70 C 360/2015

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Luďkou Horajsovou v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi

I. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni částku 69.768,80 Kč spolu s úrokem ve výši 18,96 % p.a. z částky 56.239,96 Kč jdoucím od 16.10.2014 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 56.239,96 Kč jdoucím od 16.10.2014 do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná strana je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17.177,90 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení částky 69.768,80 Kč s přísl.. V žalobě uvedla, že její předchůdkyně [právnická osoba] se žalovanou stranou uzavřela smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které jí vydala kreditní kartu a poskytla úvěr ke kreditní kartě ve sjednané výši. Účastníci současně sjednali úrok z úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná strana se zavázala vyčerpanou část úvěru (s úrokem a poplatky) splácet měsíčně a to vždy alespoň ve výši minimální splátky stanovené ve výši 5 % z dlužné částky. Žalovaná strana podle obsahu žalobních tvrzení úvěr čerpala, porušila však svoje smluvní povinnosti, když úvěr řádně a včas nesplácela. Vzhledem k tomu předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovanou stranu vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Žalobkyně v řízení požaduje rovněž zaplacení sjednaného úroku z dlužné jistiny úvěru a to za období ode dne následujícího po ukončení platnosti smlouvy do zaplacení, který částečně kapitalizovala. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru a to v zákonné výši a za vymezené období. Aktivní věcnou legitimaci v řízení odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], na základě které se zavázala žalované straně vydat kreditní kartu a poskytnout jí ke kartě sjednaný úvěrový limit. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro vydání a používání kreditních karet banky. V těchto podmínkách účastníci sjednali mimo jiné povinnost žalované strany platit z úvěru úrok ve výši stanovené v platném Přehledu sazeb a/nebo na výpisu z účtu (čl. 9 .3.1 podmínek) a dále povinnost žalované strany úvěr s úrokem a poplatky splácet ve výši alespoň povinné minimální splátky ve výši 5% z celkové dlužné částky ke dni vyhotovení výpisu, minimálně však ve výši 300 Kč, měsíčně (čl. 8 .1.4 podmínek). Účastníci rovněž sjednali právo banky prohlásit celou pohledávku za splatnou, event. odstoupit od smlouvy, pro případ porušení smluvních povinností žalovanou stranou, tj. mimo jiné pro případ řádného nesplácení úvěru (čl. 11 .1.3 podmínek). Z výpisu z kartového účtu žalované strany vyplynulo, že tato úvěr čerpala, řádně a včas jej však nesplácela. [právnická osoba] písemně od smlouvy odstoupila, rovněž písemně pohledávku vyčíslila a žalovanou stranu vyzvala k její úhradě. Následně byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena písemná smlouva o postoupení pohledávek, kterou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovanou stranou, o čemž žalovanou stranu písemným dopisem vyrozuměla. Před zahájením soudního řízení byla žalované straně zaslána zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění. Podle ust. § 3.028 odst. 1 z.č. 89/2014 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 261 odst. 3, písm. d) z.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“) touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). Podle ust. § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. předchůdkyně žalobkyně a žalovaná strana uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované straně do sjednané výše peněžní prostředky, tj. poskytnout jí úvěr. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, jelikož k jeho vzniku došlo před účinností z.č. 89/2014 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná strana čerpala úvěr, sjednaným způsobem jej však nesplácela. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala v souladu s ust. § 506 obchodního zákoníku, kdy z důvodu prodlení žalované strany s úhradou sjednaných splátek od smlouvy odstoupila. Žalované straně v důsledku toho vznikla povinnost vrátit předchůdkyni žalobkyně dosud neuhrazenou část úvěru s úroky, jakož i zaplatit dlužné poplatky požadované dle Sazebníku poplatků a úroky z prodlení z neuhrazené části úvěru ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit sjednaný úrok z dosud nevrácené části úvěru trvá pro žalovanou stranu až do úplného vrácení úvěru. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a to na základě oznámení o postoupení pohledávky zaslaného žalované straně a uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, když žalobkyně splnila povinnost dle ust. § 142a o.s.ř. a žalované straně zaslala ve stanoveném termínu před zahájením soudního řízení předžalobní výzvu k plnění. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.094 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 3.580 Kč úkon, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní upomínky, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 17.177,90 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění uložených povinností byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.