65 C 157/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o náhradu za nemajetkovou újmu

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci za utrpěnou nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí zadostiučinění v penězích ve výši 200.000 Kč za společný souhlas pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo].

II. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci za utrpěnou nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí zadostiučinění v penězích ve výši 200.000 Kč za společný souhlas pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 900 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši 400.000 Kč z toho za společný souhlas [stát. instituce], odboru [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ve výši 200.000 Kč a za společný souhlas [stát. instituce], odboru [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ve výši 200.000 Kč.

2. Po doplnění žaloby dle poučení § 43 o.s.ř., kdy byl žalobce vyzván, aby dotvrdil jakým nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem žalovaného mu vznikla škoda a jaká škoda či nemajetková újma žalobci vznikla (v případě skutečné škody je třeba uvést, kdy mu tato škoda vznikla a z čeho žalobce dovozuje její výši, tj. uvést výpočet škody); z čeho žalobce dovozuje, že škoda či nemajetková újma vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem státního orgánu; zda a kdy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u příslušného úřadu (postup podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb.), žalobce doplnil,„ jelikož nemajetková újma je způsobená rozhodnutími [stát. instituce], která byla rozsudkem soudu pro nezákonnost zrušena, jedná se o újmu, jejíž vznik není třeba prokazovat, neboť by rovněž vznikla jakékoliv osobě v mém postavení a za stejných okolností. Příčinu této nemajetkové újmy proto spatřuji ve skutečnosti odepření práva uplatnit své námitky jako účastník společného územního a stavebního řízení, které v obou případech stavební úřad neprovedl.“ …“ Uvedenou výši zadostiučinění v penězích považuji v obou případech za přiměřenou s ohledem na stupeň rozestavěnosti staveb povolených předmětnými společnými souhlasy.“ 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává co do důvodu a výše, a to ani z části. Žalobce u žalovaného vznesl nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 400.000 Kč za vydání nezákonných rozhodnutí. Dopisem žalovaného [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl nárok žalobce uspokojen tím, žalovaný zkonstatoval porušení práva [stát. instituce] při vydávání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením stavby vydanými pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], a pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum].

4. Žalovaný uvedl, že v žalobě žalobce tvrdí, že rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl v řízení o jeho žalobě zrušen společný souhlas ze dne [datum] a společný souhlas ze dne [datum] a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k dalšímu řízení.

5. V posuzovaném případě se žalobce domáhal účastenství, resp. možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání společných souhlasů. S ohledem na rozsudek krajského soudu č.j. 25 [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] je nesporné, že oba společné souhlasy byly zrušeny pro nezákonnost, která měla spočívat vtom, že stavební úřad vadně posoudil na základě hydrogeologického posudku, že práva žalobce nemohou být dotčena, přičemž měl zkoumat pouze možnost dotčení jeho práv. V tomto případě lze mít za to, že žalobci nemajetková újma mohla v důsledku nezákonných rozhodnutí, resp. společného souhlasu ze dne [datum] a společného souhlasu ze dne [datum], vzniknout. Tato újma však není takového rozsahu, aby bylo přiměřené zadostiučinění odškodnit ji v penězích, neboť došlo k nápravě postupu správního orgánu, kdy po rozsudku soudu vede stavební úřad opakovaná stavební řízení v obou případech, a v obou těchto řízeních žalobci náleží statut účastníka řízení. Vzhledem k výše uvedenému považuje žalovaný konstatování porušení práva jako přiměřené zadostiučinění. Nad rámec výše uvedeného lze uvést, že ochrana práv žalobce jako vedlejšího účastníka řízení je z hlediska stavebního práva dostatečná, a to i v případě, že se stavbami by již bylo započato, neboť pokud by takové stavby nedostály příslušným právním předpisů, umožňuje stavební zákon nařídit jejich odstranění v režimu řízení o odstranění stavby.

6. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že [stát. instituce] odbor [anonymizováno 5 slov] (dále jen:„ Úřad“) na základě žádosti o územní souhlas a oznámení záměru ohlášení stavby podle ustanovení § 96 a § 104 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne [datum] vydal společný souhlas se stavebním záměrem„ Novostavba RD na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec]“ dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen: společný souhlas ze dne [datum]“) (viz důkaz správní spis sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo])

7. Soud má dále za prokázané, že Úřad na základě žádosti o územní souhlas a oznámení záměru ohlášení stavby podle ustanovení § 96 a § 104 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne [datum] vydal společný souhlas se stavebním záměrem„ Novostavba RD na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec]“ dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen: společný souhlas ze dne [datum]“) (viz důkaz správní spis sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo])

8. Soud má dále za prokázané, že [název soudu] rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve věci žalobce [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti žalovanému Úřadu tak, že společný souhlas ze dne [datum] a společný souhlas ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Z odůvodnění se mimo jiné podává, že„ Stavebníci totiž s ohledem na nepřehlédnutelnou míru určité možnosti dotčení práv žalobkyně ohlášenými stavebními záměry měli povinnost předložit souhlas žalobkyně s ohlašovanými stavebními záměry; pokud jej nepředložili, bylo v projednávané věci povinností žalovaného ve smyslu § 96a odst. 5 stavebního zákona rozhodnout usnesením o provedení společného územního stavebního řízení, v rámci kterého by bylo možné, za plného respektování procesních práv žalobkyně, věcně vypořádat její námitky.“ (viz důkaz rozsudek [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí])

9. Soud má dále za prokázané, že [anonymizována dvě slova] [územní celek] odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] rozhodl dne [datum] tak, že zrušil usnesení Úřadu, ze dne [datum], kterým Úřad odepřel žalobci právo nahlížet do spisu vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] (viz důkaz rozhodnutí ze dne [datum] rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] odboru [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] sp. zn. [spisová značka])

10. Soud má dále za prokázané, že Úřad ve stanovisku ze dne [datum] ve věci žádosti žalobce o odškodnění sdělil mimo jiné, že Úřad po zrušení společných souhlasů rozsudkem [název soudu] vede v obou případech opakovaná stavební řízení, ve kterých v souladu s právním názorem krajského soudu přiznal žalobci postavení účastníka řízení. (viz důkaz stanovisko ze dne [datum] vyjádření MÚ [obec] odboru [anonymizováno 5 slov] značka [anonymizováno] [číslo] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka])

11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný v reakci na dopis žalobce ze dne [datum], kterým žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 400.000 Kč, sdělil dopisem ze dne [datum]:„ [stát. instituce] uspokojuje Vámi uplatněný nárok tak, že konstatuje porušení práva stavebním úřadem při vydání společného souhlasu ze dne [datum] a při vydání společného souhlasu ze dne [datum]“. (viz důkaz přípis [stát. instituce] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum])

12. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to sdělení MÚ [obec] [anonymizováno 6 slov] značka MUFO [číslo] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí], podání žalobce ze dne [datum].

13. Soud v řízení dospěl k závěru, že žalobce, ač vyzván dle § 43 o.s.ř. k doplnění žaloby nedostatečně vylíčil rozhodné skutečnost a nenavrhl důkazy k jejich prokázání, že kterých by vyplývalo, že v příčinné souvislosti s označenými nezákonnými rozhodnutími mu vznikla nemajetková újma a v jakém rozsahu. Ačkoliv se žalobce neúčastnil nařízeného jednání dne [datum] a bylo jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř., soud jej poučil v zmíněném rozsahu dle § 118a o.s.ř. a poskytl mu dodatečnou lhůtu k doplnění rozhodných skutečností a návrhů důkazů. Žalobci tak byla poskytnuta dostatečná procesní možnost unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

14. Na uvedenou povinnost zareagoval žalobce podáním ze dne [datum], ve kterém setrval na názoru, že:„ Nesplnění povinnosti stavebního úřadu rozhodnout usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení je tudíž příčinou vzniklé nemajetkové újmy, neboť tuto povinnost již nelze v žádném případě napravit. Jelikož je zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, jedná se o notorietu, kterou dokazovat netřeba.“ …. Co se týče navrhované výše nemajetkové újmy, mám za to, že je v obou případech přiměřená také s ohledem na další pochybení stavebního úřadu….“.

15. V dalším podání ze dne [datum], žalobce navrhl nové důkazy, ač lhůta dle § 118b o.s.ř. a § 118a o.s.ř. již uplynula, aniž uvedl, v čem je dán důvod pro prolomení stanovených lhůt. Navržené důkazy současně nemají k meritu projednávané věci vztah, kdy z nich nevyplývají relevantní skutková zjištění pro stěžení otázku vzniku škody v příčinné souvislosti s označenými nezákonnými rozhodnutími. Soud tak zamítl návrhy důkazů: rozhodnutí MÚ [obec] ze dne [datum], rozhodnutí MÚ [obec] ze dne [datum], rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] <i>Podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OdpŠk“) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.</i> <i>Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.</i> <i>Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.</i> 16. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce se domáhá odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s výše uvedenými společnými souhlasy, ve věci stavebního záměru novostaveb RD, které byly zrušeny rozsudkem [název soudu] (viz výše rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]), přičemž Úřad dále po zrušení společných souhlasů postupoval tak, že vede v obou případech opakovaná stavební řízení.

17. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je současné splnění tří podmínek: 1) zrušení rozhodnutí pro nezákonnost, 2) vznik újmy a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy. V každém jednotlivém případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy je třeba zkoumat splnění uvedených tří podmínek, tedy rovněž to, zda ve sféře poškozeného vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí újma.

18. V posuzované věci má soud za to, že v případě společného souhlasu ze dne [datum] a společného souhlasu ze dne [datum] (společně:„ předmětná nezákonná rozhodnutí“) lze mít za to, že podmínka nezákonného rozhodnutí byla naplněna, a to s ohledem na již zmiňované zrušení těchto předmětných nezákonných rozhodnutí rozsudkem [název soudu], přičemž dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019 č.j. 1 As 436/2017-43 lze považovat společné souhlasy za rozhodnutí.

19. Jak soud uvedl, pro naplnění podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk musí být dále prokázán vznik újmy a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy. V tomto kontextu je na místě uvést judikaturou konzistentně zastávaný právní názor, že ve vztahu k nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou řízení vychází Nejvyšší soud ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Naopak v případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a v případě procesní potřeby pokazoval, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí újma vznikla (srov. 3. právní věta Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod R 58/2011, dále jen„ Stanovisko“).

20. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba. V rozsudku ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2865/2015, Nejvyšší soud uvedl, že vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce.

21. S ohledem na uvedené, soud vyzval žalobce k doplnění rozhodných skutečností a návrhů důkazů k jejich prokázání (jednak postupem podle § 43 o.s.ř., ale zejména dle § 118a o.s.ř. - viz výše) avšak žalobce setrval na svém stanovisku žádná tvrzení ani důkazy nenavrhl, kdy je přesvědčen,„ Jelikož je zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, jedná se o notorietu, kterou dokazovat netřeba.“ 22. S ohledem na absenci skutkových tvrzení a návrhů důkazů, ze kterých by bylo možné dovodit míru zásahu předmětných nezákonných rozhodnutí do nemajetkové sféry žalobce a učinit zjištění, zda by se i jiná osoba v obdobném postavení cítila dotčená ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce, má soud za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno a neprokázal vznik nemajetkové újmy (její výši) v příčinné souvislosti s předmětnými nezákonnými rozhodnutími.

23. Dle soudu se nelze ztotožnit s názorem, že každé rozhodnutí, které naplňuje znaky nezákonného rozhodnutí dle OdpŠk, automaticky zakládá vznik nemajetkové újmy a nároku na její odškodnění. Je zřejmé, že každé (drtivá většina) rozhodnutí orgánu veřejné moci zasahuje do osobnostní sféry účastníků (případně dotčených osob) například tím, že se s ním musí seznámit, zpravidla konstituuje, či konstatuje existenci práv a povinností atp., což pochopitelně vytváří reakci minimálně v psychické a osobnostní sféře dotčené osoby. Je také zjevné, že i samotné uplatnění procesních práv vedoucích ke zrušení takového rozhodnutí, se dotýká osobnostní sféry účastníků (případně dotčených osob), a to např. nutností formulovat opravný prostředek, zabývat se procesními otázkami atp. Dle názoru soudu však zásadní, pro vyhodnocení vzniku nemajetkové újmy, je míra tohoto zásahu, která musí dosahovat zvýšené intenzity oproti běžné, objektivně akceptovatelné zátěži - zásahu do osobnostní sféry dotčené osoby. Při opačném závěru by nezbylo než konstatovat, že každé nezákonné rozhodnutí (dle definice § 7 a § 20 OdpŠk) zakládá nárok na náhradu nemajetkové újmy.

24. V kontextu uvedeného je pak na žalobci, aby prokázal, že míra zásahu do jeho osobnostní sféry přesahuje v posuzované věci intenzitu obvyklou, zakládající vznik nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s předmětnými nezákonnými rozhodnutími. V posuzovaném případě však žalobce přes poučení dle § 118a o.s.ř., na tuto povinnost rezignoval.

25. Současně nelze přehlédnout, že žalovaný poskytl žalobci odškodnění nemajetkové újmy formou konstatování porušení práva dle § 31a odst. 2 OdpŠk (viz výše dopis žalovaného ze dne [datum]).

26. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve výroku shora I. a. II. zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 900 Kč sestávající ze 3 úkonů v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.