65 C 304/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 61 786 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 61.786 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 10. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 71.050 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů státu částku ve výši 18.200 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 61.786 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že žalovaný jako developer realizoval developerský projekt„ Obytný soubor [příjmení] [příjmení]“ v [obec a číslo] – [část obce]. V rámci uvedeného developerského projektu žalovaného uzavřeli žalovaný jako prodávající a žalobce jako kupující dne 27. 8. 2018 kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce od žalovaného koupil jednotku [číslo]. Žalobce se stal s účinností ke dni 27. 8. 2018 vlastníkem jednotky. Dne 27. 7. 2020 se v jednotce objevila vada, spočívající v prasklé okenní výplni francouzského okna v obývacím pokoji jednotky, kterou téhož dne žalobce vytkl vůči žalovanému v zákonné lhůtě. Žalovaný reklamaci řešil se svými dodavateli, zejména společností [právnická osoba] jako dodavatelem oken a následně žalobci zaslal zamítavé stanovisko k reklamaci a informoval jej o tom, že podle [anonymizováno] reklamaci uznat nelze, neboť k prasknutí skla došlo vlivem tzv. tepelného šoku. Z vyjádření [anonymizováno] v rámci vyřizování reklamace přitom plyne, že řešením, které by mělo zabránit riziku budoucího prasknutí, je nahrazení skla se současnými (nedostatečnými) parametry kaleným sklem. Žalobce následně vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k odstranění vady přípisem ze dne 29. 9. 2020, na který žalovaný reagoval tak, že znovu odmítl, že by se jednalo o vadu, a uvedl, že považuje věc za vyřízenou. Vzhledem k stanovisku žalovaného a též s ohledem na to, že věc bylo nutné řešit bezodkladně, aby nedošlo k další degradaci okenní výplně a ohrožení života a zdraví osob v jejím důsledku, žalobce akceptoval nabídku [anonymizováno] (dodavatele oken) na výměnu dané okenní výplně za kalené sklo za cenu 61.786,40 Kč a uhradil [právnická osoba] cenu opravy. Po provedení platby za opravu vady žalobce přípisem ze dne 2. 10. 2020 vůči žalovanému uplatnil nárok na poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši 61.786 Kč, odpovídající nákladům na provedení opravy a náhradu nákladů právního zastoupení s výzvou k úhradě do 9. 10. 2020. Nejpozději od 10. 10. 2020 je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky slevy z kupní ceny. S ohledem na zpochybnění vady žalobce následně žalovaného přípisem ze dne 7. 10. 2020 informoval o tom, že neuhradí-li žalovaný nárok na slevu z kupní ceny, zadá žalobce znalecký posudek, náklady na nějž budou činit částku 35.000 Kč. Protože žalovaný na výzvy žalobce nijak nereagoval a vadu dříve odmítl, pověřil žalobce vypracováním znaleckého posudku pana [příjmení] [jméno] [příjmení], který znalecký posudek vyhotovil dne 19. 10. 2020. Znalecký posudek potvrdil, že se jedná o vadu, kterou bylo vhodné odstranit výměnou okenní výplně za kalené sklo. Žalobce projednal výměnu okenní výplně též se Společenstvím vlastníků jednotek [ulice a číslo], jako správcem domu, které dne 26. 10. 2020 písemně potvrdilo svůj souhlas se zvoleným způsobem odstranění dané vady a uplatňováním nároků z odpovědnosti za vady vůči žalovanému ze strany žalobce. Výměna poškozené okenní výplně za kalené sklo proběhla dne 10. 11. 2020 a byl o ní pořízen protokol, podepsaný [anonymizováno] a žalobcem.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pohledávku žalobce neuznává a nárok žalobce tvrzený v žalobě považuje za neoprávněný, a to v celém rozsahu žalobního návrhu. Žalovaný popírá tvrzení žalobce ohledně údajné existence skryté vady spočívající v nesprávné okenní výplni, jakož i veškerá další navazující tvrzení žalobce. Žalobce svůj tvrzený nárok na slevu z kupní ceny ve výši 61.678 Kč opírá o domnělou existenci skryté vady nemovité věci ve smyslu ustanovení § 2129 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný si není jist, zda žalobce za vadu považuje prasklinu ve skle, nebo skutečnost, že okno nebylo osazeno dle žalobcovy terminologie„ kaleným“ sklem. Žalovaný vychází z předpokladu, že žalobce za vadu považuje jím tvrzené použití nevhodného materiálu pro zasklení. Žalovaný pokládá samotné tvrzení o existenci skryté vady spočívající v použití nevhodného materiálu pro zasklení za nesprávné. Žalovaný k tomuto uvádí, že soulad provedení okna a okenní výplně s právními předpisy vyplývá již ze samotného faktu, že Jednotka byla postavena na základě pravomocného stavebního povolení dle dokumentace schválené stavebním úřadem, jako taková byla kolaudována, přičemž kolaudace je podmínkou sine qua non zápisu Jednotky jako samostatné věci do katastru nemovitostí. Žalovaný uvádí, že jedinou příčinou prasknutí skla mohlo být právě působení tepelného zdroje. Pokud by se žalobce řídil pokyny v předmětném manuálu, okenní výplň by jím tvrzený teplotní šok utrpět nemohla. Žalovaný dále poukazuje na přílohu 8 NÁVODU NA UŽÍVÁNÍ BYTU V BYTOVÉM DOMĚ [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] týkající se oken, kde je v položce nadepsané jako„ VÝMĚNA IZOLAČNÍCH SKEL“ uvedeno:„ Při rozbití, nebo jiném poškození izolačního skla Vám nabízíme provedení výměny poškozených skel našimi servisními techniky. Samotné prasknutí skla se nepovažuje za závadu v záruce.“ Žalovaný má tedy za to, že i pokud by žalobce dovozoval své nároky z odpovědnosti žalovaného za prasknutí skla, spadá tato skutečnost do výluky z odpovědnosti za vady. Žalovaný uvádí, že předmětný (dle žalobce vadný materiál) byl použit pro zasklení všech okenních výplní ve všech bytových domech projektu„ Obytný soubor [příjmení] [příjmení]“. Jedná se řádově o stovky okenních výplní v 67 jednotkách, přičemž k prasknutí došlo pouze v Jednotce. Výstavba bytových domů byla prováděna po etapách. První etapa byla dokončena v roce 2016. Žalovaný má za to, že závěr soudního znalce odporuje obecné lidské zkušenosti a principu pravděpodobnosti. Není možné, aby z několika stovek oken, které by byly zaskleny nevhodným materiálem náchylným k prasklinám za dobu pěti let prasklo pouze jediné sklo. Žalovaný dovozuje, že žalobcem požadovaný nárok, tvrzení a argumentace uvedená v žalobní naraci neodpovídají skutkovému ani právní stavu celé věci.

3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný, jako prodávající, a žalobce, jako kupující, uzavřeli dne 27. 8. 2018 kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce od žalovaného koupil jednotku [číslo] v novostavbě, domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], jejíž součást tvoří i spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu (dále jen:„ bytová jednotka“). Žalobce se stal s účinností ke dni 27. 8. 2018 vlastníkem bytové jednotky, kterou žalobce od žalovaného převzal dne 25. 9. 2018, a to bez vad na oknech, o čemž byl sepsán předávací protokol. (viz důkaz kupní smlouva ze dne 27. 8. 2018, vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí, předávací protokol)

4. Soud má dále za prokázané, že žalobce emailem ze dne 27. 7. 2020 zaslaný pro [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (označený jako reklamace_urgentní zásah_prasklina francouzského okna) sděluje, že se v bytové jednotce objevila tohoto dne bez jakéhokoliv mechanického zásahu prasklina sahající od rámu okna a postupující do středu. Současně požádal o zaslání technika, aby se stav zdokumentoval. (viz důkaz e-mail žalobce žalovanému ze dne 27. 7. 2020)

5. Soud má za prokázané, že na okně v bytové jednotce došlo k poruše okna, a jak konstatoval znalec [příjmení] v dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo]:„ prasklina se projevila v jeho levé spodní části okna na vnitřním skle. Do interiéru vystupují ostré hrany skla (střepů) a odpadají jeho drobné střípky. Jednotlivé střepy přes sebe přesahují až o l mm ve vodorovném směru. Postupně docházelo k rozvoji prasklin. Před manipulováním se sklem se prasklina rozšířila až do výšky 92 cm a vodorovné vzdálenosti 68 cm odleva. Výrazný rozvoj prasklin nastal až při manipulaci se sklem po vyjmutí z rámu. K přelepení skla došlo až mimo byt pro další transport do vozidla. Fotodokumentace byla průběžně zaznamenávána. dne 10. 11. 2020 došlo k výměně poškozeného zasklení za„ kalené trojsklo“, skla ESG Securit. Během výměny zasklení došlo k odřezání silikonu a odlištování zasklení. Přitom bylo znalcem kontrolováno, že za původním zasklením byla dostatečná mezera (až 3 mm viz fotodokumentace), že zasklení nebylo omezeno ve změnách objemu (tepelná roztažnost). A také, že sklo nebylo v místě porušení hrany poškozeno cizím tělesem, např. hřebíčkem pro připevnění lišty. K poškození zasklení došlo ve výšce asi 40 cm nad spodní hranou zasklení. Hřebíčky byly ve výšce asi 21 a 63 cm nad spodní hranou zasklení. Celkem byla každá lišta připevněna sedmi hřebíčky. Poškození cizím tělesem nebylo zjištěno. Na výměně zasklení pracovalo až šest pracovníků zhotovitele. Především z důvodu nutnosti transportu obou zasklení (původního a nového) ručně po domovním schodišti. Nové trojsklo bylo po usazení na místo opět zalištováno a zasilikonováno. Současně byly opraveny nahrazením koncovky exteriérové hliníkové lišty poškozené UV zářením.“. (Ve znaleckém posudku č. [číslo] znalec [příjmení] označil za pravděpodobný mechanismus vzniku praskliny: Míra napětí se vlivem nestejnoměrné tepelné roztažnosti zvětšila a přesáhla pevnost tabulového skla. Přitom došlo k prasknutí vnitřní tabule trojskla (tabule na straně do interiéru). Popsaná meteosituace dne 28.7.2020 byla letní, ale není to nic tak mimořádného, že by přitom měla praskat okna. Lze tedy vyvodit, že tabulové sklo bylo nedostatečně odolné pro tuto instalaci. Sklo na této pozici vydrželo přibližně tři roky, než se takto projevila vada.) Uvedené podporuje i zjištění vycházející z komunikace mezi žalobcem a žalovaným (viz níže), ale také skutečnost o výměně okna [právnická osoba] [anonymizováno] (viz důkaz znalecký posudek znalce [příjmení] [číslo] dodatek č. ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [číslo] objednávka [anonymizováno] ze dne 30. 9. 2020, faktura [anonymizováno] [číslo] na částku 61.786,40 Kč, potvrzení o provedení platby ze dne 2. 10. 2020, Předávací protokol [anonymizováno] ze dne 10. 11. 2020)

6. Soud má dále za prokázané, že Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo] (domu ve kterém se nachází bytová jednotka) dne 26. 10. 2020 vyslovilo souhlas s výměnou poškozené okenní výplně za kalené trojsklo, a aby žalobce vůči žalovanému uplatňoval vlastním jménem na vlastní odpovědnost nárok na slevu z kupní ceny, případně další nároky vyplývající z odpovědnosti za vady, a současně převádí na žalobce všechna práva, která případně SVJ v souvislosti s vadou vznikla. (viz důkaz potvrzení SVJ ze dne 26.10.2020)

7. Soud má dále za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] vystavila fakturu [číslo] pro žalobce na částku 61.786,4 Kč za opravu a výměnu skla v domě [adresa], [obec a číslo] [část obce] (provedeno- izolační trojsklo kalené 1634 2237mm). Z potvrzení o provedení platby ze dne 2. 10. 2020 vyplývá, že z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 2. 10. 2020 poukázána platba ve výši 61.786,4 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce je uvedeno:„ Oprava a výměna, dodávka skla dle faktury [číslo]“. (viz důkaz objednávka [anonymizováno] ze dne 30. 9. 2020, faktura [anonymizováno] [číslo] na částku 61.786,40 Kč, potvrzení o provedení platby ze dne 2. 10. 2020, Předávací protokol [anonymizováno] ze dne 10.11.2020)

8. Soud má dále za prokázané, že mezi žalobcem, žalovaným a dodavateli probíhala emailová komunikace, ohledně výměny prasklého okna. (viz důkaz e-mail ze dne 23. 9. 2020 od [jméno] [příjmení] pro žalobce komunikace žalovaného s dodavateli červenec až srpen 2020 (e-mail ze dne 12. 8. 2020, e-mail ze dne 28. 7. 2020, e-mail ze dne 28. 7. 2020, e-mail ze dne 27. 7. 2020)

9. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dopisem ze dne 29. 9. 2020 předžalobní výzvu, ve které požaduje odstranění vady prasklého skla nejpozději do 2. října 2020 a úhradu nákladů advokáta ve výši 10.067,20 Kč do 2. 10. 2020. Mezi účastníky je nesporné, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena před datem 2.10.2020 (viz důkaz dopis ze dne 29. 9. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení])

10. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalovaného sděluje dopisem ze dne 1. 10. 2020 právnímu zástupci žalobce, že převzal zastoupení žalovaného a uvádí, že nároky žalobce v celém jejich rozsahu odmítá, tj. nároky týkajících se domnělých vad bytové jednotky. (viz důkaz dopis ze dne 1. 10. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení])

11. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce dopisem ze dne 2. 10. 2020 sděluje právnímu zástupci žalovaného, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný odmítl odstranění vady a nadále vadu neuznává, a s přihlédnutím k tomu, že nápravu je nutné zajistit bezodkladně, uplatňuje žalobce slevu z kupní ceny z titulu vady jednotky ve výši 61.786 Kč, což jsou náklady na výměnu skla. Úhradu požaduje do 9. 10. 2020. Současně žádá o úhradu nákladů právního zastoupení ve výši 14.762 Kč do 9. 10. 2020. (viz důkaz přípis ze dne 2. 10. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení])

12. Soud má dle za prokázané, že právní zástupce žalobce dopisem ze dne 7. října 2020 sděluje právnímu zástupci žalovaného, že bude vypracován znalecký posudek, pokud nebude uhrazená částka za výměnu okna dle dopisu ze dne 2. 10. 2020 (viz důkaz přípis ze dne 7. 10. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení])

13. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobce emailem ze dne 16. 10. 2020 (pro [jméno] [příjmení], v příloze [celé jméno žalobce], [email]) sděluje, že s ohledem na stanovisko společnosti, která odmítla vadu odstranit uplatňuje žalobce nárok na slevu z kupní ceny ve výši 61.786 Kč. Dále uvádí, že zadal zpracování znaleckého posudku. (viz důkaz komunikace e-mail ze dne 16. 10. 2020)

14. Soud má dále za prokázané, že dopisem ze dne 27. října 2020 právní zástupce žalobce vyzval předžalobní výzvou právního zástupce žalovaného k zaplacení částky ve výši 61.786 Kč představující náklady na výměnu trojskla za kalené sklo u porušeného okna, dále náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 35.000 Kč, a to nejpozději do 5. 11. 2020. Současně žádá o úhradu nákladů právního zastoupení ve výši 30.540 Kč nejpozději do 5. 11. 2020. (viz důkaz dopis ze dne 27. října 2020)

15. Z listiny označené jako„ Návod na užívání bytu v bytovém domě [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [obec a číslo],„ Obytný soubor na [anonymizováno]“ ul. [ulice a číslo]“ se podává, že se jedná o:„ nejdůležitější orientační doporučení a návody na užívání.“ (str. 5), kdy obsahuje technická doporučení k nakládání s jednotlivými součástmi bytových jednotek a stavby. (viz důkaz návod na užívání bytu vč. přílohy 8)

16. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (vypracován k zadání žalovaného) se podává, že znalec k příčině vzniku poruchy na skle uvedl, že podle dvou fotografií ve znaleckém posudku [číslo] nelze přesně ientifikovat příčinu poruchy skla. Nelze v žádném případě tvrdit, že je příčinou špatně zvolený typ skla a bez ověření stavu hrany prasklé skleněné tabule nelze ani jednoznačně vyslovit závěr, že příčinou poruchy samotné tepelné zatížení skla. Podle charakteru praskliny na fotografii mohu pouze konstatovat, se o tzv. tepelný šok jedná s cca 60% pravděpodobností. Znalec uzavřel, že pro daný typ realizace nemusí být použito tepelně tvrzené sklo, neexistuje žádný předpis ani doporučující pokyn. Proto musí být požadavek na použití takového bezpečnostního skla definován před realizací. Dále se znalecký posudek vyjadřuje k hypotetickým situacím a obecně postupu instalací typů skel, bez faktické vazby na skutkové závěry. Například formulace: Jestliže nebyl respektován a dodržován návod k obsluze, potom mohl takový postup vést k ohřátí, nebo (zastíněním) k ochlazení části plochy skleněné tabule a v důsledku vneseného napětí mohlo dojít k poruše skla. Soud závěry tohoto znaleckého posudku považuje za nekonkrétní a v obecné, hypotetické rovině, bez zásadní relevance ke zpochybnění níže uvedených znaleckých posudků, kdy zejména znalec [příjmení] byl přítomen při výměně okna a jeho závěry jsou přesvědčivé a v detailu pro konkrétní skutková zjištění. Soud považuje za významné, že, ač v rovině nekonkrétních závěrů, považuje i znalec [příjmení] příčinu vzniku poruchy skla s 60% pravděpodobností v tzv. tepelném šoku, což je jednoznačný závěr i znalce [příjmení] a znalkyně [příjmení] (viz důkaz znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení])

17. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 19. 10. 2020 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (vypracován k zadání žalobce) se podává, že znalec uzavřel k otázce jaká je příčina vzniku praskliny dané okenní výplně, že:„ Hlavní příčinou je použití nedostatečně odolného tabulového skla k výrobě okenní výplně – trojskla. Nedostatečně odolného pro tento rozměr výplně a tuto pozici na fasádě. V tabuli skla bylo od výroby pnutí (napětí). Později, pravděpodobně (i podle Reklamačního protokolu [číslo]) došlo k nerovnoměrnému ohřátí okenní tabule. Míra napětí se vlivem nestejnoměrné tepelné roztažnosti zvětšila a přesáhla pevnost tabulového skla. Přitom došlo k prasknutí vnitřní tabule trojskla. Podle výpovědi uživatelky bytu došlo k prasknutí mezi osmou a devátou hodinou dopolední dne 28. 7. 2020. Tedy pravděpodobně při počínajícím intenzivním naslunění předmětného okna. Tento den by mimořádně teplý. Meteostanice v [obec] – [část obce], cca 2 km severně, naměřila (dle [webová adresa]) až 34°C. V době prasknutí svítilo na sklo pod vodorovným úhlem cca 45° k rovině skla a pod svislým úhlem od horizontu cca 43°. V době prasknutí byla venkovní teplota cca 25°C. Rychlost větru byla v době prasknutí cca 3m/s. Není možné předpokládat, vzhledem k denní době, intenzivní termické proudění. Pravděpodobný mechanismus vzniku praskliny: Míra napětí se vlivem nestejnoměrné tepelné roztažnosti zvětšila a přesáhla pevnost tabulového skla. Přitom došlo k prasknutí vnitřní tabule trojskla (tabule na straně do interiéru). Popsaná meteosituace dne 28.7.2020 byla letní, ale není to nic tak mimořádného, že by přitom měla praskat okna. Lze tedy vyvodit, že tabulové sklo bylo nedostatečně odolné pro tuto instalaci. Sklo na této pozici vydrželo přibližně tři roky, než se takto projevila vada. Tuto situaci reklamační technik označil termínem tepelný šok. Já se domnívám, že takové podmínky jsou obvyklé, že takový„ tepelný šok“ musí vyhovující okenní výplň vydržet bez porušení.“. K otázce zda vyhovuje provedení okna a okenní výplně právním předpisům, technickým normám a obvyklým či doporučovaným postupům, znalec uvedl, že„ Dosavadní okenní výplň nevyhovuje. Zjevně není dlouhodobě bezpečně použitelná. Obvyklým a doporučovaným postupům, pro tuto instalaci nevyhovuje. Měla by být bezodkladně nahrazena kaleným sklem, dlouhodobě vyhovujícím, jak je patrné i z nabídky pro řešení reklamace.“. K otázce zda došlo ke vzniku praskliny okenní výplně v důsledku nedostatků okna či okenní výplně (i s přihlédnutím k poloze okna a vazbě na ostatní součásti stavby, například žaluzie), znalec uvedl, že:„ Ke vzniku praskliny došlo v důsledku použití nedostatečně odolného materiálu pro tuto instalaci. Venkovní žaluzie byly v době prasknutí, dle vyjádření uživatelky bytu, zcela vytaženy zcela nahoru. Nebylo zjištěno ani žádné jiné neobvyklé či nové přistínění okna před poruchou. Žaluzie byly také součástí dodávky díla - bytu. Nebyly instalovány dodatečně. Jejich užívání musel projektant předpokládat. V manuálu k užívání bytu není uvedeno, jak by měly být užívány. Uživatel tedy nemůže předpokládat, že by je neměl, či dokonce nesměl, nechávat částečně vytažené. Jejich případné částečné vytažení je však běžným způsobem užívání. Nesmí to vést k porušení okenní výplně. Okenní výplň musí částečné zastínění a nestejnoměrné ohřátí vydržet bez poškození.“. K otázce, zda lze za vhodný způsob opravy poškozené okenní výplně považovat výměnu poškozeného trojskla za kalené trojsklo, znalec uvedl, že:„ Za vhodný způsob opravy poškozené okenní výplně lze považovat výměnu poškozeného trojskla za kalené trojsklo. Takové sklo mělo být instalováno již během výstavby…..v případě výměny poškozeného skla za sklo stejných parametrů hrozilo opakování poškození okenní výplně v budoucnu.“. V dodatku ke znaleckému posudku znalec uvedl: Běžná („ nekalená“) okenní výplň se pro tuto instalaci ukázala jako nevhodná. Bylo jí tudíž nutné nahradit za kvalitnější, což se 10.11.2020 stalo. Nově instalované tepelně tvrzené ESG„ kalené“ sklo má oproti běžnému násobně vyšší mechanickou odolnost. Zvláště při užívání balkónu a obecně u okna s takto nízkým parapetem lze mechanickou odolnost skla považovat za jednoznačnou výhodu. Odolnější je i oproti vloupání (Securit) .V případě, kdy by došlo k rozbití se tepelně tvrzené ESG„ kalené“ sklo rozpadá do drobných střípků, které podstatně méně ohrožují okolí, nově instalované tepelně tvrzené ESG„ kalené“ sklo je odolné až do rozdílu teplot 200°C. Nemůže dojít k poškození tepelným šokem, <i>Jako částečně vhodné by bylo možné kpředmětné instalaci hodnotit i tepelně zpevněné„ polokalené“ sklo (TVG). Odolává rozdílu teplot až 100°C. V případě rozbití se však rozpadá do dlouhých střepů podobných běžnému zasklení. V předmětném případě, u takto nízkého parapetu a navíc na balkóně, by tedy mělo nižší bezpečnostní přinos.</i> K otázce zda bylo předmětné okno, včetně jeho výplně, běžným způsobem užíváno a udržováno, znalec uvedl, že:„ Předmětné okno, včetně jeho výplně, bylo běžným způsobem užíváno a udržováno. Při místním šetření nebyly zjištěny žádné neobvyklosti, ani stopy po mechanickém porušení skla, ani neobvyklý zdroj tepla v interiéru.“. K otázce zda je poškození okenní výplně vadou a pokud ano, jedná se o vadu odstranitelnou či vadu bránící řádnému užívání okna či bytu, znalec uvedl, že:„ Poškození okenní výplně je vadou. Jedná se o vadu odstranitelnou (nahrazením). Jedná se o vadu bránící řádnému užívání okna i bytu. Byt nelze užívat k bydlení. Při dalším užívání takovéto a takto poškozené okenní výplně může dojít ke vzniku škod na majetku i zdraví osob. Výskyt této vady proto snižuje současnou obvyklou cenu jednotky - bytu.“. <i>(viz důkaz znalecký posudek [číslo] ze dne 19. 10. 2020 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], včetně dodatku)</i> 18. Ze znaleckého posudku zadaného soudem znalkyni [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2023 [číslo] se podává, že znalkyně uzavřela k otázce, jaká je pravděpodobná příčina prasknutí skla, že se v daném případě nejedná o výškovou budovu, nelze v daném případě uvažovat z příčině prasknutí skla z důvodu vysokého tlaku vzduchu. Dům, ve kterém se jednotka nachází, má 3 podlaží, je situován v místě s nízkopodlažní zástavbou a ve vzdálenosti, kdy nedochází k zastínění francouzského okna. Stavba je situována na terénu svažujícím se směrem k severu a ohraničeném z jihu mírnou terénní vlnou porostlou zelení, která působení extrémních teplotních podmínek zmírňuje. Nadměrné zatížení okna vlivem počasí lze z uvedeného důvodu vyloučit. K otázce, zda mohlo dojít k prasknutí skla v důsledku působení elektrického grilu umístěného na terase, znalkyně uvedla, že při umístění elektrického grilu v blízkosti okna by muselo být viditelné rovněž poškození dřevěného rámu konstrukce okna působením nadměrného tepla při jeho používání. Znalkyně dále uvedla, že při požadavku na zajištění dobré mechanické odolnosti, požadavků na bezpečnost a požadavků na zabezpečení tepelněizolačních vlastností zasklení oken většího formátu je u větších formátů oken vhodné používat jako okenní výplň tepelně tvrzené sklo. Způsob zasklení a typ rámu okna navrhuje projektant v projektové dokumentaci. Projektant zodpovídá za technickou správnost navrženého řešení. Znalec neměl k dispozici projektovou dokumentaci. Pokud projektová dokumentace neobsahuje podrobnosti týkající se požadavku na typ zasklení a rámu okna, je věcí zhotovitele stanovit vhodný typ zasklení pro daný typ konstrukce okna tak, aby navržené řešení splnilo příslušné technické požadavky stanovené v českých technických normách (ČSN EN 14351-1 +A2, ČSN EN 12488 (701099), ČSN EN 12150-1 (70 1570)) a v příslušné legislativě - zákon č. 22/1997 Sb., zákon o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů. Pro danou stavbu a místo stavby musí být z hlediska bezpečnosti a splnění technických požadavků použito k zasklení uvedeného typu a velikosti okna tepelně tvrzené sklo. Nekalené sklo, které bylo zvolené k zasklení předmětného okna, se používá především pro konstrukci vnitřních dveří a zdí, nebo jako zábradlí. Pro zasklení oken se většinou používá kalené sklo, protože je odolnější proti nárazům a prasknutí, což zvyšuje bezpečnost. Nekalené sklo se může použít pro zasklení oken, pokud není vystaveno vysokému tlaku nebo riziku nárazu. Původní zasklení okna nekaleným trojsklem způsobem, kterým bylo nainstalováno do rámu okna, neumožňovalo bezpečné užívání stavebního výrobku - okna, co se následně projevilo na výplní vznikem praskliny v levém dolním rohu pevné části okna. Nedostatečná odolnost vůči teplotním rozdílům, kdy je plavené sklo vystaveno rychlým teplotním změnám, mohou vést k prasknutí nebo roztržení skla. Nedostatečná mechanická odolnost plaveného skla, které je vystaveno mechanickému poškození, nedostatečná odolnost proti nárazu a tlaku., mohou způsobit prasknutí skla. K otázce, zda z pohledu znalce je důvodné doporučení servisního technika, aby plavené sklo bylo v daném případě nahrazeno tepelně tvrzeným sklem znalkyně uvedla, ano, protože z hlediska bezpečnosti tepelně tvrzené sklo poskytuje lepší odolnost proti rozbití nebo prasknutí a z hlediska pevnosti je tepelně tvrzené sklo silnější než běžné sklo, a tím se snižuje riziko poškození skla vlivem větru nebo jiných povětrnostních vlivů. Při výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [jméno] [celé jméno znalkyně] setrvala na svých závěrech vyjádřených v znaleckém posudku č. [číslo] uvedla, že zvolený materiál pro výplň okna byl vadou. Vyloučila možnost, že k poruše došlo tepelným působením nějakého spotřebiče. Jako pravděpodobnou příčinu prasknutí skla uvedla tepelný šok, kdy sdělila, že nekalené sklo už prakticky, podle toho, co udávají výrobci a norma, neodolá teplotnímu rozdílu 35 stupňů Celsia, takže neví, jestli to bylo 28.7, a bylo horko, takže mohlo dojít k nějakému termálnímu vlivu, který to sklo neuneslo. (viz důkaz znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2023 [číslo])

19. S ohledem na závěry výše uvedených znaleckých posudků soud uzavírá, že má za prokázané, že příčinou vzniku poruchy skla v bytové jednotce dne 27. 7. 2020 byl tepelný šok, přičemž důvodem byla souhra dvou základních faktorů, a to nevhodně zvolené plavené sklo a vysoké (ač ne neobvyklé a vybočující) teploty. Jako příčina vzniku poruchy bylo vyloučeno mechanické působení, či případný vliv elektrospotřebičů. Přičemž nejpřiléhavější vysvětlení vzniku poruchy uvedl znalec [příjmení], podle kterého míra napětí se vlivem nestejnoměrné tepelné roztažnosti zvětšila a přesáhla pevnost tabulového skla. Přitom došlo k prasknutí vnitřní tabule trojskla (tabule na straně do interiéru). S odkazem na závěry znaleckých posudků je dle soudu zřejmé, že zvolená instalace plaveného skla byla vadou, která s ohledem na absenci odolnosti při náročných (ale běžných) klimatických podmínkách, vedla ke ztrátě funkčnosti okenní výplně, spojené s významným rizikem pro bezpečnost užívání prostoru, a tím i omezení užívání bytové jednotky. Lze také shrnout, že znaleckým závěrem je jednoznačné doporučení kvality okenní výplně z kaleného skla, kdy jedině tímto materiálem lze dosáhnout trvalé kvality instalace a garance funkčnosti požadované od okenní výplně v bytové jednotce.

20. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro rozhodnutí ve věci nevyplynula žádná další významná skutková zjištění nad rámec výše uvedeného, a to výpis z OR žalovaného.

21. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výpis ze seznamu soudních znalců pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyžádáním-Nechť soud vyžádá u stavebního úřadu stanovisko, výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. <i>Podle § 1923 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ o.z.“) je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.</i> <i>Podle § 2100 odst. 1 o.z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.</i> <i>Podle § 2107 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.</i> <i>Podle § 2129 o.z. má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nemá-li pozemek výměru určenou v kupní smlouvě. Nemá-li však pozemek výměru zapsanou ve veřejném seznamu, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, jen bylo-li to ujednáno. Nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Je-li kupujícím spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, má se za to, že nemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.</i> <i>Podle § 1914 o.z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.</i> 22. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, jak bylo výše po skutkové stránce konstatováno, že žalobce nabyl od žalovaného na základě kupní smlouvy bytovou jednotku, kterou dne 25. 9. 2018 převzal bez zjevných vad na oknech. Dne 27. 7. 2020 se na jedné okenní výplni vyskytla porucha, která (dle závěrů znaleckých posudků) byla neslučitelná s řádným užíváním bytové jednotky. Žalobce nejdříve opakovaně vyzval žalovaného k odstranění vady (viz písemná komunikace), ale s ohledem na výslovné odmítnutí žalovaného, přistoupil následně k provedení opravy na vlastní náklady a se souhlasem (případným postoupením nároků) SVJ. Tyto náklady jako slevu z kupní ceny uplatnil žalobce bezvýsledně po žalovaném.

23. Ve vztahu k existenci vady v okamžiku převzetí bytové jednotky soud zdůrazňuje, že skrytou vadou lze rozumět především takový nedostatek, který je kupujícímu neznám a který mu zůstal neznám i po využití jeho oprávnění provést prohlídku nemovitosti. Zpravidla tato vada není známa ani prodávajícímu. I skrytá vada má svůj původ v době, kdy nemovitost byla ve vlastnictví prodávajícího či předchozího vlastníka. K otázce výskytu vady projevující se v poruše okenní výplně (prasklině), soud s odkazem na výše uvedené závěry znaleckých posudků již jen konstatuje, že pokud skleněná výplň nemá vlastnosti, které jí umožňují obstát při plnění jejích funkcí v náročných (ale obvyklých) klimatických podmínkách, a dojde k její destrukci provázené zdraví a život ohrožujícím stavem (možnost poranění střepy), pak se zcela jednoznačně jedná o vadu. Vzhledem k tomu, že skleněná výplň měla shodné (nedostatečné) vlastnosti již v okamžiku převzetí bytové jednotky žalobcem (vada spočívá v nesprávné volbě materiálu skelní výplně), avšak projev těchto vlastností nebyl seznatelný do výskytu poruchy, má soud za to, že se v posuzovaném případě zcela zjevně jedná o skrytou vadu. Jen na okraj soud poznamenává, že odkaz žalovaného na informativní (nenormativní) brožuru Návod na užívání bytu v bytovém domě E3E4E5, [příjmení] [příjmení], [obec a číslo],„ Obytný soubor [anonymizována dvě slova]“ ul. [ulice a číslo]“ ničeho na závěrech soudu ohledně existence skryté vady a odpovědnosti žalovaného nemění.

24. Předpokladem odpovědnosti prodávajícího za skrytou vadu stavby je, že mu byla kupujícím oznámena ve lhůtě pěti let od nabytí vlastnictví ke stavbě kupujícím. Jak bylo výše uvedeno, žalobce uplatnil nárok z vadného plnění u žalovaného v zachované lhůtě a prospívala mu i volba nástrojů právní ochrany kupujícího, tj. požadovat odstranění vady, a vzhledem k nečinnosti žalovaného, i následná možnost požadovat slevu z kupní ceny.

25. Dle názoru soudu nelze postupu žalobce po projevu vady (vznik praskliny) ničeho vytknout, neprodleně vyzval žalovaného k jejímu odstranění, v průběhu komunikace předkládal žalovanému návrhy řešení, zajistil znalecký posudek a po celou dobu si počínal tak, aby omezil výši nákladů spojených s odstraněním vady. Pouze přístupem žalovaného byl nucen realizovat odstranění vady vlastními náklady.

26. Soud zdůrazňuje již výše opakovaně uvedené, že v posuzované věci je primární vadou nevhodné zvolení materiálu zasklení okenní výplně (plaveným sklem), které neobstálo při plnění své funkce. Na tuto vadu navazuje i sekundární vada spočívající v prasklině okenní výplně, v daném případě však jako projev primární vady nevhodnosti materiálu. Při postupu, kdy by došlo pouze k odstranění sekundárního projevu praskliny (nahrazení novým plaveným sklem původních vlastností), by však zůstala zachována primární vada, tj. zasklení nevyhovujícím materiálem. Uvedený stav (trvající vady) by ve svém důsledku znamenal, že k výskytu poruchy může znovu dojít kdykoliv při zatěžujících klimatických podmínkách, a tím i zdraví a bezpečnost ohrožujícímu stavu. Soud se proto ztotožňuje se závěry znaleckých posudků (zejména znalce [příjmení]), dle kterých správný způsob odstranění vady spočívá v instalaci kvalitativně vyhovující kalené skelné výplně.

27. Soud tak uzavírá, že žalobce včas uplatnil nárok z odpovědnosti za vady po žalovaném, v reakci na aktivitu žalovaného zvolil uplatnění slevy z kupní ceny, a to ve výši prokazatelně vynaložených nákladů na odstranění vady. Soud tak nárok žalobce shledává důvodným a žalobě ve výroku shora ad I. vyhověl.

28. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení nejpozději od 10. 10. 2020 a žalobce od tohoto data nárokuje úrok z prodlení z dlužné částky.

29. O nákladech řízení státu rozhodl soud dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byl vypracován znalecký posudek, kdy znalci bylo usnesením č.j. 65 C 304/2020-116 ze dne 21. 3. 2023 přiznáno znalečné ve výši 28.200 Kč. Na tuto částku soud započetl zálohu složenou žalovaným ve výši 10.000 Kč. Protože žalovaný byl ve sporu zcela neúspěšný, uložil mu soud shora ve výroku ad. III. povinnost nahradit státu na nákladech zbylo část, tj. částku ve výši 18.200 Kč.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce byl v žalobě zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 71.050 Kč spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 3.090 Kč a dále náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 14 úkonů právní služby ve výši 3.580 Kč: <i>předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. a) AT),</i> <i>převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT),</i> <i>žaloba ze dne 11. 12. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 16. 3. 2021 a výzvy soudu ze dne 4. 3. 2021 (replika) (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 13. 12. 2021 k výzvě soudu, učiněné při jednání, konaném 16. 11. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 26. 4. 2022 v reakci na vyjádření žalovaného (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 14. 7. 2022 k výzvě soudu, učiněné při jednání, konaném 14. 6. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 6. 2. 2023 dle přípisu soudu č. j. 65 C 304/2020-110 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>písemné podání ve věci samé ze dne 25. 5. 2023 k výzvě soudu č. j. 65 C 304/2020-120 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT);</i> <i>účast při jednání u soudu dne 18. 7. 2023 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT);</i> <i>účast při jednání u soudu dne 14. 6. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT);</i> <i>účast při jednání u soudu dne 16. 11. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT);</i> <i>účast při místním šetření dne 15. 12. 2022 dle pozvánky soudem ustanoveného znalce ze dne 28. 11. 2022 (§ 11 odst. 3, odst. 1 písm. g) AT);</i> dále odměny právního zástupce za 1 úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny po 1.545 Kč námitky proti usnesení soudu č. j. 65 C 304/2020-46 ze dne 28. 7. 2022 (§ 11 odst. 3, odst. 2 písm. c) AT); dále pak 15 x paušální náhrady hotových výdajů á 300 Kč. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši.