74 C 19/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 486 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 486 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále částku 1 200 Kč na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 486 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 47 486 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny č. [spisová značka] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná nicméně tuto povinnost porušila, když za období od [datum] do [datum] neuhradila ve lhůtách splatnosti (i) částku 73 409 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum], (ii) částku 6 087 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Dle žalobkyně uvedené faktury splňovaly veškeré náležitosti pro vyúčtování stanovené právními předpisy a mj. obsahovaly rovněž údaje o sazbě, o elektroměru a jeho stavu, o naměřené spotřebě v kWh v daném měřeném období a další položky tvořící celkovou cenu za spotřebovanou elektřinu. Žalobkyně žalované k úhradě dluhu opakovaně upomínala, naposled upomínkou ze dne [datum].

2. Žalované byl s ohledem na skutečnost, že v řízení nebyla zjištěna žádná osoba oprávněná žalovanou společnost zastupovat, ustanoven opatrovník z řad advokátů postupem dle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil tak, že žaloba je předčasná, tvrzený nedoplatek z vyúčtování nemůže být splatný z důvodu neřádnosti a nesprávnosti vyúčtování žalobce, včetně neřádnosti a nesprávnosti doručení žalovanému. Konkrétně namítla, že vyúčtování [číslo] bylo předloženo pouze jako„ Opis“, nikoliv originál, dále že není zřejmé, zda žalobce vyúčtovanou částku dle obou vyúčtování již neinkasoval z bankovního účtu žalované, jak se uvádí na vyúčtování. Dále namítla, že mimořádné vyúčtování (faktura) za elektřinu [číslo] neobsahuje jednu ze základních náležitostí vyúčtování, a to uvedení výše žalovanou uhrazených záloh dle § 6 odst. 1 písm. g) vyhlášky ERÚ č. 70/2016 Sb. Uvedla k tomu dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 913/2019 a sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, že vyúčtování musí obsahovat veškeré právními předpisy předepsané náležitosti, mj. jako podstatnou náležitost i výši uhrazených záloh. Dále namítla, že žalobkyně nedoložila a neprokázala vyúčtovanou spotřebu elektřiny. Dále namítla, že vyúčtování nebylo žalované řádně doručeno, když žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, jakým způsobem a kdy (případně zda) předmětná vyúčtování doručila žalované. Žalobkyně doložila pouze doručenku k předžalobní výzvě (nikoli k vyúčtováním), která však byla žalované zaslána na adresu jejího sídla, což je podle názoru žalované nesprávné doručování, neboť v uzavřené smlouvě (viz bod 5.) byla ujednána adresa pro zasílání vyúčtování na adrese odběrného místa ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]), nikoliv na adrese sídla žalované.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaná spolu dne [datum] podepsaly smlouvu o dodávce elektřiny č. [spisová značka], ve které bylo uvedeno, že žalobkyně se zavazuje za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa] Cena byla konkrétně sjednána ve formě ve formě cenového tarifu ("Produktu silové elektřiny") [anonymizována tři slova] specifikovaného v účinném [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Jako distribuční sazba je ve smlouvě uvedena sazba„ [anonymizováno]“. Dále zde bylo uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, a že adresa pro zasílání vyúčtování žalované je na adrese odběrného místa. /viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, číslo Smlouvy [spisová značka] ze dne 24.9.2019 6. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky komodity [číslo] které upravují v čl. IV. Fakturaci a placení, v čl. X. Doručování, v čl. XIV. Závěrečná ustanovení, následující ujednání: (i)„ Písemně uzavřená smlouva může být měněna nebo zrušena i nepísemnou dohodou, pokud žádná ze smluvních stran neprojeví vůli, aby taková dohoda byla uzavřena v písemné formě“; dále, že (ii) faktury jsou podle OPD splatné do 14 dnů od data vystavení; dále, že (iii) zákazník se zavazuje platit na dodanou a dosud nevyfakturovanou komoditu zálohy ve prospěch [anonymizováno], přičemž zálohy se hradí na základě rozpisu oznámeného zákazníkovi na faktuře; dále, že (iv) pro případ prodlení s úhradou splatné pohledávky se zákazník zavazuje zaplatit [anonymizováno] úrok z prodlení v zákonné výši. /viz [ulice] podmínky dodávky komodity [číslo]

7. Podle ceníku elektřiny pro podnikatele platného ode dne [datum] byla určena cena za spotřebovanou elektřinu pro distribuční sazbu [anonymizováno] ve výši 2 015 Kč/MWh ve vysokém tarifu a ve výši 1 782 Kč/MWh v nízkém tarifu. /viz Ceník elektřiny pro podnikatele platný od [datum]

8. Žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] řádnou fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku ve výši 2 519 Kč. Na faktuře bylo uvedeno, že tato částka má být uhrazena současně se splatnou zálohou ve výši 2 910 Kč do data její splatnosti, tzn. do [datum] /viz Řádná faktura za elektřinu [číslo]

9. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] řádnou fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku ve výši 73 409,00 Kč. Ve faktuře byly zúčtovány zaplacené zálohy ve výši 32 010 Kč a bylo tedy uvedeno, že výsledkem fakturace je částka ve výši 41 399 Kč, kterou inkasují ke dni její splatnosti (společně se splatnou zálohou ve výši 6 750 Kč) z bankovního účtu žalované. Jako den splatnosti bylo uvedeno datum [datum] /viz Řádná faktura za elektřinu [číslo]

10. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] mimořádnou (konečnou) fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku ve výši 6 087 Kč. Ve faktuře byla uvedena rovněž informace o předpisech z minulého období ve výši 41 399 Kč a bylo tedy uvedeno, že výsledkem fakturace je částka ve výši 47 486 Kč, kterou inkasují ke dni její splatnosti z bankovního účtu žalované. Jako den splatnosti bylo uvedeno datum [datum] /viz Mimořádná (konečná) faktura za elektřinu [číslo]

11. Vyúčtování byla žalované doručena společně s výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], která byla odeslána žalované na adresu jejího sídla dne [datum] /viz Výzva k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] včetně obálky s uvedením data odeslání jako doporučené zásilky a rekomandovým číslem/ Žalobkyně dále rovněž vyhotovila upomínku dne [datum], kde žalovaného rovněž vyzývá k úhradě dlužné částky ve výši 47 486 Kč /viz Upomínka o zaplacení elektřiny ze dne [datum]

12. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům.

13. Účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), na základě které se žalobkyně zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodanou elektřinu žalobkyně vyúčtovala fakturami [číslo] [číslo] [číslo] to celkem za období od [datum] do [datum], přičemž z vyúčtované částky žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila částku ve výši 47 486 Kč (celkem bylo vyúčtováno 79 496 Kč, přičemž z toho bylo zaplaceno 32 010 Kč). Dlužnou částku žalovaná do dne vydání rozhodnutí neuhradila, což ani netvrdila, natož prokazovala, a soud tedy shledal žalobu v této části důvodnou a výrokem I. žalobě vyhověl.

14. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni výrokem I. přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od [datum] do zaplacení. Soud přitom vycházel ze splatnosti dlužné částky dle výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], ve které bylo uvedeno, že žalovaná má částku uhradit bankovním převodem nejpozději do [datum]. Tato výzva byla přitom žalované prokazatelně odeslána doporučeně na adresu jejího sídla, a ačkoliv ji žalovaná nepřevzala, dostala se tato výzva do tzv. sféry její dispozice, když žalovaná měla objektivní možnost se s ní seznámit, a nastaly tak právní účinky tohoto jednostranného adresovaného jednání v souladu s § 570 odst. 1 o. z..

15. Výrokem II. soud přitom zamítl nárok žalobkyně na úhradu úroků z prodlení z dlužné částky v zákonné výši od [datum] do [datum], jelikož žalobkyně v tomto ohledu neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně dřívějšího doručení předmětných vyúčtování spotřeby elektřiny a tedy ohledně tvrzení, že žalovaná byla v prodlení již ode dne [datum].

16. K výše uvedenému soud dodává, že nepřisvědčil žádné z dalších námitek žalované, když zejména měl za to, že vyúčtování bylo provedeno řádně a obsahovalo veškeré povinné náležitosti. Z právních předpisů, včetně energetického zákona a vyhlášky č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (dále jen“ vyhláška č. 70/2016 Sb.“), výslovně nevyplývá požadavek, aby v případě, že zákazníkem nejsou uhrazeny za vyúčtovávané období žádné zálohy, musela být tato skutečnost ve vyúčtování výslovně uvedena. Ostatně Vyhláška výslovně uvádí pouze nutnost uvést informaci o celkové výši záloh uhrazených zákazníkem za zúčtovací období, a nikoliv i těch neuhrazených. Soud však považuje především za stěžejní, že z vyúčtování je ve své podstatě zřejmé, jaká částka za spotřebu elektřiny byla zákazníkovi vyúčtována, jak byla vypočítána a kam, kdy a jakým způsobem má být tato částka uhrazena, čímž je bezpochyby dosaženo účelu právní úpravy vyhlášky č. 70/2016 Sb. Obdobná úvaha soud vedla i k nepřisvědčení námitce žalované, že bylo předloženo pouze jako„ Opis“, nikoliv originál.

17. Soud rovněž nepřisvědčil námitce žalované, že není zřejmé, zda žalobkyně vyúčtovanou částku dle obou vyúčtování již neinkasovala z bankovního účtu žalované, jak se uvádí na vyúčtování, když toto její pouze obecné tvrzení žalovaná nijak blíže nezdůvodnila a nekonkretizovala, natož aby jej soudu prokázala.

18. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobkyně nijak nedoložila a neprokázala vyúčtovanou spotřebu elektřiny. Žalobkyně doložila soudu vyúčtování, které obsahuje všechny povinné náležitosti vyžadované právními předpisy a je z něj zřejmé, jakým způsobem byla vyúčtovaná částka určena, přičemž uváděná cena za jednotku MWh ve vyúčtování se shoduje s cenou za jednotku MWh stanovenou ceníkem elektřiny pro podnikatele platném od [datum], a soud tak nepojal žádných pochybností o tom, že vyúčtování bylo provedeno řádně a vyúčtovaná cena odpovídá ujednaným podmínkám dle smlouvy o dodávce elektřiny.

19. V neposlední řadě soud nepřisvědčil ani námitce žalované, že vyúčtování, které bylo součástí výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum], nebylo žalované doručeno na adresu pro zasílání vyúčtování dohodnutou ve smlouvě (tj. na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]), nýbrž na adresu aktuálního sídla žalované, když soud má za to, že vyúčtování se prokazatelně dostaly do tzv. sféry dispozice žalované, a to i vzhledem k ostatním vyhotoveným upomínkám ze strany žalobkyně. [ulice] právní úprava přitom vychází z tzv. teorie dojití, podle které v souladu s § 570 odst. 1 o. z. účinky právního jednání nastávají k okamžiku, kdy projev vůle nepřítomné osobě došel. O dojití projevu vůle lze hovořit tehdy, pokud se projev vůle dostane do sféry adresáta tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se adresát s tímto projevem vůle seznámil. Adresát se tedy s projevem vůle fakticky seznámit nemusí, nýbrž postačí, že se s ním mohl seznámit, tedy měl objektivně příležitost se s ním seznámit. Takovým okamžikem se v případě uložení zásilky rozumí okamžik, kdy měl adresát poprvé možnost si zásilku vyzvednout u provozovatele poštovních služeb (srov. např. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 5 Cmo 24/2022-620). Ačkoliv účastníci řízení sjednali ve smlouvě o dodávce elektřiny adresu, na kterou mají být zasílána vyúčtování (tzv. adresa pro doručování), nevyloučili tím zároveň příslušná ustanovení právních předpisů (zejm. § 137 a § 429 o. z.), podle kterých se každý může dovolat sídla osoby zapsané ve veřejném rejstříku (srov. v této souvislosti rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1777/2013, který se zabýval právními účinky doručování na sjednanou adresu pro doručování, na které se již daná osoba nezdržuje). Lze rovněž okrajem zmínit, že účastníci takto sjednali pouze adresu pro zasílání vyúčtování, nikoliv pro zasílání všech písemností, a to včetně zaslání upomínky k platbě, jejíž součástí byla i předmětná vyúčtování. Z těchto důvodů má soud doručení, resp. seznámení se s obsahem obou vyúčtování ze strany žalované za prokázané.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (neúspěšná byla jen ohledně nepatrné části), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 900 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.