68 C 491/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem ve výši 22,56 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, to vše, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. JUDr. jméno příjmení soud přiznává odměnu za zastupování ve výši částka.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o vydání karty číslo (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy byly též ulice podmínky smlouvy o vydání karty. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem až do výše částka, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím karty. Vyčerpaná část úvěru přitom byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Úroky, poplatky a vzniklé náklady banky byly splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdkyně žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však neplnil svou povinnost splácet čerpaný úvěr, čímž došlo k porušení smluvních povinností a právní předchůdkyně tak byla oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně proto dopisem ze dne datum přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný však z dlužné částky neuhradil ničeho a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností právnická osoba uzavřené dne datum. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že souhlasí s tím, aby byla věc projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Opatrovnice žalovaného k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok neuznává s tím, že nechala na soudu, aby posoudil důvodnost žalobního nároku z tvrzení a důkazů přeložených žalobkyní. Z procesní opatrnosti navrhla zamítnutí nároku.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. právnická osoba, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým rámcem do výše částka. Žalovaná strana se současně zavázala platit z úvěru úrok ve výši 22,56 % ročně a dále úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši. Výpisem z účtu bylo zjištěno, že žalovaný své povinnosti neplnil a úvěr nesplácel. Právní předchůdkyně žalovanému písemně oznámila, že s ohledem na nedodržení smlouvy byl celý dluh prohlášen za splatný. Pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou stranou byla na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek následně postoupena žalobkyni, o čemž právní předchůdkyně žalovanou stranu písemně vyrozuměla. Před zahájením soudního řízení zástupce žalobkyně zaslal žalované straně předžalobní výzvu k plnění s poučením o zahájení soudního řízení pro případ neuhrazení dlužné částky.

6. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

8. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům.

9. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, a žalovaná strana uzavřely smlouvu o poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem do výše částka. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku s ohledem na okamžik vzniku smluvního vztahu. Žalovaný na základě této smlouvy úvěr čerpal. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a prohlásila celý úvěr za splatný. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/1993 Sb., v pozdějším znění a to až do úplného zaplacení dlužné částky.

10. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a to na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností právnická osoba a žalované straně zaslaného oznámení o postoupení pohledávky, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. a. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Plnění k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně přitom ve své specifikaci nákladů řízení, které soudu předal na jednání ne datum požadoval náhradu nákladů řízení ve výši částka, kdy uváděl, že zaplacený soudní poplatek činil částku částka. Jelikož však ve věci byl zaplacen soudní poplatek ve výši částka, nemohl soud žalovanému přiznat náhradu nákladů v požadované výši.

11. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. Jelikož byl žalovanému v řízení ustanoven opatrovník, tak soud rozhodl výrokem III. podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. o odměně za zastupování ustanoveným opatrovníkem. Výše odměny za zastupování byla stanovena v celkové částce částka. Při stanovení její výše vycházel soud z ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy výše odměny za jeden ze tří úkonů právní služby činí částku částka a dle § 12a odst. 1 a odst. 2 advokátního tarifu tato výše snížená o 20% činí částku částka. Dále byla ustanovenému advokátovi přiznána paušální náhrada výdajů dle § 13 uvedené vyhlášky v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé a účast na jednání). Dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.