70 C 592/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 25 649,59 Kč s přísl.

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 25 649,59 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 35 440,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 649,59 Kč s příslušenstvím (poté co bylo řízení co do 7 500 Kč zastaveno). Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru č. bankovní účet ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), která byla uzavřena mezi žalovanou a společností právnická osoba (dříve právnická osoba), IČO, se sídlem adresa. V uvedené smlouvě se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 98 663,54 Kč a žalovaná se zavázala předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 3 065,28 Kč s úrokem ve výši 12,24 % ročně. příjmení svůj závazek splnila a žalované úvěr poskytla. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek mezi bankou a právnická osoba anonymizováno ze dne datum, na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou vzniklá z titulu Smlouvy o úvěru číslo postoupena na žalobkyni dne datum.

3. Soud ve věci rozhodoval rozsudkem ze dne 29. 6. 2017, č. j. 70 C 592/2017-11, kterým žalobkyni vyhověl. K odvolání žalované soud odvolací rozsudkem ze dne 16. 1. 2020, čj. 58 Co 432/2017-59, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Na to ve věci Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 70 C 592/2017-80, ve kterém řízení ve výroku I. tohoto rozsudku co do částky 7 500 Kč zastavil, a ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 649,59 Kč, spolu s úrokem ve výši 12,24 % p.a. z částky 23 081,21 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 23 081,21 Kč od datum do zaplacení, a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

4. K odvolání žalované byl i tento, v pořadí druhý, rozsudek soudu prvního stupně výroku II. a III. zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud (mimo jiné) uložil soudu I. stupně zohlednit námitky žalované ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované v době uzavření úvěrové smlouvy, žalobkyni vyzval k označení důkazů, a v závislosti na výsledcích dokazování pak opětovně posoudil platnost úvěrové smlouvy i námitku promlčení.

5. V dalším řízení soud prvního stupně, vázán právním názorem odvolacího soudu, žalobkyni vyzval, aby prokázala, že řádně ověřila schopnost žalované splácet úvěr, a zejména uvedla, jaké konkrétní informace získala ohledně příjmů a výdajů žalované, ohledně jejích osobních, rodinných a majetkových poměrů, a jakým konkrétním způsobem tyto informace získala, a též jakým způsobem je ověřila, a označila k prokázání doplněných tvrzení důkazy. Dále soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že pokud nebude dostatečně prokázáno posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, je věc možné po právní stránce posoudit jinak, než podle účastníkova právního názoru, a to podle zásad bezdůvodného obohacení, s tím, že pro tento případ nechť žalobkyně též doplní tvrzení o tom, kolik celkem žalovaná žalobkyni z titulu úvěru splatila a svá tvrzení prokázala.

6. Na to reagovala žalobkyně tak, že žalované nebyly poskytnuty nové finanční prostředky, šlo o konsolidaci, kdy byly žalované nastaveny nové, výhodnější podmínky.

7. Z provedeného dokazování (anonymizováno o anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova ze dne datum vč. standardních informacích o spotřebitelském úvěru, Platební historie žalované, Smlouva číslo oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum vč. dokladu o odeslání, dohoda o splátkách ze dne datum resp. datum, změna produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, listina - anonymizována dvě slova, výpisy z úvěrového účtu za období od měsíce září 2011 do měsíce prosince 2016, rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy číslo k této smlouvě, smlouva o obstarání postoupení souboru pohledávek ze dne datum vč. přílohy číslo této smlouvy, seznam postupovaných pohledávek číslo mezi jméno a právnická osoba, potvrzení o úplatě ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum vč. dokladu o odeslání, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. dokladu o odeslání, předžalobní upomínka ze dne datum) soud došel k následujícím závěrům:

8. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, byla uzavřena dne datum Smlouvu o úvěru – anonymizováno – anonymizováno úvěrů č. bankovní účet, na základě které byl žalované poskytnut úvěr 98 663,54 Kč. Žalovaná, ačkoli se zavázala předmětný úvěr zaplatit v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 3 065,28 Kč, a to počínaje dnem datum, svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. příjmení tak dopisem ze dne datum, který byl žalované odeslán dne datum, prohlásila úvěr za splatný v celé výši. Dále byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi bankou a právnická osoba a.s. dne datum, na základě této smlouvy byla pohledávka za žalovanou vzniklá z titulu Smlouvy o úvěru číslo postoupena, a dále pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum resp. ze dne datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

9. Ohledně šetření banky o úvěruschopnosti žalované ze strany banky soud nezjistil nic, ačkoliv byla žalobkyně řádně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena, aby prokázala, že řádně posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované, aby dostála své povinnosti vyplývající z § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2013, který je zapotřebí aplikovat v této věci, a to při vědomí judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018, když smlouva byla uzavřena dne datum.

10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (tedy v době uzavření dané úvěrové smlouvy), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. byla do tohoto ustanovení včleněna druhá věta, dle níž věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Byť v době podpisu úvěrové smlouvy (datum) nebyla absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v takovém případě výslovně uvedena, judikatura dovodila (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018), že i v režimu předchozí úpravy má nesplnění této podmínky za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

13. Pokud soud zjistil, že banka neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, bez ohledu na to, že se jednalo o konsolidační úvěr, je smlouva, kterou byl spotřebitelský úvěr sjednán, neplatná absolutně, a soud k takové neplatnosti přihlédl i z úřední povinnosti. Pokud pak bylo plněno na absolutně neplatnou smlouvu, tedy neplatnou od samého počátku, je nutné daný případ posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení.

14. Podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí toto obohacení vydat.

15. Proto soud, který se řídil úvahami o bezdůvodném obohacení, pokud měl prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 98 663,54 Kč, jak vyplývá z platební historie, a že žalovaná vrátila žalobkyni částku ve výši 93 024,56 Kč, jak vyplývá z provedeného součtu plnění žalované žalobkyni dle předmětné platební historie a výpisu z účtů, uzavřel, že bezdůvodné obohacení žalované činí 5 638,98 Kč.

16. Dále se soud zabýval námitkou žalované ohledně promlčení, která byla v průběhu řízení uplatněna s tím, že tuto námitku soud posuzoval dle § 100 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zejména dle § 107 tohoto zákona.

17. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (za použití § 3028 odst. 3 o. z., § 3036 o. z.) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu souzené věci je právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení uplynutím tříleté objektivní promlčecí doby promlčeno, když počátek běhu promlčecí doby je nutno vztahovat k okamžiku, kdy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ze strany právního předchůdce žalobkyně, tedy ke dni datum. S ohledem na skutečnost, že tříletá objektivní promlčecí doba bezesporu uplynula, byla-li žaloba podána dne datum, nezabýval se již soud subjektivní promlčecí dobou.

19. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvádí, že pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud dovodil, se již nezabýval dalšími námitkami žalobkyně ohledně uznání dluhu, stejně ani námitkou žalované ohledně pravosti a pravdivosti dohody o splátkách ze dne datum, když titulem pro (případné) plnění by nebyla smlouva, nýbrž bezdůvodné obohacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle procesního úspěchu žalované ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení celkem 35 440,16 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 149,59 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby ve věci a z tarifní hodnoty ve výši 25 649,59 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze dvou úkonů včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 920 Kč ve výši 3 343,20 Kč, a dále cestovní náhrady v souvislosti s cestou realizovanou na soudní jednání dne datum ve výši 6 488,48 Kč za 800 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a cestovní náhrady v souvislosti s cestou realizovanou na soudní jednání dne datum ve výši 6 488,48 Kč za 800 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. Dále se tyto náklady sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1) a 3) a. t. při cestě na soudní jednání dne datum a zpět, celkem 8 hodin, tedy 16 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 1 600 Kč a při cestě na soudní jednání dne datum a zpět ve výši 1 600 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.