65 C 200/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 224 592 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 224.592,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 46.076,80 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se touto žalobou domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 224.592,00 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobce uhradil na základě Pojistné smlouvy, sníženému o plnění žalovaného, neboť Pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.

2. Žalobce k žalobě uvedl, že uzavřel dne 29. 7. 2012 se žalovaným pojistnou smlouvu č. , tel. číslo, . V Pojistné smlouvě smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.833 Kč měsíčně. Na pojištění sjednané Pojistnou smlouvou se vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob , Anonymizováno, a Zvláštní pojistné podmínky pro investiční životní pojištění ZPP.

3. Žalobce je přesvědčen, že Pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách4. Zneužívajícími ujednáními v Pojistné smlouvě jsou: Ujednání článku 13 odst. 1 ZPP týkající se snižování podílového účtu pojistníka o rizikové pojistné, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistné smlouvy, není konkretizována výše rizikového pojistného. Ujednání článku 13 odst. 4 ZPP, podle kterého hodnotu podílového účtu pojistníka může pojistitel snížit o další technické poplatky související se správou pojistné smlouvy, neboť v žádném dokumentu, který je součástí Pojistné smlouvy, není konkretizována výše dalších technických poplatků. Ujednání článku 15 odst. 1 ZPP, podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu náklady související s nákupem a prodejem prostředků patřících fondu, které jsou spotřebiteli zcela neznámé a jejichž výše je tak zcela na vůli pojistitele. Ujednání článku 15 odst. 5 ZPP podle kterého je pojistitel oprávněn odečítat z hodnoty fondu výdaje související s pořizováním, prodejem a oceňováním fondu, neboť jejich dopad na hodnotu podílových jednotek je pro běžného spotřebitele nezjistitelný a jeho výše je zcela na vůli pojistitele.

5. Dále jsou dle žalobce zneužívajícími ujednání ta ujednání, která jsou natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat. Mezi tato ujednání patří: Všechna ujednání upravující princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních jednotek a následné snižování podílového účtu pojistníka o náklady související s uzavřením Pojistných smluv ve smyslu ustanovení článku 13 odst. 2 ZPP. Ujednání o poplatku vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Takto nastavený princip je pro běžného spotřebitele zcela netransparentní, kdy si takový spotřebitel nemá šanci uvědomit, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je vlastně skrytý poplatek. Jde zejména o ujednání článku 15 odst. 2. - 4. ZPP6. Je zjevné, že byť je úplatou za pojištění pojistné sjednané v Pojistné smlouvě, ujednání poplatcích jsou ujednání, která jsou nezbytná pro výpočet odměny, kterou má spotřebitel zaplatit, tedy pro pojistné. Pojistná smlouva je tak neplatná jako celek, neboť nemůže bez předmětných ujednání existovat.

7. Žalobce uhradil k dnešnímu dni na základě neplatné Pojistné smlouvy pojistné v celkové výši 227.292 Kč. Žalovaný poskytl žalobci na základě Pojistné smlouvy plnění ve výši 2.700 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení, kterého se žalobce touto žalobou domáhá, je tak ve výši 224.592,00 Kč.

8. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 3. 8. 2023 doručeným žalovanému dne 7. 8. 2023. Žalovaný ke dni podání žaloby bezdůvodné obohacení žalobci nevydal, přičemž první den prodlení je 23. 8. 2023.

9. Žalovaný žalobu v celém rozsahu neuznává a navrhuje, aby byla zamítnuta. K žalobě uvedl, že pojistná smlouva byla uzavřena jako ryze rizikové pojištění v souladu s požadavky žalobce, který v rámci jednání s pojišťovacím zprostředkovatelem vyjádřil zájem na uzavření životního pojištění bez spořící složky. V rámci doporučení konkrétního produktu byl žalobce poučen o skutečnost, že aby byl splněn tento jeho požadavek, bude uzavřena právě pouze riziková varianta Pojistné smlouvy, "která nevytváří žádný kapitál a veškeré platby jsou použity na pokrytí rizik."10. Dle výše uvedeného tedy platí, že na sjednané rizikové životní pojištění, tedy nikoliv pojištění investiční, se ZPP vůbec nevztahují. Žalobcem tvrzená absolutní neplatnost žalobou napadených ustanovení ZPP pro neurčitost či nepřiměřenou povahu dle SOZ, tudíž nemůže mít vliv na platnost Pojistné smlouvy jako takové, neboť Pojistná smlouva se ZPP neřídí. Žalobce tedy byl s jak s výší pojistné částky, tak s výší rizikového pojistného a nákladů hrazených dle Pojistné smlouvy seznámen ještě před podpisem Pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je tedy zcela platná a žalobce důvody její neplatnosti vlastně ani netvrdí. Žaloba je proto zcela nedůvodná.

11. Z procesní opatrnosti pak žalovaný pro úplnost vznáší i námitku promlčení. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 29. 7. 2012 za účinnosti SOZ. Dle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak dle odstavce 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak z velké části promlčeno uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ, neboť Žaloba byla podána až dne 29. 8. 2023. Plnění učiněná přede dnem 29. 8. 2021 jsou tak promlčena.

12. Pokud by snad nadepsaný soud posoudil Pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalovaného není žádný důvod, vznáší žalovaný z procesní opatrnosti pro případ celkové neplatnosti Pojistné smlouvy rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před podáním žaloby. Pokud by nadepsaný soud snad posoudil část Pojistné smlouvy jako absolutně neplatnou, pro což však dle názoru žalované není žádný důvod, , vznáší žalovaná z procesní opatrnosti pro případ částečné neplatnosti Pojistné smlouvy vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům účtovaným více než dva roky před podáním žaloby.

13. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu č. , tel. číslo, (návrh , Anonymizováno, ) - variabilní životní pojištění tarif Z63 (dále jen: „Pojistná smlouva“) s počátkem pojištění 1. 9. 2012, pojištění bylo sjednáno na dobu 29 let. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.833,- Kč. Pojistná smlouva byla sjednána na formuláři, ze kterého se mimo jiné podává, že byla sjednána riziková varianta pojištění. V čl. pojistné podmínky je uvedeno: „V případě rizikové varianty pojištění je pojistné (minimální pojistné) stanoveno tak, že pojistné hrazené nad rámec rizikového pojistného pokryje náklady spojené se správou pojištění. Nedojde-li v průběhu pojistné doby ke změně pojištění na investiční variantu bude hodnota podílového účtu v případě dožití pojištěného č. 1 nulová.“.Dále obsahuje text: „Potvrzuji, že jsem převzal/a text a před uzavřením smlouvy jsem byl seznámen/a se zněním všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob (, Anonymizováno, ) zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění (, Anonymizováno, …“. (dále jen: „VPP“ a dále: ZPP“)V čl.

1. ZPP je uvedeno: "Pro investiční životní pojištění (dále jen „pojištění“), které sjednává , Anonymizováno, ., se , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „pojistitel“) platí zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále také „zákon“), občanský zákoník a ostatní obecně závazné právní předpisy České republiky, všeobecné pojistné podmínky pro soukromé pojištění osob (dále jen VPP POS 2011/02), tyto ZPP , Anonymizováno, , Tabulky ŽP, další ujednání a pojistná smlouva." K Pojistné smlouvě byla vystavena pojistka dne 31. 8. 2012. (viz důkaz pojistná smlouva č. , tel. číslo, (návrh č. , hodnota, ), pojistka k pojistné smlouvě vč. přílohy, všeobecné pojistné podmínky verze VPPPOS , Anonymizováno, , zvláštní pojistné podmínky verze , Anonymizováno, )

14. Soud má dále za prokázané, že žalobce dne 29. 7. 2012 sdělil pojišťovacímu zprostředkovateli (, jméno FO, ) v záznamu o požadavcích klienta k návrhu Pojistné smlouvy parametry požadavků a zvolil životní pojištění bez spořící složky, pokrytí rizik bez spoření. (viz důkaz záznam o požadavcích klienta ze dne 29. 7. 2012)

15. Soud má dále za prokázané, že žalobce přípisem ze dne 3. 11. 2022 vypověděl Pojistnou smlouvu, k nejbližšímu termínu. Na uvedené zareagoval žalovaný, kdy přípisem ze dne 16. 1. 2023 žalobci sdělil, že dne 1. 1. 2023 zaniklo pojištění z důvodu výpovědi. (viz důkaz výpověď pojistné smlouvy, přípis - zánik pojištění ze dne 16. 1. 2023)

16. Z výpisu uhrazeného pojistného se podává, že žalobce uhradil k Pojistné smlouvě 125 plateb ve výši 1.833,- Kč celkem 229.125,- Kč. Z potvrzení o výplatě pojistného plnění ze dne 21. 1. 2014 se podává, že žalovaný poskytl žalobci na základě Pojistné smlouvy plnění ve výši 2.700 Kč. K uvedenému právní zástupce žalobce sdělil, že žalobou požaduje nižší částku, než je matematický rozdíl, tj. částku ve výši 227.292 Kč. (viz důkaz potvrzení o výplatě pojistného plnění ze dne 21. 1. 2014, přehled uhrazeného pojistného)

17. Soud má za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 3. 8. 2023, kterým se domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 224.592,- Kč a zaplacení nákladů řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Mezi účastníky je nesporné, že předžalobní výzva byla doručena dne 7. 8. 2023. Na tuto výzvu reagoval žalovaný přípisem ze dne 8. 8. 2023 kterým odmítl uplatněný nárok. (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 3. 8. 2023, vyjádření žalovaného ze dne 8. 8. 2023)

18. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to výtah ze sazebníku poplatků.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, a to zejména s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci, v rámci kterého pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.Podle § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 3036 o.z. podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1967Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.Podle ustanovení § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.Podle ustanovení § 451 odst. 1 SOZ kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.Podle ustanovení § 451 odst. 2 SOZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Podle ustanovení § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

20. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve rekapituluje výše konstatovaná skutková zjištění, tedy, že mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána Pojistná smlouva s počátkem pojištění 1. 9. 2012, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalobce ve smluvním vztahu s žalovaným vystupoval v pozici spotřebitele. Žalobce k Pojistné smlouvě hradil sjednané pojistné ve výši měsíční platby 1.833,- Kč, přičemž celkem na pojistném uhradil 229.125,- Kč. Žalovaný po celou dobu trvání Pojistné smlouvy poskytoval žalobci pojistné krytí a provedl i částečnou úhradu pojistného plnění ve výši 2.700,- Kč. Žalobce dne 3. 11. 2022 vypověděl Pojistnou smlouvu a dne 1. 1. 2023 zaniklo pojištění z důvodu výpovědi.

21. Žalobce žalobou uplatněný nárok opírá o argumentaci zmíněnou výše, kdy je přesvědčen, že Pojistná smlouva je absolutně neplatná a žalobci tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající výši uhrazeného pojistného. K uvedenému je dle názoru soudu v prvé řadě třeba poukázat na skutečnost, že i v případě, kdyby Pojistná smlouva byla shledána absolutně neplatnou, pak nelze přehlédnout, že žalovaný po celou dobu trvání domnělé Pojistné smlouvy pouze bez dalšího nepřijímal od žalobce peněžité plnění, ale poskytoval mu pojistné krytí. (Což mimochodem dokládá i úhrada pojistného plnění v roce 2014.) Bylo by tak třeba vypořádat vzájemná plnění (§ 2993 o.z. přp .457 SOZ) poskytnuté oběma stranami. V případě, že by se tak nestalo, žalobce by kumuloval dvojitý prospěch tím, že by s úspěchem docílil vrácení hodnot, jež na základě Pojistné smlouvy poskytl, aniž by svému protějšku současně vydal, co od něj v souladu s týmž právním důvodem naopak přijal. Vzhledem k dále uvedenému se však soud otázkou hodnoty poskytnutého plnění žalovaným z Pojistné smlouvy nezabýval.

22. Při zodpovězení základní otázky posuzované věci, tj. platnosti/neplatnosti Pojistné smlouvy, soud zdůrazňuje základní specifikum posuzovaného smluvního vztahu, a to skutečnost, že Pojistná smlouva sjednaná mezi žalobcem a žalovaným dle zákona o pojistné smlouvě, jejímž předmětem bylo životní pojištění, byla sjednána formou rizikového pojištění. V této žalobcem dobrovolně volené formě životního pojištění, je hrazeno pouze rizikové pojistné a není vytvářena žádná spořící-investiční složka, tak jak je tomu v případě varianty investičního pojištění. Pojistné plnění se pak řídí VPP, kdy platí, že "pojistnou částkou je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, na jejímž základě se stanoví pojistné plnění.", tedy jednoznačně určená částka pojistného plnění, vyjádřená v Pojistné smlouvě. Pojištění pro případ dožití nebylo pojistnou smlouvou vůbec sjednáno.

23. S ohledem na okamžik uzavření Pojistné smlouvy a přechodná ustanovení o.z. (§ 3028 o.z.), je třeba na právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o.z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení Pojistné smlouvy aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy zejména zákon o pojistné smlouvě a SOZ. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že žalobce vystupoval ve vztahu s žalovaným v pozici spotřebitele, a tedy je na místě aplikovat i úpravu ochrany spotřebitele.

24. Ve vztahu k vymezení obsahu Pojistné smlouvy a odkazovaných pojistných podmínek soud konstatuje, že ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě představuje zvláštní právní úpravu inkorporace nepřímých smluvních ujednání pro pojistné smlouvy, přičemž zákon o pojistné smlouvě volí pro tyto vztahy striktnější konstrukci. Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součástí pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen (nejde-li o výjimku dle § 23 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě). Pokud až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, musí být tyto inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první; konstrukce pojistných podmínek, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání, možná je, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Pokud tedy § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě požaduje, aby pojistné podmínky byly k pojistné smlouvě připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení.

25. Jak žalobce tvrdí, obsah Pojistné smlouvy je tvořen nejen VVP, ale i ZPP. Dle názoru soudu je při vyhodnocení otázky, zda lze na obsah Pojistné smlouvy vztáhnout i ZPP nezbytné vnímat, že Pojistná smlouva byla sjednána toliko formou rizikového pojištění, tedy bez vzniku a vytváření investičního fondu. Odpověď je dle názoru soudu obsažena již v samotném vymezení ZPP v čl. 1., podle kterého se podmínky obsažené v ZPP vztahují na investiční životní pojištění. Ale i samotný obsah těchto podmínek (ZPP) se míjí s vymezením rizikového pojištění sjednaného v Pojistné smlouvě. Na situaci nemění nic ani to, že jsou ZPP zmiňovány v Pojistné smlouvě, kdy v ZPP obsažená pravidla se vztahují ke konstrukci a správě podílového účtu a fondu, ale Pojistnou smlouvou nejsou vůbec vytvářeny. Soud je tak přesvědčen, že ZPP netvoří faktický obsah Pojistné smlouvy, a i v případě, kdyby byla všechna ustanovení ZPP shledána jako neplatná, nemá uvedené vliv na esenciální náležitosti Pojistné smlouvy.

26. Vzhledem k tomu, že žalobce dovozuje neplatnost Pojistné smlouvy právě z povahy (zneužívajících) ujednání ZPP (ve smyslu směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách), a to ujednání článku 13 odst. 1 ZPP, článku 13 odst. 4 ZPP, 15 odst. 1 ZPP, 15 odst. 5 ZPP, která se vztahují právě k podílovému účtu pojistníka, jeho hodnotě a hodnotě fondu, nelze než konstatovat, že argumentaci žalobce zakládající neplatnost Pojistné smlouvy se s obsahem Pojistné smlouvy nepotkává. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že Pojistná smlouva není neplatná a plnění, které bylo žalobce žalovanému (za poskytnuté protiplnění) poskytnuto, není plněním bez právního důvodu. Žalovanému tak nevzniklo tvrzené bezdůvodné obohacení a soudu tak nezbývá, než žalobu v celém rozsahu zamítnout ve výroku shora ad. I.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalovaný byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 46.076,80 Kč sestávající z náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 4 úkony právní služby ve výši 9.220,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, 2x vyjádření ve věci, 1x účast na jednání) dále pak 4x paušální náhrada hotových výdajů á 300,- Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.