65 C 209/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody

I. Řízení se zastavuje v části, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 37.000 Kč.

II. Řízení se zastavuje v části, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 781 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7.110 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá jednak náhrady škody, způsobené nesprávným úředním postupem, a to ve výši 7 891 Kč, a dále přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to ve výši 37 000 Kč, které mu byla způsobena nesprávným úředním postupem.

2. Žalobce uvedl, že dne [datum] byl účastníkem dopravní nehody v obci [obec], při níž došlo ke smrti chodce. Policisté žalobce podezírali z nedbalostního usmrcení a zadrželi mu řidičský průkaz. Ten mu byl později správním orgánem vrácen. V této věci Policie vystupovala jako správní orgán, když postupovala podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu.

3. Následovaly úkony trestního řízení a dne [datum] bylo vyhotoveno usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci přečinu podle § 143 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měl žalobce dopustit dne [datum], kdy řídil motorové vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] a v obci [obec] a byl účastníkem dopravní nehody, kdy druhý účastník na následky dopravní nehody na místě zemřel. Proti obvinění žalobce podal kvalifikovaně odůvodněnou stížnost, která však byla jako nedůvodná zamítnuta. Policejní orgán nechal ve věci vypracovat znalecký posudek. Následně probíhalo vyšetřování. Policejní orgán přibral znalce z oboru dopravy a zadal vypracování znaleckého posudku. Později byla věc předána státnímu zástupci k podání obžaloby. Následně byl žalobce v rámci hlavního líčení dne 12. 6. 2020 rozsudkem čj.: 32 T 24/2019-412 obvinění zproštěn. Proti tomuto rozsudku se odvolal státní zástupce, přestože soud rozhodoval na základě jím objednaného znaleckého posudku. Dne [datum] při veřejném zasedání Krajský soud v Praze usnesením čj.: 10 To 201/2020-427 odvolání státního zástupce zamítl.

4. Žalobce nesprávný úřední postup správního orgánu spatřuje v tom, že policisté jsou podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb. oprávněni, nikoli povinni zadržet řidičský průkaz z důvodů podle § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu. Policisté nerespektovali presumpci neviny a již v oznámení čj. KRPS [číslo] ze dne [datum] označili žalobce za viníka dopravní nehody, když tvrdili, že nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla jiným okolnostem, tedy možnosti předvídat pohyb chodce. K tomuto tvrzení neměli žádný důkaz, ani indicie, navíc se toto později v trestním řízení ukázalo nepravdivé. K tomu, aby mohl být zadržen řidičský průkaz, je v daném případě nezbytné splnění podmínky § 118a odst. 1 písm. a), tedy že řidič„ je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,“. Takové podezření musí být důvodné a na první pohled na místě dopravní nehody zřejmé. To by nastalo například v takovém případě, kdyby vozidlo jelo zjevně nepřiměřenou či nedovolenou rychlostí a srazilo chodce na přechodu pro chodce. V daném případě, pokud by se jednalo o policisty zkušené ve vyšetřování závažných dopravních nehod, muselo by jim být jasné, že o zavinění přinejmenším musí mít pochybnosti.

5. K zahájení řízení zadržení řidičského průkazu v trestním řízení je třeba souhlas státního zástupce. Státní zástupce [jméno] [příjmení] vydal dne [datum] pod čj. ZN [číslo] souhlas, kterým umožnil Městskému úřadu Brandýs nad Labem [jméno] zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu. Správnímu orgánu pak nezbylo nežli řízení za těchto okolností zahájit. Ten tedy jednal v souladu s právními předpisy. Shora uvedený postup byl v souladu s právními předpisy pouze zdánlivě. Policejní orgán, pokud postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., je také povinen v roli správního orgánu postupovat podle správního řádu, přinejmenším podle jeho základních zásad, vyjádřených v jeho § 2 – 8. Veškerá nezákonnost byla zapříčiněna postupem policistů, kteří při zadržení řidičského průkazu vystupovali v roli správního orgánu. Každopádně nebyla respektována ustanovení § 2 odst. 3, odst. 4 a § 3. Rozhodně bylo konáno ukvapeně a v rozporu se zásadou dobré správy.

6. Správní orgán následně řízení zastavil a řidičský průkaz žalobce vrátil.

7. V tomto řízení mi vznikly zcela zbytečné náklady právního zastoupení, které by jinak nevznikly, pokud by orgány Policie ČR a Okresní státní zástupce věc od samého počátku posoudili správně, v souladu se zásadou„ in dubio pro reo“ a v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, jak jsou definovány v § 2 - § 8 správního řádu. Dále pak byl žalobce po dobu zadržení řidičského průkazu v obavě o zdraví a životy těhotné manželky a syna. To mělo na psychiku žalobce značný dopad.

8. Způsobená škoda z tohoto titulu začala vznikat přinejmenším od data převzetí právního zastoupení obhájcem. Pokud by policejní orgány postupovaly v rámci prověřování důsledně a v souladu s právními předpisy, tak by nemuselo dojít k zadržení řidičského průkazu a ke složitému řízení, vedeného k jeho vrácení. Jednalo se o všechny úkony právní služby, které byly advokátem poskytnuty. [příjmení], kterou účelně vynaložil na právní zastoupení, dle advokátního tarifu činí v řízení o zadržení [číslo řidič. oprávnění] 891 Kč.

9. Žalobce dále uvedl, že pokud jde nemajetkovou újmu, tak v době trestního stíhání byl u těhotné manželky [jméno] [příjmení] zjištěn závažný zdravotní nález v podobě papilárního karcinomu štítné žlázy, který vyžaduje neodkladné operační řešení. V době operace a rekonvalescence se žalobce musel sám starat o nemocného syna [jméno], který trpí středně těžkým astmatem a alergií. V případě náhlého alergického záchvatu je potřeba synovi poskytnout neodkladnou lékařskou pomoc a okamžitě jej dopravit k lékaři. V této životně velmi složité situaci byla pro žalobce velmi tíživá nemožnost zajistit manželce a synovi odvoz k lékaři a na další potřebné procedury. Bez možnosti řídit motorová vozidla by žalobce nebyl schopen se postarat ani o běžné životní potřeby, které by případně mohla zajistit manželka. Ta byla ze shora uvedeného důvodu po nějakou dobu vyřazena z běžného života. Tyto okolnosti pro žalobce znamenaly značnou psychickou zátěž, zejména v první fázi, kdy jsem zadržený řidičský průkaz. Přestože se jednalo o samostatné řízení, má za to, že postup dopravní policie byl nesprávný a k zadržení řidičského průkazu nemělo dojít.

10. Nemajetkovou, zejména psychickou, újmu v otázce důsledků zadržení řidičského průkazu vyčísluje žalobce částkou odpovídající 1 000 Kč za každý den zadržení řidičského průkazu. Ode dne zadržení řidičského průkazu dne [datum] do [datum] do jeho vrácení dne [datum] uplynulo 37 dní, tedy součin 37 x 1 000 = 37 000 Kč.

11. Žalobce nárok uplatnil původně u Ministerstva spravedlnosti spolu s nárokem vyplývajícím z nezákonného trestního stíhání. Vyrozuměním ze dne [datum] mu bylo sděleno, že tento dílčí nárok byl postoupen k vyřízení žalovanému.

12. Žalovaný jednající Ministerstvem dopravy předně namítá nedostatek své pasivní legitimace, neboť z podané žaloby plyne, že se žalobce domáhá nároku z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Policie ČR, Dopravního inspektorátu, spočívajícího v zadržení řidičského průkazu žalobce dle § 118b zákona o provozu na pozemních komunikacích.

13. Žalovaný dále uvedl, že podle ustanovení § 118c zákona č. 361/2000 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb. zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu, jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce.

14. Správní orgán je tedy podle zákona povinen zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu a teprve po zahájení řízení přezkoumává důvody zadržení a uplatňuje správní uvážení v tom směru, zda řidičský průkaz zadrží či nikoliv. Samotné zahájení řízení tedy nemůže být nesprávným úředním postupem, natož nezákonným rozhodnutím, neboť zákon zahájení řízení správnímu orgánu přímo ukládá. Správní uvážení je tedy spojeno až se samotným rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu, které již je způsobilé naplnit všechny znaky nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb.

15. S ohledem na tyto skutečnosti tak nelze v tomto případě shledávat v postupu správního orgánu pochybení, když jakýkoliv jeho úkon nesměřoval k zadržení řidičského průkazu, tím bylo v tomto případě toliko jednání příslušníků Policie ČR. Na okraj žalovaný uvádí, že pokud žalobce tvrdí, že Policie ČR postupovala při zadržení řidičského průkazu jako správní orgán (dopravní úřad), pak tomu tak není. K tomu žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 286/2018 ze dne 16. 1. 2020.

16. Žalovaný uvádí, že žalobu považuje za neurčitou. Z formulace žalobního nároku se jeví, že žalobcovým odpovědnostním titulem je jednak nesprávný úřední postup policistů z dopravního inspektorátu spočívající v zadržení řidičského průkazu, jednak postup státního zástupce spočívající v udělení souhlasu se zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu mající svůj základ v nesprávném posouzení okolností případu ve vztahu k trestní odpovědnosti žalobce za zavinění předmětné dopravní nehody.

17. V této souvislosti žalovaný uvádí, že je na žalobci, aby majetkovou škodu či nemajetkovou újmu, jež mu měla v příčinné souvislosti s nesprávnými úředními postupy či nezákonnými rozhodnutími vzniknout, vymezil, resp. podrobně vysvětlil, aby bylo zřejmé, s jakou skutečností ji pojí a jaká částka se k jednotlivým nárokům vztahuje. Tato povinnost leží výhradně na žalobci, přičemž soud není oprávněn posuzovat daný nárok nad rámec tvrzení uvedených v žalobě. Vymezení uplatněných nároků včetně jejich výše a odpovědnostního titulu, v jehož příčinné souvislosti měly vzniknout, je tedy zcela v kompetenci žalobce.

18. Žalobce požaduje náhradu nákladů řízení za čtyři úkony právní služby, a to za nahlížení do spisu vedeného v řízení o zadržení řidičského průkazu, vyjádření k zadržení řidičského průkazu, doplnění tohoto vyjádření a za osobní převzetí řidičského průkazu. Žalovaný k tomu uvádí, že úkon spočívající v nahlížení do spisu lze podřadit pod úkon převzetí a přípravy právního zastoupení, jež však žalobce žalobou neuplatnil. Jako samostatný úkon právní služby nahlížení do spisu nelze dle názoru žalované uplatňovat. Osobní převzetí zadrženého řidičského průkazu nelze též dle mínění žalované považovat za úkon právní služby a navíc za účelně vynaložený, neboť tento průkaz si žalobce mohl vyzvednout sám. K převzetí průkazu není třeba kvalifikované právní zastoupení. Nadto právní zástupce žalobce průkaz převzal při příležitosti převzetí usnesení o zastavení řízení o zadržení řidičského průkazu.

19. K žalobcem požadované výši odškodnění, tj. 1.000 Kč za každý den, kdy nemohl řídit motorová vozidla, žalovaný sděluje, že tato částka je přiznávána jako horní hranice sazby za den trvání vazby, kdy je poškozený zcela zbaven osobní svobody, což se s omezením práv z řidičského oprávnění nedá srovnávat. Částky přiznávané soudy jako satisfakce nemajetkové újmy v důsledku nemožnosti řídit motorová vozidla se pohybují okolo částky 50 Kč na den. Vzhledem k uvedenému žalovaný nepovažuje výši finančního zadostiučinění požadovanou žalobcem za přiměřenou.

20. Z procesní opatrnosti pak žalovaný navrhuje vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, aby výše nadepsaný soud žalobu zamítl a dále rozhodl o tom, že žalované se přiznává náhrada nákladů řízení.

21. Žalobce vzal na jednání dne [datum] se souhlasem žalovaného žalobu částečně zpět, a to v rozsahu nemajetkové újmy ve výši 37.000 Kč a dále co do skutečné škody ve výši 781 Kč včetně zák. úroku z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení, a to ve výši uplatněného cestovného. Soud tak dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení částečně zastavil ve výroku shora I. a II.

22. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě v obci [obec], kdy žalobce osobním vozidlem srazil chodce, přičemž došlo k jeho usmrcení. Téhož dne byl žalobci příslušníky Policie ČR, Dopravního inspektorátu, zadržen řidičský průkaz s tím, že dle ust. § 118 a odst. 1 a) zákona č. 361/2000 Sb. byl žalobce podezřelý, že předmětnou dopravní nehodu zavinil.

23. Soud má dále za prokázané a účastníci činí nesporným, že dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno oznámení Policie ČR, Dopravního inspektorátu, o zadržení řidičského průkazu žalobce č. j. KRPS-97007-2/TČ-2018-011506 ze dne 27. 3. 2018 (viz nesporná tvrzení, důkaz oznámení o zadržení ŘP ze dne [datum], potvrzení o zadržení ŘP ze dne [datum], obálka se zadrženým ŘP) dne [datum] vypracoval Městský úřad žádost Okresnímu státnímu zastupitelství [okres] o udělení souhlasu se zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu žalobce. (viz důkaz nesporná tvrzení, souhlas k zahájení řízení o zadržení ŘP ze dne [datum] vč. doručenky) dne [datum] obdržel Městský úřad oznámení právního zástupce žalobce o převzetí zastoupení k řízení o zadržení řidičského průkazu. (viz nesporná tvrzení) dne [datum] byl Městskému úřadu doručen souhlas státního zástupce se zahájením řízení o zadržení řidičského průkazu ze dne [datum] sp. zn. ZN [číslo] (viz nesporná tvrzení) dne [datum] vypracoval Městský úřad oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu žalobci. (viz důkaz nesporná tvrzení, rozhodnutí MÚ Brandýs nad [příjmení] – [příjmení] [jméno] ze dne [datum] oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu) dne [datum] se dostavil k nahlédnutí do spisu Městského úřadu právní zástupce žalobce s tím, že do týdne přislíbil zaslat vyjádření ve věci. (viz nesporná tvrzení) dne [datum] bylo Městskému úřadu doručeno vyjádření žalobce k zadržení řidičského průkazu. (viz důkaz nesporná tvrzení, vyjádření žalobce ze dne [datum]) dne [datum] právní zástupce žalobce zaslal Městskému úřadu doplnění vyjádření žalobce k zadržení řidičského průkazu. V tomto podání žalobce uvedl závažné skutečnosti ohledně zdravotního stavu své manželky a syna s tím, že nemožnost řídit motorová vozidla by mu znemožnila péči o tyto členy rodiny. (viz důkaz nesporná tvrzení, doplnění vyjádření žalobce ze dne [datum]) dne [datum] nabylo právní moci usnesení Městského úřadu, jímž bylo řízení o zadržení řidičského průkazu žalobce zastaveno, neboť Městský úřad přihlédl k okolnostem uvedeným žalobcem v doplnění vyjádření ohledně nutnosti zajištění péče o rodinu. Téhož dne převzal zmocněnec žalobce spolu s předmětným usnesením rovněž řidičský průkaz žalobce. <i>(viz důkaz nesporná tvrzení, usnesení ze dne [datum])</i> 24. Soud má dále za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil nárok na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti ČR dopisem ze dne [datum], kdy uplatnil vzniklou škodu ve výši 7.110 Kč v řízení o zadržení řidičského průkazu, náklady zastoupení v trestním řízení ve výši 74 376 Kč, náklady na znalecký posudek ve výši 34.969 Kč a dále nemajetkovou újmu ve výši 68.700 Kč za období trestního stíhání. Žádost o náhradu škody byla Ministerstvu spravedlnosti ČR doručena dne [datum] Ministerstvo spravedlnosti ČR sdělilo žalobci dopisem ze dne [datum], že obdrželo žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy. Dopisem ze dne [datum] sdělilo Ministerstvo spravedlnosti ČR právnímu zástupci žalobce, že žádost byla v části související s řízením o zadržení řidičského průkazu postoupena k vyřízení Ministerstvu dopravy ČR Ministerstvo dopravy ČR sdělilo Ministerstvu spravedlnosti ČR dopisem ze dne [datum], že postoupenou žádost žalobce vrací. (viz důkaz žádost o odškodnění ze dne [datum], postoupení žádosti ze strany MS ČR ze dne [datum], přípis MD pro MSp ze dne [datum], vyrozumění ze dne [datum], vyrozumění ze dne [datum])

25. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce vystavil žalobci faktury [číslo] dne [datum] jako zálohu právní služby ve výši 10.000 Kč [číslo] dne [datum] jako zálohu právní služby ve výši 25.000 Kč [číslo] dne [datum] jako zálohu právní služby ve výši 25.000 Kč [číslo] dne [datum] jako zálohu právní služby ve výši 20.000 Kč [číslo] [datum] vyúčtování právní služby na částku 1.957 Kč <i>(viz důkaz faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo])</i> 26. Ze soupisu úkonů právního zastoupení se podává, že žalobce považuje za úkony v řízení o zadržení řidičského průkazu nahlížení do spisu, vyjádření (16. 4., doplnění vyjádření 29. 4., 3. 5.) převzetí usnesení, cestovné spočívalo ve dvou cestách, a to nahlížení do spisu a převzetí usnesení o zastavení (cesta Brandýs nad Labem- [obec a číslo]), tedy cestovné 817,96 včetně DPH, náklady celkem 7.109,96 Kč (viz důkaz specifikace nákladů řízení)

27. Soud má dále za prokázané, že Krajský soud v Praze v trestní věci obžalovaného [celé jméno žalobce] (žalobce) zamítl usnesením ze dne 1. 9. 2020, č.j. 10 To 201/2020-427 odvolání do zprošťujícího rozsudku ze dne 12. 6. 2020 č.j. 32 T 24/2019-412 (viz důkaz usnesení KS v [obec] čj. 10 To 201/2020-427, rozsudek [příjmení] [okres] čj. 32 T 24/2019-412 ze dne 12. 6. 2020)

28. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, zejména z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, kdy žalobce významně omezil uplatněný nárok, a to technický průkaz 3AZ4037, e-mail žalobce ze dne [datum], e-mail žalobce ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum], lékařská zpráva ze dne [datum] vč. laboratorních výsledků.

29. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: rozsudek Městského soudu v Praze čj. 54 Co 274/2020-178 ze dne 10. 12. 2020, doručenka k žádosti o odškodnění ze dne [datum], správní spis MÚ [anonymizováno] nad [příjmení], trestní spis [příjmení] [okres] sp. zn. 32 T 24/2019. <i>Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ OdpŠk“) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena</i> <i>a. rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním,</i> <i>b. nesprávným úředním postupem.</i> <i>Podle § 7 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.</i> <i>Podle § 8 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.</i> <i>Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.</i> <i>Podle § 31 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.</i> <i>Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k</i> <i>c. celkové délce řízení,</i> <i>d. složitosti řízení,</i> <i>e. jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,</i> <i>f. postupu orgánů veřejné moci během řízení a</i> <i>g. významu předmětu řízení pro poškozeného.</i> Podle § 118a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“) policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič <i>a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,</i> <i>b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),</i> <i>c) je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,</i> <i>d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,</i> <i>e) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,</i> <i>f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,</i> <i>g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,</i> <i>h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.</i> <i>(2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže</i> <i>a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,</i> <i>b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,</i> <i>c) řidič odmítl podrobit vozidlo technické silniční kontrole, nebo</i> <i>d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.</i> <i>(3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže učitel autoškoly</i> <i>a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,</i> <i>b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,</i> <i>c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.</i> <i>Strážník obecní policie je povinen v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě do příchodu policie. Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla.</i> <i>Policie zajistí uvolnění vozidla, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. c), policie uvolní vozidlo nejpozději po 48 hodinách. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní vozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v jízdě. Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).</i> <i>Podle § 118b zákona o provozu na pozemní komunikaci je policista oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo. Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu. U řidiče, který nemá na území České republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal. Zadržení řidičského průkazu oznámí policie bez zbytečného odkladu rovněž obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidiči v registru řidičů, který o tom provede v registru řidičů záznam. Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby, policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení řidičského průkazu. Je-li dán důvod pro zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1 a řidič jej policistovi nepředloží, může policista tento řidičský průkaz prohlásit za zadržený. Řidičský průkaz se v takovém případě považuje za zadržený a odstavce 2 až 5 se použijí obdobně s tím, že řidičský průkaz se k oznámení nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne jeho prohlášení za zadržený odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku. Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví prováděcí právní předpis.</i> <i>Podle § 118c zákona o pozemní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1, b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo c) nebylo pravomocně skončeno řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, a ode dne zadržení řidičského průkazu uplynula doba, na kterou 1. byl rozhodnutím vydaným v prvním stupni řízení o tomto skutku uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo 2. lze uložit trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel za tento skutek. Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, pokud byl tento správní trest nebo trest řidiči uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.</i> 30. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce v průběhu řízení redukoval žalobou původně uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 37.000 Kč a skutečné škody 7.891 Kč zpětvzetím (viz výrok shora ad. I. a II.) tak, že nadále se domáhá pouze skutečné škody ve výši 7.110 Kč spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení v řízení o zadržení řidičského průkazu.

31. Soud zdůrazňuje, že pro vznik objektivní odpovědnost státu za škodu musí být současně splněny následující tři předpoklady: 1) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či se dopustil nesprávného úředního postupu, 2) poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), 3) škoda je v příčinné souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, tj. nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2Cdon 129/97).

32. Jak bylo výše zjištěno a výše uvedeno, příslušníky Policie ČR byl v rámci bezprostředního zásahu zadržen řidičský průkaz žalobce při dopravní nehodě dne [datum], při které došlo k usmrcení chodce vozidlem žalobce. Podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích platí, že policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže řidič je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví. Jak bylo uvedeno, při dopravní nehodě došlo k usmrcení chodce vozidlem žalobce, a tedy jednoznačnému naplnění jednoho z předpokladů aplikace ustanovení § 118a odst. 1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích. Na místě samém, v rámci bezprostředního zásahu dospěli policisté k závěru, že ostatní skutečnosti svědčí pro zadržení řidičského průkazu, a je zde důvodné podezření, že předmětnou dopravní nehodu zavinil žalobce. Je třeba zdůraznit, že otázka zavinění byla následně zkoumána v rámci trestního řízení v úrovni znaleckého posouzení a tedy jednoznačný a prokázaný závěr bylo možné učinit až po rozsáhlém dokazování v trestním řízení. Soud je názoru, že pokud by k zadržení řidičského průkazu nemělo postačovat toliko důvodné podezření, činilo by to přinejmenším v tomto případě zákonnou úpravu v podstatě neaplikovatelnou. Lze se tak přiklonit k tomu, že v okamžiku zadržení řidičského průkazu byly naplněny podmínky § 118a odst. 1 písm. a) zákona pozemních komunikacích a policista v souladu s § 118b odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích byl oprávněn zadržet řidičský průkaz žalobce, a tedy nejednalo se o nesprávný úřední postup.

33. Řízení o zadržení řidičského průkazu dle § 118c zákona o pozemních komunikacích je zcela samostatným správním řízením vedeným z moci úřední. Je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení držiteli zadrženého řidičského průkazu doručením oznámení nebo ústním prohlášením. Příslušným správním orgánem k vedení řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, který do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu. Jak bylo výše uvedeno, soud má za prokázané, že v souladu s ustanovením § 118c zákona o pozemních komunikacích bylo dne [datum] Městskému úřadu doručeno oznámení Policie ČR, Dopravního inspektorátu, o zadržení řidičského průkazu žalobce. Městský úřad v řízení o zadržení řidičského průkazu postupoval v souladu s právní úpravou (viz výše jednotlivé kroky Městského úřadu) a dospěl k závěru, že odpadl důvod pro zadržení řidičského průkazu a usnesením ze dne [datum] řízení ve věci zadržení řidičského průkazu zastavil a řidičský průkaz žalobci dle § 118c odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích bezodkladně vrátil.

34. Jak již bylo výše uvedeno, žalobce požaduje náhradu skutečné škody (nákladů řízení) které mu vznikly v řízení o zadržení řidičského průkazu. Toto řízení bylo zahájeno oznámením zahájení řízení držiteli zadrženého řidičského průkazu (žalobci). Správní orgán v tomto řízení postupoval v souladu s právní úpravou, v řízení nevznikly žádné průtahy (ty ani žalobce netvrdil), nebylo vydáno žádné nezákonné rozhodnutí (toto také žalobce netvrdil) a v postupu správního orgánu, nelze shledat nesprávný úřední postup. Soud tak konstatuje, že v posuzované věci nemá za naplněné předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu, kdy absentuje základní podmínka pro vznik odpovědnosti spočívající v nesprávném úředním postupu správního orgánu. S ohledem na uvedené tak žalobu v části uplatněného nároku na zaplacení částky 7.110 Kč spolu s příslušenstvím zamítl ve výroku ad. III.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 600 Kč za 2 úkony v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě, účast na jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.