65 C 251/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o podle části V. o. s. ř.

I. Zamítá se návrh žalobce (navrhovatele), podle kterého by soud nahradil nález Finančního arbitra č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne 19. 8. 2019 potvrzený Rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne 19. 9. 2019 takto: <i>Žalovaná, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], je povinna žalobci, [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], zaplatit částku 81.447 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 81.447 Kč od 17. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci od tohoto rozsudku.</i>

II. Žalobce (navrhovatel) je povinen zaplatit žalovanému (instituci) do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.430,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného (instituce).

1. Žalobce k žalobě uvedl, že byl dotčen na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] (dále jen„ Nález“) potvrzeným rozhodnutím o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne 19. 9. 2019 (dále jen„ Rozhodnutí o námitkách“). Žalobci bylo Rozhodnutí o námitkách doručeno dne 19. 9. 2019.

2. Žalobce se návrhem k finančnímu arbitrovi ze dne 10. 7. 2018 domáhal určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 2. 5. 2006 (dále jen„ Pojistná smlouva“) a dále zaplacení částky ve výši 81.447 Kč s příslušenstvím in eventum zaplacení částky ve výši rozdílu mezi odkupným, nesníženým o náklady a poplatky a vyplaceným odkupným.

3. Žalobce namítá, že Nález finančního arbitra potvrzený Rozhodnutím o námitkách je zatížen následujícími vadami: a. Finanční arbitr výrokem Rozhodnutí o námitkách zamítl námitky žalobce, což je v rozporu s § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi; b. Finanční arbitr zastavil řízení v části pojištění zproštění od placení a úrazového pojištění, ačkoliv měl rozhodovat o Pojistné smlouvě jako celku; c. Finanční arbitr se s odkazem na procesní ekonomii řízení odmítl zabývat materiální stránkou nároku žalobce, ačkoliv posouzení materiální stránky nároku bylo zásadní pro běh promlčecích lhůt a pro posouzení námitky promlčení vznesené žalovaným jako nemravné; d. Finanční arbitr neposoudil nárok žalobce z hlediska nároku na dlužné plnění, přestože žalobce svůj nárok uplatnil dříve než před uplynutím tří let od ukončení Pojistné smlouvy, resp. od vyplacení odkupného.

4. Žalobce dále uvedl, že finanční arbitr je dle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi oprávněn rozhodnutím o námitkách nález potvrdit nebo změnit. Finanční arbitr není oprávněn zamítat námitky účastníka řízení, jak tomu učinil v Rozhodnutí o námitkách. Výrok finančního arbitra v Rozhodnutí o námitkách je tak nezákonný, neboť finanční arbitr rozhodl o věci, k níž není zákonem zmocněn.

5. Žalobce nesouhlasí se zastavením řízení v části pojištění zproštění od placení a úrazového pojištění, neboť úrazové pojištění spadá podle části A přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, do odvětví životního pojištění, pokud je sjednáno jako doplňkové pojištění k pojištění podle písm. a) bodu 1, části A přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb. (tedy i k pojištění pro případ smrti nebo dožití, jak tomu je v případě Pojistné smlouvy). Úrazové pojištění je tedy v daném případě životním pojištěním a plně spadá do kompetence finančního arbitra.

6. Žalobce dále uvedl, že finanční arbitr se nezabýval meritem věci, když konstatoval promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a práva na náhradu škody v subjektivní promlčecí době. Žalobce rekapituluje, že pojištění zaniklo 11. 4. 2016 a žalovaný vyplatil dne 13. 4. 2016 žalobci odkupné ve výši 43.713 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že žalobce měl při zániku pojištění skutečnou vědomost o protiprávním jednání žalovaného, resp. o důvodech neplatnosti Pojistné smlouvy. Závěr finančního arbitra, že k datu zániku pojištění začala běžet subjektivní promlčecí doba pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, jakož i případného práva na náhradu škody, je skutkově nepodložený a je projevem svévole finančního arbitra.

7. Žalobce v řízení uplatnil nárok na případné dlužné odkupné, pokud by finanční arbitr neshledal Pojistnou smlouvu neplatnou. Finanční arbitr dle svého konstatování v Rozhodnutí o námitkách neshledal účelným se tímto nárokem zabývat, když by právo na doplacení odkupného mohlo vzniknout„ pouze na základě platné Pojistné smlouvy, o které nelze vzhledem k tvrzením Navrhovatele uvedených v návrhu na zahájení řízení uvažovat“. Žalobce vnímá tento přístup finančního arbitra, potvrzený Rozhodnutím o námitkách, jako odepření práva na spravedlivý proces, když finanční arbitr se v řízení vůbec nezabýval neplatností Pojistné smlouvy a svůj procesní postup opírá o tvrzení jedné ze stran (k nimž se z důvodu procesní ekonomie v řízení nevyjádřil), nikoliv o skutková zjištění na základě předložených důkazů. Rozhodnutí finančního arbitra je v části zamítnutí nároku na zaplacení dlužného odkupného nepřezkoumatelné. Žalobce trvá na projednání nároku na zaplacení dlužného odkupného, neboť tento nárok žalobce uplatnil v otevřené promlčecí době; zároveň v řízení nebylo zjištěno, že Pojistná smlouva je neplatná.

8. Dle žalobce důsledkem nesjednání nákladové a poplatkové struktury pojištění a rizikového pojistného v Pojistné smlouvě je neurčitost ujednání Pojistné smlouvy o rozsahu pojistného plnění v případě pojistné události ve smyslu § 2 zákona o pojistné smlouvě, které je esenciální náležitostí každé pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je tedy absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění.

9. Žalobce dále uvedl, že ve vztahu k Pojistné smlouvě lze konstatovat, že riziková složka pojištění v Pojistné smlouvě řádně sjednána nebyla. S ohledem na esenciální význam rizikové složky pro pojistnou smlouvu obecně nelze tuto neplatnou část Pojistné smlouvy oddělit od zbytku Pojistné smlouvy ve smyslu § 41 SOZ. Z důvodu absence rizikové složky jako esenciální složky Pojistné smlouvy je Pojistná smlouva jako celek absolutně neplatná.

10. Dle žalobce je zde rozpor mezi písemným obsahem Pojistné smlouvy a zjištěnou vůlí instituce, což činí Pojistnou smlouvu neplatnou ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ. Dále shledává žalobce pojistnou smlouvu za neplatnou pro rozpor se zákazem nekalých obchodních praktik, neboť a. Pojistná smlouva byla prezentována jako spořící produkt (mj. i v rámci kampaně„ Takové lepší spoření“) a žalobce nebyl seznámen s nákladovou strukturou pojištění.

11. Žalobce dále shledává Pojistnou smlouvu neplatnou pro rozpor s § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.

12. Žalobce dále dovozuje nepřímý úmysl žalovaného se bezdůvodně obohatit z důvodu rozpor obsahu Pojistné smlouvy s vůlí žalovaného a vědomého nesjednání výše nákladů, poplatků a rizikového pojistného v Pojistné smlouvě a uzavření Pojistné smlouvy v rozporu se zákonem.

13. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný nebyl při vznášení námitky promlčení v dobré víře, neboť se po při uzavírání Pojistné smlouvy a po celou dobu trvání pojištění choval v rozporu s oprávněnými zájmy žalobce (spotřebitele), a že námitka promlčení vznesená žalovaným je nemravná a finanční arbitr k ní neměl přihlédnout. Žalobce opakuje, že považuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za nemravnou i proto, že žalovaná díky námitce promlčení získá i ty finanční prostředky, které žalobce sice zaplatil na pojistném, ale z charakteru Pojistné smlouvy vyplývá, že tyto prostředky nejsou určeny ke spotřebě, ale k investici, která bude žalobci, resp. oprávněné osobě, vyplacena v případě pojistné události. Ta, v případě Pojistné smlouvy nastane vždy, neboť Pojistná smlouva byla sjednána jak pro případ smrti, tak pro případ dožití. Žalovaný tak díky námitce promlčení získá i tu část pojistného, kterou by v případě, že by Pojistná smlouva byla platná, musel žalobci vyplatit z titulu pojistného plnění.

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že jí v celém rozsahu neuznává a navrhuje žalobu zamítnout. Žalovaný sdělil, že vznáší námitku promlčení veškerých nároků žalobce.

15. Žalovaný dále uvedl, že Pojistná smlouva byla uzavřena dne 2. 5. 2006 za účinnosti SOZ. Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost Pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobce se o údajném bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání Pojistné smlouvy, neboť tehdy mu byly sděleny veškeré potřebné informace. Navíc z výročních dopisů a z dopisu o aktuálním stavu jasně vyplývá, že aktuální hodnota není rovna částce běžného pojistného zaplaceného od počátku pojištění. Nejpozději se však žalobce o výši údajného bezdůvodného obohacení dozvěděl při výplatě odkupného dne 13. 4. 2016. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je tak promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí doby v délce dvou let, neboť návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem byl podán až dne 10. 7. 2018. Pokud marně uplynula alespoň jedna z promlčecích dob, nelze oprávněnému přiznat plnění z bezdůvodného obohacení. Žalovaný je naopak přesvědčen, že uplatnění námitky promlčení v tomto řízení a v řízení před Finančním arbitrem je zcela na místě a v souladu se základními principy právního státu. Námitku promlčení nelze považovat za rozpornou s dobrými mravy, neboť v předmětném případě nejsou žádné relevantní okolnosti svědčící pro takový závěr. Žalovaný nijak nebránil žalobci v uplatnění jeho práv, ani nijak nepřiměřeně žalobce od uplatnění jeho nároků nezrazoval.

16. Žalovaný má rovněž za to, že soud by se měl promlčením zabývat přednostně před posouzením samotného nároku žalobce, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení.

17. Žalovaný nesouhlasí s názorem, že Pojistná smlouva je neplatná, neboť je přesvědčen, že byla uzavřena platně a určitě.

18. Před uzavřením byly žalobci poskytnuty zákonem vyžadované informace a žalobce měl možnost a dostatek času se seznámit s Pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, které tvořily nedílnou součást Pojistné smlouvy a které pojednávaly o účtovaných poplatcích a nákladech. Výše uvedené skutečnosti byly navíc stvrzeny podpisem žalobce.

19. Žalovaný předně uvádí, že v době uzavření Pojistné smlouvy žádný právní předpis nevyžadoval, aby počáteční, správní či inkasní náklady byly stanoveny přesnou částkou, ani aby byly veškeré jednotlivé složky pojistného, vč. rizikového pojistného stanoveny přesnou částkou. Přesnou částkou nemusí být dle žádného právního předpisu sjednáno ani odkupné. Celková výše pojistného byla jako podstatná náležitost Pojistné smlouvy sjednána.

20. I z hlediska formální a vizuální podoby byla Pojistná smlouva uzavřena v souladu s právním i předpisy platnými v době jejího uzavření. Žalovanému nemůže být přičítáno k tíži, že žalobce svým podpisem akceptoval uzavření smluvního vztahu, aniž by se více zajímal o obsah podepisované smlouvy, resp. smluvní dokumentace.

21. Konkrétní výše nákladů je dána pojistně matematickými zásadami žalovaného, o kterých žalovaný nebyl podle žádného právního předpisu ani podle Pojistné smlouvy povinen žalobce před uzavřením Pojistné smlouvy informovat.

22. Žalovaný upozorňuje, že žalobce byl informován o existenci počátečních a správních nákladů, jak vyplývá z čl. 1, bod 2 Doplňkových pojistných podmínek, dle kterého je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele a dle kterého je pojistitel rovněž oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.

23. V každém případě měl žalobce možnost, pokud by seznal, že informace, které mu byly žalovaným poskytnuty, pro něj nejsou dostatečné, neobjasňují mu relevantně způsob a výši výpočtu počátečních a správních nákladů spojených se všemi uzavřenými smlouvami, případně další ujednání a parametry sjednaného produktu – buď rovnou využít institutu výpovědi pojistné smlouvy do 2 měsíců od sjednání, nebo se dovolat relativní neplatnosti právního úkonu. Žalobce tak ovšem neučinil.

24. Žalovaný se neztotožňuje se závěrem finančního arbitra o neurčitosti ujednání o rizikovém pojistném a odkazuje na § 66 odst. 2 písm. g) zákona o pojistné smlouvě, podle kterého musí být zájemci před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámena informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, nikoli však informace o rozčlenění takového pojištění. Žalovaný uvádí, že výše rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti se každoročně mění v závislosti na věku pojištěného.

25. Žalovaný uvádí, že pokud by soud shledal Pojistnou smlouvu absolutně neplatnou, je i žalobce povinen žalované vydat to, co na jejím základě přijal, tj. peněžitou náhradu odpovídající pojistnému krytí a možnosti investovat a zhodnotit část pojistného plnění, které mu žalovaný poskytoval. Žalovaný byl po celou dobu připraven v případě pojistné události poskytovat žalobci sjednané pojistné plnění a v souvislosti s investováním nakupoval a prodávala podílové jednotky žalobcem zvoleného fondu. Žalobce se tímto způsobem na úkor žalovaného obohatil o náklady, které byl žalovaný nucen vynaložit na uvedené činnosti. Rovněž bezdůvodné obohacení na straně žalobce představují i náklady, které vynaložil na uzavření Pojistné smlouvy.

26. Dle žalobce je Pojistná smlouva neplatná v důsledku nesjednání rozsahu pojistného plnění. S tím žalovaný důrazně nesouhlasí a akcentuje přitom, že žádný právní předpis účinný v době uzavření Pojistné smlouvy (a to včetně SOZ, ZoPS a ZoP) nestanovil povinnost sjednat v pojistné smlouvě konkrétní výši rizikového pojistného, respektive rozpad pojistného na jednotlivé složky (ať už rizikovou či rezervotvornou). Náležitostí pojistné smlouvy ohledně pojistného.

27. Žalovaný dále doplňuje, že rozpad pojistného, a tedy i výše rizikového pojistného, nikdy nebyl ani mezi informacemi povinně předávanými klientům před uzavření pojistných smluv. Žalovaný byl dle ustanovení § 66 odst. 2 ZoPS ohledně pojistného povinen sdělit klientům toliko "způsoby a doby placení pojistného" a "informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno." Teprve zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, účinný od 1. 12. 2018, v ustanovení § 84 písm. c) stanoví, že pojišťovna je povinna zákazníkovi v rámci životního pojištění sdělit informace "výši, způsobu a době placení pojistného za každé sjednané pojištění" a v případě rezervotvorného pojištění navíc informace o "struktuře předepsaného pojistného rezervotvorného pojištění za jednotlivá pojistná období, včetně pojistného za připojištění; u rezervotvorného pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, se dále uvedou veškeré náklady hrazené z předepsaného pojistného nebo snižující výši kapitálové rezervy pojištění, jejich výše, a není-li to možné, metoda výpočtu a dále výše části předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizik (rizikové pojistné) ." Z uvedeného vyplývá, že pojišťovny do 30. 11. 2018 (tedy i v době uzavření Pojistných smluv) neměly ex lege povinnost informovat o přesném rozpadu pojistného na dílčí složky.

28. Žalobce byl seznámen s VPP a DPP, což stvrdil podpisem na Pojistné smlouvě. V článku 1, bodě 2, 2.1 DPP je uvedeno, že pojistitel je oprávněn snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad. Žalobce byl s touto skutečností seznámen během sjednávání Pojistné smlouvy a měl možnost se kdykoliv v průběhu sjednávání i po uzavření zeptat na jakékoli nejasnosti, toho však nevyužil. Žalobci byly každý rok trvání Pojistné smlouvy zasílány výroční dopisy, ve kterých byl uveden přehled o dosud zaplaceném pojistném. Z těchto výročních dopisů je jasné, že zaplacené pojistné bylo každé zúčtovací období poníženo o náklady a poplatky v souladu s čl. 1 bod 2.

1. DPP. Tvrzení žalobce o nevědomosti odečítání nákladů a poplatků je tak ryze účelové, neboť je rozhodné pro určení počátku běhu promlčecí doby.

29. Pravomoc finančním arbitra rozhodovat civilní spory mezi spotřebiteli a dílčími soukromoprávními subjekty je pevně stanovena zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který v § 1 odst. 1 písm. e) stanoví, že "K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr, jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a … pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění." Uvedené ustanovení zákona o finančním arbitrovi hovoří toliko o pravomoci rozhodovat spory "při distribuci životního pojištění" či "při výkonu práv a plnění ze životního pojištění." Oba případy se však váží striktně na životní pojištění, a tento rozsah nelze výkladem rozšířit i na další pojištění, která mohou být součástí jednoho závazku. Jakýkoli jiný výklad by představoval porušení výše popsaných zásad a pravidel, na jejichž striktním dodržování je nutné bezpodmínečně trvat.

30. Žalovaný kategoricky odmítá, že by uzavření Pojistné smlouvy mělo představovat úmysl žalované obohatit se na úkor žalobce.

31. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce se návrhem k finančnímu arbitrovi ze dne 10. 7. 2018 domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného, vč. příslušenství (dále jen: "Návrh"). Žalobce se v Návrhu domáhal zaplacení částky ve výši 81.447 Kč s příslušenstvím in eventum zaplacení částky ve výši rozdílu mezi odkupným, nesníženým o náklady a poplatky a vyplaceným odkupným z Pojistné smlouvy. (viz důkaz spis finančního arbitra, ve kterém byl vydán nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno])

32. Nálezem (nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno]) finanční arbitr rozhodl následovně: <i>I. Řízení se v části pojištění zproštění od placení pojistného sjednávané s [anonymizována dvě slova] a úrazového pojištění dospělých podle sazby ÚDP sjednávané s [anonymizována dvě slova] podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o finančním arbitrovi zastavuje, protože návrh na zahájení řízení navrhovatele, kterým je [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], je v této části nepřípustný podle § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi.</i> <i>II. Návrh se ve zbývající části podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá.</i> (viz důkaz nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno], spis finančního arbitra, ve kterém byl vydán nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno])

33. Soud má dále za prokázané, že finanční arbitr rozhodl o námitkách žalobce [příjmení] o námitkách (rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 9. 2019 č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno]) takto: <i>Námitky, které podal navrhovatel, [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], doručené finančnímu arbitrovi dne 27. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo], se zamítají a nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] - 22, se podle § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi potvrzuje.</i> <i>(viz důkaz rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 9. 2019 č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno], spis finančního arbitra, ve kterém byl vydán nález finančního arbitra ze dne 19. 8. 2019, č. j. FA/SR/ZP [číslo] – [anonymizováno])</i> 34. Soud má dále za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 2. 5. 2006 na formuláři Pojistnou smlouvu (pojistná smlouva -Životní pojištění DYNYMIK Plus [číslo]), s počátkem pojištění ode dne 3. 5. 2006, s pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 800.000 Kč, součástí Pojistné smlouvy je Pojištění zproštění od placení pojistného sjednávané s ČP, Úrazové pojištění dospělých podle sazby ÚDP sjednávané s ČP, kdy základní měsíčně pojistné za úrazové pojištění činí celkem 442 Kč. V Pojistné smlouvě bylo sjednáno celkové pojistné za základní pojištění a za pojištění s ním sjednaná měsíčně 1300 Kč. Na listině Pojistné smlouvy je dále obsažen text:„ Prohlášení: Jako pojistník (též 1, pojištěný) prohlašuji, že s předloženým návrhem pojistné smlouvy souhlasím a že všechny mé odpovědi na písemné dotazy pojistitele zde uvedené jsou pravdivé a úplné. Pokud jsem odpovědi nenapsal (a) vlastnoručně, stvrzuji, že jsem je ověřil (a) a že jsou pravdivé a úplné. [příjmení] na vědomí, že v případě nepravdivých a neúplných odpovědí má pojistitel právo vyvodit důsledky podle zákona o pojistné smlouvě (dále jen ZPS), zejména podle § 23 a § 24, tj. od pojistné smlouvy odstoupil nebo odmítnout plnění. Zavazuji se, že bez zbytečného odkladu nahlásím pojistiteli změnu jakýchkoli údajů uvedených v pojistné smlouvě…..Jako pojistník prohlašuji, že mi byty před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny informace podle § 66 zákona o pojistné smlouvě. Jako pojistník potvrzuji, že mi byly zodpovězeny všechny mé písemné dotazy ohledně sjednávaného pojištění. Pokud by se prokázalo, že dotazy byly zodpovězeny neúplně nebo nepravdivě, je mi známo, že ve smyslu § 23 odst. 2 ZPS mám právo od pojistné smlouvy odstoupit. Jako pojistník potvrzuji, že jsem byl (a) před uzavřením pojistné smlouvy seznámen (a) s informacemi ve smyslu § 21 zákona č 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, a to ve formě tiskopisu Informace pro klienta. Potvrzuji, že tiskopis Informace pro klienta jsem převzal (a). Jako pojistník potvrzuji, že jsem při uzavření pojistné smlouvy převzal (a) Všeobecné pojistné podmínky pro životni pojištěni schválené představenstvem české pojišťovny a.s dne 14. 9. 2004 pod č.j. 4, Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění schválené představenstvem [právnická osoba] dne 14. 9. 2004 pod č.j. 4, Doplňkové pojistné podmínky pro sjednaná pojištění, všeobecní pojistně podmínky pro pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti schválené představenstvem [obec] pojišťovny [právnická osoba] dne 29. 9. 2004 pod č.j. 01/2005 a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištěni denní podpory při pobytu v nemocnici schválené představenstvem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne 29 9. 2004 pod č.j. 02/2005 a byl (a) s nimi seznámen (a).“. (viz důkaz pojistná smlouva [číslo] ze dne 2. 5. 2006)

35. Z Doplňkových pojistných podmínek verze ŽP-DPP-DYKP [číslo] (dále jen:„ Doplňkové pojistné podmínky“) bodu 2 se podává, že:„ Běžným pojistným se rozumí pojistné placené pojistníkem pravidelně v dohodnuté výši za dohodnutá pojistná období. 2.. Mimořádným běžným pojistným (též„ mimořádné pojistné“) se rozumí pojistné uhrazené v průběhu trvání pojištění nad rámec dohodnutého placení běžného pojistného podle čl. 6 VPP ŽP. Dohodnutým pojistným obdobím u mimořádného pojistného se rozumí pojistné období, ve kterém bylo mimořádné pojistné zaplaceno. 2.. Rizikovým pojistným se rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. 2.. Zúčtovacím obdobím se rozumí jeden měsíc. Počátek zúčtovacího období se stanoví na den v měsíci, který se číslem shoduje se dnem, který byl dohodnut jako den počátku pojištění. Není-li takový den v měsíci, připadne počátek lhůty na jeho poslední den. Zúčtovací období končí v den předcházející dni v měsíci, který se číslem shoduje se dnem, který byl dohodnut jako den počátku pojištění. Není-li takový den v měsíci, připadne konec zúčtovacího období na den předcházející poslednímu dni měsíce. 2.. Kapitálovou hodnotou se rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotu negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Výplata kapitálové hodnoty pojištění Dojde-li k zániku pojištění nebo k pojistné události s výplatou kapitálové hodnoty pojištění, stanoví pojistitel výši kapitálové hodnoty pojištění. Výše kapitálové hodnoty se stanovuje odlišně od výše kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou a výše kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou. Stanovení výše kapitálové hodnoty tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu je investičním úkonem, při kterém dochází k odkupu všech podílových jednotek vnitřního fondu. V souladu s bodem 7.1.11 pojistitel stanoví výši kapitálové hodnoty pojištění tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu na základě ceny podílových jednotek vnitřního fondu k datu odkupu všech podílových jednotek. 2.. Kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou se zvyšuje o část zaplaceného běžného pojistného určenou na závazky vyplývající ze sjednaného základního pojištění a o část zaplaceného běžného pojistného alokovanou pojistníkem do této kapitálového hodnoty. Dále se zvyšuje k 1. dni každého zúčtovacího období o úrok odpovídající ročnímu úročení 2 % 2.. Kapitálová hodnota negarantovaná se skládá z kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou a kapitálových hodnot tvořených podílovými jednotkami vnitřních fondů. Kapitálová hodnota negarantovaná se zvyšuje o část zaplaceného běžného pojistného alokovanou pojistníkem do jednotlivých složek kapitálové hodnoty negarantované. Kapitálová hodnota negarantovaná se zvyšuje o zaplacené mimořádné pojistné. 2.7.

1. Kapitálová hodnota s vyhlašovanou úrokovou mírou se zvyšuje o zaplacené pojistné do ní alokované a dále se zvyšuje k 1. dni každého zúčtovacího období o měsíční úrok odpovídající ročnímu úročení ve výši uvedené v Přehledu poplatků. 2.7.

2. Kapitálová hodnota tvořená podílovými jednotkami vnitřního fondu se zvyšuje o podílové jednotky nakoupené za zaplacené pojistné do ní alokované. 2.. Pojistným rokem se rozumí běžný rok, který počíná běžet v den počátku pojištění a dále vždy ve výroční den pojištění a který končí jeden den před výročním dnem pojištění. 2.. Výročním dnem pojištění se rozumí den, který se datem (dnem a měsícem) shoduje s datem uvedeným v pojistné smlouvě jako den počátku pojištění (též výroční den počátku pojištění). Není-li takový den v měsíci, připadne výroční den na poslední den takového měsíce. V případě změny pojištění, při níž dojde ke změně pojistné doby, se rozumí výročním dnem pojištění den, který se shoduje s datem účinnosti takové změny uvedeným jako datum účinnosti v dodatku k pojistné smlouvě.“ 36. Dle čl. 1 a 2 Doplňkových pojistných podmínek je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. 1.. Rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. 2.. Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad. 2.. Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. <i>(viz důkaz všeobecné pojistné podmínky ŽP-VPP-DYKP [číslo] Doplňkové pojistné podmínky verze ŽP-DPP-DYKP [číslo])</i> 37. Soud má dále za prokázané, že žalovaný pravidelně informoval žalobce o průběhu pojištění, a to výročním dopisem ze dne 3. 5. 2008 (ze kterého se podávají sdělené údaje: počátek pojištění: 3. 5. 2006, konec pojištění 2. 5. 2036, pojistná částka pro případ smrti 850.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 29.900 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, kapitálová hodnota pojištění 13.756 Kč); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2009 (ze kterého se podávají sdělené údaje: počátek pojištění: 3. 5. 2006, konec pojištění 2. 5. 2036, pojistná částka pro případ smrti 850.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 45.500 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, kapitálová hodnota pojištění 16.817 Kč, fond peněžního trhu (počet podílových jednotek) 408 ks, dluhopisový fond (počet podílových jednotek) 1047 ks, akciový fond (počet podílových jednotek) 2675 ks); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2010 (ze kterého se podávají sdělené údaje: pojistná částka pro případ smrti 850.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 61.100 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění 343 Kč kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou 22.826 Kč, fond peněžního trhu (počet podílových jednotek) 532 ks, fond korporátních dluhopisů (dluhopisový fond) (počet podílových jednotek) 1345 ks, fond globálních značek (akciový fond) (počet podílových jednotek) 3646 ks); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2011 (ze kterého se podávají sdělené údaje: pojistná částka pro případ smrti 850.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 76.700 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění 766 Kč kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou 28.823 Kč, fond peněžního trhu (počet podílových jednotek) 654 ks, fond korporátních dluhopisů (dluhopisový fond) (počet podílových jednotek) 1613 ks, fond globálních značek (akciový fond) (počet podílových jednotek) 4501 ks); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2012 (ze kterého se podávají sdělené údaje: pojistná částka pro případ smrti 850.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 92.300 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění 1072 Kč kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou 34.773 Kč, fond peněžního trhu (počet podílových jednotek) 775 ks, fond korporátních dluhopisů (dluhopisový fond) (počet podílových jednotek) 1873 ks, fond globálních značek (akciový fond) (počet podílových jednotek) 5361 ks); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2014 (ze kterého se podávají sdělené údaje: pojistná částka pro případ smrti 10.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 123.500 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 0 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění 1377 Kč kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou 40674 Kč, konzervativní otevřený podílový fond (fond peněžního trhu) (počet podílových jednotek) 1.598 ks, fond korporátních dluhopisů (dluhopisový fond) (počet podílových jednotek) 3506 ks, fond globálních značek (akciový fond) (počet podílových jednotek) 10078 ks); výročním dopisem ze dne 3. 5. 2015 (ze kterého se podávají sdělené údaje: pojistná částka pro případ smrti 10.000 Kč, běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění 139.100 Kč, mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění 0 Kč, hodnota výběrů od počátku pojištění 27.090 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění 1377 Kč kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou 37945 Kč, konzervativní otevřený podílový fond (fond peněžního trhu) (počet podílových jednotek) 610 ks, fond korporátních dluhopisů (dluhopisový fond) (počet podílových jednotek) 1245 ks, fond globálních značek (akciový fond) (počet podílových jednotek) 3272 ks). (viz důkaz výroční dopis ze dne 3. 5. 2008, výroční dopis ze dne 3. 5. 2009, výroční dopis ze dne 3. 5. 2010, výroční dopis ze dne 3. 5. 2011, výroční dopis ze dne 3. 5. 2012, výroční dopis ze dne 3. 5. 2014, výroční dopis ze dne 3. 5. 2015)

38. Soud má dále za prokázané, že žalovaný zaslal žalobci dopis ze dne 11. 4. 2016, kterým jej informoval o zániku pojištění z Pojistné smlouvy (pojistná smlouva [číslo]). Současně sděluje, že částku odkupného ve výši 43.713 Kč zasílá žalobci na uvedené číslo účtu. Výše odkupného byla stanovena z kapitálové hodnoty pojištění, kterou žalovaný snížil o nesplacené počáteční náklady, poplatek o odkupné a případné dlužné pojistné. Současně navýšil vyplacenou částku o příslušnou část podílů na výnosech. (viz důkaz Sdělení o zániku pojistného s výplatou odkupného ze dne 11. 4. 2016)

39. Soud má dále za prokázané, že žalobce uhradil v jednotlivých měsíčních platbách žalovanému na Pojistnou smlouvu celkem 152.100 Kč, mimořádný výběr žalobce ve výši 26.940 Kč byl realizován dne 26. 8. 2014 a odbytné bylo vyplaceno dne 13. 4. 2016 ve výši 43.713 Kč. Jednotlivé platby pojistného ve výši 1.300 Kč byly hrazeny v období od 3. 5. 2006 do 1. 3. 2016 (viz důkaz přehled předepsaného a zaplaceného pojistného ze dne 25. 9. 2018, výpis z osobního účtu žalobce za období 1. 4. 2016 až 30. 4. 2016 a za období 1. 8. 2014 až 31. 8. 2014)

40. Z dohledového benchmarku ČNB č. 3/ 2012 ze dne 30. 11. 2012 se podává, že se jedná o názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB. V textu se uvádí, že smyslem informování o nákladovosti produktu životního pojištění z pohledu pojistníka je seznámení zájemce o uzavření smlouvy životního pojištění v rámci předsmluvních informací se základní strukturou pojistného a poplatky, tj. se všemi částkami přímo hrazenými pojistníkem v rámci uzavřené pojistné smlouvy a dále částkami uplatňovanými k jeho tíži včetně částek snižujících cenu podílové jednotky. Dále se uvádí, že pojistník musí být v souladu s povinností pojišťovny jednat s odbornou péčí prokazatelně obeznámen s informacemi o samotných podmínkách nároku na odkupné, a to alespoň pokud jde o minimální dobu trvání pojištění. V příloze je uveden příklad informování o pojistném a poplatcích u některých druhů pojištění, aoiu investičního životního pojištění, požadované informace jsou: výše běžně placeného pojistného, odhad velikosti investiční části, odhad velikosti rizikové části, sazebník poplatků přímo hrazených nebo částek uplatňovaných na vrub pojistníka včetně částek snižujících cenu podílové jednotky, sazebních mimořádných poplatků hrazených mimo běžné pojistné. (viz důkaz dohledový benchmark ČNB [číslo] 2012 ze dne 30. 11. 2012)

41. Z interního sdělení č. 142/ 2005 ze dne 30. 6. 2005 žalovaného se podává, že obsahuje text:„ Tento materiál byl vytvořen za účelem zábrany výplaty odkupného. Obsahuje následující oblasti popisující problematiku odkupného a možnosti dalších řešení pro klienty.“ Mimo jiné uvádí v čl. 3 obsahuje text„ V první řadě je důležité klientovi zdůraznit, co v případě výplaty odkupného ztrácí. Důležité je zdůraznit nejen aspekty finanční, ale i vedlejší, které mají spíše charakter apelu na ztrátu zabezpečení, tj. pojistné ochrany.“ Dle čl. 3„ Ze způsobu výpočtu odkupného’ je zřejmé, že si klient při předčasné výpovědi PS způsobí nemalé finanční ztráty. Jedná se zejména o následující finanční ztráty: finanční - snížení výše rezervy: jednorázová úhrada dosud nesplacených počátečních nákladů, část podílů na zisku, stornovací poplatek, úhrada vyšší daně nežli při dožití (při odkupu výnos podléhá 25% dani, při dožití 15%), prostředky budou zkráceny o: dlužné pojistné, nesplacené počáteční náklady, stornovací poplatek (320 Kč), daň,popř. konverzní poplatek, případné dodanění uplatněného zaplaceného pojistného na ŽP. Kromě těchto finančních ztrát klient dále ztrácí pojistnou ochranu, prostředky nebudou vyplaceny ihned po podání žádosti o odkupné, při sjednání další ŽP je vyšší riziko nepřijetí do pojištění z důvodu zdravotního stavu klienta (i u konkurenčních pojišťoven), při sjednání nové PS ŽP bude pojistné vyšší v důsledku vyššího vstupního věku pojištěného…“ (viz důkaz interní sdělení č. 142/ 2005 ze dne 30. 6. 2005)

42. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to: aktuální stav účtu 22. 8. 2014 dopis, Protokol FA ev. č. [spisová značka] ze dne 23. 2. 20216, listina- mechanismus a výše počátečních a správních nákladů k pojistné smlouvě (interní dokument žalované).

43. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení], vyjádření [jméno] [příjmení], ředitele úseku komunikace žalované- článek, Kauza Dynamik- fin. Poradce 2005 článek, Nákladovost investičních živ. Pojištění, fin. Poradce 2005 článek, Dynamik plus: poplatky neřekneme! Finexpert E15 2007 článek, Porovnejte si poplatky u pojištění – finmag 2008 článek, Tank prošel změnou, jaké investice jsou drahé- investujeme.cz 2008 článek, Informace z blogu CYRRUS as. 2010 článek, Diamant = Dynamik 2, produktové listy.cz 2012 článek, Přehled nákladovosti IŽP, produktové listy.cz 2012 článek, ČP Diamant a jeho struktura – produktové listy.cz 2012 článek, nechť soud vyžádá dohledovou výzvu ČNB ze dne 17. 2. 2019 a ze dne 15. 4. 2019. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 3036 OZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> <i>Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ zákon o pojistné smlouvě“) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.</i> <i>Podle § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1967Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“ SOZ“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.</i> <i>Podle ustanovení § 41 SOZ vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.</i> <i>Podle ustanovení § 451 odst. 1 SOZ kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.</i> <i>Podle ustanovení § 451 odst. 2 SOZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>Podle ustanovení § 457 SOZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.</i> 44. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve konstatuje, že lhůta dle § 247 odst. 1 o.s.ř. byla zachována, kdy žaloba byla podána 19. 11. 2019, přičemž rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne 19. 9. 2019.

45. Ve vztahu k zastavení části řízení o uplatněném nároku žalobce v řízení před arbitrem (kdy ve výroku I. Nálezu rozhodl finanční arbitr tak, že "řízení se v části úrazového pojištění podle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi zastavuje.") soud konstatuje, že pravomoc finančním arbitra rozhodovat civilní spory mezi spotřebiteli a dílčími soukromoprávními subjekty je vymezena zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění účinném v rozhodném období, který v § 1 odst. 1 písm. e) stanoví, že "K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr, jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a … pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění." Tedy jedná se pouze o pravomoc rozhodovat spory "při distribuci životního pojištění" či "při výkonu práv a plnění ze životního pojištění." Oba případy se však váží striktně na životní pojištění, a tento rozsah nelze výkladem rozšířit i na další pojištění, která mohou být součástí jednoho závazku. Protože předmět výroku I. Nálezu je úrazové pojištění (sjednané v Pojistné smlouvě) shledává soud rozhodnutí arbitra za správné, kdy řízení bylo pro nedostatek pravomoci v této části zastaveno.

46. Dále se soud při vyhodnocení správnosti závěrů finančního arbitra, v rozsahu vymezeném žalobou, zabýval jako předběžnou otázkou platností Pojistné smlouvy.

47. Jak je výše uvedeno, z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce a žalovaný uzavřeli (sepsali) dne 2. 5. 2006 Pojistnou smlouvu (listinu), jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky.

48. S ohledem na okamžik uzavření Pojistné smlouvy a přechodná ustanovení OZ (§ 3028 OZ), je třeba na právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti OZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení Pojistné smlouvy aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy zejména zákon o pojistné smlouvě a SOZ. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že žalobce vystupoval ve vztahu s žalovaným v pozici spotřebitele, a tedy je na místě aplikovat i úpravu ochrany spotřebitele.

49. Soud konstatuje, že ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě představuje zvláštní právní úpravu inkorporace nepřímých smluvních ujednání pro pojistné smlouvy, přičemž zákon o pojistné smlouvě volí pro tyto vztahy striktnější konstrukci. Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součástí pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen (nejde-li o výjimku dle § 23 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě). Pokud až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, musí být tyto inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první; konstrukce pojistných podmínek, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání, možná je, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Pokud tedy § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě požaduje, aby pojistné podmínky byly k pojistné smlouvě připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení.

50. Jak z provedeného dokazování vyplynulo dle čl. 1 a 2 Doplňkových pojistných podmínek je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. 1.. Rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. 2.. Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad. 2.. Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.

51. Z uvedeného je tedy zřejmé, že konkrétní výše rizikového pojistného, počátečních a správních nákladů v Pojistné smlouvě ujednána nebyla, a nelze ji zjistit ani z Doplňkových pojistných podmínek, či jiných smluvních dokumentů. Odkazované pojistně technické zásady jsou metody, které sice žalovaný obligatorně používá, avšak zcela neznámé žalobci a nevyjádřené v Pojistné smlouvě, či jiných dokumentech, v rozporu s požadavky § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Z Pojistné smlouvy, ani Všeobecných obchodních podmínek, Doplňkových pojistných podmínek není možné určit výši ani způsob, který by vedl ke stanovení jejich výše. Neplatnost je dána neurčitostí předmětného ujednání plynoucí již jen z toho, že nelze bez pochyb stanovit, co konkrétně je myšleno„ počátečními“ či„ správními“ náklady a jaká je faktická výše rizikového pojistného. Je sice nepochybné, že konkretizace smluvního ujednání může byt různá, není kupř. nezbytně nutné, aby byly náklady, jejichž náhrada může být v průběhu trvání smluvního vztahu požadována, určeny již na jeho počátku konkrétní peněžitou částkou. Vždy však musí být bez pochybností zřejmé, o jaké konkrétní náklady (na co, resp. za co) se bude jednat, aby pak bylo možno v každém jednotlivém případě posoudit oprávněnost požadavku na zaplacení té které částky (tj. aby bylo možno posoudit, zda tu jde o náklad vynaložený skutečně na ten který sjednaný konkrétní účel). Taktomu ovšem v daném případě není.

52. Soud tak shrnuje, že shledává ujednání o oprávnění žalovaného snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady za neplatná z důvodu neurčitosti ve smyslu § 37 odst. 1 SOZ.

53. Nelze také opomenout, že žalobce ve vztahu k žalovanému vystupoval v pozici spotřebitele. Touto optikou pak neobstojí ujednání Pojistné smlouvy o režimu určení výše rizikového pojistného, ale i počátečních a správních nákladů v testu přiměřenosti podle ustanovení § 56 odst. 1 SOZ. Obecně je ve spotřebitelských smlouvách možné všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení (např. text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. [ulice] podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

54. Dle názoru soudu právě nemožnost objektivního stanovení výše rizikového pojistného, ale i počátečních a správních nákladů, naplňuje definici ustanovení, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dotčená ujednání Pojistné smlouvy obsažená v Doplňkových pojistných podmínkách ve svém důsledku totiž umožňují, aby žalovaný stanovoval jednostranně, bez jakýchkoliv omezení smluvní podmínky (určující výši rizikového pojištění a počátečních a správních nákladů) a současně zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž neměl objektivní možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. Uvedená ujednání výrazně posouvají celkový ekonomický výsledek Pojistné smlouvy a lze předpokládat, že průměrný spotřebitel, který by byl dostatečně seznámen s důsledky takového ustanovení spočívající v jeho neurčitosti, a tím i v možnosti žalovaného de facto jednostranně určit snížení kapitálové hodnoty pojištění, by s takovým ujednáním v rámci negociačního procesu s žalovaným nesouhlasil.

55. Soud tak rekapituluje, že shledal ujednání Pojistné smlouvy o stanovení výše rizikového pojistného a počátečních a správních nákladech za absolutně neplatná.

56. Dle § 41 SOZ platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Oddělitelnost části právního úkonu od ostatního jeho obsahu je třeba vždy dovodit výkladem z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo. Neoddělitelnost je tak třeba chápat ve smyslu obsahovém nikoliv reálné neoddělitelnosti.

57. Jak již bylo výše uvedeno, obě neplatná ujednání nejsou z hlediska celkového výsledku poskytovaných plnění z Pojistné smlouvy a důsledků pro žalobce zanedbatelná, jak konkrétní výše rizikového pojistného, tak i počáteční a správní náklady jsou zásadním elementem hospodářského výsledku Pojistné smlouvy a jejich znalost (nebo alespoň přesný způsob jejich určení) je bezesporu jedním ze základních ukazatelů při rozhodování žalobce o uzavření Pojistné smlouvy. Absence těchto informací, respektive jejich neurčitost, má klíčový negativní důsledek spočívající v tom, že objektivně není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek. Vůle žalovaného vyplatit pojistné plnění v kapitálové hodnotě snížené o náklady a rizikové pojistné byla zásadní při uzavírání Pojistné smlouvy nejen pro žalobce, ale i pro žalovaného, kdy v případě absence ujednání o nákladech a rizikovém pojistném by žalovaný [příjmení] smlouvu neuzavřel, neboť v ekonomické rovině by absence těchto ujednání pro žalovaného znamenala, že by pojistnou ochranu a správu investic poskytoval bezúplatně. Nemožnost objektivního určení jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů má být investována do nákupu podílových jednotek se tak promítá do všech relevantních aspektů smluvního vztahu Pojistné smlouvy. Toto ujednání proto nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit a způsobuje tedy neplatnost celé uzavřené Pojistné smlouvy jako takové; jde přitom o neplatnost absolutní.

58. Z právě uvedeného závěru vyplývá, že žalobce platil žalovanému pojistné na základě absolutně neplatné Pojistné smlouvy, čímž vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 SOZ představující jednotlivé platby pojistného, které je dle § 451 odst. 1 SOZ povinen žalovaný vydat.

59. S ohledem na tvrzení žalobce, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklo úmyslně, zdůrazňuje soud především, že ze samotné skutečnosti, že žalovaný se žalobcem uzavřel neplatnou Pojistnou smlouvu nelze dovodit úmysl žalovaného se bezdůvodně obohatit. O úmyslné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného by šlo pouze v případě, že by věděl, nebo byl alespoň srozuměn s tím, že přijímáním běžného pojistného od žalobce se bezdůvodně obohacuje. Jak bylo v řízení zjištěno, žalovaný jednal po celou dobu s žalobcem tak, jako by Pojistná smlouva byla platně uzavřena, poskytoval mu z ní plnění, a vždy postupoval v souladu s Pojistnou smlouvou, jako by byla platná. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný přijímal plnění od žalobce z domnělého titulu platné Pojistné smlouvy a nelze tak dovodit, že tato plnění přijímal s úmyslem bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce. Teprve konečné, pravomocné, autoritativní rozhodnutí individuálně konstatující neplatnost této konkrétní Pojistné smlouvy, je pro obě strany tím rozhodným okamžikem, kdy má na jisto postavené, že Pojistná smlouva je neplatná a tedy, že přijaté plnění od žalobce je plněním bez právního důvodu. Na uvedeném nic nemění ani povědomí o rozhodovací praxi finančního arbitra v obdobných věcech, ani doporučení ČNB (viz např. dohledový benchmark ČNB č. 3/ 2012 ze dne 30. 11. 2012, úřední sdělení ČNB ze dne 2.5. 2012). Soud tak shrnuje, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklého plněním žalobce k neplatné Pojistné smlouvě nelze považovat za úmyslné.

60. Vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovaným soud zdůrazňuje, že podle § 107 odst. 1 SOZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ jimž se řídí i posuzovaný právní vztah založený Pojistnou smlouvou (§ 3028 OZ) rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají. Touto vědomostí přitom ustanovení § 107 odst. 1 SOZ nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž pouze skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Objektivní a subjektivní promlčecí doby pak počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba.

61. V posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednané Pojistné smlouvy, musely být žalobci známy již v okamžiku uzavření této smlouvy, neboť se jedná o neplatnost spočívající v textu samotné Pojistné smlouvy, jejíž obsah a skutečnosti vedoucí k jejímu uzavření žalobce znal nejpozději jejím podpisem. Neplatnost Pojistné smlouvy nezaložila žádná další skutečnost, která vznikla, či se stala seznatelnou, až po uzavření Pojistné smlouvy. Ač, jak bylo výše uvedeno, lze žalobce ve smluvním vztahu s žalovaným považovat za spotřebitele, kterému je vnitrostátním a evropským právem poskytována zvýšená ochrana slabší smluvní strany, nelze zcela rezignovat na základní aspekty svéprávné osoby soukromoprávních vztahů a povinnosti počínat si při právním jednání alespoň minimálně obezřetně. Žalobci nic nebránilo použít totožnou argumentaci (vyjádřenou v návrhu) již ihned po podepsání Pojistné smlouvy a ani nebyly žádné překážky, které mu bránily v uplatnění jeho práva domoci se neplatnosti Pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení. Jinými slovy, žalobce měl a mohl vědět o neplatnosti Pojistné smlouvy ihned v okamžiku jejího podpisu a tedy i při každé platbě pojistného tak věděl (měl a mohl), že zde není platný důvod poskytovat plnění, dále věděl, komu takové plnění poskytoval a v jaké výši, tj. komu vzniklo na jeho úkor bezdůvodné obohacení a v jaké výši. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného žalobcem na podkladě absolutně neplatné Pojistné smlouvy je tak rozhodný okamžik, kdy žalobce hradil jednotlivé úhrady pojistného.

62. Pro posuzovaný případ pak uvedené znamená, že u každé jednotlivé platby pojistného běží subjektivní dvouletá promlčecí lhůta. Návrh k finančnímu arbitrovi na vydání bezdůvodného obohacení podal žalobce dne 10. 7. 2018, tedy mezní datum rozhodné pro promlčení vydání bezdůvodného obohacení v této části je den 10. 7. 2016, tj. dva roky před podáním návrhu k finančnímu arbitrovi. V souhrnu pak pojistné, které žalobce zaplatil před datem 10. 7. 2016 je promlčené. S ohledem na skutečnost, že poslední pojistné uhradil žalobce dne 1. 3. 2016, je možné uzavřít, že celý žalobcem uplatněný nárok je promlčen.

63. Dále se soud zabýval otázkou, zda námitka promlčení uplatněná žalobcem je v rozporu s dobrými mravy. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Odepřít výkon práva spočívajícího ve vznesení námitky promlčení pak lze jen na základě skutečností, které nastaly nebo vznikly poté, co vzniklo právo, jehož prosazení se žalovaný vznesením námitky promlčení brání. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je totiž třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku.

64. Jinými slovy, je třeba posoudit skutkové okolnosti, které nastaly až po úhradě každé jednotlivé splátky žalobce a vztahují se pouze k uplatnění námitky promlčení, nikoliv k platnosti či neplatnosti Pojistné smlouvy, okolnostem jejího vzniku atp. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy poskytoval žalobci informace o jejím průběhu (viz výše výroční dopisy), nikterak neomezoval, či ovlivňoval žalobce v jeho uvážení, kdy uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to po celou dobu trvání (neplatné) Pojistné smlouvy. Skutečnost, že žalobce uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení až po uplynutí subjektivní promlčecí doby (vztaženo k jednotlivým platbám), bylo tak pouze na jeho úvaze a bdělosti. Soud proto shrnuje, že v posuzované věci neshledal, že by k promlčení nároků žalobce došlo vinou žalovaného nebo že by námitka promlčení byla projevem zneužití práva na úkor žalobce a ani, že by některý z těchto důvodů byl naplněn v tak výjimečné intenzitě, která by odůvodňovala odepření práva uplatnit námitku promlčení. Soud připomíná, že uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.

65. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že to je žalobce, který poprvé v Návrhu přichází s tvrzením, že Pojistná smlouva je neplatná a nikoliv žalovaný, který se v souladu s Pojistnou smlouvou choval po celou dobu jejího trvání. Také žalobce plnil v souladu s Pojistnou smlouvou a po celou dobu jejího trvání přijímal plnění v podobě pojistného krytí.

66. S ohledem na výše uvedenou argumentaci soud uzavírá, že nelze vyhovět nároku žalobce a nahradit tak rozhodnutí finančního arbitra, který v Nálezu a Rozhodnutí o námitkách návrh žalobce v celém rozsahu zamítl.

67. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na výše konstatovanou absolutní neplatnost Pojistné smlouvy, je třeba nepřehlédnout, že žalobce po celou dobu její domnělé existence přijímal od žalovaného plnění spočívající v poskytování pojistného krytí a realizaci investice částí uhrazeného pojistného. Je zjevné, že na tuto činnost žalovaný musel vynakládat úsilí, a je běžné, že taková činnost je vykonávána za úplatu. Žalobce se tak, pro odpadnutí platného titulu (Pojistné smlouvy), taktéž bezdůvodně obohatil v rozsahu ekvivalentu poskytnutého plnění žalovaného z Pojistné smlouvy.

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Žalovaný tak má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 22.430,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t.), celkem za 5 úkonů ve výši 3.100 Kč (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., vyjádření k žalobě ze dne 12. 3. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., duplika ze dne 12. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dne 6. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání soudu dne 11. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.) a jeden úkon ve výši 1550 Kč (účast na vyhlášení rozsudku dne 14. 5. 2021 dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t.) a dále 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky.