74 C 18/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 036 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do vzájemného návrhu žalované na zaplacení částky 903 398,18 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 14 036 Kč od datum do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení za vzájemný návrh částku 29 620,80 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení za žalobu částku 16 241 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne číslo žalobkyně domáhala uhrazení částky 14 036 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo na zakázku č. anonymizováno s názvem obec skládka anonymizováno – supervize AA, č. SOD číslo 2020 číslo, kterou se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo spočívající v supervizní činnosti a žalovaná se zavázala uhradit sjednanou cenu díla. Žalobkyně provedla pro žalovanou dílo spočívající v supervizní činnosti řádně a včas, ze strany žalované nebyla vznesena žádná připomínka či reklamace. Žalobkyně následně vyúčtovala žalované cenu provedených prací za měsíc říjen 2020 fakturou číslo ze dne datum ve výši 14 036 Kč se splatností k datum. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se bránila podané žalobě, když ve svém vyjádření ze dne datum zejména namítala, že pohledávka žalobkyně ve výši žalované částky zanikla zápočtem ze dne datum, kterým žalovaná započetla na pohledávku z této žaloby svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 1.711.954,88 Kč („ smluvní pokutu“ žalovaná dovozuje z realizační smlouvy uzavřené se žalobkyní dne datum, číslo 2010 číslo S00387 o provedení sanace SEZ v areálu spol. právnická osoba - dodatečné stavební práce a z dodatku číslo k realizační smlouvě). příjmení dopisem pak žalovaná rovněž započetla svou pohledávku ve zbývající výši 1.697.918,88 Kč (po započtení částky 14.036 Kč) proti pohledávce žalobkyně ve výši 15.857,20 Kč na základě faktury žalobkyně číslo vystavené na základě smlouvy číslo, ke dni datum. Po započtení zůstala pohledávka žalované ve výši 1.682.061,68 Kč. Dopisem č. j. MF-36539/2015/4501-21 ze dne 11. 12. 2020 započetla žalovaná svou pohledávku ve zbývající výši 1.682.061,68 Kč oproti pohledávkám žalobkyně ve výši 204.470,02 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum; ve výši 42.168,50 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum; ve výši 11.043,20 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum. Po započtení zůstala pohledávka žalované ve výši 1.424.379,96 Kč. Dopisem č. j. MF-36539/2015/4501-29 ze dne 14. 1. 2021 započetla žalovaná svou pohledávku ve zbývající výši 1.424.379,96 Kč oproti pohledávkám žalobkyně ve výši 224.783,02 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum; ve výši 13.804 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum. Po započtení zůstala pohledávka žalované ve výši 1.185.792,94 Kč. Dopisem č. j. MF-36539/2015/4501-33 ze dne 4. 2. 2021 započetla žalovaná svou pohledávku ve zbývající výši 1.185.792,94 Kč oproti pohledávce žalobkyně ve výši 248.430,46 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum. Po započtení zůstala pohledávka žalované ve výši 937.362,48 Kč. Dopisem č. j. MF-36539/2015/4501-38 ze dne 17. 2. 2021 započetla žalovaná svou pohledávku ve zbývající výši 937.362,48 Kč oproti pohledávkám žalobkyně ve výši 16.831,10 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum; ve výši 17.133,20 Kč, na základě faktury číslo ke dni datum. Po započtení zůstala žalované z titulu„ smluvní pokuty“ ještě pohledávka ve výši 903 398,18 Kč. Žalovaná v této souvislosti uplatnila dne datum (soudu doručeno dne datum) vzájemný návrh a po žalobkyni požadovala vzájemným návrhem částku 903 398, 18 s příslušenstvím.

3. Podáním ze dne datum žalobkyně sporovala vzájemný návrh žalované, když zejména tvrdila, že mezi smluvními stranami nebyla sjednána žádná smluvní pokuta a žalovaná tak nemůže započíst jakoukoliv svoji pohledávku na nárok žalobce. Žalobkyně tak namítá neplatnost zápočtu a neexistenci pohledávky z titulu smluvní pokuty.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu soudního řízení v zápočtech pokračovala a započetla a. dopisem ze dne datum svoji pohledávku uplatněnou dne datum vzájemným návrhem výši 903 398,18 Kč (=zbytek„ smluvní pokuty“) vůči pohledávce žalobkyně ve výši 3.841,75 Kč, vyúčtované fakturou, splatnou dne datum, a to ke dni datum; b. dopisem ze dne datum svoji pohledávku ze vzájemného návrhu vůči pohledávce žalobkyně v celkové výši 641 917,24 Kč, uplatněné žalobkyní na základě faktur a to ke dni datum a datum; c. dopisem ze dne datum svou pohledávku ze vzájemného návrhu ve zbývající výši 257.639,19 Kč oproti pohledávce žalobkyně ve výši 277 175,02 Kč, uplatněné žalobkyní na základě faktury a to ke dni datum s tím, že oproti zbývající pohledávce žalobkyně ve výši 19 535,83 Kč, započetla žalovaná ještě nárok na zákonné úroky z prodlení ze„ smluvní pokuty“ ve výši 32.861,74 Kč, došlo k úplnému vyčerpání pohledávky žalované ze„ smluvní pokuty“ (1 711 954,88 Kč) a žalobkyni vznikla dle tvrzení žalované povinnost doplatit žalované ještě zbylé úroky z prodlení ve výši 13.325,91 Kč, na něž však bylo žalovanou opět dále započítáváno. Vzhledem k výše uvedenému došlo podáním žalované ze dne datum ke zpětvzetí vzájemného návrhu, neboť pohledávka ze„ smluvní pokuty“ zanikla v průběhu tohoto řízení započtením.

5. Mezi stranami byl nesporný žalobní nárok ve výši 14 036 Kč (viz faktura číslo na 14 036 Kč, splatná dne datum), když nikdo nesporoval samotný titul, řádné provedení díla ani nárok žalobkyně na zaplacení. příjmení však zůstává zánik žalované pohledávky, neboť žalovaná tvrdí, že nesporný nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla zanikl na základě žalovanou provedeného zápočtu, který však žalobkyně sporuje.

6. Z provedeného dokazování má soud ve vztahu k spornému zápočtu za prokázáno, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne datum uzavřena realizační smlouva, označená jako Smlouva o provedení dodatečných stavebních prací při sanaci ekologických škod – sanace staré ekologické zátěže v areálu společnosti právnická osoba – dodatečné stavební práce, v níž bylo v ustanovení označeném jako„ Slevy ceny díla a sankce“ uvedeno, že„ v případě prodlení zhotovitele s předáním díla v termínu uvedeném na čl. III této smlouvy se snižuje cena za provedení díla bez DPH sjednaná v čl. II, bodě 2.1 této smlouvy o 2 % za každý započatý měsíc, po kterých bylo předání díla zpožděno“. Dne datum byl uzavřen Dodatek číslo k realizační smlouvě, z něhož má soud za prokázáno, že se dohodou stran posunul termín plnění na datum. Dalším dodatkem, tedy Dodatkem číslo ze dne datum si strany dohodly změnu ustanovení původní smlouvy (čl. II, bod 2.1 odstavec druhý) o ceně díla a to tak, že cena díla se snížila z původních ve smlouvě ujednaných 85 597 744 Kč na 84 338 141,10 Kč. Dodatek byl podepsán dne datum, účinnosti nabyl dle dohody stran zveřejněním v registru smluv, což nastalo dne datum (viz Dodatek 1 ze dne datum, Dodatek 2 z datum). Soud má dále za prokázáno, že zároveň dne datum vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 711 954,88 Kč do datum a to na základě bodu 7.1 realizační smlouvy, podle něhož se snižuje cena díla o 2% za každý započatý měsíc, po který je předání díla zpožděno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dle předávacího protokolu předala dílo k datum, tedy o měsíc déle než bylo ujednáno v Dodatku 1 smlouvy, vypočetla žalovaná smluvní pokutu na částku 1 711 954,88 Kč (výzva k zaplacení smluvní pokuty ze dne datum). Soud má dále za prokázáno, že žalovaná přípisem ze dne datum započetla pohledávku ze smluvní pokuty, k jejímuž uhrazení vyzvala žalobkyni dne datum vůči pohledávce žalobkyně ve výši 14 036 Kč. V zápočtu opět žalovaná zopakovala, že„ započítává svou pohledávku ve výši 1 711 954,88 Kč proti pohledávce právnická osoba a.s. ve výši 14.036 Kč“. Konečně soud v rámci dokazování zjistil, že se žalobkyně přípisem ze dne datum dovolala neplatnosti zápočtu provedeného žalovanou dne datum. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud s ohledem na níže nastíněné právní hodnocení pro věc nic rozhodného.

7. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo smlouva o dílo na zakázku č. anonymizováno s názvem obec skládka anonymizováno – supervize AA, č. SOD číslo 2020 číslo, na základě níž měla žalovaná zaplatit žalobkyni za provedené dílo částku 14 036 Kč. Žalovaná nesporuje nárok žalobkyně na zaplacení této pohledávky. Nicméně vzhledem k tomu, že účastnice mimo uvedenou smlouvu uzavřely již v roce 2010 smlouvu o dílo –„ realizační smlouvu“, na základě které vyzvala žalovaná žalobkyni k úhradě smluvní pokuty, tento nárok ze„ smluvní pokuty“ (žalobkyní sporovaný) žalovaná započetla vůči pohledávce žalobkyně, čímž dle jejího názoru pohledávka žalobkyně zanikla. Žalovaná dílčími zápočty následně vyčerpala celou tvrzenou pohledávku ze„ smluvní pokuty“ vůči fakturovaným pohledávkám žalobkyně vzniklým jak před zahájením soudního řízení, tak i v jeho průběhu.

8. Soud nejprve konstatuje, že výrokem I. tohoto rozsudku na základě zpětvzetí žalované, řízení o vzájemném návrhu zastavil. Žalovaná soudu ve svém návrhu sdělila, že započetla jiné pohledávky žalobkyně vůči svému nároku (viz bod 4 tohoto rozsudku), který uplatnila vzájemným návrhem a pohledávka tak zanikla. Protože se tak stalo v době do zahájení jednání ve věci samé (do okamžiku, než byla přečtena či přednesena žaloba), nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalobkyně. Proto soudu nezbylo, než-li přikročit k zastavení zahájeného již řízení o vzájemné žalobě ve smyslu ust. § 96 odst. 1 a 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v nyní účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“) a zabývat se ve vztahu ke vzájemnému návrhu pouze náklady řízení a procesním zaviněním.

9. Po právní stránce pak soud na základě nesporných tvrzení účastníků dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dle § 2586 zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouva o dílo na zakázku č. anonymizováno s názvem obec anonymizováno - supervize AAR, číslo SOD číslo 2020 číslo. Žalobkyně dílo řádně a včas provedla. Cena díla za období říjen 2020 byla žalované vyúčtována fakturou číslo vystavenou na částku 14.036 Kč s datem splatnosti datum. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu ceny díla.

10. Vzhledem k obraně žalované spočívající v zániku žalované pohledávky zápočtem bylo na soudu, aby se zabýval zejména touto obranou, když žalobní nárok označily obě stany jako nesporný. Soud se tak zabýval otázkou platnosti zápočtu, kterou posuzoval v souladu s judikaturou (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5234/2016) podle zák. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (právní vztah, z něhož započítávaná pohledávka pochází, tedy z realizační smlouva uzavřená dne datum, se řídil obch. zákoníkem).

11. Mezi stranami nebyla jednota v právním výkladu ustanovení 7.1. realizační smlouvy (text tohoto ustanovení viz výše), když žalobkyně tvrdila, že snížením ceny není myšlena smluvní pokuta, za kterou ji naopak považovala žalovaná. Soud tedy dospěl k závěru, že je třeba postupovat dle §266 obch. zák. a pravidel interpretace právních úkonů, abychom dospěli k závěru, o jaký právní institut se jedná. K výslovnému dotazu soudu na úmysl a vůli jednajících stran při tvorbě smlouvy žalovaná jako zpracovatelka smlouvy a žalobkyně jako její smluvní partner souhlasně uvedly, že úmyslem jednajících stran bylo, aby objednatel zaplatil o 2% nižší cenu díla, pokud jej zhotovitel odevzdá se zpožděním. Konkrétně bylo domluveno, že cena se sníží za každý měsíc prodlení o dvě procenta. Soud pak v souladu s výkladem vůle stran, jazykovým („ se snižuje cena“) i systematickým výkladem (jednak v nadpisu článku 7 najdeme označení dvou institutů a to„ slevy“ a„ sankce“, dále pak č.l. 7 jednoznačně deklaruje, že možnost požadovat náhradu škody není ustanovením o slevě a smluvní pokutě dotčena, opět tedy pregnantně rozlišuje dva instituty„ slevu“ a„ smluvní pokutu“ jako sankci) vykládá toto ustanovení jako způsob určení ceny, který vzhledem k tomu, že je navázán na prodlení, je zařazen v článku, který pojednává kromě slevy i o smluvní pokutě, jakožto sankci za porušení povinností zhotovitele, která vyplývají ze smlouvy. Pokud tedy žalovaná zaplatila více než měla, neboť cena díla měla být o dvě procenta nižší, má soud zato, že by měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

12. Nicméně bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek (stejně jako u smluvní pokuty) a teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen plnit první den poté, co byl o plnění věřitelem požádán.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná provedla zápočet takového plnění vůči splatné pohledávce žalobkyně (fakturovaným 14 036 Kč, splatným dne datum), musí být tato pohledávka z bezdůvodného obohacení, jejíž doba splatnosti nebyla sjednána dohodou nebo určena právním předpisem či rozhodnutím taktéž splatná (viz rozh. NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1630/2016, které stanovilo, že„ s ohledem na zákonem stanovený zákaz jednostranného započtení nesplatné pohledávky proti pohledávce splatné lze nesplatnou pohledávku, jejíž doba splatnosti nebyla sjednána dohodou nebo určena právním předpisem či rozhodnutím, jednostranně započítat jen proti pohledávce nesplatné; proti pohledávce splatné tak lze postupovat pouze tehdy, jde-li o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky (§ 359 obch. zák.))“.

14. Soud proto zkoumal splatnost pohledávky žalované na vydání bezdůvodného obohacení (popř. jak to označila žalovaná na zaplacení smluvní pokuty), aby zjistil, zda mohla zápočet platně provést.

15. Bylo třeba se zabývat samotnou výzvou k plnění, která je – jak bylo uvedeno výše - podmínkou splatnosti bezdůvodného obohacení. Výzva žalované je z datum a odkazuje se na čl. 7 smlouvy, podle něhož by dle tvrzení žalované měla mít jako objednatel nárok na„ smluvní pokutu“ ve výši 2 % z ceny díla uvedeného v č.l. 2, neboť na straně žalobkyně došlo k prodlení s předáním díla. Tuto„ smluvní pokutu“ žalovaná ve své výzvě jednoznačně vyčísluje na 1.711.954,88 Kč. Nicméně ten samý den, kdy byla výzva sepsána a zároveň doručena, nabyl již účinnosti dodatek č 2 k realizační smlouvě, který změnil č.l. 2 smlouvy a stanovil cenu díla nižší o 1 259 602,90Kč. To znamená, že od datum představují 2% z ceny díla částku 1.686.762 Kč a nikoliv ve výzvě uvedenou částku 1.711.954,88 Kč.

16. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 5464/2016 není sice forma výzvy k plnění předepsána, nicméně musí splňovat obecné náležitosti stanovené v § 34 a následující zák. 40/1964 Sb., obč. zák. a z jejího obsahu musí být zřejmé, že věřitel vyzývá dlužníka k plnění, jehož výše musí být dostatečně určitě specifikována.

17. Soud má však zato, že projev vůle (výzva k plnění), z něhož není zřejmé, kolik má žalobkyně žalované zaplatit, neboť smlouva ve znění dodatku číslo stanoví něco jiného než je uvedeno ve výzvě není dle § 37 zák. 40/1964 Sb., obč. zák. dostatečně určitý. příjmení projev vůle je tak sice srozumitelný (právní jednání je formulováno tak, že je možné vnímat jeho sdělení a rozumět mu), ale není určitý jeho obsah. Jeho obsah je nejistý. Není zřejmé, kolik má žalobkyně zaplatit, o kolik se dle žalované bezdůvodně obohatila a kolik jí má vydat, když ve výzvě k plnění je odkazováno na 2% slevu, zároveň je však vyčíslená částka diametrálně odlišná od dané 2% slevy (zcela evidentně se zde navíc nejedná o žádnou drobnou chybu v psaní či počtech, jde o rozdíl v řádech statisíců). Žalovaná tak nemohla vědět, v jaké výši žalobkyně svoji pohledávku uplatňuje (jde o 2% z ceny díla nebo o částku 1.711.954,88 Kč ?) Podobně je to např. v případech postoupení pohledávky, neboť podle judikatury i literatury je třeba vždy vymezit způsobem nevzbuzujícím žádné pochybnosti, o jakou pohledávku jde, tedy musí být konkretizována předmětem plnění, svojí výší, osobou dlužníka, popř. i právním důvodem. Stejně tak je třeba, aby i výzva k plnění byla jednoznačná a pochyby nevzbuzující. Dle výzvy k plnění se stává splatnou pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení (nebo i smluvní pokuty) a představuje částku, kterou má zde žalovaná k dispozici pro své zápočty.

18. Obdobně chybně je pak formulován i následný zápočet, na němž je již jednoznačně vidět, jak podstatné je správné vymezení započítávané částky (na základě výzvy plnění, která je podmínkou splatnosti pohledávky), když řádný zápočet způsobí zánik závazku, resp. částečný zánik závazku. Jen jednoznačně stanovená částka, která se výzvou k plnění stává splatnou, může dát odpověď na otázku, jakou částkou žalovaná disponuje a z jaké částky postupným zápočty„ ukrajuje“. Žalovaná započítala vůči celé řadě pohledávek žalobkyně svoji pohledávku z bezdůvodného obohacení („ smluvní pokuty“) na základě nesprávné výzvy a to až do úplného zániku jak tvrzené pohledávky žalované z bezdůvodného obohacení, tak i jednoznačně splatných pohledávek žalobkyně. Otázkou nyní je, jaké pohledávky žalobkyně opravdu zanikly a jaké nikoliv, popř. které částečně, když žalovaná ve výzvě k plnění výši své pohledávky nesprávně vyčíslila, k zápočtům použila částku o statisíce vyšší a tím tak způsobila ve vzájemných evidentně rozvinutých obchodních vztazích značný zmatek. Je tak na zvážení oběma smluvním stranám, zda by v rámci rozvětvených obchodních vztahů nebylo vhodné společnou dohodou narovnat vzájemné vztahy a komplikovanou situaci vyřešit smírnou cestou.

19. Soud se nyní domnívá, že vzhledem k vadné výzvě k plnění, která byla neurčitá z důvodu nejistého obsahu, nedošlo ke splatnosti započítávané pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení a tím pádem je zápočet žalované s ohledem na zmiňované rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1630/2016 neplatný, neboť nelze započítávat nesplatnou pohledávku proti splatné. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni žalovanou pohledávku, když došel k závěru, že zápočtem nezanikla.

20. O náhradě nákladů řízení za vzájemný návrh rozhodl soud podle § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 620,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 903 398,18 Kč sestávající z částky 11 940 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 480 Kč ve výši 5 140,80 Kč. Soud na okraj uvádí, že důvodem zpětvzetí vzájemného návrhu bylo chování žalované, která uplatněním námitky započtení pohledávky způsobila zánik závazku a z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo zastaveno. Nešlo tak o chování žalobkyně, díky níž by byl vzájemný návrh vzat zpět.

21. O náhradě nákladů řízení za žalobu rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 241 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 036 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Do nákladů řízení soud zahrnul i cestovné ve výši 3 341 Kč sestávající z jízdného za dvě cesty obec – obec - obec (jízdenky na vlak v celkové výši 1405 Kč) a ztráty na výdělku za 16 ztracených půlhodin á 100 Kč (celkem 1600 Kč), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny advokáta, paušálních náhrad a ztráty na výdělku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.