74 C 37/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 652 885 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 652 885 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 162 609,93 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeném znění, když tvrdil, že dne 5. 7. 2018 uzavřel se žalovanou smlouvu o spolupráci při realizaci audiovizuáního díla a smlouvu podlicenční, jejímž předmětem byla úprava společné výroby příslušného filmu, podmínky financování filmu, podmínky licenční a podlicenční, podmíky rozdělení výnosů a úprava podmínek exploatace filmu; žalobce byl při plnění smlouvy - s ohledem na příslušné prohlášení žalované ve smlouvě - v dobré víře, že žalovaná je producentem filmu, který sama vyrábí a ke kterému bude mít jako jediná výhradní práva; uvedené prohlášení žalované se ukázalo nepravdivým, žalovaná dále porušila smluvní povinnost získat od příslušných osob neomezená výhradní licenční oprávnění, přičemž z částky vnosu žalobce podle smlouvy (v celkové výši 3 500 000 Kč) částku 652 885 Kč použila v rozporu se smlouvou a tuto neoprávněně zadržuje. Žalobce uzavřel, že od smlouvy z právě popsaných důvodů (na straně žalované) odstoupil, a to pouze ohledně nesplněného zbytku plnění v rozsahu nárokované částky jistiny; i pokud by k odstoupení nedošlo, má žalobce právo na vrácení částky 652 885 Kč, kdy použití této částky na výrobu filmu je v současnosti nemožné, neboť film je již vyroben.

2. Žalovaná oproti tomu sporovala důvody podané žaloby, když tvrdila, že smlouva mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena v důsledku přátelského vztahu žalobce s [jméno] [příjmení] a její matkou. Žalobce jednoznačně věděl, že žalovaná bude koproducentem. Vzhledem k pracovním obtížím [jméno] [příjmení] v Kanadě (chybějící pracovní povolení), bylo třeba, aby vznikla česko-kanadská koprodukce a [jméno] [příjmení] mohla v Kanadě legálně pracovat. Proto se jednalo od počátku v podstatě o kvazi smlouvu. Taková mezinárodní koprodukce si pak vynucuje vklad v určité konkrétní výši, proto byla také do smlouvy zakomponována částka 19 000 000 Kč jako rozpočet na výrobu filmu, kterou měla být žalovaná povinna nad rámec koprodukčního vkladu žalobce zajistit, tato částka však byla nadsazená, což všichni zúčastnění věděli. Žalovaná zdůraznila, že do filmu vložila více než 1,5 mil. Kč. Žalovaná ke své obraně také zdůraznila, že žalobce sám konstatoval v SMS zprávách, že [příjmení] mu nic nedluží, v prohlášení paní [příjmení] vůči panu [příjmení] ze dne 12.11.2018, je pak dokonce uvedeno, že [příjmení] splnila veškeré své povinnosti ze smlouvy. Žalovaná také namítla, že existuje rozpor mezi listinou z [datum] (prohlášení paní [příjmení] vůči panu [příjmení]) a následným odstoupením od smlouvy z 19. 11. 2018, v němž žalobce deklaruje, že nic o tom, že by [příjmení] nebyla výhradním producentem filmu, neví. Žalovaná pak dále uvádí, že má za to, že bylo věrohodně prokázáno vynaložení částky 843 386 Kč žalovanou na daný film a tato částka představuje bezdůvodné obohacení, které bylo při ústním jednání dne 23.2.2022 započteno (pouze do výše žalované částky) vůči částce 652 885 Kč nárokované žalobcem.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 5.7.2018 uzavřena smlouva o spolupráci při realizaci audio vizuálního díla a smlouva podlicenční. Žalovaná je ve smlouvě označena jako producent, žalobce jako koproducent. Dle článku I. bodi 1 platí, že producent vyrábí celovečerní film podle scénáře a v režii [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy je dle čl. II úprava podmínek společné výroby filmů, podmínek financování filmů, podmínek licenčních, podlicenčních, dále podmínek rozdělení výnosů a úprava podmínek exploatace filmů mezi producentem a koproducentem. Dle článku III. by rozpočet na výrobu filmu měl činit maximálně 19 mil., koproducent se bude podílet koprodukčním vkladem 3,5 mil. Producent se zavazuje zajistit financování filmu nad rámec koprodukčního vkladu koproducenta nejpozději do 31. 10. 2018, jinak je ujednáno, že smlouva automaticky zaniká a producent vrátí koproducentovi jeho koprodukční vklad. Dle článku III., bodu 3 producent prohlašuje, že je držitelem výhradních licenčních oprávnění, poskytnutých autory scénáře k užití jejich díla pro účely realizace a užití filmu. Dle článku V. bodu 1 se producent se zavazuje získat od všech na filmu zúčastněných autorů, výkonných umělců časově, místně a množstvím neomezená výhradní licenční oprávnění. Dle č.l. V. bodu 8 je ujednáno, že producent se zavazuje poskytnout koproducentovi spolu s podlicenčními oprávněními podíl na finančních výnosech, plynoucích z komerčního využití, licenčních oprávnění k filmu a jeho částem, a to v rozsahu celkem 40% z čistých výnosů, připadajících na producenta, definovaných dále v článku 6, odst. 3 smlouvy, a to po odečtení všech nákladů, vynaložených na realizaci výnosů. Za výnosy se pak považují výnosy z distribuce v kinech v ČR, Slovenska a jiných státech a výnosy z prodeje licenčních vysílacích práv filmu ve všech formátech na území ČR, Slovenska a území celého světa. V č.l. VI si smluvní strany sjednaly, že výše podílů pro účely rozdělení čistých výnosů z exploatace filmu všemi způsoby užití na území celého světa, po celou dobu trvání práv k filmu, bude určena tak, že koproducent obdrží 40% z takových výnosů a producent 60 % (viz smlouva o spolupráci při realizaci audio vizuálního díla a smlouva podlicenční). V č.l. IX si strany sjednaly, že odstoupením jedné ze smluvních stran od smlouvy, a to z důvodu zvlášť závažného porušení podmínek této smlouvy končí platnost a účinnost smlouvy.

4. Dále má soud z provedeného dokazování za prokázané, že mezi žalovanou a spol. [číslo] [anonymizována dvě slova], však byla už [datum] uzavřena koprodukční smlouva (smlouva o budoucí koprodukční smlouvě), v níž je žalovaná označena jako český producent a společnost [číslo] [anonymizována dvě slova], jako kanadští producenti či pověřený producent. V čl. 1 smlouvy pak pověřený producent, společnost [číslo] [anonymizována dvě slova] prohlašuje, že získal veškerá práva ke scénáři (včetně veškerých nezbytných autorských práv a práv na zpracování díla), potřebná k produkci, využití a celosvětové distribuci uvedeného filmu. Dle čl. 3 platí, že financování českého producenta bude ve výši 30%, kanadského producenta ve výši 70 %. Dle č.l. 3 platí, že smluvní strany mohou do produkce zapojit další producenty, kteří obdrží vlastnický podíl na filmu, podíl na užívacích právech a příjmu z filmu. Dle č.l. 3 platí, že smluvní strany budou spoluvlastníky autorských práv k filmu. Dle č.l. 3 platí, že kanadskému producentovi jsou tímto udělena výhradně a časově neomezená práva k distribuci a využívání filmu po celém světě (viz koprodukční smlouva ze dne [datum]).

5. Z výpisu ze systému Bussines 24, internetové bankovnictví, klienta [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [datum], [datum] má soud za prokázané, že žalobce převedl žalované dohodnutých 3 500 000 Kč.

6. Soud má taktéž za prokázané, že žalobce zaslal žalované listinu označenou jako Výpověď smlouvy o spolupráci, jíž„ vypovídá“ smlouvu o spolupráci při realizaci audio vizuálního díla a smlouvu podlicenční ze dne 5.7.2018 a to z důvodu nesprávného a klamavého označení žalované ve smlouvě jako„ producenta“, když fakticky byla koproducentem. Žalobce dále v předmětném dokumentu sděluje žalované, že vzhledem k okolnostem spočívajícím v dohodě se skutečným producentem, požaduje vrácení pouze částky 652 885,35 Kč, nikoliv celého poskytnutého plnění ve výši 3 500 000Kč (viz výpověď smlouvy o spolupráci ze dne 19.11.2018), neboť určitá část žalobcova plnění byla opravdu použita na výrobu filmu [anonymizována dvě slova] a žalobce se na uznání těchto částek jako jeho vkladu do filmu následně domluvil se skutečným producentem filmu spol. [číslo] [anonymizována dvě slova] a spol. [číslo] [anonymizováno] société par actions de régime federal (viz přehled pohybů na bankovním účtu [číslo] za období od [datum] do [datum]), část nákladů pak uznal jako žalovanou skutečně vynaložené na základě konkrétního pokynu žalobce.

7. Soud má z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem a dodejkou za prokázané, že žalobce před zahájením soudního řízení vyzval žalovanou k plnění požadovanému touto žalobou.

8. Z trestního spisu, svazek I. a II., čj. [anonymizováno] [číslo] včetně dvou audionahrávek má soud za prokázáno, že žalobce podal trestní oznámení na žalovanou s tím, že se žalovaná měla dopustit podvodu, když se vydávala za producenta filmu [anonymizována dvě slova] a deklarovala, že je držitelem výhradních licenčních oprávnění poskytnutých autory scénáře k užití jejich díla pro účely realizace a užití filmu s názvem [anonymizována dvě slova]. Policejní orgán poté, co vyslechl všechny zúčastněné ([jméno] [anonymizováno] (roz. [příjmení]), [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení]) dospěl k závěru, že nebylo nadevší pochybnosti zjištěno, že by jednání [jméno] [příjmení] korespondovalo s rozporem mezi představou a skutečností, tedy že by [jméno] [příjmení] vědomě uvedl v omyl, využil jeho omylu, či by mu zamlčel podstatné skutečnosti s cílem se na úkor poškozeného obohatit. Z výpovědí zajištěných policií vyplývá, že [jméno] [příjmení] (jednatelka žalované) a [jméno] [příjmení] vypověděly, že žalobce musel vědět o tom, že žalovaná není jediný producent filmu, že hlavním producentem v Kanadě je [právnická osoba] [příjmení]. Oproti tomu [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypověděly, že žalovaná se zjevně prezentovala jako hlavní producent filmu a žalobce až posléze zjistil, kdo je skutečným producentem. Soud má dále z trestního spisu dále prokázané, že [jméno] [příjmení] [příjmení] vypověděla, že do léta 2018 byla ona sama hlavním producentem filmu [anonymizována dvě slova], neboť předala [právnická osoba] productions ([právnická osoba] [anonymizováno]) 150 000 amerických dolarů. Soud má dále z trestního spisu dále prokázané (viz výslech zejm. [jméno] [příjmení], roz. [příjmení]), že autorka scénáře [jméno] [příjmení] dne [datum] vypověděla, že prvotním producentem filmu byla její společnost s názvem [číslo] [anonymizována dvě slova]. V průběhu shánění financí přešla vlastnická práva filmu na nově založenou společnost [číslo] [anonymizována dvě slova]., což byl nový a jediný producent filmu. Distributorem filmu je její společnost 7e Art/Distri [anonymizováno], reg. [číslo] která má celosvětová distribuční práva. 100 % vlastníkem autorských práv k filmu je [anonymizována dvě slova] je její společnost [číslo] [anonymizována dvě slova]. Kromě výslechu u policie podepsala [jméno] [příjmení] i čestné prohlášení, kde je uvedeno, že kanadské společnosti jsou producenty filmu [anonymizována dvě slova], kanadští producenti vlastní veškerá práva na scénář [anonymizována dvě slova], která jsou nutná k výrobě a následné exploataci díla v mezinárodní distribuci, veškerá práva byla vždy na straně kanadského producenta, nikdy nebyla prodána nebo převedena na žádný jiný subjekt (viz čestné prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum]).

9. Soud provedl dále dokazování dále listinou označenou jako Dodatek ze dne [datum] – změna smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba], ze dne 5. 7. 2018, podepsaný paní [příjmení] [příjmení]. Z této listiny má soud za prokázáno, že paní [příjmení] podepsala jménem společnosti [číslo] [anonymizováno] Inc. (pozn. soudu správně [číslo] [anonymizováno] Inc., chyba v překladu) prohlášení, které má představovat změnu smlouvy mezi žalobcem a žalovanou s tím, že vlastníky autorských práv k filmu [anonymizována dvě slova] jsou nově žalobce z 50 % a spol. [číslo] [anonymizováno] Inc. (pozn. soudu správně [číslo] [anonymizováno] Inc., chyba v překladu) taktéž z 50 % (viz Dodatek ze dne [datum] – změna smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba], ze dne 5. 7. 2018).

10. Soud má dále za prokázáno, že paní [příjmení] podepsala jménem společnosti 7e Art/Distri prohlášení, které deklaruje vůči žalobci splnění podmínek vyplývajících ze smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba], ze dne 5. 7. 2018 a dále deklaruje podílnictví žalobce ve výši 50% na celosvětových distribučních výnosech z filmu [anonymizována dvě slova] (viz přípis [jméno] [příjmení] ze dne 12.11.2018).

11. Z e-mailové komunikace ze dne 23- [datum], mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Production má soud za prokázáno, že označené osoby komunikovaly o toku financí na film [anonymizována dvě slova], nicméně nikde není uvedeno, kdo vystupoval v jaké roli, kromě skutečnosti, že žalobce posílal peníze, jejichž využití chtěl zkontrolovat.

12. Z provedených výslechů svědků v trestním řízení soud ani z předložených listin soud nemá za prokázané, že by žalobce jednoznačně věděl o tom, že je pouze koproducent, který si svoje práva a zisk musí odvozovat nikoliv pouze od žalované, ale zejm. od kanadského producenta. Z provedeného dokazování je jednoznačné, že ve vztazích účastníků panoval zřejmý chaos, několik osob se považovalo v jeden okamžik za producenta filmu a uzavíraly mezi sebou v rámci„ přátelství“ různorodé smlouvy a prohlášení, které šly zjevně proti sobě ([příjmení] Plekancová, žalovaná, [jméno] [příjmení]). Z e-mailové komunikace dále nevyplývá, že by před uzavřením smlouvy o spolupráci žalobce věděl o tom, že žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplní nebo že její prohlášení jsou nepravdivá.

13. Z SMS konverzaci mezi [jméno] [příjmení] a jednatelem žalované od 19. 6. 2018 do 28. 11. 2018 má soud za prokázané, že žalobce žalované sice píše, že„ po domluvě s producentem filmu [anonymizováno], přebírá závazek vůči [příjmení] studie producent. Tím pádem není třeba, aby mi [příjmení] vracela nějaké vyúčtované peníze. Tímto považuji věc za vyřízenou a smlouvu za vypovězenou mým odstoupením od této smlouvy.“ A dále:„ Ahoj já jsem vypověděl smlouvu a protože nepožaduji žádné peníze nebo závazky tak nevím, proč bych měl tohle (poz. soudu, dohodu o zániku závazku a narovnání) podepisovat. Mě se to netýká.“ Nicméně konverzace je zmatená, stejně jako celý právní vztah mezi účastníky a dalšími osobami zúčastněnými na výrobě filmu [anonymizována dvě slova] a nelze z ní usuzovat na jakékoliv závazné právní jednání.

14. Z dalších provedených důkazů (Dohoda o zániku závazku a narovnání, nedatovaná, nepodepsaná) soud nezjistil nic podstatného, neboť šlo o pouhý návrh možného vypořádání mezi účastníky, který však nebyl akceptován.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla uzavřena dne 5.7.2018 smlouva, na základě které se žalobce zavázal převést žalované 3 500 000 Kč na výrobu filmu [anonymizována dvě slova], což učinil. Žalovaná se oproti tomu zavázala a) zajistit financování filmu (rozpočet filmu byl 19 000 000 Kč) nad rámec koprodukčního vkladu koproducenta nejpozději do 31. 10. 2018, jinak je ujednáno, že smlouva automaticky zaniká a producent vrátí koproducentovi jeho koprodukční vklad, b) získat od všech na filmu zúčastněných autorů a výkonných umělců (…) časově, místně a množstevně neomezená výhradní licenční oprávnění, c) poskytnout koproducentovi spolu s podlicenčními oprávněními podíl na finančních výnosech plynoucích z komerčního využití licenčních oprávnění k filmu a to v rozsahu celkem 40 % z čistých výnosů připadajících na producenta. Žalovaná zároveň prohlásila, že je držitelem výhradních licenčních oprávnění poskytnutých autory scénáře k užití jejich díla pro účely realizace filmu. Žalobce 19.11.2018 od smlouvy odstoupil neboť zjistil, že žalovaná není producentem, ale nejspíš pouze koproducentem. Dokazováním bylo zjištěno, že za producenta se považovalo v jeden okamžik několik osob a nebylo prokázáno, že by žalobce o finanční účasti a konkrétních podílech jednotlivých zúčastněných osob jednoznačně věděl. Mezi účastníky byly obchodní vztahy zcela nepřehledné, když sama žalovaná ve smlouvě se žalobce deklarovala skutečnosti, které byly v přímém rozporu se smlouvou, kterou žalovaná uzavřela o půl roku dříve, konkr. dne [datum] se spol. [číslo] [anonymizována dvě slova], kde bylo např. uvedeno, že kanadská společnost získala veškerá práva ke scénáři potřebná k produkci, využití a distribuci filmu s názvem [anonymizována dvě slova] nebo že kanadskému producentovi byla udělena výhradně a časově neomezená práva k distribuci a využívání filmu po celém světě. Žalovaná nesehnala na film 15 500 000 Kč, k čemuž se zavázala v čl. 3 bodu 4 smlouvy ze dne 5.7.2018.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Na začátek soud konstatuje, že se z větší části shoduje s právním hodnocením žalující strany, když má stejně jako žalobce zato, že uzavřená smlouva o spolupráci mezi žalobcem a žalovanou je platná a existovala (tzn. není nicotná). Úvaha žalované, že žalovaná uzavřela s kanadskou společností dříve koprodukční smlouvu, takže smlouvu s žalobcem měla uzavřít také kanadská společnost, tudíž smlouva o spolupráci je neúčinná, je nesprávná. Analogicky lze použít ustálenou rozhodovací praxi, která dovodila, že kupní smlouva není neplatná pro počáteční nemožnost plnění podle § 580 odst. 2 a § 588 jen proto, že prodávající nebyl ke dni jejího uzavření vlastníkem předmětu koupě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2601/2016). Toto ostatně vyplývá také z § 1760 občanského zákoníku. Dále je třeba uzavřít, jak již ostatně vyplynulo z dokazování, že prohlášení učiněná žalovanou ve smlouvě o spolupráci jsou nepravdivá. Z koprodukční smlouvy je patrné, že žalovaná výhradní licenční oprávnění nezískala. Žalovaná tedy porušila svou povinnost získat výhradní licenční oprávnění, ke které se zavázala ve smlouvě o spolupráci se žalobcem. Bylo prokázáno, resp. nebyl prokázán opak, že by žalobce neuzavřel se žalovanou smlouvu o spolupráci v dobré víře, když měl za to, že uzavírá smlouvu se subjektem, který disponuje k filmu výhradními právy a který je oprávněn s těmito právy volně, na základě svého vlastního uvážení, nakládat. Vzhledem k tomu, že žalobce by smlouvu o spolupráci neuzavřel, kdyby věděl, že výhradními právy k filmu disponují jiné kanadské společnosti, neboť takové zjištění by mělo dále také nepochybně vliv i na výši předpokládaných výnosů, šlo o zvlášť závažné porušení smlouvy.

18. Soud dále dodává, že nedošlo ani k žádné změně závazku žalované či ke změně smlouvy o spolupráci, když se žalovaná v průběhu řízení odkazovala na prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], neboť jednostranné prohlášení třetí osoby nemůže změnit uzavřenou smlouvu o spolupráci mezi žalobcem a žalovanou. [příjmení] [příjmení] vůči žalobci je jednak právně irelevantní, když žalovaná nezískala od [příjmení] těmito prohlášeními práva, která deklarovala ve smlouvě se žalobcem (nezhojila tak svá nepravdivá prohlášení, na základě nichž bylo od smlouvy odstoupeno) a navíc prohlášení [příjmení] je krajně nevěrohodné, když u policejního výslechu o tom, že by žalobce byl spoluvlastníkem autorských a distribučních práv nejen nemluvila, ale dokonce uvedla opak, tedy že ona (resp. její společnost) je 100% vlastníkem autorských práv a další její společnost je distributorem filmu.

19. SMS komunikaci mezi účastníky soud hodnotil jako neurčitou a zmatenou, není z ní patrná vůle žalobce k žádnému právnímu jednání (prominutí dluhu). Navíc s ohledem na to, že si účastníci ve smlouvě o spolupráci sjednali, že měnit smlouvu je možné jen písemně číslovanými dodatky ke smlouvě, řádně odsouhlasenými a podepsanými oběma stranami, k prominutí dluhu nemohlo dojít skrze sms zprávy. Tento závěr vyplývá z odborné komentářové literatury, na kterou odkázal žalobce, dle které„ písemná forma musí být zachována alespoň u nabídky věřitele na prominutí dluhu ze závazku, jenž vznikl z právního jednání, pro které stanoví písemnou formu zákon, nebo z právního jednání, pro jehož změnu, popř. zrušení byla výslovně ujednána písemná forma“ (viz VÝTISK, Michal. § 1995 (Domněnka souhlasu s prominutím dluhu). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. [číslo]). SMS zprávy nenaplňují požadavky smlouvy o spolupráci na formu změny smlouvy, případné jednání v sms zprávách je tak neplatné.

20. Z výše uvedených důvodů, tzn. nepravdivá prohlášení ve smlouvě o spolupráci a nedodržení povinností dle smlouvy o spolupráci ze strany žalované, žalobce od smlouvy řádně odstoupil podle bodu IX bod 3 písm. d) smlouvy, což vyplývá z důkazu s názvem„ výpověď smlouvy o spolupráci ze dne 5. 7. 2018“ ze dne 19. 11. 2018, který soud vyložil dle svého obsahu (přestože je nazván výpovědí, je zřejmé že se jedná o institut ve smlouvě předvídaný). Smlouva o spolupráci tedy byla ukončena odstoupením od smlouvy ze dne 19. 11. 2018 a žalobce požadoval po žalované vrácení poskytnutého plnění - avšak pouze v rozsahu korespondujícím s na film nevyužitou částkou ve výši 652 885 Kč Smlouva zanikla ex tunc a žalobce má právo požadovat navrácení celé poskytnuté částky, přičemž v okamžiku, kdy požaduje vrátit pouze část plnění a tu u zdejšího soud žaluje, jde o jeho právo.

21. Pouze nad rámec daného posouzení lze doplnit, že i kdyby k odstoupení od smlouvy řádně nedošlo, bylo prokázáno, že žalovaná porušila svou povinnost získat finance ve výši 19 milionů Kč na výrobu filmu do 31. 10. 2018 dle č.l. III bod 1 smlouvy o spolupráci, smlouva o spolupráci proto zanikla (viz č.l. III bod 3 smlouvy o spolupráci) a žalovaná je povinna vrátit žalobci vklad opět jako bezdůvodné obohacení. 22. [příjmení] žalované pak spočívala ještě v započtení provedeném při prvním ústním jednání ve věci, když uvedla, že žalobce povinen zaplatit žalované částku ve výši 843 00 Kč, přičemž žalovaná započítává tento svůj nárok proti nároku žalobce co do výše žalované částky, tedy do 652 885 Kč. Žalovaná však blíže nijak netvrdila, co přesně započítávaná částka představuje, z čeho se skládá, z jakého titulu jí vznikl nárok na započtenou částku apod., když tvrdila pouze neurčitě, že seznam pohledávek je v tabulce zažurnalizované v trestním spise. Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení, neboť řízení bylo koncentrováno a žalovaná ve lhůtě dané jí soudem dle § 118a občanského soudního řádu neuvedla žádné tvrzení ohledně namítaného zápočtu. Tvrzení nelze nahrazovat odkazem na listiny. V daném případě takový postup není možný tím spíše i z toho důvodu, že v trestním řízení byl předložen seznam pohledávek žalované za 848 387 Kč (str. 440 trestního spisu), na nějž žalovaná odkazovala, ale soud nemůže vědět ani jakkoliv predikovat, jaké konkrétní pohledávky z těch desítek různých pohledávek žalovaná v rámci započtení uplatňuje (tak, aby přesně sestavily žalovanou částku) a jaké by tedy v případě řádného zápočtu zanikly. V judikatuře soudů je ustálen názor, podle něhož úkon započtení, kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, je podle § 37 odst. 1 obč. zák. neplatný pro neurčitost (VS Praha 9 Cmo 109/2003, SoJ 20/04 nebo z pozdější doby NS ČR sp. zn. 33 Cdo 563/2009). Vycházeje z právě uvedených zákonných a na ně navazujících judikatorních východisek platných i pro NOZ je zřejmé, že žalované se nepovedlo hmotně-právně účinně přivodit svým započtením byť i jen dílčí zánik zažalované pohledávky žalobce, když započítávala vůči pohledávce žalobce svoje pohledávky sestávající z desítek jednotlivých nároků v celkové výši 848 387 Kč, které by přesahovaly pohledávku žalobce, avšak v zápočtu nebylo uvedeno, které pohledávky žalované a do jaké výše tímto zápočtem zanikly. Vzhledem k tomu, že jde o způsob zániku závazku, šlo by o bezprecedentní stav právní nejistoty pro žalobce, který by hypoteticky do následující žaloby nevěděl, jaký má ještě vůči žalované závazek, na jaký dluh má platit a jaký již zápočtem zanikl. Taková situace je dle právní teorie i judikatury zcela nepřípustná. Soud tak k zápočtu žalované nepřihlížel.

23. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 162 609,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 162 609,93 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 26 116 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 652885 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 470 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 10 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 2. 2021, z částky 10 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 12. 2021, z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 2. 2022, z částky 10 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 3. 2022, z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 4. 2022, z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 4. 2022 (další dvě započaté hodiny), z částky 10 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 6. 2022 a z částky 10 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 6. 2022 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 874,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 2. 2022 náhrada 1 958,30 Kč za cestovné v částce 558,30 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2022 náhrada 1 958,30 Kč za cestovné v částce 558,30 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 6. 2022 náhrada 1 958,30 Kč za cestovné v částce 558,30 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 112 804,90 Kč ve výši 23 689,03 Kč.