65 C 152/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení regresní úhrady ve výši částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 10% p.a. od [datum] do [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka].

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalovaném regresní náhrady ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že dne [datum] byla žalobci doručena žádost (právnická osoba), která obsahovala požadavek na náhradu nemajetkové újmy v penězích, který měl žadateli vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem, nepřiměřenou délkou řízení vedenho u (název soudu) sp. zn. (spisová značka). Žalobce předmětný nárok mimosoudně vyřídil ve svém stanovisku ze dne [datum]. Žadateli byla přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích ve výši [částka]. Tato částka byla žadateli vyplacena.

2. Odpovědnostním titulem byl tedy v daném případě nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení. Žalobce v rámci prováděného mimosoudního projednání s odkazem na pravomocné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. (číslo jednací), bod (anonymizováno) ze dne (datum) zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že způsobil neodůvodněné průtahy ve shora uvedeném řízení, a to v délce od konce října 2014 do [datum], tedy 16 měsíců.

3. S ohledem na právě uvedené a s poukazem na znění ustanovení § 16 a násl. zák. č. 82/1998 Sb., v platném znění, žalobce vyzval žalovaného dne [datum] k dobrovolné úhradě způsobené škody ve výši [částka]. V opačném případě žalobce upozornil žalovaného, že se bude muset svého nároku domáhat v rámci civilního řízení.

4. Žalobce dále uvedl, že jelikož shora uvedená škoda vznikla činností žalovaného jako soudce, který byl pravomocně uznán kárně vinným, a z obsahu spisového materiálu je patrné, že ke vzniku škody došlo zaviněním žalovaného minimálně v rovině vědomé nedbalosti, má strana žalující za to, že její nárok je plně oprávněný. Závěrem žalobce uvádí, že podává žalobu v roční promlčecí době, neboť k zaplacení regresní úhrady státu došlo dne [datum].

5. Žalovaný k žalobě uvedl, že mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je soudcem senátu (označení) (senátu) (název soudu). Do tohoto senátu napadla žaloba (právnická osoba) (příjmení) (anonymizováno), proti (pojišťovna) o pojistné plnění 56. [částka] vedená pod sp. zn. (spisová značka).

6. Žalovaný uvedl, že výhrady má proti postupu žalobce, pokud mechanicky spočítal délku řízení, mechanicky převzal postup vyplývající z judikatury Nejvyššího soudu ČR a po lehkém snížení vyplatil žalobci téměř [částka], aniž vzal v jakkoliv v úvahu význam sporu pro žalobce, jako právnickou osobu, které nárok, který byl předmětem sporu, byl postoupen jejich zaměstnancem.

7. Po provedeném dokazování, kdy se schylovalo k meritornímu rozhodnutí, účastníci uzavřeli smír na částku [částka], tedy necelých 3,6% z původně žalované částky. Soud smír schválil a usnesení nabylo právní moci jako celek dne [datum]. Vyplacená částka je zcela neadekvátní významu sporu pro žalobce.

8. Pokud jde o nárok samotný, konstatuje žalovaný, že celý spor (spisová značka) od podání žaloby [datum] k (anonymizována tři slova) (obec) do právní moci [datum] trval [číslo] dní. Z uvedené doby byl žalovaný uznán vinným z průtahu od konce října 2014 do [datum], tedy celkem 517 dní. Pokud žalobce vyplatil za prvé dva roky (759 dní) [částka] ([částka] minus 10%), připadá na dobu údajně zaviněných průtahů v prvých dvou letech 500 dní, na jeden den tedy [částka], celkem [částka]. Na zbývajících 704 dní připadá částka [částka], na den [částka], celkem tedy na zbývajících 17 dní údajně zaviněného průtahu [částka], celkem tedy [částka].

9. Žalovaný dále uvedl, že v době působení u (název soudu) v agendě (označení) (agendy) ( (rok¨) až (rok)) opakovaně soudil žalobce jako žalovanou stranu z titulu obdobných nároků a je si proto jist, že přiměřené odškodnění s ohledem na předmět sporu by bylo cca 20% přiznané částky. Za chybný postup považuje, že dotčený soud a soudce, dle spisu, nebyli kontaktováni s žádostí o vyjádření k vznesenému nároku (právnická osoba)

10. Pokud se žalobce domáhá nákladů řízení, navrhuje žalovaný je v případě úspěchu žalobce nepřiznat, protože žalovaný nebyl vyzván k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy poštou, na adresu soudu nebo adresu bydliště, obě adresy jsou žalobci nepochybně známy.

11. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne (datum) v právní věci kárného navrhovatele předsedy (název soudu), proti kárně obviněnému (žalovanému), soudci (název soudu), o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne (datum), dne (datum), tak, že podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, ve znění pozdějších předpisů se žalovaný uznává vinným, že zaviněným porušením svých povinností, spočívajícím v nečinnosti, způsobil neodůvodněné průtahy v řízení v celkem 244 věcech včetně řízení vedeného pod sp. zn. (spisová značka) od konce října 2014 do [datum] (viz důkaz Rozhodnutí NSS ČR sp.zn. (anonymizováno) (číslo))

12. Soud má dále za prokázané, že (právnická osoba), ([příjmení]) (dále jen:“ žadatel“) se obrátila dne [datum] na žalobce s žádostí o úhradu částky [částka], kdy tato částka představuje nemateriální újmu, která poškozenému vznikla průtahy v řízení vedeném u (název soudu) pod sp. zn. (spisová značka) (viz důkaz kopie žádosti žadatele – uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy spol. (právnická osoba) ze dne [datum])

13. Soud má dále za prokázané, že žalobce v reakci na uplatněnou žádost žadatele ze dne [datum] sdělil žadateli dopisem ze dne [datum] mimo jiné, že posuzované řízení bylo zahájeno v únoru 2014 u Krajského soudu v [obec]. V dubnu 2014 bylo rozhodnuto, že ve věci jsou příslušné okresní soudy a věc byla postoupena (název soudu). V lednu 2018 soud schválil smír účastníků. Právní moc nastala dne [datum]. Celková doba řízení činila 3 roky a 11 měsíců. Dále se z dopisu podává, že po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu ESLP, dospěl žalobce k závěru, že požadovaná částka ve výši [částka] je nepřiměřeně vysoká a že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit [částka]. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku [částka], k níž se dospělo součinem sazby [částka] za jeden rok řízení, resp. [částka] za měsíc řízení (modifikované za prvé dva roky řízení částkou o [částka] nižší) a celkové délky řízení, je nutné ponížit celkem o 10 %, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Konkrétně ponížit o 5% z důvodu složitosti řízení a ponížit o 5% z důvodu podílu žadatele na délce řízení. (viz důkaz stanovisko ze dne [datum] MSP ČR)

14. Soud má dále za prokázané, že žalobce provedl úhradu částky ve výši [částka] žadateli dne [datum] (viz schvalovací doložka (číslo) ze dne [datum])

15. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě regresu prostřednictvím služebního emailu od (příjmení) (jméno) (příjmení), ze které se podává, že vzhledem k částečnému vyhovění žadateli a úhradě nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve věci vedené pod sp. zn. (spisová značka) mu byla vyplacena částka ve výši [částka]. Současně žalobce konstatuje, že žalovaný byl uznán kárně odpovědným za průtahy v celkové délce 16 měsíců. Žalobce vyzývá žalovaného s odkazem na ustanovení § 16 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., k dobrovolné úhradě škody ve výši [částka], která připadá na část řízení. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost řešit tuto věc soudní cestou. (viz důkaz výzva k dobrovolné úhradě škody – email ze dne [datum] od (příjmení) (jméno) (příjmení) pro (celé jméno žalovaného) (anonymizováno) přílohy závěrečné stanovisko MSP, žádost o náhradu škody)

16. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: kopie pověření, dohoda o smírném vyřešení sporu. <i>Podle § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OdpŠk“) nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.</i> <i>Podle § 17odst. 2 OdpšK nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení.</i> <i>Podle § 18 OdpŠk Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu. Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody. Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně.</i> 17. Při posouzení oprávněnosti uplatněného nároku soud nejprve uvádí, že žalovaný provedl po zahájení řízení částečnou úhradu, a to co do částky [částka], přičemž žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu na jednání dne [datum] zpět. Soud tak řízení v této části ve výroku shora ad. I. zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

18. Soud shrnuje výše uvedené, že žalovaný v rozhodném období působil jako soudce (název soudu) a mimo jiné byl zákonným soudcem ve věci sp. zn. (spisová značka), ve které byly shledány průtahy v řízení od konce října 2014 do [datum], a to rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího soudu ČR č.j. (číslo jednací), kterým byl žalovaný shledán vinným. Dále bylo prokázáno, že u žalobce uplatnil žadatel (účastník řízení sp. zn. (spisová značka)) nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení pod sp. zn. (spisová značka). Žalobce postupem dle § 14 a 15 OdpŠk přiznal žadateli náhradu nemajetkové újmy v celkové výši [částka].

19. K přiznání nároku žadatele na nemajetkovou újmu je třeba zdůraznit, že dle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud dále zdůrazňuje, že podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

20. Na přiměřenost délky řízení v předmětné věci je třeba vztáhnout článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen:„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Pokud na dané řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, je aplikovatelné také sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. Cpjn 206/2010 (dále jen:“ Stanovisko“) a vyvratitelná domněnka vzniku újmy. Žadatel tak vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení nemusí prokazovat.

21. V předmětné věci byl shledán průtah v délce 16 měsíců. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů v celkové délce 3 let a 11 měsíců. Soud konstatuje, shodně s žalobcem, že dobu trvání posuzovaného soudního řízení lze považovat za nepřiměřeně dlouhou, kdy více než čtvrtinu řízení nebyly činěny žalovaným žádné úkony. Soud také shodně s žalobce shledává význam řízení pro žadatele za běžný (žadatel se na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka], která měla představovat doplatek pojistného plnění), ničím nevybočující z obdobných řízení jejichž předmětem je peněžité plnění.

22. S odkazem na Stanovisko pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] (cca 600 až [částka]) za jeden rok řízení, tj. [částka] až [částka] (cca 50 až [částka]) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud ČR přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud ČR pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy [částka] až [částka] za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak [částka] až [částka]).

23. Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení počítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých moderačních faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnou a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit. Dle názoru Nejvyššího soudu ČR by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50%, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Soud tak dále vyhodnotil modifikační parametry ustanovení § 31a OdpŠk a jejich vliv na projednávanou věc a tedy i důsledek pro stanovení výše odškodnění.

24. Při vyhodnocení postupu žalobce a jím učiněných závěrů, soud neshledává nesprávnost postupu žalobce při aplikaci ust. § 31a OdpŠk, a tedy určení výše nemajetkové újmy, která vznikla žadateli v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení sp. zn. (spisová značka). Jak žalobce uvedl ve svém odůvodnění přiznaného nároku (viz výše stanovisko ze dne [datum]), na délce řízení se určitým způsobem podílel i žadatel. Podal žalobu u věcně a místně nepříslušného soudu. V žalobě absentovala potřebná žalobní tvrzení a žadatel musel být soudem vyzýván k doplnění.

25. Žalobce tak zásadním způsobem nevybočil při vypořádání dle § 15 OdpŠk žadatelem uplatněného nároku, pokud mu přiznal částku [částka], (k níž se dospělo součinem sazby [částka] za jeden rok řízení, resp. [částka] za měsíc řízení modifikované za prvé dva roky řízení částkou o [částka] nižší a celkové délky řízení), poníženou o 10 % dle moderačních faktoru § 31a OdpŠk. Tedy celkem [částka].

26. Je nepochybné, že v posuzované věci vznikla právě uvedená škoda v příčinné souvislosti s činností žalovaného v pozici soudce, respektive lze vzhledem k povinnostem stanovených procesními a profesními předpisy dovodit, že žalovaný způsobil svou nečinností, ač věděl a měl konat, porušení právní povinnosti v úrovni zavinění minimálně vědomé nedbalosti. Podmínka § 18 odst. 1 OdpŠk tak byla naplněna.

27. Také podmínka § 17 odst. 2 OdpŠk byla naplněna, kdy jak již bylo uvedeno, žalovaný byl uznán vinným, že způsobil neodůvodněné průtahy ve shora uvedeném řízení, a to v době od konce října 2014 do [datum], tedy délce 16 měsíců. Žalovaný jako rozhodující soudce se tak významnou měrou svou nečinností podílel na celkové době řízení, kdy právě období od konce října 2014 do [datum] přispělo k nedůvodné délce předmětného řízení zásadním způsobem. Soud tak shledává žalobcem uplatněný nárok na regresní úhradu jím uhrazené škody (viz výše) dle § 16 OdpŠk za důvodný, a to i co do výše, která odpovídá poměru 16 měsíců k celkové vyplacené nemajetkové újmě, tj. součin 16 měsíců a částky [částka], ve výsledku [částka]. Žalobce žalobou uplatnil pouze částku [částka].

28. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, podle které by měla být částka požadovaná v rámci regresní úhrady modifikována- přizpůsobena období, ve kterém byl žalovaný uznán vinný za průtahy (tj. ve vztahu k prvním dvěma letům řízení). Soud je toho názoru, že neopodstatněné průtahy se ve výsledku promítly škodlivě do celé doby řízení, bez nichž by pravděpodobně vůbec nenastala situace, kdy celková doba předmětného řízení by byla hodnocena jako nepřiměřeně dlouhá. S ohledem na uvedené nelze, dle názoru soudu, oddělit jednotlivé měsíce nedůvodných průtahů od škodlivého následku spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

29. Soud tak uzavírá, že nárok na regresní úhradu dle §16 OdpŠk zaplacené škody je co do důvodu i výše po právu a žalobě tak v rozsahu neuhrazené části uplatněného nároku vyhověl shora ve výroku II.

30. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne [datum], žalobce však požaduje úrok z prodlení pouze ode dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dobrovolně uhradil žalobci část uplatněného nároku ve výši [částka] dne [datum], přiznal soud žalobci nárok na úrok z prodlení z této částky pouze od [datum] do [datum] ve výroku ad. III.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalobci přiznal náhradu v celkové výši [částka] za 4 úkony v paušální výši á [částka] (žaloba, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum]), dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.