65 C 25/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 52 636,95 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 7 490,67 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 45 146,28 Kč. spolu s úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 52 636,95 Kč od 28. 9. 2022 do 26. 9. 2025 a dále úrokem z úvěru ve výši 19 % ročně z částky 52 636,95 Kč od 9. 11. 2022 do 26. 9. 2025a dále úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 45 146,28 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacenía dále úrokem z úvěru ve výši 19 % ročně z částky 45 146,28 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částkuve výši 49 683 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 52 636,95 Kč s příslušenstvím. K žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , v žalobě uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do sjednané výše úvěrového rámce. Žalovaný se dle čl. III uvedené smlouvy zavázal dodržovat stanovený úvěrový rámec, přičemž pro případ jeho překročení bylo sjednáno oprávnění žalobce převést vzniklý debet na úvěrový účet a prohlásit takto vzniklý závazek za okamžitě splatný. Současně bylo sjednáno, že v případě porušení těchto povinností je žalobce oprávněn požadovat po žalovaném smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně.

2. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný své smluvní povinnosti porušoval, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn, přičemž mu bylo oznámeno, že úvěr byl prohlášen splatným ke dni 11. 8. 2022, a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky.

3. Žalobce uvedl, že žalovaná pohledávka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 52.636,95 Kč spolu se sankčním a smluvním úrokem z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o.z.. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému splnění dluhu ve smyslu § 142a o. s. ř., avšak na tuto výzvu nereagoval úhradou, a dlužná částka tak zůstala neuhrazena.

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dluh u společnosti , právnická osoba, , a.s. uznává ve výši 52 636,95 Kč. Dále sdělil, že s ohledem na nízké příjmy může uvedenou dlužnou částku splácet po etapách v rámci měsíčních splátek v maximální výši 500 Kč od dubna 2023. Vyšší splátky si nemůže dovolit, má 9 věřitelů a nezůstaly by mu žádné prostředky na obživu. Nesouhlasí s odměnou pro advokáta , jméno FO, .

5. Usnesením ze dne 9. 5. 2023 č. j. 65 C 25/2023-24 soud podle § 107a odst. 1 o.s.ř. připustil, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost , Jméno žalobce A, ., se sídlem: , adresa, , , Jméno žalobce B, , IČO: , IČO žalobce A, .

6. Usnesením ze dne 3. 12. 2025 č. j. 65 C 25/2023-39 soud podle ust. § 95 odst. 1 a 2 o. s. ř. připustil změnu žaloby, kterou se žaloba rozšířila o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a o úrok z úvěru ve výši 19,9 % ročně z částky 52 636,95 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení.

7. Podáním ze dne 24. 3. 2026 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do platby v rámci oddlužení od insolvenčního správce v celkové výši 7 490,67 Kč v období od podáním žaloby dne 26. 9. 2025 částku 7.490,67 Kč, a platbu započetl na jistinu ve výši 7 490,67 Kč. Soud tak dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu zastavil ve výroku shora ad I.

8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . (dále jen: „věřitel“), uzavřel na základě žádosti ze dne 11. 12. 2020 dne 14. 12. 20220 s žalovaným, jako podnikající osobou, Smlouvu o kontokorentním úvěru , Anonymizováno, (dále jen: „Smlouva“), kdy touto se žalobce dle čl. II zavázal poskytnout žalovanému úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Přičemž úroková sazba byla Smlouvou stanovena ve výši 19,90% ročně. V čl. III. Smlouvy se žalovaný zavázal nepřekročit stanovený úvěrový rámec. V opačném případě byl žalobce oprávněn převést dlužnou částku na nově otevřený úvěrový účet a prohlásit úvěr za okamžitě splatný. V případě překročení úvěrového rámce je žalobce dle čl. III Smlouvy o úvěru oprávněn úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně. (viz důkaz Smlouva o úvěru, žádost o podnikatelský úvěr , Anonymizováno, , sazebník)

9. S ohledem na to, že žalovaný porušoval smluvní ujednání, přistoupil věřitel k zesplatnění pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2022 a celý debetní zůstatek je převeden na nově otevřený úvěrový účet. Dlužná částka na Úvěrovém účtu byla ke dni 11. 8. 2022 výši 52 636,95 Kč. (viz důkaz platební historie, výpis vykrytí bú, výpis z účtu, ukončovací dopis , Anonymizováno, )

10. Věřitel vyzval žalovaného dopisem ze dne 30. 9. 2022 k úhradě částky 52 766,74 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání dopisu. Současně byl žalovanému zaslán návrh uznání dluhu na který žalovaný nereagoval. (viz důkaz předžalobní výzva protistraně, podací lístek, návrh uznání dluhu)

11. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to PP Komerční bankovnictví , právnická osoba, , plná moc , jméno FO, , úrokový lístek.

12. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o. z.“) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o.s.ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

13. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve shrnuje, že má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce – věřitelem (společností , právnická osoba, .) a žalovaným, vystupujícím v postavení podnikatele, došlo dne 14. 12. 2020 k uzavření Smlouvy o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 o. z.. Obsahem této Smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalovanému peněžní prostředky do sjednaného úvěrového rámce a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky.

14. K aktivní legitimaci žalobce soud uvádí, že pohledávka byla platně postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky účinnou ke dni 22. 3. 2023. přičemž platí, že postoupením pohledávky vstupuje postupník do právního postavení původního věřitele se všemi právy k pohledávce se pojícími. Usnesením soudu bylo současně připuštěno procesní nástupnictví žalobce dle § 107a o. s. ř.

15. Je na místě připomenout, že smlouva o úvěru představuje typický synallagmatický závazkový vztah, v němž je povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky základní povinností dlužníka Porušení této povinnosti zakládá prodlení dlužníka se všemi z toho plynoucími právními důsledky. Soud má za prokázané, že žalovaný porušil smluvně převzaté povinnosti, a to zejména tím, že překročil sjednaný úvěrový rámec a neplnil řádně své platební závazky. Věřitel proto postupoval v souladu se smluvními ujednáními, když úvěr zesplatnil ke dni 11. 8. 2022, čímž se celý dluh stal splatným. K okamžiku zesplatnění činila dlužná částka 52 636,95 Kč, kterou žalovaný ani přes následnou výzvu věřitele neuhradil.

16. Pokud jde o sjednané úroky a sankční úroky, soud neshledal, že by jejich výše byla v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů nebo s dobrými mravy. Nejvyšší soud ve své judikatuře připouští smluvní volnost stran při sjednávání úroků i sankcí, nejsou-li v extrémním nepoměru k zajišťované povinnosti. V projednávané věci taková situace zjištěna nebyla, a to i s ohledem na podnikatelský charakter závazkového vztahu, který vylučuje aplikaci zvláštní ochrany spotřebitele. Po částečném zpětvzetí tak nárok žalobce činí částku ve výši 45 146,28 Kč. spolu se sankčním úrokem (dle čl. III. Smlouvy) ve výši 30 % ročně z částky 52 636,95 Kč od 28. 9. 2022 do 26. 9. 2025 a z částky 45 146,28 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení a dále úrokem z úvěru (dle čl. II. s Smlouvy) ve výši 19 % ročně z částky 52 636,95 Kč od 9. 11. 2022 do 26. 9. 2025 a z částky 45 146,28 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení. Přičemž v prodlení je žalovaný již ode dne 11. 8. 2022.

17. Podstatnou skutečností pro rozhodnutí věci je však procesní úkon žalovaného, spočívající v uznání žalobou uplatněného nároku co do jistiny. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. platí, že uzná-li žalovaný nárok uplatněný žalobou, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Procesní uznání nároku přitom představuje samostatný procesní důvod rozhodnutí, aniž by bylo nutné dále zkoumat jeho hmotněprávní základ, nejsou-li dány okolnosti, které by takový postup vylučovaly. V projednávané věci žalovaný uznal nárok co do jistiny jednoznačně a bez výhrad, přičemž soud neshledal splnění žádné z podmínek, které by bránily vydání rozsudku pro uznání. Pro úplnost soud dodává, že i při absenci uznání by byl žalobní nárok shledán důvodným, neboť zjištěný skutkový stav svědčí o existenci a splatnosti pohledávky, jakož i o prodlení žalovaného s jejím plněním.

18. Soud tak žalobě v rozsahu zpětvzetí vyhověl shora ve výroku ad. II.

19. Součástí uplatněného nároku žalobce byla též částka 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o.z. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2022, která byla žalovanému odeslána, a tudíž představuje úkon směřující k mimosoudnímu vyřešení věci. Náklady s tímto úkonem spojené soud považuje za účelně vynaložené, neboť směřovaly k odvrácení soudního řízení a byly vyvolány porušením smluvní povinnosti žalovaného. Náklady mimosoudního uplatnění pohledávky mohou být věřiteli přiznány, pokud byly vynaloženy účelně a jsou přiměřené okolnostem případu. V projednávané věci soud neshledal částku 1 200 Kč nepřiměřenou ani rozpornou s dobrými mravy, a to i s ohledem na povahu a výši uplatněné pohledávky. Proto soud přiznal žalobci i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč jako součást uplatněného nároku shora ve výroku ad. III.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojením s § 146 odst. 2, podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět pro chování žalovaného (částečnou úhradu po podání žaloby) byl, procesně posuzováno, žalobce zcela úspěšný ve sporu. Soud mu tak přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 49 683 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2106 Kč a dále náhradě právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za 11 úkonů právní služby ve výši 3 220 Kč z tarifní hodnoty 52 636,95 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádření ze dne 23. 1. 2023, vyjádření ze dne 8. 2. 2023, návrh na změnu ze dne 30. 3. 2023, rozšíření žaloby ze dne 16. 5. 2023, účast na jednání dne 10. 2. 2026, podání ze dne 25. 2. 2026, účast na jednání dne 24. 3. 2026, účast na jednání dne 19. 5. 2026) dále 4× režijní paušál po 450 Kč a 7x režijní paušál po 300 Kč. Součástí náhrady nákladů je i DPH v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.