70 C 138/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 100 240,27 Kč s příslušenstvím a pro zaplacení 4 105 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 105 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 407,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 833 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 945,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 301,61 Kč a příslušenství, tj. úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 99 407,27 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 99 407,27 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Usnesením ze dne [datum] došlo ke spojení řízení ve věci sp. zn. 70 C 222/2020 do řízení ve věci sp. zn. 70 C 138/2020. Z tohoto důvodu je ve výrokové části rozhodnuto též o nároku žalobkyně na částku 4 105 Kč, která vychází z řízení sp. zn. 70 C 222/2020.

2. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), která byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Nárok ve věci sp. zn. 70 C 222/2020 vznikl z titulu Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa].

3. Dle tvrzení žalobkyně je její aktivní legitimace dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku s veškerým příslušenstvím na [právnická osoba], a.s., [IČO], a [právnická osoba], a.s. postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

4. Žalovaný se k věci vyjádřil prostřednictvím opatrovníka dne [datum], který mu byl ustanoven usnesením soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to z důvodu, že žalovaný je neznámého pobytu. Nosnou námitkou proti žalobě byla námitka žalovaného, že žaloba je zmatečná a chybí základní tvrzení a označení důkazů. Dále žalovaný rozporuje vznik i postoupení pohledávky, doručování oznámení o postoupení a předžalobních upomínek. Nadto upozorňuje na skutečnost, že v obchodním rejstříku není u žalobkyně zapsán statutární orgán a způsob jednání statutárního orgánu, a to v rozporu v rozporu se zákonem o veřejných rejstřících. Dále upozorňuje též na rozpor právního jednání a zmocnění zástupce žalobkyně. Žalovaný též odkazuje na to, že žalobkyně podává masově žaloby bez ohledu na skutečnou místní příslušnost Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Dále upozorňuje na propojení společností a s tím odkazuje i na otázku náhrady nákladů řízení. Pokud jde o osobu žalovaného, nepodařilo se jej opatrovníkovi dohledat, nepodařilo se jej kontaktovat ani na všech uvedených adresách. Je tedy otázka pasivní legitimace na straně žalované i s ohledem na samotnou smlouvu a její podpis.

5. Soud na základě skutkových zjištění (z návrhu o smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne [datum] a z jeho akceptace ze dne [datum]; výpis spotřebitelského úvěru za období od [datum] do [datum]; vyrozumění resp. oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] resp. [datum]; předžalobní výzva ze dne [datum]; smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] resp. [datum] včetně příloh; mimořádný výpis z účtu [číslo] za období od [datum] do [datum]) o skutkovém stavu věci uzavřel, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce na kliknutí [číslo], na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který mu byl téhož dne připsán na jeho účet vedený u banky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr splatí v 87 měsíčních splátkách ve výši 2 001,06 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p. a. a s dalšími poplatky dle Smlouvy. Splátky byly splatné vždy nejpozději do 15. dne měsíce. Z výpisu spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaný se opakovaně dostával do prodlení se splátkami a banka tedy dne [datum] žalovaného informovala o okamžité splatnosti úvěru. Pohledávka byla nejprve bankou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] a. s.. Tato společnost pohledávku následně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne [datum] o postoupení pohledávky a následně byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Na úvěr bylo splaceno celkem 592,73 Kč.

6. Ohledně šetření úvěruschopnosti žalovaného ze strany banky soud zjistil následující (nedatovaný protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, listina Věc: [anonymizováno] ze dne [datum], pracovní smlouva ze dne [datum]): [příjmení] při prověřování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr provedla kontrolu v interních a externích systémech, přičemž všechny tyto systémy vyhodnotily žalovaného bez negativního záznamu, byla provedena kontrola insolvenčního rejstříku. Objektivní skutečností pro banku bylo, že příjem žalovaného vyplývající z běžného účtu, který banka pro žalovaného vedla, činí 13 425 Kč čistého měsíčně. Z tohoto výpisu pro banku plynuly též výdaje žalovaného.

7. Dále soud skutkově uzavřel (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum]; odstoupení od smlouvy ze dne [datum]; vyrozumění resp. oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] resp. [datum]; předžalobní výzva ze dne [datum]; výpis z osobního účtu; smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] resp. [datum] včetně příloh), že účastníci resp. právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se dne [datum] dohodli na poskytování bankovních a dalších služeb; banka se zavázala poskytnout běžný a spořicí účet, přímé bankovnictví, debetní kartu; žalovaný se zavázal mj. platit za služby bance poplatky a udržovat na běžném účtu kladný zůstatek; žalovaný si dále sjednal pojištění. Účet žalovaného vykazoval od [datum] nepovolený debetní zůstatek, který ke dni [datum] činil 4 105 Kč, a který žalovaný neuhradil; žalobkyně proto odstoupila dne [datum] od výše zmíněné smlouvy. Pohledávka byla nejprve bankou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] a. s.. Tato společnost pohledávku následně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne [datum] o postoupení pohledávky a následně byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne [datum].

8. Soud s ohledem na datum uzavření smluvního vztahu mezi účastníky věc právně posoudil kromě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i dle zákona o spotřebitelském úvěru (z. č. 257/2016 Sb.), jehož účinnost nastala od [datum], a s odkazem na § 86, § 87 z. č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 588 o. z. § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z., po právní stránce uzavřel, že banka nedostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jak jí ukládá § 86 z. č. 257/2016 Sb., a tedy smlouva, kterou byl spotřebitelský úvěr sjednán, je absolutně neplatná v souladu s ustanovením § 87 č. 257/2016 Sb. ve spojení s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a soud k takové neplatnosti přihlédne i z úřední povinnosti.

9. Soud se nespokojil s argumentací žalobkyně ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Ve svém závěru soud odkazuje na pracovní smlouvu, ze které vyplynulo pro souzenou věc podstatné to, že v době schválení spotřebitelského úvěru již uplynula zde sjednaná doba určitá trvání pracovněprávního vztahu (do [datum]). Tento podklad tak nemůže být způsobilým podkladem pro poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum]. Pokud je pak odkazováno na příjmy, které žalovanému pramenily za dobu (doložených) tří měsíců před akceptací návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, jak vyplývá z žalobkyní doloženého výpisu z osobního účtu, tak současně soud odkazuje na výdaje žalovaného, které i v tomto období příjmy žalovaného převyšují, a tedy na tomto podkladě nelze učinit závěr o řádném vyhodnocení takto získaných informací pro poskytnutí předmětného úvěru.

10. Proto soud na základě provedených důkazů dospěl k názoru, že banka nedostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, pokud banka vycházela zejména z peněžních toků na bankovním účtu žalovaného. Jednak proto, že z výpisu z účtu vyplývá, že ve třech měsících předcházejících měsíci, kdy byl žalovanému poskytnut úvěr, jednoznačně převyšovaly výdaje z účtu žalovaného jeho příjmy, jednak též proto, že z peněžních pohybů na účtu není ani možné výdajovou stránku spolehlivě posoudit, kdy většina peněžních prostředků byla každý měsíc vybrána v hotovosti, a nelze tedy spolehlivě zjistit, jak jsou výdaje žalovaného složeny. Soud, který vychází též z ustálené judikatury vyšších soudů ČR, je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr s odbornou péčí zcela jistě nepředstavuje právě specifikovaný postup žalobkyně; z předložených důkazů nevyplývá, že by banka zjištění objektivizovala, přičemž tento nedostatek nemůže být zhojen ani skutečností, že banka prověřila žalovaného jakožto žadatele o úvěr lustrací ve svých interních registrech či veřejně dostupných rejstřících, když tyto informace v žádném případě nevypovídají o aktuálních příjmech a zejména výdajích žadatele, a tedy o jeho schopnosti úvěr řádně splácet.

11. Pokud tak bylo plněno na absolutně neplatnou smlouvu, tedy neplatnou od samého počátku, je nutné daný případ posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení dle o. z., kdy věřitel má právo na vrácení toho, co plnil; tedy v tomto případě jistiny 100 000 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni ve výroku II. tohoto rozsudku podle zásad bezdůvodného obohacení rozdíl mezi poskytnutou částkou 100 000 Kč a částkou 592,73 Kč, která byla žalovaným žalobkyni před podáním žaloby vrácena, tj. částku 99 407,27 Kč.

12. Pokud soud právní titul pro požadovaný zbývající nárok žalobkyně uplatněný žalobou, tj. částku 833 Kč, neshledal, resp. zde pro posouzení nároku žalobkyně dle právní úpravy bezdůvodného obohacení není, žalobu v této části jako nedůvodnou ve výroku III. tohoto rozsudku zamítl, a to i pokud jde o úroky z prodlení, neboť soud má na zřeteli, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

13. Po právní stránce soud dále uzavřel, že účastníci uzavřeli výše uvedeným právním jednáním smlouvu o účtu podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). Žalobkyně svých povinností ze závazku dostála, strana žalovaná již nikoli, když zejména porušila sjednané smluvní podmínky vznikem nepovoleného záporného zůstatku na tomto účtu; žalobkyně proto od smlouvy odstoupila v souladu s ust. § 2675 o. z.; zánikem závazku však dluh na účtu v podobě záporného zůstatku ve výši 4 105 Kč nezanikl, žalobkyně jej v souladu s ust. § 2668 o. z. vypořádala, a pokud nebyl žalovaným uhrazen po přechozích upomínkách, přiznal žalobkyni právo na jeho zaplacení soud ve výroku I. tohoto rozsudku. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozsudku soud dodává, že námitku promlčení ze strany žalované neshledal důvodnou s ohledem na ust. § 629 odst. 1 o. z. a § 619 odst. 1 o. z., když závazek zanikl [datum] a žaloba byla podána [datum].

14. Tím soud vyčerpal celý předmět (spojených) řízení.

15. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozsudku soud uvádí, že námitka žalovaného, spočívající v právním jednání žalobkyně resp. jejich právních předchůdců, je nedůvodná. Bylo prokázáno, s odkazem na plné moci a pověření, ve srovnání s údaji obsaženými ve veřejném rejstříku, že daná právní jednání činily osoby k tomu oprávněné resp. zmocněné. Soud nemá pochybnost ani ohledně pasivní legitimace žalovaného ve sporu, a v tomto závěru odkazuje na ověření identity žalovaného prostřednictvím předložení občasného průkazu v souvislosti se sjednáváním smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb a následného získání klientského čísla, prostřednictvím kterého došlo k ověření podpisu elektronického dokumentu – smlouvy o úvěru. Získání úvěru pak bylo jednoznačně prokázáno předloženým výpisem z účtu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 410 Kč (přičemž výrok IV. tohoto rozsudku, pokud je zde uvedena částka 3 000 Kč, je opravován samostatným usnesením doručovaným společně s tímto rozsudkem, a to pro jeho zjevnou nesprávnost v počtech zřejmou z obsahu spisu). Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v částce celkem 4 410 Kč (4 010 Kč a 400 Kč) a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 000 Kč představující 300 Kč za každý z deseti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum], a to vše pokud jde o věc sp. zn. 70 C 222/2020; příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], a to vše pokud jde o věc sp. zn. 70 C 138/2020) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

17. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně jako o náhradě nákladů nezastoupeného účastníka s ohledem na účelovost smlouvy o postoupení pohledávky ze [právnická osoba] na [právnická osoba], když z veřejně dostupných informací vyplývá, že [právnická osoba] má vlastní právní oddělení. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12 vyplývá:„ Za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. O takový případ půjde zejména v případě zneužití práva na zastoupení advokátem.“ Srov. též usnesení ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 3303/11:„ Stojí za to zaznamenat, že i v této věci nemá Ústavní soud závěr obecného soudu, že náklady advokátního zastoupení nebyly náklady účelně vynaloženými, za ústavně neakceptovatelný, a to i vzhledem k těm důvodům, na které soud poukázal, včetně kontextuálně ukotvených úvah na téma článku 37 odst. 2 Listiny, důsledků podnikatelského zaměření stěžovatele, hromadnosti zastoupení v činnostech triviálních (rutinních), jakož i odborné, rovněž advokátní, způsobilosti samotného zastoupeného.“ 18. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že právní zastoupení [právnická osoba] advokátem po zohlednění specifických okolností případu nebylo shledáno nezbytným a nejde o neúčelně vynaložené náklady, přičemž lze takový postup považovat také jako obcházení zákona a zneužití práva na zastoupení advokátem.