68 C 4/2012

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Škodovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 112.385,80 Kč s úrokem z prodlení od [datum] z částky 8.783,48 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 17.566,96 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 26.350,44 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 35.133,92 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 43.917,40 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 52.700,88 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 61.484,36 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně. s úrokem z prodlení od [datum] z částky 70.267,84 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 79.051,32 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 87.834,80 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení od [datum] z částky 100.110,30 Kč do [datum] ve výši 7,75 % ročně, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 1.285.279,20 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši, která bude uvedena v písemném vyhotovení rozhodnutí a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu státem zálohované znalečné ve výši 6.671 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1.472.690 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se stala spoluvlastnicí ideálních [číslo] nemovitosti, konkrétně domu [adresa] k.ú. [obec], obec Praha a pozemku č.parc. 526 v k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], když dalšími spoluvlastníky jsou MUDr. [jméno] [jméno], jehož podíl činí [číslo], PhDr. [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], [jméno] [jméno], jehož podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jehož podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], JUDr. [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo]. Žalovaný, Muzeum hl. m. [obec] vykonává od [datum] právo hospodaření s majetkem hl. m. [obec] jako většinového spoluvlastníka v rozsahu ideálního spoluvlastnického podílu [číslo] k celku, přičemž žalovaný užíval v roce 2009 vyjma obchodních prostorů o výměře 109 m2 celou budovu [adresa] v kat. úz. [obec], obec Praha na pozemku parc. [číslo] v kat úz. [obec], obec Praha, tj. užíval část 1. NP a celé 2. až 4. NP. Za užívání spoluvlastnického podílu všem ostatním menšinovým spoluvlastníkům hradil žalovaný za období od [datum] do [datum] podle dohod o užívání spoluvlastnického podílu ze dne [datum] částku odpovídající ideální [číslo], tj. 1.981 Kč měsíčně. Pokud šlo o podíl žalobkyně, který nabyla v rozsahu ideálních [číslo] od MUDr. [jméno] [jméno], žalovaný tuto náhradu poskytoval ode dne [datum] i žalobkyni, tudíž uvedená náhrada není předmětem shora uvedené žaloby. V případě žalobkyně by náhrada podle shora citovaného klíče činila za užívání jejího podílu v rozsahu ideálních [číslo] ([číslo] [číslo]) částku 190.176 Kč měsíčně, tj. 1.981 Kč x 96). Za celé žalované období od [datum] do [datum], tj. 10 měsíců činila částka 1.901.760 Kč. Náhrada podle stejného klíče by činila za užívání jejího podílu ideálních [číslo] částku 198.100 Kč měsíčně, tedy za období od [datum] do [datum] částku 396.200 Kč Celkem tedy za zažalované období částku 2.297.960 Kč. Žalovaný jí však neposkytl za užívání spoluvlastnického podílu to, co ostatním menšinovým spoluvlastníkům. Postupně jí uhradil částku 825.269,70 Kč a částku 75.025 Kč. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že si je vědom své povinnosti, že za užívání podílu žalobkyně musí zaplatit částku obvyklého nájemného v dané lokalitě a za danou nemovitost navrhl, aby soud ustanovil znalce ke stanovení výše obvyklého nájemného v domě [adresa], [ulice], [obec a číslo], a to podle druhu jednotlivých prostor. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, že žalobkyně na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se stala spoluvlastnicí ideálních [číslo] nemovitosti, domu [adresa] k.ú. [obec], obec Praha a pozemku č.parc. [anonymizováno] v k.ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], když dalšími spoluvlastníky jsou MUDr. [jméno] [jméno], jehož podíl činí [číslo], PhDr. [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], [jméno] [jméno], jehož podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jehož podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], JUDr. [jméno] [příjmení], jejíž podíl činí [číslo], jak soud zjistil ze shora citovaných rozsudků, dále z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], z informace o budově [adresa] [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec] ze dne [datum], ve spojení se Smlouvou o převodu spoluvlastnického systému ze dne [datum], ze Smlouvy o užívání spoluvlastnického podílu ze dne [datum], Žalovaný, Muzeum hl. m. [obec], vykonává od [datum] právo hospodaření s majetkem hl. m. [obec] jako většinového spoluvlastníka v rozsahu ideálního spoluvlastnického podílu [číslo] k celku, přičemž žalovaný užíval v roce 2009 vyjma obchodních prostorů o výměře 109 m2 celou budovu [adresa] v kat. úz. [obec], obec Praha na pozemku parc. [číslo] v kat úz. [obec], obec Praha, tj. užíval část 1. NP a celé 2. až 4. NP, jak vyplývá z výpisu z KN. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný [příjmení] hl. města Prahy uzavřel s ostatními spoluvlastníky smlouvu o užívání spoluvlastnického podílu s účinností od [datum], nebylo mezi účastníky sporné. Z obsahu smlouvy vyplývá a soud vzal za prokázané tvrzení žalobkyně, že spoluvlastníci s výjimkou žalobkyně uzavřeli s žalovaným smlouvu, kterou přenechali žalovanému do užívání ideální část nebytových prostor, a to kancelářských a s nimi souvisejících prostor o výměře [číslo] m² a prodejních prostor o výměře 109m² v předmětné nemovitosti odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům. Kancelářské a s nimi související prostory byly uživateli, žalovanému přenechány do užívání za účelem výkonu kancelářských a administrativních činností a prodejní prostory za účelem provozování prodejny. Pod bodem VI. smlouvy byla pak sjednána náhrada za užívání spoluvlastnického podílu a to na částku 5.400 Kč za metr čtvereční ročně v případě kancelářských a s nimi souvisejících prostor, 10 092 Kč za metr čtvereční ročně v případě prodejních prostor. Podle velikosti spoluvlastnických podílů se žalovaný zavázal uhradit jednotlivým spoluvlastníkům následující úhrady: [příjmení], [jméno], povolná 9 283 Kč, [příjmení], [jméno] 6 962 Kč, [příjmení] 13 925 Kč měsíčně. Žalobkyně si vypočítala jí požadovanou náhradu podle shora citovaného klíče a činila podle žalobkyně za užívání jejího podílu v rozsahu ideálních [číslo] za dobu dvou měsíců a [číslo] za dva měsíce tj. za celé žalované období od [datum] do [datum], tj. 12 měsíců měla činit částka podle žalobkyně 2.297.960 Kč. Žalovaný žalobkyni postupně uhradil částku 825.269,70 Kč a částku 75.025 Kč za užívání jejího spoluvlastnického podílu bez právního důvodu. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný užíval bez právního důvodu spoluvlastnický podíl žalobkyně na nemovitosti v rozhodném období od [datum] do [datum]. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu jsou vedeny obdobné spory ohledně týchž účastníků pro jiná období, že budova je žalovaným užívána již od roku 1980. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení]. Ing. [celé jméno znalce], Csc. Z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitostí, soud zjistil následující skutečnosti, obvyklá cena nájemného za užívání všech prostor v budově [adresa] k. ú. [obec], obec Praha, v době od [datum] do [datum], odhadnutá podle účelu, ke kterému jednotlivé plochy v domě v uvedené době loužily, představuje částku 3.235.920 Kč, tj. odhadnuté nájemné za kancelářské prostory v předmětné budově o výměře 690,74 m2 činilo 290 Kč za m2 měsíčně, odhadnuté nájemné za skladové prostory v předmětné budově za výměru 208,26 m2 částku 170 Kč za m2 měsíčně a odhadnuté nájemné za plochy ostatních místností v předmětné budově o výměře 399,32 m2 částku 85 Kč za m2 měsíčně. Soud nemá o správnosti závěrů tohoto posudku, včetně dodatku k tomuto posudku, žádné pochybnosti. Znalec své závěry vysvětlil a jeho vysvětlení jsou logická. Při vypracování znaleckého posudku využil nejobjektivnější podklady, které jsou shromažďovány a vyhodnocovány jak poradenskými společnostmi [anonymizováno] et [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] –Czech [anonymizováno], [právnická osoba], [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], zároveň podklady o útvaru rozvoje hl. m. [obec] a analýzu trhu s kancelářskými prostory v [obec]. Shora uvedená zjištění představují dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci. Jiná, než shora uvedená, zjištění soud proto z provedených důkazů nečinil (z některých provedených důkazů soud nečinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná zjištění – znalecký posudek [příjmení] [příjmení] (č. posudku [číslo] 2009), který byl zpracován na základě žádosti žalované. Soud považoval jako nadbytečné provést důkaz spisem zdejšího soudu [spisová značka]. Soud vycházel z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kdy usnesením zdejšího soudu bylo přerušeno řízení do skončení obdobných sporů mezi stejnými účastníky řízení. Městský soud v Praze rozhodl tak, že se řízení nepřerušuje. V odůvodnění tohoto usnesení se podává, že místo užívání je stejné, ale čas užívání je rozdílný a není zřejmé, jaký vliv by mohlo mít vypracování revizního znaleckého posudku za jiná období tedy za rok 2008 a 2009, když požadavek žalobkyně v tomto řízení je vydání bezdůvodného obohacení za rok 2011. Podkladem pro rozhodnutí je tedy následující skutkový stav: V době od [datum] do [datum] byla žalobkyně podílovou spoluvlastnicí domu [adresa] a pozemku p. [číslo] v k.ú. [příjmení] město, obec Praha, a to [číslo] za deset měsíců a [číslo] za dva měsíce. Z výše uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] byla vyloučena z výkonu svého práva podílet se na užívání společné věci a z výkonu svého práva mít užitky ze společné věci (§ 123 obč. zák.), které jí příslušelo podle ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. poměrně, a to v poměru, jež odpovídal jejímu spoluvlastnickému podílu na domu [adresa] a pozemku p. [číslo] v k.ú. [příjmení] město, obec Praha. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohody spoluvlastníků některému spoluvlastníkovi plnou realizaci jeho práva podílet se na užívání společné věci a podílet se na užitcích z věci, náleží tomuto spoluvlastníkovi odpovídající náhrada (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 26Cdo 4843/2008, sp.zn. 22Cdo 1499/2006, sp.zn. 28 Cdo 1213/99 a nález Ústavního soudu sp.zn.

IV. ÚS 1735/07). V daném případě tedy žalobkyni, jež ve výše uvedeném období nemohla realizovat své vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem (užíváním a braním užitků v míře, odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na nemovitostech), vzniklo v souladu s ustanovením § 451 odst. 1, 2 obč. zák. právo na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo na její úkor získáno. Pokud obohacení záleží ve výkonech, poskytuje se peněžitá náhrada jako ekonomická protihodnota toho, co zřetelem k povaze poskytnutého (získaného) plnění nemůže být vydáno (§ 458 odst. 1 obč. zák.). Majetkový prospěch, který byl na úkor žalobkyně získán tím, že žalobkyně neměla možnost realizovat své spoluvlastnické právo, jinými slovy tím, že jiný podílový spoluvlastník realizoval své spoluvlastnické právo v míře větší, než odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu, nejlépe vyjadřuje podíl (ve výši spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti) na částce, odpovídající obvyklému nájemnému za užívání všech prostor v předmětných nemovitostech v předmětné době (k tomu účelu, ke kterému skutečně v uvedené době užívány byly). Z výše uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že hodnotě majetkového prospěchu získaného na úkor žalobkyně odpovídá částkou 1.012.680 Kč, která představuje [číslo] podílu za deset měsíců a [číslo] za dva měsíce (znalcem doc. Ing. [celé jméno znalce] odhadnuté obvyklé nájemné za užívání celého domu za předmětný rok). Z této částky byla dobrovolně ze strany žalované uhrazena částka 900.294 Kč. Soud dospěl k závěru, že po provedeném dokazování v dostatečné míře, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. ObčZ, když žalovaný užíval a zčásti pronajímal majetek ve spoluvlastnictví žalobkyně bez toho, aby jí poskytl finanční kompenzaci. V daném případě, ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním cizí věci, je pasivně legitimovaným subjektem ten, který věc skutečně užíval. Žalobkyně nezpochybňovala, že to byl žalovaný, který užíval a užívá předmětnou nemovitost cca 30 let, bral a bere z ní užitky, aniž by formální přechody vlastnictví jeho situaci fakticky či právně jakýmkoliv způsobem poznamenaly, a byl to žalovaný, který svým jménem pronajal část nemovitosti třetímu subjektu a uzavřel dohodu s ostatními spoluvlastníky, na jejímž základě jim vyplácel dohodnuté náhrady v poměru k jejich ideálním podílům na nemovitosti. Pokud tedy žalovaný jako příspěvková organizace v rozhodné době vykonávala práva hl. m. [obec] jako spoluvlastníka v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, pak užíváním společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu obce vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně jako menšinového spoluvlastníka přímo tomuto subjektu, nikoliv obci. V případě, že spoluvlastník neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví, který musí být kompenzován ekonomickou protihodnotou toho, co nemůže být vydáno. O tom ostatně nebylo mezi účastníky sporu, spornou zůstala otázka ocenění„ nadužívání“ nemovitosti v rozhodném období ze strany žalovaného. Žalobkyně za období od [datum] do [datum] požadovala bez ohledu na výsledek znaleckého zkoumání podle stejného klíče jako u ostatních spoluvlastníků částku 2.211.108 Kč, což je částka vypočtená dle kritérií, jež stanovil žalovaný v dohodě s ostatními spoluvlastníky uzavřené dne [datum]. Nadužíval-li žalovaný objekt i v rozsahu ideálního spoluvlastnického podílu žalobkyně, spočívá jeho obohacení v obvyklé hodnotě, kterou by mělo řádné užívací právo k takovým prostorám v daném místě a čase. Tato částka se zpravidla stanoví na základě znaleckého posudku, který vedle vlastní ceny nájmu může zohlednit i náklady vynaložené na opravy a údržbu nemovitosti, případně na základě zpráv realitních kanceláří. Soudní praxe dovodila, že nelze při určení výše bezdůvodného obohacení vycházet z dohody uzavřené s třetími osobami v roce 2004, dohody, jíž nebyla žalobkyně účastníkem a která pro časový odstup nemůže být důkazem o obvyklém nájemném v žalovaném období let 2007 - 2008. Podle platné judikatury, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98, sp. zn. 28 Cdo 3226/2009, nelze výši bezdůvodného obohacení určit na základě neplatné nájemní smlouvy mezi účastníky, nelze tak učinit ani v případě smlouvy uzavřené s třetími osobami. V případech užívání věci nad rámec spoluvlastnického podílu jedním ze spoluvlastníků zákon umožňuje uzavření smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4894/2007), je tedy na volbě každého ze spoluvlastníků, jak se svým ideálním podílem naloží. Se zřetelem ke skutečnosti, že žalobkyně žalobou uplatnila po částečném zpětvzetí žaloby částku 1.397.482 Kč s příslušenstvím a z dokazování vyplynulo, že žalovaný jí na dluh uhradil částku 900.294 Kč. Přísluší jí zaplacení částky 112.386 Kč, když mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný za rok 2011 poskytl žalobkyni finanční plnění ve výši 900.294 Kč (požadovaný nájem za 12 měsíců při podílech [číslo] po dobu 10 měsíců a [číslo] za 2 měsíce. Obvyklý nájem nemovitosti dle znalce ing. [celé jméno znalce] činí - kancelářské prostory – 690,74m x 290 Kč x 12 = [číslo], 775,5 Kč / rok, skladové prostory – 208,26m x 170 Kč x 12 = 424.850,4 Kč / rok, dohromady 2.828.625,6 Kč za celou plochu / rok – 873 Kč za [číslo] za měsíc, [číslo] za 10 měsíců – 96 x 873 x 10 = 838.080 Kč, [číslo] za 2 měsíce – 100x 873 x 2 = 174.600 Kč, celkem obvyklý nájem – 1.012.680 Kč, z toho dobrovolně uhrazeno 900.294,70 Kč – zbývá 112.386,30 Kč (zaokrouhleno) Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni v souladu s ust. § 517 odst. 2 o.z. přiznal i úrok z prodlení z přiznané částky a to od prvého dne prodlení. Výše přiznaného úroku vychází z ust. § 1 nařízení vlády č. 142/94 Sb. O nákladech státu rozhodl soud podle ust. § 148 o.s.ř. a uložil žalobkyni nahradit státem zálohované znalečné ve výši 6.671 Kč a to na účet zdejšího soudu. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaný měl ve věci úspěch z 83,92 %. Náhrada nákladů řízení představuje 5x úkon á 13.900 Kč, 5 x paušál á 300 Kč a zálohu na znalce ve výši 10.000 Kč, tj. 81.000 Kč. Z toho 83,92 % činí částku 67.975 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce žalované.