65 C 140/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 20.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75% p.a.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 41.698 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1070 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že jako znalec vyhotovil a dodal znalecký posudek [číslo] [rok], žalovanému, který mu doručil dne 22. listopadu 2019 a následně pak ještě opakovaně. Současně byla dohodnuta i cena 20.000 Kč. Přičemž jde i o cenu obvyklou.

2. Žalobce dále uvedl, že vypracování znaleckého posudku si objednal za žalovaného pan [celé jméno svědka], s vědomím a součinností většinového společníka [celé jméno svědka]. Posudek byl objednán a vypracován po dohodě jako podklad pro další znalecký posudek jiného znalce za účelem určení ceny zboží ve Vašem obchodě na [anonymizováno] [jméno] [jméno] v [obec].

3. Předmětem znaleckého posudku žalobce byla inventarizace a identifikace užitých (drahých) kovů, z něhož bylo zboží vyrobeno, dále určení ryzosti drahých kovů a dále identifikace drahých kamenů použitých ve špercích. S identifikací kamenů se pojí rovněž určení, zda se jedná o drahé kameny přírodní, syntetické či přírodní, u nichž byla uměle zlepšena jejich kvalita či čistota.

4. Fyzickou prohlídku obchodu žalované pro účely vypracování účtovaného znaleckého posudku spojenou s dokumentací provedl žalobce dne 20. listopadu 2018. Posudek ([číslo] [rok]) byl vypracován a předán panu [celé jméno svědka] a na jeho pokyn rovněž znalci [příjmení] dne 22. listopadu 2018.

5. Žalobce zastoupen advokátem zaslal žalovanému před podáním žaloby dne 17. 3. 2020 předžalobní výzvu a upomínku. Žalovaný ani tak dosud z předmětného dluhu nezaplatil ani část.

6. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalovaný si není vědom, že by uzavřel jakýkoliv smluvní vztah s žalobcem, či zaslal objednávku žalobci, nebo ho oslovil jakoukoliv jinou formou na vypracování znaleckého posudku. Jak uvádí žalobce, že si předmětný posudek objednal pan [celé jméno svědka] s vědomím a součinností většinového společníka [celé jméno svědka] se v žádném případě nezakládá na pravdě.

7. Žalovaný dále uvedl, že v rámci inventarizace žalovaného byl žalovaným osloven soudní znalec [příjmení] [celé jméno svědka], se kterým byla řádně uzavřená smlouva a který vypracoval znalecký posudek v daném oboru [číslo] [rok] ze dne 21. 12. 2018. Tento znalecký posudek byl řádně doručen žalovanému tzv. na dobírku a žalovaný za něj řádně uhradil cenu ve výši 20.000 Kč.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný je obchodní společnost právní formy společnost s ručením omezeným, kdy v rozhodném období tj. (2018 2020) byl většinovým společníkem [celé jméno svědka] ([datum narození]). Jménem společnosti jednal jednatel samostatně. Jednatelem byla v rozhodném období [jméno] [příjmení] ([datum narození]). (viz důkaz výpis z obchodního rejstříku žalované, s historií, ze dne 15. 4. 2021, veřejný výpis z živnostenského rejstříku [právnická osoba] s historií, ze dne 15. 3. 2021)

9. Soud má dále za prokázané, že znalec [příjmení] [celé jméno svědka], [IČO], znalec jmenovaný [název soudu] pro obory drahé kameny a kovy, odvětví určování pravosti a ryzosti, ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na ceny a odhady kamenů drahých a šperkových a drahých kovů vypracoval znalecký posudek [číslo] [rok] dne 21. 12. 2018, pro zadavatele žalovaného, přičemž účelem znaleckého posudku bylo ocenění zlatých a stříbrných šperků s granáty. Znaleckým úkolem bylo provést velkoobchodní ocenění zbytku zásob zlatých a stříbrných šperků. (viz ZP [číslo] [rok] ze dne 21. 12. 2018 [anonymizována dvě slova]. [příjmení])

10. Soud má dále za prokázané, že znalec [příjmení] [celé jméno svědka] vystavil žalovanému fakturu [číslo] za vyhotovení znaleckého posudku na smluvní cenu 20.000 Kč, kterou následně žalovaný uhradil formou dobírky. (viz důkaz [anonymizováno] [číslo] ze dne 21. 12. 2018 [anonymizováno] [příjmení], Potvrzení [číslo] o úhradě dobírky ze dne 27. 12. 2018)

11. Soud má dále za prokázané, že žalobce vypracoval znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne 22. 11. 2018, kdy účelem posudku je ověřit pravost kamenů ve špercích a provést inventarizaci předložených předmětů na základě nákupních dokladů, faktur, skladových karet atd. Jako zadavatel posudku je uvedeno:„ tento posudek si vyžádal pan [celé jméno svědka] ([obec]) zastupující firmu [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec], DIČ: [anonymizováno]“. [obec] fyzické kontroly zboží: [příjmení] [jméno] [jméno], [obec] [část obce]. Dne 20. 11. 2018 (viz důkaz ZP [číslo] [rok] ze dne 22. 11. 2018, výpis ze znaleckého deníku z roku 2020)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce vystavil fakturu [číslo] dne 2. 1. 2019 na částku 20.000 Kč za vypracování znaleckého posudku [číslo] [rok]. Žalobce zaslal fakturu v příloze e-mailu ze dne 31. 12. 2018 na adresu [email] s průvodním textem:„ Dobrý den, pane [celé jméno svědka], dovoluji si Vám popřát vše nejlepší v novém roce a především pevné zdraví. V příloze Vám zasílám fakturu za znalcovské služby (20.000 Kč). Druhých 20.000 Kč Vám bude účtovat [anonymizována dvě slova]. [příjmení], který zboží ohodnocoval. S pozdravem [celé jméno žalobce]“. V emailu ze dne 6. 12. 2019 zaslaném na stejnou adresu v 10. 44 [anonymizováno] uvádí žalobce, že ještě jednou zasílá fakturu za služby znalce a v čase [číslo] [anonymizováno] znalecký posudek. (viz důkaz [anonymizováno] [číslo] ze dne 2. 1. 2019, email 31. 12. 2018, 6. 11. 2019)

13. Z emailu ze dne 16. 11. 2018 odeslaného žalobcem na adresu [email] se podává, že žalobce sděluje, že může adresáta navštívit v úterý dne 20. 11. 2018 na letišti. (viz důkaz email ze dne 16. 11. 2018)

14. Soud má dále za prokázané, že dopisem ze dne 1. 4. 2020 reagoval žalovaný (prostřednictvím jednatelky [jméno] [příjmení]) na předžalobní výzvu žalobce ze dne 17. 3. 2020 tak, že uvedl, že posudek v celkové výši 20.000 Kč jsme uhradili hotově při jeho obdržení na dobírku. Dále uvedl, že mu není známo, že bychom měli hradit ještě jednou 20.000 Kč žalobci. (viz důkaz reakce na předžalobní výzvu žalobce ze dne 1. 4. 2020)

15. Soud má dále za prokázané, že [celé jméno svědka] zaslal znalci [příjmení] email ze dne 18. 11. 2018 ze kterého se podává, že sděluje:„ posudek bude adresován a placen [celé jméno svědka] (myslím že to objednal [právnická osoba]) … Doufám že Vám ty informace alespoň trochu pomůžou. Hezký zbytek večera [jméno]“ (viz důkaz emailová komunikace mezi [celé jméno svědka] a znalcem [příjmení] ze dne 18. 11. 2018)

16. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal znalci [příjmení] email dne 29. 11. 2018, ze kterého se podává:„ Ahoj [anonymizováno], mám na Tebe prosbu, Oslovil mě [celé jméno svědka], že potřebuje ohodnotit zboží v prodejně. Zboží je staré [číslo] let, zoxidovatělé, místy poničené. Většina kamenů je pyrop almandin, pouze zanedbatelná část je český granát (u většiny kamenů není Cr peak v ramanově spektru, nesedí index atd.). Cena je dohodnutá za posudek pro nás pro oba na 40.000 Kč Ať se daří [celé jméno žalobce]“ (viz důkaz emailová komunikace mezi žalobcem a znalcem [příjmení] ze dne 29. 11. 2018)

17. Z čestného prohlášení znalce [příjmení] [celé jméno svědka] ze dne 14. 7. 2020 se podává, že znalec uvedl:„ V průběhu listopadu 2018 mě oslovil znalec [příjmení] [jméno] [jméno] s tím, že ho oslovil klient, firma [právnická osoba], který požaduje vyhotovení znaleckého posudku na stanovení pravosti a finanční hodnoty šperkařského zboží, které se nachází v obchodě na [anonymizováno] [jméno] [jméno] v [obec]. [anonymizováno] [jméno] mi telefonicky sdělil, že připraví inventarizaci a potvrdí pravost a ryzost kovu a dále ověří pravost drahých kamenů použitých ve šperku, což vypracuje formou znaleckého posudku. Po obdržení jeho znaleckého posudku (který si měl podle dohody [anonymizováno] [jméno] účtovat přímo objednateli) jsem vypracoval následný znalecký posudek, který řešil na základě údajů z posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] pouze finanční hodnotu uvedeného zboží. Veškeré instrukce k provedení posudku [číslo] [rok] jsem obdržel pouze telefonicky od [jméno] [jméno], měl jsem za to, že jedná v této věci v zastoupení pana [celé jméno svědka] nebo pana [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] Mnou vyhotovený posudek jsem spolu s fakturou odeslal na dobírku poštou na adresu firmy [právnická osoba] Tato dobírka byla při převzetí posudku proplacena a tím mi byla faktura řádně uhrazena.“. (viz důkaz čestné prohlášení znalce [příjmení] [celé jméno svědka] ze dne 14. 7. 2020)

18. Při výslechu svědek [celé jméno svědka], [datum narození], uvedl, že pana [celé jméno svědka] (většinový společník žalovaného) zná řádově od roku 91, kdy spolu podnikali a [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zná od roku 2007, 2008, kdy spolu také podnikali. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl zaměstnancem firmy [právnická osoba], kterou svědek vlastnil. Svědek dále uvedl, že není a nebyl zaměstnancem žalovaného. K dotazu na průběh spolupráce mezi žalobcem a žalovaným svědek uvedl:„ Já jsem byl právě ten, který je propojil, protože jsem byl požádán [anonymizována dvě slova] v podstatě, že potřebujou ohodnotit sklady. Panem [celé jméno svědka], ale ten mě o to požádal a pak už jsem se bavil jenom v podstatě s panem [celé jméno svědka], jo, který jako zastupoval a byl v kancelářích. To už se pak pana [celé jméno svědka] netýkalo, takže jsem jim domluvil pana [celé jméno žalobce] a pan [celé jméno žalobce] vždycky, nevim, jak bych to popsal, on se svým způsobem je sice znalec a odhadce, ale většinu věcí nepodepisoval, jo. I když jeho manželka je taky odhadce, tak něco podepisovala jeho manželka a něco pan [příjmení], který s ním úzce spolupracoval. Takže on vždycky pro něj dělal, ja nevím, jak to říct, takovou tu pěšáckou práci, že to všechno zkontroloval, ohodnotil, sepsal a oni pak na to psaly ty znalecký posudky s těma kulatejma razítkama.“. K dotazu, co konkrétně pan [celé jméno svědka], tedy spol. [právnická osoba] chtěla, svědek uvedl:„ Chtěly, sháněly odhadce, kdo by byl schopen odhadnout šperky a ohodnotit kameny a to právě pan [celé jméno žalobce] umí, ten to dělá, ten se tím živí, ale samozřejmě ve spolupráci s manželkou a nebo s [příjmení]. Chtěly finančně ohodnotit sklady a stanovit v podstatě cenu, současnou cenu těch výrobků a drahých kamenů, který obsahovaly ty výrobky, jednalo se o šperky. [příjmení] znaleckého posudku.“ Svědek dále při výslechu uvedl k otázce, zda vznikl smluvní vztah mezi vámi a spol. [právnická osoba]:„ Ne. Já jsem byl jenom propojka, která je seznámila.“. K otázce, kdo zadal obsah znaleckého posudku a komu, svědek uvedl:„ Já jsem byl v podstatě u jednání, když pan [celé jméno svědka] to zadal panu [celé jméno svědka] a potom už jsem nebyl u toho, když si to pan [celé jméno svědka] domlouval s panem [celé jméno žalobce], to nevim. Myslim si, že to bylo na letišti nebo někde, já už nepamatuju, kde to bylo přesně, ale vim, že se dohadovali, že tam jsou ty sklady velký, a že to bude mít nějaký větší rámec, ten znaleckej posudek. Ale to se dohadovali jenom v podstatě pan [celé jméno svědka] s panem [celé jméno svědka], což byl jeho zaměstnanec nebo pravá ruka, kterej v podstatě zadával ty práce dál.“ Dále uvedl:„ Určitě to bylo zadáno panu [celé jméno žalobce], protože nikoho jinýho oni neznaj podle mě. Si myslím, se domnívám.“. K otázce na účast pana [příjmení] svědek uvedl:„ to je jak jsem vám říkal na začátku, v podstatě, pan [celé jméno žalobce] dělal toho pěšáka, ten dělal tu práci, že jednotlivý kusy ohodnocoval, sepsal všechny a nafotil všecky ty věci, co je potřeba, nevím teda v tomhle případě, ale to co se dělalo v jiných případech. Jo, a pak to v podstatě předával buď manželce a nebo panu [příjmení], který v podstatě k tomu napsal ten znalecký posudek.“. Dále svědek uvedl (soud připojuje přepis části výpovědi, ve které svědek vysvětluje způsob vzniku a rozsahu zadání znaleckého posudku): <i>„ Soud: Či-li, rozumím tomu správně, že znalecký posudek vypracovával [celé jméno svědka] na základě podkladů od pana [celé jméno žalobce]</i> <i>Svědek: Ano. Bylo to z toho důvodu, pardon, že pan [příjmení] je z [obec] a pan [celé jméno žalobce] pracuje tady v [obec], takže, aby zase pan [příjmení] nemusel tady bejt a trávit tady nevim 2-3 dny, tak se domluvili tímto způsobem.</i> <i>Soud: Dobře, chápu to správně, že to zadání pro spol. [právnická osoba] bylo: vypracujte mi znalecký posudek, kterým bude ohodnocení těch jednotlivých šperků.</i> <i>Svědek: Ano, domnívám se. Já jsem nebyl u toho, když pan [celé jméno svědka] to zadával dál, ale vím, že tohleto byly jakoby noty pro pana [celé jméno svědka], že takhle má pokračovat, u toho jsem byl u toho jednání, když pan [celé jméno svědka] to zadával panu [celé jméno svědka].</i> <i>Soud: Dobře a zaznělo někdy, že mají být vypracovány 2 znalecké posudky. Svědek: To nezaznělo, podle byl jenom jeden vypracován, ale podílely se na tom dva subjekty. To jsem je upozornil na začátku, že v podstatě, že pan [celé jméno žalobce] bude ten pěšák, který to udělá fyzicky a pak bude pan [příjmení], který to udělá k tomu tu agendu.</i> <i>Soud: Či-li, že bude vypracovaný jeden znalecký posudek panem [příjmení].</i> <i>Svědek: 1 znalecký posudek, ano.</i> <i>Soud: Který to vypracuje na základě podkladů pana [celé jméno žalobce].</i> <i>Svědek: Musel jsem to říct, proto, protože se to konalo na [anonymizováno] a oni potřebovali zas, aby on se tam mohl dostat, či- li pro něj vystavit nějakou kartu, aby mohl do [anonymizována dvě slova] a tyhle věci, takže u toho jsem pak nebyl, ale jednali pak už jenom s panem [celé jméno žalobce].</i> <i>Soud: Dobře, můžete se vyjádřit k tomu, jakou cenu měl mít znalecký posudek?</i> <i>Svědek: Mě bylo na začátku řečeno, že každej bude mít 20.000 z toho, jako 20 tisíc [celé jméno žalobce] a 20 tisíc [příjmení], jestli, jako faktury jsem neviděl, takže nevim jako.</i> <i>Soud: promiňte, ale tomu nerozumím. Sám jste uvedl, že cílem a zadáním tak, jak jste působil v rámci toho zprostředkování, bylo vypracování jednoho znaleckého posudku.</i> <i>Svědek: ano.</i> <i>Soud: také jste uvedl, že znalecký posudek vypracovával [celé jméno svědka], který k tomu využil podklady od pana doktora [celé jméno žalobce] s tím, že v tuto chvíli, ale hovoříte o tom, že měl být každý placen zvlášť?</i> <i>Svědek: No takhle se to na začátku dohadovalo. Já jsem je na to upozornil, že budou vystaveny 2 faktury, od [celé jméno žalobce] a od [příjmení]. Soud: A za co měla být vystavena ta druhá faktura od pana [celé jméno žalobce] Protože sám jste uvedl, že pan [celé jméno žalobce] poskytoval dílčí plnění pro vypracování toho znaleckého posudku, pak by asi logické bylo, aby celková cena znaleckého posudku, který měl být vypracován jeden, byla stanovena jednou částkou a následně, nechť tedy v rámci té subdodávky si to vypořádají znalci spolu.</i> <i>Svědek: Tomu rozumím, ale to byla, takhle to na začátku oznámili, já jsem to jenom předal dál a v podstatě pak jsem zjistil, že jsou tam nějaké neshody, takže.</i> <i>Soud: A můžete říct, vybavujete si, jaká měla být částka za ten znalecký posudek. Svědek: Já si myslím, že 20 tisíc a 20 tisíc, že se takhle domlouvali.</i> <i>Soud: A kdo s kým?</i> <i>Svědek: [příjmení] s [celé jméno žalobce], aby si to [celé jméno žalobce] fakturoval sám.</i> <i>Soud: Dobře.</i> <i>Svědek: To nebyla první akce, jako jo.</i> <i>Soud: Dobře a mohl byste soudu přiblížit, jak se zrcadlila tahle dohoda pana [anonymizováno] [příjmení] s panem [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ve vztahu k žalovanému?</i> <i>Svědek: To si myslím, že vůbec, nevím. To já jsem už, tyhle věci šly mimo mě úplně, já jsem byl jenom ta spojka, takže byl jsem u některých jednání, ale spíš u pana [příjmení] a pak jsem zjistil vlastně, že ty, ten znalecký posudek proběhl, trvalo to, mě pan [celé jméno svědka] říkal, že to trvalo strašně dlouho, takže nebyl spokojen s časem, ale pak už dál nevím, pak jsem akorát zjistil, že pan [celé jméno žalobce] není vyrovnanej po nějaký době, takže jsem říkal, že v podstatě, takhle se to domlouvalo na začátku, jenom jsem je na to upozorňoval a dál už nevím.</i> <i>Soud: Dobře, tedy jenom abych si to ujasnil, vy jste žádnou smlouvu s žalovaným neuzavíral ohledně vypracování znalecký posudků.</i> <i>Svědek: Ne.</i> <i>Soud: Také jste neuzavíral žádnou smlouvu s panem doktorem [celé jméno žalobce], případně s panem [anonymizováno] [příjmení], ať už písemně nebo ústně.</i> <i>Svědek: Ne.</i> <i>Soud: A také jste nebyl pověřen smluvně žalovaným k nějakému uzavírání smluvního vztahu?</i> <i>Svědek: Ne.“</i> <i>(viz důkaz výslech [celé jméno svědka], [datum narození])</i> 19. Z písemného vyjádření [anonymizováno] [celé jméno svědka] se podává:„ Přibližně začátkem prosince 2018 jsem byl poptán panem [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba], jestli bych mu doporučil soudního znalce za účelem ohodnocení veškerého zboží v provozovně (prodejně) na letišti [jméno] [jméno] v [obec]. Toto ohodnocení bylo třeba provést velmi rychle za účelem převodu společnosti. Vlastní organizace návštěvy provozovny byla za [právnická osoba] svěřena panu [celé jméno svědka]. [příjmení] [celé jméno svědka] jsem doporučil soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno] s tím, že on bude moc provést pouze inventarizaci a identifikace šperků, drahých kovů a drahých kamenů ve špercích a následně výpočet ceny bude svěřen jinému znalci. S tímto postupem [celé jméno svědka] souhlasil. <i>celé zakázce jsem osobně vyrozuměl v několika málo následujících dnech [anonymizováno] [jméno], s tím, že celá zakázka velmi spěchá, dále že bude nutné zajistit druhého znalce, co provede vlastní výpočet ceny a rovněž jsem ho upozornil, že vlastní prodejna [právnická osoba] se nachází na [anonymizováno] [jméno] [jméno] v již střežené části - [anonymizována čtyři slova]). Tedy je nutné s dostatečným předstihem kontaktovat pana [celé jméno svědka], aby mi ([anonymizováno] [jméno]) vyřídil veškeré formality ke vstupu do této části ([anonymizováno]) a zároveň uvědomil i obsluhu prodejny, aby o návštěvě znalce s předstihem věděli a spolupracovali s ním.</i> <i>Osobně jsem byl přítomen telefonickému hovoru [anonymizováno] [jméno] s panem [celé jméno svědka], kde mu bylo znovu potvrzeno, že na posudku musejí pracovat dva znalci, a tedy bude dvakrát fakturováno po 20.000 Kč tj. dohromady 40.000 Kč. Telefon byl daný na hlasitý poslech, takže jsem rozuměl celému telefonátu.</i> <i>Od pana [celé jméno svědka] jsem [anonymizováno] [jméno] rovněž předal na USB klíči s podklady pro inventarizaci a dva katalogy šperků.</i> <i>Na celý průběh práce, tedy vlastní rekognoskaci, vizuální kontrolu, inventarizaci i identifikaci jsem se několikrát znalce [příjmení] [jméno] zeptal. V této věci mi bylo odpověděno pouze neurčitě, že„ vše probíhá, resp. po čase proběhlo, ale znalec ([anonymizováno]. [jméno]) je vázán mlčenlivostí“. (viz důkaz prohlášení [anonymizováno] [celé jméno svědka])</i> 20. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození], vyplynulo, jak svědek uvedl, že ke společnosti žalovaného nemá žádný vztah, ani pracovní vztah. K průběhu spolupráce se žalobcem svědek uvedl, že jej pan [celé jméno svědka] pověřil, aby připravil podklady pro inventarizaci materiálu, jako takového a podklady pro vypracování znaleckého posudku. Dále uvedl:„ Byl jsem kontaktován panem [celé jméno žalobce], myslím, že pan [celé jméno svědka] byl u toho, zavolal telefonem a pan [celé jméno žalobce] mi nadiktoval ty své osobní údaje, kontakt, apod., abych věděl, kam poslat materiály, atd., poněvadž na [anonymizováno] bylo potřeba umožnit přístup do prostoru [anonymizováno] toho ochranného pásma a to jsem udělal. Připravil jsem podklady, technickou záležitost a kontaktoval jsem paní [příjmení] s tím mým požadavkem na to a ta vyřídila ty vstupní formality, které k tomu patří, aby na ten den mohl pan doktor tam přijít a provést svoji práci.“. K otázce na základě jakého pověření jste realizoval tuto činnost pro společnost [právnická osoba] svědek uvedl:„ Z toho důvodu, že mě o to požádal pan [celé jméno svědka], protože mojí pracovní náplní je provádět inventury v rámci firmy a kontroly….“. K dotazu o jakou firmu se jedná uvedl:„ [právnická osoba] [celé jméno svědka], v rámci té firmy a protože, v kanceláři, kde sedím, je firem asi 6, tak tam pracujeme všichni a tak se známe navzájem a protože já dělám inventury nadále v těch obchodech, tak mě požádal o to, protože jsem měl přístup k těm datům, k těm skladovým zásobám po té datové stránce, tak jsem to připravil.“. Svědek dále uvedl:„ Byl jsem požádán o to, co všechno je potřeba připravit, takže já jsem stáhl data na flašku, seřadil jsem je podle potřeby, jak bylo potřeba a předal a nic jiného jsem nedělal, to už byla záležitost pana doktora.“ K otázce, zda komunikoval s panem [příjmení] svědek uvedl, že nikoliv, nikdy ho neviděl. Svědek dále uvedl:„ Já jsem ten záznam dal panu [celé jméno svědka], ten s ním byl v kontaktu, já jsem promluvil s panem [celé jméno svědka], nikdy jsme se neviděli, nikdy jsme se nepotkali a nepředávali osobně…. Tím to pro mě skončilo, domluvili jsme se, pan [celé jméno svědka] řekl, až to budeš mít hotové, dej mi vědět, tak já jsem byl hotov, předal jsem mu ten materiál a tím to skončilo. Více jsem s tím neměl nic společného. Byla tam jedna věc, že když se vyřizovala vstup na to [anonymizováno], tak vím, že jsem předal špatné jméno, já jsem napsal [jméno] a pan [příjmení] se potom ohradil, že je [celé jméno žalobce], aby to bylo vystaveno na správnou osobu, tak se dělala oprava, takže tam byla nějaká zpětná vazba a paní [příjmení] v té době jsem předal všechny tyto údaje, č. OP, jméno a proběhlo to, myslím si, že s tím žádný problém nebyl.“. Ze svědecké výpovědi dále vyplynulo, že svědek k dotazu, zda mu bylo sděleno, zda na věci mají pracovat dva znalci, uvedl:„ Ne, bylo mi řečeno, abych připravil podklady pro pana [příjmení] [celé jméno žalobce]. Jestli na tom bude zainteresován ze strany pana [celé jméno svědka] nebo ze strany pana [celé jméno žalobce], pro mě to byla práce navíc, já jsem neměl žádný zájem něco dělat, byl jsem rád, že jsem udělal svoji práci, předal jsem podklady a tím to pro mě haslo…… Pan [celé jméno svědka] mi požádal o to, abych tyto věci udělal a došel k tomu z toho důvodu, že já jsem pro tyto firmy, jeho firmy, pracuji jako kontrolor, chodím na provozovny jednotlivých obchodů a dělám kontrolu materiálu obecně, to znamená materiálu, který se prodává, dělám i kontrolu, když už tam jsem, tak kontroluji hasicí přístroje a různé věci. Abych mohl tuto kontrolu provádět, tak musím mít v ruce nějaký zdroj toho, abych mohl na základě toho provádět samotnou fyzickou kontrolu. A to vždy probíhá tak, že dopředu avizuji, ohlásím, že kontrola proběhne v té a té době, někdy chodím sám, ale ve většině případů si beru kolegu, v té době jsem měl ještě kolegyni, další dva lidi, kteří nám v tom chodili pomáhat, aby ta inventura trvala co nejkratší dobu.“. K otázce zda pan [příjmení] [celé jméno svědka] Vám řekl, že znalec, který bude vypracovávat znalecký posudek je pan [příjmení] [celé jméno žalobce] Svědek uvedl:„ Ne, řekl mi, připrav podklady pro pana doktora, to jsem připravil, ale jestli ten pan doktor je ten znalec, to nevím, to jsem nevěděl, samozřejmě jsem předpokládal, že je to člověk, který věci rozumí, proto to chce, to vyplývá z věci, ale jestli bude dělat nějaký posudek konkrétně pan doktor, to jsem nevěděl. Ale, že posudek bude, to jsme věděli, samozřejmě, proto jsme to zadávali.“. <i>21. (viz důkaz výslech svědka [celé jméno svědka])</i> 22. Z účastnického výslechu [celé jméno svědka], [datum narození], vyplynulo, a účastník uvedl, že znalecký posudek byl v rámci skupiny [právnická osoba] [anonymizováno], zadán pro účely obchodní transakce, kdy chtěli prodat společnost. Účastník uvedl:„ Já jsem oslovil pana [celé jméno svědka], to je můj dlouhodobý bývalý obchodní partner z [obec], který jednak vyráběl šperky a měl v tomto hodně znalostí, tak jsem ho zavolal, protože je to můj známý taky a ten říkal, že se o to postará, že mi sežene soudního znalce, kterého mi sehnal….. pan [celé jméno svědka] mi zavolal, že má toho pana [příjmení] [příjmení] a já jsem ho nakontaktoval na svého zaměstnance na pana [celé jméno svědka], který s ním vše komunikoval. Pro mě v tuto chvíli vlastně ta aktivita skončila, tím, že jsem vlastně propojil svého zaměstnance s tím soudním odhadcem, kterého znal pan [celé jméno svědka]“ ….Já jsem zavolal panu [celé jméno svědka], kterého jsem požádal, aby mi sehnal soudního znalce. Ten mi zavolal, že má pana [příjmení] [příjmení] a ten je schopen za smluvní cenu, to jsme si dohodli s panem [celé jméno svědka], já jsem se ho zeptal, kolik stojí takový soudní odhad, řekl mi, že pan [příjmení] by chtěl 20 000 za to, já jsem říkal O. K., 20 000 je dobrá cena, kterou zaplatím a ostatní komunikaci já už jsem s žádným soudním znalcem neměl kromě toho, že mi pak volal pan [celé jméno žalobce] někdy až potom, další rok.“. K dotazu, jakým způsobem se k věci dostal pan [celé jméno svědka], účastník uvedl:„ Pan [celé jméno svědka], jelikož u mě má funkci skladníka, dělá mi všechny inventury ve všech firmách, ve všech obchodech, tak má samozřejmě na starost, že připravil to zboží, které pak musel ukázat tomu soudnímu znalci, který na základě toho předložení vypracoval ten soudní odhad.“ …. v podstatě, já jsem se spojil s panem [celé jméno svědka], který mi dohodil pana [příjmení] a pak už jen šla komunikace pan [příjmení], pan [celé jméno svědka]. Já jsem prostřednictvím pana [celé jméno svědka] se domluvil s panem Jiránkem…..já si myslím, že žádná smlouva nebyla, že prostě byl akorát dodán soudní odhad a na základě toho, protože to bylo na dobírku, bylo domluveno s panem [příjmení], že to pošle na dobírku a zaplatí se to, takto je pro mě jediný nějaký doklad, který v tomto figuruje a který je písemný.“. K otázce kdo komunikoval zadání znaleckého úkolu a realizaci znaleckého úkolu s panem [příjmení], kdo? Účastník uvedl:„ Já ani nevím, protože říkám, já jsem předal tu informaci, pan [celé jméno svědka] mi říkal, mám tady pana [anonymizováno] [příjmení], který je schopen to zprocesovat, má kulaté razítko, je na to oprávněn, potřebovali jsme to rychle, je schopen to udělat. Já jsem říkal výborně, pan [celé jméno svědka] připraví pro pana [příjmení] materiály a všechno proběhne tímto způsobem. Více já o tom fakt nevím.“. (viz důkaz účastnický výslech [celé jméno svědka])

23. Dále byly v řízení provedeny výslechy [anonymizováno] [celé jméno svědka] a účastnický výslech žalobce, na které je v skutkových souvislostech odkazováno níže. (viz důkaz výslechy [anonymizováno] [celé jméno svědka] a účastnický výslech žalobce)

24. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: výpočet odměny za zpracování znaleckého posudku dle zákona o znalcích a tlumočnících a příslušného prováděcího předpisu, e-mailová komunikace ze dne 17. 3. 2021, 25. 3. 2021, 31. 3. 2021, 13. 4. 2021, e-mail o odeslání ze dne 16. 3. 2020, upomínací emaily.

25. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: rozhodnutí o jmenování žalobce znalcem, předsedou [název soudu], rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] (přílohou), účetní závěrka [právnická osoba], za rok 2018 a 2017, ze dne 30. 6. 2018, seznam publikací znalce a scany prvních stran vydaných knih, zpráva osob provádějících ostrahu na [anonymizováno] [obec], celních orgánů z téhož místa, účastnický výslech [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], (zemřela-poznámka soud), 3 katalogy předložené žalobci ze strany žalovaného, knihy, jejichž spoluautorem je žalobce, časopisy, jejichž spoluautorem je žalobce, seznam publikací žalobce, fleška – ohledáním, katalogy – ohledáním, vysokoškolský diplom z [anonymizována dvě slova] opravňující užívat titul [anonymizováno] Číslo diplomu [číslo] (r. [rok]), vysokoškolský diplom z [anonymizována dvě slova] opravňující užívat titul [anonymizováno] Číslo diplomu [číslo] (r. [rok]), certifikace [anonymizováno] [číslo] z 25. 2. 2020, účast na kurzu identifikace upravovaných diamantů 9. 2. 2008, složení zkoušky z třídění diamantů 14. 7. 2006, vysokoškolský diplom z [anonymizována dvě slova] [obec] opravňující užívat titul [anonymizováno], osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech: Zkoumání geologické stavby a Geochemie. Vydané [stát. instituce] č. [rok] [rok], potvrzení proděkana [anonymizována dvě slova] o vedení Kurzu mineralogie se zaměřením na gemologie v letech 2005 -2006, jmenovací dekret znalcem v oboru Drahé kovy a kameny se specializací na posuzování pravosti. Vydáno [název soudu] (číslo znalce: [číslo] [rok]), výslech PZ žalobce ohledně telefonátů s PZ žalovaným. <i>Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) platí, že závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.</i> <i>Podle § 1724 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.</i> <i>Podle § 1725 OZ smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.</i> <i>Podle § 1731 OZ z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.</i> <i>Podle § 1732 OZ právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.</i> <i>Podle § 164 OZ člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.</i> <i>Podle § 166 OZ právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.</i> 26. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že má za prokázané, že žalobce vypracoval znalecký posudek ([číslo] [rok], dále také:„ předmětný znalecký posudek“), za který vyúčtoval žalovanému cenu 20.000 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Základem sporu je odlišný názor žalobce a žalovaného na to, zda bylo zadáno vypracování předmětného znaleckého posudku žalobci žalovaným, respektive, zda mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřená smlouva, na jejímž základě žalobce plnil žalovanému a ten byl následně povinen poskytnout protiplnění spočívající v zaplacení žalobou uplatněné částky. Soud předesílá, že pokud žalobce měl uzavřít s žalovaným jakýkoliv smluvní vztah, mohl tak učinit s jednatelem společnosti (viz výše výpis z OR, kdy jediným jednatelem byla v rozhodném období [jméno] [příjmení]), případně za podmínek § 166 OZ se zaměstnanci společnosti. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, žalobce s jednatelem žalovaného (tj. s [jméno] [příjmení]) o žádné smlouvě, jejímž předmětem by bylo vypracování znaleckého posudku, nejednal. Tuto skutečnost netvrdil ani sám žalobce, ale ani z provedeného dokazování (viz výše emailová komunikace, výslechy svědků) toto nevyplynulo.

27. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem a žalovaným (ale ani žádnou další osobou) nebyla sjednána písemná smlouva, ani neprobíhala žádná písemná komunikace ohledně obsahu smlouvy, jejímž předmětem by bylo vypracování předmětného znaleckého posudku (viz výše důkazy svědecké výpovědi [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], účastnická výpověď [celé jméno svědka], [celé jméno žalobce]). Tuto skutečnost ani žalobce netvrdil.

28. Pokud tedy mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní vztah (§ 1724 a násl. OZ), bylo tak učiněno ústní formou. Soud se tak zaměřil na svědecké výpovědi, a vzhledem k povaze věci a důkazní nouzi účastníků, i na účastnické výpovědi. Jak bude uvedeno níže, z jednotlivých svědeckých výpovědí nevyplývají zcela jednoznačné závěry o rozsahu sjednaného plnění, způsobu provedení, dodání a způsobu platby. Soud na tomto místě považuje za účelné poukázat na nedůslednost účastníků při sjednávání jejich vzájemného smluvního vztahu, přičemž, byť při jen minimální snaze postupovat jako profesionál (například zaslání emailu s potvrzením rozsahu, ceny způsobu provedení a placení), by účastníci eliminovali riziko vzniku tohoto sporu. Z provedeného dokazování vyplynulo zásadní nerespektování a nerozlišování subjektivity právnických osob všemi zúčastněnými osobami, kdy pan [celé jméno svědka] byl vlastníkem více společností, za které jednal, aniž bylo zřejmé za kterou ze společností, a z jakého titulu. Svědek [celé jméno svědka] vystupoval jako zprostředkovatel, aniž však sám rozlišoval a definoval, za koho a v jakém rozsahu jedná, kdy opakovaně uváděl, že pro něj byl partner pan [celé jméno svědka], ale v konečném důsledku odkazoval na společnost panem [celé jméno svědka] ovládanou tj. žalovaného (viz email ze dne 18. 11. 2018). Zcela stranou pak zůstával jednatel žalovaného. Obdobně také angažmá pana [celé jméno svědka] ve věci sjednání znaleckého posudku a jeho následné realizaci poukazuje na nerozlišování mezi činností pro pana [celé jméno svědka] a jednotlivých právnických osob, které vlastní. Ač sám tvrdil, že nebyl zaměstnancem žalovaného, na základě pokynů pana [celé jméno svědka] zajišťoval pro žalovaného přípravu vypracování znaleckého posudku (zajištění podkladů a přístupů do provozovny pro žalobce).

29. Žalobce uvedl, že první informaci o potřebě vypracovat znalecký posudek získal od svědka [příjmení], o kterém věděl, že je dlouholetý dodavatel firem pana [celé jméno svědka]. Následně zavolal panu [celé jméno svědka], a dohodli se co se má udělat. [příjmení] [celé jméno svědka] poslal občanku a dohodli se, že má přijet na [anonymizováno], kde byla provozovna žalovaného, a ve které byly umístěné šperky, jejichž ocenění a pravost byla předmětem znaleckých posudků. Současně žalobce uvedl, že hovořil s panem [celé jméno svědka], se kterým sjednal, že je třeba udělat znalecký posudek na ocenění obchodu, přičemž jej žalobce informoval o skutečnosti, že ocenění musí udělat někdo, kdo má na razítku ekonomie drahé kovy a kameny, protože žalobce jej nemá. [příjmení] [celé jméno svědka] sdělil, že bude třeba vypracovat dva znalecké posudky a budou fakturovány dvě částky po 20.000 Kč (viz důkaz účastnický výslech žalobce)

30. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že sdělil panu [celé jméno svědka], že vypracování znaleckého posudku bude nadvakrát, žalobce bude dělat praktickou část a doklady [obec] (míněno znalec [příjmení] – poznámka soudu). Uvedl:„ To já jsem to pochopil úplně jinak jako. Já jsem to pochopil tak, že znalecký posudek bude jeden a dva pracovníci, každý odvedl svůj díl práce na tom, jo. Takže já nevím, jestli byly dva znalecké posudky, to netuším. Já jsem myslel, že jeden je, jo a že v podstatě tu, jak to říct, tu manuální práci odvedl pan [celé jméno žalobce] a tu administrativní pan [příjmení]“. K sjednané ceně sdělil, že se komunikovalo dvakrát dvacet tisíc. (viz důkaz výslech svědka [celé jméno svědka])

31. Svědek [příjmení] sdělil ohledně spolupráce:„ Já myslím, že mě první volal [anonymizováno] [celé jméno žalobce], že zpracoval posudek pro tuto společnost a že oni potřebují provést ocenění nějakého toho zboží. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] není znalcem v oboru ekonomika, takže se mně zeptal, zda bych byl ochoten tohle případně zpracovat a jestli může dát na mně kontakt, myslím panu [celé jméno svědka] z téhle společnosti. Já jsem mu řekl, že ano. Myslím si, že mi potom volal, pan [celé jméno svědka] nějak se mně zeptal na to, vím, že tam byl jako velmi krátký termín, a navíc to bylo před Vánoci, jako, ale nakonec jsem odsouhlasil, že to zpracuji, dostal jsem nějaké ty podklady od [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. Já jsem ty okolnosti, myslím v tom posudku svým, popsal. Potom jsem to s doktorem [celé jméno žalobce] jako konzultoval ještě celý, no a vypracoval jsem posudek. Ten jsem odeslal na tu požadovanou adresu, ale poslal jsem to na dobírku a oni to vyzvedli a platba mi přišla na účet. …. Pan [celé jméno žalobce] provedl to gemologické ohledání, soupis zboží, který ale měl pan [celé jméno svědka], čili já jsem jako laicky stručně řečeno hodnotil to, co pan [celé jméno žalobce] posoudil z hlediska prostě odborného a z hlediska věcného, možná.“ (viz důkaz výslech svědka [příjmení])

32. Je třeba zdůraznit, že uvedená tvrzení přednesená svědkem při výslechu se rozcházejí s písemným čestným prohlášení znalce [příjmení] [celé jméno svědka] ze dne 14. 7. 2020 ve kterém uvedl:„ Veškeré instrukce k provedení posudku [číslo] [rok] jsem obdržel pouze telefonicky od [celé jméno žalobce], měl jsem za to, že jedná v této věci v zastoupení pana [celé jméno svědka] nebo pana [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] Mnou vyhotovený posudek jsem spolu s fakturou odeslal na dobírku poštou na adresu firmy [právnická osoba] Tato dobírka byla při převzetí posudku proplacena a tím mi byla faktura řádně uhrazena.“.

33. Jak již bylo uvedeno výše, z účastnického výslechu [celé jméno svědka] (většinový vlastník žalovaného) vyplynulo, že znalecký posudek byl v rámci skupiny [právnická osoba] [anonymizováno] zadán pro účely obchodní transakce, kdy chtěli prodat společnost. Jak uvedl:„ Já jsem oslovil pana [celé jméno svědka], to je můj dlouhodobý bývalý obchodní partner z [obec], který jednak vyráběl šperky a měl v tomto hodně znalostí, tak jsem ho zavolal, protože je to můj známý taky a ten říkal, že se o to postará, že mi sežene soudního znalce, kterého mi sehnal….. pan [celé jméno svědka] mi zavolal, že má toho pana [příjmení] [příjmení] a já jsem ho nakontaktoval na svého zaměstnance na pana [celé jméno svědka], který s ním vše komunikoval. Pro mě v tuto chvíli vlastně ta aktivita skončila, tím, že jsem vlastně propojil svého zaměstnance s tím soudním odhadcem, kterého znal pan [celé jméno svědka]“ ….Já jsem zavolal panu [celé jméno svědka], kterého jsem požádal, aby mi sehnal soudního znalce. Ten mi zavolal, že má pana [příjmení] [příjmení] a ten je schopen za smluvní cenu, to jsme si dohodli s panem [celé jméno svědka], já jsem se ho zeptal, kolik stojí takový soudní odhad, řekl mi, že pan [příjmení] by chtěl 20 000 za to, já jsem říkal O. K., 20 000 je dobrá cena, kterou zaplatím a ostatní komunikaci já už jsem s žádným soudním znalcem neměl kromě toho, že mi pak volal pan [celé jméno žalobce] někdy až potom, další rok.“. (viz důkaz účastnický výslech Ing. [celé jméno svědka])

34. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], vyplynulo, že jej pan [celé jméno svědka] pověřil, aby připravil podklady pro inventarizaci materiálu, jako takového a podklady pro vypracování znaleckého posudku. Dále uvedl:„ Byl jsem kontaktován panem [celé jméno žalobce], myslím, že pan [celé jméno svědka] byl u toho, zavolal telefonem a pan [celé jméno žalobce] mi nadiktoval ty své osobní údaje, kontakt, apod., abych věděl, kam poslat materiály, atd., poněvadž na letišti bylo potřeba umožnit přístup do prostoru letiště toho ochranného pásma a to jsem udělal. Připravil jsem podklady, technickou záležitost a kontaktoval jsem paní [příjmení] s tím mým požadavkem na to a ta vyřídila ty vstupní formality, které k tomu patří, aby na ten den mohl pan doktor tam přijít a provést svoji práci.“. (viz důkaz svědecká výpověď svědka [celé jméno svědka])

35. Soud tak shrnuje, že z jednotlivých výpovědí vyplývá, že mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka] probíhalo jednání, na základě kterého bylo zadáno vypracování znaleckého posudku, které potvrdil pan [celé jméno svědka] jako vlastník žalovaného. Soud nepřisvědčil tvrzení žalovaného, že pověřen zpracováním znaleckého posudku byl znalec [příjmení] a nikdo další, a naopak se přiklání k verzi prezentované žalobcem, že zadání znaleckého posudku bylo učiněno vůči žalobci, čemuž odpovídá i skutečnost, o které shodně vypověděli svědek [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], že žalobce komunikoval telefonicky s panem [celé jméno svědka], který byl pověřen zajistit podklady pro vypracování znaleckého posudku a zajistit přístup na letiště (kde se nacházela provozovna žalovaného). Je nepravděpodobné, že by pan [celé jméno svědka] bez toho, aby byl pověřen žalovaným, komunikoval s žalobcem, kterému by nebylo zadáno vypracování znaleckého posudku. Ve verzi tvrzené žalobcem by bylo racionální, pokud by osoba pověřená žalobcem zajistit realizaci vypracování znaleckého posudku (tj. pan [celé jméno svědka]) se obrátila na (tvrzeného) zpracovatele znaleckého posudku (tj. znalce [příjmení]) se žádostí o sdělení osoby, která provede ohodnocení šperků v provozovně.

36. Je třeba také uvést, že v řízení bylo prokázáno vypracování dvou znaleckých posudků, a to znalcem [příjmení] a žalobcem. Přičemž, jak z obsahu znaleckých posudků, tak i ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] a účastnické výpovědi žalobce, jasně vyplývá provázanost obou znaleckých posudků, kdy žalobce provedl gemologické ohledání a na základě těchto výstupů pak byla určena hodnota zkoumaných šperků obsažená v posudku znalce [příjmení], což byl požadavek žalovaného. Dle názoru soudu je zřejmé, že pro dosažení požadavku formulovaného žalovaným, tj. pro účely prodeje společnosti, nebylo možné tyto dva znalecké posudky od sebe oddělit, jinými slovy, nebyl-li by vypracován gemologický posudek žalobcem, nemohl být vypracován znalecký posudek znalcem [příjmení]. Soud také přisvědčil žalobci, že je vysoce nepravděpodobné, že by přistoupil k vypracování znaleckého posudku, a to značně pracného, aniž by měl za to, že je jeho vypracování zadáno.

37. Při rekonstrukci skutkového děje v rámci provedeného dokazování nelze přehlédnout, že zcela prokazatelně mezi žalobcem a žalovaným probíhala komunikace, byla poskytnuta součinnost při vypracování znaleckého posudku (zajištění přístupu, zaslání podkladů), předmětem předmětného znaleckého posudku bylo zboží v provozovně žalovaného, kam byl žalobci zajištěn přístup (letiště), nutným podkladem pro vypracování posudku znalce [příjmení] byl předmětný znalecký posudek vypracovaný žalobcem a žalovaný přijal plnění spočívající ve znaleckém ocenění zbytku zásob zlatých a stříbrných šperků, které by bez předmětného znaleckého posudku znalce [jméno] nebylo možné vypracovat.

38. Soud se tak na základě provedeného dokazování přiklání k verzi tvrzené žalobcem, tj. té, kdy ze strany žalobce nebyl důvod se domnívat, že nejedná se zástupci žalovaného, předmětem zadání bylo vypracování dvou závislých znaleckých posudků a sjednaná cena byla (jak uvedl svědek [celé jméno svědka], [příjmení] a žalobce) dvakrát 20.000 Kč.

39. Soud považuje za nutné zopakovat, jak je již výše uvedeno, že uvedené závěry však vycházejí z kusých informací získaných ze svědeckých výpovědí a dalších výše zmíněných důkazů, aniž existovaly, resp. byly předloženy, důkazy přímo dokládající obsah smluvního ujednání mezi stranami. Přičemž je zcela zřejmé, že by se účastníci při minimální snaze o transparentnost a určitost svého jednání těmto nejasnostem vyhnuli.

40. S ohledem na uvedené tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl shora ve výroku ad. I. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle faktury ze dne 2. 1. 2019 tj. dne 1. 2. 2019.

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 41.698 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradě právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 15 úkonů právní služby ve výši 1.900 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, jednání s protistranou, 17. 3. 2020 porada s klientem, předžalobní výzva, žaloba, 16. 3. 2021 účast na jednání, 15. 4. 2021 podání ve věci, 7. 1. 2022 účast na jednání, 7. 2. 2022 podání, 4. 11. 2022 odvolání, 16. 6. 2023 účast na jednání, 20. 6. 2023 porada s klientem, 30. 6. 2023 podání, dne 11. 11. 2023 účast u jednán přesahující 2 hodiny) dále pak 15 x paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč, a dále zameškaný čas při cestě na soudní jednání 4 soudní jednání: (4 x (2 x 100) 800 Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.

42. O nákladech řízení státu rozhodl soud dle § 148 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly náklady státu spočívající v přiznaném svědečném znalci [příjmení] ve výši 1070 Kč usnesením ze dne 18. 12. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci zcela neúspěšný, uložil soud povinnost k úhradě žalovanému ve výroku shora ad. III.