65 C 195/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 166 823 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 166.823 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75%.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.200 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 166 823 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody. K žalobě uvedl, že žalovaný v průběhu roku 2018 prováděl rekonstrukci své provozovny budovy [adresa] v obci [obec], v níž má právo hospodaření. V důsledku této rekonstrukce došlo k zanesení kanalizační šachty, v důsledku čehož vystoupal do kanalizačních potrubí odpad z navazujících nemovitostí a vytekl do budovy žalobce na adrese [anonymizováno] [adresa], která s provozovnou [anonymizována dvě slova] sousedí.

2. Žalobci byla tímto způsobena škoda ve výši 166.823 Kč spočívající v nutnosti splaškovou vodu opakovaně odčerpat a zasažené prostory vyčistit. Nadto byla touto škodnou událostí snížena tržního cena nemovitosti žalobce.

3. Zavinění žalovaného bylo zjištěno na základě pojistného šetření pojistné události č. PU [číslo], z vyjádření provozovatele kanalizace ze dne 12. 6. 2019 a následně ze záznamu o prohlídce provedené pojišťovnou dne 11. 1. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že škoda vznikla žalobci v důsledku rekonstrukce provozovny žalovaného, je žalovaný odpovědný za škody z provozní činnosti dle § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („ OZ“) a v souladu s § 2924OZ je tak povinností žalovaného nahradit žalobci vzniklou škodu.

4. Žalovanému byla dne 28. 4. 2021 zaslána předžalobní výzva, v rámci níž, byl žalovaný obeznámen se všemi rozhodnými okolnostmi a vyzván k úhradě dlužné částky. Do dnešního data však žalovaný nevydal ničeho a na předžalobní výzvu vůbec nereagoval. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny v souhrnné výši 166.823 Kč a příslušenství tvořeného- zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 166.823 Kč ode dne 12. 6. 2019 až do zaplacení.

5. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává v celém rozsahu. Nesouhlasí s tím, že na danou věc dopadá § 2924 OZ. O žádnou škodu vzniklou z provozu se v daném případě však nejednalo. Pokud se tedy žalobce domáhá po žalovaném náhrady škody, musí tvrdit a prokazovat, že žalovaný úmyslně porušil dobré mravy, povinnost stanovenou zákonem nebo smluvní povinnost. To však žalobce nečiní a nesprávně poukazuje na § 2924 OZ.

6. Dále musí žalobce tvrdit a prokazovat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaným a vznikem škody. Žalobce dle názoru žalovaného však dosud neprokázal, že škoda vznikla v důsledku rekonstrukce provozovny žalovaného, tj. v důsledku zanesení kanalizační šachty.

7. Žalobce tvrdí, že mu vznikla škoda na budově nacházející se na adrese [adresa]. Neprokazuje však svůj vlastnický či jiný vztah k této budově. Žalovaný nesouhlasí ani s výší škody, kterou žalobce požaduje. Tuto výši prokazuje žalobce rozpočtem ze dne 3. 1. 2019 a fakturou vystavenou až dne 26.3.2020 (datum uskutečnění plnění 26.3.2020). Z těchto dokladů však nevyplývá, zda skutečně byly úkony uvedené v rozpočtu provedeny a kdy se tak stalo, zda souhlasí množství a z čeho vyplývá jednotková cena.

8. Z podané žaloby není zřejmé, kdy přesně ke škodě žalobce došlo. V záznamu o prohlídce pojišťovny ze dne 11. 1. 2019 je jako datum vzniku a datum zjištění uvedeno 5. 4. 2018. Žaloba byla podána dne 25. 5. 2021. Žalovaný proto namítá promlčení.

9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce vyzval předžalobní výzvou ze dne 28. 4. 2021 žalovaného k zaplacení částky 566.823 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy, jako náhrady škody sestávající z částky 166.823 Kč vynaložené na odčerpání splaškové vody a částky 400.000 Kč jako rozdíl v tržní ceně nemovitosti ve vlastnictví žalobce způsobené zatopením nemovitosti. (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 28. 4. 2021 vč. dokladu o odeslání)

10. Soud má dále za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] vystavila pro žalobce dne 26. 3. 2020 fakturu [číslo] na částku 166.822 Kč, kdy dodávka je označena:„ Fakturujeme za provedené práce při odstraňování škod [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], [číslo], [obec], dle přiloženého položkového rozpočtu“. Datum uskutečněného plnění je uvedeno 26. 3. 2020 (viz důkaz faktura ze dne 26. 3. 2020, [číslo] na částku 166.823 Kč)

11. Z vyjádření [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 12. 6. 2019 se podává, že ve věci zanesení kanalizační šachty na pozemku [parcelní číslo], [obec] u [obec] a zamezení odvádění splaškové vody od dalších nemovitostí sděluje, že během probíhající rekonstrukce objektu [anonymizováno] (léto 2018) a splachování velkého množství nerozpustného materiálu (papírové utěrky na ruce) do kanalizační přípojky [anonymizováno] došlo k částečnému zanesení šachty stavebním materiálem a papírovými utěrkami na ruce. Toto zanesení způsobilo to, že nemohla šachtou plynule protékat splašková voda od dalších nemovitostí, které jsou napojeny do této šachty. V závislosti na ucpaném odtoku kanalizační přípojky splašková voda od ostatních nemovitostí začala natékat odtokovou trubkou do septiku na [parcelní číslo] a následně natékat přepadem do jímky na dešťovou vodu. Když se jímky naplnily tak splašková voda začala zatékat do nemovitosti [adresa], čímž způsobila majiteli škodu. Firma [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] provedla v září 2018 tlakové čištění dané kanalizace, vyčištění kanalizační šachty na pozemku [anonymizováno] a zprůchodnění všech trubek napojených do této šachty. (viz důkaz Vyjádření provozovatele kanalizace ze dne [datum])

12. Ze záznamu o prohlídce ze dne 11. 1. 2019 se podává, že poškozený (žalobce) uvedl datum vzniku škodní události 5. 4. 2018, datum zjištění 5. 4. 2018, místo vzniku [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno], [obec]. Poškozený uvedl, že nejprve reagoval na výzvu [anonymizováno], že od něj vytéká voda do sklepních prostor pod [anonymizováno], v domě trvale nebydlí, takže s pracovníkem [anonymizováno] vstoupil do prostoru [anonymizováno], a následně sklepních prostor své nemovitosti. Zjistil, že ve sklepních prostorách stojí cca 10-15 cm páchnoucí vody z odpadů. Poškozeny vyčerpal opakovaně vodu ze sklepů a i vodu z jímky, kam se svádí voda z domů z náměstí a pod domy až k [anonymizováno] [ulice] je hlavní svod. Vlastníkem nemovitosti je pan [celé jméno] dalších pět vlastníků. Mobilní technik k příčině vzniku škody uvedl:„ V prostoru [anonymizováno] probíhala v tomto čase i celková rekonstrukce objektu a je možné, že k ucpání kanalizace došlo v této souvislosti.“ (viz důkaz záznam o prohlídce provedené pojišťovnou ze dne 11. 1. 2019)

13. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce netvrdil dostatečně skutková tvrzení a nenavrhl důkazy k jejich prokázání, ze kterých by vyplynulo, co bylo příčinou tvrzené škody, že žalovaný je odpovědný za příčinu tvrzené škody tedy, že příčinu zavinil či jinak za ní odpovídá, výši škody, která v příčinné souvislosti s žalobcem tvrzenou škodnou událostí vznikla kdy se žalobce o škodě dozvěděl a o tom, kdo za ní odpovídá. Soud tak na prvním jednání po poučení dle § 118b. o.s.ř. poučil žalobce také dle § 118a o.s.ř. v uvedeném rozsahu a poskytl mu dostatečnou lhůtu k doplnění rozhodných tvrzení a návrhů důkazů.

14. V této souvislosti soud k příčinné souvislosti tvrzené škody a škodní události uvádí, že žalobce dovozuje vznik škody z toho, že žalovaný způsobil ucpání kanalizace, čímž došlo k vyplavení prostor v nemovitosti žalobce a následně k poškození nemovitosti žalobce. Případně, že žalobce odpovídá za ucpání kanalizace v režimu odpovědnosti za škodu způsobenou vlastní provozní činností (k uvedenému argumentace viz níže). Z výše uvedených důkazů nemá soud za prokázané, že by to byl žalobce, kdo způsobil, ať již vědomým či nevědomým porušením jakékoliv povinnosti ucpání kanalizace.

15. Je třeba zdůraznit, že k ucpání kanalizační šachty (do které, jak vyplývá i se sdělení Vodohospodářské společnosti [právnická osoba], ústí více výpustí z dalších nemovitostí) mohlo dojít tím, že se v ní nahromadil nevhodný odpad z jakékoliv přípojky jiné nemovitosti nacházející se v místě nad ucpáním. I ve vyjádření [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 12. 6. 2019 (dále jen:„ vyjádření“) je uvedeno, že k ucpání došlo„ zanesením šachty stavebním materiálem a papírovými utěrkami na ruce“. Byť se žalobce a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] domnívá, že stavební materiál může pocházet od doby rekonstrukce nemovitosti žalovaného v roce 2018, není uvedené podloženo žádnou relevantní skutečností či důkazem. Nelze vyloučit, že stavební odpad mohl pocházet z jiné nemovitosti a jiného období, kdy na zneprůchodnění se dále také podílelo nahromadění papírových utěrek na ruce, které pochopitelně mohly pocházet i z jiných nemovitostí. Tato ryze technická otázka nebyla soudu zodpovězena a vzhledem k tomu, že je zásadním předpokladem pro vyřešení odpovědnosti žalovaného za případnou škodu, byl žalobce výslovně poučen dle § 118a o.s.ř., včetně důsledků vyplývajících z nesplnění této povinnosti.

16. Žalobce dále k důkazu navrhl spis Stavebního úřadu v [obec] týkající se stavby [adresa], kdy však uvedená dokumentace nemůže přinést odpověď na to, zda to byl žalobce, kdo zanesl stavebním materiálem kanalizaci a zda takové zanesení bylo primární příčinou vzniku ucpání kanalizace. Jedinou skutečností, která by z takového důkazu mohla pro projednávanou věc vyplynout, je zjištění, zda byla prováděna rekonstrukce domu užívaného žalovaným a v jakém rozsahu, což však pro vyhodnocení vzniku nároku není zásadní. (K tomu soud poznamenává notorietu, že žádné stavební úpravy v libovolném rozsahu prováděné v souladu se stavebními předpisy nemohou vést k tomu, aby stavební odpad byl vhazován do kanalizace.) Soud tak tento důkaz z důvodu nadbytečnosti zamítl. Uvedené lze vztáhnout i na návrh důkazu vyjádření žalovaného, kdo a na základě jaké smlouvy v létě 2018 prováděl úpravy nemovitostí žalovaného.

17. Soud dále zamítl s poukazem na ustanovení § 131 odst. 1 o.s.ř. návrh důkazu výslechem žalovaného. Je třeba také uvést, že žalovaný je právnická osoba a výslech statutárního orgánu (generální ředitel [anonymizována dvě slova]) by pro projednávanou věc, dle názoru soudu, nepřinesl, vzhledem k předmětu řízení, žádná relevantní zjištění.

18. Dále soud zamítl pro nadbytečnost návrh důkazu výslechem osoby provádějící zjištění škodní události a výslechem vedoucí pobočky žalovaného v [obec] kdy, jak bylo uvedeno výše, soud nemá v projednávané věci za prokázanou základní otázku přičitatelnosti vzniku škody žalovanému. Ucpání kanalizace, příčina a přičitatelnost této příčiny žalovanému jsou technickou otázkou, k jejíž zodpovězení jsou třeba odborné technické znalosti a případně další faktické důkazy, kterými osoba provádějící likvidaci pojistné události nedisponuje a též ani vedoucí pobočky [anonymizováno] v [obec].

19. Žalobce dále po poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř., tedy po uplynutí koncentrační lhůty dle § 118b o.s.ř., ale i lhůty dle § 118a o.s.ř. nově navrhl k důkazu: výslech osoby provádějící zjištění a průzkum v budově parc. [číslo] ([anonymizováno]) a v nemovitosti žalobce, od které podala písemnou zprávu [anonymizováno] [obec] dne 12. 6. 2019; zpráva [anonymizována dvě slova] [obec] o tlakovém čištění kanalizace ze září 2018 zmíněném ve zprávě ze dne 12. 6. 2019 a to v jeho příčinách a kdo hradil odměnu a dále; zpráva znalce z oblasti vodovodů a kanalizací o příčině ucpání předmětné kanalizace v nemovitosti žalované v roce 2018. Žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by mu bránily navrhnout tyto důkazy v žalobě, do skončení koncentrační lhůty dle § 118b o.s.ř., ale ani po poučení soudem dle § 118a o.s.ř. Soud tak zamítl i tyto navržené důkazy.

20. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. <i>Podle § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.</i> <i>Podle § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 2913 OZ Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.</i> <i>Podle § 2924 OZ kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.</i> 21. Při posouzení oprávněnosti uplatněného nároku soud nejprve uvádí, že žalobce se domáhá po žalovaném náhrady škody způsobené vlastní provozní činností žalovaného. Dle žalobce ke škodě (poškození nemovitosti žalobce) došlo zatečením odpadní vody z ucpaného kanalizačního potrubí.

22. Podle § 2924 OZ platí, že kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Pro aktivaci odpovědnosti dle § 2924 OZ je nezbytnou podmínkou, že škoda byla vyvolána (je v příčinné souvislosti) právě provozem samotným. Jsou výslovně určeny tři okruhy původců škody: a) vlastní provozní činnost, b) věc při ní použitá a c) vliv činnosti na okolí. Vlastní provozní činnost představuje právě samotné využití technologických postupů, jako je např. dodávka elektřiny, plynu, těžební, zemědělské a jiné výrobní postupy, při nichž se projevují mechanické, fyzikální, chemické a jiné obdobné účinky, způsobilé vyvolat újmu.

23. Aby bylo možné posoudit, zda se jedná o škodu z provozní činnosti, je klíčové, zda k újmě došlo v souvislosti s technickou složitostí či náročností provozní činnosti, nebo ne. O škodu způsobenou provozní činností nejde, jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité, ale např. došlo-li ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti. Jak vyplývá ze znění zákona i z důvodové zprávy, ne každá provozní činnost je provozem závodu či jiného výdělečného zařízení. V judikatuře bylo dovozeno, že pojem provozu je třeba vykládat jako činnost související s předmětem činnosti (zpravidla podnikatelské, obchodní), kterou subjekt vyvíjí zpravidla opakovaně za užití určitých organizačních opatření, někdy s využitím různých technologií či postupů, včetně věcí, jimiž je místo činnosti vybaveno.

24. Dle názoru soudu v případě škody vzniklé ucpáním kanalizačního potrubí nelze spatřovat její vznik v povaze činnosti žalovaného, která žádným způsobem nesouvisí s provozem kanalizační soustavy. Nelze přehlédnout několik zásadních skutečností: jednak, že kanalizační šachty nejsou ve vlastnictví žalovaného, dále pak, že i kdyby bylo prokázáno (což se nestalo), že k ucpání kanalizace došlo výlučně v příčinné souvislosti se stavebními úpravami v provozovně žalovaného, nejedná o provozní činnost žalovaného, ale o porušení povinností stavební firmy při realizaci stavebních úprav. Soud tak uzavírá, že v projednávané věci nejsou naplněny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou z provozu dle ustanovení § 2924 OZ a tvrzená škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité.

25. S ohledem na právě uvedené soud poučil žalobce dle § 118a o.s.ř. o povinnosti doplnit rozhodné skutečnosti a návrhy důkazů, ze kterých by vyplynulo zejména to, že příčinu vzniku škody lze přičítat žalovanému, ale také, co bylo příčinou vzniku škody.

26. Soud zdůrazňuje, že pro naplnění vzniku odpovědnosti za škodu musí být současně splněny tři předpoklady, jednak existence škody, také porušení povinnosti (zákonné § 2910 OZ, nebo smluvní § 2913 OZ, případně dobrých mravů § 2909 OZ) a dále příčinná souvislost porušení povinnosti se vznikem škody.

27. K otázce příčinné souvislosti lze dále odkázat na závěry např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007, dle kterého je-li příčin, které z časového hlediska působí následně, více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Právně relevantními příčinami tedy nemohou být kterékoli faktické příčiny, sebevíce vzdálené od škodního následku, nýbrž je třeba vyčlenit (izolovat) jen ty příčiny, s nimiž právo spojuje vznik odpovědnosti, které jsou pro způsobení následku významné a které podle obvyklého chodu věcí i podle obecné zkušenosti mají zpravidla (typicky) za následek způsobení určité škody (tzv. adekvátní příčinná souvislost). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, resp. poznatků adekvátním důsledkem protiprávního úkonu či škodní události. Jestliže se v řízení o náhradu škody zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti zásadně otázkou skutkovou; právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005, a ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006). Skutkové závěry dovolacímu přezkumu nepodléhají.

28. Jak již bylo shora uvedeno, v posuzované věci žalobce spatřuje primární příčinu vzniku škody v ucpání kanalizační šachty, kdy dovozuje, z názorů vyjádřených soukromými subjekty, že zneprůchodnění kanalizační šachty zapříčinil žalovaný tím, že do kanalizace vhodil stavební odpad a nerozpustné ubrousky pravděpodobně v období roku 2018. K uvedenému soud zdůrazňuje, že z provedených důkazů (i přes poučení žalobce dle § 118a o.s.ř., viz výše) nevyplývá, že ucpání kanalizační šachty bylo způsobeno odpadem pocházejícím od žalovaného, že žalovaný porušil jakoukoliv povinnost, a tedy, že žalovaný odpovídá za škodu vzniklou žalobci. Jak již soud výše uvedl, nelze vyloučit variantu, že k ucpání kanalizace mohlo dojít odpadem nepocházejícím od žalovaného - vzhledem k tomu, že na kanalizační šachtu bylo napojeno více nemovitostí („ Toto zanesení způsobilo to, že nemohla šachtou plynule protékat splašková voda od dalších nemovitostí, které jsou napojeny do této šachty.“ viz výše Vyjádření provozovatele kanalizace ze dne 12. 6. 2019), dále nelze vyloučit možnost, že ucpání kanalizace nebylo způsobeno odpadem, který neodpovídal běžnému obsahu kanalizačních splašků, ale jednalo se o„ běžnou provozní poruchu“. Též nelze pominout možnost zanedbání běžné údržby provozovatelem kanalizace atp.

29. Soud tak uzavírá, že v projednávané věci nejsou naplněny předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou z provozu dle ustanovení § 2924 OZ a tvrzená škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité a také, že žalobce i přes poučení dle § 118a o.s.ř. neprokázal příčinu škody přičitatelnou žalovanému a jakékoliv porušení povinností žalovaným, a tedy naplnění podmínek obecné odpovědnosti žalovaného za škodu.

30. Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl ve výroku shora ad. I.

31. Nad rámec uvedeného soud poznamenává, že s ohledem na uvedené závěry se již dále nezabýval výší tvrzené škody, která, dle názoru soudu z předložených důkazů taktéž nevyplývá, kdy žalobce nedostatečně vyčíslil přesný rozsah škody v příčinné souvislosti se škodní událostí, přičemž z předložené faktury (viz výše) rozsah provedených prací ve vazbě na škodní událost není zřejmý, a též časová souslednost neodpovídá tvrzenému. Soud se také dále nezabýval otázkou promlčení uplatněného nároku vzhledem k tomu, že nemá za prokázanou samotnou existenci nároku. V projednávané věci není postaveno najisto, kdy ke škodě došlo, kdy se o ní žalobce dozvěděl, a kdo za ní odpovídá.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 1200 Kč za 4 úkonů v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci, 2x účast na jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.