65 C 175/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o vyklizení pozemku

I. Žalovaný je povinen vyklidit část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], o výměře [anonymizováno] nacházející se v ulici [ulice] před objektem [číslo] [obec a číslo], a vyklizenou ji žalobci předat do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 6 500 Kč.

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 6. 2021 po žalovaném domáhal vyklizení části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], o výměře [anonymizováno] nacházejícího se v ulici [ulice] před objektem [číslo] [obec a číslo] (dále jen:„ Pozemek“) a dále pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], o výměře [anonymizováno], zapsaného na [list vlastnictví], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], nacházejícího se v ulici [ulice] před objektem [číslo] (dále jen:„ Pozemek 2“).

2. Svůj nárok odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřeli dne 15. 5. 2006 nájemní smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn užívat část Pozemku. Tato smlouva byla žalobcem vypovězena dne 29. 5. 2012, nicméně stánek žalovaného na místě Pozemku dále stojí a nebyl vyklizen. Dále byla mezi stranami dne 9. 8. 2013 uzavřena další nájemní smlouva, na základě které bylo žalovanému umožněno umístění dočasné stavby – pevného stánku s občerstvením na části Pozemku 2. Z důvodu stavebních prací a záboru Pozemku 2 bylo žalovanému umožněno dočasně užívat a umístit stánek na část Pozemku, tj. původní místo, které žalovaný užíval na základě smlouvy ze dne 15. 5. 2006.

3. Žalobce dne 17. 9. 2019 Smlouvu vypověděl, přičemž výpověď byla žalovanému doručena dne 10. 10. 2019 spolu s výzvou k předání předmětu nájmu [anonymizována čtyři slova] [obec]. Do dnešního dne je stánek žalovaného umístěn na části Pozemku, tedy v rozporu s nájemní smlouvou, resp. oběma nájemními smlouvami. Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu ze dne 4. 5. 2021 předmět nájmu neodevzdal a místo stánku nevyklidil.

4. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že má za to, že ve věci není pasivně legitimován, neboť není vlastníkem ani detentorem prodejního stánku, o jehož umístění na pozemku žalobce se jedná. Žalovaný tedy nijak neužívá část pozemku, jejíhož vyklizení se žalobce domáhá. Nezpochybňoval však, že v minulosti stánek na Pozemku provozoval, kdy po zániku smlouvy z roku 2006 užíval pozemek na základě dohody stran bez dodržení formálních postupů, tedy via facti.

5. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem Pozemku (pozemku parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], o výměře [anonymizováno] nacházejícího se v ulici [ulice] před objektem [číslo] [obec a číslo]) a Pozemku 2 (parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], o výměře [anonymizováno], zapsaného na [list vlastnictví], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], nacházejícího se v ulici [ulice] před objektem [číslo]). (viz [list vlastnictví])

6. Soud má dále za prokázané, že mezi stranami byla dne 15. 5. 2006 uzavřena smlouvu označená jako„ Nájemní smlouva [spisová značka] [číslo] 2006 (dále jen: Nájemní smlouva I.“), na základě které žalobce jakožto pronajímatel umožnil žalovanému jakožto nájemci užívat část Pozemku (parc. [číslo]), blíže specifikovanou v situačním plánku, tvořícím přílohu [číslo] smlouvy, a to výhradně za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku (dále jen:„ Stánek“). Ve smlouvě bylo dále ujednáno nájemné a podmínky výpovědi smlouvy, přičemž ta byla sjednána na dobu neurčitou. V čl. IV. odst. 3 byla žalovanému stanovena povinnost, aby při skončení nájmu předmět nájmu vyklidil a odevzdal pronajímateli, zastoupenému [anonymizována tři slova]. V odst. 5 téhož čl. pak bylo žalovanému zakázáno přenechat předmět nájmu do užívání jinému bez předchozího souhlasu pronajímatele. V čl. V. smlouvy bylo stanoveno, že obě strany smlouvy jsou oprávněny smlouvu vypovědět bez udání důvodu, a to ve dvouleté výpovědní lhůtě. Dodatkem [číslo] byla toliko změněna výše nájemného a Dodatkem [číslo] došlo ke zkrácení výpovědní lhůty bez udání důvodu dle čl. V. odst. 1, a to na dobu 6 měsíců. Dodatek [číslo] pak změnil rozměry stánku o 4 m2 a v důsledku toho zvýšil nájemné. Smlouva i veškeré dodatky jsou podepsány žalovaným. (viz důkaz Nájemní smlouva [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] vč. dodatku č. 1 ze dne [datum], dodatku č. 2 ze dne [datum], dodatku č. 3 ze dne [datum])

7. Skutečnost, že Stánek žalovaného se na Pozemku nacházel minimálně v letech 2010, 2011, 2014, 2017, 2019 a 2022 prokazují satelitní snímky, na nichž se nachází stánek, jehož poloha je shodná se situačním plánkem z Nájemní smlouvy ze dne 15. 5. 2006, tj. Stánek se nachází na Pozemku žalobce. (viz důkaz Snímky stánku z 2010, 2011, 2014, 2017, 2019, 2022)

8. Soud má dále za prokázané, že Nájemní smlouva I. byla ze strany žalobce vypovězena dne 29. 5. 2012, a to bez udání důvodu, se 6 měsíční výpovědní dobou, přičemž výpověď byla žalovanému doručena dne 1. 6. 2012 a obsahovala i výzvu k předání předmětu nájmu. (viz důkaz Výpověď původní nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2012)

9. Soud má dále za prokázané, že [stát. instituce] vydal dne 9. 8. 2013 souhlas s dočasným posunutím tržního místa [ulice] u [číslo] o výměře 16 m2 (tj. Pozemku 2), a to dle zákresu dle situačního plánku, který byl přílohou souhlasu (tj. na místo Pozemku), a to nejdéle do doby ukončení stavebního záboru, kvůli kterému k posunu stánku dochází. (viz. důkaz Souhlas [stát. instituce] ze dne 9. 8. 2013)

10. Soud má dále za prokázané, že mezi stranami byla dne 9. 8. 2013 uzavřena nájemní smlouva [číslo] (dále jen:„ Nájemní smlouva II.“), na základě které přenechal žalobce, jakožto pronajímatel, žalovanému, jakožto nájemci, k užívání část Pozemku 2, blíže specifikovanou v situačním plánku, tvořícím přílohu č. 1 smlouvy, a to výhradně za účelem umístění pevného prodejního stánku o výměře 16 m2 Smlouva byla dle čl. II. sjednána na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo dále ujednáno nájemné a podmínky výpovědi smlouvy, které byly upraveny v čl. VI. smlouvy. V něm bylo v odst. 2 upraveno, že nájemní vztah může být ukončen výpovědí bez udání důvodu, a to v tří měsíční výpovědní lhůtě. V čl. IV. odst. 7 byla žalovanému stanovena povinnost, aby při skončení nájmu předmět nájmu uvedl do stavu, v jakém mu byl předán, a protokolárně jej předal zpět pronajímateli. V odst. 8 téhož článku je pak jako kontaktní osoba za nájemce uveden právě žalovaný. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě byla toliko změněna splatnost nájemného a Dodatkem č. 2 došlo ke zrušení pultu Stánku a s tím související změně nájemného. Smlouva i dodatky jsou podepsány žalovaným. (viz. důkaz Nájemní smlouva [číslo] ze dne [datum] + dodatek č. 1 ze dne [datum] + dodatek č. 2 ze dne [datum])

11. Soud má dále za prokázané, že [jméno] [příjmení] [jméno] vydala dne [datum] usnesení, kterým schválila výpověď Nájemní smlouvy II. se žalovaným [číslo] (viz důkaz usnesení [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum])

12. Soud má dále za prokázané, že Nájemní smlouva II. byla ze strany žalobce, po souhlasu [anonymizováno], vypovězena dne 17. 9. 2019, a to bez udání důvodu, s tříměsíční výpovědní dobou, přičemž výpověď byla žalovanému doručena dne 10. 10. 2019 a obsahovala i výzvu k předání předmětu nájmu [anonymizována čtyři slova] [obec]. Žalovaný podal proti žalobci u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhal přezkumu oprávněnosti a platnosti výpovědi nájmu, doručené žalovanému dne 9. 10. 2019, tj. shora uvedené výpovědi nájemní smlouvy [číslo]. Žaloba byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zamítnuta, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno i rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (viz důkaz rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] čj. [číslo jednací], viz důkaz výpověď z nájmu ze dne 17. 9. 2019 vč. doručenky)

13. Ze sdělení ze dne 16. 1. 2018 se podává, že ke dni 16. 1. 2018 nebylo realizováno posunutí dotčeného prodejního Stánku do lokality [ulice] u [číslo] neboť doposud nebyly zajištěny nové inženýrské sítě. Prodejní Stánek žalovaného, původně umístěný na adrese [ulice] u [číslo] tak ke dni 16. 1. 2018 setrvával na původním místě. (viz. důkaz Sdělení ze dne 16. 1. 2018)

14. Soud má dále za prokázané, žežalobce vyzval žalovaného dne 4. 5. 2021 k neprodlenému vyklizení„ části pozemku parc. [číslo] resp. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]“ s tím, že výpovědní doba uplynula dne 31. 1. 2020, přičemž prodejní Stánek doposud nebyl vyklizen. Tato předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 19. 5. 2021 (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 4. 5. 2021 vč. dodejky)

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný do dnešního dne provozuje živnost Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž v období od 1. 12. 2009 do 12. 2. 2021 (od 2. 7. 2019 do 2. 7. 2022 Překážka dle § 8 odst. 6 písm. b) živnostenského zákona) provozoval rovněž Hostinskou činnost, kdy provozovna žalovaného pro tuto živnost se od 21. 7. 2010 do 12. 2. 2021 nacházela na adrese„ stánek před nemovitostí [číslo] [ulice a číslo], [PSČ], [obec a číslo] - [část obce]“, tedy na Pozemku žalobce. (viz. důkaz Úplný výpis ze ŽR žalovaného)

16. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslech svědka [jméno] [příjmení], místní šetření a rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odboru [anonymizováno], kterými byly povoleny zábory veřejného prostranství na [anonymizována dvě slova] za účelem umístěné stánku dle nájemní smlouvy ze dne [datum] a [datum], a na základě souhlasu ze dne [datum]. <i>Podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen jako„ OZ“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>Podle § 2225 OZ odevzdá nájemce při skončení nájmu věc pronajímateli, kdy odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.</i> <i>Podle § 2292 OZ odevzdá nájemce byt (shodně též prostor sloužící k podnikání) v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.</i> <i>Podle § 1042 OZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> 17. Při posouzení oprávněnosti žaloby soud nejprve konstatuje, že má za prokázané, že žalobce jako vlastník pronajal žalovanému Pozemek Nájemní smlouvou I. a Pozemek 2. Nájemní smlouvou II. (K problematice specifikace vyklizovaného pozemku, resp. skutečnosti, na jakém pozemku se prodejní stánek žalovaného nacházel a nachází, soud rekapituluje, že žalobce se žalovaným nejprve uzavřeli Nájemní smlouvu I. na Pozemek, která zanikla výpovědí ke dni 31. 1. 2013. Po skončení nájmu nicméně žalovaný Pozemek nevyklidil, a ani jej žalobci nepředal. Dne 9. 8. 2013 pak mezi stranami byla uzavřena nová Nájemní smlouva II. na Pozemku 2, kdy však z důvodu stavebního záboru nebylo možné umístit Stánek na Pozemku 2, a proto bylo žalovanému umožněno dočasně umístit na Pozemku, tj. na původním místě.) Soud má také za prokázané, že žalovaný na pronajatých pozemcích v jednotlivých obdobích měl umístěný Stánek za účelem realizace své podnikatelské činnosti. Jak z provedeného dokazování vyplývá, obě nájemní smlouvy byly vypovězeny a právo užívat předmět nájmu (Pozemek a Pozemek 2.) žalovanému zaniklo.

18. Soud zdůrazňuje, že nájemce je po skončení nájmu povinen pronajaté prostory (Pozemek, Pozemek 2) vyklidit, tzn. odstranit z nich své věci (připadne věci třetích osob) a odevzdat je pronajímateli tak, aby k nim měl volný přístup a mohl s nimi dále nakládat. V projednávané věci tento závazek vyplývá i přímo ze smluvního ujednání, kdy dle čl. IV. odst. 3 Nájemní smlouvy I. byla žalovanému stanovena povinnost, aby při skončení nájmu předmět nájmu vyklidil a odevzdal pronajímateli, zastoupenému [anonymizována tři slova], a dle V čl. IV. odst. 7 Nájemní smlouvy II. byla žalovanému stanovena povinnost, aby při skončení nájmu předmět nájmu uvedl do stavu, v jakém mu byl předán, a protokolárně jej předal zpět pronajímateli. Soud tak uzavírá, že žalovanému nesvědčí žádný právní titul k užívání Pozemku a Pozemku 2., a po skončení nájmu byl povinen předat vyklizený Pozemek a Pozemek 2. žalobci, což však neučinil. Uvedená povinnost stíhala žalovaného bez ohledu na to, zda Stánek, který na dotčené pozemky umístil za účelem svého podnikání, je v jeho vlastnictví, či nikoliv. Není rozhodné, kdo je vlastníkem věcí umístěných na pozemku, když povinnost tyto věci vyklidit leží na nájemci.

19. Nad rámec uvedeného je na místě připomenout, že v případě trvajícího zásahu do vlastnického práva má vlastník po dobu trvajícího zásahu právo domáhat se po rušiteli, aby se tohoto rušení zdržel podle § 1042 OZ. Vztaženo k projednávané věci, umístí-li rušitel na pozemek vlastníka svou věc, je vlastník oprávněn domáhat se vyklizení předmětného pozemku. Umístí-li rušitel na pozemek vlastníka věc cizí, může vlastník pozemku žalovat rušitele i vlastníka této věci, neboť vlastník věci nemá právo mít své věci na cizím pozemku a rušení trvá, dokud nebudou odstraněny. Je zjevné, že Stánek je na dotčených pozemcích umístěn s vědomím a souhlasem žalovaného, který ho užíval ke své podnikatelské činnosti.

20. Soud tak uzavírá, že žaloba je uplatněna po právu a žalovaný je povinen vyklidit předmětný pozemek o výměře 16m² nacházející se v ulici [ulice] před objektem [číslo] [obec a číslo], a vyklizený jej žalobci předat do 15 dnů. Soud tak žalobě ve výroku shora ad. I. v celém rozsahu vyhověl.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 osř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud však v rámci náhrady nákladů řízení žalobci přiznal pouze zaplacený soudní poplatek a náklady náležející nezastoupenému účastníkovi, když žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení nemovité věci. V takovéto právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 5 000 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., konkrétně dle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 této vyhlášky za 5 úkonů (spočívajících v žalobě, replice, vyjádření ze dne 1. 9. 2022 a účasti na jednání dne 2. 8. 2022, 21. 3. 2023). Z daného důvodu soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 6 500 Kč.

22. Lhůta k plnění byla ve výroku II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku I. v délce 15 dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neshledal důvod pro prodloužení lhůty pro vyklizení nemovité věci.