65 C 156/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. PhDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání SJM

I. Řízení se co do částky 875.000 Kč zastavuje.

II. Zamítá se žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 2.625.000 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 218.768 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vypořádání společného jmění manželů. K žalobě uvedla, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum], přičemž toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum]. Účastnící za trvání manželství nabyli movité i nemovité věci, které byly součástí jejich společného jmění manželů.

2. Na základě notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], se účastníci rozhodli rozsah svého společného jmění manželů upravit. V části první notářského zápisu si účastníci zúžili rozsah společného jmění manželů o některé movité i nemovité věci nacházející se ve společném jmění manželů. [příjmení] jiné se v části první, za třetí notářského zápisu účastníci dohodli, že předmětem jejich společného jmění manželů zůstávají věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti a dále pozemek parc. č. st. 489, jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. č. st. 490, jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) (nemovitá věc 1) a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] a pozemek parc. [číslo] zapsaný na č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek] (nemovitá věc 2). Současně však bylo mezi účastníky ujednáno, že pro případ, kdy v budoucnu (za trvání manželství) dojde k prodeji nemovité věci 2, stane se celá výše kupní ceny získaná prodejem nemovité věci 2 předmětem výlučného vlastnictví žalobkyně.

3. Dále si v části druhé notářského zápisu nazvané jako„ Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu, pokud by došlo k rozvodu manželství“ účastníci ujednali vypořádání nemovité věci 1, kterou nadále ponechali ve společném jmění manželů (a případně i nemovité věci 2), a to pro dobu po rozvodu. Účastníci se dohodli, že pokud dojde k zániku společného jmění manželů v důsledku rozvodu jejich manželství, připadne nemovitost 1 do výlučného vlastnictví žalovaného a z titulu vypořádání zaplatí žalobkyni částku ve výši 3.500.000 Kč. V části druhé, za druhé notářského zápisu dále účastníci uvedli, že předpokládají, že v krátké době po podpisu notářského zápisu dojde k prodeji nemovité věci 2, proto pro případ budoucího prodeje v části prvé notářského zápisu sjednali, že se stane celá výše kupní ceny získaná za prodej nemovité věci 2 výlučným vlastnictvím žalobkyně.

4. Nemovitá věc 2 byla prodána na základě kupní smlouvy s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí dne [datum], tedy za trvání manželství účastníků krátce po sepsání notářského zápisu. Z prodeje získané finanční prostředky se však již dle dohody manželů nestaly společným jměním manželů, ale výlučným vlastnictvím žalobkyně. K vypořádání Nemovité věci 2 tedy došlo v souladu se smlouvou o zúžení v zákonem stanovené rozsahu společného jmění manželů a zákonnou úpravou.

5. Ve vztahu k nemovitosti 1 však vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, a to ještě v době trvání manželství, považuje žalobkyně za neplatné. Dle ustálené soudní praxe platí, že„ smlouva o vypořádání vzájemných majetkových práv manželů, jíž zákon … vedle dalších předpokladů podmiňuje rozvod dohodou manželů bez zjišťování příčin rozvratu, platí toliko v případech rozvodu, o kterém bylo rozhodnuto podle § 24a zákona o rodině, neboť jen ve spojení s tímto způsobem rozvodu založeném na dohodě manželů je zákonem dovolena. Jiný výklad, rozšiřující možnost dohody manželů i na vypořádání společného jmění manželů před jeho zánikem, včetně zániku manželství rozvodem podle ustanovení § 24 zákona o rodině je v rozporu s kogentní úpravou ustanovení § 149 ObčZ. Pokud si účastníci za trvání manželství ujednali, že se nemovitá věc 1 stane po rozvodu manželství výlučným vlastnictví žalovaného a manželství účastníků nebylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu, pak je třeba na takové ujednání hledět jako na neplatné. Sjednat si vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu ještě za trvání manželství je možné pouze za situace předvídané zákonem. Taktomu bude dle aktuálně platné úpravy v případě tzv. nesporného rozvodu dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kdy je třeba, aby si manželé sjednali vypořádání společného jmění manželů dohodou, přičemž soud tuto dohodu následně schválí. Manželství účastníků však bylo rozvedeno formou sporného rozvodu, tj. rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu dle § 755 a násl. obč. zák., přičemž za této situace je možné vypořádat společné jmění manželů pro dobu po rozvodu až následně po zániku tohoto společného jmění manželů. Až zánikem manželství dochází i k zániku společného jmění manželů.

6. Předmětem společného jmění manželů tak i nadále zůstává nemovitá věc 1, kterou je třeba vypořádat. Žalobkyně se proto opakovaně snažila na vypořádání nemovité věci 1 s žalovaným dohodnout, ovšem bez úspěchu. Žalovaný všem jeho slibům navzdory, po rozvodu s nemovitostí 1 naložil zcela po svém, ve svém vlastním zájmu, za zády žalobkyně a bez ohledu na její nároky si ponechal i celou kupní cenu.

7. Žalobkyně má rovněž za to, že nemovitá věc 1 byla při prodeji žalovaným kvůli urychlení prodeje z osobních finančních důvodů žalovaného podhodnocena a domnívá se, že kupní cena Nemovité věci 1 při prodeji i měla hodnotu minimálně 7.000.000 Kč, přičemž nyní je její hodnota i vyšší, zejména s ohledem na rostoucí tržní cenu nemovitých věcí v posledních letech. Za takové situace má žalobkyně nárok na minimálně ½ hodnoty Nemovité věci 1, tj. minimálně na částku ve výši 3.500.000 Kč, která by jí měla být žalovaným neprodleně vyplacena.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je pravda, že manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum]. Dále souhlasí s tím, že za trvání manželství s žalobkyní uzavřeli formou notářského zápisu dne [datum] kromě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve smyslu ust. § 143a obč. zák. také smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu.

9. Dle této smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů v případě, že dojde k rozvodu manželství, měl žalovaný nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. území [obec] a žalobkyně měla v tomto případě nabýt do výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v kat. území [obec], pokud by tyto nemovitosti nebyly prodány do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Současně měl žalovaný na základě této smlouvy na vypořádání za nemovitosti v kat. území [obec] zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.500.000 Kč, avšak až do 7 let od rozvodu manželství, tj. v tomto případě do [datum].

10. Tímto měli být s žalobkyní pro případ rozvodu manželství ohledně uvedených nemovitostí vypořádáni. Žalobkyní nyní uplatněný nárok neuznává, neboť je přesvědčen, že tento nárok je v rozporu s dobrými mravy.

11. Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum] s žalobkyní uzavřeli po vzájemné dohodě pro případ rozvodu našeho manželství, aby případný rozvod manželství proběhl smírným způsobem.

12. Návrh na rozvod manželství podala žalobkyně prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně. Z jakého důvodu k tomuto návrhu nepředložila dříve uzavřenou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum], což bylo jedním z předpokladů pro rozvod manželství dle ust. § 24a zákona o rodině, není známo. S ohledem na současné jednání žalobkyně se žalovaný domnívá, že se již v této době jednalo o úmysl žalobkyně.

13. Rozvodem manželství považoval žalovaný předmětné nemovitosti za vypořádané smlouvou ze dne [datum] a neměl jakýkoliv důvod o způsobu či platnosti vypořádání pochybovat. Za důležité považuje, že celou dobu od rozvodu manželství až do podání této projednávané žaloby, žalobkyně nárok na vypořádání zaniklého společného jmění neuplatnila, ani nenamítla, že by smlouva o vypořádání majetkových vztahů ze dne [datum] nenabyla účinnosti, jak nyní tvrdí.

14. Není přitom jistě náhodou, že žalobkyně nyní projednávanou žalobu podala přesně poslední den tříleté lhůty, ve které bylo možné podat žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tímto postupem, kdy žalobkyně podala žalobu o vypořádání, aniž by po celou dobu tří let od zániku společného jmění manželů nárok uplatnila, žalobkyně zabránila, také žalovaný se mohl případně domáhat vypořádání. Současně se žalovaná touto žalobou domáhá zaplacení předmětné částky mnohem dříve, než bylo ve smlouvě původně sjednáno. Toto jednání žalobkyně ze shora uvedených důvodů proto považuje žalovaný za odporující dobrým mravům.

15. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum], přičemž toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 6. 2016, čj. 29 C 95/2014-42, který nabyl právní moci dne [datum]. Z rozsudku se podává, že soud rozhodl dle § 756 OZ, tj. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. (viz důkaz rozsudek OSP 1 ze dne 23. 6. 2016 čj. 29 C 95/2014-42)

16. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu o zúžení společného jmění manželů a smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu, pokud by došlo k rozvodu manželství, a to formou notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], NZ [číslo], N 284/2010 (dále jen:„ Notářský zápis“) Z Notářského zápisu se podává:„ Manželé [celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dohodli, že předmětem jejich společného jmění manželů zůstávají věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti a dále předmětem jejich společného jmění manželů zůstávají: <i>I) Budova číslo popisné 31 (objekt bydlení) postavená na parcele St. [číslo] parcela St. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, budova bez čísla popisného/čísla evidenčního (garáž) postavená na parcele St. [číslo] parcela St. Č. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, a parcela [číslo] zahrada, vše v katastrálním území Lštění a obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] (dále jen„ Nemovitost 2“). Nemovitost 2 byla nabyta dle prohlášení účastníků za trvání manželství koupí na základě kupní smlouvy ze dne [datum], vklad vlastnického práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], sp.zn. V- [číslo] dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].</i> <i>II) Pozemek parcelní [číslo] (orná půda) v katastrálním území Nespeky a obci [obec], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ Nemovitost 3“). Nemovitost 3 byla nabyta dle prohlášení účastníků za trvání manželství koupí na základě dvou kupních smluv: na základě kupní smlouvy ze dne [datum], vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [datum], a dle kupní smlouvy, na základě které byl vklad vlastnického práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] [číslo jednací], správními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Jako vlastník Nemovitosti 3 je v katastru nemovitostí zapsán Mgr. [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo]. Manželé [celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dohodli, že pro případ, že v budoucnu dojde k prodeji Nemovitosti 3, stane se celá výše kupní ceny získaná za prodej Nemovitosti 3 předmětem výlučného vlastnictví paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo].</i> <i>[celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dohodli, že s účinností od dnešního dne do budoucna zužují své společné jmění manželů s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti takto:</i> <i>veškeré výnosy z majetku, který je ve vlastnictví jednoho z manželů, budou vlastnictvím toho z manželů, v jehož vlastnictví je majetek, ze kterého výnos plyne,</i> <i>veškeré závazky týkající se majetku, který je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, půjdou k tíži toho z manželů, v jehož vlastnictví je majetek, ohledně něhož závazek vznikne,</i> <i>veškeré investice do majetku, který je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, půjdou k tíži toho z manželů, v jehož vlastnictví je majetek, do jehož zhodnocení byla investice poskytnuta, a všechny výnosy z této investice budou ve vlastnictví toho z manželů, v jehož vlastnictví je majetek, který byl takovou investicí zhodnocen, veškeré výnosy z podnikatelské činnosti, příjmy ze závislé činnosti, jakož i další příjmy a plnění, budou majetkem tohoto z manželů, který je získá nebo ve prospěch kterého budou poskytnuty,</i> <i>všechny účty vedené v české i cizí měně u českých bank, poboček zahraničních bank, jakož i bank se sídlem mimo území České republiky, budou ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který tento účet svým jménem založí,</i> <i>práva vzniklá ze smluv o stavebním spoření, penzijním připojištění a jiných obdobných smluv budou ve vlastnictví toho z manželů, který takovou smlouvu uzavře, přičemž i povinnosti z takových smluv bude výlučně plnit ten z manželů, který bude smluvní stranou takové smlouvy,</i> <i>v budoucnu nabyté nemovitosti budou vlastnictvím toho z manželů, na kterého bude znít nabývací titul,</i> <i>veškeré ostatní jmění výše neuvedené, které každý z manželů jakýmkoli způsobem nabude, bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který je nabude.</i> <i>[celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dohodli, že každý z nich bude věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které dnešním dnem počínaje v budoucnu nabude do výlučného vlastnictví, jak bylo shora popsáno, spravovat sám na své náklady a činit ohledně nich samostatně právní úkony. [celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dále dohodli, že předmět společného majetku nebudou, dnešním dnem počínaje, tvořit též žádné závazky, které v budoucnu některému z manželů vzniknou takovým způsobem a za takových podmínek, že by se jinak podle ustanovení § 143 občanského zákoníku staly předmětem společného jmění obou manželů, přičemž odpovědnost za tyto závazky ponese výlučně ten z manželů, který tyto závazky převezme. Účastníci dále prohlašují, že tímto mezi nimi došlo k vzájemnému vypořádání' ohledně majetku shora uvedeného a dále prohlašují, že mezi sebou nemají ohledně tohoto rozděleného majetku žádné nároky a závazky.“.</i> Dále se z Notářského zápisu podává:„ Manželé [celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] se dohodli, že pro případ, že dojde k zániku společného jmění manželů v důsledku rozvodu jejich manželství, připadne Nemovitost 2 do výlučného vlastnictví [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo] [celé jméno žalovaného] se pro případ rozvodu s Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] touto smlouvou zavazuje uhradit Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] z titulu vypořádám za Nemovitost 2 částku ve výši 3.500.000 Kč (slovy: tři miliony pět set tisíc korun českých), a to do sedmi let ode dne právní moci rozsudku' o rozvodu manželství shora uvedených účastníků. Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] závazek pana [celé jméno žalovaného] přijímá a bere na vědomí, že její právo na vypořádání za Nemovitost 2 zanikne uhrazením částky ve výši 3.500.000 Kč (slovy: tři miliony pět set tisíc korun českých). <i>[celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] předpokládají, že k prodeji Nemovitosti 3 dojde v krátké době po podpisu tohoto notářského zápisu. V části první tohoto notářského zápisu je obsažena dohoda obou manželů, že pro případ, že v budoucnu dojde k prodeji Nemovitosti 3, stane se celá výše kupní ceny získaná za prodej Nemovitosti 3 předmětem výlučného vlastnictví paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo]. Pro případ, že dojde k zániku společného jmění manželů v důsledku rozvodu jejich manželství a v okamžiku zániku společného jmění manželů bude Nemovitost 3 stále předmětem společného jmění manželů, dohodli se [celé jméno žalovaného] Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], že Nemovitost 3 připadne do výlučného vlastnictví paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], [ulice a číslo] bez nutnosti dalšího vypořádám sMgr. [jméno] [příjmení] za Nemovitost 3.“. (viz důkaz notářský zápis ze dne 16. 7. 2010 NZ [číslo], N 284/2010)</i> 17. Soud má dále za prokázané, že předmětem společného jmění manželů za doby jeho trvání byla mimo jiné a. nemovitost Budova číslo popisné 31 (objekt bydlení) postavená na parcele St. [číslo] parcela St. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, budova bez čísla popisného/čísla evidenčního (garáž) postavená na parcele St. [číslo] parcela St. Č. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, a parcela [číslo] zahrada, vše v katastrálním území Lštění a obci [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] (dále jen:„ Nemovitost [obec]“). b. nemovitost Pozemek parcelní [číslo] (orná půda) v katastrálním území Nespeky a obci [obec], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen:„ Nemovitost [obec]“). <i>(viz důkaz notářský zápis ze dne 16. 7. 2010 NZ [číslo], [spisová značka], nesporné tvrzení účastníků)</i> 18. Soud má dále za prokázané, že žalovaný podal návrh na vklad vlastnického práva k převodu Nemovitost [obec] ze dne [datum], která byla zapsána do jeho výlučného vlastnictví. (viz důkaz návrh na vklad vlastnického práva k převodu nemovité věci [číslo] ze dne [datum], výpis z KN nemovité věci [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno])

19. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] kupní smlouvu, kterou prodal Nemovitost [obec] nabyvateli [jméno] [příjmení] za kupní cenu 5.250.000 Kč, který nabyl její vlastnictví. (viz důkaz kupní smlouva ze dne [datum] o prodeji nemovité věci [číslo] ([obec]) - mezi [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova], návrh na vklad vlastnického práva k převodu nemovité věci ze dne [datum], výpis z KN nemovité věci [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno])

20. Soud má dále za prokázané, že za trvání manželství byla prodána Nemovitost [obec] kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu 1.700.000 Kč (viz důkaz smlouva o prodeji nemovitosti- katastrální území Nespeky ze dne [datum], výpis z KN LV [číslo] [územní celek] ze dne [datum])

21. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu dne [datum] dle § 142a o.s.ř., kterou vyzývá žalovaného k úhradě 3.500.000 Kč (viz důkaz předžalobní výzva ze dne [datum])

22. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to rozsudek OSP 6 ze dne 31. 8. 2015 čj. P 139/2014-019, e-mailová komunikace ze dne [datum] [email] pro [email], trestní oznámení žalobce ze dne [datum], výpis z bankovního účtu žalobkyně po připsání částky za období od [datum] do [datum], výpis z bankovního účtu žalovaného ze dne [datum]. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. <i>Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.</i> <i>Podle § 738 OZ dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.</i> <i>Podle § 739 odst. 1 OZ dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.</i> <i>Podle § 740 OZ nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.</i> <i>Podle § 716 OZ snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.</i> <i>Podle § 717 OZ smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.</i> <i>Podle § 718 OZ smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu. Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství; jedná-li se o uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti. Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.</i> 23. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobkyně vzala svým podáním ze dne [datum] žalobu co do částky 875.000 Kč zpět, přičemž žalovaný se zpětvzetím souhlasil. Soud tak žalobu v tomto rozsahu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil shora ve výroku ad. I.

24. Soud rekapituluje výše uvedené, že má za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum], přičemž toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 6. 2016, (č.j. 29 C 95/2014-42, který nabyl právní moci dne [datum]) Manželství nebylo rozvedeno dle § 757 OZ tzn., že soud nerozhodl o rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu, ale rozhodl o sporném rozvodu dle § 756 OZ.

25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že Notářským zápisem si účastníci zúžili rozsah společného jmění manželů o některé movité i nemovité věci nacházející se ve společném jmění manželů. Po zúžení zůstaly předmětem společného jmění Nemovitost [obec] a Nemovitost [obec] (a také obvyklé vybavení domácnosti). Ve vztahu k Nemovitosti [obec] platí, že tato byla prodána před rozvodem kupní smlouvou ze dne [datum] a tedy nebyla již po rozvodu předmětem společného jmění manželů. Ve vztahu k Nemovitosti [obec] platí, že byla prodána kupní smlouvou ze dne [datum], tj. po rozvodu manželství účastníků. Z uvedeného tak vyplývá, že ke dni zániku společného jmění manželů tak byla předmětem společného jmění manželů pouze Nemovitost [obec] (a společné vybavení domácnosti). Tato skutečnost se promítá i do žalobního návrhu, kdy žalobkyně se domáhá pouze vypořádání Nemovitosti [obec] (respektive části obdržené kupní ceny).

26. Pro projednávanou věc je zásadní skutečností, že účastníci ještě za trvání manželství sepsali formou notářského zápisu dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů k nemovitostem pro dobu po rozvodu, pokud by došlo k rozvodu manželství ze dne [datum] (dále jen“„ Dohoda o vypořádání“), kterou upravili způsob vypořádání společného jmění manželů, v rozsahu po jeho zúžení tj. výslovně ve vztahu k Nemovitosti [obec] a Nemovitosti [obec]. Obsahem této dohody jsou jednoznačná pravidla a postupy vypořádání předmětných nemovitostí (viz výše).

27. Stanovisko žalobkyně, o které opírá žalobu, je, že Dohoda o vypořádání je neplatná, a je třeba vypořádat společné jmění manželů, kdy předmětem společného jmění manželů označila toliko Nemovitost [obec], posléze kupní cenu za tuto nemovitost.

28. K uvedenému je třeba nejprve zdůraznit, že podle § 3028 odst. 1, 2 OZ tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. [ulice] jmění manželů vzniklá za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen:„ obč. zák.“), se do [datum] řídila úpravou obsaženou v obč. zák.; po [datum] se však řídí již úpravou v OZ s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem OZ. Protože v dané věci zaniklo společné jmění manželů účastníků po [datum] a až po účinnosti OZ vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 OZ), podléhá režim jeho vypořádání soudem již příslušným ustanovením OZ. (Pro srovnání např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017)

29. Pro vypořádání společného jmění manželů v projednávané věci je tak třeba aplikovat úpravu OZ, a to i ve vztahu k existenci, platnosti a obsahu Dohody o vypořádání. Ve vazbě na projednávanou věc soud zdůrazňuje, že v poměrech starého obč. zák. soudní praxe ustáleně vycházela ze závěru, že za trvání manželství nebylo možné platně uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů vyjma případů spadajících pod rozsah § 24a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon o rodině“). Úprava § 24a zákona o rodině připouštěla rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství, který mimo jiné předpokládal, že manželé předloží písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Soudní praxe neměla pochybnosti o tom, že dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tj. včetně vypořádání společného jmění manželů) byla účinná pouze v případě rozvodu, o němž bylo rozhodnuto podle § 24a zákona o rodině. Pokud k rozvodu podle § 24a zákona o rodině nedošlo, dohoda neměla právní účinky a nebylo možno k ní přihlížet.

30. V poměrech nového OZ je však právní situace odlišná. Z § 739 odst. 1 OZ především jasně vyplývá, že lze obecně platně uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů za trvání manželství, v režimu § 718 odst. 2 OZ dokonce ještě před uzavřením manželství; v tom je zásadní rozdíl oproti úpravě obč. zák. Z uvedených ustanovení vyplývá obecná možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů za trvání manželství. Pro účely rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství má zákon zvláštní úpravu obsaženou v § 757 OZ. Zákonná úprava tak nově odlišuje obecnou možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů za trvání manželství na straně jedné a speciální možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů pro účely rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství podle § 757 OZ.

31. Závěry judikatury vytvořené v poměrech obč. zák. platí i v poměrech OZ potud, že podmínkou účinnosti dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tj. i společného jmění manželů) v režimu řízení podle § 757 OZ je rozvod manželství účastníků podle § 757 OZ. Na tomto přístupu není důvod nic měnit, jestliže OZ zachoval koncepci rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství v zásadě za stejných podmínek, jaké byly obsaženy v § 24a zákona o rodině, a vedle toho umožnil manželům uzavřít dohodu o vypořádání za trvání manželství (snoubencům ještě i před uzavřením manželství) i pro případy, kdy nedojde k rozvodu manželství postupem bez zjišťování příčin rozvratu manželství.

32. Ve vztahu mezi obecnou možností uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů za trvání manželství a možností dohody pro účely postupu podle § 757 OZ pak platí, že u každé smlouvy o vypořádání společného jmění manželů uzavřené před zánikem manželství bude nezbytné posuzovat, zda byla uzavřena s podmínkou prostého zániku manželství. Dále je zapotřebí zkoumat, jestli to, zda bude dosaženo rozvodu postupem podle § 757 OZ, anebo postupem podle § 755 a § 756 OZ, bude mít vliv na její účinnost, či nikoliv. Pokud je smlouva uzavřena toliko s podmínkou rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství, ke kterému však nedojde a příčiny zjišťovány budou, ke splnění podmínky nedochází a smlouva předpokládaných účinků zánikem manželství nenabude. (pro srovnání např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2529/2019)

33. Jak z výše uvedeného vyplývá, Dohoda o vypořádání neobsahuje podmínku nesporného rozvodu a nebyla tak sjednána pouze pro případ rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Tuto Dohodu o vypořádání tak je třeba posuzovat jako dohodu v režimu § 718 odst. 2 OZ, tj. obecnou dohodu a nikoliv jako dohodu sjednanou dle § 757 OZ. V intencích výše uvedeného pak pro platnost Dohody o vypořádání není skutečnost, že manželství účastníků nebylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu, ale dle § 756 OZ, významná. Soud tak uzavírá, že Dohoda o vypořádání je po obsahové a formální stránce v souladu s ustanovením § 718 OZ, tj. nelze učinit závěr o její neplatnosti. Pro společné jmění manželů účastníků řízení pak platí, že bylo vypořádáno touto dohodou a za podmínek v ní stanovených.

34. Nad rámec uvedeného soud zdůrazňuje, že nelze přehlédnout skutečnost, že sami účastníci Dohody o vypořádání se touto dohodou po celou dobu řídili a postupovali v souladu s ní, nenapadali její platnost, ač tak mohli učinit kdykoliv za dobu jejího trvání, tj. více než 10 let, a to až do doby předžalobní výzvy, kterou zaslala žalobkyně žalovanému.

35. Vzhledem k uvedenému tak je při vypořádání zaniklého jmění účastníků třeba postupovat dle Dohody o vypořádání a u Nemovitosti [obec] tak, že v případě jejího prodeje (což se stalo kupní smlouvou ze dne [datum] (viz výše)) uhradí žalovaný žalobkyni částku 3.500.000 Kč, ale, a to nelze přehlédnout, nejpozději do 7 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství tj. do [datum]. Zmíněné tak znamená, že žalovaný není dosud v prodlení s plněním dle sjednané Dohody o vypořádání. Soud tak žalobu ve výroku shora ad. II. Zamítl.

36. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 218.768 Kč spočívající v náhradě právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve spojení s § 8 odst. 6 advokátního tarifu, kdy předmětem vypořádání učinila žalobkyně [příjmení] [jméno] v hodnotě 7.000.000 Kč, tedy z tarifní hodnoty 3.500.000 Kč za každý jeden úkon 22.500 Kč Celkem pak žalovaný učinil 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, [datum] vyjádření k žalobě, [datum] vyjádření k žalobě, [datum] vyjádření k žalobě, [datum] vyjádření k žalobě, 3x účast na jednání dne [datum], [datum], [datum]) součástí náhrady nákladů řízení je pak dále 8x paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.