65 C 222/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 77.131 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 36.000 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z částky 17.353 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení a dále smluvním úrokem z prodlení z částky 18.647 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplati žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 41.131 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z částky 1.279 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 19,5 % ročně z částky 19.926 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení ve výši 19,5 % ročně z částky 19.926 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení ve výši 20% ročně.

III. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobci vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši, 6.901 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši celkem 324 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 77.131 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] - objekt k bydlení, v k. ú. [část obce], obec Praha, tak jak je zapsáno na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha.

2. Na základě Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 27. 2. 2019 byl žalovanému pronajat byt [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se ve 3. podlaží předmětné budovy. Dle čl. V. odst. 1 Smlouvy bylo nájemné sjednáno na částku ve výši 19.630 Kč měsíčně, kdy k této částce byla dále připočtena částka za vybavenost bytu zařizovacími předměty. Evidenčním listem, platným od 5. 3. 2019, bylo měsíční nájemné stanoveno na částku ve výši 17.101 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 252 Kč. Evidenčním listem, platným od měsíce dubna 2019, bylo měsíční nájemné stanoveno na částku ve výši 19.635 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 291 Kč.

3. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit řádně a včas sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tato povinnost však nebyla žalovaným dodržena. Žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce březen 2019 až červen 2019. Žalobce tak za toto období eviduje za žalovaným dlužnou částku ve výši 77.131 Kč. Žalobce rovněž po žalovaném požaduje zaplacení úroků z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení stanoveného platným právním předpisem z dlužného nájemného a záloh na služby za měsíce březen 2019 až červen 2019 ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení.

4. Žalobce písemně vyzval žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby i úroků z prodlení výzvou k plnění ze dne 16. 7. 2019 dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný však ničeho neuhradil.

5. Žalovaný k žalobě sdělil, že do bytu se již ani nezvládl nastěhovat, byl celou dobu prázdný a se správní firmou bylo jednáno na základě plné moci, ale ta odmítla byt převzít.

6. Soud konstatuje, že žalovaný den před nařízeným jednáním tj. dne 22. 2. 2021 (kdy předvolání mu bylo doručeno 26. 1. 2021) podal osobně do podatelny soudu omluvu se žádostí o odročení jednání z důvodu nezlepšení psychického stavu a stálé pracovní neschopnosti. Soud dále konstatuje, že na minulé nařízené jednání tj. dne 29. 9. 2020 (kdy předvolání mu bylo doručeno dne 22. 7. 2020) se žalovaný taktéž nedostavil s tím, že před tímto jednáním osobně předložil dne 25. 9. 2020 soudu omluvu a žádost o odročení ze zdravotních důvodů. Přílohou omluvy na jednání ze dne 29. 9. 2020 byla neschopenka ze dne 4. 5. 2020, ze které vyplývalo, že kontroly zdravotního stavu proběhly dne 18. 5. 2020, 28. 5. 2020, 29. 6. 2020, 24. 7. 2020. Další záznamy o kontrole zdravotního stavu nejsou uvedeny. Jednání ze dne 29. 9. 2020 soud k této první žádosti žalovaného odročil a současně jej vyzval přípisem ze dne 6. října 2020, aby sdělil informaci o svém zdravotním stavu a případně sdělení, zda vzhledem k tvrzené duševní poruše je omezen na svéprávnosti. Na uvedený přípis žalovaný nereagoval. Soud dále zdůrazňuje, že součástí omluvy žalovaného na jednání ze dne 22. 2. 2021 bylo zcela totožné potvrzení o pracovní neschopnosti, kdy v údajích o kontrole je poslední kontrola u lékaře uvedeno datum 24. 7. 2020. Z předloženého potvrzení tak vyplývá, že žádná kontrola zdravotního stavu od 24. 7. 2020 neproběhla, kdy soud má pochybnosti o aktuálnosti předložené kopie listiny. Soud tak shrnuje, že z předložených dokumentů, ale i s ohledem na rezignaci žalovaného doložit svůj zdravotní stav k předchozí výzvě soudu, nemá za osvědčené, že aktuální zdravotní stav neumožňuje žalovanému účastnit se nařízeného jednání, a tedy že žádost o odročení jednání je důvodná. Soud tak tuto žádost zamítl usnesením ze dne 22. 2. 2021 a ve věci jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

7. Žalobce vzal částečně žalobu zpět svým podáním ze dne 19. 2. 2021, které následně upřesnil na jednání dne 22. 2. 2021 tak, že žalobce bere zpět žalobu co do částky 36.000 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z částky 17.353 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení a dále smluvním úrokem z prodlení z částky 18.647 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení. Důvodem zpětvzetí je započtení žalovaným složené jistiny dle Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou ze dne 27. 2. 2019, ke kterému došlo před podáním žaloby. Soud tak řízení v uvedeném rozsahu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil ve výroku shora ad. I.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] - objekt k bydlení, v k. ú. [část obce], obec Praha, tak jak je zapsáno na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen:„ předmětná budova"). (viz důkaz Výpis z KN [list vlastnictví])

9. Soud má dále za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 27. 2. 2019 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 27. 2. 2019 (dále jen:„ Smlouva), kterou byl žalovanému pronajat byt [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se ve 3. podlaží předmětné budovy, na adrese [ulice a číslo] (dále jen:„ byt"). Ze Smlouvy se podává: dle čl. V. odst. 1 Smlouvy bylo nájemné sjednáno na částku ve výši 19.630 Kč měsíčně, kdy k této částce byla dále připočtena částka za vybavenost bytu zařizovacími předměty; dle čl. V. odst. 2 Smlouvy se poskytování služeb spojených s užíváním bytu a úhrada záloh na služby nebo náklady na služby stanoví dohodou, přičemž konkrétní výše měsíčního nájemného za byt a záloh na služby je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně; dle čl. V. odst. 6 Smlouvy je měsíční nájemné spolu se zálohami na služby splatné nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, za nějž se nájemné a zálohy na služby hradily; dle čl. V odst. 7 Smlouvy neplnění povinnosti platit nájemné řádně a včas je sankcionováno úrokem z prodlení, ve výši dvojnásobku úroku z prodlení stanoveného platným právním předpisem. <i>(viz důkaz Smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne 27. 2. 2019)</i> 10. Soud má dále za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným bylo stanoveno evidenčním listem, platným od 5. 3. 2019, měsíční nájemné na částku ve výši 17.101 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 252 Kč. Evidenčním listem, platným od měsíce dubna 2019, bylo měsíční nájemné stanoveno na částku ve výši 19.635 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 291 Kč (viz důkaz evidenční listy platné od 5. 3. 2019 a od dubna 2019)

11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný neuhradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce březen 2019 až červen 2019. V celkové výši 77.131 Kč (viz důkaz evidence předpisů a plateb ve znění ze dne 19. 2. 2021)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce písemně vyzval žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby i úroků z prodlení výzvou k plnění ze dne 16. 7. 2019 dle § 142a o.s.ř. (viz důkaz výzva k úhradě dlužné částky ze dne 16. 7. 2019 včetně doručenky)

13. Soud má dále za prokázané, že dne 7. 4. 2020 byl sepsán záznam z jednání, ze kterého vyplývá, že k žalobci se dostavila [jméno] [příjmení] narozena dne [datum] v zastoupení žalovaného a předala klíče od bytu s prohlášením, že byt je zcela vyklizen. (viz důkaz záznam z jednání ze dne 7. 5. 2020)

14. Soud má dále za prokázané, že žalobce se žalobou ze dne 4. 11. 2019 domáhal vyklizení bytu a z úřední činnosti soud zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 16 C 26/2019-19 ze dne 20. 2. 2020 byla žalovanému uložena povinnost byt vyklidit a do 15 dnů předat žalobci. (viz důkaz žaloba na vyklizení bytu ze dne 4. 11. 2019, rozsudek obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 2. 2020)

15. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. <i>Podle § 2236 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) se bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.</i> <i>Podle § 2246 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> 16. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že na základě provedeného dokazování má za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle § 2235 OZ Smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit dle § 2246 OZ pravidelné nájemné za předmět nájmu dle čl. V. odst. 2 Smlouvy určené dle evidenčního listu. Za měsíce březen 2019 až červen 2019 bylo nájemné dle evidenčního listu platného od 5. 3. 2019 stanoveno ve výši 17.101 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 252 Kč. Evidenčním listem, platným od měsíce dubna 2019, bylo měsíční nájemné stanoveno na částku ve výši 19.635 Kč a zálohy na služby na částku ve výši 291 Kč.

17. Skutečnost, že žalovaný převzal předmět nájmu a vyklidil jej až na základě pravomocného rozsudku vyplývá jednak ze samotného rozsudku obvodního soudu pro Prahu 1 16 C 26/2019-19 ze dne 20. 2. 2020, ale také ze zápisu o předání klíčů ze dne 7. 4. 2020.

18. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky výzvou dle § 142a o.s.ř. a v řízení nevyplynulo, že žalovaný za uvedené měsíce uhradil dlužné nájemné, a to především k absenci takových skutkových tvrzení a návrhů důkazů ze strany žalovaného.

19. Vzhledem k částečnému zpětvzetí a započtení částky 36.000 Kč tak žalovaný neuhradil žalobci částku 1.279 Kč duben (zůstatek po započtení za měsíc duben 2019) 19.926 Kč (za měsíc květen 2019) 19.926 Kč (za měsíc červen 2019)

20. Žalobce s žalovaným dále ve Smlouvě v čl. V. odst. 6 Smlouvy sjednali, že měsíční nájemné spolu se zálohami na služby je splatné nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, za nějž se nájemné a zálohy na služby hradí. Dále dle čl. V odst. 7 Smlouvy sjednali úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení stanoveného platným právním předpisem. Soud tak přiznal i smluvní úrok z prodlení z jednotlivých částek dlužných v měsících duben 2019, květen 2019, červen 2019 vždy ode dne následujícího po dni splatnosti dle čl. 6 Smlouvy, tj. 1. dne následujícího měsíce. (výrok II.)

21. Žalobce navrhl soudu rozšíření žaloby svým podáním ze dne 24. 1. 2020 a 5. 6. 2020, které však soud usnesením ze dne 22. 6. 2020 č.j. 65 C 222/2019-27 zamítl. Žalobce současně doplatil k návrhu na rozšíření žaloby soudní poplatek ve výši 6.101 Kč, který soud žalobci vrátil dle § 10 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění účinném v rozhodném období). Dále žalobce vzal před prvním jednáním ve věci zpět částečně žalobu, soud tak rozhodl dle § 10 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění účinném v rozhodném období) o vrácení části soudního poplatku odpovídajícího zastavené části řízení tj. 1.800 Kč, avšak snížený o 1000 Kč. Soud tak ve výroku shora ad. III. rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci ve výši 6.901 Kč.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení úspěšný co do 53,33% sporu, kdy procesně posuzováno, to byl žalobce, kdo způsobil zastavení řízení v části žaloby, kdy zpětvzetí bylo učiněno na základě zápočtu částky, kterou žalovaný složil žalobci před zahájením jednání ve věci samé a žalobce tak měl a mohl uvedené zohlednit již před podáním žaloby a následně v žalobě samé. Soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel z nálezů Ústavního soudu ČR I. ÚS 2929/07 ze dne 9. 10. 2008, jehož závěry ústavní soud aproboval i v následném nálezu ze dne 14. 3. 2013 II .ÚS 376/12, kdy konstatoval že,„ je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, kterým byl v přezkoumávaném případě advokát (nález č. I. ÚS 2929/07). U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým“ (nález II. ÚS 376/2012). V souzené věci bylo prokázáno, že žalobce je statutárním městem vybaveným jak personálně tak i materiálně k tomu, aby si právní záležitosti vyřizoval sám, bez zastoupení advokátem. Navíc tato věc je jednou z mnoha typových žaloby, které žalobce vede či vedl vůči nájemcům. Souzená věc navíc není věcí, u níž by bylo možné předpokládat, že právní pomoc advokáta bude potřebná s ohledem na její složitost a nutnost rozsáhlého právního posouzení, včetně vyhledání judikatury. Soud proto neshledal náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení v této věci náklady vynaloženými účelně, a proto je žalobci nepřiznal. Soud tak žalobci náhradu nákladů v odpovídající výši poměru úspěchu ve sporu tj. 6,66% z celkových nákladů řízení ve výši 4.857 Kč sestávajících z části zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.057 Kč a dále za 5 úkonů v paušální výši á 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání 29. 9. 2020, 23. 2. 2021, částečné zpětvzetí) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Tj. celkem 324 Kč.