74 C 53/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 117 920 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 117 920 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 85 159,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení státu částku 3 512,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28.7.2023 domáhala částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když tvrdila, že žalovaná jakožto nájemce vozidla neuhradila žalobkyni jakožto pronajímateli vozidla celou cenu půjčovného dle faktury a smlouvy o pronájmu dopravního prostředku. Žalobkyně uvedla, že dne 13. 4. 2023 byla mezi žalobkyní jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto objednatelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla žalované v souvislosti s dopravní nehodou. V předmětné smlouvě o dílo byl zároveň mezi stranami sjednán pronájem náhradního vozidla. Na základě této smlouvy bylo žalované předáno do užívání vozidlo , Anonymizováno, RZ: , Anonymizováno, , a to na dobu od 14.4. 2023 po dobu opravy řádného vozidla žalované. K ukončení opravy vozidla a k vyplacení pojistného plnění za opravu došlo dne 19. 6. 2023. Zapůjčené náhradní vozidlo žalovaná vrátila taktéž dne 19. 6. 2023. Smluvní cena za zapůjčení náhradního vozidla měla být mezi stranami ujednána ve výši denní sazby odvíjející se od délky zapůjčení náhradního vozidla a ceníku náhrad za zapůjčená vozidla vydaného příslušnou pojišťovnou viníka dopravní nehody, , právnická osoba, . Dle ceníku pojišťovny pronájem náhradního vozidla , Anonymizováno, činí 1.760 Kč. Dne 19. 6. 2023 byla tak žalované vystavena faktura č. , hodnota, ve výši 117.920 Kč + DPH ve výši 24.763Kč, tedy celkem ve výši 142.683Kč. Žalobkyně dne 21. 6. 2023 uhradila pouze částku 24.763Kč ve výši DPH. Žalovaná odmítla podepsat jakékoliv dokumenty, aby žalobkyně mohla tuto škodu nárokovat po pojišťovně viníka dopravní nehody.

2. Žalovaná se podané žalobě bránila a uváděla, že nebyla uzavřena smlouva o nájmu, ale smlouva o bezúplatné zápůjčce náhradního automobilu. Dohoda stran byla taková, že žalovaná nebude platit vůbec nic a žalobkyně opraví vozidlo žalované a vše vyřídí s pojišťovnou. Žalovaná nesouhlasila s tím, že bude za náhradní vozidlo cokoli platit, dokonce toto zástupce žalované opakovaně zdůrazňoval již při sjednání opravy. K žádné úplatě se tak žalovaná nezavázala. Žalovaná následně pod nátlakem, že bez zaplacení DPH nebude žalované vráceno opravené vozidlo, souhlasila s úhradou pouze částky odpovídající DPH, kterou si však uplatní ve vlastním daňovém přiznání k DPH a tudíž ji fakticky dostane zpět. Žalovaná dále namítala, že zapůjčené náhradní vozidlo navíc ani není ve vlastnictví žalobkyně.

3. K tomu žalobkyně doplnila, že jako vlastník vozidla je vedena společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem: , Adresa žalobkyně, , jednající , jméno FO, — tedy jiná společnost jednatele žalobkyně a žalobkyně uvedla, že v předmětné době měla k vozidlu užívací právo, což dokládá potvrzením o užívání předmětného vozidla žalobkyní v předmětném období.

4. Žalovaná naopak ještě při jednání dne 15.5.2024 a poté v podání ze dne vznesla eventuální kompenzační námitku, když uvedla, že v případě, že by soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, pak započítává do výše žalované částky svou pohledávku vůči žalobkyni ve výši 140 358 Kč, kterou žalobkyně obdržela jako pojistné plnění od pojišťovny , právnická osoba, jako cenu opravy vozidla žalobkyně a k jejímuž vrácení byla žalobkyně vyzvána žalovanou dne 27.3.2024. Podáním ze dne 29.5.2024 pak žalovaná upravila svou námitku započtení tak, že eventuelně v případě úspěchu žalobkyně započítává svůj nárok na zaslání pojistného plnění ve výši 132.440,08 Kč (jistina 117.920 Kč + zákonný úrok z prodlení z této jistiny ve výši 15,00 % p. a. od 21. 7. 2023 do 15. 5. 2024 ve výši 14.520,08 Kč) proti pohledávce (nároku) žalobkyně za žalovanou uplatněné žalobou o zaplacení částky 117.920 Kč s příslušenstvím ze dne 28. 7. 2023 a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1762/2020 (sb. rozh. C 19930), avšak výslovně uvedla, že pouze do výše žalobou uplatněného nároku.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na opravu pravé přední části vozidla , Anonymizováno, , RZ , SPZ, s předpokládanou cenou 190 000 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno v kolonce „náhradní vůz“ , Anonymizováno, . Vlastníkem vozidla RZ , SPZ, byla společnost , právnická osoba, ., žalobkyně měla právo předmětné vozidlo užívat v době od 1.4.2023 do 30.6.2023. (viz smlouva o dílo uzavřená mezi společností , právnická osoba, a společností , Jméno žalované, ., potvrzení o užívání vozidla, velký technický průkaz k vozidlu RZ , SPZ, ). Soud má dále za prokázáno, že dne 21.6.2023 bylo náhradní vozidlo RZ , SPZ, žalovanou vráceno a zároveň bylo žalované předáno opravované vozidlo RZ , SPZ, (viz protokol o vrácení náhradního vozidla a převzetí opravovaného vozidla ze dne 21.6.2023). Soud má za prokázáno, že dle výpočtu půjčovného , právnická osoba, ze dne 20.3.2023 by v případ vzniku pojistné události v roce 2023 s vozidlem , Anonymizováno, (rok uvedení do provozu 2010) a oprávněném zapůjčení vozidla , Anonymizováno, pojišťovna hradila poškozenému půjčovné ve výši 1760 Kč denně při zápůjčce nad 14 dnů (viz předmět limitních denních sazeb půjčovného od 1.1.2020 , právnická osoba, včetně výpočtu půjčovného ze dne 20.6.2023). Dále má soud za prokázáno, že ostatní pojišťovny za půjčení , Anonymizováno, jako náhradního vozidla v daném období vyplácely bez DPH částky v rozmezí od 1400 do 1800 Kč viz (viz , Anonymizováno, – maximální ceny platné od března 2023, , Anonymizováno, - přehled obvyklých denních sazeb náhradních vozidel platných od 1.4.2022 a dále přehled maximálních akceptovatelných denních sazeb náhradních vozidle pojiš’tovny , Anonymizováno, od 1.7.2022). Soud má taktéž za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované za zapůjčení náhradního vozidla v termínu od 14.4.2023 do 19.6.2023 fakturu na částku 117 920 Kč + 24 763 Kč DPH (viz faktura, číslo , hodnota, ). Z emailu pana , jméno FO, jednajícího za žalovanou společnost má soud za prokázáno, že platí s výhradou spočívající v tom, že dle dohody má hradit pouze DPH k částce hrazené pojišťovnou a předpokládá, že výše půjčovného byla s pojišťovnou diskutována (viz email od , jméno FO, společnosti , právnická osoba, .seznam.cz ze dne 21.6.2023). Z důkazu výpisem z účtu má soud za prokázáno, že na účet , č. účtu, žalobkyně byla zaslána žalovanou společností platba 24 763 Kč označená jako „půjčovné – dle Vaší faktury/dohody s pojišťovnou a Vašeho výpočtu (není odsouhlasením ceny půjčovného z naší strany)“ a v následující položce u částky zaslané žalovanou na účet žalobkyně ve výši 29 475 Kč je uvedeno „, Anonymizováno, oprava-DPH“. Pojišťovna za opravu vozidla vyplatila žalované (na účet žalobkyně jako servisu v souladu s doloženým zmocněním) částku 140 358 Kč, tedy částku bez DPH (viz výpis z pohybu na účtu číslo , č. účtu, , Informace o škodní události ze dne 19.6.2023 od , právnická osoba, ). Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne 10.7.2023 k úhradě žalované částky (viz předžalobní výzva dle § 142 a zákona číslo 99/1983 o.s.ř. ze dne 10.7.2023 včetně podacího lístku).

6. Z výslechu svědka , jméno FO, , nar. , datum, , při jednání dne 19.6.2024, má soud za prokázáno, že svědek je v pracovním poměru k žalobkyni a že žalovaná žalobkyni vracela náhradní vozidlo právě prostřednictvím svědka. Obvyklá praxe žalobkyně je dle výpovědi svědka taková, že se cena za zapůjčení vozidla fakturuje zákazníkům a poté se přeposílá na pojišťovnu a to i v případě současného provádění opravy nabouraného vozidla. Při vrácení vozidla se žalované nelíbila „nějaká smlouva“ a proto telefonoval jednateli žalobkyně, od něhož mu byl dán pokyn pouze k sepsání dokumentu o vrácení vozidla.

7. Z výslechu jednatele žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , při jednání dne 19.6.2024 má soud za prokázáno, že jednatel žalobkyně žalované měl sdělit, že v případě zapůjčení náhradního vozidla se jedná o službu placenou, kdy zpravidla pojišťovna hradí cenu půjčovného jako součást majetkové újmy poškozeného a poškozený musí zaplatit DPH. O nutnosti uhradit DPH z obou faktur žalovanou informoval při půjčení vozidla dne 14.4.2023, ve smlouvě bylo v kolonce náhradní vozidlo chybně uvedeno 14.3., správně je datum půjčení 14.4.2023. O cenících pojišťovny, z nichž žalobkyně odvozuje cenu za pronájem vozidla, se svědek se žalovanou bavil, zda jí je ukázal a předal i fyzicky si nevybavuje. Ceník pojišťovny je však pro žalující dogma, kterým se řídí. Vozidlo bylo žalované půjčeno ode dne následujícího po dni, co bylo vozidlo převzato do opravy a žalované půjčeno náhradní vozidlo. Dále jednatel uvedl, že faktura je vystavována na majitele vozidla, ale nemohl vyřídit na pojišťovně za žalovanou zbývající úhradu částky z faktury, neboť žalovaná jej k tomu nezmocnila, resp. neposkytla mu zdůvodnění potřeby náhradního vozidla, které pojišťovna k likvidaci události vyžaduje. Zakázkový list označený jako smlouva o dílo podepisovala za žalobkyni paní , jméno FO, .

8. Z výslechu svědka , jméno FO, , nar. , datum, a čestného prohlášení pana , jméno FO, ze dne 17. 6. 2024, který pracuje jako insolvenční správce a měl v době vozidlo v užívání uvádí a že byl účastníkem dopravní nehody, při níž bylo vozidlo poškozeno. Dále uvedl, že jediným společníkem žalované společnosti je jeho otec. Soud má dále za prokázáno, že svědek vypověděl, že poté, co mu autorizovaný servis , Anonymizováno, sdělil, že se jedná o totální škodu a doporučil mu poškozený automobil nechat opravit v neautorizovaném servisu žalobkyně v , adresa, , kde jsou nižší hodinové sazby a kam může být převezen, svědek s tímto souhlasil a měl si k tomu pouze vyměnit dosud užívané náhradní vozidlo od , Anonymizováno, za vozidlo poskytnuté žalobkyní. Jednatelem žalobkyně byl ujištěn o tom, že servis vše zařídí s pojišťovnou. Podepsal jednostránkovou smlouvu o dílo, plnou moc pro pojišťovnu a možná prohlášení pro pojišťovnu, že vozidlo potřebuje, to si však již nevybavuje přesně. Svědek vycházel z toho, že s ohledem na to, že nehodu nezavinil, má být vše hrazeno z povinného ručení viníka nehody, on nemá hradit nic. Byl překvapen i tím, že žalující společnost požaduje po žalované úhradu DPH, neboť u autorizovaného servisu , Anonymizováno, nebylo dokonce hrazeno ani půjčovné za to první svědkem zapůjčené vozidlo a očekával, že to tak bude i v případě žalující společnosti. DPH nakonec bylo zaplaceno po konzultaci s otcem svědka (jednatelem žalované), který si za společnost vyhrazoval veškerá finanční rozhodnutí, avšak s poznámkou, že nejde o odsouhlasení půjčovného. Při vrácení vozidla po svědkovi požadovala žalovaná podepsání nějaké antidatované listiny označené jako nájemní smlouva, což svědek odmítl.

9. Ostatní zejm. žalovanou navržené důkazy soud neprováděl jednak pro nadbytečnost, neboť se vztahovaly k zápočtu, který nebylo třeba s ohledem na výsledek sporu řešit.

10. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na opravu nehodou poškozeného vozidla , Anonymizováno, , RZ , SPZ, . Ve smlouvě bylo odkázáno na náhradní vozidlo , Anonymizováno, , bez sjednání jakékoliv ceny a dalšího ujednání. Žalovaná vozidlo užívala od 14.4.2023 do 21.6.2023, kdy bylo žalované zároveň předáno i opravované vozidlo. V případě vystavené faktury na částku 117 920 Kč + 24 763 Kč DPH žalobkyně vycházela z ceníku , právnická osoba, a podle něho stanovila půjčovné za zapůjčení vozidla , Anonymizováno, na 1760 Kč při zápůjčce nad 14 dnů. Žalovaná uhradila z předmětné faktury pouze DPH s dovětkem „půjčovné – dle Vaší faktury/dohody s pojišťovnou a Vašeho výpočtu (není odsouhlasením ceny půjčovného z naší strany)“. Svědek , jméno FO, potvrdil, že obvyklá praxe žalobkyně je taková, že se cena za zapůjčení vozidla fakturuje zákazníkům a poté se přeposílá na pojišťovnu. Dále uvedl že když žalovaná náhradní vozidlo vracela, odmítla podepsat „nějakou smlouvu“. Jednatel žalobkyně , jméno FO, uvedl, že při zapůjčení náhradního vozidla se jedná o službu placenou, faktura se vystavuje na poškozeného, nicméně obecně pojišťovna hradí cenu půjčovného jako součást majetkové újmy poškozeného a poškozený musí zaplatit fakticky jen DPH, když k likvidaci pojistné události servis zmocní. Svědek , jméno FO, uvedl, že byl účastníkem dopravní nehody a očekával, že vše bude hrazeno z povinného ručení viníka nehody a vycházel z toho, že nebude hradit nic. Přesto k výzvě žalobkyně DPH ze zaslané faktury uhradil. Při vrácení vozidla však odmítl podepsat předloženou antidatovanou listinu označenou jako nájemní smlouva.

11. Po právní stránce soud vycházel z následujících ustanovení:

12. Dle § 2321 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Dle § 2913 o.z. platí, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

14. Podle § 556 o. z. platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

15. Dle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Soud účastníkům při jednání dne 15.5.2024 sdělil, že žalobce je podle § 118 a odstavec 1, 3 o.s.ř. povinen tvrdit a prokazovat obsah smlouvy o nájmu náhradního vozidla. V případě, že by nebyla nájemní smlouva prokázána, pak jde o situaci bezdůvodného obohacení na straně žalované, přičemž výši bezdůvodného obohacení musí tvrdit žalobkyně, o čemž byla poučena následně při jednání dne 23.10.2024. Žalovaná se pak po celou dobu bránila tím, že vozidlo měla na základě výpůjčky a sporovala tak uzavření nájemní smlouvy i vznik bezdůvodného obohacení, neboť zde je právní titul (jiný než tvrdí žalobkyně), na základě kterého vozidlo užívala. Soud po prozkoumání vůle účastníků projevené při půjčování vozidla dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o nájmu vozidla, neboť zde chyběla vůle ze strany žalované takovou smlouvu uzavřít (zavázat se platit nájemné, domnívala se, že to bude hradit pojišťovna) a účastníci se navíc nedohodli ani na ceně za pronájem (ani sám jednatel žalobkyně totiž s jistotou neuvedl, že by konkrétní cenu za pronájem žalované, resp. panu , jméno FO, sdělil, pouze odkazoval na ceníky pojišťoven, z nichž vždy vychází a na to, že by hradit měla pojišťovna). Zároveň soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena ani smlouva o výpůjčce, neboť z provedených důkazů (zejm. z výpovědi jednatele žalobkyně a ze zaplaceného DPH žalovanou) vyplývá, že takovou smlouvu žalobkyně neměla v úmyslu uzavřít a že si žalovaná byla vědoma min nějaké úplatnosti kontraktu, tedy že za poskytnutí automobilu se platí (nemohla by si nárokovat od státu vrácení DPH bez toho, aniž by DPH bylo hrazeno na úplatnou službu). Soud proto poučil žalobkyni při jednání dne 23.10.2024 o svém právním náhledu na věc a vyzval ji, aby tvrdila a prokazovala výši bezdůvodného obohacení v období, kdy vozidlo užívala, tedy v období od 14.3.2023 do 21.6.2023. Žalobkyně k tomu uvedla, že v případě, že soud nebude mít nárok prokázán z předložených ceníků pojišťoven, pak navrhuje důkaz znaleckým posudkem, jak učinila již i ve svém přednesu při ústním jednání dne 15.5.2024, a to k prokázání ceny obvyklé, za niž v daném místě a čase bylo možné náhradní vozidlo pronajmout. Soud na základě toho žalobkyni vyzval k zaplacení zálohy na zpracování znaleckého posudku. Žalobkyně zálohu nezaplatila a to ani přes poučení soudem o tom, že v případě nezaplacení zálohy není možné důkaz znaleckým posudkem provést. Soud při ústním jednání dne 12.2.2025 znovu upozornil žalobkyni na neunesení důkazního břemene, nebude-li důkaz proveden. Ani po tomto poučení nebyla záloha zaplacena a k výši bezdůvodného obohacení nebyl navržen jiný důkaz než již provedené ceníky pojišťoven. S ohledem na skutečnost, že soud nemá za prokázanou výši bezdůvodného obohacení, neboť z ceníků pojišťoven nelze relevantně zjistit, jaká byla obvyklá cena nájmu motorového vozidla , Anonymizováno, z roku 2023, benzín, VIN , VIN kód, v příslušné výbavě od 14. 4. 2023 do 19.6.2023 v Praze a to nejen z důvodu, že ceníky pojišťoven nerozlišují výbavu a nájezd vozidla, ale také proto, že jde pouze o jednoho z mnoha možných pronajímatelů, nezbylo než žalobu zamítnout.

17. S ohledem na zamítnutí žaloby se soud dále nezabýval ani vznesenou eventuální námitkou započtení. Okrajem pak soud pouze poznamenává, že se nelze jen tak domáhat „vrácení částky vyplacené pojišťovnou za opravu vozidla žalobkyni jako neoprávněně získané pojistné plnění“, která jí byla po poukázána pojišťovnou po předání vozidla, tedy po dovršení smlouvy o dílo, na základě zmocnění žalované jako cena díla. V případě pochybností o řádnosti opravy vozidla je třeba postupovat ve vztahu k žalobkyni standartně prostřednictvím vytýkání vad díla a uplatnění nároků z vad.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 159,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117920 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 27. 9. 2023, z částky 5 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 10. 2023, z částky 5 820 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 8. 1. 2024, z částky 2 910 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 1. 2024 s tím, že odměna byla z původní částky 5 820 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena, z částky 5 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 5. 2024, z částky 5 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 6. 2024, z částky 5 820 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 13. 6. 2024, z částky 5 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2024, z částky 5 820 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 22. 10. 2024, z částky 2 x 5 820 Kč za účast na jednání soudu, které přesáhlo dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 10. 2024 a z částky 5 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 2. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 380 Kč ve výši 14 779,80 Kč.

19. Soud nepovažoval za účelně vynaložený úkon doplnění vyjádření k žalobě ze dne 23.10.2023, když tento úkon mohl být učiněn již v souvislosti s podáním žalované ze dne 27.9.2023. Dále soud nepřiznal žalované jako neúčelný úkon spočívající ve „sdělení k návrhu na výslech svědka“, když se jednalo o podání, v němž žalovaná primárně vysvětluje, proč nezajistila účast svědka , jméno FO, (úraz) při ústním jednání dne 19.6.2024, kterého soud následně vyslechl při dalším ústním jednání. Toto vysvětlující podání bylo soudu doručeno v den konání ústního jednání a bylo možné jej odprezentovat při jednání, jak následně právní zástupce žalované také učinil. Soud žalovaná konečně nepřiznal ani náklady za zpracovaný znalecký posudek, který nebyl v řízení prováděn k důkazu pro nerozhodnost a týká se opravy poškozeného vozidla, nikoliv předmětu řízení.

20. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť stát platil náklady svědečného ve výši 3 512,43 Kč (§ 139 odst. 2 o. s. ř.) a u žalobkyně, proti níž má stát podle výsledku řízení právo na náhradu těchto nákladů, nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o.s.ř.).

21. Výrok o lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) má oporu v § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.