74 C 85/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného pro zaplacení 40 795,26 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 638,48 Kč zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 8 947,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1307 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 614 Kč od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit ostatních žalovaných.

III. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 28 209,56 Kč a úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1307 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 795,26 Kč s příslušenstvím, když tvrdila, že žalobkyně spolu s žalovanou 1 a žalovaným 2 uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb (dále jen„ smlouva“). Podpisem smlouvy žalovaná 1 a žalovaný 2 projevili vážný zájem o služby žalobkyně. Žalobkyně žalované 1 sjednané služby řádně poskytovala a žalovaná 1 je využívala v rozmezí období [datum] až ke dni podání žaloby, přičemž žalobkyně pro zvýšení právní jistoty částku, smluvní pokuty i jednotlivé příslušenství počítá vždy ke dni podání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Žalovaná 1 se oproti takovému plnění zavázala hradit žalobkyni ročně částku uvedenou u sjednaných služeb, a to 1.307 Kč. Úhrada za poskytnuté služby je v případě prvního roku hrazena v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, přičemž žalovaná 1 se v souladu s čl. II. odst. 3 smlouvy zavázala hradit sjednaný poplatek po dobu zápisu poskytnuté adresy v obchodním rejstříku. Žalovaný 2 se zavázal v čl. IV. odst. 4 smlouvy, že přistupuje ke všem závazkům jako ručitel v souladu s § 2018 NOZ.

2. Žalobkyně k výročí uzavření smlouvy administrativními úkony zjistila, že žalovaná 1 neuhradila částku sjednanou za poskytnuté služby na další období (od [datum] - [datum]). Za účelem nápravy vyzvala žalobkyně žalovanou 1 k úhradě takto sjednané částky prostřednictvím Výzvy k úhradě [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]. Taková výzva byla zaslána na email žalované 1 uvedený ve smlouvě. Následně byla žalované 1 adresována upomínka [číslo] ze dne [datum] se splatností dvou pracovních dnů, kdy strany si ve smlouvě v čl. IV odst. 2 sjednaly náhradu takového nákladu ve výši 100 Kč. Následně ještě žalobkyně ke dni [datum] zaslala žalované 1 Upomínku [číslo] považovanou za nabídku smíru, přičemž za takovou nabídku smíru si strany sjednali náhradu ve výši 1.000 Kč ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně navíc zaslala oběma žalovaným předžalobní výzvu ze dne [datum] na částku 3.714 Kč, přičemž taková upomínka zahrnovala pohledávku ve výši 2.614 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.100 Kč za odeslání výše uvedených upomínek k uhrazení Výzva byla adresována jak společnosti, tak ručiteli daného závazku dle čl. IV. odst. 4 smlouvy s datem splatnosti [datum].

3. Protože ani po uvedených výzvách k úhradě či smíru žalovaní nijak nereagovali, přičemž adresu na základě smlouvy prokazatelným způsobem využívali i nadále, zaslala žalobkyně žalovaným dne [datum] výpověď smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne [datum], číslo smlouvy [číslo]. Následnou povinností žalované 1 v souladu s čl. II. odst. 5 smlouvy bylo provést všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby bylo bez zbytečného odkladu příslušným soudem - veřejným rejstříkem rozhodnuto o změně sídla žalované 1, a to do 10 dnů od doručení uvedené výpovědi. Porušení takové povinnosti bylo zajištěno smluvní pokutou 500 Kč denně za každý jednotlivý den porušení. Přes mnohé výzvy žalovaná 1 nadále užívala služeb žalobkyně a rovněž neuhradila ničeho, a proto byla k úhradě dlužné částky dále vyzvána, a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum]. Totožná výzva byla zaslána [datum] i ručiteli závazku, žalovanému 2.

4. Žalobkyně tak žalobou požadovala: na jistině částku 2.614 Kč. pohledávku představující částku ve výši 100 Kč za první elektronickou upomínku pohledávku ve výši 1.000 Kč za elektronicky zaslaný pokus o smír smluvní pokutu ve výši 10.581,26 Kč, jež představuje 0,4% z celkové výše splatné pohledávky částku ve výši 26.500 Kč představující smluvní pokutu dle čl. IV. odst.

3. Smlouvy 5. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně omluvila z nařízeného jednání bez uvedení důvodu a požádala o jednání v její nepřítomnosti. [příjmení] podáním pak vzala částečně zpět žalobu co do částky 3 638,48 Kč, kterou původně požadovala z titulu smluvní pokuty vypočítané dle čl. IV bodu 1 smlouvy. Nově namísto částky 10 581,26 Kč požaduje po žalovaných pouze 6 942,78 Kč. Vzhledem k tomu, že návrh na částečné zpětvzetí žaloby provedla žalobkyně před prvním jednáním ve věci, soud nezjišťoval stanovisko žalovaných a řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. zastavil.

6. Soud ve věci nařídil jednání na dnešní den, přičemž jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti obou účastníků řízení a jejich zástupců, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, žalobkyně se omluvila, o odročení jednání nepožádala, k jednání se nedostavila přesto, že byla poučena, že její absence může vést k pro ni nepříznivým procesním důsledkům. To, že účastník nerealizuje právo osobně se účastnit na jednání soudu není na překážku dalšímu postupu soudu (srov. ust. § 100 odst. 1 o.s.ř.); uvedená skutečnost sama o sobě není relevantním důvodem pro odročení jednání. Pro úplnost soud dodává, že nad rámec své povinnosti zpravil žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce, že přes její omluvu považuje její účast na jednání za účelnou a vhodnou, akcentoval možnost poučení dle ust. § 118a o.s.ř., avšak ani poté se žalobkyně nedostavila.

7. Jakkoliv žaloba v této věci vykazuje dílčí nedostatky, nejsou ty takového rázu, aby bránily jejímu projednání, neboť skutek je vymezen dostatečně určitě. Je-li třeba doplnit či upřesnit tvrzení týkající se věci, popř. označit další důkazy k prokázání odůvodněnosti procesního postoje účastníka, je soud povinen postupovat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o.s.ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem II. stupně) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy, v tom je ostatně judikatura soudů dávno ustálena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, dále pod sp.zn. 21 Cdo 4314/2008 nebo 21 Cdo 5232/2007). Zjednodušeně řečeno žalobkyně tím, že se sama (ani prostřednictvím svého zástupce) k nařízenému jednání nedostavila se tak v poměrech projednací zásady limitované zákonnou koncentrací řízení (ust. § 120 odst. 1 ve spojení s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.) jednou pro vždy zbavila možnosti, aby jí soud potřebná poučení poskytl. Jde o prosazení principu, že práva svědčí těm, kdož o ně pečují.

8. Soud projednal věc ve světlé obou shora uvedených zásad a po provedeném dokazování dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci a má tak za prokázané že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb, v níž je žalovaný [číslo] označen jako vedlejší účastník. Soud má z uzavřené smlouvy za prokázáno, že objednané služby, které žalobkyně jako dodavatel měla žalované [číslo] jako odběrateli poskytovat, spočívaly v zajištění možnosti umístění obchodní adresy, dosílce a užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti žalované 1. Žalovaná [číslo] se oproti tomu zavázala platit žalobkyni za poskytované služby částku 1307 Kč ročně. Z čl. II odst.1 Všeobecných obchodních podmínek ze dne [datum], které byly taktéž podepsané stranami smlouvy, má soud za prokázáno, ve vztahu ke splatnosti ceny za poskytované služby si strany ujednaly, že„ první platba za poskytnuté služby je splatná při podpisu smlouvy. Každý další poplatek za služby je splatný vždy předem na dohodnuté období, a to buď na základě vystavené faktury od dodavatele, nejpozději v den splatnosti uvedený na faktuře, nebo dle zaslané výzvy na email, který odběratel dodavateli sdělí při podpisu smlouvy. Úhradou poplatku se automaticky prodlužují služby o rok. Odběratel je povinen provést úhrady v čas a v termínech dle faktury nebo zaslané výzvy. Dle č.l. II odst. 4 dále platí, že dodavatel je oprávněn smlouvu vypovědět s okamžitou účinností, v případě, že odběratel je v prodlení s placením svého peněžitého závazku nebo jiné vyčíslené a doložené peněžité pohledávky nebo v případě, že odběratel hrubým způsobem porušil zásady poctivého obchodního styku a důvody pro odstoupení nebyly odstraněny a odběratel neuhradil svůj peněžitý závazek ani ve lhůtě poskytnuté k náhradnímu plnění v délce třiceti (30) dní. Výpověď je platná doručením (nedoručením) odběrateli. V č.l. II odst. 5 za pak odběratel zavázal že do deseti dnů po doručení výpovědi smlouvy o poskytování administrativních služeb, dle čl. II odst. 3 nebo 4, provede všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby bylo bez zbytečného odkladu příslušným soudem - veřejným rejstříkem rozhodnuto o změně sídla odběratele. Dále si pak smluvní strany prokazatelně v č.l. V. sjednaly smluvní pokuty za porušení sjednané povinnosti. Dle čl. V odst. 1 platí, že odběratel zaplatí dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky dodavatele za každý den prodlení s jejím zaplacením. Dle č.l. V odst. 2 platí, že dodavatel je oprávněn vyúčtovat odběrateli za první doručení elektronické upomínky ke splnění závazku odběratele paušální částku 100,00 Kč a za druhou upomínku (pokus o smír) 1.000,00 Kč se splatností 3 (tří) dnů ode dne (ne) doručení upomínky. Dále bylo v č.l. V odst. 3 sjednáno, že v případě nesplnění jakékoliv povinnosti odběratele uvedené v čl. II. odst. 5 a čl. III. odst. 2, 3 těchto podmínek je dodavatel oprávněn účtovat mu smluvní pokutu ve výši 500,00 Kč, a to za každé jednotlivé porušení denně. Konečně pak ve vztahu k žalovanému [číslo] má soud za prokázáno, že č.l. V odst. 4 žalovaný [číslo] ve smlouvě a Všeobecných obchodních podmínkách označený jako vedlejší účastník smlouvy prohlásil, že přistupuje ke všem závazkům odběratele, jako ručitel ve smyslu ustanovení § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy zavazuje se uhradit veškeré smluvní pokuty uvedené v této smlouvě a současně i„ jistinu“ (poplatek za služby). Zavazuje se tedy, že pokud nastanou podmínky a splatnost jakékoliv smluvní pokuty či jistiny (poplatek za služby) a odběratel ji sám ve lhůtě její splatnosti neuhradí, uhradí ji vedlejší účastník.

9. Dále pak má soud z dokumentu označeného jako„ Výzva k úhradě“ ze dne [datum] za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou [číslo] k úhradě sjednaných služeb za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Tuto výzvu zaslala na email [celé jméno žalovaného] [email]), ve smlouvě označeného také jako zástupce žalované [číslo] (viz email ze dne [datum] s přílohou označenou jako výzva k úhradě – [číslo]). Z listiny označené jako„ Upomínka [číslo] ze dne [datum]“ má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanou [číslo] upomenula o zaplacení částky 1307 Kč za období od [datum] do [datum]. Tuto výzvu zaslala na email [celé jméno žalovaného] [email]), ve smlouvě označeného také jako zástupce žalované [číslo] se splatností dvou dnů od doručení upomínky (viz email ze dne [datum] s přílohou označenou jako upomínka – [číslo]). Z emailu ze dne [datum] označeného v předmětu jako„ Pokus o smír – [variabilní symbol]“ má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou opětovně k úhradě dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], když upomínka za toto období byla přílohou předmětného emailu. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně zaslala oběma žalovaným předžalobní výzvu ze dne [datum] na částku 3.714 Kč, přičemž tato výzva zahrnovala pohledávku ve výši 2.614 Kč (1307 Kč x 2) a smluvní pokutu ve výši 1.100 Kč za odeslání upomínky a pokusu o smír. Předžalobní výzva byla adresována jak společnosti, tak ručiteli daného závazku s datem splatnosti [datum]. Z listiny označené jako„ výpověď smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne [datum], číslo smlouvy [číslo]“ má soud za prokázané, že dne [datum] zaslala žalobkyně žalovaným výpověď dle čl. II odst. 4 Všeobecných obchodních podmínek a to s okamžitou platností. Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaným byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva dle §142 a o.s.ř. (včetně doručenek). Z lustrace věcí pro osobu má soud z úřední činnosti za prokázané, že žalobkyně vede před zdejším soudem desítky obdobných sporů, v nichž se na nízkou dlužnou jistinu v jednotkách tisíc korun váží smluvní pokuty v řádech desetitisíců.

10. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne [datum], v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované [číslo] služby, za něž žalovaná [číslo] byla povinna platit 1307 Kč měsíčně. Tato částka byla splatná na základě vystavené faktury nebo zaslané výzvy na email odběratele. Žalovanou [číslo] zastupoval [celé jméno žalovaného], který vystupoval i jako ručitel, na jehož email byly výzvy a upomínky doručovány. Žalobkyně služby žalované [číslo] poskytovala, když není žalovanými tvrzen ani prokázán opak a v návaznosti na to vyzvala a následně i upomenula žalovanou [číslo] o zaplacení částky 1307 Kč za poskytnutí služby v období od [datum] do [datum], ke stejnému období ji zaslala i výzvu označenou jako pokus o smír. Za období dvou let poskytování služby ([číslo] a 2019), tedy na částku 2614 Kč byla oběma žalovaným zaslána až předžalobní výzva se splatností [datum]. Žádná samostatná výzva k úhradě služeb za rok 2019 nebyla žalobkyní tvrzena ani prokázána. Protože žalovaní dlužnou částku neuhradili, což sami ani netvrdili, byla jim žalobkyní dána výpověď a následně byli prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzváni k úhradě celé dlužné částky sestávající z jistiny, poplatků i smluvních pokut.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

12. Žalobkyně a žalovaná [číslo] uzavřely nepojmenovanou smlouvu v souladu s § 1746 z.č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ). Žalovaný [číslo] k této smlouvě řádně přistoupil v č.l. V. smlouvy jako ručitel ve smyslu ustanovení § 2018 NOZ, podle něhož platí, že kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Toto prohlášení bylo také řádně ručitelem podepsáno. Možnost uzavření nepojmenovaných smluv je důsledkem principu smluvní svobody vyzdvihované a uplatňované občanským zákoníkem. Na základě výše uvedeného ustanovení mohou smluvní strany svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou než jsou typové smlouvy shora vyjmenované. V uzavřené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat ve smlouvě specifikované služby, žalovaná [číslo] se oproti tomu v č.l. II Všeobecných podmínek zavázala za tyto služby platit žalobkyni částku 1307 Kč splatnou na základě vystavené faktury nebo výzvy zaslané na email uvedený ve smlouvě a to vždy za období, za nějž bude služba poskytnuta. Žalovaní netvrdili a tím méně mohli prokázat, že služby uhradili, nebylo ani tvrzeno či prokázáno, že by žalobkyně služby neposkytovala řádně. Soud se proto zabýval splatností dlužné částky. V případě období od [datum] do [datum] bylo žalobkyní tvrzeno a také prokázáno, že částka 1307 Kč byla v souladu se smlouvou splatná na základě výzvy, kterou žalobkyně žalované [číslo] zaslala na email ve smlouvě uvedený a to ke dni [datum]. Od [datum] tak byla žalovaná [číslo] v prodlení se splněním této smluvní povinnosti. V případě následujícího roku, za který je platba 1307 Kč žalobkyní taktéž požadována, tedy za období od [datum] do [datum], byla tvrzena splatnost předmětné pohledávky ke dni [datum], avšak žalobkyní nebylo tvrzeno ani prokázáno splnění hmotněprávní podmínky splatnosti dle smlouvy, tedy vystavení faktury či zaslání výzvy k plnění na email, jak bylo řádně činěno v předchozím období. Soud o povinnosti prokazovat splatnost pohledávky k [datum] nemohl žalobkyni v souladu s §118 a o.s.ř. poučit, neboť se na ústní jednání nedostavila a nezbylo mu než vycházet ze splatnosti pohledávky za období od [datum] do [datum] až k datu [datum], k němuž byla žalobkyní prokázaná výzva k úhradě celé dlužné částky a to již oběma žalovaným. Přestože ani z této výzvy není zcela jednoznačně prokazatelné, za jaké období je činěna, soud nepostupoval formalisticky, když se z ní dá dovodit, že se výzva týká jediných dvou možných nezaplacených období, tedy jak období od [datum] do [datum], tak ale i období od [datum] do [datum]. Dlužná částka na jistině byla v této výzvě vyčíslena správně v celkové výši 2614 Kč. Vzhledem ke všemu výše uvedenému se tak v případě druhého období, za nějž žalovaní nezaplatili za poskytnuté služby, se žalovaní dostali do prodlení až k [datum] a nikoliv již k [datum], jak bylo žalobou požadováno. Soud v návaznosti na tato skutková zjištění přiznal výrokem II. rozsudku úroky z prodlení dle §1970 NOZ.

13. Dále soud přiznal žalobkyni vůči žalovaným smluvní pokutu sjednanou v čl. V odst. 1 Všeobecných podmínek, podle něhož platí, že odběratel zaplatí dodavateli smluvní pokutu ve výši 0,4 % z celkové výše splatné pohledávky dodavatele za každý den prodlení s jejím zaplacením, kterou žalobkyně požaduje od okamžiku prodlení jednotlivých nároků do [datum]. Dle § 2048 odst. 1 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokutu mezi stranami sjednanou soud posoudil v návaznosti na konstantní judikaturu NS ČR jako přiměřenou, pouze přepočítal její výši, když dospěl k závěru, že žalovaní se dostali do prodlení se splácením svých závazků jinak, než bylo uvedeno v žalobě. Jak již bylo uvedeno výše, za období od [datum] do [datum] se žalovaní dostali s částkou 1307 Kč do prodlení ke dni [datum], tedy smluvní pokutu ve výši 0,4% z dlužné částky denně soud kapitalizoval za období od [datum] do [datum] částkou 3 685,74 Kč. A za období od [datum] do [datum], kdy se žalovaní dostali k [datum] do prodlení s dalším nárokem ve výši 1307 Kč, tedy smluvní pokutu ve výši 0,4% z celkové dlužné částky denně (celková částka 2 614 Kč) soud kapitalizoval za období od [datum] do [datum] částkou 1 547,48 Kč. V rámci smluvní pokuty za pozdní splácení pohledávky soud žalobkyni přiznal celkem částku 5 233,22 Kč a co do zbytku (1709,56 Kč) tento nárok výrokem III. zamítl.

14. Dále soud přiznal na základě čl. IV odst. 2 smlouvy žalobkyni náklad za upomínku, kterou žalované [číslo] zaslala dne [datum] ve výši 100 Kč.

15. Zároveň soud žalobkyni přiznal opět na základě čl. IV odst. 2 smlouvy i náklad za upomínku [číslo] z [datum] považovanou za nabídku smíru, přičemž za takovou nabídku smíru si strany sjednali náhradu ve výši 1.000 Kč ve prospěch žalobkyně.

16. Soud však zamítl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 26 500 Kč dle č.l. V odst. 3 smlouvy a to za porušení smlouvy žalovanou [číslo] uvedené v čl. II. odst. 5 a čl. III. odst. 2, 3 (do deseti dnů po doručení výpovědi smlouvy o poskytování administrativních služeb neprovedla všechny zákonem předepsané písemné právní úkony potřebné k tomu, aby bylo bez zbytečného odkladu příslušným soudem - veřejným rejstříkem rozhodnuto o změně sídla odběratele) ve výši 500,00 Kč, a to za každé jednotlivé porušení denně. Soud má za to, že přestože smlouva byla řádně vypovězena a žalovaní netvrdili, že by dané povinnosti neporušili, sjednaná smluvní pokuta je absolutně neplatná a to z důvodů její nemravnosti.

17. Dle § 580 NOZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 588 NOZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 2051 NOZ platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Lze jednoznačně konstatovat, že §2051 NOZ představuje ve vztahu k § 580 NOZ ustanovení lex specialis. Nicméně v právní praxi vyvstává otázka, zda dopadá-li §2051 NOZ pouze na situaci, kdy dlužník soudu sám navrhne snížení nemravné smluvní pokuty, musí soud v případě absentujícího návrhu dlužníka na moderaci pokuty aprobovat jakkoliv vysokou a nemravnou smluvní pokutu nebo zda se může vrátit do obecné normy a je povinen na základě §588 NOZ ujednání o smluvní pokutě i bez návrhu prohlásit za neplatné ex officio pro rozpor s dobrými mravy, shledá-li k tomu důvod. Soud se kloní k druhému předestřenému názoru, když má za to, že v případě potřeby lze aplikovat ustanovení § 588 NOZ i při posuzování výše smluvní pokuty, chybí-li zde návrh dlužníka na její moderaci.

21. Soud se tak zabýval sjednanou výší smluvní pokuty, když bylo třeba zkoumat kromě samotné výše i důvody vedoucí ke sjednání smluvní pokuty v dané výši, okolnosti provázející sjednání smluvní pokuty (např. odmítnutí jiných utvrzujících a zajišťovacích institutů), charakter, hodnotu a význam zajišťované povinnosti, účel smluvní pokuty a konečně i vzájemný poměr hodnoty zajišťovaného závazku a smluvní pokuty.

22. Ze smluvních ustanovení soud dovodil pouze tu skutečnost, že cena služby žalobkyně, která spočívala v poskytnutí možnosti žalované [číslo] nechat si zapsat své sídlo na obchodní adrese Kaprova42/14, [obec a číslo], byla ve smlouvě žalobkyní oceněna na 1 307 Kč ročně. Povinnost vymazat sídlo z dané adresy však byla zajištěna částkou 500 Kč denně ve formě smluvní pokuty. V případě ročního prodlení se splněním této povinnosti by šlo o částku 182 500 Kč. Takový vzájemný poměr hodnoty zajišťovaného závazku a smluvní pokuty se soudu jeví jako zcela nepřiměřený. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila a nemohla tak být poučena dle § 118 a o.s.ř. v tom duchu, aby tvrdila a prokazovala okolnosti provázející sjednání smluvní pokuty a charakter a význam zajišťované povinnosti tak, aby bylo prokázané, že smluvní pokuta ve výši 500 Kč denně představuje adekvátní nástroj zajištění závazku, soud na základě skutečností uvedených pouze v žalobě a smlouvě dospěl k závěru, že smluvní pokuta zajišťující uvedenou povinnost žalované [číslo] je nepřiměřeně vysoká. Ujednání o této smluvní pokutě proto soud považuje za neplatné z důvodu rozporu s dobrými mravy. Z tohoto důvodu žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 26 500 Kč nepřiznal.

23. Na závěr pak je třeba poukázat na skutečnost, že u zdejšího soudu je projednávána řada sporů žalobkyně, v nichž zcela dominující část žalované částky představují smluvní pokuty. Tím spíš pak musí být takový způsob podnikání (sjednání vysoké smluvní pokuty za nevymazání sídla v obchodím rejstříku) žalobkyně zcela jednoznačně vysvětlen (viz výše podmínky sjednání smluvní pokuty), aby mohl být soudem řádně posouzen, což se zde vzhledem k její nepřítomnosti při ústním jednání nestalo.

24. Z úřední povinnosti (ust. §§ 151 odst. 1, 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř.) rozhodl soud též o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem. Za situace, kdy žalobkyně byla z větší části procesně neúspěšná, náleželo by žalovanému právo na náhradu části nákladů řízení. S respektem k tomu, že žalovanému dle obsahu spisu prokazatelně žádné náklady s řízením spojené nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhrad nákladů řízení.