65 C 87/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo , zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované , zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokát se sídlem adresa , PSČ , o zaplacení 284.434,75 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 284 434,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75% p.a. od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku ve výši 167.747 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací část zaplacené zálohy ve výši 1 467 Kč. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že žalovaný si u společnosti [právnická osoba], objednal sto kusů [příjmení] iPad 2 [příjmení] – 64 GB WiFi 3G. [právnická osoba] dodala žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy objednané zboží, které si žalovaný převzal. To vše za podmínek v obchodním styku mezi nimi obvyklých a na základě zavedených obchodních zvyklostí. Za dodané zboží vystavila společnost [právnická osoba] dne [datum] fakturu [číslo] na částku 81.600 EUR, tedy 1.992.264 Kč (1 EUR činilo 24, 415 Kč). Žalovaný část svého dluhu ve výši 69.950 EUR, tedy 1.707.829,25 Kč, bez dalšího uhradil dne [datum]. Žalovaný kvalitu dodaného zboží nereklamoval, neuplatnil námitky ani jiné úkony, které by způsobily zánik jeho povinnosti za objednané zboží zaplatit. Žalobce (jako postupník) uzavřel se společností [právnická osoba] (jako postupitelem) dne [datum] smlouvu o postoupení části pohledávky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím (zbývající část pohledávky, kterou měla společnost [právnická osoba] za žalovaným za dodání shora vymezeného zboží). [právnická osoba] řádně oznámila postoupení pohledávky žalovanému. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 284.434,75 Kč s příslušenstvím, a to doporučenou písemnou výzvou ze dne [datum]. Odesláním této výzvy žalobce splnil podmínku dle ust. § 142a OSŘ. Žalobce s cílem vyřešit úhradu dlužné částky mimosoudně poskytl žalovanému zmíněnou smlouvu o postoupení části pohledávky. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji zcela neuznává. Dle žalovaného předmětná pohledávka zanikla ještě před uzavřením samotné postupní smlouvy a to konkrétně dne [datum], kdy jí žalovaný uhradil [právnická osoba] group. s.r.o. jako zálohu na předmětné zboží. Z tohoto důvodu je tak zcela evidentní, že když předmětná pohledávka zanikla ke dni [datum], nemohla být předmětem postoupení na základě žalobcem tvrzené postupní smlouvy. Na tyto skutečnosti byl žalobce upozorněn žalovaným prostřednictvím svého právního zástupce, a to zejména dopisy ze dne [datum], resp. [datum], kterými reagoval na dopisy žalobce ze dne [datum], resp. [datum]. Žalovaný je tak názoru, že žalobcem tvrzený nárok neexistuje a žalobce se ve své podstatě domáhá opakovaného zaplacení předmětné pohledávky, která byla žalovaným již jednou uhrazena. Žalovaný dále namítá nedostatek aktivní žalobní legitimace žalobce, a to právě z důvodu zániku uplatněné pohledávky ještě před samotným postoupením. Žalovaný dále uvedl, že nelze přehlédnout skutečnost, že společnost [právnická osoba], ani žalobce se v průběhu téměř tří let žádným způsobem nedomáhaly zaplacení předmětné pohledávky, z čehož žalovaný dovozuje účelovost jednání, a to i s ohledem na to, že v případě statutárních orgánů společnosti [právnická osoba] a žalobce se jedná o vztah syna a matky. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalovaný si u spol. [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen:„ [právnická osoba]“) objednal 100 kusů [příjmení] [jméno] 2 [příjmení] – 64GB wifi 3G (dále jen:„ předmětné zboží“). Účastníci učinili nesporným, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] vystavila dne [datum] fakturu [číslo] na částku 81.600 EUR, která byla doručena žalovanému nejpozději dne [datum]. Soud má dále za prokázané, a účastníci označili tuto skutečnost za nespornou, že žalovaný uhradil dne [datum] na tuto fakturu částku ve výši 69.950 EUR na účet společnosti [právnická osoba] (viz důkaz faktura [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu [právnická osoba] v roce 2011 č. účtu [bankovní účet]) Soud má dále za prokázané, a účastníci tuto skutečnost označili za nespornou, že dne [datum] uzavřel žalobce se spol. [právnická osoba] smlouvu o postoupení části pohledávky ve výši 284.434,75 Kč s přísl. a nesporná je i skutečnost, že postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému. (viz důkaz smlouva o postoupení části pohledávky ze dne [datum]) Žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě částky 284.434,75 Kč s přísl. písemnou výzvou ze dne [datum] a [datum], na které žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] a [datum]. Zástupce žalobce opakovaně vyzval žalobce k doložení dodání zboží, a to dne [datum] a [datum] (viz důkaz dopis žalovaného ze dne [datum] dopis žalobce ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum]) Ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] č. MB [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec uzavřel:„ U sporného podpisu předpokládaného znění„ [příjmení]“ na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum], vystaveného na částku 11.650 EUR, který jsem označila [číslo] nelze objektivně rozhodnout, neboť i když nelze v rovině nízké pravděpodobnosti vyloučit možnost nepravého podpisu, tj. podpisu vyhotoveného jiným pisatelem, zároveň tuto variantu nelze písmoznalecky objektivně prokázat, ani vyloučit variantu pravého podpisu. U případného komolení vlastního podpisu, které nebylo s ohledem na charakter a rozsah podpisu prokázáno, by se daly očekávat spíše opticky nápadnější změny oproti běžně užívaným podpisům, než dodržení rámcové podoby s výskytem dílčích rozdílů.“. Z výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] mimo jiné dále vyplynulo, že ačkoli byly nalezeny rozdílné znaky, které by mohly vést k předpokladu, že sporný podpis vyhotovila jiná osoba, nelze tento předpoklad písmoznalecky prokázat. Znalkyně uvedla:„ tím porovnáním mi vycházel ten předpoklad, že se nejedná o běžně užívaný podpis, jsou tam rozdíly v nasazení tahu i zakončení. To vlastně souvisí s druhou otázkou, zda by se mohlo jednat o zkomolený podpis, k tomu jsem se vyjádřila v té druhé části v závěru, že to nelze prokázat. Celý ten závěr pochází z charakteru podpisu, který je graficky natolik jednoduchý, běžný pisatel by jej zvládl vyhotovit. Takové znaky, které by mohly podporovat, že se jedná o podpis vyhotovený jiným pisatelem jsou popsány v písemné podobě znal. posudku. jedná se zejména o zakončení svislého tahu, nasazení následující části a vzájemné poměry a umístění těch dvou částí podpisu. Co se týká toho zakončení vzestupného tahu v takové podobě v jaké byl vyhotoven u sporného podpisu ve srovnávacích materiálech, nalezen nebyl. Jde o to, že pisatel vlastního podpisu na jeho provedení nepřemýšlí, vytváří jej podvědomě, tzn. že i jednotlivé tahy a případné další navázání částí podpisu je zautomatizováno, tudíž u běžně užívaného spontánního podpisu by takový znak ve srovnávacích materiálech měl být nalezen.“. Znalkyně dále uvedla:„ V písmoznalectví se nepoužívá nějaký exaktní výsledek, nejsou to hodnoty, není to dáno výpočtem ale spíše odborným názorem znalce. V tomto případě já jsem se mírně přiklonila k nepravosti podpisu, ale musím podotknout, že celkové vyhodnocení těch znaků s případným stanoviskem, jaký závěr jde, jsem se přiklonila k závěru, že nelze rozhodnout.“. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], mimo jiné vyplynulo, že svědek je vlastníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], že uzavřel s žalovaným smlouvu na dodání předmětného zboží v roce 2011. Svědek uvedl, že smlouva byla uzavřena v písemné formě. Současně však svědek upřesnil, že se jednalo o rámcovou smlouvu, kterou měl uzavřenou s každou společností. Dodání předmětného zboží v roce 2011 si žalovaný objednal ústně. K dotazu soudu, zda svědek podepsal příjmový pokladní doklad z [datum] na částku 11 650 EUR, uvedl, že nikoliv a podpis na příjmovém pokladním dokladu z [datum] na částku 11 650 EUR není jeho podpisem. Současně upozornil na absenci otisku razítka. Svědek dále vyloučil, že by uvedený příjmový pokladní doklad podepsala za společnost [právnická osoba] jiná osoba a doplnil:„ protože jediným, kdo mohl vydat takový příjmový pokladní doklad jsem byl já a hlavně to bylo u nás zakázané a hlavně jsme příjmové pokladní doklady nikdy nevydávali ani na maloobchod.“. Svědek vyloučil přijetí platby od společnosti [název žalované] ve výši 11 650 EUR v hotovosti. Svědek dále potvrdil, že s panem [příjmení], jednatelem žalovaného měli společnou kancelář a přátelské vztahy, které se v roce 2012 zhoršily z důvodu vytunelování jedné společné společnosti panem [příjmení]. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] mimo další vyplynulo, že byla externí účetní společnosti [právnická osoba], v současné době je však pouze jako evidenční, nevykonává žádnou činnost. Svědkyně uvedla, že faktura daňový doklad č. E [číslo] na částku 1 992 264 Kč což je v přepočtu na eura 81 600 EUR, která byla vydaná dne [datum] [právnická osoba] group byla částečně uhrazena [datum] bankovním převodem a to ve výši 1 747 700,75 Kč což činí 69 950 EUR žalovaným. Nedoplatek na této faktuře zůstává ve výši 11 650 EUR. Pohledávka v konečné výši 11 650 EUR byla postoupena žalobci, který jí odkoupil v plné výši. Faktura byla uvedena v číselné řadě E315, což je číselná řada, která pouze eviduje bankovní převody nikoliv hotovostní příjmy. Svědkyně dále uvedla, že si není vědoma, že by žalovaný provedl a úhradu v hotovosti k předmětné faktuře [číslo] případně kdykoliv předtím na jiný obchod. Všechny společnosti platily převodním příkazem, tudíž i žalovaný zaplatil částečně fakturu převodním příkazem dne [datum]. Dále svědkyně uvedla, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným existovala rámcová smlouva, ve které se uvádí, že mezi spol. [právnická osoba] a žalovaným bude docházet pouze k úhradě bezhotovostní. Kopii této smlouvy svědkyně předložila (rámcová smlouva ze dne [datum]). Svědkyně dále uvedla, že žalovaný byl o uhrazení nedoplatku opakovaně upomínán. Svědkyně dále uvedla, že se s podpisy [jméno] [příjmení] setkávala více než 10 let. K podpisu na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum], který byl svědkovi předložen, svědkyně sdělila, že jej nepoznává. Z listiny označené jako příjmový pokladní doklad ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o formulářový dokument kde je rukou vepsáno firma [právnická osoba], cena bez DPH 11.650 EUR, přijato od [název žalované] a účel platby záloha na 100 ks [příjmení] [jméno]. Na listině je připojen v dolním rohu podpis a není na ní žádný otisk razítka. (viz důkaz příjmový účetní doklad ze dne [datum]) V řízení byly dále provedeny i další důkazy, a to výpis z obchodního rejstříku žalobce, výpis z obchodního rejstříku žalovaného, výpis z obchodního rejstříku spol. [právnická osoba], rozsudek MS v [obec] č.j. 30Cm 204/2013-286 ze dne 15. prosince 2016. Z těchto důkazů pro posouzení věci však nevyplynula žádná zásadní zjištění. K dotazům žalobce navržených k důkazu a to -) nechť Finanční úřad pro [část Prahy] [část Prahy] závěry kontroly s jakým výsledkem byl přezkoumán obchod žalovaného, kde cena byla účtována fakturou [číslo] na částku 81 600 EUR vystavenou společností [právnická osoba] zejména v jakém rozsahu byly uplatněny v účetnictví žalovaného náklady fakturou účtované a v jakém rozsahu bylo uplatněno DPH a zda byly zjištěny okolnosti, ze kterých by bylo možné učinit závěr o tom, že předmětnou fakturou účtované zboží nebylo dodáno, případně, že jej bylo dodáno méně, než je ve faktuře uvedeno a dále zda bylo v rámci kontroly zjišťováno vyvezení mimo území ČR zboží získaného předmětným obchodem a pokud ano, o jaké zboží se jednalo, v jakém množství a jakým způsobem a komu byla účtována cena; -) nechť soud u příslušného Finančního úřadu [obec a číslo] vyžádá ohledně spol. [právnická osoba] výsledky kontroly se zaměřením s jakým výsledkem byl přezkoumám obchod, kde cena byla účtována fakturou [číslo] na částku 81 600 EUR vystavenou společností [právnická osoba] -) nechť Finanční úřad pro [část Prahy] [část Prahy] všechna daňová přiznání žalovaného k dani z přidané hodnoty za II. pololetí roku 2011 byly čteny číslo listu 135, a to sdělení a předložení dokumentů, dopis spol. [právnická osoba] ze dne [datum] včetně příloh č.l. 136-140, číslo listu 142 č.j. 2442651/18/2001-52522-108527 ze dne 28. 3. 2018, číslo listu 144 č.j. 2782446/18/2010-52522-111315 ze dne 9. 4. 2018. Z těchto důkazů však nevyplynula žádná zásadní zjištění rozhodná pro projednávanou věc. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud proto zamítl návrhy důkazů výpisem z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod [číslo] za měsíce září – prosinec, účetní záznamy spol. [právnická osoba] o zaúčtování a odúčtování zboží a doklady o účtování o předmětné faktuře, vypracování nového znaleckého posudku z oboru písmoznalectví znalkyní [příjmení] eventuelně Kriminalistickým ústavem ČR, kopie písemných upomínek úhrady dlužné částky, účetní záznamy spol. [příjmení] [jméno], předpis spol. [příjmení] [jméno], dopis žalovaného ze dne [datum], účastnická výpověď žalovaného – jednatele [jméno] [příjmení], spis MS [obec] sp.zn. 35Cm 113/2013, námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne [datum], rámcová smlouva od dodávkách zboží ze dne [datum]. <i>Podle přechodných ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ OZ“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ ObchZ“) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.</i> <i>Podle § 409 ObchZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.</i> <i>Podle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ SOZ“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> <i>Podle § 526 SOZ postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.</i> Na základě provedeného dokazování soud uzavírá, že má za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli ústní kupní smlouvu, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala jako prodávající dodat předmětné zboží za cenu 81.600 EUR. Uvedené vyplývá jednak z tvrzení samotných účastníků, ale dále též ze svědeckých výpovědí a dalších listinných důkazů (viz výše). S ohledem na přechodná ustanovení OZ, a vzhledem k okamžiku uzavření a plnění ze smlouvy a protože se jedná o obchodní vztah mezi podnikateli, vztahuje se na tuto smlouvu režim § 409 a násl. ObchZ. Soud má dále za prokázané, že společnost [právnická osoba] dodala předmětné zboží řádně a včas, aniž žalovaný vznesl jakékoliv námitky proti poskytnutému plnění. Žalovaný ani po poučení dle § 118a os.ř. (na jednání dne [datum]) neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že uplatnil námitky proti plnění společnosti [právnická osoba] (Ve svém podání ze dne [datum] žalovaný výslovně uvádí, že:„ v průběhu řízení rovněž netvrdil, že by žalovaný uplatnil u společnosti [právnická osoba] námitky proti plnění ze smlouvy na dodání 100 ks [příjmení] iPad 2 Black.“). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit sjednanou kupní cenu ve výši 81.600 EUR společnosti [právnická osoba] Ve vztahu k platebním podmínkám ve sjednané výše uvedené kupní smlouvě soud shrnuje, že ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vyplynulo, že u tohoto typu obchodů byly vždy prováděny platby bezhotovostním způsobem. Skutečnosti, že mezi účastníky bylo sjednáno zaplacení celé kupní ceny bezhotovostním způsobem nasvědčuje i skutečnost, že faktura ze dne [datum] [číslo] byla vystavena na celou kupní cenu, tj. 81.600 EUR. Žalovaný ani po poučení dle § 118 a o.s.ř. (na jednání dne [datum]) neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat, že mezi [právnická osoba] group s.r.o a žalovaným bylo ohledně platebních podmínek sjednáno částečné hrazení kupní ceny v hotovosti (Ve svém podání ze dne [datum] žalovaný výslovně uvádí:„ v průběhu řízení netvrdil, že by smlouva na dodání 100ks [příjmení] iPad 2 [příjmení] obsahoval nebo měla obsahovat ujednání o zálohové platbě v hotovosti.“.). Soud tak uzavírá, že žalovaný byl povinen na základě sjednané kupní smlouvy na předmětné zboží zaplatit společnosti [právnická osoba] sjednanou kupní cenu ve výši 81.600 EUR bezhotovostním převodem. Jak soud výše uvedl, má za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] vystavila dne [datum] fakturu [číslo] na částku 81.600 EUR, ke které bezhotovostním převodem uhradil žalovaný dne [datum] částku ve výši 69.950 EUR. Nad rámec uvedeného soud pro úplnost zdůrazňuje, že dle § 407 odst. 3 ObchZ plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Tj. dne [datum] žalovaný tímto způsobem uznal i zbytek nároku společnosti [právnická osoba] ve výši doplacení kupní ceny 11.650 EUR. Žalovaný ve zbývající části kupní ceny ve výši 11.650 EUR, jejíž zaplacení je i předmětem projednávané věci, uvedl, a následně doložil příjmovým účetním dokladem ze dne [datum], že byla uhrazena v hotovosti„ jako záloha na předmětné zboží dne [datum]“. V této souvislosti soud nejprve poukazuje na rozpor mezi tvrzením žalovaného, kdy na jedné straně výslovně po poučení dle § 118a o.s.ř. uvádí, že součástí výše uvedené kupní smlouvy nebylo ujednání o zálohové platbě v hotovosti a na druhou stranu zdůvodňuje úhradu částí kupní ceny v hotovosti jako hotovostní zálohu. Současně je také na místě zdůraznit, že vystavení faktury [číslo] tvrzená úhrada hotovosti žalovaným proběhla v jeden den tj. [datum], aniž ve výši fakturované částky byla jakkoliv hotovostní platba zohledněna. V řízení bylo zjištěno, že osoba oprávněná jednat a přijímat hotovost a platby za společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] jako svědek uvedl, že žádnou platbu v hotovosti v souvislosti s výše uvedenou kupní smlouvou nepřijal, přičemž toto tvrzení bylo podpořeno i svědeckou výpovědí svědkyní [jméno] [příjmení], která působila jako účetní společnosti [právnická osoba] v rozhodném období, která vyloučila hotovostní platbu. Žalovaný předložil příjmový pokladní doklad ze dne [datum] na částku 11.650 EUR, u kterého žalobce rozporoval pravost podpisu osoby oprávněné jednat za společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení], o jehož podpis se dle žalovaného mělo jednat. Jak je výše uvedeno, ze znaleckého posudku, který byl v řízení vyhotoven, vyplývá, že znalkyně nemohla o pravosti podpisu objektivně rozhodnout, i když v rovině nízké pravděpodobnosti nevyloučila možnost nepravého podpisu. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] při výslechu znalce doplnila, že se mírně přiklání k variantě nepravosti podpisu (viz výše). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že nepovažuje podpis na příjmovém pokladním dokladu za svůj podpis a svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že při znalosti podpisu [jméno] [příjmení] nepoznává podpis na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum]. Soud také zjistil, že příjmový pokladní doklad ze dne [datum] neobsahuje žádný otisk razítka společnosti [právnická osoba] Soud tak shrnuje výše uvedené, že mezi účastníky předmětné kupní smlouvy nebyla sjednána žádná hotovostní platba, jak vyplynulo z výpovědí svědků ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení]) ani nebyla při obchodním styku mezi společností [právnická osoba] a žalovaným běžná hotovostní platba (téměř vyloučena), ve vystavené faktuře (ve stejný den) nebyla zohledněna tvrzená hotovostní platba žalovaným, oba svědci vyloučili přijetí hotovosti od žalovaného v souvislosti s předmětnou kupní smlouvou, pravost podpisu na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum] byla zpochybněna jak přímo pisatelem ([jméno] [anonymizováno]), tak i svědkyně [jméno] [příjmení] se vyjádřila, že jej nepoznává, a ač znalkyně nemohla o pravosti podpisu objektivně rozhodnout, přiklonila se v rovině nízké pravděpodobnosti k tomu, že podpis není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Vzhledem k uvedeným skutkovým zjištěním, ale i tvrzením žalovaného, kdy sám výslovně uvádí, že nebyla součástí platebních podmínek v kupní smlouvě na předmětné zboží dohoda o zálohové platbě v hotovosti, postrádá soud v tvrzeném jednání žalovaného, spočívajícím v úhradě části kupní ceny v hotovosti, smysluplný základ. Dle názoru soudu tak lze uzavřít, že žalovaný zaplatil na dodané předmětné zboží částku ve výši 69.950 EUR, přičemž částka ve výši ve výši 11.650 EUR nebyla žalovaným společnosti [právnická osoba] uhrazena. Protože, jak bylo prokázáno, postoupila dne [datum] společnost [právnická osoba] na žalobce dle § 524 a násl. SOZ část nezaplacené kupní ceny (s příslušenstvím) za předmětné zboží, tj. ve zbytku neuhrazené faktury [číslo] ze dne [datum] ve výši 11.650 EUR, je žalovaný povinen uhradit žalobci odpovídající částku ve výši 284.434,75 Kč. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl ve výroku ad.

I. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve spojením s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., protože měl žalobce ve věci plný úspěch, přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 167.747 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 14.222 Kč a dále mimosmluvní odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Celkem bylo dle advokátního tarifu přiznáno 13 úkonů právní služby á 9.460 Kč (určených dle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 11 advokátního tarifu, převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, 2x doplnění žaloby, 8 jednání ve věci) a náhrada hotových výdajů za 13 úkonů právní služby á 300 Kč, Součástí náhrady nákladů řízení je DPH, kterou je povinen advokát odvést, a to v zákonné výši.