65 C 13/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 333 152,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 333.152,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17.858 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku pare. [číslo] ostatní plocha, o výměře 42.255 m2, v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha.

2. Na základě Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne 8. 9. 2014 byla žalovaným pronajata část předmětného pozemku o výměře 18 m2 nacházející se před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], umístěným na pozemku pare. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [část obce], obec Praha, a blíže specifikovaná v nařízení hl. m. [obec] [číslo] Sb. hl. m. [obec], kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pod poř. [číslo] na str. 21 Přílohy [číslo] k nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. [obec], za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního [příjmení].

3. Dle čl. III. nájemní smlouvy byl nájemní vztah sjednán na dobu určitou, a to do [datum]. K uvedenému dni nájemní vztah skončil a žalovaní byli k témuž dni povinni část předmětného pozemku vyklidit a protokolárně předat žalobci. Žalovaní však tuto svou povinnost nesplnili a předmětný pozemek nadále užívali bez právního důvodu, a to mimo jiné i v období od [datum] do [datum].

4. Podle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy v případě, že nájemci při skončení nájmu nepředají pronajímateli vyklizený předmět nájmu nejpozději ke dni skončení nájmu, jsou nájemci povinni zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti, a to do dne protokolárního předání předmětu nájmu. Žalovaní byli na povinnost vyklidit část předmětného pozemku včas upozorněni, ale přesto svou povinnost nesplnili, a žalovaní se tak dostali do prodlení s protokolárním předáním části předmětného pozemku dne [datum].

5. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě neuznávají, a to ani částečně. Žalovaní mají za to, že žalobkyně měla uplatnit svůj nárok na zaplacení příslušenství v žalobě vedené pod čj. [spisová značka], stejně tak, jako úhradu tohoto příslušenství k smluvní poutě navrhuje v jiných soudních sporech vedených proti žalovaným.

6. V daném případě je zjevné, že žalobkyně či její právní zástupce při koncipování žaloby o zaplacení smluvní sankce opominul v petitu žaloby navrhnout uhrazení příslušenství nezaplacené smluvní sankce a nyní se snaží toto vlastní pochybení napravit podanou žalobou.

7. Žalovaní považují takto uplatněný nárok za neoprávněný a jednání, kterým žalobkyně záměrně a bezdůvodně působí újmu žalovaným a je tak v rozporu s ust. § 3 odst. 1 OZ a jedná se o zjevné zneužití práva, které nepožívá ochrany dle § 8 občanského zákoníku.

8. Žalovaní uplatňují námitku pomlčení.

9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne 8. 9. 2014 nájemní smlouvu č. NAP/83/01 [číslo] k předmětu nájmu - části pozemku o výměře 18 m² před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], obec Praha, a to na dobu určitou do [datum]. Žalovaní vystupovali ve smlouvě jako nájemci s adresou uvedenou v nájemní smlouvě u žalované 1) [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ] a žalovaného 2) [ulice a číslo], [obec a číslo]. V čl. VI bod 5. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že veškeré písemnosti, výzvy a oznámení se doručují na adresu pronajímatele nebo nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. Dle čl. VIII., bod 3: nevylučuje - li to povaha závazku, pak platí, že jsou všichni nájemci zavázáni k plnění povinností z této smlouvy, jakož i povinností s ní souvisejících, společně a nerozdílně. V článku VI. a VII. je upraven způsob doručování poštovním doručovatelem. V čl. II. bod 1. písm. b) je sjednána smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši 10 000 Kč za den prodlení. (viz důkaz nájemní smlouva NAP/83/01 [číslo] ze dne 8. 9. 2014)

10. Soud má dále za prokázané, kdy účastníci učinili toto tvrzení nesporným dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že žalovaní v období od [datum] do [datum] nepředali předmět nájmu žalobci dle nájemní smlouvy ze dne [datum].

11. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval dopisem ze dne [datum] žalované k úhradě částky za faktické užívání za část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a dále i dle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy č. NAP/83/01 [číslo] a dále částky za nevyklizení předmětu nájmu smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši 1.530.000 Kč a od [datum] do [datum] částku 1. 200.000 Kč. S datem splatnosti [datum]. Tato výzva byla doručena do sféry vlivu adresátů dne [datum] (viz důkaz výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], vč. dodejky)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil žalobou ze dne [datum] nárok na zaplacení částky ve výši 1.530.000 Kč, a to z titulu zaplacení smluvní pokuty dle nájemní smlouvy č. NAP/83/01 [číslo] ze dne 8. 9. 2014. Ve věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 15. 1. 2020, kterým žalobě vyhověl. Tento rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným. (viz důkaz spis OSP1 – RU čj. [číslo jednací] ze dne 15. 1. 2020)

13. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval žalované přípisem dle § 142a o.s.ř. ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve výši 333.152,78 Kč, která představuje úroky z prodlení za pozdní úhradu smluvní pokuty dle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy. Úrok z prodlení požaduje žalobce z částky 1.530.000 Kč za období od [datum] do [datum]. Výzva byla dodána do sféry vlivu žalovaného č. [datum] 2020 a žalovaného [číslo] [datum] (viz důkaz předžalobní výzva ze dne [datum] s dodejkami)

14. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to tabulka s výpočtem úroků z prodlení (interní dokument žalobce), nařízení hl.m. [obec] [číslo] výňatek z přílohy [číslo] k nařízení [číslo].

15. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“ OZ“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 628 OZ u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno.</i> <i>Podle § 629 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.</i> 16. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve rekapituluje, že předmětem žaloby je toliko zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty, a to za období od [datum] do [datum], kdy zaplacení smluvní pokuty bylo pravomocně uloženo žalovaným v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 39 C 189/2018-27 ze dne 15. 1. 2020. Úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty tak, jak byli žalovaní vyzvání dopisem ze dne [datum] (viz výše).

17. Obecně k uplatněnému nároku lze konstatovat, že následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je vznik oprávnění věřitele požadovat úroky z prodlení. Toto oprávnění věřitele je vázáno na to, že věřitel řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti. Úroky z prodlení jsou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí.

18. V posuzované věci z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaní byli povinni uhradit nejpozději k termínu splatnosti dne [datum], určeném ve výzvě ze dne [datum], částku ve výši 1.530.000 Kč, což neučinili. Žalobci se tak dostali do prodlení s plněním peněžitého dluhu počínaje dnem následujícím po určené lhůtě splatnosti a žalobci tak přísluší dle § 1970 OZ zákonný úrok z prodlení.

19. Ve vztahu k počátku běhu promlčecí doby, která je třeba zdůraznit, že jestliže je čas plnění ujednán nebo jinak stanoven (např. právní normou), je dlužník povinen plnit i bez vyzvání. V takovém případě běží promlčecí lhůta bez dalšího ode dne, kdy se stal závazek dospělým (splatným). Jestliže čas plnění není ustaven, musí věřitel dlužníka k plnění vyzvat a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě. Za takových okolností počíná zpravidla tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku u soudu běžet ode dne, kdy právo bylo u dlužníka uplatněno (nikoli od splatnosti závazku, neboť ten se stane splatným až bez zbytečného odkladu po výzvě).

20. Otázkou počátku běhu promlčecí doby u práva na úroky z prodlení se zabýval také Nejvyšší soud ČR (např. v rozsudku ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, v rozsudku č.j. 26 Cdo 3296/2016 ze dne 6. dubna 2017, rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 10. března 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009, a z 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, /ústavní stížnost podanou proti posléze citovanému rozhodnutí Ústavní soud odmítl usnesením ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 37/2013). [příjmení] jiné dovodil, že právo věřitele na úroky z prodlení vzniká v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako celek. Podle přesvědčení dovolacího soudu neexistuje jediný rozumný důvod, pro nějž by citované právní názory nebyly využitelné rovněž v případě promlčení práva na úroky z prodlení se splněním práva, u nějž nebyla doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí. Lze tudíž uzavřít, že v případě práva na úroky z prodlení se splněním peněžitého závazku, počíná promlčecí doba běžet dnem, kdy se dlužník ocitl – poté, co byl věřitelem požádán o plnění – v prodlení se splněním uvedeného závazku.

21. V posuzovaném případě bylo součástí zjištěného skutkového stavu rovněž zjištění, že dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalované, aby mu nejpozději do [datum] zaplatil smluvní pokutu ve výši 1.530.000 Kč. Jelikož splatnost smluvní pokuty není stanovena právním předpisem a v tomto případě ani nebyla určena jinak, nastala její splatnost poslední den lhůty tj. [datum] stanovené v dopise ze [datum], jímž žalobce požádal žalované o plnění. Žalovaní se tak ocitli v prodlení s plněním peněžitého dluhu v celkové výši 1.530.000 Kč následující den po uplynutí uvedené lhůty, tj. dnem [datum]; tímto dnem pak vzniklo žalobci právo na zaplacení úroků z prodlení z uvedené částky a současně počala u tohoto práva běžet tříletá promlčecí doba. Byla-li tedy žaloba na zaplacení úroků z prodlení podána u soudu dne [datum], stalo se tak před uplynutím uvedené promlčecí doby.

22. Pokud jde o výši úroku z prodlení, ta je dle § 1970 OZ stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích stanoví úrok z prodlení ve výši součtu repo sazby [obec] národní banky a nejméně osmi procentních bodů, ve znění účinném v rozhodném období. Za požadované období tj. od [datum] do [datum] činí výše zákonného úroku z prodlení z částky 1.530.000 Kč částku v celkové výši 333.498,08 Kč, kdy žalobce požaduje pouze částku ve výši 333.152,78 Kč, kdy v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno shora ve výroku ad. I.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náklady nezastoupeného účastníka v celkové výši 17.858 Kč, a to s odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR a i Nejvyššího soudu ČR, které se opakovaně přiklonily k názoru, že u statutárních měst (mimo jiné výslovně též u hlavního města Prahy) lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srov. například rozhodnutí Ústavního soudu z [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze [datum], sp. zn. II. ÚS 376/12, z [datum], sp. zn. I. ÚS 2510/13, a z [datum], sp. zn.

III. ÚS 1510/13, a rozhodnutí Nejvyššího soudu z

26. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, z 10. června 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, ze 4. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, či ze 7. ledna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1151/2015). V rozhodované věci soud konstatuje, že úhrada úroku z prodlení nepředstavuje spor mimořádně složitý, je standardním sporem, který soudy projednávají v občanském soudním řízení. Náhrada nákladů tak žalobci přísluší ve výši uhrazeného soudního poplatku 16.658 Kč a paušální sazbě 300 Kč za každý ze 4 úkonů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. za výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření k věci a účasti při jednání soudu [datum], celkem 1 200 Kč.