65 C 2/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul . jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o zaplacení 12 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 12.294 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10.7.2019 do zaplacení ve výši 10% p.a.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27.540 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 12.294 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že mezi žalovaným a žalobcem byly uzavřeny dvě smlouvy o poskytnutí finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavřeny mezi žalovaným jako věřitelem a žalobcem jako spotřebitelem, jedná se o spotřebitelské úvěry.

2. Žalobce uhradil žalovanému na základě neplatných smluv následující částky: smlouva [číslo] – poskytnuté finanční prostředky 50.000 Kč, uhrazeno celkem 62.294, Kč, smlouva [číslo] – poskytnuté finanční prostředky 9.000 Kč, uhrazeno celkem 9.000, Kč.

3. Žalobci byla dne 10. 12. 2018 doručena výzva k uhrazení dluhu ze smlouvy [číslo] ve výši 63.788,05 Kč. Na tuto výzvu žalobce reagoval replikou ze dne 17. 6. 2019, s tím že vyčíslený dluh neuznává, a dále žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 17. 6. 2019, ve které žalovaného vyzývá k vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému plnil na neplatné smlouvy o úvěru. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 18. 6. 2019. Žalovaný reagoval vyjádřením ze dne 29. 8. 2019, kdy nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení neuznává.

4. Žalobce uvedl, že je přesvědčen, že žalovaný nepostupoval při sjednávání výše uvedených smluv v souladu s právní úpravou na ochranu spotřebitele, zejména nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalobce. Takové smlouvy jsou pak neplatné a žalovaný je povinen vydat bezdůvodné obohacení.

5. Žalobce na závazky z neplatných smluv uhradil celkem částku ve výši 71.294 Kč, přičemž s ohledem na výše uvedené skutečnosti měl uhradit pouze částku ve výši 59.000 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami ve výši 12.294 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

6. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, podle něhož nebyla řádně prověřována úvěruschopnost žalobce. Dle názoru žalovaného naopak úvěruschopnost žalovaného řádně posoudil. Žalovaný v tomto případě dospěl k odůvodněnému a podloženému závěru, že při uzavření smlouvy [číslo] příjem žalobce, který má za kalendářní měsíc k dispozici, činí 11.628 Kč, jak je ostatně uvedeno ve formuláři„ Hodnocení klienta". Po zohlednění rezervy ve výši 1.000 Kč a výdajích žalovaného dospěl žalobce k závěru o volných zdrojích ke splácení ve výši 5.818 Kč měsíčně. Sjednaná výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy činila 4.098 Kč.

7. Při uzavření smlouvy [číslo] příjem žalobce, který má za kalendářní měsíc k dispozici, činí 11.528 Kč, jak je ostatně uvedeno ve formuláři„ Hodnocení klienta". Po zohlednění rezervy ve výši 1.000 Kč a výdajích žalovaného dospěl žalobce k závěru o volných zdrojích ke splácení ve výši 1.020 Kč měsíčně. Sjednaná výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy činila 738 Kč.

8. Při porovnání volných zdrojů s výší měsíční splátky dle smlouvy je zřejmé, že žalobce splácet mohl, bylo počítáno i s rezervou, v tomto směru byl tedy žalovaný obezřetný.

9. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v následujících databázích: SOLUS, NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný také zohlednil předchozí úvěr a to, že byl splácen.

10. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žadatel neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení.

11. Dále žalovaný zajistil formulář hodnocení klienta - zde byla zejména provedena analýza bonity žalobce, bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 5.818 Kč, dále byly zjišťovány informace týkající se jeho stavu, zaměstnání, vzdělání. Dále žalobce zajistil výpis z Nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru SOLUS, dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o invalidním důchodu, výplatní lístek za měsíce 2/ 2017 a 3/ 2017, výpisy z účtu - přílem ze zaměstnání za měsíce 2/ 2017 a 3/ 2017 a náhled na účet.

12. Žalobce svým podpisem stvrdil na předsmluvním formuláři, že si je vědom, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve Smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto Smlouvou poskytl či poskytne Poskytovatel, jsou pravdivé a úplné, Smlouvu neuzavírá v tísní, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a je schopen úvěr řádně a včas splácet.

13. Pokud žalobce zatají výdaje, nebo je uvede v nižší výši, nemůže takové jednání požívat právní ochrany s odkazem na § 6 občanského zákoníku, neboť by se takto nejednalo o nic jiného, než o dovolávání se vlastní nepoctivosti; tímto je vázán nepochybně i spotřebitel/žalobce, když úvěrující věřitel/žalovaný, ač postupující s odbornou péčí, není objektivně schopen případnou nepoctivost spotřebitele/žalobce odhalit. Pokud tedy spotřebitel/žalobce zatají nebo zkreslí výdaje, které nelze věřitelem/žalovaným ověřit, nemůže posouzení na základě dostupných a tvrzených skutečností způsobit neplatnost smlouvy pro nepřezkoumání úvěruschopnosti, která byla dopodrobna přezkoumávána.

14. Dle žalovaného základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěr (žalobce) při své žádostí a že uvedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobce uvedl, že bydlí u rodičů, kdy žalovaný stále vychází z premisy, že každý v právním styku jedná poctivě a že z případného nepoctivého jednání nemůže nikdo těžit, a to v souladu s § 6 obč. zákoníku.

15. Oproti prediktibilním výdajům na živobytí, výdaje na bydlení nelze stanovit fixní částkou. Proto je zde třeba vycházet z údajů uvedených žalobcem a případně zkoumat, zda částka uvedená žalobcem není nepřiměřeně nízká poměrům. Pokud žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů s náklady 1.400 Kč měsíčně, je třeba z takové částky vycházet, není nijak neobvyklá.

16. K výdajové stránce ohledně živobytí, respektive k jejímu paušálnímu určení, zcela postačují údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, kdy § 1 tohoto zákona definuje životní minimum, jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která je v § 2 stanovena na částku 3.410 Kč měsíčně. Pokud tedy žadatel o úvěr neuvede vyšší částku na výdajové stránce (vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení, které se do částky životního minima nezapočítávají), je postupováno v souladu se zákonem, je-li stanovena výše výdajů paušální částkou 3.410 Kč. Tato paušální částka je přímo stanovena zákonem a poskytovatel úvěru se tedy nemůže dopustit pochybení, pokud bude vycházet z takto stanovené částky, jako paušální výdajové stránky žadatele. Pokud by žadatel o úvěr uvedl částku nižší, než 3.410 Kč a poskytovatel úvěru by pro posouzení úvěruschopnosti vycházel z takto uvedené nižší částky, v tu chvíli je třeba žadatelem důvěryhodně vysvětlit, na základě čeho došel k uvedené nižší částce. A v takové chvíli by byl žalovaný povinen tuto částku zkoumat. Zde je třeba uvést, že životní minimum není minimální částkou stanovenou zákonem„ k přežití", ale částkou, která dle zákona postačuje k obživě.

17. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla sepsána dne 9. 5. 2017 smlouva o úvěru [číslo] (dále jen:„ smlouva 1“) ze které se mimo jiné podává, že celková výše úvěru je 50.000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit je 196.704 Kč, doba trvání úvěru je 48 měsíců, celková výše měsíční splátky 4.098 Kč (viz důkaz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo])

18. Soud má dále za prokázané, že žalovaný zaslal žalobci dopisem ze dne 10. 5. 2017 oznámení o schválení úvěru ke smlouvě 1, ve kterém shrnuje základní parametry úvěru. Přílohou tohoto dopisu je i splátkový kalendář ke smlouvě 1 s uvedením jednotlivých splátek počínaje dnem 15. 6. 2017 (viz důkaz oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo])

19. Soud má dále za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla sepsána dne 7. 11. 2017 smlouva o úvěru [číslo] (dále jen:„ smlouva 2“) ze které se mimo jiné podává, že celková výše úvěru je 9.000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit je 35.424 Kč, doba trvání úvěru je 48 měsíců, celková výše měsíční splátky 738 Kč (viz důkaz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo])

20. Soud má dále za prokázané, že žalovaný zaslal žalobci dopisem ze dne 8. 11. 2017 oznámení o schválení úvěru ke smlouvě 2 ve kterém shrnuje základní parametry úvěru. Přílohou tohoto dopisu je i splátkový kalendář ke smlouvě 2 s uvedením jednotlivých splátek počínaje dnem 19. 12. 2017 (viz důkaz oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 8. 11. 2017, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo])

21. Soud má dále za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému ke smlouvě 1 částku ve výši 50.000 Kč, která byla připsána na účet [číslo] [bankovní účet] dne 9. 5. 2017 a ke smlouvě 2 částku ve výši 9.000 Kč, která byla připsána na účet [číslo] [bankovní účet] dne 7. 11. 2017 (viz důkaz doklad o vyplacení úvěru k č.ú. [bankovní účet] ze dne 7. 11. 2017, doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu z účtu [bankovní účet])

22. Soud má dále za prokázané, že žalobce hradil ke smlouvě 1 počínaje dnem 15. 6. 2017 v pravidelných měsíčních splátkách částku 4.098 Kč do 28. 5. 2018, následně dne 14. 8. 2018 byl proveden jednorázový vklad a posléze úhrada 22. 3. 2019 Celkem bylo uhrazeno 62.294 Kč (viz důkaz výpis splátek ke smlouvě [číslo] karta klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] vklad hotovosti ze dne 14. 8. 2018 částky ve výši 12 294 Kč, potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 3. 2019 pro částku 824 Kč)

23. Soud má dále za prokázané, že žalobce hradil ke smlouvě 2 počínaje dnem 19. 12. 2017 v pravidelných měsíčních splátkách částku 738 Kč do 28. 5. 2018 tj. 6 splátek. Jednotlivé splátky byly hrazeny po splatnosti, kdy byly žalobci zasílány jednotlivé upomínky (dne 27. 12. 2017, 25. 1. 2018). Následně jednorázovým vkladem byla provedena úhrada dne 9. 11. 2018 a dne 9. 4. 2019 Celkem bylo uhrazeno 12.000 Kč (viz důkaz výpis splátek ke smlouvě [číslo] karta klienta ke smlouvě [číslo] příkaz k úhradě ze dne 9. 4. 2019 pro částku 4 572 Kč)

24. Soud má dále za prokázané, že žalobce si před podpisem smlouvy 1 a smlouvy 2 zajistil výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru Solus, ze kterých se podává, že žalobce nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy 1 a 2 nikde s dlužnou částkou po splatnosti (viz důkaz výpis z nebankovního registru klientských informací ze dne 5. 3. 2017 a výpis z registru Solus ze dne 3. 5. 2017 výpis z nebankovního registru klientských informací ze dne 2. 11. 2017, výpis z registru Solus ze dne 3. 11. 2017)

25. Z dohody o pracovní činnosti ze dne 1. 2. 2017 se podává, že byla sjednána mezi žalobcem jako zaměstnancem a [územní celek], kdy rozsah sjednané práce byl [anonymizováno] od [datum] s výší celkové odměny [částka] za hodinu. Dále bylo sjednáno, že výkon práce nepřekročí 20 hodin týdně. (viz důkaz dohoda o pracovní činnosti ze dne [datum])

26. Soud má dále za prokázané, že žalobci byla zaměstnavatelem [územní celek] vyplacena v měsíci září 2017 mzda [částka], v měsíci srpen 2017 mzda [částka], v měsíci březen 2017 mzda [částka], v měsíci únor 2017 [částka] (viz důkaz výplatní lístek za měsíce srpen a září 2017 výplatní lístek za měsíce únor a březen 2017, výpisy z účtu za měsíce únor a březen 2017, náhled na účet [anonymizováno])

27. Z potvrzení o invalidním důchodu ze dne 4. 5. 2017 podává, že žalobce pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši [částka] (viz důkaz potvrzení o invalidním důchodu ze dne [datum])

28. Soud má dále za prokázané, že žalobce podepsal dne 3. 11. 2017 předsmluvní formulář ke smlouvě 2 a dne 4. 5. 2017 předsmluvní formulář ke smlouvě 1 ve kterých je uvedena celková specifikace podmínek poskytnutého úvěru. (viz důkaz předsmluvní formulář ze dne 3. 11. 2017, předsmluvní formulář ze dne 4. 5. 2017)

29. Soud má dále za prokázané, že žalobce podepsal dne 4. 5. 2017 prohlášení klientů a dne 3. 11. 2017, ze kterých se podává, že žalobce prohlašuje, že poskytovatel provedl jeho kontrolu ve smyslu zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění, poskytnutý úvěr (bude-li Smlouva uzavřena) bude pro osobní potřeby Klienta a bude splácen z vlastních zdrojů Klientů, a že na výzvu Poskytovatele tyto skutečnosti písemně potvrdí i kdykoli po uzavření Smlouvy (bude-li Smlouva uzavřena). Při změně účelu použití úvěru nebo při změně ve zdrojích jeho splácení se zavazuje Poskytovatele o této změně neprodleně písemně informovat. Dále stvrzuje, že úvěr nebude splácen z výnosů z trestné činnosti nebo prostředků z terorismu, nebude použít na legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a že byl Poskytovatelem poučen o všech právech a povinnostech, které pro smluvní strany plynou ze zákona č. 253/2008 Sb., v platném znění. Dále že si je vědom, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, který má být poskytnut dle Smlouvy, souhlasí s ní, považuje ji za přiměřenou a bere na vědomí, že se jedná o úvěr od nebankovního subjektu, kdy cena za poskytnutí úvěru od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank. Dále že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, pokud v Dohodě o konsolidaci (bude-li smluvními stranami uzavřena) nebude stanoveno jinak, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči němu vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle Smlouvy (bude- li Smlouva uzavřena). Dále že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a ó způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, nebyl proti jeho osobě podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl zamítnut insolvenční. návrh proti jeho osobě pro nedostatek majetku. Dále, že veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve Smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto Smlouvou poskytl či poskytne Poskytovatel, jsou pravdivé a úplné. (viz důkaz dokument prohlášení klientů ze dne 4.5.2017 dokument prohlášení klientů ze dne 3.11.2017)

30. Soud má dále za prokázané, že žalobce podepsal listinu označenou„ Hodnocení klienta“ ze dne 4. 5. 2017, ke smlouvě 1, ze které se podává v části: analýza bonity - pravidelný čistý měsíční příjem klienta: 6.500 (vepsáno rukou 6.122), druh příjmu klienta: zaměstnání, ostatní příjmy: 5128, celkem příjmy: 11.628 Kč, výdaje 3.410, bydlení 1400 celkem výdaje 4.810, rezerva 1000, volné zdroje 5 818. (viz důkaz formulář hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo])

31. Soud má dále za prokázané, že žalobce podepsal listinu označenou„ Hodnocení klienta“ ze dne 3. 11. 2017, ke smlouvě 2, ze které se podává v části: analýza bonity - pravidelný čistý měsíční příjem klienta: 6.400 druh příjmu klienta: zaměstnání, ostatní příjmy: 5128, celkem příjmy: 11.528, výdaje 3.410, splátky [právnická osoba] 4.098, bydlení 1000 ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) 1000 celkem výdaje 9.508 rezerva 1000 volné zdroje 1020 (viz důkaz formulář hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru ze dne 3. 11. 2017)

32. Soud má dále za prokázané, že žalobci byla dne 10. 12. 2018 doručena výzva od společnosti [právnická osoba], která sděluje, že převzala zastoupení žalovaného a požaduje úhradu částky ve výši [částka] (viz důkaz výzva k úhradě dluhu ze dne 10. 12. 2018 email od [email] pro [email])

33. Soud má dále za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal dopisem ze dne 17. 6. 2019 žalovanému předžalobní výzvu, kterou se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12.294 Kč. K této výzvě ve vyjádření ze dne 29. 8. 2019 právní zástupce žalovaného uvádí, že žalovaný zvážil stanovisko žalobce a v zájmu narovnání vztahů navrhl pro účely smírného vyřešení věci snížení úroků na obchodní úrok dle časových řad ČNB-ARAD. Žalovaný sdělil, že stanovisko žalobce není pro žalovaného akceptovatelné. (viz důkaz vyjádření k výzvě žalovaného ze dne 29. 8. 2019, pedžalobní výzva ze dne 17. 6. 2019 včetně průvodního emailu od [email] pro [email] ze dne 18. června 2019)

34. Soud má dále za prokázané, že žalobce uzavřel dne 20. 10. 2017 smlouvu o úvěru se spol. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 20. 10. 2017 na částku 7 000 Kč (viz důkaz smlouva o úvěru se spol. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 20. 10. 2017)

35. Soud má dále za prokázané, že společnost [právnická osoba] sdělila dopisem ze dne 25. 2. 2019, že žalobce měl s touto společností sjednány celkem 4 půjčky a 1 prodloužení, a to na základě smlouvy [číslo] ze dne 7. 2. 2017 na částku 2.800 Kč, dále na základě smlouvy [číslo] ze dne 14. 3. 2017 ve výši 4.030 Kč, dále na základě smlouvy [číslo] ze dne 18. 4. 2017 ve výši 4290 Kč, a dále na základě smlouvy [číslo] ze dne 11. 2. 2017 ve výši 4.000 Kč (viz důkaz kvitance spol. [anonymizováno] – dopis ze dne 25. 2. 2019)

36. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: rozsudek OS v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], odborné vyjádření znalce k posuzování nominální a efektivní úrokové míry.

37. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslech úvěrového poradce, přehled z databáze datových řad Arad u úročených úvěrů z kreditních karet v měsíci květnu a listopadu 2017, potvrzení o přijetí příjmu ze zaměstnání za měsíce únor a březen, účastnický výslech žalobce, výslech předsedkyně senátu OS v Hodoníně [titul]. [jméno] [příjmení], výslech předsedkyně senátu OS v Hodoníně [titul]. [jméno] [příjmení], výslech předsedkyně senátu OS v Hodoníně [titul]. [jméno] [příjmení], výslech předsedkyně senátu OSP1- [titul]. [jméno] [příjmení], výslech předsedkyně senátu OSP1- [titul]. [jméno] [příjmení], rozsudek OSP1 čj. [číslo jednací] ze dne 21. 5. 2020, usnesení OS v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací] ze dne 30. 10. 2019, usnesení krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2019 čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací] ze dne 27. 2. 2019, usnesení OS v Hodoníně ze dne 4. 12. 2019 čj. [číslo jednací], čj. [číslo jednací] ze dne 30. 10. 2019. <i>Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>Podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“) nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.</i> <i>Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i> <i>Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 38. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že s ohledem na povahu účastníků smlouvy 1 a smlouvy 2 je třeba na posuzovaný případ aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru. V takovém případě byl žalovaný povinen dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti je třeba poznamenat, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

39. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaný postupoval před uzavřením smlouvy 1 a smlouvy 2 tak, že ověřil informace o žalobci v databázích (žalobce nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalobce nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru SOLUS). Dále žalobce předložil dohodu o pracovní činnosti (viz výše) a potvrzení o invalidním důchodu (viz výše). si dále obstaral informace o majetkové situaci (příjmové a výdajové) ve spolupráci s žalobcem (viz výše formulář hodnocení klienta). Žalobce současně podepsal prohlášení - předsmluvní formulář (viz výše), a dokument prohlášení klientů (viz výše).

40. Vzhledem k uvedenému lze uzavřít, že žalovaný realizoval před uzavřením smlouvy 1 a smlouvy 2, aktivitu, jejímž cílem bylo ověřit úvěruschopnost žalobce. Dle názoru soudu však tato aktivita žalovaného nenaplnila obsah ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. skutečnou ochranu spotřebitele před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, kdy žalovaný zcela rezignoval na faktické zjištění, zda žalobce bude schopen poskytnutý úvěr splácet, a to po celou dobu jeho trvání. Žalovaný realizoval pouze formální postup obstaráním základních, snadno dostupných informací a žádným způsobem neověřoval reálnost žalobcem poskytnutých tvrzení. Nadto však, dle názoru soudu, již jen z uvedených informací (aniž by je musel žalovaný jakkoliv ověřovat) tak, jak je žalobce uvedl při vyplňování„ formuláře hodnocení klienta“ (viz výše), bylo zcela zřejmé, že žalobcova finanční situace neumožňuje dlouhodobě dostát povinnostem splácet při celkovém příjmu 11.628 Kč splátky ve výši 4098 Kč a 738 Kč. Dle názoru soudu byla žalobcova ekonomická situace (již jen vylíčená samotným žalobcem) v korelaci s očekávanou výší splátek ukázkovým případem, kdy, právě s ohledem na ochranu vyjádřenou v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěr být poskytnut neměl, vhledem ke zcela zjevné absenci úvěruschopnosti žalobce. Neschopnost žalobce poskytnuté úvěry splácet pak byla následně projevena v reálných problémech se splácením (viz výše karta klienta ke smlouvě 1 a 2).

41. Vedle uvedeného pak ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaný žádným způsobem neověřil skutečné výdaje žalobce a ani, zda žalobce nemá další úvěry u jiných společností (viz výše kvitance [právnická osoba], smlouva o úvěru se [právnická osoba] [anonymizováno]). Soud zdůrazňuje, že zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (§75). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěryschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání vztahu. Poskytovatel úvěru, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. V tomto kontextu tak neobstojí námitka žalovaného, že vycházel z žalobcem tvrzených informací, a pokud nebyly pravdivé, nelze žalobci poskytovat právní ochranu.

42. Soud tak uzavírá, že žalovaný nedostál své povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy 1 a 2 o spotřebitelském úvěru, přičemž nesplnění této povinnosti má důsledky v podobě absolutní neplatnosti.

43. Z neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 OZ). Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 OZ) spočívající v rozdílu žalobcem přijaté částky od žalovaného a součtu jím provedených úhrad. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12.294 Kč předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2019. Žalovaný uvedené bezdůvodné obohacení žalobci nevydal. Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12.294 Kč shora ve výroku ad. I.

44. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne 17. 6. 2019.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný a má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 27.540 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.294 Kč tj. 1.620 Kč za 9 úkonů (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., žaloba dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ve věci dne 6. 4. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ve věci dne 7. 7. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ve věci dne 13. 11. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ve věci dne 22. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dne 26. 6. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání soudu dne 20. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), dále pak 9x paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč. Dále náhrada ztráty času 8x0,5 hod á 100 Kč za cestu z Veselí nad Moravou Praha a zpět na soudní jednání dne 26. 6. 2020, cestovné ve výši 3.218,6 Kč za cestu na soudní jednání (Veselí nad Moravou Praha a zpět, 2x 279 km osobním vozidlem tovární značky Škoda Rapid, 4,9l /100 a ceně benzínu 32 Kč a opotřebení 4,2 Kč/km). Součástí nákladů řízení je dle § 13 odst. 3 a. t. i DPH v zákonné výši.