65 C 206/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem nebytových prostor aktuálně využívaných jako Anonymizováno Anonymizováno, které jsou součástí stavby č.p. Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. hodnota zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa, a to v rozsahu od adresa, Anonymizováno je žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 70.763,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení vlastnictví nemovitosti. Žalobce k žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, k.ú. adresa. Žalovaný k dnešnímu dni neoprávněně užívá část nemovitosti, když mu k tomu nepřísluší žádná služebnost, právo stavby ani jiné věcné či obligační právo. Anonymizováno se nachází částečně na ploše, která je v budově a pod budovou, a představuje tak její součást, a je tedy ve výlučném vlastnictví žalobce.

2. Žalobce nemovitost vydražil s vědomím, že Anonymizováno je součástí budovy a že žalovaný jej užívá neoprávněně (bez jakéhokoliv právního titulu). Žalobce nikdy k užívání Anonymizováno neudělil souhlas. Žalovaný se na úkor žalobce neoprávněně obohacuje, když v prostorách Anonymizováno pronajímá právnická osoba, z kterých neplyne žalobci žádný hospodářský prospěch. Po opakovaném neúspěšném jednání žalobce podal dne 20. září 2022 žádost o zahájení stavebního řízení na stavbu „stavební úpravy pláště objektu – Anonymizováno“. Na základě stavebního záměru má být Anonymizováno uzavřen (Anonymizováno), čímž by konečně byla naplněna nedotknutelnost vlastnického práva žalobce. Žalovaný svým podáním ze dne 4. dubna 2023 do stavebního řízení o Stavebním záměru vyslovil nesouhlas s realizací stavebního záměru „z důvodu zásahu do majetku ve vlastnictví Anonymizováno“. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že žalovaný považuje Anonymizováno za své vlastnictví. Stavební řízení žalobce se tak dostalo do fáze, ve které si dvě osoby (ač jedna bez jakéhokoliv právního titulu) nárokují vlastnické právo ke stejné věci. Určení vlastnického práva je pak proto předběžnou otázkou dle § 57 odst. 1 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro stavební řízení o Stavebním záměru. Tuto předběžnou otázku však může posoudit pouze obecný soud. Žalobce proto dne 30. května 2023 podal návrh na přerušení stavebního řízení o stavebním záměru s návrhem, aby příslušný stavební úřad žalobce vyzval k podání žaloby o určení vlastnického práva k Anonymizováno. Příslušný stavební úřad svým usnesením ze dne 29. června 2023 stavební řízení o stavebním záměru přerušil do 30. června 2024 a odkázal žalobce k podání určovací žaloby u občanskoprávního soudu.

3. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobci svědčí naléhavý právní zájem, protože je jeho vlastnické právo k nemovitosti ve stavebním řízení o stavebním záměru ze strany žalovaného kvalifikovaně zpochybňováno. V této souvislosti byl žalobce příslušným stavebním úřadem odkázán k podání občanskoprávní žaloby na určení vlastnického práva k Anonymizováno. Žalobce pak má za to, že i kdyby nebylo stavební řízení vedeno, svědčil by mu naléhavý právní zájem. Určením vlastnického práva k nemovitosti totiž dojde preventivně k eliminaci ohrožení práv žalobce, a k účinné nápravě tohoto ohrožení nelze dospět jinak.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává a navrhuje, aby byla zamítnuta. Žalovaný tvrdí, že Anonymizováno byl vybudován v souvislosti se stavbou Anonymizováno, který se nachází Anonymizováno adresa, adresa a Anonymizováno, přičemž se jedná o jeho integrální součást. V tomto směru tak nelze souhlasit s žalobcem, že by měl Anonymizováno tvořit součást budovy, když je od ní zcela oddělen, není s ní ani funkčně spojen ani užíván. Provozně-funkční spojení lze vnímat pouze ve vztahu k Anonymizováno, stejně tak jako stavebně-technické propojení. Anonymizováno se výstavbou stal součástí Anonymizováno a následným propojením se stavbou Anonymizováno i součástí Anonymizováno, která je součástí stavby Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného.

5. Dle přesvědčení žalovaného zcela jednoznačné a bezrozporné, že Anonymizováno, je fyzicky spojen s Anonymizováno, který je spojen se Anonymizováno (naplňuje tak kritérium fyzického spojení se Anonymizováno). Zároveň je Anonymizováno funkčně a provozně propojen s Anonymizováno (a vzhledem k tomu, že je Anonymizováno funkčně a provozně propojen se Anonymizováno, tak je Anonymizováno funkčně a provozně propojen i se Anonymizováno). Stejně tak je i zcela evidentní, že Anonymizováno naplňuje i druhé kritérium, tedy sounáležitost s Anonymizováno (a s ohledem na výše uvedené i se Anonymizováno), protože nemůže jako takový plnit funkci pro jiné věci hlavní (funkce přístupu do Anonymizováno a do Anonymizováno, přístupu ke stavbě Anonymizováno apod.). Žalovaný uvedl, že sporné prostory byly do budovy vestavěny se souhlasem právního předchůdce žalobce, stejně tak jako došlo se souhlasem právního předchůdce žalobce k propojení Anonymizováno se stavbou Anonymizováno. V projednávaném případě nelze uvažovat, že by sporné prostory plnily účel pro jinou věc hlavní, neboť v případě jejich odstranění/zahrazení by došlo k absolutnímu znehodnocení Anonymizováno, neboť by nemohla být dostatečně kapacitně zajištěna Anonymizováno ani by nebyla zajištěna bezpečnostní funkce Anonymizováno, nemluvě o zamezení přístupu Anonymizováno. Stejně tak by došlo i ke znehodnocení hodnotovému, když by došlo ke „zmenšení“ věci ve vlastnictví žalovaného.

6. Podle přesvědčení žalovaného vznikla výstavbou tzv. stavba ve stavbě (jak ji například znal zákon č. 50/1976 Sb.), když právě takto byl vestavěn Anonymizováno do stavby právní předchůdkyně žalobce, a to s jejím souhlasem. V tomto směru tak vzniklo de facto vertikální sousedství jednotlivých staveb a obě tyto stavby (Anonymizováno) požívají stejné právní ochrany z pohledu vlastnického práva. Nutno zopakovat, že souhlas s umístěním/vestavěním jedné stavby do druhé byl vyžadován tehdejšími právními předpisy a vzhledem k tomu, že Anonymizováno byla řádně zkolaudována, nelze dospět k jinému závěru, než že souhlas byl udělen i v tomto případě. S ohledem na definici Anonymizováno je třeba uvést, že Anonymizováno je součástí Anonymizováno. Tato právní úprava (byť veřejnoprávní) vychází z fakticity funkční sounáležitosti (soukromoprávní) všech výstupních cest a dalších vymezených prostorů a objektů se stavbou Anonymizováno. I tento fakt dotváří jednoznačnost sounáležitosti Anonymizováno, tedy naplnění druhé z podmínek pro definici Anonymizováno (vč. Anonymizováno) jako součásti Anonymizováno. Toto dále podporují i veřejnoprávní rozhodnutí, když Anonymizováno byl v rámci Anonymizováno kolaudován jako součást Anonymizováno. Dle žalovaného žalobce potvrdil, že Anonymizováno je ve vlastnictví žalovaného, a to smlouvou o spolupráci při zajištění prací č. hodnota ze dne 4. 9. 2008, když v čl. 2.2. dotčené smlouvy smluvní strany uvádějí, že v přízemí Budovy Anonymizováno je umístěn Anonymizováno, který ústí do adresa včetně pevných schodišť, který je ve vlastnictví Anonymizováno. Je tedy s podivem, že se nyní žalobce domáhá určení, že je Anonymizováno v jeho vlastnictví, když sám prohlásil opak a vlastnické právo žalované uznal a stvrdil.

7. Žalovaný připomíná, že přístupové cesty do Anonymizováno nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. hodnota, katastrální území adresa, obec adresa, jsou veřejným prostranstvím. Pokud jde o vymezení Anonymizováno jako součásti Anonymizováno), jsou sporné prostory svou právní povahou součástí Anonymizováno. Ostatně vydaná veřejnoprávní rozhodnutí (v rámci Anonymizováno) jednoznačně potvrzují, že Anonymizováno byl věnován pro Anonymizováno, a tedy možnost veřejného užívání Anonymizováno, které vedou budovami odlišných vlastníků, vyplývá z § 4a odst. 2 písm. c) a contrario zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění. Stavba Anonymizováno. K tomu žalovaný odkazuje na podezřelý výraz.“ Anonymizováno nemohou být zamezeny, resp. je veřejným zájmem, aby byla zajištěna jejich dostatečná kapacita. Vzhledem k tomu, že sporné prostory plní nad rámec výše uvedeného veřejnoprávně i Anonymizováno, je třeba tento právní status reflektovat i v rozhodovací praxi soudů.

8. Na jednání dne 2. 9. 2025 byla připuštěna formulační změna žaloby, která tak nadále zní: „Určuje se, že vlastníkem nebytových prostor aktuálně využívaných Anonymizováno, které jsou součástí stavby č.p. Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. hodnota zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa, a to v rozsahu od Anonymizováno z adresa, schodů do 1. podzemního podlaží a 1. podzemního podlaží v délce 14,54 metrů počítáno od konce schodiště a šířce 5,18 metrů, je žalobce.“.

9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je od roku 2003 vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno (dále jen: „Budova“), zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, k.ú. adresa (dále jen: „Nemovitost“). (viz důkaz výpis LV č. hodnota, potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 3. 2. 2003, potvrzení o zaplacení ze dne 3. 2. 2003) Soud má dále za prokázané, že v části Nemovitosti se nachází Anonymizováno v rozsahu od adresa, schodů do 1. podzemního podlaží a 1. podzemního podlaží v délce 14,54 metrů počítáno od konce schodiště a šířce 5,18 metrů (dále jen: „Anonymizováno“) částečně na ploše, která je v Budově a pod Budovou. (obrázek 1-2 grafické zobrazení Anonymizováno v Budově) (viz důkaz grafickým vyznačením umístění Anonymizováno v Budově, vizualizací Anonymizováno s vyznačením hranice, situační výkres suterénu z roku 1908, situační výkres suterénu z roku 1910, situační výkres přízemí z roku 1920, plán adaptace Budovy z roku 1935, plán adaptace Budovy z roku 1935 (detailní), situační výkres suterénu z roku 1960 (silnoproud), situační výkres přízemí z roku 1960 (silnoproud), schéma historického obrysu Budovy se zvýrazněnou částí nosních konstrukcí)

10. Ze znaleckého posudku č. č. účtu tituly před jménem jméno FO ze dne 13. června 2024 se podává, že znalec uzavřel: „Nebytový prostor v domě č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, resp. nebytový prostor v rozsahu od adresa, schodů do 1. podzemního podlaží a chodba v 1. podzemním podlaží o šířce 5,18 metrů a v délce 14,54 metrů počítáno od konce schodiště, který je aktuálně využíván zejména jako Anonymizováno se nalézá v historickém i existujícím půdorysu domu. Z historických výkresů z let 1910 (Z-2), 1920 (Z-3) a 1935 (Z-5) je zjevné, že tyto nebytové prostory (Anonymizováno) se nacházejí v domě č.p. Anonymizováno, kam byly dodatečně vestavěny v rámci budování Anonymizováno. Předmětná chodba a schodiště byla zabudována dodatečně do stávající, již existující budovy, neboť jí ohraničují nosné stěny předmětné budovy a z části i stropy. Nebytový prostor-Anonymizováno – se ze stavebně technického hlediska nalézá v domě č.p. Anonymizováno a je též jeho součástí.“. Na těchto závěrech znalec setrval i při výslechu, kdy výslovně Anonymizováno označil za součást existující stavby Domu. Uvedl: „Nemá samostatné konstrukce, protože tam jsou nosné konstrukce budovy, které jsou historické, došlo k probourání vlastně otvoru v místě, kde se vstupuje do toho Anonymizováno, to není součást Anonymizováno, aspoň jak to je v historických pramenech uváděno, takže jako a jestli tam došlo k nějakým úpravám stropních konstrukcí, a tak to je zcela nevýznamné z hlediska existujícího charakteru budovy…“ (viz důkaz znalecký posudek č. č. účtu tituly před jménem jméno FO, výslech znalce)

11. Soud má dále za prokázané, že Anonymizováno byl vybudován v souvislosti s širší stavební úpravou Anonymizováno při Anonymizováno, a to na základě odpovídajících dobových rozhodnutí. Současně však je na místě zdůraznit, že ze zápisu kolaudačního řízení k Anonymizováno) ze dne datum čl. 6 se podává: „V tomto domě byly prováděny pouze úpravy v I. suterénu (Anonymizováno). Výše uvedené stavební úpravy byly převzaty majitelem domu Anonymizováno a Anonymizováno při přejímacím řízení 6. 11. 1968.“ V čl. 7 je uvedeno: „Stavební úpravy v domě č.p. Anonymizováno a Anonymizováno byly předány majiteli domů – Anonymizováno při přejímajícím řízení dne 6.11.1968.“ Uvedené tak dokládá samostatnost stavby Anonymizováno a Anonymizováno, kdy tento byl vybudován dříve než výstavba Anonymizováno (Kdy k zahájení stavby došlo v roce Anonymizováno a rozhodnuto bylo Anonymizováno.). Následně byl Anonymizováno (spolu Anonymizováno) předán do správy organizaci právnická osoba). Následně byl Anonymizováno napojen Anonymizováno. Po tomto propojení byl zároveň Anonymizováno předán do správy organizace právnická osoba. Z hospodářské smlouvy ze dne 11. 11. 1970 č. Anonymizováno se podává, že byla uzavřena mezi předávající organizací Anonymizováno a přejímající organizací právnická osoba a touto smlouvou se převádí správa-vlastnictví: „Anonymizováno Z hospodářské smlouvy číslo Anonymizováno ze dne 29. 12. 1978 uzavřené mezi předávající organizací právnická osoba Anonymizováno a přejímací organizací Anonymizováno, že se převádí správa – vlastnictví tohoto národního majetku: „Anonymizováno. Anonymizováno. Jako důvod převodu je napojení Anonymizováno v souvislosti s Anonymizováno. (viz důkaz adresa)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce uzavřel dne 21. 3. 2024 s adresa (jako nájemcem) nájemní smlouvu, jejímž předmětem je pronájem místností v 1. podzemním podlaží budovy, kde se nachází technologie označené jako hodnota–o velikosti 17,5 m2 a místnost o velikosti 12 m2 (datum 13. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne 4. 9. 2008 smlouva o spolupráci při zajištění prací, jejímž předmětem byl závazek spolupracovat při zajištění provedení demolice stávajících schodišť v Domě a demolice stávajících nebytových prostor a vybudování nových nebytových prostor a nového Anonymizováno, včetně vybudování Anonymizováno. V čl. 2.2. smluvní strany uvádějí, že v přízemí Budovy Anonymizováno je umístěn adresa, které je ve vlastnictví Anonymizováno (dále jen „hodnota 14. Soud má dále za prokázané, že žalobce podal dne 20. září 2022 Anonymizováno o zahájení stavebního řízení na stavbu „stavební úpravy pláště objektu – návrat do historického obrysu budovy“. Žalovaný v rámci tohoto řízení podáním ze dne 4. 4. 2023 vyslovil nesouhlas s provedením stavebních úprav z důvodu zásahu do jeho vlastnictví. Stavební úřad usnesením ze dne 29. června 2023 stavební řízení o Stavebním záměru přerušil do 30. června 2024, kdy z odůvodnění se podává, že žadatel (žalobce) dne 3. 5. 2023 požádal o přerušení řízení, protože má za to, že je výlučným vlastníkem Nemovitosti, a to včetně Anonymizováno v rozsahu, ve kterém se nachází na předmětu sporu (č.p.Anonymizováno). Z vyjádření Anonymizováno (žalovaného) ze dne 4. 4. 2023 č.j. Anonymizováno vyplývá, že se jedná o zásah do majetku ve vlastnictví Anonymizováno, dle předložené dokumentace by to byl zásah do jeho vlastnických práv, neboť Anonymizováno byl vybudován v rámci stavby Anonymizováno. Na základě výše uvedeného je třeba zjistit a určit vlastnické právo k předmětu sporu. Proto správní orgán odkazuje stavebníka k podání určovací žaloby u občanskoprávního soudu. (viz důkaz usnesením Městské části adresa o přerušení řízení ze dne 29. června 2023)

15. Soud má dále za prokázané, že dne 1. 7. 1989 byl zřízen právnická osoba, na který přešla všechna práva a povinnosti právního předchůdce právnická osoba včetně organizační složky právnická osoba. Následně na základě usnesení Vlády České republiky č. hodnota ze dne 21. prosince 1990 byl zrušen právnická osoba a byl vložen jeho majetek do Anonymizováno právnická osoba a následně zakladatel Anonymizováno) zrušil usnesením č. 2 právnická osoba a založil právnická osoba.. (datum 16. Soud má za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k uznání vlastnických práv Domu a Anonymizováno předžalobní výzvou ze dne 15. 8. 2023. (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 15. 8. 2023)

17. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to zejména s ohledem na právní závěry učiněné níže. Jedná se o geometrický plán č. hodnota a situační plánek, smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 11. 4. 2016, výpis LV hodnota, výpis hodnota, rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2023, rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2024, závazné stanovisko Anonymizováno, ze dne 11. srpna 2022, závazné stanovisko právnická osoba ze dne 1. srpna 2022, závazné stanovisko Úřadu městské části adresa, ze dne 3. srpna 2022, koordinované závazné stanovisko Anonymizováno ze dne 1. září 2022, závazné stanovisko datum, adresa, oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení ze dne 15. 3. 2023, vyjádření Anonymizováno ze dne 4. 4. 2023, námitka účastníka řízení ze dne 5. 4. 2023, usnesení o zastavení řízení ze dne 6. 6. 2023, rozsudek Obvodního soudu pro adresa, č. j. spisová značka, ze dne 17. ledna 2023, rozsudek Městského soudu v Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, ze dne 6. prosince 2023, Anonymizováno č.j. spisová značka, Anonymizováno č.j. spisová značka, Anonymizováno sp. zn. spisová značka ze dne 15. 12. 2015, zakázkový list č. hodnota ze dne 3. 6. 2019, dodací list k faktuře č. hodnota ze dne 20. 6. 2019, faktura č. hodnota ze dne 20. 6. 2019, objednávka č. hodnota ze dne 28. 5. 2019, zakázkový list č. 10 – 22 na obnovu bezpečnostního nátěru schodišť v objektech Anonymizováno ze dne 11. 4. 2022, dodací list k faktuře č. hodnota ze dne 28. 4. 2022, faktura č. hodnota ze dne 28. 4. 2022, objednávka č. hodnota ze dne 7. 4. 2022, smlouva č. hodnota uzavřená mezi žalovanou a společnostmi právnická osoba, právnická osoba. a právnická osoba vč. její přílohy č. 1 datum datum 18. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: místním šetřením a vypracováním revizního znaleckého posudku. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 505 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o. z.“) součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

19. Při posouzení projednávané věci soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce se žalobou domáhá určení sporovaného vlastnického práva k Anonymizováno. K tomuto soud uvádí, že předpokladem úspěšnosti žaloby na určení je existence naléhavého právního zájmu. Z pohledu naléhavého právního zájmu na určení v řízení podle § 80 o.s.ř. není důležité, zda v řízení bude prokázáno žalobcovo tvrzení o skutečnostech odůvodňujících žalobu na určení; rozhodující je, zda vůbec (objektivně) by případně úspěšná určovací žaloba mohla naplnit požadavky vyplývající z ustanovení § 80 o. s. ř. Tento cíl může splnit jen taková žaloba, jež se bude domáhat určení existence či neexistence právě toho právního vztahu, od něhož (jako od pevného právního základu) lze další vztahy účastníků sporu odvozovat. Zda tomu tak v konkrétním případě je, je závislé především na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného právního základu odvíjeny. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jak bylo výše uvedeno, žalobce dovozuje tento naléhavý právní zájem z otázky vzniklé v rámci zahájeného stavebního řízení, ve kterém účastníky správní orgán odkázal v usnesení o přerušení stavebního řízení ze dne 29. 6. 2019 k občanskoprávnímu soudu se žalobou na určení. Důvodem takového postupu byla skutečnost, že oba účastníci stavebního řízení si nárokovali vlastnické právo k Výstupu. Soud je názoru, že autoritativní určení rozsahu vlastnického práva k Anonymizováno, respektive Budově, je zásadním pro budoucí práva účastníků, a to nejen v rámci označeného stavebního řízení, ale i v případě výkonu vlastnického práva k Budově, jíž je Anonymizováno součástí (jak je uvedeno níže). Uvedené by platilo i v případě, pokud by Anonymizováno součástí Budovy nebyl, neboť určení vlastnického práva je zásadní pro jeho výkon a související právní vztahy. Současně recentní judikatura dospěla k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitosti může mít i osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník, je-li její právo kvalifikovaně zpochybňováno. Soud tak uzavírá, že shledal v projednávané věci naléhavý právní zájem na určení vlastnictví Anonymizováno.

20. V rámci provedeného dokazování vyplynulo, že sporný Anonymizováno je prostor zasahující do půdorysu Budovy ve výše vymezeném rozsahu, a že byl vybudován v Anonymizováno Soud neměl pochybnosti o tom, že stavba proběhla v souladu s tehdy platnými právními předpisy a rozhodnutími. Současně však je třeba připomenout, že vzhledem k období výstavby byla vlastnická práva k nemovitostem a jejich správa determinována tzv socialistickým vlastnictvím. Veřejnoprávní rozměr, tedy skutečnost, že stavební práce proběhly na základě příslušných povolení, však nemá vztah k soukromoprávním souvislostem a neurčuje případný přechod vlastnictví části Budovy, případně to, zda vznikla samostatná věc v právním smyslu a ani odpověď, zda Anonymizováno je součástí stavby Anonymizováno (případně stavby Anonymizováno) nebo součástí Budovy. K odpovědi na tuto otázku byl v řízení provedený znalecký posudek č. č. účtu tituly před jménem jméno FO ze dne 13. června 2024, který jednoznačně uzavřel, že Anonymizováno se ze stavebně technického hlediska nalézá v domě č.p. Anonymizováno a je též jeho součástí. K závěrům znaleckého posudku je třeba poznamenat, že vzhledem k předmětu řízení - tj. určení vlastnického práva k Anonymizováno nebyly zkoumány další otázky užívání Anonymizováno, veřejnoprávních souvislostí, funkčního účelu Anonymizováno, ale byl zaměřen toliko na stavebnětechnické určení povahy předmětných prostor. V tomto rozsahu se znalec vypořádal dostatečně s položenou otázkou a zcela srozumitelně zdůvodnil své závěry. Vzhledem k návrhu žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku soud uvádí, že tento návrh byl zamítnut, neboť závěry znalce nebyly na úrovni znalecké (v řízení nebyl předložen jiný znalecký posudek, který by dospěl k odlišným závěrům) jakkoliv zpochybněny, a tedy zde nebyl důvod pro vypracování revizního znaleckého posudku.

21. Vzhledem k uvedenému tak lze uzavřít, že Anonymizováno není samostatnou věcí, která by mohla být předmětem samostatných věcněprávních vztahů, není ani součástí stavby Anonymizováno, případně Anonymizováno, ale jedná se pouze o úpravy věci – Budovy, jejíž je součástí. K uvedenému je na místě zmínit závěry usnesení ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že stavba Anonymizováno umístěná v suterénu a přízemí domu není stavbou na cizím pozemku, ale jde o provedení stavebních úprav domu; v nalézacím řízení nebylo zjištěno, že by šlo o samostatnou stavbu na cizím pozemku, která by mohla být samostatným předmětem věcněprávních vztahů, a nikoliv součástí domu, ve kterém je vchod umístěn. Uvedené lze vztáhnout i na nouzový východ z metra. V této věci soudy považovaly sporný prostor za součást domu, protože „při adaptaci domu k vertikálnímu oddělení prostor nedošlo, jednalo se jen o vyčlenění místnosti v přízemí stávajícího domu a sklepních prostor, jde o prostory, které náleží k domu jako jeho integrální součást a nemohou být odděleny, aniž by se tím hodnota domu snížila.“ Významný je především nedostatek „vertikálního oddělení“, které je podle tradiční judikatury nutné k rozdělení domu na dvě samostatné části (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu y ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. spisová značka, a judikaturu tam uvedenou). V relevantní odborné literatuře se uvádí, že není vyloučeno, aby stavba umístěná buď částečně nebo zcela na jiné stavbě měla povahu samostatné věci; někdy může být součástí pozemku na kterém je umístěna, i když přesahuje na cizí stavbu. Aby stavba na stavbě mohla být samostatnou věcí, resp. tvořit součást stavby podzemní, musí splňovat kritérium stavby ve smyslu soukromého práva, zejména vymezitelnosti vůči okolí a mít samostatné účelové určení (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Praha: Leges, 2014, svazek III, s. 319). Stavba musí mít vlastní „materiální podstatu“, věcí nemůže být pouhý „prázdný prostor“. Uvedení autoři tuto myšlenku rozpracovali i na přístupové a výstupní cesty ze Anonymizováno se závěrem, že takové cesty nejsou věcmi v právním smyslu [Melzer, F., Tégl, P.: Právní režim užívání přístupových a výstupních cest ze stanice metra. In Dobrovolná, E., Havlík, D, Králík, M. a kol. Pocta Jiřímu Spáčilovi. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 219 a násl.].

22. Součástí nemovité věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by došlo k poškození nebo podstatnému znehodnocení věci. Tímto způsobem tyto věci tvoří jeden nedělitelný celek pevně spjatý s hlavní nemovitostí, není možné jí oddělit bez narušení podstaty nebo znehodnocení nemovitosti. Bylo-li tedy na základě provedeného dokazování možné dospět k závěru, že Anonymizováno je součástí Budovy, jejíž adaptací (stavebnětechnickými úpravami) vznikl, pak taková součást věci nemůže být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů a vždy sdílí osud věci hlavní, tedy přechází na nabyvatele hlavní věci bez dalšího, tj. i když není ve smlouvě o převodu hlavní věci jako součást výslovně uvedena a identifikována. Jak bylo výše uvedeno, žalobce nabyl Nemovitost, v roce 2003 jejíž součástí je i Anonymizováno, který sleduje osud věci hlavní, a tedy nezbývá než uzavřít, že vlastníkem Anonymizováno je vlastník Nemovitosti, tedy žalobce, jehož vlastnictví k nemovitosti nebylo jakkoliv zpochybňováno.

23. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že pro určení vlastnického práva v soukromoprávní rovině tak veřejnoprávní souvislosti, veřejné užívání, případná omezení výkonu vlastnického práva zůstávají bez významu. Lze odkázat např. na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 217/2019 ze dne 10. září 2019: „Dovolací soud však konstatuje, že je třeba rozlišovat veřejnoprávní pojem Anonymizováno jako speciální železniční dráhy a soukromoprávní pojem stavby Anonymizováno jako předmětu občanskoprávních vztahů. Výčet součástí dráhy ve výše uvedených ustanoveních nebrání tomu, aby součástí stavby metra jako věci ve smyslu občanského práva byly i jiné objekty, ovšem s tím, že – s přihlédnutím k § 1 větě první ObčZ – se jejich veřejnoprávní režim řídí zákonem o drahách a prováděcí vyhláškou k němu. Následuje citace § 1 odst. 1 DrahZ (pozn. red.). Jde tedy o předpis veřejnoprávní, byť výjimečně (viz stanovení dráhy jako samostatné věci) obsahuje i normu soukromoprávní. Nevylučuje však, aby stavba Anonymizováno posuzovaného jako objekt soukromoprávních vztahů zahrnovala jako součásti nebo části i další, ve vyhlášce č. 177/1995 Sb. nevyjmenované prostory, a naopak, aby součásti dráhy vymezené v cit. vyhlášce netvořily součást liniové stavby ve smyslu § 506 ObčZ. Ostatně i zde platí konstatování právní teorie k § 12 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: zvláštní předpis může vymezit pojem součásti věci specificky jen pro své potřeby (Knapp, V., Knappová, M., Mikeš, J. in Švestka, J., Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné. Díl první. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 247). To, že § 5 odst. 1 DrahZ, stanovící, že dráha není součástí pozemku, působí v tomto zákoně „cizorodě“, a že součásti dráhy tak, jak jsou vymezeny v § 27 vyhlášky č. 177/1995 Sb., se neuplatní v oblasti soukromého práva, konstatují i Melzer, F. a Tégl, P. ve výše cit. článku, který se zabývá i dalšími právními aspekty stavby Anonymizováno.“ Irelevantní jsou i případná prohlášení obsažená ve smlouvě o spolupráci ze dne 4. 9. 2008, se kterými nelze spojovat převod, či určení vlastnického práva. Ve vztahu k vlastnictví Anonymizováno pak také je zcela bez významu jeho užívání kdy, jak bylo uvedeno, nejedná se o samostatnou věc, která by mohla být předmětem samostatných věcněprávních vztahů včetně vydržení.

24. Soud tak dospěl k závěru o oprávněnosti a důvodnosti žaloby, která ve výroku shora ad I. vyhověl a určil, že vlastníkem Výstupu je žalobce.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70.763,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000,- Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000,- Kč (ve znění účinném do 31. 12. 2024) sestávající z částky 2.500,- Kč za každý z 12 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva ze dne 15. srpna 2023, žaloba ze dne 7. září 2023, vyjádření ze dne 21. prosince 2023, doplnění žaloby ze dne 21. března 2024, účast na ústním jednání dne 26. března 2024, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. dubna 2024, vyjádření ze dne 20. června 2024, účast na ústním jednání ve věci dne 23. července 2024, replika ze dne 25. října 2024, účast na ústním jednání ve věci dne 29. listopadu 2024, vyjádření ze dne 20. prosince 2024), a dále z tarifní hodnoty 65.000,- Kč (ve znění účinném od 1. 1. 2025) ve výši 3.700,- Kč za každý z 5 úkonů právní služby (účast na ústním jednání přesahujícím 2 hodiny dne 4. července 2025 (2 úkony), formulační úprava petitu ze dne 10. července 2025, vyjádření ze dne 31. července 2025, účast na ústním jednání ve věci dne 2. září 2025). Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada hotových výdajů podle § 13. odst. 4 a.t., ve znění účinném do 31. prosince 2024, za 12 úkonů právní služby, a ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 450,- Kč za 5 úkonů právní služby. Součástí náhrady nákladů je i DPH v zákonné výši.. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.