65 C 312/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 120 203 Kč

I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 120.203 Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení škody, která mu vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, čj. MUD [číslo] 2010 OD/RA-2 ze dne 17. 3. 2010, které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého byla schválena technická způsobilost výše specifikovaného vozidla, a následně bylo řízení po nařízení obnovy pravomocně zastaveno ke dni [datum].

2. Žalobce dále uvedl, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se stal vlastníkem osobního motorového vozidla ŠKODA OCTAVIA, [příjmení]: [anonymizováno] [ulice] způsobilost předmětného vozidla byla schválena rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, čj. MUD [číslo] 2010 OD/RA-2 ze dne 17. 3. 2010, které nabylo právní moci dne [datum]. Také v souvislosti s vydáním tohoto rozhodnutí byla příslušná úřední osoba shledána pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 7. 2014, č.j. 10 T 46/2014-18856, vinnou spácháním přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle ustanovení § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3. S ohledem na výše uvedenou bezprostřední vazbu mezi trestnou činností úřední osoby a vydáním konkrétního správního rozhodnutí, nezbylo Městskému úřadu Dobruška, jako správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, než z úřední povinnosti postupovat podle § 100 odst. 4 správního řádu a vést řízení o obnově řízení. Toto řízení o obnově bylo ukončeno rozhodnutím příslušného správního orgánu Čj.: MUD [číslo] ODSVV/RP-4, ze dne 4. 10. 2016, které nabylo právní moci [datum], a kterým byla nařízena obnova původního řízení o schválení technické způsobilosti vozidla.

4. V obnoveném řízení vydal Městský úřad Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí dne [datum] usnesení Čj: MUD [číslo] ODSVV/RP-10, na základě kterého rozhodnul takto: Řízení o schválení jednotlivě dovezeného osobního motorového vozidla ŠKODA OCTAVIA, [příjmení]: [anonymizováno], jehož vlastníkem/provozovatelem je paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], účastník řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu, obnovené na základě rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a správy vnitřních věcí, ze dne 4.10.2016, č.j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-4, které nabylo právní moci dne [datum], se zastavuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. S ohledem na informace k dalšímu postupu, které byly připojeny k uvedenému rozhodnutí, podal žalobce dne [datum] u Ministerstva dopravy, prostřednictvím MU [obec], žádost o náhradu škody v částce 128.203 Kč způsobené nezákonným rozhodnutím. Dopisem Ministerstva dopravy ze dne 18. 5. 2018, zn. [číslo] S/4, bylo žalobci k podané žádosti o náhradu škody sděleno, že ji nelze vyhovět, neboť nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb., a to z toho důvodu, že žalobce nevyužila procesních prostředků, jež ji zákon v daném případě poskytuje a nezamezila tak vzniku škody.

6. Dne [datum] podala žalobce podnět k provedení přezkumného řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, na základě kterého navrhl, aby Městský úřad Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí, zahájil přezkumné řízení, týkající se souladu usnesení Městského úřadu Dobruška Čj: MUD [číslo] ODSVV/RP-10, ze dne 23. 6. 2017, které nabylo právní moci dne [datum], s právními předpisy. Na základě výše uvedeného podnětu k přezkumnému řízení, vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v [obec], odbor dopravy a silničního hospodářství, dne [datum] rozhodnutí č.j. KUKHK [číslo] DS/2018/SR, na základě kterého rozhodnul takto:

7. USNESENÍ vydané Městským úřadem Dobruška, odborem dopravy a správy vnitřních věcí, ze dne 23.6.2017 č.j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-10, se ruší, neboť bylo vydáno v rozporu se zákonem.

8. Věc, týkající se řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného osobního motorového vozidla tovární značky Škoda Octavia, [příjmení]: [anonymizováno], vedená u Městského úřadu Dobruška pod sp. zn. MUD [číslo], se vrací správnímu orgánu I. stupně, aby ve věci dále jednal a rozhodl.

9. V obnoveném řízení vydal Městský úřad Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí dne [datum] usnesení Čj: MUD [číslo] ODSVV/RP-20, na základě kterého rozhodnul takto: Řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového vozidla tovární značky ŠKODA OCTAVIA, [příjmení]: [anonymizováno], jehož vlastníkem/provozovatelem je paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], [adresa], účastník řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu, obnovené na základě rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a správy vnitřních věcí, ze dne [datum], Čj.: MUD [číslo] ODSVV/RP-4, které nabylo právní moci dne [datum], se zastavuje.

10. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobce dne [datum] odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum], č.j. KUKHK [číslo] DS/2018/SROV a současně bylo potvrzeno usnesení Městského úřadu Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí dne [datum], Čj: MUD [číslo] ODSVV/RP-20. Vzhledem k tomu, že uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bylo ve věci konečné a nebylo možné proti němu podat odvolání, nabylo právní moci dnem oznámení [datum]. K tomuto dni nabylo právní moci rovněž odvolacím orgánem potvrzené usnesení MU [obec]. Následně bylo usnesením Městského úřadu Dobruška, Čj. MUD [číslo] ODSVV/RP-24, ze dne 23. 1. 2019, rozhodnuto o tom, že zápis shora specifikovaného silničního motorového vozidla se zrušuje, a to s právními účinky ke dni [datum].

11. V důsledku rozhodnutí vydaného v obnoveném řízení, resp. v důsledku zastavení původního řízení pro nezákonnost, se předmětné vozidlo stalo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a ode dne [datum] je tedy nelze na pozemních komunikacích provozovat. Tento stav vede k tomu, že vozidlo nelze užívat k jeho účelu, nelze je převést na jinou osobu ani prodat na náhradní díly apod., a jeho faktická hodnota je tak nulová, resp. záporná, neboť jedinou možností jak tuto situaci po právní stránce správně vyřešit, je ekologická likvidace.

12. Z uvedených důvodů si žalobce nechal zpracovat soudním znalcem p. [jméno] [příjmení] znalecký posudek o ceně motorového vozidla [číslo] vyhotovený dne [datum], kterým byla stanovena obvyklá cena předmětného vozidla k datu [datum] na částku 104.000 Kč Soudní znalec zpracovával pro žalobci i znalecký posudek [číslo] vyhotovený dne [datum], který žalobce použila jako podklad k žádosti o náhradu škody podanou dne [datum] Cena znaleckých posudků byla žalobci vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] v částce 2.000 Kč, kterou žalobce uhradil v hotovosti dne [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] v částce 500 Kč, kterou žalobce uhradil v hotovosti dne [datum].

13. S ohledem na výše uvedené zastává žalobce názor, že mu nezákonným rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, čj. MUD [číslo] 2010 OD/RA-2 ze dne 17. 3. 2010, které nabylo právní moci dne [datum], na základě kterého byla schválena technická způsobilost výše specifikovaného vozidla, a následně bylo řízení po nařízení obnovy pravomocně zastaveno ke dni [datum], byla způsobena škoda, kterou uplatnil u žalovaného na základě žádosti o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ze dne [datum]. Způsobenou škodu vyčíslil žalobce následovně: 104.000 Kč - obvyklá cena vozidla stanovená ke dni [datum], pokud by vozidlo bylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Náklady vynaložené na uplatnění nároku na náhradu škody: 2.000 Kč - částka uhrazená soudnímu znalci p. [jméno] [příjmení], [IČO], s místem podnikání [adresa], za zpracování znaleckého posudku o ceně vozidla (vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum]). 14.203 Kč - částka uhrazená advokátovi Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], za právní zastoupení ve věci této žádosti (vyúčtováno fakturou č.. [číslo] ze dne [datum]). Uvedenou částku zaplatil žalobce advokátovi za žádost o náhradu škody podanou dne [datum]. Za přepracování žádosti, kterou žalobce podává nyní, již advokát nic neúčtoval. Škoda celkem: 120.203 Kč.

14. Dopisem Ministerstva dopravy ČR zn. [číslo] S/6 ze dne 8. 10. 2019, byl žalobce vyrozuměn o tom, že v předmětné věci nejsou dle názoru žalovaného splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., uplatněnému nároku na náhradu škody proto nelze vyhovět.

15. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalovaný konstatuje, že rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, č. j. MUD 1716/2010 OD/RA-2, ze dne 17. 3. 2010 není možné označit za nezákonné ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

16. V případě žalobce nikdy nedošlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost vozidla, neboť jeho účinky byly pouze fakticky odklizeny na základě vedené obnovy řízení (a to s ohledem na předpokládanou dobrou víru účastníka řízení ex nunc). V této souvislosti žalovaný již v rámci předběžného projednání nároku žalobce odkázal na rozsudek ve věci sp. zn. 30 Cdo 337/2016, v němž Nejvyšší soud vyslovil závěry ohledně obnovy řízení a jejího vztahu ke splnění podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb.

17. Žalobce následně v žalobě vyjádřil závěr, že dle jejího názoru nelze žalovaným použitý judikát na daný případ aplikovat. Žalobce ovšem na druhou stranu v žalobě nezmiňuje žádný právně závazný rozsudek, který by výše uvedené závěry žalovanému vyvracel. Žalovaný tedy trvá na svém stanovisku vyjádřeném již v souvislosti s mimosoudním projednáním nároku žalobce. Dle názoru žalovaného tak v případě žalobce není splněna podmínka, že by rozhodnutí o schválení technické způsobilosti vozidla bylo pro nezákonnost zrušeno a v daném případě tak nezákonné rozhodnutí absentuje a požadovanou náhradu škody žalobkyni nelze přiznat.

18. Žalovaný vznáší z opatrnosti námitku promlčení neboť první rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-10, ze dne 23. 6. 2017 o zastavení řízení o schválení technické způsobilosti předmětného vozidla nabylo právní moci ke dni [datum]. Ač toto rozhodnutí bylo v přezkumném řízení Krajským úřadem Královehradeckého kraje na základě rozhodnutí č. j. KUKHK [číslo] DS/2018/SR, ze dne 27. 4. 2018, zrušeno, přesto po určitou dobu byly u žalobce pro uplatnění škody tak jak ji konstruuje, splněny všechny podmínky. Pokud tedy byla žaloba u soudu podána až dne [datum], je nárok žalobce promlčen.

19. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, č. j. MUD 1716/2010 OD/RA-2 dne 17. 3. 2010 dvakrát. Poprvé žádostí ze dne [datum], která byla Městským úřadem v Dobrušce předána žalovanému dne [datum]. Na tuto žádost reagovala žalovaný svým vyjádřením ze dne [datum].

20. Dne [datum] podala žalobce u Městského úřadu Dobruška podnět k provedení přezkumného řízení pravomocného rozhodnutí č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-10, ze dne 23. 6. 2017 o zastavení řízení o schválení technické způsobilosti předmětného vozidla, jež nabylo právní moci ke dni [datum]. Toto rozhodnutí bylo zrušeno, avšak poté bylo opakovaně řízení o schválení technické způsobilosti zastaveno, neboť nebyly dodány potřebné doklady. Zápis vozidla byl v registru silničních vozidel zrušen s právními účinky ke dni [datum]. V pořadí druhou žádost o odškodnění podala žalovaný dne [datum] u Městského úřadu Dobruška. Žalovanému byla žádost o odškodnění předána dne [datum]. Tuto žádost žalovaný vypořádal vyjádřením ze dne [datum].

21. Přestože žalovaný trvá na svých závěrech ohledně absence nezákonného rozhodnutí v případě žalobce, je třeba uvést, že i pokud by byla naplněna podmínka existence nezákonného rozhodnutí tvrzeného žalobcem, tj. rozhodnutí Městského úřadu Dobruška ze dne [datum], nebylo by možné vzhledem k uvedené právní úpravě žalobci jeho nárok přiznat, jelikož nebyl účastníkem řízení, v němž bylo předmětné rozhodnutí vydáno. Žádost o schválení technické způsobilosti vozidla podal pan [jméno] [jméno], [datum narození], [obec a číslo], který byl následně v důsledku podané žádosti účastníkem řízení.

22. Žalobce však vlastnické právo k vozidlu nabyl dle svých tvrzení nejdříve dne [datum], kdy uzavřel kupní smlouvu s blíže nespecifikovaným subjektem. Tedy až poté, co bylo řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, pravomocně ukončeno. Nelze tedy hovořit o procesním nástupnictví žalobce a považovat ho za účastníka řízení, neboť to v rozhodné době již neprobíhalo.

23. V této souvislosti je třeba také konstatovat, že účastníci v obnoveném řízení a novém řízení se nemusí shodovat s účastníky původního řízení, neboť otázka, kdo je účastníkem řízení, se podle kritérií stanovených v § 27 zákona č. 500/2004 Sb. posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení. Na základě uvedeného byla tedy žalobce považována za účastníka až nového řízení, neboť v té době již byl vlastníkem předmětného vozidla. Z uvedeného je zřejmé, že ohledně splnění procesních podmínek, tj. také problematiky účastenství, je třeba na původní a obnovené řízení nahlížet samostatně.

24. Rovněž je třeba poznamenat, že z příslušné spisové dokumentace vedené v předmětné věci Městským úřadem Dobruška vyplývá, že došlo k zastavení obnoveného řízení, jelikož žalobce ani v dodatečné lhůtě stanovené opakovaně Městským úřadem Dobruška nedoložil listiny nezbytné k prokázání technické způsobilosti vozidla, v důsledku čehož byl zrušen zápis daného vozidla z registru vozidel a vozidlo již nemohlo být provozováno na pozemních komunikacích. Z uvedeného vyplývá, že teprve až toto nedoložení podkladů zapříčinilo to, že se vozidlo stalo neprovozuschopným. Dle názoru žalovaného tedy vzhledem k výše uvedeným okolnostem došlo též k přerušení příčinné souvislosti mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou.

25. K žalobcem požadované majetkové škodě spočívající v částce 104.000 Kč představující obvyklou cenu vozidla ke dni [datum] stanovenou na základě znaleckého posudku [číslo] zpracovaného znalcem [jméno] [příjmení], [adresa], žalovaný uvádí, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že škoda, která mu v důsledku tvrzeného nezákonného rozhodnutí vznikla, odpovídá hodnotě představující obvyklou cenu vozidla.

26. Jedinou škodou, kterou lze dle zákona č. 82/1998 Sb. nahradit je pouze reálné snížení majetku žalobce. Dle názoru žalovaného by reálnou škodou na majetku žalobce mohl být pouze rozdíl mezi hodnotou vozidla stanovenou dle jeho opotřebení, typu atd., v době, kdy má technickou způsobilost a hodnotou vraku poté, co není v důsledku odnětí technické způsobilosti provozuschopné. Zůstatková cena vraku, který žalobci zůstává, totiž není nulová, neboť vrak obsahuje náhradní díly a příslušenství, které mají stále svou hodnotu na trhu bez ohledu na technickou nezpůsobilost vozidla, jelikož jejich použití není vázáno pouze na konkrétní vozidlo žalobce. [příjmení] vrak tak představuje určitou majetkovou hodnotu objektivně realizovatelnou na trhu, která je ve vztahu k žalobcem požadované náhradě škody zohlednitelná bez ohledu na budoucí úmysly žalobce, jak s konkrétním vozidlem či„ vrakem“ naloží. Jinak řečeno, výše škody musí být určena objektivně, nikoliv s ohledem na subjektivní vnímání poškozeného.

27. K vymezené škodě ve výši 14.203 Kč pak žalovaný uvádí, že bez ohledu na výše uvedené skutečnosti o neexistenci nezákonného rozhodnutí v řízení o schvalování technické způsobilosti vozidla žalobce, by nebylo možné nahradit škodu ve výši 14.203 Kč představující náklady právního zastoupení vynaložené žalobcem na podání žádosti o odškodnění, neboť ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. uvádí, že„ poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.“ Takto vzniklé náklady tudíž nelze považovat za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Vzhledem k uvedenému žalovaný konstatuje, že dle jejího názoru nejsou v případě žalobce splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., a uplatněnému nároku proto nelze vyhovět.

28. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že Městský úřad Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí usnesením ze dne 23. 6. 2017 č.j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-10 rozhodl tak, že řízení o schválení jednotlivě dovezeného osobního motorového vozidla ŠKODA OCTAVIA, [příjmení]: [anonymizováno], jehož vlastníkem/provozovatelem je paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], účastník řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu, obnovené na základě rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a správy vnitřních věcí, ze dne 4. 10. 2016, č.j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-4, které nabylo právní moci dne [datum], se zastavuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z odůvodnění se podává, že [ulice] způsobilost vozidla ŠKODA OCTAVIA, [příjmení]: [anonymizováno], (dále jen:„ předmětné vozidlo“) byla schválena rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství, čj. MUD [číslo] 2010 OD/RA-2 ze dne 17. 3. 2010, které nabylo právní moci dne [datum] (dále jen:„ předmětné rozhodnutí“). Také v souvislosti s vydáním tohoto rozhodnutí byla příslušná úřední osoba shledána pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 7. 2014, č.j. 10 T 46/2014-18856, vinnou spácháním přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle ustanovení § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále se podává, že žádost o schválení technické způsobilosti předmětného motorového vozidla v původním řízení (ve kterém byl vydáno rozhodnutí čj. MUD [číslo] 2010 OD/RA-2 ze dne 17. 3. 2010) podal dne [datum] pan [jméno] [jméno], narozen [datum], bytem [adresa], [obec]. V textu:„ S ohledem na právě uvedené – tedy bezprostřední vazbu mezi trestnou činností úřední osoby a vydáním konkrétnho správního rozhodnutí – městskému úřadu, jako správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal nezbylo, než z úřední povinnosti postupovat podle § 100 odst. 4 správního řádu a vést řízení o obnově řízení. … Toto řízení o obnově bylo ukončeno rozhodnutím čj. MUD [číslo] ODSVV/RP-4 ze dne 4. 10. 2016, které nabylo právní moci dne [datum], a kterým byla nařízena obnova původního řízení o schválení technické způsobilosti vozidla.“. Dále se podává, že obnovené řízení bylo zahájeno z úřední povinnosti dne [datum]. Pro posouzení všech rozhodných okolností a při maximálně možném šetření veškerých procesních práv byl vlastník/provozovatel vozidla v rámci řízení o zahájení řízení informován o nedostatcích prvotního řízení o schválení technické způsobilosti, pro které bylo nutno zahájit obnovené řízení, a byl v mezích aktuálních požadavků zákona vyzván k doložení absentujících dokladů, tj.„ Fahrzeugschein“ (osvědčení o registraci vozidla). K tomu mu byla stanovena dvouměsíční lhůta. V této lhůtě městský úřad neobdržel uvedené doklady, které jsou zákonem obligatorně vyžadovány jako podklad pro zápis do registru vozidel. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], žalobce proti němu nepodal odvolání. (viz důkaz rozhodnutí Městského úřadu Dobruška MUD [číslo] ODSVV/RP-10 ze dne 23. 6. 2017)

29. Soud má dále za prokázané, že dne [datum] byl Městskému úřadu Dobruška doručen podnět žalobce k provedení přezkumného řízení ve věci výše uvedeného rozhodnutí č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-10 ze dne 23. 6. 2017 ve smyslu § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto podnětu Krajský úřad Královéhradeckého kraje předmětné usnesení Městského úřadu Dobruška v rámci přezkumného řízení zrušil, a to rozhodnutím, č. j. KUKHK [číslo] DS/2018/SR, ze dne 27. 4. 2018 Městský úřad Dobruška pokračoval v obnoveném řízení, následně jej ovšem dne 24. 9. 2018 opětovně rozhodnutím, č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-20, zastavil. Usnesení Městského úřadu Dobruška dne [datum] nabylo právní moci. (viz důkaz podnět k provedení přezkumného řízení ze dne [datum], rozhodnutí KÚ Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství čj. KUKHK [číslo] DS/2018/SR ze dne 27. 4. 2018)

30. Soud má dále za prokázané, že proti rozhodnutí č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-20 podal žalobce odvolání, které Krajský úřad Královéhradeckého kraje rozhodnutím, č. j. KUKHK [číslo] DS/2018/SR, dne 3. 1. 2019 zamítl. (odvolání žalobce ze dne [datum], rozhodnutí KÚ Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, čj. KUKHK [číslo] DS/2018/SROV ze dne 3. 1. 2019)

31. Soud má dále za prokázané, že dne [datum] vydal Městský úřad Dobruška rozhodnutí, č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-24, kterým zrušil zápis vozidla do registru silničních vozidel, a to s právními účinky ke dni [datum]. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Krajský úřad Královehradeckého kraje rozhodnutím č. j. KUKHK [číslo] DS/2019/SR ze dne 29. 4. 2019 odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. (viz důkaz usnesení MÚ [obec], čj. MUD [číslo] ODSVV/RP-24, ze dne 23. 1. 2019, rozhodnutí MÚ [obec], odboru dopravy a silničního hospodářství čj. MUD3895/2016 ODSVV/RP-20 ze dne 24. 9. 2018)

32. Soud má na základě nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětnému vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

33. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], zpracovaného k zadání žalobce se podává, že znalec uzavřel, že obvyklá cena předmětného vozidla ke dni [datum] činí 104.000 Kč (viz důkaz ZP o ceně motorového vozidla [číslo] ze dne [datum])

34. Soud má dále za prokázané, že žalobci za vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalec vystavil fakturu [číslo] částku 500 Kč, a fakturu [číslo] na částku 2000 Kč (viz důkaz faktury za zpracování ZP [číslo] [číslo])

35. Soud má dále za prokázané, že žalobci za právní služby vystavil jeho právní zástupce fakturu [číslo] na částku 14.230 Kč (viz důkaz faktura za právní služby [číslo])

36. Soud má dále za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum] uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody v částce 128.203 Kč vzniklé v příčinné souvislosti s předmětným rozhodnutím, sestávající z částky 112.000 Kč jako ceny předmětného vozidla, dále náklady za vypracování znaleckého posudku ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 14.203 Kč. V reakci na tuto žádost žalovaný dopisem ze dne 18. 5. 2018 č.j. [číslo] S/4 sdělil, že nejsou naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu a nároku žalobce tak nelze vyhovět. (viz důkaz žádost o náhradu škody ze dne [datum], dopis MD ČR, zn. [číslo] S/4 ze dne 18. 5. 2018)

37. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil u žalovaného dopisem ze dne [datum] nárok na náhradu škody v částce 120.203 Kč vzniklé v příčinné souvislosti s předmětným rozhodnutím, sestávající z částky 104.000 Kč jako ceny předmětného vozidla, dále náklady za vypracování znaleckého posudku ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 14.203 Kč. V reakci na tuto žádost žalovaný dopisem ze dne 8. 10. 2019 č.j. [číslo] S/6 sdělil, že nejsou naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu a nároku žalobce tak nelze vyhovět. (viz důkaz žádost o náhradu škody ze dne [datum], dopis MD ČR zn. [číslo] S/6 ze dne 8. 10. 2019, doručenka do DS)

38. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: plnou mocí. <i>Podle § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OdpŠk“) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.</i> <i>Podle § 8 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.</i> <i>Podle § 32 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.</i> 39. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že předpokladem objektivní odpovědnosti státu je zároveň současné splnění tří podmínek, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nelze přitom přisvědčit argumentaci, že podmínkou pro vznik odpovědnosti státu je příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti na straně státního orgánu a škodou vzniklou poškozenému. Pro založení takové odpovědnosti způsobené nezákonným rozhodnutím není předpokladem porušení nějaké právní povinnosti orgánu státu, nýbrž fakt zrušení pro nezákonnost. Stejně tak není správná úvaha, že škoda musí být vyvolána okolnostmi, jež způsobily, že rozhodnutí bylo příslušným orgánem shledáno nezákonným. Příčinná souvislost musí totiž být dána mezi majetkovou újmu poškozeného, jakožto následkem, a rozhodnutím, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, a nikoliv mezi újmou a skutečností, která byla důvodem, pro nějž bylo rozhodnutí zrušeno. Za nezákonné se totiž považuje to rozhodnutí, které bylo zrušeno, a z tohoto rozhodnutí se dovozuje újma, a nikoliv z jiných skutečností či rozhodnutí, kterým bylo zrušeno. Předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím není otázka charakteru pochybení orgánu, který takové (později zrušené) rozhodnutí vydal, ani otázka případného zavinění (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2002 sp. zn. 25 Cdo 453/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 490/2007).

40. Pro možnost konstatovat naplnění podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu soud považuje v posuzované věci za zásadní, že žalobcem tvrzená příčinná souvislost tvrzené škody je jím spojována s předmětným rozhodnutím. Je třeba uvést, že předmětným rozhodnutím byla v roce 2010 přiznána způsobilost předmětnému vozidlu k provozu na pozemních komunikacích, a pokud by nebylo následně zrušeno, žalobce by mohl nadále provozovat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích. Nemožnost provozovat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích, byla konstatována až rozhodnutím Městského úřadu Dobruška ze dne 23. 1. 2019, č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-24 (ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Královehradeckého kraje č. j. KUKHK [číslo] DS/2019/SR ze dne 29. 4. 2019), kterým byl zrušen zápis předmětného vozidla do registru silničních vozidel, a to s právními účinky ke dni [datum]. Jinými slovy, pokud škoda tvrzená žalobcem spočívá v nemožnosti provozovat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích, pak tato nemožnost nemůže být spojována s předmětným rozhodnutím, které naopak technickou způsobilost schválilo.

41. Nelze také přehlédnout, že žalobce nabyl předmětné vozidlo kupní smlouvou v roce 2015, přičemž předmětné rozhodnutí bylo vydáno v roce 2010 ([datum]) a žalobce tak nebyl a nemohl být účastníkem původního (neobnoveného) řízení předcházejícího vydání předmětnému rozhodnutí.

42. Dle názoru soudu příčinná souvislost tak byla přerušena minimálně dvěma skutečnostmi, a to jednak převodem předmětného vozidla na žalobce, ke kterému došlo až po vydání předmětného rozhodnutí, ale také tím, že žalobce nebyl v obnoveném řízení, ve kterém s ním již bylo z titulu vlastnického práva k vozidlu jednáno jako s účastníkem, schopen předložit požadované doklady (ať již z jakéhokoliv důvodu a bez ohledu na své zavinění) a tyto doklady nebyl schopen obstarat ani správní orgán. Žalobce byl informován o obnoveném správním řízení o schválení technické způsobilosti a dostal možnost chybějící doklady vyžadované ke kladnému rozhodnutí v rámci obnoveného správního řízení předložit, to však neučinil. Dle názoru soud tak není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a předmětným rozhodnutím.

43. Bez významu k právě konstatovanému nenaplnění podmínek pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu soud uvádí, že na situaci žalobce je třeba pohlížet také tak, že žalobce zakoupil předmětné vozidlo od prodávajícího, které nesplňovalo požadavky k provozu na pozemních komunikacích, aniž o tom byl informován. Lze tak hovořit o vadách předmětu koupě dle § 2099 a násl. OZ. Pokud by tedy žalobce postupoval v souladu s obecnou povinností předcházení škodám, uplatnil by práva z vad na prodávajícím, čímž by vznik škody eliminoval. (Dle judikatury Nejvyššího soudu, může být nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li se poškozený úspěšně domoci uspokojení své pohledávky jinak. Např. usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2154/2011, ze dne 14. 9. 2011, usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 3967/2013, ze dne 29. 4. 2014, či z rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1391/2013, ze dne 19. 8. 2014. Jak dále uvedl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1512/2011, ze dne 2. 5. 2012,„ nastala-li v důsledku výkonu veřejné moci taková situace, že mezi poškozeným a jinou osobou existují práva a povinnosti, která nejsou plněna, vzniká újma odškodnitelná podle zákona č. 82/1998 Sb. až tehdy, jestliže v právním vztahu těchto osob není možno dosáhnout plnění.“)

44. Nelze také přehlédnout, že žalobce se domáhá náhrady skutečné škody, která mu vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, za které označil předmětné rozhodnutí. Skutečná škoda, která žalobci vznikla v tvrzené příčinné souvislosti s předmětným rozhodnutím, spočívá v ceně předmětného vozidla (které nelze provozovat na pozemních komunikacích bez schválení technické způsobilosti) a nákladů na vypracování znaleckého posudku a právního zastoupení. Ve vztahu k uplatněnému nároku soud nejprve uvádí, že pokud žalobce vymezuje škodu tak, že odstraněním předmětného rozhodnutí (o technické způsobilosti) pozbylo předmětné vozidlo jakoukoliv hodnotu, a tedy škodou je cena předmětného vozidla, nelze s takto určenou výší škody souhlasit. Protože předmětné vozidlo nadále fyzicky existuje, nelze vyloučit možnost opětovného získání schválení technické způsobilosti (pokud by žalobce zajistil splnění podmínek pro schválení technické způsobilosti předmětného vozidla), a tedy de facto by žádná škoda nevznikla. Ale ani v případě, kdyby již předmětné vozidlo nebylo možné provozovat na pozemních komunikacích z důvodu absence schválení technické způsobilosti, není jeho cena nulová. Předmětné vozidlo lze zpeněžit např. na náhradní díly. Jinými slovy, pokud vůbec vznikla žalobci škoda, pak se nepřekrývá s cenou předmětného vozidla. Avšak s ohledem na závěr o nenaplnění podmínek vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu se soud již vymezením přesné výše škody dále nezabýval.

45. Ač již výše soud konstatoval nenaplnění jednoho z esenciálních předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu, což postačuje k závěru o neoprávněnosti nároku uplatněného žalobou, uvádí dále k otázce existence nezákonného rozhodnutí, že v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017 sp. zn. 30 Cdo 337/2016 Nejvyšší soud konstatoval, že dojde-li k obnově správního řízení z důvodu podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, nemá zrušení původního pravomocného rozhodnutí správního orgánu za následek jeho nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Nejvyšší soud uvedl, že obnova řízení se skládá ze dvou samostatných stadií. V prvním stadiu, které je upraveno v ustanovení § 100 správního řádu jako tzv. iudicium rescindens (řízení o povolení či nařízení obnovy), správní orgán zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro obnovu řízení, ale pravomocné správní rozhodnutí neposuzuje meritorně a pouze rozhodne, zda obnovu řízení povolí či nepovolí (nařídí či nenařídí). V případě, že správní orgán povolí či nařídí obnovu řízení, probíhá podle § 102 správního řádu tzv. iudicium rescissorium (obnovené řízení), v němž správní orgán opětovně rozhoduje o věci, o které již bylo rozhodnuto v původním řízení. Dojde-li k obnově správního řízení z důvodu podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, správní orgán v obnoveném řízení nepřezkoumává zákonnost původního rozhodnutí ve věci, nýbrž opětovně rozhoduje o věci na základě skutečností, které v původním řízení nemohl zohlednit, přičemž takovou skutečností je zrušení či změna podkladového rozhodnutí, z něhož v původním řízení vycházel. Vzhledem k uvedenému je soud názoru, že může obstát názor, že je nepodstatné, zda je obnova řízení nařízena dle § 100 odst. 1 správního řádu či § 100 odst. 4 správního řádu, neboť smysl a účel tohoto institutu je stále stejný a i v případě obnovy řízení dle § 100 odst. 4 správního řádu, správní orgán v obnoveném řízení nepřezkoumává zákonnost původního rozhodnutí ve věci, nýbrž opětovně rozhoduje o věci na základě skutečností, které v původním řízení nemohl zohlednit.

46. Také není bez významu, jak již bylo výše uvedeno, že předmětným rozhodnutím byla v roce 2010 ([datum]) přiznána způsobilost předmětnému vozidlu k provozu na pozemních komunikacích, přičemž žalobce nabyl předmětné vozidlo kupní smlouvou až v roce 2015. Žalobce tak nebyl a nemohl být účastníkem původního (neobnoveného) řízení předcházejícího vydání předmětnému rozhodnutí. V takovém případě však není žalobce věcně aktivně legitimován k podání žaloby, neboť k vydání předmětného rozhodnutí (které bylo později popsaným způsobem odstraněno) došlo ještě v době, kdy žalobce vlastníkem vozidla nebyl a ani nebyl účastníkem původního řízení o schválení technické způsobilosti vozidla, neboť tímto účastníkem byl původní vlastník předmětného vozidla. Dle § 7 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

47. Pro úplnost soud konstatuje, že neshledal námitku promlčení důvodnou, neboť při odhlédnutí od uvedené argumentace a nedůvodnosti žaloby, se žalobce o vzniku jím tvrzené škody spočívající v nemožnosti provozovat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích, dozvěděl až z rozhodnutí Městského úřadu Dobruška ze dne 23. 1. 2019, č. j. MUD 3895/2016 ODSVV/RP-24 (ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Královehradeckého kraje č. j. KUKHK [číslo] DS/2019/SR ze dne 29. 4. 2019), kterým byl zrušen zápis předmětného vozidla do registru silničních vozidel, a to s právními účinky ke dni [datum]. Podle § 32 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

48. S ohledem na výše uvedenou argumentaci soud konstatuje, že nebyly naplněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu dle OdpŠk, a žalobu tak v celém uplatněném nároku zamítl ve výroku shora ad. I.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a nebyl zastoupen právním zástupcem. Soud tak žalovanému přiznal náhradu v celkové výši 900 Kč za 3 úkony v paušální výši á 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne [datum]) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.