65 C 119/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 910 021,77 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 910 021,77 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% p.a. za období od 8. května 2018 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.200 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem správního orgánu. Žalobce k žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemků v [katastrální uzemí], obec Praha, okres [územní celek] ([číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra]) (dále také:„ předmětné pozemky“) určených podle platného územního plánu ke stavebním záměrům.

2. Žalobce dále uvedl, že v roce 2012 začal zvažovat využití předmětných pozemků k realizaci projektu, který by jejich funkčnímu využití podle územního plánu co nejvíce odpovídal. S ohledem na nákladnost přípravy projektu však chtěl mít žalobce ohledně souladu projektu s územním plánem, a potažmo ohledně možnosti jeho realizace, dostatečnou jistotu. Proto příslušný stavební úřad požádal o územně plánovací informaci ohledně podmínek využití jeho pozemků k realizaci projektu podle územně plánovací dokumentace. 3. [ulice] [anonymizováno] žádosti vyhověl a v územně plánovací informaci soulad projektu s územně plánovací dokumentací potvrdil. Žalobce proto začal s přípravou realizace projektu, tedy zejména zpracováním dokumentace pro územní řízení a opatřováním dalších podkladů pro územní rozhodnutí, včetně podkladů pro posouzení vlivů projektu na životní prostředí. To si pochopitelně vyžádalo značné finanční prostředky i čas. Žalobce je ovšem vynaložil s legitimním očekáváním, že povedou k realizaci projektu.

4. Postup stavebního úřadu tak nijak nenasvědčoval dalšímu vývoji, kdy stavební úřad při vydávání dalších podkladů ve shodě s nadřízeným orgánem otočil o 180 stupňů a začal tvrdit, že projekt žalobce územně plánovací dokumentaci odporuje. Odkazoval přitom na části územního plánu, které podle územně plánovací informace realizaci projektu nebrání, ať výslovně nebo proto, že v ní nejsou vůbec zmíněny. Územní plán ani jiné podklady, na jejichž základě byla územně plánovací informace vydána, se přitom po jejím vydání nezměnily.

5. Vzhledem k tomu, že stejný názor na (ne) soulad projektu s územně plánovací dokumentací zaujímá i nadřízený správní orgán, je zřejmé, že územní rozhodnutí nebude vydáno a žalobce nebude moci svůj projekt realizovat. Žalobci tedy nezbylo, než přípravu realizace projektu ukončit, aby na ni nemusel vynakládat další prostředky. Již vynaložené prostředky byly vynaloženy zbytečně.

6. Žalobce tedy v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu při vydání územně plánovací informace vynaložil náklady na přípravu realizace projektu, které k jeho realizaci nepovedou, takže byly vynaloženy marně. Tyto náklady jsou tedy škodou, kterou žalobci stavební úřad způsobil svým nesprávným úředním postupem.

7. Žalobce je názoru, že kdyby [anonymizováno] [obec a číslo] závěry o rozporu pietního parku s [anonymizována dvě slova] uvedl již v územně plánovací informaci, žalobce by přípravu realizace pietního parku již v samém počátku před vynaložením značných prostředků ukončil.

8. Dosud vynaložené náklady jsou tedy již nyní škodou. Jen v období od vydání územně plánovací informace do vydání rozhodnutí potvrzujícího zrušení vyjádření pro EIA, jímž byla nesprávnost ÚP informace autoritativně potvrzena, tedy od 27. června 2012 do 30. března 2015, se jednalo o celkovou částku 1.636.828,81 Kč.

9. Další značná škoda žalobci vznikla v souvislosti se zajištěním prostředků na přípravu realizace Pietního parku. Žalobce byl jakožto právnická osoba založen za účelem stavebního využití jeho pozemků v [obec] [část obce]. [příjmení] činnost, z níž by mu mohl plynout příjem, žalobce nevykonává. Prostředky na přípravu realizace Pietního parku či jiného projektu a jeho následnou výstavbu proto mohl získat pouze z externích zdrojů. V roce 2008 proto žalobce uzavřel smlouvy o půjčce se svými akcionáři panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], aby v případě přípravy konkrétního projektu využití svých pozemků mohl potřebné prostředky získat. Pro účely přípravy realizace Pietního parku byly na základě těchto rámcových smluv žalobci poskytnuty jednotlivé půjčky v celkové výši přesahující tři miliony Kč. V žalobě jsou ovšem zohledněny pouze prostředky poskytnuté v již uvedeném rozhodném období, tedy od 27. června 2012 do 30. března 2015. Ve smlouvách o půjčce bylo sjednáno, že půjčky budou úročeny sazbou, kterou budou v příslušném období úročeny půjčky poskytované bankami fyzickým osobám.

10. Žalobce prodejem části svého majetku půjčky svým věřitelům v rozsahu jejich jistin 30. června 2015 vrátil, aby k nim nenarůstaly další sjednané úroky. Úroky do té doby narostlé však žalobce s ohledem na svoji finanční situaci svým věřitelům uhradil jen částečně, a to započtením. Již vznikem povinnosti je uhradit však žalobci vznikla škoda.

11. Žalobce vynaložil na přípravu realizace Pietního parku částku 1.636.828,81 Kč. Dalších 273.192,96 Kč vynaložil na získání prostředků nutných k úhradě těchto nákladů. Nesprávným úředním postupem [anonymizováno] [obec a číslo] mu tedy vznikla škoda v celkové výši 1.910.021,77 Kč.

12. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Podle ustanovení § 21 stavebního zákona, ve znění platném v době podání žádosti, stavební úřad poskytoval v rámci své působnosti územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace území v kompetenci stavebního úřadu. Podle odstavce 3 ustanovení § 21 stavebního zákona je platnost územně plánovací informace stanovena na 1 rok. To znamená, že i v případě, pokud by po uplynutí platnosti informace postupoval správní orgán ve správním řízení v rozporu s ní, nelze to posoudit jako nesprávný úřední postup, neboť osoba, jíž byla předběžná informace vydána, předem věděla o důsledcích uplynutí doby.

13. Ze správního řádu ani ze stavebního zákona nevyplývá, že by na dobu platnosti předběžné informace mělo vliv podání žádosti ve věci. územně plánovací informace, jako předběžná informace, nenahrazuje rozhodnutí v dané věci a jejím prostřednictvím není rozhodováno o právech či povinnostech. Na základě vydání územně plánovací informace tudíž nedochází k zásahu do práv žadatele, který názor správního orgánu vyjádřený v územně plánovací informaci nemusí respektovat. K zásahu do práv dochází teprve při uplatnění názoru správního orgánu v územním řízení, ve kterém správní orgán rozhoduje podle hledisek stanovených stavebním zákonem a podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. územně plánovací informace je vyjádřením správního orgánu podle části čtvrté správního řádu a z uvedené informace nelze dovozovat výsledek, natož vydání kladného rozhodnutí v územním řízení.

14. Územně plánovací informace je úkonem správního orgánu, který je primárně určen pro stavebníka a má toliko informativní charakter, neplní tak funkci závazného podkladu pro vydání rozhodnutí. Žalovaný tedy zdůrazňuje, že územně plánovací informace nedává stavebníkovi ani jiné osobě právní jistotu, že stavba bude po řádném projednání povolena. Je zřejmé, že stavebník než začne stavbu realizovat je povinen mít potřebné pravomocné stavební povolení, a že nelze záměr legálně realizovat pouze na základě předběžné informace.

15. K dalšímu postupu žalobce je třeba uvést, že žádost o vydání územního rozhodnutí na předmětnou stavbu podal až 26. 6. 2013. Součástí žádosti o územní rozhodnutí mělo být i stanovisko EIA nebo podklady k projednání EIA v průběhu územního řízení. Žádost o stanovisko k záměru byla žalobcem na [stát. instituce] podána až 27. 11. 2012. Na základě sdělení [stát. instituce] však byla žádost o posouzení záměru na životní prostředí žalobcem předložena až dne 19. 6. 2013. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivu na životní prostředí, mělo být součástí předloženého záměru i vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. S ohledem na dobu vydání ÚPI a délku její platnosti požádal žalobce dne 7. 11. 2013 o vydání samostatného vyjádření stavebního úřadu ve smyslu uvedeného zákona. Stavebním úřadem bylo k předmětné žádosti vydáno vyjádření ze dne 28. 11. 2013.

16. Žalobce své tvrzení o nesprávném úředním postupu stavebního úřadu při vydání ÚPI ze dne 27. 6. 2012 dovozuje od právní moci usnesení ze dne 17. 12. 2014, jímž stavební úřad zrušil své vyjádření pro EIA ze dne 28. 11. 2013 pro tvrzený rozpor s právními předpisy. K uvedenému žalovaný dodává, že vyjádření stavebního úřadu ze dne 28. 11. 2013 bylo vydáno i zrušeno po uplynutí platnosti územně plánovací informace, kdy stavební úřad již nebyl touto předběžnou informací nijak vázán. Nelze tedy dovozovat příčinnou souvislost mezi územně plánovací informací a zrušením vyjádření stavebního úřadu pro EIA.

17. Vzhledem k charakteru záměru žalobce, jímž bylo nakládání s ostatky domácích zvířat a který lze označit jako neobvyklý, si jeho příprava vyžadovala náročnější přípravu při zajišťování souladu nejen se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami, ale i dalšími zákony tvořícími právní okolí stavebního zákona (zákony týkající se životního prostředí, komunikacích, hygieny, nakládání s ostatky zvířat atd.).

18. V době podání žádosti se na uvedený záměr nevztahoval např. zákon o pohřebnictví, a v případě zvířat se také nejednalo o ostatky, ale kadavery, jejichž likvidace se v době podání žádosti neprováděla v krematoriích, ale v kafileriích nebo asanačních zařízeních.

19. V územním řízení je stavební úřad povinen posoudit ve smyslu ustanovení § 90 stavebního zákona předložený záměr z hledisek taxativně stanovených (zejm. soulad s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů).

20. Soulad s územním plánem je jen jedním z uvedených hledisek. Pokud tedy žalobce považoval územně plánovací informaci za jedinou informaci, ohledně posouzení jeho budoucího záměru v územním řízení, na základě které začne opatřovat„ nákladné" podklady, jde o názor, který nemá oporu v právních předpisech. Pokud by tomu tak bylo, bylo by posouzení stavby v rámci územního řízení nadbytečné. I přes vágní obsah podané žádosti o územně plánovací informaci a k ní připojených podkladů, také nelze z vydané územně plánovací informace dovozovat bezproblémové projednání předmětného záměru žalobce, a to jak v návaznosti na [anonymizována dvě slova] [obec], tak i z hlediska v žádosti uvedených staveb, které stavební úřad posoudil jako výjimečně přípustné a které by musely být posouzeny až v rámci územního řízení. Při postupu žalobce při povolování jejího záměru i vzhledem k neobvyklosti záměru také nelze spatřovat souvislost mezi vydanou ÚPI a stávajícím stavem správního řízení v předmětné věci, které je přerušeno z důvodu dořešení stanoviska dotčeného orgánu na úseku životního prostředí.

21. Pro danou věc je také podstatné uvést, že žalobci byla k jeho žádosti ze dne ze dne 20. 6. 2012 vydána stavebním úřadem ÚPI dne 27. 6. 2012. Žádost o vydání územního rozhodnutí byla žalobcem podána 26. 6. 2013, tedy den před uplynutím lhůty pro platnost ÚPI. Kromě toho podaná žádost trpěla zásadními vadami v obsahu dokladů a podkladů vyžadovaných stavebním zákonem, pro které ji nebylo vůbec možné projednat ve smyslu ustanovení § 90 stavebního zákona, jímž jsou taxativně stanovená hlediska, která mají být v rámci územního řízení stavebním úřadem posouzena.

22. K nedostatku příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a žalobcem tvrzeným nesprávným úředním postupem žalovaný dále dodává, že územní řízení je v současné době přerušeno, protože některé doklady potřebné pro kladné projednání věci žalobce nezískal (např. byl vydán nesouhlas vlastníka dotčeného pozemku, který není ve vlastnictví žalobce, s umístěním sítí technického vybavení, připojení nemovitosti na místní komunikaci).

23. V posuzovaném případě tedy žalobce k žádosti o povolení umístění stavby„ Pietního parku pro zvířata" do současné doby nepředložil všechny podklady nezbytné pro řádné posouzení jeho žádosti ve smyslu ustanovení § 90 stavebního zákona a doposud také nebylo vydáno meritorní rozhodnutí, ze kterého by bylo zřejmé, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu při vydání ÚPI ze dne 27. 6. 2012. Podle žalované, v návaznosti na charakter záměru a na data podání žádostí o vyjádření či správní řízení, žalobce zásadním způsobem pochybil v předprojektové a projektové přípravě záměru, což je patrné jak na době podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejím obsahu, tak podání žádosti o posouzení vlivu záměru na životní prostředí, kdy žádost o stanovisko EIA a dokumentace potřebná pro uvedené posouzení měla být podána předem nebo nejpozději spolu se žádostí o územní rozhodnutí. Uvedený postup žalobce při přípravě záměru tak nelze podle žalovaného dávat do souvislosti s vydanou ÚPI. Nevydání kladného rozhodnutí k žádosti o umístění stavby také vdaném případě nelze dávat do souvislosti s ÚPI.

24. Dle žalovaného k žalobcem vyčíslené škodě a její výši 1.910.021,77 Kč lze uvést, že ze stavebního zákona vyplývá, že žalobce je při podání žádosti o vydání územního rozhodnutí povinen doložit podklady stanovené stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Náklady na zpracování dokumentace pro územní řízení a opatření podkladů pro územní rozhodnutí jsou obvyklé náklady žalobce o vydání územní rozhodnutí, které vznikly v důsledku jeho investičního záměru a jsou jeho podnikatelskou aktivitou, za kterou nese odpovědnost. Žalobce v podané žalobě také uvedl škodu ve výši téměř 800.000 Kč za právní služby. Z názvu předmětu„ právní služby" ani jednotlivých dokladů však není zřejmé, o jaké právní služby se v daném případě jedná a čeho se tyto právní služby týkaly. Náklady na tvrzené právní služby také převyšují cca o 1/2 náklady na projektovou dokumentaci pro územní řízení a pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí a to již v době, kdy nebylo stavebním úřadem vydáno žádné rozhodnutí a správní řízení bylo z důvodu odstranění vad podání řádně přerušeno.

25. Žalovaný má za to, že stát ve smyslu ustanovení § 5 OdpŠk v daném případě za škodu neodpovídá, neboť odpovědnost státu za vznik škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti žalovaného, žalobce neprokázal.

26. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl. Odvolací [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tento rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud ČR v dovolacím řízení rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] oba rozsudky zrušil a vyslovil závazný právní názor, podle kterého:„ V projednávané věci tak bylo třeba odpovědět na (prejudiciální) otázku, zda žalobkyně pozbyla reálnou možnost domoci se v předepsaném řízení a za využití dostupných řádných a mimořádných opravných prostředků vydání územního rozhodnutí směřujícího k předpokládanému vybudování pietního místa na předmětných pozemcích, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud nezabýval tvrzením žalobkyně, že nemůže být v územním řízení vedeném před stavebním úřadem za žádných okolností úspěšná, je jeho posouzení neúplné a paušální závěr odvolacího soudu o předčasnosti žaloby, aniž by bylo postaveno najisto, zda se žalobkyně, i s přihlédnutím k probíhajícímu řízení o správní žalobě, reálně může povolení pietního parku domoci v územním řízení, není správný. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že jistě není úkolem soudu v odškodňovacím řízení suplovat rozhodování specializovaných správních orgánů a jako předběžnou otázku si řešit, jak by mohlo určité správní řízení skončit, a to v případě, kdy správní řízení ještě probíhá, nebo již skončilo bez věcného vyřízení. Tato úvaha odvolacího soudu je správná. O to však v této věci s ohledem na konstrukci žalobních tvrzení nejde. Žalobkyně se nedomáhá toho, aby si soud obecně posoudil možný výsledek správního řízení, ale tvrdí existenci okolností, pro něž nemůže být za žádných okolností ve správním řízení úspěšná. Existenci takových okolností a jejich důsledky pro výsledek správního řízení již soud v odškodňovacím řízení posoudit může a také musí, jak je výše vysvětleno. … V dalším řízení soud prvního stupně doplní v potřebném rozsahu dokazování a postaví najisto, zda je vskutku vyloučeno, aby se žalobkyně na základě dostupných podkladů v územním řízení vedeném před stavebním úřadem domohla povolení umístění pietního parku.“.

27. Na základě doplněného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků (pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [územní celek] ([číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra], [číslo] trvalý travní porost [výměra] zapsaných na [list vlastnictví]). (viz důkaz výpis z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], výtisk fotomapy s vyznačenými pozemky žalobce v [obec] [část obce])

28. Soud má dále za prokázané, že předmětné pozemky jsou v Územním plánu sídelního útvaru [územní celek] zařazeny jako ZP- parky, historické zahrady a hřbitovy (tj. předpokládá funkční využití: parky, zahrady, sady, vinice to vše na rostlém terénu, plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech; doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší komunikace, prostory a nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí); výjimečně přípustné funkční využití: dětská hřiště, cyklistické stezky, jezdecké stezky, komunikace účelové zahradní restaurace, nekryté amfiteátry, hvězdárny, rozhledny, kostely, modlitebny, krematoria a obřadní síně, nekrytá sportovní zařízení bez vybavenosti, drobná zahradní architektura stavby a zařízení pro provoz a údržbu, ostatní stavby související s vymezeným funkčním využitím obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200 m2 prodejní plochy, nerušící služby (to vše platí jen pro hřbitovy) podzemní parkoviště – výjimečně přípustné umístění podzemního parkoviště bude možné za předpokladu závazně stanovené parkové kompozice, přijatelné druhové skladby a stanovení mocnosti terénu.) [příjmení] jsou dále členěny podle výkresu 31- podrobné členění ploch zeleně, kde je plocha ZP dále členěna na plochu určenou pro parky (PP) a pro hřbitovy (PH). Celé předmětné území je součástí celoměstského systému zeleně jako územní rezerva. Jedná o území PP- parky, kde je předmětné území určeno pro park, park je stanoven jako veřejně prospěšná stavba lesoparku (č. VPS 2 ZP/57). (viz důkaz relevantní výtisk výkresu č. 4 – plán využití ploch územního plánu hlavního města Prahy na podkladu fotomapy, legenda výkresu č. 4 – plán využití ploch územního plánu hlavního města Prahy, textová část územního plánu hlavního města Prahy, relevantní výtisk výkresu č. 25 – veřejně prospěšné stavby územního plánu hlavního města Prahy na podkladu fotomapy, legenda výkresu č. 25 – veřejně prospěšné stavby územního plánu hlavního města Prahy, relevantní výtisk výkresu č. 31 – podrobné členění ploch zeleně územního plánu hlavního města Prahy na podkladu fotomapy, legenda výkresu č. 31 – podrobné členění ploch zeleně územního plánu hlavního města Prahy)

29. Ze žádosti o vydání územně plánovací informace se podává, že byla podána žalobcem dne 20. 6. 2012 [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odboru výstavby, kdy pozemky dotčené záměrem na změnu území jsou parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žadatel uvedl, že pozemky jsou dosud využívány k zemědělské výrobě. Žadatel v údajích o záměru na změnu uvedl:„ Vybudování ploch pro pohřbívání domácích zvířat v domácích chovech. Zřízení urnového háje, kolumbária a rozptylové loučky, včetně krematoria pro drobná domácí zvířata. Vybudování pěší komunikace s napojením na kom. [ulice]. Vybudování zahradní restaurace sloužící zejména pro uvedené funkční využití. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím. Zařízení drobné zahradní architektury. Obc.z. sloužící pro vymezené funkční využití (hřbitovy), nepřesah . 200m2 prodejní plochy. Nerušící služby, sady, zahradnictví, sloužící pro areál.“ V části plošné a výškové uspořádání navrhovaných změn žadatel uvedl:„ Umístění staveb bude respektovat vyhlášku č. 501/2006 Sb. v platném znění, zejména § 23, 24. Výška objektů nepřesáhne 2NP.“ V části Půdorysná velikost a výška stavby, její tvar, vzhled a členění:„ Stavby a zařízení sloužící pro provoz a údržbu budou svou plochou a výškou respektovat vyhlášku č. 26/1999 Sb. MHMP o obecných technických požadavcích na výstavbu hlavním městě [obec]“. V části případné nároky na napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu žadatel uvedl:„ [ulice] komunikace a komunikace účelová, bude napojena na místní komunikaci v ul. [ulice]. Napojení na zdroj vody, elektro, plyn, kanalizaci bude z ulice [ulice].“ V části Úprava nezastavěných ploch žadatel uvedl:„ Parkové úpravy, plochy pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária a rozptylové loučky, to vše pro pohřbívání zvířat v domácích chovech.“ (viz důkaz žádost žalobce o vydání územně plánovací informace)

30. Soud má dále za prokázané, že žalobce se dopisem ze dne 27. 11. 2012 obrátil na [stát. instituce] se žádostí o vyjádření, zda je nutno výše uvedený záměr posoudit dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. [stát. instituce] sdělilo žalobci v odpovědi ze dne 20. 12. 2012 sp. zn. [číslo] [spisová značka], že záměr„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] - [část obce]“ naplňuje dikci bodu [číslo] (Krematoria) kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., a zároveň je předmětný záměr podlimitním záměrem bodu 3.1 (Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW) a 10.6 (Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu) kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Záměr proto podléhá zjišťovacímu řízení dle zákona. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je krajský úřad, tedy [stát. instituce] (viz důkaz sdělení [anonymizováno] ze dne 20. 12. 2012)

31. Soud má dále za prokázané, že žalobce požádal dne 20. 6. 2012 o územně plánovací informaci [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odbor výstavby, kdy navrhoval změnu využití území:„ Vybudování ploch pro pohřbívání domácích zvířat v domácích chovech. Zřízení urnového háje, kolumbária a rozptylové loučky, včetně krematoria pro drobná domácí zvířata. Vybudování pěší komunikace s napojením na kom. [ulice]. Vybudování zahradní restaurace sloužící zejména pro uvedené funkční využití. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu související s vymezeným funkčním využitím. Zřízení drobné zahradní architektury. Obch. Z. sloužící pro vymezené funkční využití (hřbitovy), nepřesah . 200m2 prodejní plochy. Nerušící služby, sady, zahradnictví, sloužící pro areál.“. [ulice] úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] (dále jen:„ [ulice] úřad“) vydal dne 27. 6. 2012 Územně plánovací informaci dle § 21 odst. 1, písm. a) stavebního zákona o podmínkách využívání území a změn jeho využití, sp. zn. [anonymizováno] [bankovní účet], č.j.: [anonymizováno] [bankovní účet] [spisová značka] (dále jen:„ UPI“). V UPI stavební úřad uvedl, že označené pozemky jsou mimo jiné Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno] [obec] (schváleného usnesením zastupitelstva [anonymizováno] [obec] [číslo] ze dne 9. 9. 1999 a vyhl. č. 32/1999Sb. hl. m. Prahy o závazné části územního plánu hl. m [obec]) součástí nezastavitelného území, jsou součástí monofunkční plochy ZP-parky, historické zahrady a hřbitovy určené pro funkční využití parky, zahrady, sady, vinice to vše na rostlém terénu, plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech; doplňkové funkční využití: drobné vodní plochy, pěší komunikace, prostory a nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí); výjimečně přípustné funkční využití: dětská hřiště, cyklistické stezky, jezdecké stezky, komunikace účelové zahradní restaurace, nekryté amfiteátry, hvězdárny, rozhledny, kostely, modlitebny, krematoria a obřadní síně, nekrytá sportovní zařízení bez vybavenosti, drobná zahradní architektura stavby a zařízení pro provoz a údržbu, ostatní stavby související s vymezeným funkčním využitím obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200 m2 prodejní plochy, nerušící služby (to vše platí jen pro hřbitovy) podzemní parkoviště – výjimečně přípustné umístění podzemního parkoviště bude možné za předpokladu závazně stanovené parkové kompozice, přijatelné druhové skladby a stanovení mocnosti terénu. Dále se z UPI podává, že předmětné pozemky (jen č. parcely [číslo], [číslo]) jsou dotčené ochranným pásmem VTL plynovodu, předmětné pozemky jsou navrženy do celoměstského systému zeleně a jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou –zřízení lesoparku ul. [ulice]. Dále [ulice] úřad uvedl, že předmětné pozemky jsou součástí ochranného pásma hygienické ochrany 2. Stupně jímacích objektů vodovodu [část obce]. V UPI dále [ulice] úřad uvedl:„ Předložený návrh je z hlediska funkčního využití územně plánovací dokumentace pro plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech funkčně v souladu včetně doplňkového funkčního využití pro pěší komunikace a nezbytná plošná zařízení a liniové vedení TV (sloužící stavbám a zařízením uspokujujícím potřeby území vymezeného danou funkcí).“ V UPI dále [ulice] úřad uvedl:„ Návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný. Výjimečně přípustná stavba je taková stavba, která nemusí zcela odpovídat hlavní funkční náplni v území. Jde o funkce, jejichž poloha, množství a kapacita může charakter území narušit. Jejich umístění je vždy nutno individuálně posuzovat ve vztahu k místním podmínkám. Postup při umístění výjimečně přípustné stavby je popsán v části VIII. Metodického pokynu k územnímu plánu hl.m. [obec]“. Součástí ÚPI bylo také sdělení, že uvedená informace má platnost 1 rok od jejího vydání. <i>(viz důkaz Územně plánovací informaci dle § 21 odst. 1, písm. a) stavebního zákona o podmínkách využívání území a změn jeho využití, sp. zn. [anonymizováno] [bankovní účet], č.j.: [anonymizováno] [bankovní účet] [spisová značka] ze dne 20. 6. 2012)</i> 32. Soud má s ohledem na nesporná tvrzení účastníků za prokázané, že žalobce dne 26. 6. 2013 podal žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (územního rozhodnutí) na stavbu„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] - [část obce]. V řízení dosud nedošlo k meritornímu rozhodnutí a řízení je přerušeno.

33. Z průvodního dopisu ze dne 19. 6. 2013 se podává, že žalobce zaslal [stát. instituce] oznámení o záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a záměr nese název„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] – [část obce]“. (viz důkaz průvodní dopis- oznámení o záměru pietního parku ze dne 19. 6. 2013)

34. Soud má dále za prokázané, že na základě žádosti žalobce vydal [ulice] úřad Sdělení (vyjádření) č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 25. listopadu 2013, ze kterého se podává, že [ulice] úřad uzavřel:„ Předložený návrh je z hlediska platného územního plánu – výkresu č. 4 (plán využití ploch) a přílohy č. 1 regulativy funkčního a prostorového uspořádání území [územní celek] pro plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech přípustný včetně doplňkového funkčního využití pro pěší komunikace a nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí). Návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný. Dále je nutné konstatovat, že s ohledem na celoměstský systém zeleně, který tvoří překryvnou vrstvu funkčním plochám a který má vlastní regulativy zpřísňující regulativy funkčních ploch nelze jednoznačně potvrdit soulad s územně plánovací dokumentací bez projednání s dotčenými orgány. [ulice] úřad disponuje stanoviskem úřadu územního plánování (odbor územního plánu [anonymizováno] ze dne 19. 2. 2013 [číslo jednací], který má dle § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona v územním řízení postavení dotčeného orgánu a který ve svém stanovisku konstatuje, že s ohledem na návrh umístění záměru v celoměstském systému zeleně a s ohledem na vyhlášenou veřejně prospěšnou stavbu není možné.“. (viz důkaz vyjádření [anonymizováno] [obec a číslo] k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 25 (28). listopadu 2013) 35. [ulice] [anonymizováno] usnesením č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] (sp. zn. [anonymizováno] [bankovní účet]) ze dne 17. 12. 2014 své vyjádření ze dne 25. 11. 2013 zrušil, kdy mimo jiné uvedl, že na základě výzvy [územní celek] [stát. instituce] odbor stavební a územního plánu, ze dne 16. 10. 2014 [číslo jednací], SP. ZN. [anonymizováno] [číslo] zrušil nesprávné sdělení č.j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 25. listopadu 2013, kdy touto výzvou vyzval [anonymizována dvě slova] [obec] odbor stavební a územního plánu ke zrušení nesprávného sdělní, neboť předmětné sdělení není v souladu s platným ÚPn. Záměr realizovat v daném území v [obec] [část obce] pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech, tj. ve své podstatě hřbitov pro zvířata s obřadní síní se spalovacím zařízením a s dalšími objekty souvisejícími se hřbitovem pro zvířata, není zcela jednoznačně a prokazatelně v souladu s platným [anonymizováno]. Dále uvedl:„ Nesprávnost sdělení spatřuje [anonymizováno], SUP v tom, že dle platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. [obec], schváleného usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9. 9. 2009 (závazná část schváleného územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy byla vyhlášena vyhláška č. 32/1999 Sb. hlavního města Prahy) včetně změny č. Z 1000/00, vydané Usnesením zastupitelstva hl. m. [obec] [číslo] dne 22. 10. 2009 formou opatření obecné povahy [číslo] s účinností od 12. 11. 2009 je sice předmětný záměr společnosti [právnická osoba] navrhován dle výkresu č. 4- využití ploch- do monofunkční plochy ZP-parky, historické zahrady a hřbitovy, přípustné funkční využití:„ Parky, zahrady, vinice, to vše na rostlém terénu, plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech.“, avšak plochy jsou dále členěny podle výkresu 31- podrobné členění ploch zeleně, kde je plocha ZP dále členěna na plochu určenou pro parky (PP) a pro hřbitovy (PH). Toto členění je závazné a musí být respektováno. Celé předmětné území je součástí celoměstského systému zeleně jako územní rezerva. V daném případě se jedná o území PP- parky, kde je předmětné území určeno ÚPn pro park a důležitost tohoto určení je podpořena tím, že je zde park stanoven jako veřejně prospěšná stavba lesoparku (č. VPS 2 ZP/57). Proto nelze v daném území navrhovaný záměr realizovat a sdělení odboru výstavby [anonymizováno] [obec a číslo] není v souladu s ÚPn, když ve svém sdělení nezohlednil zmíněné podrobné členění ploch dle výkresu č. 31“. Na tomto názoru Stavební úřad ničeho nezměnil ani ve sdělení ze dne 3. 1. 2017 (viz důkaz 11. usnesení [anonymizováno] [obec a číslo] č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 17. prosince 2014, vyjádření [anonymizováno] [obec a číslo] k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 3. ledna 2017)

36. Usnesení stavebního úřadu ze dne 17. 12. 2014 bylo potvrzeno v odvolacím řízení rozhodnutí magistrátu [číslo jednací] ([anonymizováno] [číslo] [spisová značka]) ze dne 30. 3. 2015 [stát. instituce] písemností [číslo jednací] ze dne 12. 6. 2015 následně odmítlo uvedené rozhodnutí přezkoumat v přezkumném řízení ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 správního řádu, podle kterého je usnesení vydané v přezkumném řízení z dalšího přezkoumání vyloučeno. (viz důkaz rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 30. března 2015, podnět žalobce k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 30. března 2015, sdělení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 12. června 2015)

37. Rozhodnutí magistrátu ze dne 30. 3. 2015 napadl žalobce správní žalobou ze dne 2. 6. 2015, vedenou u [název soudu] pod č. j. [spisová značka] (viz důkaz správní žaloba žalobce proti rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 30. března 2015)

38. Z rozsudku [název soudu] ze dne 9. 9. 2020 č.j. [číslo jednací] se podává, že [název soudu] rozhodl o žalobě proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2015 [číslo jednací] tak, že toto rozhodnutí zrušil. V odůvodnění uvedl, že Odbor výstavby [anonymizována tři slova] [obec a číslo] obdržel dne 7. 11. 2013, žádost žalobce o vyjádření stavebního úřadu k záměru nazvaném„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] – [část obce]“ z hlediska územně plánovací dokumentace a to pro účely zjišťovacího řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. [ulice] úřad vydal dne 25. 11. 2013, sdělení č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], v němž k předloženému návrhu uvedl, že jeho soulad s územně plánovací dokumentací nelze jednoznačně potvrdit bez projednání s dotčenými orgány. Na základě výzvy ze dne 16. 10. 2014, kterou žalovaný adresoval stavebnímu úřadu, vydal stavební úřad usnesení ze dne 17. 12. 2014, č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], kterým shora uvedené sdělení ze dne 25. 11. 2013 zrušil, a to s účinky ode dne, kdy bylo vydáno. Proti usnesení stavebního úřadu ze dne 17. 12. 2014, č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], podal žalobce odvolání, o němž rozhodl magistrát zamítavě napadeným rozhodnutím. Rozsudkem ze dne 23. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], [název soudu] žalobu zamítl jako nedůvodnou. Ke kasační stížnosti žalobce [název soudu] rozsudkem ze dne 21. 4. 2020, č.j. [číslo jednací], rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V souladu s právním názorem [název soudu] vysloveným ve zrušujícím rozsudku ze dne 21. 4. 2020, č. j. [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] vyšel ze zjištění, že v době vydání rozhodnutí byl aktuálně účinný Územní plán [územní celek] vydaný opatřením obecné povahy č. 06/2009. Přílohy 1 a 2 původní vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy – regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy a seznam veřejně prospěšných staveb byly zrušeny. Nově jsou plochy přírody, krajiny a zeleně upraveny v oddíle 6 odst. 6, a jsou rozděleny na: 6a) LR – lesní pozemky 6b) ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy 6c) ZMK – zeleň městská a krajinná. Původní rozlišení již neplatí (resp. v době vydání napadeného rozhodnutí neplatilo). Správná je tedy argumentace žalobce, který uvádí, že územní plán nestanoví žádná omezení či dělení funkčních využití ploch ZP – parky, historické zahrady a hřbitovy. Městský soud proto shrnuje, že původní vyjádření k EIA bylo věcně správné a v souladu s platnou právní úpravou. Pokud byly pozemky žalobce zahrnuty z hlediska jejich funkčního využití jako parky, historické zahrady a hřbitovy, nebylo vydání stanoviska v rozporu s platným územním plánem. Podle výkresu číslo 4 (plán využití ploch) a přílohy číslo 1 regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy pro plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech byl záměr žalobce přípustný. Žalovaný pochybil, pokud stvrdil zrušení věcně správného stanoviska, zároveň je jeho postup rozporný s citovaným § 94 odst. 4 správního řádu. Žalobci svědčila dobrá víra ve správnost vydaného stanoviska a stanovisko i věcně správné bylo. Žalovaný nevzal v potaz žádnou z uvedených, pro věc zcela zásadních okolností. Tím zatížil napadené rozhodnutí vadou, pro kterou nemůže obstát. (viz důkaz rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 8A 100/2015-129 ze dne 9. 9. 2020)

39. Soud má dále za prokázané, že usnesením [název soudu] ze dne 25. 1. 2021 č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o kasační stížnosti proti rozsudku [název soudu] ze dne 9. 9. 2020, č.j. [číslo jednací], tak že se odmítá. (viz důkaz usnesení [název soudu] o odmítnutí kasační stížnost [číslo jednací] ze dne 25. 1. 2021)

40. Soud má dále za prokázané, že za účelem získání podkladů pro územní rozhodnutí žalobce zahájil i další správní řízení. A to řízení o udělení souhlasu vodoprávního úřadu se stavbou v ochranném pásmu vodního zdroje ve smyslu § 17 odst. 1 písm. e) vodního zákona; řízení o povolení vodoprávního úřadu ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v ochranném pásmu vodního zdroje ve smyslu § 14 odst. 1 písm. c) vodního zákona, konkrétně k průzkumným monitorovacím vrtům; či řízení o povolení připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci ve smyslu § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. (viz důkaz rozhodnutí [stát. instituce], odbor ochrany prostředí [číslo jednací] ze dne 1. července 2019, rozhodnutí [stát. instituce], odbor životního prostředí spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] [obec] ze dne 3. března 2014, rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy č. j. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 13. října 2016, usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy [číslo jednací] ze dne 22. května 2018, rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy č. j. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. října 2013, rozhodnutí [stát. instituce], odbor ochrany prostředí [číslo jednací] ze dne 18. září 2018, rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 19. srpna 2019, závazné stanovisko [anonymizována tři slova] v [obec] [anonymizována tři slova] č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 13. června 2013)

41. Ze závěru zjišťovacího řízení (podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů) ze dne 29. 5. 2014 se podává, že na základě informací uvedených v oznámení záměru, písemných vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků, veřejnosti a zjišťovacího řízení provedeného podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu dospělo Ministerstvo životního prostředí k závěru, že záměr„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] - [část obce]“ má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle zákona. (viz důkaz závěr zjišťovacího řízení ze dne 14. 2. 2014)

42. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 29. 5. 2017 sp. zn. [anonymizováno] [číslo] se podává, že odbor ochrany prostředí [stát. instituce] sděluje žalobci, že dle ve smyslu § 23 odst. 2 ukončuje proces posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona pro záměr„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] - [část obce]“. Dále konstatuje průběh řízení, kdy dne 3. 1. 2014 zahájilo [stát. instituce], jako příslušný úřad ve smyslu § 21 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zjišťovací řízení podle § 6 zákona. Dne 14. 2. 2014 vydalo [anonymizováno] závěr zjišťovacího řízení Zn.: [číslo] [spisová značka] dle § 7 zákona s tím, že záměr má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle zákona. Dne 18. 7. 2014 obdrželo [anonymizováno] zpracovanou dokumentaci. Následně dne 29. 7. 2014 postoupilo posuzování záměru dle [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno]). OZP MHMP, jako příslušný úřad podle § 22 zákona ve smyslu § 16 odst. 1 a 3 zveřejnil dle § 8 odst. 2 dne 20. 8. 2014 informaci o obdržení dokumentace záměru. Dne 16. 2. 2015 vrátil [anonymizována dvě slova] dle § 8 odst. 2 zákona dokumentaci oznamovateli záměru k přepracování. Přepracovaná dokumentace byla předložena příslušnému úřadu dne 11. 10. 2016. Přepracovaná dokumentace byla následně doplněna tak, aby splňovala náležitosti dle přílohy č. 4 zákona a dne 06. 2. 2017 byla příslušným úřadem dle § 8 odst. 2 zveřejněna. Dne 29. 5. 2017 obdržel příslušný úřad žádost oznamovatele o ukončení procesu projednávání Dokumentace EIA pro záměr„ Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] – [část obce]“ (viz důkaz sdělení magistrátu hl. m. Prahy ze dne 29. 5. 2017)

43. Soud má dále za prokázané, že [anonymizována dvě slova] [obec] rozhodl pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] dne 15. 6. 2022 tak, že podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 21. 9. 2021 (spis. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka]) mění tak, že se uděluje souhlas ke stavbě„ Pietní park pro zvířata, chovaná v zájmových chovech v [obec] [část obce]“ na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v ochranném pásmu vodního zdroje, které bylo stanoveno rozhodnutím [stát. instituce] č. j. [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne 5. 10. 1995 jako pásmo hygienické ochrany (dále jen„ PHO“) jímacích objektů vodovodu [část obce] (viz důkaz rozhodnutí [stát. instituce] rozhodl pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] dne 15. 6. 2022)

44. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody ve výši 1.910.021,77 Kč dopisem ze dne 6. 11. 2017, kdy žalovaný potvrdil přijetí této žádosti dopisem ze dne 16. 4. 2018 (viz důkaz předběžné uplatnění nároku žalobce u žalovaného ze dne 6. 11. 2017, potvrzení žalovaného o přijetí předběžného uplatnění nároku žalobce)

45. Soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, kdy další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, zejména s ohledem na právní hodnocení věci uvedené níže. Zamítl tak pro nadbytečnost návrhy důkazů, a to přiložený spisový materiál – spis [anonymizováno] sp.zn. [anonymizováno] [bankovní účet] a spisem stavebního úřadu a spisem [anonymizováno] sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], účastnickým výslechem žalobce (s odkazem na ustanovení § 131 o.s.ř.), znaleckým posudkem pro určení výše škody.

46. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další zásadní skutková zjištění významná pro posouzení věci, zejména s ohledem na právní hodnocení věci uvedené níže, a to: výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce, stvrzenka č. [spisová značka] [rok] [číslo] [stát. instituce] a výdajový pokladní doklad žalobce č. 5, faktura [číslo] potvrzení o její úhradě, zjednodušený daňový doklad [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] pokladní doklad č. MP [číslo], příjmový pokladní doklad [číslo] příjmový pokladní doklad [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] [rok] a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura č. [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], podací lístky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] podací lístky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] podací lístky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] zjednodušený daňový doklad č. [rok] [číslo], potvrzení státního podniku ČP o platbě v hotovosti a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] zjednodušený daňový doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] příjmový pokladní doklad [číslo] faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], podací lístky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] běžný daňový doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] daňový doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura č. [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], příjmový pokladní doklad [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] 2013, faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], smlouva o smlouvě budoucí o připojení na napěťové hladině NN [číslo] výpis zbankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] zjednodušený daňový doklad (paragon) [číslo] faktura [číslo] [rok], zálohová faktura č. [anonymizováno] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura č. [anonymizováno] a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] [rok] a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], souhrn nákladů souvisejících s poskytováním informací a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, běžný daňový doklad [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, zjednodušený daňový doklad [číslo] potvrzení státního podniku ČP o platbě v hotovosti, zjednodušený daňový doklad [číslo] potvrzení státního podniku ČP o platbě v hotovosti, zjednodušený daňový doklad [číslo] potvrzení státního podniku ČP o platbě v hotovosti, zjednodušený daňový doklad [číslo] potvrzení státního podniku ČP o platbě v hotovosti, podací lístky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, daňový doklad [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, daňový doklad [číslo] stvrzenka [právnická osoba] o uhrazení dobírky a výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výdajový pokladní doklad žalobce [číslo] faktura [číslo] výtisk z internetového bankovnictví, faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], usnesení č. j. [číslo jednací] - výzva k zaplacení soudního poplatku a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], usnesení č. j. [číslo jednací] - výzva k zaplacení soudního poplatku a výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], výzva k úhradě nákladů, faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], rámcová smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení], rámcová smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení], zohlednění půjček poskytnutých žalobci v jeho účetnictví, rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy spis. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 22. února 2006, usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 30. dubna 2014, rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 24. července 2014, odvolání žalobce proti rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy č. j. ÚMČP17 015215/2016/ŽPD/Ky ze dne 13. října 2016, odvolání žalobce proti rozhodnutí ÚMČ [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy [číslo jednací] ze dne 25. října 2013, odvolání žalobce proti usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy [číslo jednací] ze dne 21. ledna 2019, odvolání žalobce proti usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy [číslo jednací] ze dne 22. května 2018, doplnění odvolání žalobce proti usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy [číslo jednací] ze dne 22. května 2018, rozhodnutí [stát. instituce], odbor dopravních agend [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne 28. března 2017, správní žaloba žalobce proti 3rozhodnutí [stát. instituce], odbor dopravních agend [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne 28. března 2017, usnesení [anonymizováno] [obec a číslo], odbor životního prostředí a dopravy č. j. [anonymizováno] [číslo] ze dne 21. ledna 2019. <i>Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ OdpŠk“) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena</i> <i>a. rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,</i> <i>b. nesprávným úředním postupem.</i> <i>Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.</i> <i>Podle § 21 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ stavební zákon“)</i> <i>1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti jako předběžné informace územně plánovací informace o</i> <i>a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,</i> <i>b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů,</i> <i>c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.</i> <i>2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území.</i> <i>3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.</i> <i>4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví prováděcí právní předpis.</i> <i>Podle § 90 stavebního zákona</i> <i>V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky</i> <i>d) tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,</i> <i>e) na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,</i> <i>f) zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4) nebo tohoto zákona, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.</i> <i>2) Stavební úřad posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko podle § 96b; stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby, jde-li o stavby, které lze provést bez stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.</i> <i>Podle § 92 stavebního zákona</i> <i>(1) územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby; tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8. V rozhodnutí stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případech podle § 78 odst. 6 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru.</i> <i>(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.</i> <i>(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.</i> <i>(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí jde-li o stavby podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.</i> <i>(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis.</i> 47. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce se domáhá náhrady skutečné škody spočívající v marně vynaložených nákladech na přípravu projektu Pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech v [obec] – [část obce] (dále jen:„ Projekt“), v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím ve vydání UPI (územně plánovací informace ze dne 27. 6. 2012).

48. Soud dále konstatuje, že ustanovení § 13 OdpŠk zakládá objektivní odpovědnost státu, jíž se nelze zprostit a která předpokládá současné splnění třech předpokladů: 1) existenci nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Při rozboru otázky příčinné souvislosti jde o zjištění, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o příčinu důležitou, podstatnou a značnou, bez níž by ke vzniku škody nedošlo.

49. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup ve vydání UPI správním orgánem, kdy tato neobsahovala úplné informace o členění ploch předmětných pozemků podle výkresu 31 (podrobné členění ploch zeleně, kde je plocha ZP dále členěna na plochu určenou pro parky (PP) a pro hřbitovy (PH)), čímž došlo k poskytnutí nesprávné informace o možnosti realizovat Projekt žalobce.

50. Soud je názoru, že územně plánovací informace nemá povahu rozhodnutí a pro účely OdpŠk je územně plánovací informaci nutné podřadit pod úřední postup, který musí splňovat podmínky ustanovení § 13 věta první OdpŠk.

51. Soud zdůrazňuje, že územně plánovací informace dle § 21 stavebního zákona je předběžnou informací (§ 139 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění účinném v rozhodném období, dále jen:„ správní řád“), jedná se o informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí a podmínkách územního souhlasu (v případech, že jím lze nahradit územní rozhodnutí). Platí, že územně plánovací informace vydaná dle § 21 stavebního zákona plní především informační účel a nenahrazuje rozhodnutí o jakýchkoliv právech, či povinnostech žadatele a již vůbec ne rozhodnutí v územním řízení. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že správní orgán v případě vydání územního rozhodnutí přezkoumává naplnění podmínek stanovených § 90 stavebního zákona, tj. zda je záměr žadatele v souladu s požadavky stavebního zákona (včetně prováděcích právních předpisů), obecnými požadavky na využívání území, požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, dále zda je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Správní orgán také posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko podle § 96b; správní orgán ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby, jde-li o stavby, které lze provést bez stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

52. Při vyhodnocení otázky, zda UPI lze považovat za nesprávný úřední postup, je třeba vycházet z judikaturou opakovaně formulované premisy, že má-li správní orgán povinnost poskytnout informaci, má zároveň povinnost poskytnout informaci správnou. V případě, že ze zákona nevyplývá něco jiného, postupuje správní orgán ve smyslu § 3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (zásada materiální pravdy), a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu (tedy rozsahu nezbytného pro dodržení zásady zákonnosti, zásady zákazu zneužití správního uvážení, zásady ochrany dobré víry, zásady ochrany veřejného zájmu a zásady legitimního očekávání). Správní orgány proto při poskytování určité informace musí učinit vše pro to, aby žadateli poskytly kvalifikovanou a správnou informaci, přičemž musí dbát na to, aby pro takový postup měly dostatečné (relevantní) podklady.

53. Současně však platí, že z informací obsažených v územně plánovací informaci nelze bez dalšího dovozovat výsledek rozhodnutí v územním řízení, neboť míra a rozsah posuzovaných podmínek a skutečností se nepřekrývají. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, žádost žalobce o vydání UPI ze dne 20. 6. 2012 vymezovala záměr žalobce toliko v obecné rovině, aniž k žádosti byla přiložena jakákoliv zpřesňující projektová dokumentace, ačkoliv se jedná o komplexní Projekt sestávající z mnoha dílčích staveb s odlišným využitím. Je tak zřejmé, že žalobce si při obecnosti a absenci podkladové podloženosti své žádosti na jedné straně, a na straně druhé rozsahu plánovaného Projektu, musel být vědom toho, že obsažené stanovisko v UPI negarantuje budoucí kladný výsledek jednotlivých řízení a tedy i úspěšnou realizaci Projektu. K uvedenému je třeba připomenout, že stavební úřad v UPI vyjádřil:„ Návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný.“. Z textu UPI je tak patrné, že realizace Projektu bude možná pouze ve výjimečném případě, tedy za splnění specifických (mimořádných) podmínek. Dle názoru soudu lze uvedené hodnotit tak, že žalobce byl o mimořádnosti a tedy i problematičnosti realizace Projektu v UPI vyrozuměn.

54. Jak bylo výše uvedeno, [ulice] úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] vydal dne 25. listopadu 2013, sdělení z hlediska územně plánovací dokumentace, pro účely zjišťovacího řízení ve smyslu § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém uvedl, že„ Předložený návrh je z hlediska platného územního plánu – výkresu č. 4 (plán využití ploch) a přílohy č. 1 regulativy funkčního a prostorového uspořádání území Hlavního města Prahy pro plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech přípustný včetně doplňkového funkčního využití pro pěší komunikace a nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby území vymezeného danou funkcí). Návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný. Dále je nutné konstatovat, že s ohledem na celoměstský systém zeleně, který tvoří překryvnou vrstvu funkčním plochám a který má vlastní regulativy zpřísňující regulativy funkčních ploch nelze jednoznačně potvrdit soulad s územně plánovací dokumentací bez projednání s dotčenými orgány. [ulice] úřad disponuje stanoviskem úřadu územního plánování (odbor územního plánu [anonymizováno] ze dne 19. 2. 2013 [číslo jednací], který má dle § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona v územním řízení postavení dotčeného orgánu a který ve svém stanovisku konstatuje, že s ohledem na návrh umístění záměru v celoměstském systému zeleně a s ohledem na vyhlášenou veřejně prospěšnou stavbu není možné.“. Uvedené je tedy původním stanoviskem [anonymizováno] úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo].

55. Na toto stanovisko navazovalo, na základě výzvy ze dne 16. 10. 2014, kterou magistrát adresoval stavebnímu úřadu, usnesení ze dne 17. 12. 2014, kterým shora uvedené sdělení ze dne 25. 11. 2013 zrušil, a to s účinky ode dne, kdy bylo vydáno. Proti usnesení stavebního úřadu ze dne 17. 12. 2014, podal žalobce odvolání, o němž rozhodl magistrát zamítavě rozhodnutím ze dne 30. 3. 2015. Rozsudkem ze dne 23. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], [název soudu] žalobu zamítl jako nedůvodnou. Ke kasační stížnosti žalobce [název soudu] rozsudkem ze dne 21. 4. 2020, č.j. [číslo jednací], rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení [název soudu], který rozsudkem ze dne 9. 9. 2020 č.j. [číslo jednací] rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2015 [číslo jednací] zrušil. (tento rozsudek nabyl právní moci, kdy usnesením [název soudu] ze dne 25. 1. 2021 č.j. [číslo jednací], byla kasační stížnost odmítnuta.)

56. Z rozsudku ze dne 9. 9. 2020 se podává pravomocný, závazný právní názor nejen pro [stát. instituce] ale i pro [ulice] úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], dle kterého:„ Podle výkresu číslo 4 (plán využití ploch) a přílohy číslo 1 regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy pro plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech byl záměr žalobce přípustný. Žalovaný pochybil, pokud stvrdil zrušení věcně správného stanoviska, zároveň je jeho postup rozporný s citovaným § 94 odst. 4 správního řádu. Žalobci svědčila dobrá víra ve správnost vydaného stanoviska a stanovisko i věcně správné bylo.“. Jinými slovy, pokud tedy dospěl Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze k závěru, že vyjádření k EIA ze dne 25. 11. 2013 bylo věcně správné a v souladu s platnou právní úpravou, a toto vyjádření bylo obsahově shodné s ÚPI ze dne 27. 6. 2012, nelze mít za to, že by v tomto případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

57. Současně zmíněné znamená, že [název soudu] a [název soudu] je de facto aprobováno původní stanovisko [anonymizováno] úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], vyjádřené ve vyjádření k EIA ze dne 25. 11. 2013, tj. že:„ návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný. Dále je nutné konstatovat, že s ohledem na celoměstský systém zeleně, který tvoří překryvnou vrstvu funkčním plochám a který má vlastní regulativy zpřísňující regulativy funkčních ploch nelze jednoznačně potvrdit soulad s územně plánovací dokumentací bez projednání s dotčenými orgány.“. Naopak neobstál názor vyjádřený v usnesení [anonymizováno] úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 17. 12. 2014 a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 3. 2015, dle kterého záměr realizovat v daném území v [obec] [část obce] pietní park pro zvířata chovaná v zájmových chovech, tj. ve své podstatě hřbitov pro zvířata s obřadní síní se spalovacím zařízením a s dalšími objekty souvisejícími se hřbitovem pro zvířata, není zcela jednoznačně a prokazatelně v souladu s platným ÚPn.

58. Z uvedeného vyplývá, že možnost realizace Projektu žalobce tak není vyloučená, kdy aktuálně existující, soudy aprobované, stanovisko příslušných správních orgánů je takové, že návrh na umístění komunikací účelových, zahradní restaurace, krematoria, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, nerušící služby 1 (to vše platí jen pro hřbitovy), drobná zahradní architektura a staveb a zařízení pro provoz a údržbu a ostatních staveb souvisejících s vymezeným funkčním využitím je v území výjimečně přípustný. Otázka naplnění„ výjimečné přípustnosti“ pak musí být řešena v individuálním nastavení Projektu a jeho částí, kdy bude na žalobci, aby technickým návrhem provedení, zpracovanou projektovou dokumentací, zvoleným řešením, atp. naplnil podmínky pro výjimečnou (mimořádnou) přípustnost jím zamýšlených staveb a úprav.

59. Soud tak shrnuje, že při zodpovězení otázky, zda žalobce pozbyl reálnou možnost domoci se se v řízení a za využití dostupných řádných a mimořádných opravných prostředků vydání územního rozhodnutí směřujícího k předpokládanému vybudování pietního místa na předmětných pozemcích, bylo zjištěno, že [ulice] úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a [stát. instituce], ve vazbě na závazný právní názor [název soudu] aprobovaného [název soudu], připouštějí při splnění mimořádných podmínek realizaci Projektu žalobce. Tedy není zde skutečnost, která by jednoznačně, pro všechny varianty Projektu, vylučovala do budoucna možnosti jeho realizace, a byla v UPI nesprávně uvedena.

60. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že v projednávané věci neshledal naplnění podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu a žalobu ve výroku shora ad. I. zamítl.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 4.200 Kč za 14 úkonů v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne 17. 12. 2018, vyjádření ve věci ze dne 30. 4. 2019, 3. 7. 2019, 16. 8. 2019, 5. 12. 2019, 17. 2. 2020, jednání dne 7. 5. 2019, 5. 11. 2019, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 22. 5. 2020, jednání před odvolacím soudem dne 9. 9. 2020, vyjádření k dovolání ze dne 10. 3. 2021, účast na jednání dne 26. 11. 2021, vyjádření ze dne 24. 6. 2022, účast na jednání dne 28. 6. 2022) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.