74 C 70/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 136 723,63 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalované doručený soudu dne [datum] na přerušení řízení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 136 723,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 136 723,63 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 32 990 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 136 723,63 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které vykonával pro žalovanou činnost obchodního zástupce. Žalovaná částka představuje nevyplacenou odměnu, resp. provizi za vykonanou činnost žalobce za měsíc prosinec 2022, i jejíž výplatu požádal dne [datum] a splatnou se stala dne [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná žalobu neuznala a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že žalovaná částka neodpovídá smluvním podmínkám a zároveň je v rozporu s dobrými mravy a cenou obvyklou za vykonávanou činnost. Soud žalovanou přípisem ze dne [datum] vyzval, aby doplnila svá kusá obranná tvrzení, tedy aby uvedla, v čem žalovaná částka neodpovídá smluvním podmínkám a je v rozporu s dobrými mravy a zároveň k těmto tvrzením označte relevantní důkazy tak, aby bylo možné věc při nařízeném prvním jednání řádně projednat 3. Žalovaná však pouze dne [datum] (den před jednáním) požádala o odročení soudního jednání konaného dne [datum] z důvodu nepřítomnosti jednatele žalované kvůli pracovní cestě do zahraničí. Tato skutečnost nebyla soudu ani přes poučení doložena, proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované. To, že účastník řízení (jeho zástupce) nerealizuje své právo účastnit se nařízeného jednání před soudem není překážkou dalšího postupu soudu (§ 100 odst. 1 o.s.ř.) tato skutečnost není rozhodně důvodem k odročení jednání.

4. Je-li třeba doplnit či upřesnit tvrzení týkající se věci, popř. označit další důkazy k prokázání odůvodněnosti procesního postoje účastníka, je soud povinen postupovat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o.s.ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem II. stupně, nedotčené navíc zákonnou koncentrací nalézacího řízení dle § 118b o.s.ř.) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník (zástupce, zmocněnec) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy (srov. NS ČR pod sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo 21 Cdo 4314/2008 nebo 21 Cdo 5232/2007). Zjednodušeně řečeno žalovaný účastník tím, že se sám (ani prostřednictvím svého zástupce) k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou pro vždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Jde o prosazení principu, že práva svědčí těm, kdož o ně pečují. Soud sám důkazy nevyhledává, neboť důkazní povinnost ve sporném řízení je ve smyslu § 120 odst. 1 věta první o.s.ř. na účastnících řízení, protože tito jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Pokud jde o listinné důkazy, tak při přípravě jednání soud pouze zjišťuje, zda účastníci předložili důkazy, které v žalobě navrhují, případně si vyžádá důkazy, které vyžádat navrhli. Ve fázi přípravy jednání při postupu podle § 114 a 114a o.s.ř. soud důkazy neprovádí a rovněž nehodností, zda účastníky navržené důkazy jsou schopny prokázat jejich tvrzení. Závěr o neúplnosti skutkových tvrzení nebo navržených důkazů může předseda senátu učinit až po provedení dokazování při ústním jednání a teprve tehdy nastupuje jeho poučovací povinnost ve smyslu § 118a o.s.ř. Jinými slovy teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jím předložené tvrzení i důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení (shodně Městský soud v Praze jako soud odvolací ve svém rozsudku sp. zn. 11 Co 337/2008).

5. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

6. Dle ust. § 153b odst. 1 o. s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou (§ 45b) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

7. Návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání soud nevyhověl, neboť podmínky pro jeho vydání nebyly splněny. Soud vzal v úvahu předchozí procesní aktivitu žalované, která se vyjádřila ve věci samé a rovněž požádala o odročení jednání. V situaci, kdy žalovaná není skutečně nečinná, není na místě vydání rozsudku pro zmeškání, a proto soud věc projednal (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2656/12, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 26 Cdo 3443/2010, a dále ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2979/2013).

8. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav.

9. Smlouvou o spolupráci, nedatovanou, podepsanou jen žalobcem včetně přílohy [číslo] má soud za prokázané, že jako účastníci smlouvy jsou uvedeni žalovaná a žalobce jako obchodní zástupcem. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že obchodní zástupce začne spolupracovat se žalovanou, a to tak, aby měla žalovaná příležitost k uzavření smlouvy s investory, jejímž předmětem bude správa majetku investorů podle předem daných pravidel – investičního plánu. [ulice] zástupce je rovněž oprávněn za žalovanou smlouvy s investory uzavírat. Dle čl. V odst. 1 je smlouva sjednána jako úplatná a obchodní zástupce má podle ní nárok na provizi. Výše provize a podmínky jejího vyplácení jsou stanoveny Provizním řádem, jehož aktuální verze je přílohou [číslo] smlouvy. Dle odst. 2 nárok na provizi ze vstupního poplatku klienta vzniká zaplacením vstupního poplatku klienta žalované, tedy připsáním tohoto vstupního poplatku na účet společnosti. Dle odst. 7 je-li žalovaná v prodlení s výplatou provize, vzniká obchodnímu zástupci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žádné další nároky z titulu prodlení s výplatou odměny obchodního zástupce vůči žalované nemá, což obchodní zástupce výslovně bere na vědomí.

10. E-mailem ze den [datum] od [jméno] [příjmení], označené jako office manager [právnická osoba], s přílohou označenou jako„ návrh smlouvy“ má soud za prokázané, že žalobci byla zaslána smlouva na podpis a rovněž mu bylo sděleno, že mu byla odeslána pozvánka do systému a je již možné zakládat nové klienty.

11. E-mailem ze dne [datum], odesílatel: [email] má soud prokázané, že žalobci byl vytvořen přístup na stránky intranet-dcapital.eu s uživatelským jménem [webová adresa].

12. Náhledem provizního účtu – print screenem obrazovky má soud za prokázané, že na provizním účtu vedeném na jméno [celé jméno žalobce] má žalobce nezpracované výběry ve výši 332 713,68 Kč a 206,08 EUR.

13. Třemi Přílohami [číslo] Smlouvy o spolupráci – Provizní řád společnosti [právnická osoba] platným od [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, že stanovuje výši, podmínky a způsob vyplácení provizí, které obchodnímu zástupci náleží při splnění Smlouvy o spolupráci, kdy se jedná o provizi za přivedení klienta (tzv. provize ze vstupního poplatku), provize za udržování kmene (tzv. [příjmení]) a manažerskou provizi.

14. E-mailem ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] má soud za prokázané, že byl žalobce upozorněn na změnu provizního řádu platného od [datum].

15. Podrobným výpisem z provizního účtu má soud za prokázané, že stav účtu je 346 721,73 Kč, kdy předmět žaloby jsou položky [anonymizováno] [číslo] ve výši 119 797,47 Kč manager provize 11/ 2022 za [právnická osoba], [číslo] ve výši 7 673,64 Kč manager provize 11/ 2022 za [jméno] [příjmení], [číslo] ve výši 456,95 Kč renta 11/ 2022 za [jméno] [příjmení], [číslo] ve výši 400 Kč renta 11/ 2022 za [jméno] [příjmení] a [číslo] ve výši 8 395,57 Kč renta 11/ 2022 za MUDr. [jméno] [příjmení].

16. Výpisem z účtu [celé jméno žalobce] s výplatami provize v období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že za dané období obdržel žalobce z účtu [bankovní účet], [variabilní symbol] celkově 1 467 927,40 Kč.

17. Celkovým přehledem obdržených provizí z [anonymizována dvě slova] za rok 2022 má soud za prokázané, že žlutě zvýrazněné provize korespondují s výpisem z účtu žalobce.

18. Printscreenem obrazovky – Aktuality v aplikace [příjmení] kancelář [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce obdržel zprávu, že stále postupně probíhá proces výplaty závazků datovaných do května 2023. Dále zpráva obsahovala upozornění, že od [datum] již nepřijímají nové vklady.

19. Korespondencí mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobce s paní [příjmení] komunikoval ohledně vyplacení provize.

20. Korespondencí mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci bylo sděleno, že plán je, že během května vše ohledně výplat vyřeší. Není jisté, zda se vše zvládne procesně a nebude tam mírný přesah do června.

21. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 332 713,68 Kč a 206,08 EUR.

22. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

24. Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 899/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

25. Soud se primárně zabýval otázkou, zda smlouva o spolupráci, resp. závazek v ní obsažený vznikl. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o spolupráci byla mezi účastníky řízení platně uzavřena, ač byla soudu předložena nedatová písemnost podepsaná pouze žalobcem, kterou nelze proto považovat za relevantní důkaz vzniku právního závazku mezi účastníky. Nicméně spolupráce mezi žalobcem a žalovanou probíhala dlouhodobě, oba se podle smlouvy o spolupráci řídili, tedy chovali se tak, jako by smlouva uzavřena byla, a proto je nepochybné, že smlouvu považovali za platně uzavřenou.

26. Dále se soud zabýval otázkou, zda byla dodržena forma pro daný právní úkon a z tohoto důvodu zvažoval, jaký smluvní typ smlouva o obchodní spolupráci představuje, resp. jakému smluvnímu typu se nejvíce blíží.

27. Podle ust. § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

28. Podle ust. § 2483 odst. 1 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Dle odst. 2 smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

29. Podle ust. § 582 odst. 1 není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.

30. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spolupráci je dle svého obsahu podřaditelná pod smlouvu o obchodním zastoupení. S ohledem na znění zákona takovýto smluvní typ vyžaduje obligatorně písemnou formu.

32. V daném případě zákonem stanovená forma dodržena nebyla. Nedodržení zákonem stanovené formy má za následek neplatnost pouze tehdy, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 31 ICdo 36/2020). Absolutní neplatnost (§ 588 o. z.) je následkem porušení zákonem stanovené formy tehdy, pokud by nedodržením formy nebylo možné dosáhnout účelu, pro který byla stanovena, nebo by její nedodržení narušovalo veřejný pořádek. Dle komentářové literatury je absolutní neplatnost namístě zejména v případě, kdy forma plní funkci zajišťovací, tj. stanovenou za účelem zajištění bezpečnosti právního styku v zájmu třetích osob nebo ve veřejném zájmu 33. Vzhledem k tomu, že nikoli každé odchýlení se od normy chránící veřejný pořádek je současně porušením této normy, resp. narušením veřejného pořádku, zkoumal soud okolnosti tohoto konkrétního případu, aby mohl posoudit, zda i přes odchýlení od právní normy byl naplněn smysl a účel právní normy v tomto ustanovení obsažené.

34. Kogentní ochranná ustanovení § 2483 o. z. a násl. jsou důležitá zejména na ochranu a ve prospěch obchodního zástupce. Jak již bylo uvedeno, spolupráce mezi účastníky řízení probíhala dlouhodobě, oba se podle ní řídili a soud proto v tomto případě soud nevidí propis do možnosti, že by došlo k narušení veřejného pořádku tím, že by smlouva nebyla uzavřena písemně. Navíc na straně žalující stojí v tomto řízení právě obchodní zástupce.

35. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že nedodržení formy má za následek toliko relativní neplatnost smlouvy o spolupráci. Nicméně námitku relativní neplatnosti žalovaná strana nevznesla, k jednání soudu se nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Tím že se nedostavila, vzdala se i práva být poučena o tom, aby specifikovala své námitky týkající rozporu částky s dobrými mravy.

36. Při rozhodování soud vycházel z premisy, že to byla právě sama žalovaná, která výši provize žalobci určovala, sama je na účet, který měl žalobce u ní vedený, připisovala a žalovaná částka tak odpovídá tomu, co bylo mezi účastníky sjednáno a co bylo mezi účastníky řádnou praxí.

37. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem II. vyhověl.

38. Výrokem I. soud zamítl návrh na přerušení řízení, který vznesla žalovaná v rámci omluvy z jednání. Návrh žalovaná odůvodnila tím, že proti ní je zahájeno insolvenční řízení. Je třeba zdůraznit, že samotné zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro přerušení civilního řízení. K přerušení dochází dle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) až rozhodnutím o úpadku ze zákona, resp. okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. K tomuto nedošlo a soud proto neshledal důvod k tomu, aby řízení přerušil.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 990 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 136 723,63 Kč sestávající z částky 6 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..