65 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 44 640 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 13.950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % p.a.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 13.950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % p.a.

III. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a.

IV. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a.

V. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobce [číslo] na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13.950 Kč od [datum] do [datum].

VI. Řízení se zastavuje ohledně nároku žalobce [číslo] na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13.950 Kč od [datum] do [datum].

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8.919 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobců.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8.919 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou domáhají vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemku. Žalobci uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], každý v rozsahu id. 14 na uvedených nemovitostech. Na uvedených pozemcích se nachází část stavby občanského vybavení [adresa] a její příslušenství. Žalovaný je vlastníkem výše uvedené stavby občanského vybavení [adresa] v obci [obec].

2. Tento vlastnický vztah zde existuje již od roku 1998. Žalobci nemají zájem uvedený pozemek žalovaným odprodat a vlastnické vztahy mezi účastníky nebyly doposud vyřešeny, ačkoliv žalobci již několikrát předložili žalovanému žádost o úhradu částky představující obvyklé nájemné. Poslední jednání mezi účastníky v průběhu roku 2019 rovněž nebyla úspěšná, kdy se účastníci nedokázali shodnout na výši nájemného. Žalovaný za užívání uvedeného pozemku žalobcům doposud ničeho nezaplatil.

3. Nadto žalobci uvádí, že žalovaný užívá rovněž i část pozemku parc. [číslo] rovněž v jejich vlastnictví. Nicméně, zde je mezi stranami sporné, jak velkou část užívá výlučně žalovaný a jaká část je zastavěna místní komunikací. Z tohoto důvodu se žalobci rozhodli nárokovat vůči žalovanému dlužné nájemné pouze co do rozsahu užívání pozemku parc. č. st. [číslo]. Za účelem objektivního posouzení tržní ceny nájemného si žalobci nechali vypracovat znalecké posouzení výše nájemného. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá výše ročního nájemného za užívání pozemku parc. č. st. [číslo] představuje částku ve výši 14.880 Kč.

4. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný užívá bez právního důvodu pozemek ve vlastnictví žalobců, a to od roku 1998. Žalovaný se tak obohacuje na úkor žalobců a je povinen toto bezdůvodné obohacení v obvyklé výši vydat spolu se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že v souladu s občanským zákoníkem je možné, s ohledem na námitku promlčení, požadovat vydání bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení pouze za tři roky zpětně, žalobci uplatňují bezdůvodné obohacení a úrok z prodlení toliko za tři roky zpětně, a to ode dne podání této žaloby proti žalovanému, když žalovaný byl několikrát žádán o zaplacení náhrady za užívání předmětného pozemku.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný užívá uvedené pozemky bez právního důvodu a že žalobcům za toto užívání náleží náhrada. Žalovaný již nejpozději od roku 2014 s žalobci o řešení této situace jedná, avšak dosud nebylo dosaženo shody ohledně výše nájemného, přičemž je třeba zdůraznit, že s ohledem na povinností žalovaného vyplývající mj. ze zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný preferuje odkup pozemku. Žalobci však tuto možnost opakovaně odmítají, aniž by uvedli důvody pro tento svůj postoj, jejichž řešení by následně umožnilo dosáhnout shody.

6. Žalobci výši požadovaného bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, odvozují od znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum], jež obvyklou výši ročního nájemného stanovil na částku 14 880 Kč. Naproti tomu žalovaný vychází ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum], podle něhož činí obvyklá výše ročního nájemného za pozemek částku 8 928 Kč.

7. K tomu je třeba uvést, že žalovaný je v jednáních o uzavření nájemní smlouvy povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, jež v konkrétním případě znamená, že v případě existence dvou či více znaleckých posudků musí vycházet z toho pro něj nejpříznivějšího, a dále upřednostňovat posudky, jejichž zpracování zadal orgán veřejné moci. Stejně tak podle § 12a již zmíněného zákona o majetku státu platí, že úplata nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá.

8. Ze shora uvedených důvodů tedy vyplývá, že žalovaný nemohl sjednat nájemní smlouvu s nájemným vyšším, než je stanoveno ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení]. K tomu je pak třena podotknout, že i po seznámení se s oběma znaleckými posudky a vyjádření obou znalců k posudkům druhé strany je podle názoru žalovaného posudek [jméno] [příjmení] zpracován erudovaněji a disponuje přesvědčivější argumentací – např. vychází z výše cen reálně sjednaných, nikoliv z cen inzerovaných.

9. Žalovaný pro úplnost zdůrazňuje, že s ohledem na své povinnosti vyplývající z právních předpisů nemůže hradit nájemné ani ve výši, která mezi stranami fakticky není spornou, bez uzavření řádné nájemní smlouvy. Z tohoto důvodu pak považuje uplatněný nárok na úroky z prodlení, a to dokonce od data předcházejícího zpracování posudku, z něhož žalobce odvozuje požadovanou výši nájemného, za neoprávněný a stejně tak se žalovaný domnívá, že žalobcům nesvědčí ani nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl a je připraven pozemek odkoupit, případně uzavřít nájemní smlouvu v souladu s citovaným ustanovením zákona o majetku státu.

10. Žalovaný proto ze všech shora uvedených důvodů navrhuje, aby soud stanovil bezdůvodné obohacení žalobců podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], zamítl nárok žalobců na požadované zákonné úroky z prodlení a přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení.

11. Na jednání dne [datum] vzali žalobci žalobu částečně zpět, a to co do nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a., a dále co do nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a. Dále vzali zpět zákonný úrok z prodlení z částky 27.900 Kč od [datum] do [datum]. Soud tak se souhlasem žalovaného (dle § 96 odst. 3 o.s.ř.) řízení v tomto rozsahu zastavil shora ve výroku III. - VI.

12. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], vedeného Katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod, Katastrální úřad pro Vysočinu, každý v rozsahu id. 14 na uvedených nemovitostech (dále jen:„ předmětné pozemky“). Na uvedených pozemcích se nachází část stavby občanského vybavení [adresa] a její příslušenství, jejíž je vlastníkem žalovaný, a to stavby [adresa] v obci [obec], postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo]. Stavba je zapsaná na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], vedeného Katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod, Katastrální úřad pro Vysočinu (dále jen:„ stavba“). (viz důkaz výpisy z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], [list vlastnictví])

13. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum] se podává, že byl zadán právním zástupcem žalobců a znalec uzavřel, že obvyklou výší za užívání nemovitých věcí – pozemků parc. č. st. [číslo], evidovaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a k.ú. [obec] je [číslo] Kč/rok. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] 2019 vyhotovený Ing. [příjmení] ze dne [datum])

14. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotovený Ing. [příjmení] k určení obvyklého nájemného k pozemku parc. č. st [číslo] ze dne [datum] se podává, že byl zadán právním zástupcem žalobců a znalec uzavřel, že obvyklou výší za užívání nemovitých věcí – pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] evidovaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a k.ú. [obec], určil ve výši [číslo] Kč/rok. Pro parcelu č. st. [číslo] určil částku 17. 856 Kč. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [příjmení] ze dne [datum])

15. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] se podává, že byl zadán žalovaným a znalec uzavřel, že obvyklá výše nájemného je stanovena na hodnotu 8.00 Kč za 1 m2 plochy pozemku za 1 měsíc užívání. Prostým výpočtem 93 m2 x 8,00 Kč = 744 Kč měsíční nájemné. Rekapitulace obvyklého ročního nájemného: pozemek p. [číslo] výměra 93m2 x 8,00 Kč x 12 měsíců = 8.928 Kč. Znalec dále uvedl, že obvyklá cena je stanovena pro rok 2019. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] 2019 ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení])

16. Z revizního znaleckého posudku [číslo] znalce [právnická osoba] ze dne [datum], který byl zadán soudem, se podává, že znalec uzavřel, že cena obvyklá ročního nájemného pozemku p.č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 93m2 v obci a k. ú. [obec], [list vlastnictví] činí k datu [datum] 10.881 Kč. Znalec dále stanovil výši obvyklého nájemného pro rok 2019 9.951 Kč, pro rok 2018 9.114 Kč, pro rok 2017 8.835 Kč. Znalec se dále vyjádřil k znaleckým posudkům Ing. [jméno] [příjmení], a Ing. [příjmení]. Soud závěry znalce považuje za přesvědčivé a řádně zdůvodněné, kdy ani účastníci je nezpochybňují. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] znalce [právnická osoba] ze dne [datum])

17. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dne [datum] dopis, ve kterém sděluje, že žalobci nemají zájem prodat předmětné pozemky, a že nechal zpracovat znalecký posudek pro stanovení obvyklé ceny nájemného, a to znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo]. Právní zástupce žalobce sděluje, že je připraven zpracovat na základě předloženého znaleckého posudku návrh nájemní smlouvy. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobců ze dne [datum])

18. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dne [datum] dopis, ve kterém sděluje, že žalobci nemají zájem prodat předmětné pozemky, a že nechal zpracovat znalecký posudek pro stanovení obvyklé ceny nájemného, a to znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo]. Právní zástupce žalobce sděluje, že je připraven zpracovat na základě předloženého znaleckého posudku návrh nájemní smlouvy. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobců ze dne [datum])

19. Soud má dále za prokázané, že žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobců dopis ze dne [datum], ve kterém mimo jiné sděluje, že zahájil práce na vyhotovení znaleckého posudku ke zjištění ceny obvyklé pozemku. (viz důkaz dopis Ministerstva zemědělství ze dne [datum])

20. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dopis dne [datum], ve kterém sděluje, že na základě předloženého znaleckého posudku žalovaným požádal o stanovisko znalce [příjmení] [příjmení], které přikládá. Současně se dotazuje, zda žalovaný akceptuje výši obvyklého nájemného 14.880 Kč a zda má připravit příslušnou nájemní smlouvu. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobců ze dne [datum])

21. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dopis dne [datum], ve kterém sděluje, že v reakci na vyjádření žalovaného ze dne [datum], požádal znalce [příjmení] [příjmení] o vyjádření k tomuto posudku, které přikládá. Současně informuje žalovaného o tom, že klient jej pověřil vymoci neuhrazené nájemné soudní cestou. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobců ze dne [datum])

22. Soud má dále za prokázané, že právní zástupce žalobců zaslal žalovanému dopis ze dne [datum], ve kterém sděluje, že v návaznosti na jednání zasílá návrh žaloby na úhradu dlužného nájemného a žádá o sdělení, zda žalovaný setrvává na stanovisku ohledně výše nájemného. (viz důkaz dopis právního zástupce žalobců ze dne [datum])

23. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to vyjádření znalce [příjmení], vyjádření znalce [příjmení].

24. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. <i>Podle § 2991 zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 25. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že má za prokázané a mezi účastníky není sporné, že na předmětných pozemcích ve vlastnictví žalobců se nachází stavba ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný nehradí za užívání předmětných pozemků žalobcům ničeho. Žalobci se tak domáhají po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení z titulu bezesmluvního užívání předmětných pozemků.

26. Obecně k otázce vzniku bezdůvodného obohacení za užívání cizího pozemku soud poukazuje na ustálené závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, podle které plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí od počátku právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění, jež může spočívat například v tom, že bylo něco dáno nebo bylo ve prospěch někoho konáno. O obohacení lze hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci (nemovitostí) bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 451 SOZ, § 2991 OZ). Bezdůvodným obohacením je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 458 odst. 1 SOZ, § 2999 odst. 1 OZ). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy.

27. V posuzovaném případě tak soud shrnuje, že za bezesmluvní užívání předmětných pozemků žalovaným, spočívající v umístění stavby, aniž by žalovaný poskytoval žalobcům jakékoliv protiplnění, dochází na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je žalobcům povinen dle § 2991 OZ vydat.

28. Žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení za období toliko tří let před podáním žaloby. Ohledně výše bezdůvodného obohacení (tedy majetkového prospěchu, kterého se dostalo žalovanému na úkor žalobců) platí již výše uvedené, že majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. V rámci tohoto řízení byly provedeny tři znalecké posudky (viz výše), kdy soudem bylo zadáno zpracování revizního znaleckého posudku [číslo] znalce [právnická osoba] ze dne [datum], jehož závěry soud shledal přesvědčivými a zejména vztahující se na celé posuzované období. Ostatně ani účastníci řízení nevznesli vůči závěrům tohoto revizního znaleckého posudku zásadní námitky. Soud tak při určení výše bezdůvodného obohacení vycházel ze závěrů tohoto znaleckého posudku, kdy znalec stanovil výši obvyklého nájemného pro rok 2019 na částku 9.951 Kč, pro rok 2018 na částku 9.114 Kč, pro rok 2017 na částku 8.835 Kč. Uvedené pak vztaženo na uplatněné období ([datum] [datum]) znamená, že výše bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání předmětných pozemků činí 27.900 Kč. Pro každého z žalobců pak připadá ½ uvedené částky, tj. 13.950 Kč. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl shora ve výroku ad. I. a II.

29. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobci požadují úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému tj. ode dne [datum]. K uvedenému soud poznamenává, že splatnost závazku je určena buď dobou, ve které je dlužník povinen podle smlouvy, právního předpisu nebo rozhodnutí svůj závazek plnit, nebo, není-li takto určena, vyvolá ji věřitel tím, že dlužníka o plnění požádá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2634/2008) Bezdůvodné obohacení přitom patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je obvykle vázána na výzvu věřitele.

30. O nákladech řízení žalobce [číslo] soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce [číslo] byl v žalobě částečně úspěšný, a to co do částky 13.950 Kč (62,5%), přičemž ohledně částky 8.370 Kč (37,5%) vzal žalobu zpět, a tedy procesně posuzováno, byl ohledně této části neúspěšný. Žalobci [číslo] tak přísluší 25% z částky 12.627 Kč, tj. vynaložených nákladů řízení sestávajících z: částky 1.116 Kč jako ½ zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.232 Kč, částky 6.464 Kč jako náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) snížené dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za zastupování dvou osob v celkové výši [číslo] za 4 úkony právní služby á 2020 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu [datum], účast na jednání soudu [datum]) částky 600 Kč jako ½ z paušální náhrady hotových výdajů za společné úkony žalobce [číslo] žalobce [číslo] v celkové výši 1200 Kč - 4 x 300 Kč, částky 800 Kč, jako ½ z náhrady za ztrátu času v celkové výši 1.600 Kč tj. 16x0,5 hod á 100 Kč za 2 cesty - [obec] do [obec] a zpět na soudní jednání, částky 1455,5 Kč, jako ½ náhrady cestovného ve výši 2.911 Kč za 2 cesty na soudní jednání- [obec] - [obec] a zpět (dne [datum] -vozidlem Škoda OCTAVIA, [registrační značka], 3,8 l [číslo] km, 27,20 Kč náhrada: 4,40 Kč km, celková výše náhrady: 5,43 Kč km jízdy, tj. 242x 5,43= 1340 Kč; dne [datum], vozidlem Škoda OCTAVIA, [registrační značka], 3,8 l [číslo] km, 47,10 Kč náhrada: 4,40 Kč km, celková výše náhrady: 6,49 Kč km jízdy tj. 242x 6,49= 1571 Kč). Součástí náhrady nákladů řízení je i DPH v zákonné výši. Součástí náhrady nákladů řízení je i část zálohy ve výši 5.762 Kč ze složené zálohy ve výši 10.000 Kč, na kterou byla započítaná část náhrady nákladů státu (z celkové částky přiznaného znalečného 22.603 Kč), které byl žalobce [číslo] povinen hradit České republice s ohledem na poměr úspěchu ve sporu, a to částka 4.238 Kč (odpovídající 37,5% neúspěchu žalobce [číslo]) Celkem tak žalobci [číslo] přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 8.919 Kč (výrok VII.)

31. O nákladech řízení žalobce [číslo] soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. vzhledem k tomu, že žalobce [číslo] byl v žalobě částečně úspěšný, a to co do částky 13.950 Kč (62,5%), přičemž ohledně částky 8.370 Kč (37,5%) vzal žalobu zpět, a tedy procesně posuzováno, byl ohledně této části neúspěšný. Žalobci [číslo] tak přísluší 25% z částky 12.627 Kč, tj. vynaložených nákladů řízení sestávajících z: částky 1.116 Kč jako ½ zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.232 Kč, částky 6.464 Kč jako náhrady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) snížené dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za zastupování dvou osob v celkové výši [číslo] za 4 úkony právní služby á 2020 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu [datum], účast na jednání soudu [datum]) částky 600 Kč jako ½ z paušální náhrady hotových výdajů za společné úkony žalobce [číslo] žalobce [číslo] v celkové výši 1200 Kč - 4 x 300 Kč, částky 800 Kč, jako ½ z náhrady za ztrátu času v celkové výši 1.600 Kč tj. 16x0,5 hod á 100 Kč za 2 cesty - [obec] do [obec] a zpět na soudní jednání, částky 1455,5 Kč, jako ½ náhrady cestovného ve výši 2.911 Kč za 2 cesty na soudní jednání- [obec] - [obec] a zpět (dne [datum] -vozidlem Škoda OCTAVIA, [registrační značka], 3,8 l [číslo] km, 27,20 Kč náhrada: 4,40 Kč km, celková výše náhrady: 5,43 Kč km jízdy, tj. 242x 5,43= 1340 Kč; dne [datum], vozidlem Škoda OCTAVIA, [registrační značka], 3,8 l [číslo] km, 47,10 Kč náhrada: 4,40 Kč km, celková výše náhrady: 6,49 Kč km jízdy tj. 242x 6,49= 1571 Kč). Součástí náhrady nákladů řízení je i DPH v zákonné výši. Součástí náhrady nákladů řízení je i část zálohy ve výši 5.762 Kč ze složené zálohy ve výši 10.000 Kč, na kterou byla započítaná část náhrady nákladů státu (z celkové částky přiznaného znalečného 22.603 Kč), které byl žalobce [číslo] povinen hradit České republice s ohledem na poměr úspěchu ve sporu, a to částka 4.238 Kč (odpovídající 37,5% neúspěchu žalobce [číslo]) Celkem tak žalobci [číslo] přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 8.919 Kč (výrok VIII.)