65 C 277/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 1 786 407,18 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1.786.407,18 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z této částky od 20. 12. 2019 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 95.348 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 1.786.407,18 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce k žalobě uvedl, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [anonymizována čtyři slova], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], v likvidaci, a na jeho majetek byl uvedeným usnesením prohlášen konkurs. V souladu s ustanovením § 249 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je insolvenční správce osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku týkajícího se majetkové podstaty.

2. Dlužník dne 11. 7. 2014 uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dlužník čerpal účelový úvěr ve výši 1.043.000 - Kč na koupi [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], který se zavázal splácet v pravidelných splátkách dle předpisu splátek. Celková cena vozu byla 1.490.000 - Kč, dlužník uhradil ze svých vlastních prostředků částku 447.000 - Kč.

3. Dlužník následně dne 30. 12. 2016 uzavřel s žalovaným a úvěrující bankou dohodu o převzetí dluhu [číslo] kde do práv a povinností dlužníka vyplývajících ze smlouvy o úvěru vstoupil na jeho místo žalovaný. V čl. IV. odst. 2 pak žalovaný a dlužník prohlásili, že současně uzavírají kupní smlouvu na převod vlastnického práva k [značka automobilu] za cenu dle cenového ujednání.

4. Insolvenčnímu správci dlužníka nebyla kupní smlouva ani cenové ujednání předloženo, a zároveň z účetnictví dlužníka nevyplývá, že by tomuto byla nějaká kupní cena za převod vlastnického práva k automobilu uhrazena. Jelikož tedy nedošlo k úhradě kupní ceny a automobil se dostal do vlastnictví žalovaného, žalovaný se v souladu s ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, na úkor dlužníka bezdůvodně obohatil a je tak povinen bezdůvodné obohacení vydat. Bezdůvodné obohacení je pak nutno vyčíslit jako rozdíl hodnoty automobilu v době uzavření kupní smlouvy a splátek úvěru (jistiny), kterou se žalovaný do budoucna zavázal uhradit. Cena [značka automobilu] byla k datu převodu vlastnického práva 946.000 - Kč, na jistině úvěru zbývalo doplatit částku 641.617,38 Kč, bezdůvodné obohacení tak činilo částku ve výši 304.382,62 Kč.

5. Současně dlužník dne 12. 5. 2014 uzavřel s úvěrující bankou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dlužník čerpal účelový úvěr ve výši 2.382.031 - Kč na koupi automobilu Elektromobil Tesla S, který se zavázal splácet v pravidelných splátkách dle předpisu splátek. Celková cena vozu byla 3.402.902 - Kč, dlužník uhradil ze svých vlastních prostředků částku 1.020.871 - Kč. Dlužník následně dne 30. 12. 2016 uzavřel s žalovaným a úvěrující bankou dohodu o převzetí dluhu [číslo] kde do práv a povinností dlužníka vyplývajících ze smlouvy o úvěru vstoupil na jeho místo žalovaný. V čl. IV. odst. 2 pak žalovaný a dlužník prohlásili, že současně uzavírají kupní smlouvu na převod vlastnického práva k automobilu Tesla za cenu dle cenového ujednání. Insolvenčnímu správci dlužníka nebyla kupní smlouva ani cenové ujednání předloženo, a zároveň z účetnictví dlužníka nevyplývá, že by tomuto byla nějaká kupní cena za převod vlastnického práva k automobilu uhrazena. Jelikož tedy nedošlo k úhradě kupní ceny a automobil se dostal do vlastnictví žalovaného, žalovaný se v souladu s ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, na úkor dlužníka bezdůvodně obohatil a je tak povinen bezdůvodné obohacení vydat.

6. Bezdůvodné obohacení je pak nutno vyčíslit jako rozdíl hodnoty automobilu v době uzavření kupní smlouvy a splátek úvěru (jistiny), kterou se žalovaný do budoucna zavázal uhradit. Cena automobilu Tesla byla k datu převodu vlastnického práva 2.870.000 - Kč, na jistině úvěru zbývalo doplatit částku 1.387.975,44 Kč, bezdůvodné obohacení tak činilo částku ve výši 1.482.024,56 Kč.

7. Žalobce dne 12. 12. 2019 žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k úhradě dlužné částky v celkové výši 1.786.407,18 Kč, když ho současně upozornil, že pokud nebude dlužná částka v poskytnuté lhůtě uhrazena, bude se svého nároku domáhat procesní cestou, čímž mu vzniknou další náklady. Na dlužnou částku nebylo do dnešního dne ničeho uhrazeno.

8. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Sdělil, že žalobce nijak neprokázal jím uváděnou obvyklou cenu automobilů v době jejich převodu. Že měla být cena obvyklá za převod automobilů vyšší než cena sjednaná, je tedy pouhou domněnkou. Žalobce dokonce ani neuvádí způsob, jakým v žalobě určil cenu automobilů k okamžiku převodu jejich vlastnictví na žalovaného.

9. Tvrzení žalobce, že nedošlo k ujednání o ceně vozidel, resp. že z účetnictví dlužníka nevyplývá, že by nějaká kupní cena byla zaplacena, je zavádějící. Žalobce zcela pominul smlouvu o postoupení závazku a převzetí vozidel ze dne 21. 12. 2016. Z této smlouvy (a z dohod o převzetí dluhu) je zjevná podstata cenového ujednání mezi dlužníkem a žalovaným. Ustanovení čl. I odst. 3 a čl. IV. této smlouvy dávají do zřejmé souvislosti převzetí závazku převádějícího uhradit dluh vyplývající ze smlouvy [číslo] [číslo] výměnou za převod vlastnického práva k oběma vozidlům. K tomu směřovala zřejmá vůle obou smluvních stran a odpovídalo tomu i jejich následné chování.

10. Žádné zákonné ustanovení nebránilo smluvním stranám v tom, aby sjednaly cenu za převzetí automobilů právě v této výši. Vzhledem k existujícímu právnímu důvodu převodu pak nemůže v žádném případě jít o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.

11. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že [právnická osoba], v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa žalobce] (dále jen:„ dlužník“) uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen:„ úvěrující banka“), smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dlužník čerpal účelový úvěr ve výši 1.043.000 - Kč na koupi [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], rok výroby 2013, [anonymizováno] (dále jen:„ [značka automobilu]“), který se zavázala splácet v pravidelných splátkách dle předpisu splátek. Úvěr byl sjednán ve výši 1.043.000.00 Kč, cena [značka automobilu] byla uvedena ve výši 1.490.000 - Kč, dlužník uhradil ze svých vlastních prostředků částku [číslo] - Kč. (viz důkaz smlouva o úvěru [číslo] včetně předpisu splátek [číslo])

12. Soud má dále za prokázané, že dlužník dne 12. 5. 2014 uzavřel s úvěrující bankou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které dlužník čerpal účelový úvěr ve výši 2.382.031 - Kč na koupi [značka automobilu] S, rok výroby 2014, VIN: [anonymizováno] (dále jen:„ automobil Tesla“), který se zavázal splácet v pravidelných splátkách dle předpisu splátek. Celková cena vozu byla 3.402.902 - Kč, dlužník uhradil ze svých vlastních prostředků částku 1.020.871 - Kč. (viz důkaz smlouva o úvěru [číslo] včetně předpisu splátek [číslo])

13. Soud má dále za prokázané, že dlužník dne 30. 12. 2016 uzavřel s žalovaným a úvěrující bankou dohodu o převzetí dluhu [číslo] (dále jen:„ dohoda o převzetí dluhu [anonymizováno]“) kde do práv a povinností dlužníka vyplývajících ze smlouvy o úvěru vstoupil na jeho místo žalovaný. Dle čl. III. nový dlužník (žalovaný) je povinen platit úvěrové splátky podle aktualizovaného Předpisu úvěrových splátek [číslo] (počínaje splátkou 30), který převzal při uzavření této dohody. Z čl. VI. se podává: <i>„ 1. Věřitel a Původní dlužník se dohodli, že k okamžiku účinnosti této Dohody se ukončuje účinnost ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva a účinnost smlouvy o výpůjčce, které jsou součástí SÚ, k tomuto okamžiku se převádí vlastnické právo kPF z Věřitele na Původního dlužníka.</i> <i>2. Původní dlužník a Nový dlužník uzavírají k okamžiku převodu vlastnického práva k PF na Původního dlužníka dle předchozího odstavce tohoto článku Dohody kupní smlouvu na PF, kdy Původní dlužník převádí k okamžiku uzavření této kupní smlouvy vlastnické právo k PF na [ulice] dlužníka za cenu dle cenového ujednání uzavřeného mezi Původním dlužníkem a Novým Dlužníkem. Výhrada vlastnictví se nesjednává a případné nezaplacení kupní ceny nemá vliv na převod vlastnického práva k PF, ani není důvodem pro odstoupení od této kupní smlouvy. Jakékoli dodatky či úkony, který by měly vliv na ustanovení tohoto článku jsou platné a účinné pouze se souhlasem Věřitele.</i> <i>3. K okamžiku nabytí vlastnického práva k PF Novým dlužníkem, uzavírají Nový dlužník a Věřitel smlouvu a zajišťovacím převodu vlastnického práva k PF a smlouvu o výpůjčce PF, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v SÚ. K tomuto okamžiku se převádí vlastnické právo k PF z [ulice] dlužníka na Věřitele.</i> <i>4. K okamžiku účinnosti této dohody Původní dlužník předává a Nový dlužník přebírá ve PF stavu v jakém stojí a leží.</i> <i>5. Nový dlužník prohlašuje, že stav PF je mu dobře znám, s náležitou odbornou péčí PF identifikoval, prohlédl a zjistil jeho úplnost a plnou funkčnost. Bez výhrad jej přebírá ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu této dohody.“</i> <i>(viz důkaz dohoda o převzetí dluhu [číslo])</i> 14. Soud má dále za prokázané, že dlužník dne 30. 12. 2016 uzavřel s žalovaným a úvěrující bankou dohodu o převzetí dluhu [číslo] (dále jen:„ dohoda o převzetí dluhu [příjmení]“) kde do práv a povinností dlužníka vyplývajících ze smlouvy o úvěru vstoupil na jeho místo žalovaný. Dle čl. III. nový dlužník (žalovaný) je povinen platit úvěrové splátky podle aktualizovaného Předpisu úvěrových splátek [číslo] (počínaje splátkou 32), který převzal při uzavření této dohody. Z čl. VI. se podává: <i>„ 1. Věřitel a Původní dlužník se dohodli, že k okamžiku účinnosti této Dohody se ukončuje účinnost ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva a účinnost smlouvy o výpůjčce, které jsou součástí SÚ, k tomuto okamžiku se převádí vlastnické právo k PF z Věřitele na Původního dlužníka.</i> <i>2. Původní dlužník a Nový dlužník uzavírají k okamžiku převodu vlastnického práva k PF na Původního dlužníka dle předchozího odstavce tohoto článku Dohody kupní smlouvu na PF, kdy Původní dlužník převádí k okamžiku uzavření této kupní smlouvy vlastnické právo k PF na [ulice] dlužníka za cenu dle cenového ujednání uzavřeného mezi Původním dlužníkem a Novým Dlužníkem. Výhrada vlastnictví se nesjednává a případné nezaplacení kupní ceny nemá vliv na převod vlastnického práva k PF, ani není důvodem pro odstoupení od této kupní smlouvy. Jakékoli dodatky či úkony, který by měly vliv na ustanovení tohoto článku jsou platné a účinné pouze se souhlasem Věřitele.</i> <i>3. K okamžiku nabytí vlastnického práva k PF Novým dlužníkem, uzavírají Nový dlužník a Věřitel smlouvu a zajišťovacím převodu vlastnického práva k PF a smlouvu o výpůjčce PF, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v SÚ. K tomuto okamžiku se převádí vlastnické právo k PF z [ulice] dlužníka na Věřitele.</i> <i>4. K okamžiku účinnosti této dohody Původní dlužník předává a Nový dlužník přebírá ve PF stavu v jakém stojí a leží.</i> <i>5. Nový dlužník prohlašuje, že stav PF je mu dobře znám, s náležitou odbornou péčí PF identifikoval, prohlédl a zjistil jeho úplnost a plnou funkčnost. Bez výhrad jej přebírá ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu této dohody.“.</i> <i>(viz důkaz dohoda o převzetí dluhu [číslo])</i> 15. Soud má dále za prokázané, že dlužník udělil dne 30. 12. 2014 plnou moc Mgr. [jméno] [příjmení] zejména v rozsahu, aby jej zastupoval a aby za něj ve všech záležitostech jednal, podepisoval, vykonával veškerá jednání, přijímal doručované písemnosti. (viz důkaz plná moc ze dne 30. 12. 2014)

16. Soud má dále za prokázané, že dlužník (zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení]) uzavřel s žalovaným smlouvu o postoupení závazku dne 21. 12. 2016, ze které se z čl. II. se podává, že <i>Převádějící uzavřel dne 11. 07. 2014 smlouvu o poskytnutí financování [číslo] na vozidlo [anonymizována čtyři slova] se [právnická osoba] [anonymizováno] a toto vozidlo převedl na [anonymizována dvě slova] jako vlastníka.</i> <i>Převádějící uzavřel 11. 07. 2014 smlouvu o poskytnutí financování [číslo] na vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] se [právnická osoba] [anonymizováno] a toto vozidlo převedl na [anonymizována dvě slova] jako vlastníka.</i> <i>Ke dni podpisu této smlouvy, Převádějící eviduje svůj dluh vůči [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ve výši 868 213 Kč.</i> <i>Ke dni podpisu této smlouvy, Převádějící eviduje svůj dluh vůči [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] ve výši 1 852 011 Kč.</i> Z čl. VI. se podává: <i>„ 1. Smluvní strany se dohodly, že Nabyvatel převezme závazek Převádějícího uhradit dluh vyplývající ze smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] uzavřené mezi Převádějícím a [právnická osoba] [anonymizováno].</i> <i>2. Na základě této smlouvy Převádějící převádí na nabyvatele výše zmiňovaná vozidla v celkové hodnotě nesplacených splátek:</i> <i>Vozidlo [anonymizována dvě slova] za 868 213 Kč</i> <i>[příjmení] [příjmení] [jméno] za 1 852 011 Kč</i> <i>3. Vlastnická práva k vozidlům přechází na Nabyvatele dnem podpisu smlouvy o převodu zákaznické smlouvy.</i> <i>4. Nabyvatel do 14 dnů od podpisu této smlouvy uzavře smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno] a převezme veškeré závazky vyplývající z výše uvedených smluv.</i> <i>5. Převádějící je povinen zajistit součinnost při převodu závazku na Nabyvatele.“. Žalobce a žalovaný učinili nesporným, že tato smlouva byla uzavřena a i její obsah, přičemž žalobce po předložení originálu této smlouvy změnil svá původní tvrzení o její neexistenci.</i> <i>(viz důkaz smlouva o postoupení závazku a převzetí vozidel ze dne 21. 12. 2016)</i> 17. Soud má dále za prokázané, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [anonymizována čtyři slova], byl zjištěn úpadek dlužníka ([právnická osoba], v likvidaci) a na jeho majetek byl uvedeným usnesením prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byl ustanoven [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] (viz důkaz usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [jednací číslo MSP])

18. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 12. 12. 2019, kterou vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.786.407,18 Kč do 19. 12. 2019. Účastníci učinili nesporným okamžik doručení předžalobní výzvy žalovanému, a to dne 12. 12. 2019 (viz důkaz předžalobní výzva ze dne 12. 12. 2019 včetně podacího lístku, nesporná tvrzení účastníků)

19. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslechem svědka [jméno] [příjmení], účastnickým výslechem [jméno] [příjmení], účastnickým výslech jednatele žalovaného, znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení došlo ke změně postoje žalobce, kdy po předložení originálu smlouvy o postoupení závazku a převzetí vozidel ze dne 21. 12. 2016 žalovaným dále nerozporoval její pravost, obsah a existenci. Dále soud zamítl návrh důkazu znaleckým posudkem o ceně obvyklé, a to s ohledem na právní názor vyslovený níže. <i>Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 1888 OZ kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.</i> <i>Podle § 249 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne.</i> 20. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které měl žalovaný nabýt tím, že převzal od dlužníka vozidla ([anonymizováno] a [příjmení]) bez odpovídajícího protiplnění.

21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dlužník uzavřel s úvěrující bankou smlouvy o úvěru, na jejichž základě čerpal účelový úvěr na koupi vozidel ([anonymizováno] a [příjmení]). V průběhu trvání úvěrových smluv převzal dle § 1888 OZ žalovaný dluh dlužníka formou dohod o převzetí dluhu, přičemž současně byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena smlouva o převzetí závazku a vozidel ze dne 21. 12. 2016, ve které se strany dohodly, že žalobce převezme závazek dlužníka uhradit dluh vyplývající z úvěrových smluv. Současně dlužník převedl na žalovaného vozidla [anonymizováno] a [příjmení] za hodnotu nesplacených splátek za vozidlo [anonymizováno] 868 213 Kč, a vozidlo [příjmení] 1 852 011 Kč.

22. S ohledem na uvedené je tak soud názoru, že žalovaný nenabyl předmětná vozidla bez odpovídající protihodnoty, kdy smluvní ujednání mezi dlužníkem a žalovaným jasně formuluje cenu za převod předmětných vozidel spočívající v převzetí dluhu ve výši 868.213 Kč a 1.852.011 Kč. A to u vozidel, která byla zakoupena dlužníkem v roce 2014 (tedy více jak 2 roky provozovaná).

23. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na ustanovení čl. VI. dohody o převzetí dluhu [příjmení] a dohody o převzetí dluhu [anonymizováno], dle kterého k okamžiku nabytí vlastnického práva k vozidlům žalovaným, uzavírají žalovaný a úvěrující banka smlouvu a zajišťovacím převodu vlastnického práva k předmětným vozidlům a smlouvu o výpůjčce předmětných vozidel, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v smlouvách o úvěru. K tomuto okamžiku se převádí vlastnické právo k předmětným vozidlům z žalovaného na úvěrující banku (§ 2040 OZ).

24. S ohledem na uvedené, soud shrnuje, že žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětným vozidlům ([anonymizováno] a [příjmení]) na základě smlouvy o postoupení závazku a převzetí vozidel ze dne 21. 12. 2016 za protihodnotu spočívající v převzetí dluhu ve výši 868.213 Kč a 1.852.011 Kč, které byl povinen uhradit úvěrující bance dle dohod o převzetí dluhu [anonymizováno] a [anonymizováno] Smluvní hodnota, za kterou nabyl vlastnictví k předmětným vozidlům, není zjevně nepřiměřená s ohledem na stáří vozidel, kdy je třeba nepřehlédnout, že i úvěrující banka zjevně stanovila jednotlivé splátky tak, aby kopírovaly aktuální, předvídatelnou cenu vozidel v průběhu trvání úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný převzal všechny splátky předmětných vozidel tak, jak byly úvěrovými smlouvami nastaveny, lze usuzovat, že v okamžiku převzetí dluhu odpovídala výše nesplacených částek aktuální ceně vozidel. Pro vyhodnocení celkové majetkové bilance převodů předmětných vozidel je významný již výše zmiňovaný převod vlastnického práva předmětných vozidel na úvěrující banku. Žalovaný tak fakticky ve výsledku na sebe navazujících právních jednání mohl užívat předmětná vozidla (jejichž vlastnictví převedl na úvěrující banku) a současně byl povinen hradit jednotlivé splátky úvěru, které převzal od dlužníka.

25. Soud tak uzavírá, že na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s převody vozidel [anonymizováno] a [příjmení] od dlužníka, kdy za převody vlastnictví byla žalovaným poskytnuta dlužníkovi odpovídající protihodnota (smluvně sjednaná) v rozsahu převzetí dluhu. Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl shora ve výroku ad. I.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalovaný byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 95.348 Kč spočívající v náhradě právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 5 úkonů právní služby ve výši 15.460 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření 26. 4. 2020, účast na jednání soudu 18. 8. 2020, vyjádření 14. 9. 2020, účast na jednání 14. 4. 2023) dále pak 5x paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.