74 C 2/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 1 110 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 110 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 110 000 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů částku 55 500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 1 110 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce k žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha.

2. Na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], ve znění všech dodatků byla žalovanému pronajata část předmětného pozemku o výměře 15 m2 nacházející se před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], blíže specifikovaná v nařízení hl. m. [obec] [číslo] Sb. hl. m. [obec], kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně na str. 19 Přílohy [číslo] k nařízení [číslo] Sb. hl. m. [obec], za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku.

3. Dle čl. II. nájemní smlouvy byl nájemní vztah sjednán na dobu neurčitou, a to od [datum]. Dle čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy pronajímatel i nájemce jsou oprávněni nájemní smlouvu vypovědět v jednoměsíční výpovědní lhůtě bez udání důvodů. Výpovědní lhůta v takovém případě začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

4. Žalobce vypověděl nájemní smlouvu dle čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy v souladu s usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum] výpovědí ze dne [datum], kterou zaslal žalovanému na adresu jeho sídla. Tuto výpověď žalovaný převzal osobně dne [datum]. V souladu s čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy tak výpovědní doba začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. Žalobce byl ve výpovědi rovněž vyzván, aby předmět nájmu předal žalobci prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. města Prahy, oblastní správa Centrum, a to nejpozději první pracovní den následující po posledním dnu výpovědní doby. Žalovaný tak neučinil, tudíž ode dne [datum] užívá část předmětného pozemku bez právního důvodu.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný část předmětného pozemku po skončení nájemního vztahu nevyklidil a nepředal žalobci, žalobce ho ke splnění této povinnosti písemně vyzval prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum] dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

6. Následně žalobce podal proti žalovanému dne [datum] žalobu na vyklizení části předmětného pozemku. Řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 13/2018, který rozsudkem ze dne 1. 11. 2018, č. j. 28 C 13/2018-29 uložil žalovanému povinnost část předmětného pozemku vyklidit a předat žalobci. Uvedené rozhodnutí bylo k odvolání žalovaného potvrzeno Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 16 Co 66/2019-52, kdy obě uvedená rozhodnutí jsou pravomocná.

7. Podle čl. VI. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy v případě, že nájemce při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně do doby předání předmětu nájmu. Žalovaný byl na povinnost vyklidit část předmětného pozemku včas upozorněn, ale přesto svou povinnost nesplnil, a žalovaný se tak dostal do prodlení s vyklizením a předáním části předmětného pozemku dne [datum]. Žalobce nyní požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], tj. za 111 dní. Výši smluvní pokuty vyčíslil žalobce jako 111 dní x 10 000 Kč. Celková výše smluvní pokuty za toto období tak činí částku ve výši 1 110 000 Kč.

8. Žalobce nejprve upomínkou ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení výše uvedené smluvní pokuty. Žalovaný však navzdory této upomínce smluvní pokutu neuhradil. Žalovanému byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní upomínka dle § 142a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to ze dne [datum]. Žalovaný však do dnešního dne na shora uvedenou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobce v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 občanského zákoníku rovněž po žalovaném požaduje zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky smluvní pokuty ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení.

9. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji neuznává, a to ani částečně. Důvodem neuznání nároku žalobce byla primárně skutečnost, že žalovaný považuje ujednání o výši smluvní sankce obsažené v nájemní smlouvě za neplatné pro jeho rozpor s dobrými mravy.

10. Žalovaný si je vědom skutečnosti, že žalovaná vede obdobné soudní spory, který mají obdobný právní základ, vydané ve sporu vedeném mezi žalobcem Hlavním městem Praha a [jméno] [celé jméno žalovaného]), ale v případě žalovaného [celé jméno žalovaného] existují podstatné odlišné skutkové okolnosti, které nárok žalobce výrazným způsobem zpochybňují.

11. Žalovaný má za to, že není možné, aby soudy rezignovaly na provádění dokazování a důkazů, které mají osvětlit skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci, zejména pak pro posouzení otázky, zda-li sjednání smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč za každý den porušení povinnosti nájemce s vyklizením předmětu nájmu při uzavírání nájemní smlouvy ze dne [datum] je či není v rozporu s dobrými mravy.

12. Žalovaný poukazuje zejména na okolnosti, které předcházely uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy výše smluvní sankce ve výši 10.000 Kč nebyla sjednána z důvodů plánované revitalizace [příjmení] náměstí v [obec a číslo] jak nepravdivě tvrdí žalobce. V roce [rok] při podpisu nájemní smlouvy žalobce žalovaného o plánované revitalizace [příjmení] náměstí a době zahájení revitalizace neinformoval. Záměr a projekt revitalizace [příjmení] náměstí se stal veřejně známým až v pozdějším období, kdy se začaly objevovat na internetu první zprávy o tomto záměru žalobce, kdy byla vyhlášena architektonická soutěž, kdy byla založena komise pro revitalizaci [příjmení] náměstí atd. Není a nebylo povinností žalovaného sledovat neověřené informace uveřejňované na internetu ohledně plánované revitalizace [příjmení] náměstí v [obec]. Nelze proto akceptovat tvrzení žalobce, že výše smluvní pokuty byla roce [rok] sjednána s přihlédnutím k plánované revitalizaci [příjmení] náměstí v [obec]. Žalobce žádnými důkazy neprokazuje, že by žalovaného před podpisem nájemní smlouvy o plánované revitalizaci [příjmení] náměstí informoval.

13. Nelze akceptovat ani tvrzení žalobce, že smluvní pokuta ve výši 10.000 Kč byla ze strany žalobce s žalovaným jako nájemcem sjednána v roce [rok] s ohledem na zisk žalovaného, který žalovaný jako nájemce dosahoval z prodeje občerstvení ve stánku umístěném na předmětné části pronajatého pozemku. Žalovaný před podpisem nájemní smlouvy v roce [rok] žalobci ani žádnému jejímu pracovníkovu nepředkládal svá daňová přiznání ani jiné přehledy o příjmech a výdajích spojených s provozem stánku pro prodej teplého občerstvení na [anonymizováno] náměstí v [obec a číslo]. Toto své tvrzení žádnými důkazy neprokázal. Otázka dosahovaného zisku tak nemůže být důvodem pro sjednání nepřiměřeně vysoké smluvní sankce ve výši 10.000 Kč za každý den prodlení s vyklizení předmětu nájmu.

14. Nájemní smlouvy k pozemkům ve vlastnictví Hlavního města Prahy, na kterých bylo možno v souladu s tržním řádem vydaným žalobcem provozovat podnikatelskou činnost, byly se všemi nájemci uzavírány podle jednotného vzoru, schváleného orgány žalobce, kdy výše smluvní sankce ve výši 10.000 Kč za každý den s prodlením s plněním povinnosti předmět nájmu vyklidit, byla sjednávána se všemi nájemci bez ohledu na to, na jakém místě hlavního města Prahy se tržní místo nacházelo. Uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] předcházelo rozhodnutí žalobce o zařazení místa před objektem [adresa], [ulice] [anonymizováno] 34, [obec a číslo] do tržního řádu, následně byla žalovanému předložena žalobcem vzorová smlouva o nájmu zpracovaná žalobcem, na jejímž znění žalobce trval a jakoukoliv její změnu nepřipustil, žalobce argumentoval, že totožné smlouvy mají všichni nájemci pozemků na nichž jsou umístěny stánky pro prodej s občerstvením v [obec].

15. Žalovaný se ztotožňuje s platnou a aktuální judikaturou NS ČR ohledně otázky posouzení platnosti smluvní pokuty podle § 39 obč. zákoníku, kdy jsou rozhodné jen ty skutečnosti, které existovaly ke dni sjednání smluvní pokuty, a okolnosti, jež nastaly až následně, mohou být významné jen z hlediska úvahy, zda je požadavek na zaplacení smluvní pokuty výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.

16. Žalovaný má za to, že v nájemní smlouvě sjednaná výše smluvní sankce je neplatná z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy.

17. Žalovaný dále při ústním jednání tvrdil, že stánek, který stál na pozemku 34 (dodatkem [číslo] byla vypuštěna část věty z nájemní smlouvy„ před objektem [adresa] [ulice a číslo]“ a nahrazena textem„ před objektem [adresa] [ulice a číslo]“) a který jím měl být vyklizen, provozovala společnost [právnická osoba] a při uzavření dodatku [číslo] ani po jeho uzavření nebyl tento stánek odklizen. Z toho žalovaný dovozuje, že vzhledem k tomu, že stánek byl na stánkovém místě umístěn už v době, kdy žalovaný uzavřel dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, jeho povinnost předat při vyklizení předmět nájmu ve stavu, v jakém ho obdržel, nezahrnuje povinnost tento„ cizí“ stánek odstranit a neměla by mu tak být účtována smluvní pokuta za řádné nevyklizení pozemku.

18. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen:„ předmětný pozemek"). (viz důkaz výpis z KN [list vlastnictví])

19. Soud má za prokázané, že žalobce jako pronajímatel uzavřel dne [datum] s žalovaným jako nájemcem Smlouvu č. [spisová značka] [číslo] [rok] (dále jen:„ Nájemní smlouva“) ze které se podává, že pronajímatel přenechává nájemci část předmětného pozemku (chodník na [anonymizováno] náměstí před [anonymizována dvě slova] [adresa]) uvedeného v čl. I. odst. 1 o výměře 13m2 dle vyznačení na přiloženém situačním plánku- příloha [číslo] na dobu neurčitou s účinností od [datum] (čl. I. odst. 2 a čl. II. Nájemní smlouvy) Z čl.

VI. Nájemní smlouvy se podává: <i>„

1. Za nedodržení podmínek této smlouvy se nájemce zavazuje zaplatit pronajímateli tyto smluvní pokuty:</i> <i>a) za užívání předmětu nájmu v rozporu s účelem nájmu podle této smlouvy 10.000 Kč (desettisíc korun českých), za každý den v němž bude toto porušení trvat</i> <i>b) v případě, že nájemce při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit pronajímateli částku 10.000 Kč (slovy desettisíc korun českých) denně do doby předání předmětu nájmu</i> <i>c) při nezaplacení nájemného do 30 dnů po termínu splatnosti zaplatí nájemce pronajímateli jednorázově smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč (slovy desettisíc korun českých) (byl změněn dodatkem [číslo])</i> <i>d) za nedodržení každé další podmínky stanovené touto smlouvou 1.000 Kč (slovy jedentisíc korun českých) za každý den, v němž bude toto porušení trvat.</i> <i>2. Smluvní pokuty sjednané v této smlouvě se nijak nedotýkají nároků pronajímatele na náhradu škody vůči nájemci.</i> <i>3. Nájemce je povinen mimo zaplacení smluvní pokuty uvést předmět nájmu (komunikaci-veřejné prostranství) neprodleně do původního stavu.“.</i> K Nájemní smlouvě byly uzavřeny dodatky, a to dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum] a dodatek [číslo] ze dne [datum]. Na základě těchto dodatků byla měněna výměra předmětu nájmu a jeho umístění tak, že umístění části pozemku bylo nahrazeno textem:„ před objektem [adresa], [ulice a číslo] o výměře 15m2“. Ustanovení čl. IV. odst. 2 Nájemní smlouvy byl dodatkem [číslo] nahrazeno textem:„ Nájemce se zavazuje při skončení nájmu vyklidit předmět nájmu vyklizený odevzdat pronajímateli, zastoupenému Technickou správou komunikací, Oblastní správa Centrum, [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] v řádném stavu. O předání předmětu nájmu bude pořízen předávací protokol, jehož fotokopie bude do 14 dnů po skončení nájmu předána odboru evidence, správy a využití majetku Magistrátu hl.m. [obec]. Nepředá-li nájemce při ukončení nájmu vyklizený předmět nájmu pronajímateli, je pronajímatel oprávněn překonat překážky bránící vstupu na předmět nájmu a vstoupit na něj za přítomnosti notáře či exekutora, který o tom napíše zápis. Předmět nájmu je poté pronajímatel oprávněn vyklidit na náklady a nebezpečí nájemce a věci na předmětu nájmu se nacházející uskladnit. O místě uskladnění zašle pronajímatel nájemci písemné oznámení s tím, že nájemce je povinen si uskladněné věci převzít nejpozději do 10 pracovních dnů od obdržení příslušného oznámení o uskladnění. Nepřevezme-li nájemce věci v uvedené lhůtě, je pronajímatel oprávněn uskladněné věci prodat. Výtěžek z prodeje bude po započtení pohledávek pronajímatele vůči nájemci poukázán nájemci bez zbytečného prodlení. Pro odstranění jakýchkoliv pochybností nájemce prohlašuje, že jakékoliv věci nacházející se ke dni skončení nájemní smlouvy jsou ve vlastnictví nájemce.“. <i>(viz důkaz nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], výňatek z nařízení [číslo] Sb. Hl. m. [obec], kterým se mění nařízení [číslo] Sb. Hl. m. [obec], kterým se vydává tržní řád)</i> 20. Soud má dále za prokázané, že žalobce vypověděl Nájemní smlouvu dle čl. V. odst. 1 Nájemní smlouvy v souladu s usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum] výpovědí ze dne [datum], kterou zaslal žalovanému na adresu jeho sídla. Tuto výpověď žalovaný převzal osobně dne [datum]. Žalobce současně vyzval žalovaného, aby protokolárně předal předmět nájmu pronajímateli, zastoupenému Technickou správou komunikací hl.m. [obec], oblastní správa Centrum, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to nejpozději první pracovní den následující po posledním dnu běhu výpovědní doby. (viz důkaz výpověď z nájmu ze dne [datum] včetně dodejky)

21. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce upomínku, ve které mimo jiné vyzývá žalovaného, aby neprodleně vyklidil předmět nájmu a upozornil jej na sjednanou smluvní pokutu, v případě nevyklizení daného pozemku (viz důkaz upomínka ze dne [datum])

22. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému dne [datum] upomínku, ve které mimo jiné vyzývá žalovaného, aby uhradil za nevyklizení předmětu nájmu smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 1 písm. b) Nájemní smlouvy za období od [datum] do [datum] ve výši 1 110 000 Kč s datem splatnosti [datum] (viz důkaz upomínka ze dne [datum])

23. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal dne [datum] žalovanému prostřednictvím právního zástupce předžalobní upomínku ve které vyzývá žalovaného, aby zaplatil žalobci za nevyklizenou část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha o výměře 15m2 na [anonymizováno] náměstí před objektem [anonymizováno] 34, [adresa] smluvní pokutu ve výši 1 100 000 Kč za období od [datum] do [datum] (viz důkaz předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dodejky s datem doručení [datum])

24. Soud má dále z připojeného exekučního spisu za prokázané, že dne [datum] sepsal žalovaný a [právnická osoba] OS Centrum předávací protokol, ze kterého se podává:„ Dnešního dne došlo ke zpětnému předání komunikací po odstranění stánku na pozemku parc. [číslo] kat. území [část obce], který stál na chodníku na [anonymizováno] náměstí před objektem [anonymizováno] 34, [adresa] (stánek byl odstraněn v termínu [datum]) Na základě prohlídky na místě bylo konstatováno, že výše uvedené komunikace jsou po odstranění stánku v souladu s TP a ZTP TSK.“. Dále soud z exekučního spisu zjistil, že soud svým usnesením č.j. 49 EXE 2588/2019-92 zamítl návrh povinného ([celé jméno žalovaného], [IČO]) na odklad exekuce a zamítl jeho návrh na zastavení exekuce. Z exekučního spisu se také podává, že dle protokolu o úkonu provedenému soudním exekutorem dne [datum] na předmětné části pozemku bylo patrné, že stánek s občerstvením tam umístěný byl stále v provozu, na místě byla zastižena pouze obsluha stánku. (viz exekuční spis 49 EXE 2588/2019)

25. K vlastnictví stánku na chodníku na [anonymizováno] náměstí před objektem [adresa], [anonymizováno] 34 soud provedl následující důkazy:

26. Z nájemní smlouvy č. NAP/58/01 [číslo] uzavřené dne 1.10.2003, s účinností od [datum] mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (nájemce), čl. I. odst. 2 je zřejmé, že pronajímatel pronajímá nájemci část pozemku o výměře 13 m2 před objektem [adresa], [ulice a číslo]. Z notářského zápisu č. N 905/2004, NZ [číslo] sepsaného dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], vyplývá, že základní kapitál [právnická osoba] s.r.o., [IČO], byl zvýšen mimo jiné o nepeněžitý vklad – prodejní stánek postavený na pozemku č. parc. [číslo], ve střední části [příjmení] náměstí, jenž vloží do společnosti paní [jméno] [příjmení]. Na základě Dodatku [číslo] k nájemní smlouvě č. NAP/58/01 [číslo] ze dne 20.5.2009 (primární smlouva, která měla být dle dodatku uzavřena dne [datum], nebyla soudu předložena, pouze výše uvedená smlouva č. NAP/58/01 [číslo] uzavřená dne 1.10.2003) došlo k převodu veškerých práv a povinností ze smlouvy č. NAP/58/01 [číslo], tedy z [jméno] [příjmení] na nového nájemce, společnost [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost pozemek dne [datum] (téhož dne, kdy byl mezi žalobcem a žalovaným uzavřen dodatek [číslo] k Nájemní smlouvě) předala dle předávacího protokolu v řádném stavu TSK. (viz nájemní smlouva č. NAP/58/01 [číslo] uzavřené dne 1.10.2003, notářský zápis č. N 905/2004, NZ [číslo] ze dne [datum], Dodatku [číslo] k nájemní smlouvě č. NAP/58/01 [číslo], předávací protokol ze dne [datum])

27. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost zejména návrh na provedení důkazu rozsudky zdejšího soudu, Městského osudu v [obec] i Nejvyššího soudu ČR v obdobných věcech, neboť jde o skutečnosti známé soud z jeho úřední činnosti, nájemní smlouvou č. [spisová značka] [číslo] [rok] uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalovaného] včetně dodatků 1-5, nájemní smlouvou č. [spisová značka] [číslo] [rok] uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalovaného] včetně dodatků 1-6, spis soudního exekutora sp.zn. 070 Ex 1435/19)

28. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla dne 31.10. 2000 uzavřena Nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo] [rok] jíž pronajímatel přenechává nájemci k nájmu část pozemku (chodník na [anonymizováno] náměstí před [číslo] [adresa]) o výměře 13 m2. Z čl. I odst.

3. Nájemní smlouvy je zřejmé, že předmět nájmu uvedený v odst. 2. pronajímatel přenechává výhradně k umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku s občerstvením včetně obslužného pultu a odpadkového koše. Dle dodatku [číslo] k Nájemní smlouvě uzavřené mezi účastníky dne [datum] čl. I. odst. 1. se v čl. I., odst. 2 vypouští část věty: před objektem [adresa], [ulice a číslo] a nahrazuje se textem: před objektem [adresa], [ulice a číslo]. Dodatek nabyl účinnosti dnem podpisu smluvními stranami s tím, že ostatní ustanovení Nájemní smlouvy zůstávají nedotčena a beze změny v platnosti. Nájemní vztah skončil výpovědí žalobce dne [datum]. Z úřední činnosti je soudu známo, že Obvodního soud pro Prahu 1 pravomocným rozsudkem ze dne 1. 11. 2018, č. j. 28 C 13/2018-29 uložil žalovanému povinnost část předmětného pozemku vyklidit a předat žalobci. Tento rozsudek byl potvrzen Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 16 Co 66/2019-52. Žalovaný předal vyklizený pozemek žalobci až dne [datum].

29. Po právní stránce soud vycházel z následujících ustanovení: Podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 b., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3030 OZ i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném v rozhodném období (dále jen„ SOZ“) platí, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle § 545 odst. 1 SOZ platí, že nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení.

30. Mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva. Jak plyne z čl. VI. bod 1. písm. b) této smlouvy, zavázal se žalovaný v případě, že nájemce při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu ve stanovené lhůtě, zaplatit pronajímateli částku 10.000 Kč denně do doby předání předmětu nájmu. Z ustanovení čl. IV. odst. 2 Nájemní smlouvy ve znění dodatku [číslo] (viz výše) je zřejmé, že žalovaný se zavázal při skončení nájmu vyklidit předmět nájmu a vyklizený odevzdat žalobci (Technické správě komunikací hl.m. [obec]). Pro odstranění jakýchkoliv pochybností žalovaný výslovně prohlásil, že jakékoliv věci nacházející se na předmětu nájmu ke dni skončení nájemní smlouvy jsou ve vlastnictví žalovaného. S ohledem na uvedené neobstojí žalovaného tvrzení, že některé movité věci (stánek) nebyly v jeho vlastnictví a tedy neměl povinnost je z předmětu nájmu vyklidit. I kdyby tato proklamace v Dodatku [číslo] nebyla a na pozemku byl v době uzavření dodatku [číslo] stánek spol. [právnická osoba] ([IČO]), bylo to se evidentně pouze se souhlasem žalovaného, neboť stánek vlastní či vlastnila společnost, v níž byl v té době žalobce jednatelem a společníkem. Sluší se také dodat, že předchozím nájemcem pozemku byla společnost [právnická osoba] ([IČO]), v níž je žalovaný opět jednatelem, a jejímž společníkem byla [právnická osoba] s.r.o., která stánek vlastní a v níž je žalovaný – jak bylo uvedeno výše – jednatelem a společníkem. Všechny tři společnosti jsou tak zcela jednoznačně propojeny osobou žalovaného, podnikají ve stejné oblasti a soud by proto analogicky aplikoval § 341 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaný pozemek včas nevyklidil. Tomuto názoru ostatně přispívá i ten fakt, že žalovaný následně v exekučním řízení tento„ cizí“ stánek dobrovolně a sám odklidil. Podle názoru soudu bylo tak snahou žalovaného pouze zneužít formalistického výkladu práva, aby byla zastřena pravá podstata věci, tedy že užíval několik let pozemek se stánkem, byť umístěným jinou z jeho společností s ním spojených a to od roku 2014 až do dubna 2020.

31. Lze tak shrnout, že žalovaný byl v prodlení s předáním předmětu nájmu od [datum] do [datum]. Žalobce však touto žalobou uplatnil nárok pouze za období od [datum] do [datum].

32. V posuzovaném případě soud předmětnou smluvní pokutu posuzoval dle § 544 SOZ, neboť k uzavření tohoto právního úkonu došlo za účinnosti tohoto zákona. Dle přechodných ustanovení OZ (§ 3028 odst. 1,3 OZ) je proto třeba právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzovat dle dosavadních právních předpisů.

33. K námitce žalovaného ohledně neplatnosti ujednání smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy soud konstatuje, že institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejichž smyslem je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Zároveň má sankční charakter, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši. Sjednání pokuty a její výše je zásadně věcí vzájemné dohody stran. Neznamená to však, že by v každém jednotlivém případě mohla být pokuta sjednána v neomezené výši. Zákon výslovně neupravuje omezení při jednání o výši smluvní pokuty, avšak při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek.

34. Přiměřenost výše pokuty se posuzuje s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba vzít i výši zajištěné povinnosti, z níž lze usoudit na nepřiměřenost pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.

35. Soud zdůrazňuje, že žalobcem uplatňovaná smluvní pokuta nemá žádný vztah k výši nájmu ani k porušení povinnosti řádně a včas hradit sjednané nájemné či jiné platby ze smlouvy vyplývající nebo s ní spojené. Plnění této povinnosti bylo zajištěno samostatně smluvní pokutou uvedenou v článku VI. bod 1 písm. c) Nájemní smlouvy.

36. Jak bylo výše uvedeno, posuzovaná smluvní pokuta zajišťuje splnění povinnosti předat část předmětného pozemku, který žalovaný užíval tím, že na něm provozoval stánek s občerstvením. Je třeba zdůraznit, že nesplnění zajištěné povinnosti zcela zabraňuje užívání předmětného pozemku nacházejícího se na jednom z nejlukrativnějších míst v [obec], vylučuje jeho další pronájem, ale i jakékoliv stavebně technické úpravy. Smluvní pokuta se vztahovala k zajištění splnění povinnosti uvedené v čl. IV. bod 2 Nájemní smlouvy a účelem tohoto ujednání nepochybně bylo zamezit vzniku škod, které by mohly žalobci vzniknout a především zajistit mu v přiměřené lhůtě možnost s pronajatým pozemkem dále volně nakládat a realizovat tak své vlastnické právo podle svých záměrů.

37. Je třeba zdůraznit, že žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako podnikatel a musel být s výší denní sazby smluvní pokuty srozuměn, věděl, že odpovídá potřebě zajistit včasné vyklizení vysoce exponovaného pozemku centrálního pražského náměstí, které je jako předmět pronájmu za účelem podnikatelské činnosti velmi lukrativním místem. Včasné nevyklizení předmětu nájmu jako části pozemku nacházejícího se na [anonymizováno] náměstí, které tvoří architektonický celek, tak může v konečném důsledku pro žalobce znamenat významné omezení bránící jakýmkoliv stavebně technickým úpravám nejen části pronajatého pozemku, ale právě i celého architektonického celku, s důsledkem vzniku rozsáhlých škod. V této souvislosti soud připomíná judikaturou opakovaně zmiňovaný všeobecně známý záměr žalobce realizovat tzv.„ revitalizaci“ [příjmení] náměstí. Ale i v případě, kdyby uvedený záměr neměl být realizován, platí, že je zcela legitimní přístup žalobce, který v situaci, kdy uzavíral nájemní smlouvy na dobu určitou, musel s péčí řádného hospodáře a s přiměřenou obezřetností zajistit splnění povinnosti vyklidit předmět nájmu u takto jedinečného pozemku. Těchto specifických skutečností si obě strany smluvního vztahu musely být bezesporu vědomi již v okamžiku uzavírání Nájemní smlouvy, a soud znovu zdůrazňuje, že bylo pouze na uvážení žalovaného, který vystupoval v pozici podnikatele, zda akceptuje smluvní pokutu ve stanovené výši, což dobrovolně, s odbornou péčí a po vyhodnocení rizik učinil.

38. Nikoliv nevýznamná je v této souvislosti i skutečnost, že žalovaný i přes vědomí o povinnosti uhradit smluvní pokutu ve sjednané výši, část předmětného pozemku několik let svou vinou nepředal. To nasvědčuje tomu, že v předmětné nájemní smlouvě sjednaná smluvní pokuta nebyla v takové výši, aby působila preventivně na splnění povinnosti žalovaným.

39. Je vhodné také poukázat i na judikaturou konzistentně zastávaný názor, že na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu“ smluvní pokuty; opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit.

40. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že smluvní pokutu sjednanou v Nájemní smlouvě neshledává nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy s důsledky neplatnosti ve smyslu § 39 SOZ. Tento závěr se neodklání od opakovaně vyslovených závěrů v jiných skutkově obdobných věcech. (pro srovnání např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2016 č.j. 12 Co 323/2014 -149, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9.11.2016 č.j. 69 Co 278/2016 -145 rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8.6.2017, č.j. 29 Co 99/2017-226, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.1.2017 č.j. 53 Co 270/2016-310 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2017, č.j. 33 Cdo 3428/2016-218 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.10.2017, č.j. 26 Cdo 2739/2017-237 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.10.2017, č.j. 26 Cdo 3638/2017-374 rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.10.2017, č.j. 26 Cdo 306/2017-270 usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.4.2018, č.j. 26 Cdo 6035/2017-289 rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12. 2018, č. j. 26 Cdo 5186/2017-241 usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn.

I. ÚS 2691/2017)

41. Taktéž soud neshledal výkon práva spočívající v uplatnění smluvní pokuty žalobcem po žalovaném v rozporu s dobrými mravy, kdy i pro tento smluvní vztah platí zásada pacta sunt servanda, a jak bylo uvedeno, žalovaný jako podnikatel, Nájemní smlouvu s takto definovanou smluvní pokutou uzavřel, a pokud by jednal v souladu s touto smlouvou, a splnil své smluvní povinnosti, nemuselo k naplnění tohoto sankčního ujednání ani dojít. Nelze odhlédnout od chování žalovaného, který i přes vědomí o povinnosti uhradit Smluvní pokutu ve sjednané výši, část předmětného pozemku svou vinou několik let nepředal. Je také zřejmé, že žalovaný si byl po celou dobu neplnění své povinnosti včas předat předmět nájmu vědom významu nesplnění této povinnosti pro žalobce. Bylo zcela na vůli žalovaného, zda dojde k naplnění podmínek aktivujících ujednání o smluvní pokutě. Žalobce pak zcela v souladu s Nájemní smlouvou uplatnil u žalovaného nárok na zaplacení smluvní pokuty, kdy ani tento krok nevedl k dobrovolnému splnění povinnosti žalovaným, který předmět nájmu předal až [datum]. Soud tak uzavírá, že v uplatnění smluvní pokuty nespatřuje výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

42. Žalobě tak ve výroku ad. I. v celém rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky dle výzvy ze dne [datum], tedy od [datum].

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel z nálezů Ústavního soudu ČR I. ÚS 2929/07 ze dne [datum], jehož závěry ústavní soud aproboval i v následném nálezu ze dne [datum] II .ÚS 376/12, kdy konstatoval že,„ je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, kterým byl v přezkoumávaném případě advokát (nález č. I. ÚS 2929/07). U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým“ (nález II. ÚS 376/2012).

44. V souzené věci bylo prokázáno, že žalobce je statutárním městem vybaveným jak personálně tak i materiálně k tomu, aby si právní záležitosti vyřizoval sám, bez zastoupení advokátem. Navíc tato věc je jednou z mnoha typových žalob, které žalobce vede či vedl vůči nájemcům pozemků nacházejících se na [anonymizováno] náměstí, jež se týkaly zaplacení sjednané smluvní pokuty. Souzená věc navíc není první věcí, u níž by bylo možné předpokládat, že právní pomoc advokáta bude potřebná s ohledem na její složitost a nutnost rozsáhlého právního posouzení, včetně vyhledání judikatury. Soud proto neshledal náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení v této věci náklady vynaloženými účelně, a proto je žalobci nepřiznal. Žalobci tak přísluší pouze uhrazený soudní poplatek ve výši 55 500 Kč.