum] a z rozhodnutí ČSSSZ ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně byla posuzovaná invalidita I. stupně od [datum], z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s dopadem na pokles pracovní schopnosti v rozsahu 35% a že dobu vedení v evidenci úřadu práce po roku 1995, jako uchazeč o zaměstnání, správní orgán bude hodnotit nejvýše v rozsahu 1 roku před vznikem nároku na důchod.

20. Z potvrzení Úřadu práce ČR, krajská pobočka [obec] ze dne [datum] dále vyplývá, že žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti od [datum] do [datum].

21. Z evidenčního listu žalobkyně o důchodovém pojištění za rok 2011 vyplývá, že zaměstnavatelem žalobkyně byla [právnická osoba], s.r.o. od [datum] do [datum]. Z evidenčního listu důchodového pojištění žalobkyně za rok 2012 dále vyplývá, že zaměstnavatelem a plátcem pojistky byla [právnická osoba], s.r.o. od [datum] do [datum].

22. Z výpisů z obchodních rejstříků vedených Městským soudem v Praze dále vyplývá, že žalobkyně byla statutárním zástupcem v několika společnostech, ve [právnická osoba], s.r.o. [právnická osoba] a [právnická osoba] před předmětnou škodnou událostí.

23. Z daňového dokladu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že na základě smlouvy účtuje odměnu za práci ve výši 1 500 Kč.

24. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že jako zaměstnanec žalované po škodné události, prováděl monitoring činnosti žalobkyně v roce 2014 a v roce 2017. Dne [datum] monitoroval žalobkyni u obchodního centra, kde zjistil, že žalobkyně se ke svému vozidlu vrací i s nákupem, který nakládala do vozidla. Obdobně ji monitoroval i u nákupního centra [část obce], kde žalobkyně procházela obchodním centrem, nakupovala a nákup nakládala do vozidla. Dne [datum] monitoroval jízdu žalobkyně s vozidlem ze svého bydliště k Obecnímu úřadu Šestajovice, odkud pokračovala do obce Sibřina. V roce 2014 monitoroval žalobkyni vícekrát i v jejím bydlišti. Zjistil, že žalobkyně se pohybovala na stavbě v [obec], kde se stavěly dvojdomky a že 4 dvojdomky z 8, byly napsány na žalobkyni a 4 na jejího partnera, [celé jméno svědka]. Svědek uvedl, že monitoroval žalobkyni i v roce 2017, viděl, že ve dnech monitorování žalobkyně navštěvovala restaurační zařízení, nakupovala v obchodním centru na Černém [obec] nebo ve velkoobchodu Makro, kdy dělala velké nákupy s vozíkem. Žalobkyni viděl opakovaně i v jezdeckém areálu [obec], kde se věnovala péči o svého koně. Při monitorování zjistil, že žalobkyni nedělá absolutně žádný problém řízení motorového vozidla, pravidelné nákupy, přenášení těžkých břemen a pravidelně se věnuje i rybaření, kempování se svým přítelem. Výše uvedené vyplývá i z fotodokumentace, kterou pořizoval svědek.

25. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že žalobkyně je jeho dlouholetou kamarádkou a že dva roky společně bydlí v [obec]. Svědek také potvrdil, že žalobkyně vlastní nemovitosti. K podnikatelským aktivitám žalobkyně svědek uvedl, že ví o podnikání žalobkyně ve [právnická osoba], s.r.o., kde v současnosti nevykonává žádnou činnost. Svědek též uvedl, že žalobkyně před dopravní nehodou závodně plavala. Nevěděl však o okolnostech jejího zaměstnání, ani o jejím pracovním poměru. Svědek se vyjádřil též k tomu, že na základě doporučení lékaře, žalobkyně provádí určitou činnost rehabilitační, plave, sedne i na koně a provádí aktivity doporučené lékařem.

26. Z ambulantních zpráv o vyšetření žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], z psychiatrického nálezu MUDr. [příjmení] z prosince 2016, z června 2016, z prosince 2017, z lékařské zprávy ortopedie z února 2018, z chirurgické kliniky z dubna 2018 a září 2018 dále vyplývá, že žalobkyně trpí bolestmi hlavy a páteře, že navštěvuje neurologickou ambulanci. Dle doporučení lékaře má chodit na rehabilitaci, posilovat svalstvo pod dohledem odborného trenéra. Její zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, a že z důvodu psychického nálezu, její stav vyžaduje trvalou medikaci. Její klinický stav odpovídá středně těžkému depresivnímu syndromu, a že žalobkyně trpí tzv. whiplash syndromem. Žalobkyně byla lékaři poučena o povaze onemocnění i o jeho prognóze.

27. Na základě dostatečných skutkových zjištění soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a uzavírá v projednávané věci následující skutkový stav. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které utrpěla žalobkyně škodu na zdraví, spočívající v zlomenině čéšky pravého kolene, s otokem měkkých trkání, pohmoždění struktur krční páteře, povrchní kožní v místě levého ramene, podkožní krevní výronu hrudníku vpředu a kožní oděrku na obou lopatách kosti kyčelní vpředu. Viníkem dopravní nehody bylo vozidlo, které bylo u žalované pojištěno z titulu zákonného pojištění. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná vyplatila žalobkyni ztrátu na výdělku po dobu její pracovní neschopnosti v období od srpna 2012 do února 2014, při stanovení jejího průměrného výdělku také vycházela z pracovní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřela žalobkyně se [právnická osoba], s.r.o., od které odečetla nemocenské dávky, které žalobkyně pobírala do [datum]. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalovaná celkem vyplatila žalobkyni odškodnění za ZSU ve výši 120 000 Kč. Podle znaleckého posudku bodové hodnocení ZSU žalobkyně je za položku [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění v rozsahu 600 bodů, položku [číslo] - omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně v rozsahu 800 bodů a položku 016 - vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků v rozsahu [číslo] bodů, celkem tedy v rozsahu [číslo] bodů. Soud vycházel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] a znaleckého posudku Psychiatrické nemocnice [část obce], protože závěry znaleckých posudků nejsou v rozporu s provedenými důkazy. Dále bylo prokázáno, žalobkyně v období od [datum] do [datum], i v období od [datum] vedena jako uchazeč o zaměstnání na Úřadě práce, kdy jí byla poskytována podpora v nezaměstnanosti od [datum] do [datum]. [jméno] argumentuje tím, že v rozhodném období měla sjednaný pracovní poměr, kdy pracovní smlouva byla sjednaná dne [datum], před nehodou, avšak fakticky od [datum] do zaměstnání nenastoupila. S ohledem na prokázanou okolnost o podnikání žalobkyně jak výpisem z obchodního rejstříku, žádostí žalobkyně o invalidní důchod ze dne [datum], a správou orgánu státní správy ze dne [datum], soud hodnotil důkazy nabízené žalobkyní o nástupu do zaměstnání podle pracovní smlouvy ze dne [datum] a průměrném výdělku, jako nevěrohodné, účelné. Z daňových přiznání žalobkyně od roku 2013, ani z evidenčních listů důchodového pojištění soud právně významné skutečnosti nezjistil o skutečném průměrném výdělku žalobkyně před škodnou událostí, proto je nehodnotil. Ze zdravotní dokumentace, ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a zprávy MUDr. [příjmení] [jméno] zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, a že z důvodu psychického nálezu, její stav vyžaduje trvalou medikaci. Její klinický stav odpovídá středně těžkému depresivnímu syndromu, a že žalobkyně trpí tzv. whiplash syndromem. Soud dále vzal za prokázané, že žalobkyně zaplatila znalci [příjmení] [příjmení] odměnu za znalecký posudek ve výši 18 000 Kč. Jak bylo prokázáno, MUDr. [jméno] [příjmení] vypracoval znalecký posudek bez doložky § 127a o.s.ř. a doklad MUDr. [příjmení] o odměně byl vystaven částku 1 500 Kč na žalovanou nikoliv žalobkyni. Žalobkyně byla při jednání soudu dne [datum] poučena dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. <i>28. Podle ust. § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., (NOZ) je tento zákon účinný od [datum] dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.</i> <i>29. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění ke dni [datum], pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému působenou škodu na zdraví nebo usmrcením. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ust. § 6 u příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.</i> <i>30. Podle ust. § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve znění účinném do 31.12.2013, při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Podle ust. § 444 odst. 2, ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Podle ust. § 445 ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. Podle ust. § 447 odst. 1, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu.</i> 31. Předně soud konstatuje, že právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., je originárním právem založeným zvláštním právním předpisem, které je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem. Nemá povahu nároku na náhradu škody, ale dává poškozenému oprávnění uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli toho, kdo mu odpovídá za škodu. Základným předpokladem existence tohoto nároku je: za 1) škodní událost vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, za 2) vznik škody a za 3) příčinná souvislosti mezi vzniklou škodou a škodní událostí vyvolanou provozem dopravního prostředku.

32. Ztížení společenského uplatnění dle ust. § 444 obč. zák., poškozeného vzniká v době, kdy se trvale nepříznivé následky pro jeho další život projeví, tedy kdy v jeho zdravotním stavu nastanou takové změny, které do budoucna omezují jeho další život v následné době a znamenají trvalou změnu jeho společenského, kulturního a rodinného uplatnění oproti stavu, jaký byl před úrazem. Pokud jde o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, soud může ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele výši odškodnění přiměřeně zvýšit podle ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Rozhodnutí o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění zásadně vychází ze srovnání aktivit a způsobu života poškozeného před poškozením zdraví se stavem, který u něj nastal v důsledku poškození, a spočívá na skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny jeho předchozí možnosti k uplatnění v životě a ve společnosti. Zvýšení náhrady proto předpokládá existenci dalších okolností, zejména v případech, kdy společenské, kulturní, sportovní a jiné zapojení poškozeného bylo na vyšší úrovni a po poškození jeho zdraví je další pokračování v těchto činnostech velice ztíženo, popř. vyloučeno, a samozřejmě v případech, kdy následky poškození zdraví téměř vyřadily poškozeného ze života a jeho předpoklady společenského uplatnění jsou téměř ztraceny. Dle již ustálené judikatury (srov. R 10/1992, dále např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 759/2005, 25 Cdo 1279/2005) odškodnění za ztížení společenského uplatnění již v základní výměře představuje náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Jmenovitě se zkoumá vliv na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a také možnost uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Přiznání základního odškodnění samotného tedy předpokládá, že dosavadní možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti jsou v důsledku úrazu objektivně a zásadně omezeny, popřípadě ztraceny. Lékaři při stanovení bodového ohodnocení je dán prostor pro jeho zvýšení dle § 6 cit. vyhl., pokud škoda na zdraví vyžadovala náročný či mimořádně náročný způsob léčení, či vedla ke zvlášť těžkým následkům. e sporech o náhradu škody představované nemateriální újmou v podobě bolesti a ztížení společenského uplatnění, kdy pro určení výše odškodnění je rozhodující jednak lékařské ohodnocení počtem bodů, z něhož je nutno vycházet, a z hlediska jeho mimořádného zvýšení dále posouzení výjimečných bolestivých stavů či předpokladů, které měl poškozený pro další uplatnění v životě a společnosti a které jsou následkem úrazu omezeny nebo ztraceny. Kromě zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1 vyhlášky lze odškodnění dále přiměřeně zvýšit podle § 7 odst. 3 vyhlášky, avšak jen ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, neboť již odškodnění v základní výměře určené na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje samo o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], Cpjn 203/2010, uveřejněné pod [číslo] 2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky, které umožňuje mimořádné zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není konkrétně stanovena přímo právním předpisem, ale závisí v každém jednotlivém případě na úvaze soudu. Uvedené ustanovení tak přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, a aby sám podle svého uvážení posoudil, zda se jedná o "zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele", a - v případě kladného závěru - jaké zvýšení náhrady je v konkrétní posuzované věci "přiměřené". Vzhledem k tomu, že aplikace relativně neurčité hypotézy na konkrétní případ je závislá na zhodnocení individuálních okolností dané věci a je spjata s posouzením jedinečného skutkového základu, nemá zpravidla judikatorní přesah, a tedy ani zásadní právní význam. Pokud dále jde o výhrady žalované ke stanovení konkrétní výše bodového ohodnocení jednotlivých poškození zdraví v rámci stanoveného rozpětí, je takové určení závislé na posouzení intenzity poškození zdraví, jež je úzce spjato s odbornými (lékařskými) závěry znalce, jejichž správnost soud nemůže hodnotit. Protože soud může závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] hodnotit jen z hlediska toho, zda jsou náležitě (logicky) odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy (srov. R 1/1981), což bylo potvrzeno i znaleckým posudkem revizním, především k posouzení otázky posttraumatické stresové poruchy pod položkou 016, soud považoval akceptovatelnou konkrétní výši bodového ohodnocení jednotlivých poškození zdraví za správnou. ZSU žalobkyně je opodstatněné za položku [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění v rozsahu 600 bodů, položku [číslo] - omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně v rozsahu 800 bodů a položku 016 - vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků v rozsahu [číslo] bodů, protože objektivně bylo prokázáno, že u žalobkyně došlo k omezení hybnosti kolene a omezení hybnosti krční páteře. V projednávané věci bylo z hlediska skutkového stavu zjištěno, že žalobkyně utrpěla zranění, spočívající v zlomenině čéšky pravého kolene, s otokem měkkých trkání, pohmoždění struktur krční páteře, povrchní kožní v místě levého ramene, podkožní krevní výronu hrudníku vpředu a kožní oděrku na obou lopatách kosti kyčelní vpředu. U žalobkyně po dopravní nehodě byla diagnostikována posttraum. alg. sy. C/Th páteře, které přetrvává zejména ve formě funkční omezení C/Th páteře, recidivující blokády, které způsobují poruchu rovnováhy, poruchy spánku, bolesti hlavy, únavu i deprese. Z uvedeného důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 228 000 Kč z titulu doplatku ZSU stanoveného znalcem dle bodového hodnocení (2 900 x 120 = 348 000 Kč), protože žalovaná již plnila ve výši 120 000 Kč. Co se týká nároku žalobkyně na mimořádné zvýšení odškodnění jejího ZSU, soud vycházel z konkrétních okolností projednávané věci a z dikce ust. § 7 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že v případě žalobkyně jde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele pro zvýšení odškodnění jeho ztížení společenského uplatnění pouze v rozsahu jednoho násobku bodového hodnocení znalcem (2 900 x 120 = 348 000 Kč, když soud hodnotil objektivně pokles její pracovní schopnosti pro zdravotní obtíže v důsledky poruchy stability s rizikem pádů, a trvající bolestivé stavy, které objektivně omezují žalobkyni při běžných domácích pracech i ve sportu. Okolnosti o omezení žalobkyně v jiných oblastech života, jako je společenský, intimní, kulturní či pracovní v plném rozsahu, objektivně prokázáno nebylo. Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 350/03 zdůraznil,„ že mu nepřináleží úvahy mj. o tom, jaký by měl být násobek podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky. Ústavní soud musí při posuzování těchto obtížných a lidsky citlivých případů ponechat obecným soudům prostor k úvaze, jak při mimořádném zvýšení odškodnění postupovat. Nelze však zcela abstrahovat od požadavku, aby byla přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění založena na objektivních a rozumných důvodech a aby byla zachována proporcionalita (přiměřenost) ve vztahu mezi způsobenou zdravotní újmou a přiznanou peněžní částkou“. Soud z provedeného dokazování nezjistil objektivní a rozumné důvody proč přistoupit k mimořádnému zvýšení náhrady ZSU ve větším rozsahu.

33. S poukazem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 576 000 Kč z titulu ZSU a částku 18 000 Kč za znalecký posudek MUDr. [příjmení] (celkem 594 000 Kč, protože bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila znalci sjednanou odměnu v příčinné souvislosti s uplatněným nárokem.

34. Ustanovení § 445 až 447 obč. zák., ve znění účinném ke dni [datum], obsahuje speciální úpravu týkající se způsobu a rozsahu náhrady škody způsobené ztrátou výdělku, k níž došlo v příčinné souvislosti s újmou na zdraví. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) je jedním z nároků na náhradu škody na zdraví. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost poškozeného byla následkem újmy na zdraví snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění tomu, kdo není schopen pro své zdravotní postižení, způsobené újmou na zdraví, dosahovat takového výdělku, jaký měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je tedy majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem poškozeného před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako předtím. Samotné snížení pracovní způsobilosti poškozeného, byť je nepříznivým důsledkem trvalých zdravotních postižení, ještě vznik škody neznamená (není samo o sobě majetkovou újmou), ke vzniku škody a potažmo nároku na náhradu ztráty na výdělku zde dochází teprve tehdy, jestliže se důsledky zhoršení zdravotního stavu projeví v majetkové sféře poškozeného tím, že se sníží jeho výdělky po poškození oproti předchozímu stavu. Zákon tedy vychází z toho, že po skončení pracovní neschopnosti vzniká poškozenému újma, je-li v důsledku poškození zdraví natolik snížena jeho pracovní způsobilost, že nemůže vykonávat buď žádnou práci, anebo jen takovou práci, která je méně finančně ohodnocena, takže se oproti stavu před poškozením sníží jeho výdělek. Měřítkem této újmy je srovnání průměrného výdělku před poškozením s nově dosahovaným příjmem, který je odvislý též od toho, zda a v jaké výši poškozený pobírá (částečný) invalidní důchod. Dávky invalidního důchodu slouží ke kompenzaci ztráty pracovní způsobilosti, nahrazují trvale (nedojde-li ke změně zdravotního stavu) zcela či částečně příjem poškozeného, který není schopen obstarat si prostředky vlastní pracovní činností, a při určování ztráty na výdělku se k nim ve smyslu uvedeného přihlíží vedle případného příjmu ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti po ukončení pracovní neschopnosti (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4127/2011). Při zjištění, zda snížená pracovní způsobilost vede ke snížení příjmu, se zvýšené pracovní úsilí, které poškozený vynakládá při překonávání zdravotních obtíží, aby mohl vykonávat výdělečnou činnost, zohledňuje pouze tehdy, ovlivňuje-li zvýšené úsilí poškozeného výši jeho výdělku, který je nebo by byl nižší než průměrný výdělek před poškozením. O takový případ se však v dané věci nejedná podle skutkových zjištění. Jak bylo prokázáno, žalobkyně přes sníženou pracovní způsobilost, jak tvrdí, vykonávala v rozhodném období dle ust. § 355 zákona č. 266/2006 Sb., zákoník práce, účinného ke dni škodné události, svou podnikatelskou činnost, byla vedena v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání dle sdělení ze dne [datum], pobírala podporu v nezaměstnanosti, žádnou práci ve [právnická osoba] s.r.o. nikdy nevykonávala, o čemž svědčí i pracovní neschopnost žalobkyně hned následující den, ke dni měla do zaměstnání nastoupit, a okolnost, že svou pracovní neschopnost ukončila až dne [datum] a žalovaná poskytovala náhradu za ztrátu na výdělku po dobu její pracovní neschopnosti. Za podstatné soud považuje okolnost, že v rozhodném období byla vedena jako uchazeč o zaměstnání dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinného ke dni škodné události, u Úřadu práce a je tak třeba mít za to, že podle ust. § 25 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, její průměrný výdělek nemohl přesáhnout polovinu minimální mzdy, jinak nemohla být vedena jako uchazeč o zaměstnání evidována. Uvedené pak svědčí o účelovém tvrzení žalobkyně o její pracovní činnosti ve [právnická osoba] s.r.o. a o průměrném výdělku v této společnosti. Pro určení průměrného výdělku je proto nutné vycházet z minimální mzdy, a náhradu ztráty na výdělku podle ust. § 445 obč. zák. stanovit rozdílem průměrného výdělku před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu. Ve skutečnosti tak žalobkyni žádná ztráta na výdělku v příčinné souvislosti s poškozením nevznikla, protože vzhledem k evidenci na Úřadu práce žádného výdělku nedosahovala. Neprokázala tak žádnou snahu zapojit se následně po ukončení pracovní neschopnosti do pracovního poměru (její invalidita byla jen částečná), ač byla soudem poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

35. Z uvedeného důvodu soud nárok žalobkyně na ztrátu na výdělku ve výši 1 403 414 Kč a nárok na vyplacení renty počínaje od srpna 2016 zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

36. Soud dále (výrok II.) zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč, jakožto za požadované náklady na vypracování znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], protože nebylo prokázáno vynaložení těchto nákladů.

37. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když v projednávané věci žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 28% všech uplatněných nároků, a žalovaná úspěšná v rozsahu 72 % O nároku na ZSU rozhodoval v režimu ust. § 142 odst. odst. 2 o.s.ř., když z celkového nároku ve výši 702 000 Kč (doplatek rozdílu ZSU 486 000 – 84 000 = 402 000) a mimořádného zvýšení v rozsahu 300 000 Kč byla žalobkyně úspěšná pouze v rozsahu 576 000 Kč (což činí 82 % z uplatněného nároku a nebylo prokázáno, že žalovaná procesně zavinila, že řízení muselo být zastaveno co do částky 84 000 Kč), za ztrátu na výdělku byla žalobkyně zcela neúspěšná, kdy žalovaná opět nezavinila zastavení řízení v částce 14 000 Kč, a za uplatněný nárok za odměnu znalečného byla opět úspěšná v rozsahu 64%, z celkové částky 28 000 Kč. Pouze při rozhodování o náhradě nákladů řízení o nároku žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění rozhodoval v režimu dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když jejich výše závisela na znaleckém posudku a za zvýšení náhrady v režimu § 7 odst. 3 vyh. č. 440/2001Sb., na úvaze soudu. Z uvedeného důvodu a úspěšnosti žalobkyně pouze o dílčím nároku, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a je zcela spravedlivé, aby v projednávané věci účastníci jejich náhradu nesli sami (výrok III. tohoto rozsudku).

38. O náhradě nákladů řízení státu, v souvislosti s podáním znaleckého posudku a m znalečného ve výši 30 879,20 Kč, soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni uložil povinnost k náhradě těchto nákladů v rozsahu 72 %, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku a žalované v rozsahu 28 %, s přihlédnutím k zaplacené záloze ve výši 5 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení jsou pak účastníci povinni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)