74 C 86/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na nahrazení nálezu Finančního arbitra ze dne 8.7.2021, č.j.: FA/SR/SU číslo a rozhodnutím Finančního arbitra ze dne datum rozhodnutí , anonymizováno : FA/SR/SU číslo ,

I. Žaloba s tím, aby soud nahradil výrok I. [příjmení] [jméno] arbitra ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [spisová značka] [číslo] ve spojení s Rozhodnutím Finančního arbitra ze dne [datum] o námitkách, č.j.: [spisová značka] [číslo], tak, že se v plném rozsahu zamítá návrh [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], bytem [adresa], v řízení zahájeném dne [datum] u finančního arbitra podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, uvedeným navrhovatelem proti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] na účet podílníků: Druhý otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, se zamítá.

II. Žaloba s tím, aby soud nahradil výrok III. [příjmení] [jméno] arbitra ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [spisová značka] [číslo] ve spojení s Rozhodnutím Finančního arbitra ze dne [datum] o námitkách, č.j.: [spisová značka] [číslo], tak, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] na účet podílníků: Druhý otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, není povinna zaplatit sankci dle ust. § 17a zákona o finančním arbitrovi, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna účastníku [jméno] [příjmení] zaplatit na náhradu nákladů řízení částku [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce účastníka.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zrušení rozhodnutí Finančního arbitra ze dne [datum] o námitkách, č.j.: [spisová značka] [číslo] (dále jen jako„ Rozhodnutí“), v plném rozsahu, a dále také právní moci [příjmení] [jméno] arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka] [číslo] (dále jen jako„ Nález“), v rozsahu jeho výroků I. a III., které byly Rozhodnutím potvrzeny. V řízení předcházejícím vydání Rozhodnutí u finančního arbitra se pan [jméno] [příjmení] (dále jen„ účastník“) domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu práva na náhradu škody a dále zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním na smluvní pokutu, která měla být ujednána neplatně. V rozsahu práva na náhradu škody navrhovatel úspěšný nebyl, v rozsahu práva na vydání bezdůvodného obohacení však ano. Žalobkyně má za to, že jak Rozhodnutí, tak Nález zasáhly do jejích soukromých práv, když nesprávně určily povinnost žalobkyně k zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení výše uvedenému [jméno] [příjmení] výrokem I. [příjmení] a v návaznosti na tento výrok uložily žalobkyni povinnost k zaplacení sankce dle ust. § 17a zák. č. 229/2002 Sb., zákon o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, ve výši [částka] výrokem III. [příjmení]. Nález byl Rozhodnutím potvrzen v plném rozsahu. Žalobkyně se tak touto žalobou domáhala nového rozhodnutí ve věci a zároveň současně s podáním návrhu na zahájení řízení požádala ve smyslu ust. § 248 odst. 2 o.s.ř. o odložení právní moci rozhodnutí správního orgánu. Svůj žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tak, že arbitr chybně právně posoudil ujednání o smluvní pokutě, které shledal od počátku neplatným a to z důvodu její nepřiměřenosti, která vyvolala značnou nerovnováhu v právech spotřebitele. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva včetně dodatku ze de [číslo] 2014, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout účastníkovi úvěr ve výši [částka], dodatkem [číslo] navýšený na [částka]. Postavení věřitele (žalobkyně) bylo zajištěno zástavním právem na dvou nemovitostech včetně vinkulace pojistného, dále smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně v případě prodlení, zákonným úrokem z prodlení, blankosměnkou vlastní, notářským zápisem s přímou vykonatelností sepsanému pro účastníka i jeho manželku. Počínaje dnem [datum] byly závazky úvěrovaného z důvodu úhrady splátku splatné dne [datum] až dne [datum] zesplatněny v souladu s č.l. 5 Smlouvy o úvěru a zároveň od tohoto data již účastník žalobkyni neplatil ničeho. Prohlášením žalobkyně ze dne [datum] a [datum] pak bylo vůči účastníkovi požadováno na zaplacení úvěru [číslo] na jistině, 700 000 na„ smluvní pokutě za prodlení“, [částka] na smluvním úroku s tím, že v případě zaplacení těchto částek zanikne pohledávka ze smlouvy o úvěru. Účastník tímto prohlášením žalobkyně upravenou a požadovanou částku na základě Smlouvy o správě kupní ceny, uzavřené mezi účastníkem, kupujícím a žalobkyní zaplatil. Dle žalobkyně je tak zřejmé, že mezi žalobkyní a účastníkem došlo k nové dohodě vtělené do Smlouvy o správě kupní ceny, jíž se strany domluvily na novém sankčním nároku žalobkyně vůči žalované ve výši [částka], který v sobě zahrnoval veškeré sankční pohledávky vzniklé v důsledku více než devítiměsíčního prodlení účastníka se splacením jistiny z úvěrové smlouvy a došlo tak k nahrazení původního ujednání o smluvní pokutě v úvěrové smlouvě. Z hlediska obecné spravedlnosti tak dle žalobkyně nemůže obstát Nález a Rozhodnutí finančního arbitra, které by aprobovalo dlouhodobé prodlení účastníka, jehož negativní následky by měla nést pouze žalobkyně.

2. Účastník oproti tomu sporoval důvody podané žaloby, když se zejména odkazoval na dostatečné zdůvodnění finančního arbitra, v němž lze nalézt veškeré odpovědi na argumenty žalobkyně vznesené v řízení před finančním arbitrem a zopakované v řízení před soudem. Účastník učinil nesporným veškerá skutková tvrzení žalobkyně, která se shodují se skutkovými zjištěními finančního arbitra. Ve svých vyjádřeních se tak účastník zabýval především podporou názoru finančního arbitra o nepřiměřenosti smluvní pokuty a s tím souvisejícím celkovým přezajištěním poskytnutého úvěru. Účastník setrval na svém právním názoru prezentovaném v řízení před finančním arbitrem, tedy že samotné zástavní právo bylo dostatečným institutem zajištění pohledávky žalobkyně a sankce za nedodržení splátkové kázně ve formě smluvní pokuty 0,5% denně za každý den prodlení tak byla vůči spotřebiteli zjevně nespravedlivá. Účastník upozornil i na nepoctivé jednání žalobkyně, které dle jeho názoru mělo spočívat v nerovnovážném zajištění práv žalobkyně a účastníka, neboť práva žalobkyně jakožto podnikatele byla zajištěna (přezajištěna) dostatečně, oproti čemuž např. jedna z mála povinností žalobkyně týkající se poskytnutí součinnosti při prodeji zastavené nemovitosti zůstala vágní a nezajištěná sankcí. Právě z důvodu následné nedostatečné součinnosti žalobkyně při prodeji zástavy došlo k prodlení účastníka, kterému nebyla ze strany žalobkyně poskytnuta při prodeji dostatečná a flexibilní součinnost k předčasnému splacení úvěru prodejem zastavené a rekonstruované nemovitosti, přičemž právě možnost předčasného splacení úvěru bez sankcí byl důvod, pro který účastník smlouvu se žalobkyní uzavřel.

3. Ve věci se vyjádřil i finanční arbitr (viz č.l. 51 spisu a následující), který odkázal na svůj Nález a Rozhodnutí o námitkách.

4. Mezi žalobkyní a účastníkem bylo nesporné, že: Účastník se v řízení před finančním arbitrem, které bylo zahájeno jeho návrhem ze dne [datum], domáhal po žalobkyni uhrazení částky [částka] sestávající z částky [částka] představující smluvní pokutu a částky [částka] představující smluvní úrok. Finanční arbitr ve svém [příjmení] rozhodl tak, že účastník má právo na zaplacení smluvní pokuty jako bezdůvodného obohacení, neboť ustanovení o smluvní pokutě posoudil jako absolutně neplatné. Nárok účastníka na úhradu smluvního úroku výrokem II. [příjmení] zamítl. Nález v plném rozsahu potvrdil arbitr v Rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky žalobkyně proti výroku I a [příjmení] [příjmení] zamítnuty (viz spis [spisová značka] [číslo], Nález finančního arbitra čj. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí o námitkách finančního arbitra čj. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí])

5. Dále bylo nesporné, že žalobkyně a účastník uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru a k ní následně dne [datum] Dodatek [číslo] z nichž vyplývá, že v čl. II. odst. 2.2 ve spojení s čl. I. odst. 1.1 a čl. IV. odst. 4.2 se žalobkyně zavazuje poskytnout účastníkovi za účelem rekonstrukce nemovitosti [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a k pozemkům [parcelní číslo] a [parcelní číslo] zapsanými na [list vlastnictví] pro obec Praha, k. ú. [část obce] (dále jen„ Nemovitost [část obce]“), úvěr do výše maximálně [částka]. Podle čl. III. odst. 3.1 ve spojení s čl. V. odst. 5.1 se účastník zavázal poskytnutý úvěr včetně příslušenství žalobkyni vrátit nejpozději do 24 měsíců od podpisu Smlouvy o úvěru. V čl. V. odst. 5.2 se účastník zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 10% ročně z vyplacené částky úvěru ode dne vyplacení úvěru z účtu žalobkyně do dne jeho zaplacení, a to podle čl. V. odst. 5.3 formou po sobě jdoucích splátek splatných„ vždy nejpozději k 5. dni měsíce následujícího po měsíci, za který je úrok hrazen“. V čl. V. odst. 5.2 si účastník a žalobkyně sjednali, že měsíční úrok činí [číslo] ročního úroku a že pro účely Smlouvy o úvěru má rok 365 dní s tím, že účastník je povinen hradit smluvní úrok„ i v případě prodlení s úhradou úvěru, a to vedle zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty, a to i v případě prodlení s úhradou úvěru nebo odstoupení věřitele od této smlouvy“. V čl. V. odst. 5.6 větě první si účastníci smlouvy sjednali, že,,v případě prodlení dlužníka s řádným a včasným splacením úvěru včetně příslušenství dle ujednání této smlouvy se dlužník zavazuje věřiteli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% z dlužné částky, a to za každý započatý den prodlení do zaplacení“ (dále jen„ Smluvní pokuta“). Podle čl. V. odst. 5.6 věty druhé,,bude-li prodlení delší než 10 dnů, pak se stává celý dluh 11. dnem prodlení splatným“. V čl. VI. odst. 6.2 se účastník zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení jakékoliv povinnosti stanovené„ k zajištění pohledávek věřitele z této smlouvy“ a za neposkytnutí„ zajištění ve sjednaném rozsahu a způsobem akceptovatelným věřitelem ve sjednaném termínu“ s tím, že„ není dotčen nárok věřitele na náhradu škody (...), a to i ve výši přesahující smluvní pokutu“. Podle čl. VII. odst. 7.2 věty druhé„ (úhradou smluvní pokuty (...) není dotčen nárok věřitele na náhradu škody případně vzniklé v důsledku porušení povinností dlužníka vyplývajících z této smlouvy nebo v souvislosti s ní a věřitel se může domáhat náhrady škody vedle smluvní pokuty, a to i ve výši převyšující smluvní pokutu“. V čl. VII. odst. 7.5 a čl. IX. odst. 9.6 se účastník zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení jakékoliv povinnosti vyplývající z čl. VII. odst. 7.1 až 7.4, resp. z čl. IX. s tím, že„ není dotčen nárok věřitele na náhradu škody (...), a to i ve výši přesahující smluvní pokutu“. Podle čl. VI. odst. 6.1 ve spojení s čl. IV. odst. 4.2 písm. a) a b) musí být závazky účastníka ze Smlouvy o úvěru po celou dobu poskytnutí úvěru zajištěny (a) zřízením zástavního práva k rekonstruované Nemovitosti [část obce] a dále k budově [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a k pozemkům [parcelní číslo] a [parcelní číslo] zapsanými na [list vlastnictví] pro obec Praha, k. ú. [část obce] (dále jen„ Nemovitost [část obce]“), a to za účelem zajištění pohledávky žalobkyně„ ve výši [částka] -s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení a budoucích pohledávek z titulu dalších smluvních pokut až do výše [částka], vzniklých do [datum]“; (b) řádně a platně vystavenou blankosměnkou vlastní; (c) notářským zápisem účastníka a jeho manželky se svolením k vykonatelnosti; (d) vinkulací pojistného plnění z pojistné smlouvy v rozsahu pojištění Nemovitosti [část obce] a Nemovitosti [část obce] ve prospěch žalobkyně. V čl. VII. odst. 7.1 účastník deklaruje zájem prodat Nemovitost [část obce] s tím, že smluvní strany se v rámci prodeje této nemovitosti„ dohodly na vzájemné spolupráci (...) a zavázaly se poskytnout si veškerou nutnou součinnost“. Smlouva o úvěru neobsahuje jedinou smluvní pokutu za porušení smluvních povinností žalobkyně. Ke Smlouvě o úvěru je připojen vzor blankosměnky vlastní znějící na řad Instituce s doložkou bez protestu a s datem vystavení dne [datum].

6. Dodatkem [číslo] ke Smlouvě o úvěru se rozšířil úvěrový rámec, neboť z čl. III. odst. 3.1 Dodatku [číslo] soud zjistil, že se žalobkyně zavazuje poskytnout účastníkovi další peněžní prostředky ve výši [částka]. Nově se také podle čl. V. odst. 5.1 Dodatku [číslo] účastník zavazuje úvěr ve výši [částka] včetně příslušenství žalobkyni vrátit nejpozději do [datum]. Podle čl. VI. odst. 6.1 Dodatku [číslo] musí být závazky Navrhovatele ze Smlouvy o úvěru po celou dobu poskytnutí úvěru zajištěny (a) zřízením zástavního práva k Nemovitosti [část obce] a Nemovitosti [část obce], a to za účelem zajištění pohledávky Instituce„ ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení a budoucích pohledávek z titulu dalších smluvních pokut až do výše [částka], vzniklých do [datum]“; (b) řádně a platně vystavenou blankosměnkou vlastní; (c) notářským zápisem účastníka a jeho manželky se svolením k vykonatelnosti; (d) vinkulací pojistného plnění z pojistné smlouvy v rozsahu pojištění Nemovitosti [část obce] a Nemovitosti [část obce] ve prospěch žalobkyně.

7. Mezi žalobkyní a účastníkem bylo také nesporné, že dne [datum] účastník a jeho manželka [jméno] [příjmení] podepsali notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, [číslo jednací], [spisová značka] (dále jen„ Notářský zápis 1“), ve kterém se zavazují společně a nerozdílně vrátit žalobkyni úvěr ze Smlouvy o úvěru ve výši [částka] jednorázově do [datum] a platit žalobkyni úroky z úvěru formou splátek splatných vždy k 5. dni následujícího měsíce od [datum] do [datum] a v jedné poslední měsíční splátce splatné spolu s jistinou úvěru ke dni [datum].

8. Mezi žalobkyní a účastníkem nebylo sporu ani o tom, že dne [datum] uzavřeli účastník a jeho manželka, [jméno] [příjmení], jako zástavci a žalobkyně jako zástavní věřitel smlouvu o zřízení zástavního práva (dále jen„ Zástavní smlouva 1“), ve které v čl. III. ve spojení s čl. II. se účastník a jeho manželka zavazují ve prospěch žalobkyně zřídit zástavní právo k Nemovitostem [část obce] a [část obce] k zajištění pohledávky žalobkyně ze Smlouvy o úvěru, tzn. pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty za každý den prodlení a budoucích pohledávek z titulu dalších smluvních pokut až do výše [částka] vzniklých do [datum], s tím, že podle čl. I. již na Nemovitosti [část obce] vázlo zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba], a na Nemovitosti [část obce] zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] s.r.o. (toto mělo být však vymazáno na základě refinancování úvěru účastníka prostřednictvím peněz poskytnutých účastníkovi na základě Úvěrové smlouvy, viz č.l. 4 Úvěrové smlouvy).

9. Soud dále za nesporné, že žalobkyně vystavila celkem tři prohlášení: (a) dne [datum] vystavila žalobkyně [příjmení] 1, že ke dni [datum] činí dluh na jistině úvěru ze Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku [číslo] částku [částka] s tím, že smluvní úroky hradí účastník řádně v pravidelných měsíčních splátkách, a současně vyslovila souhlas s prodejem„ zástavy za předpokladu, že z výtěžku zpeněžení bude uspokojena celá pohledávka věřitele za dlužníkem. Bližší podmínky stanoví strany společnou dohodou“; (b) v Prohlášení 2 ze dne [datum] žalobkyně deklarovala, že dojde-li nejpozději do [datum] k uhrazení částky [částka] sestávající z„ [částka] (jistina), [částka] (smluvní pokuta z prodlení) a [částka] (úrok do [datum])“, zanikne její pohledávka ze Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku [číslo]; (c) v prohlášení o výši pohledávky ze dne [datum] (dále jen„ Prohlášení 3“) žalobkyně prohlásila, že dojde-li nejpozději do [datum] k uhrazení částky [částka] sestávající z„ [částka] (jistina), [částka] (smluvní pokuta z prodlení) a [částka] (dosud neuhrazený, jakož i záloha na budoucí smluvní úrok až do [datum])“, zanikne její pohledávka ze Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku [číslo] Celkem tak měl účastník zaplatit částku [částka]. Účastník potvrdil obdržení pouze prvního Prohlášení.

10. Soud má konečně v souladu se skutkovými závěry finančního arbitra za nesporné, že dne [datum] uzavřeli účastník a jeho manželka jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej Nemovitosti [část obce]. Téhož dne tyto smluvní strany uzavřely se společností [právnická osoba], Smlouvu o správě kupní ceny ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], jejímž vedlejším účastníkem byla žalobkyně a která obsahovala v čl. III označeného jako„ Výplata spravovaných prostředků“ bod 1, na základě něhož měla být část spravovaných prostředků ve výši [částka] poukázána na účet vedlejšího účastníka, tedy současné žalobkyně. Mezi účastníky není sporu o tom, že tuto částku účastník žalobkyni na základě Smlouvy o správě kupní ceny, zaplatil. Smlouvu o správě kupní ceny a dodatek [číslo] k této smlouvě za vedlejšího účastníka podepsal [jméno] [příjmení], jehož oprávnění jednat za společnost vyplývá z Notářského zápisu [anonymizováno] 10/ 2014, N 11/2014, jehož součástí je plná moc pro [jméno] [příjmení].

11. Na základě provedeného dokazování má pak soud za prokázáno, že: Dne [datum] byla vypracována Ocenění nemovitosti [ulice a číslo], [obec a číslo] (Nemovitost [část obce]) včetně výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a Ocenění nemovitosti [ulice a číslo], [obec a číslo] (Nemovitost [část obce]) včetně výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z nichž vyplývá, že nemovitosti dané účastníkem na základě Smlouvy o úvěru žalobkyni do zástavy, byly zpětně k srpnu 2013 (tedy v období probíhající rekonstrukce) oceněny pracovníkem žalobkyně [jméno] [příjmení] v případě Nemovitosti [část obce] na částku [částka] (bez odečtení závazku Hypoteční banky váznoucí na nemovitosti ve výši [částka]) a v případě Nemovitosti [část obce] na částku [částka] a to metodou porovnávací.

12. Soud má dále na základě Odhadu [číslo] Hypoteční banky a Odhadu [číslo] Hypoteční banky ze dne [datum], které vypracoval Ing. [jméno] [příjmení], na základě objednávky účastníka a budoucích kupujících za prokázáno, že obvyklá cena Nemovitosti [část obce] ke dni [datum] byla [částka] a obvyklá cena Nemovitosti [část obce] k témuž dni byla [částka]. Odhadu Hypoteční banky odpovídají i další důkazy, které správnost odhadu Hypoteční banky podporují, a soud z nich má za prokázáno, že hodnota Nemovitosti [část obce] byla mi..od ledna 2014 výrazně vyšší než odhad činěný [jméno] [příjmení] zpětně k srpnu 2013. Takovými důkazy jsou zejm. Odhad tržní hodnoty Nemovitosti [část obce] zpracovatelky Mgr. [jméno] [příjmení] činěný dne [datum], z něhož má soud za prokázáno, že nemovitost [část obce] bylo možné již v březnu 2014 na trhu nabídnout za cenu [částka] a dále také Smlouva o správě kupní ceny ze dne [datum] (viz výše), z níž má soud za prokázáno, že tržní hodnota Nemovitosti [část obce], za níž byla nemovitost skutečně prodána, činila [částka]. Soud má i z emailu samotné žalobkyně (interního poradce [jméno] [příjmení]) ze dne [datum] za prokázáno, že již v lednu 2014 si byl vědom a informoval žalobkyni o výrazně vyšší hodnotě nemovitosti [část obce], kterou pro potřeby navýšení úvěru účastníka odhadl pro žalobkyni na [částka], než při zpětném odhadu, kdy ji„ ocenil“ - byť k srpnu 2013 - na pouhých [částka]. Diskrepanci mezi odhadem učiněným interním poradcem žalobkyně ([částka]) zpětně k srpnu 2013 a odhady od ledna 2014 do března 2015 (14 – [částka]) včetně samotného faktického prodeje za [částka] nelze odůvodnit učiněnou rekonstrukcí, na níž si bral účastník předmětný úvěr, neboť významná část úvěru ([částka] z [částka]) byla použita na refinancování úvěru (viz č.l. 4 Smlouvy o úvěru), z něhož rekonstrukce Nemovitosti [část obce] již v létě 2013 probíhala a max. jeden milion Kč mohl být použit na dokončení rekonstrukce. Takový cenový skok nelze odůvodnit ani zvratem na trhu s nemovitostmi, když rozdíl v cenách nemovitostí mezi lety 2013 a 2014 byl dle vývoje cen v [obec] zaznamenaných Českým statistickým úřadem pouze v rámci procent, nikoliv desítek procent. Výrazný realitní růst začal po krizi až v roce 2016. Z provedených důkazů tak lze mít za prokázané, že ocenění nemovitostí předložených žalobkyní (viz odst. 11 rozsudku) je spíše podhodnocené.

13. Z důkazu provedeného notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] soud nezjistil pro věc nic podstatného, neboť předmětný zápis se vztahoval k Dodatku [číslo] Smlouvy o úvěru a platnost smluvní pokuty byla posuzována ve vztahu ke Smlouvě o úvěru uzavřené dne [datum]. Z Dodatku [číslo] k Rezervační smlouvě ze dne [datum] soud nezjistil pro věc nic podstatného, když nebyla předložena samotná rezervační smlouva, k níž byl dodatek uzavírán a chybí zde tak cena, za níž byla Nemovitost rezervována.

14. Další navržené důkazy, zejm. revizní znalecký posudek na hodnotu zastavených nemovitostí a výslechy zpracovatelů jednotlivých ocenění soud neprováděl s ohledem na jejich nadbytečnost, neboť dostatečné zajištění úvěru zástavním právem bylo prokázáno i z důkazů předložených samotnou žalobkyní.

15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru, která byla zajištěna k srpnu 2013 zástavním právem na dvou nemovitostech (jedna z nich byla Nemovitost [část obce]), na jejíž rekonstrukci byl úvěr poskytnut). Hodnota zástav byla v srpnu 2013 minimálně [částka] + [částka] (bez odečtení váznoucího práva Hypoteční banky ve výši [částka]). Další zajišťovací instituty představovala vinkulace pojistného, dále smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně v případě prodlení, zákonným úrok z prodlení, blankosměnka vlastní a notářský zápis s přímou vykonatelností sepsaný pro účastníka i jeho manželku. Vzhledem k deklarované součinnosti při prodeji zastavené a rekonstruované Nemovitosti [část obce] žalobkyně prohlásila, že v případě zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty z prodlení [částka] a smluvního úroku ve výši [částka] do [datum] účastníkem zanikne pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o úvěru. Pohledávka byla účastníkem na základě Smlouvy o správě kupní ceny zaplacena v celkové výši [částka].

16. Po právní stránce soud řízení vedl dle § 244 a násl. o.s.ř., podle něhož platí, že rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

17. Soud v této souvislosti posuzoval uzavřenou smlouvu o úvěru mezi účastníky podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ ObchZ“), podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Protože smlouvu o úvěru uzavřela na straně dlužníka osoba, které není podnikatelem (účastník), použijí se na obchodní závazkové vztahy založené touto smlouvou prostřednictvím § 262 odst. 4 obch. zák. i ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku..

19. Podle §544 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum] platí, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda Dle odstavce druhého dále platí, že smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

20. Soud přezkoumal Nález a Rozhodnutí finančního arbitra a zabýval se zejm. funkcí smluvní pokuty, kterou zkoumal na základě výše uvedeného dle úpravy z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum], podle níž je třeba smluvní pokutu posuzovat. Funkce smluvní pokuty dle právní teorie je preventivní, uhrazovací a sankční.

21. Soud se zabýval naplněním jednotlivých funkcí smluvní pokuty v posuzovaném případě a dospěl k závěru, že preventivní funkce smluvní pokuty spočívající v odstrašení od neplnění závazku byla v případě Smlouvy o úvěru plněna kromě pokuty i sjednanými notářskými zápisy s přímou vykonatelností a blankosměnkami, uhrazovací funkce smluvní pokuty byla v případě Smlouvy o úvěru plněna i sjednanými zástavními právy a možností jejich zpeněžení, či opět možností rychlého výkonu práva na základě notářských zápisů a blankosměny. Stranou nelze ponechat ani možný nárok z náhrady škody, neboť smluvní pokuta jako paušalizovaná náhrada škody byla smlouvou výslovně vyloučena (smluvní pokuta tak nebyla pro věřitele ani jedinou možností jak se domoci event. náhrady škody). Poslední funkcí smluvní pokuty je funkce sankční a ta v tomto případě byla zajištěna kromě smluvní pokuty navíc také nárokem věřitele na zákonný úrok z prodlení, byť jde o výrazně mírnější sankci.

22. Soud pak posuzoval ještě detailněji celkové zajištění úvěru ve vztahu k sjednané smluvní pokutě a to v rámci testu proporcionality, na základě něhož se zabýval výše nastíněnou otázkou, jakou funkci smluvní pokuta měla (s tím souvisí postavení spotřebitele bez smluvní pokuty a se smluvní pokutou ve vztahu k právům věřitele) a zda se nejednalo ustanovení, které vytváří značnou nerovnováhu v právech věřitele a povinností spotřebitele.

23. Jak bylo výše nastíněno, preventivní nebo-li motivační funkce byla naplněna u Smlouvy o úvěru ve prospěch věřitele bezesporu i jinými instituty než byla pouze sjednaná smluvní pokuta. Zásadní tak pro zdejší soud bylo posouzení dostatečného naplnění funkce uhrazovací. Otázka, kterou si soud proto kladl, byla, zda byl úvěr žalobkyně zajištěn zástavním právem na Nemovitosti [část obce] a na Nemovitosti [část obce] dostatečně a zda by se v případě nesplácení úvěru domohl věřitel uhrazení své pohledávky na dlužníkovi i bez smluvní pokuty nebo zda byl úvěr zajištěn nedostatečně a smluvní pokuta je relevantním instrumentem, jak se domoci vůči dlužníkovi vrácení poskytnuté finanční částky tak, aby nebyla na druhou stranu poškozena práva věřitele.

24. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, na základě smlouvy o zřízení zástavního práva byla pohledávka žalobkyně zajištěna v době uzavření smlouvy oběma zástavami do výše [částka], dále byly těmito nemovitostmi zajištěny i smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky denně a dále budoucí pohledávky žalobkyně z titulu smluvních pokut (vyjma smluvní pokuty za prodlení se splácením) opět do výše [částka]. Hodnota nemovitosti a [část obce] byla dle tvrzení a důkazů žalobkyně [částka] a hodnota nemovitosti na [část obce] byla ve výši [částka]. U první jmenované zástavy byl věřitel až druhý v pořadí. Je však zřejmé, že i samotná zástava na [část obce] plně uspokojovala v případě potřeby uhrazení pohledávky ([částka] v době uzavření smlouvy) formou zpeněžení zástavy. Pomocný ukazatel pro poskytování úvěru LTV soud nehodnotil, přesto však lze s jistotou říci - a soud se tak shoduje s tvrzením žalobkyně - že úvěr rozhodně nebyl dle ukazatele„ půjčka k hodnotě“ v případě zástavního práva podzajištěn a uhrazovací funkci smluvní pokuty lze tak posoudit taktéž jako dostatečně naplněnou zástavním právem i bez samotného využití smluvní pokuty.

25. Podstata smluvní pokuty byla tedy s ohledem na další zajišťovací instituty dle názoru soudu prvního stupně pro žalobkyně fakticky pouze sankční, když zostřovala trest za pozdní zaplacení měsíční splátky, který byl ze zákona určen„ pouze“ úrokem z prodlení. V daném případě pak navíc tato sankce byla sjednána evidentně velmi hraničně, když vůči spotřebiteli byla uplatněna smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Vzhledem k tomu, že výši uplatněné smluvní pokuty je třeba hodnotit dle ustálené judikatury zásadně individuálně, vycházel soud kromě kritéria funkce smluvní pokuty i ze skutečnosti, že je třeba rozlišovat výši smluvní pokuty s ohledem na to, z jaké částky je počítána. V případě zajištění drobného dluhu, např. [částka] by jistě byla v roce 2013 smluvní pokuta 0,5% denně přijatelnější, protože s ohledem na nízkou částku, z níž se počítá, by jinak sankční funkci téměř neplnila. Oproti tomu uplatňuje-li věřitel smluvní pokutu z částky [částka], jde o sankci velmi citelnou. Smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z vysoké částky může být rychle pro spotřebitele likvidační, přestože by naopak sankční funkci plnila velmi dobře i např. v pětinovém rozsahu.

26. Dle § 55 z.č. 40/1964 Sb., obč. zákoník, ve znění účinném ke dni [datum], platí, že„ Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.“ Dle odstavce druhého téhož ustanovení pak platí, že„ ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.“ Dle odstavce třetího se„ v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv uplatní výklad pro spotřebitele příznivější.“ 27. Dle § 56 z.č. 40/1964 Sb., obč. zákoník, ve znění účinném ke dni [datum], platí, že„ spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.“ 28. Vzhledem k tomu, že tedy soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta nemusela plnit jinou funkci než funkci sankční, pohybovala se po individuálním posouzení soudu s ohledem na výši zajištěné pohledávky a denní sazby smluvní pokuty za hranou možné výše, považuje takovou sankci vůči spotřebiteli za nepřiměřenou a v rozporu s ust. § 55 a 56 z. [číslo] zakládající značný nepoměr v právech a povinnostech věřitele a spotřebitele. Věřitelova práva byla od počátku ochráněna dostatečně, když pohledávka byla zajištěna další řadou dostatečně účinných prostředků a sankční funkce smluvní pokuty byla tak ve vztahu ke spotřebiteli ve zjevném nepoměru a to i s ohledem na skutečnost, že vůči žalobkyni ve smlouvě nebyla zakotvena sankce vůbec žádná (ani např. za neposkytnutí úvěru).

29. Ve vztahu k učiněnému prohlášení věřitele o výši pohledávky na jistině, smluvních úrocích a smluvní pokutě soud uvádí, že má za to, že jde o prominutí dluhu ve zbytku smluvní pokuty a dalších nároků žalobkyně, s tím, že jednostranný návrh žalobkyně účastník svým zaplacením akceptoval. Podle § 574 z.č. 40/1964 Sb. platí, že věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně. Ve vztahu k prominutí dluhu NS ČR judikoval, že vzdání se práva nebo prominutí dluhu věřitelem podle § 574 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. („obč. zák.“) není ofertou ve smyslu ustanovení § 43a obč. zák. (návrhem na uzavření smlouvy), kterou adresuje věřitel dlužníku, ale prvotně jednostranným projevem vůle věřitele, který směřuje k zániku závazku za předpokladu, že dlužník se vzdáním se závazku ze strany věřitele vysloví souhlas, viz NS ČR sp. zn. 20 Cdo 3707/2017. Byť by tedy žalobkyně neadresovala svoje prohlášení v rámci transakce, jejíž byl účastník součástí, přímo jemu, šlo rozhodně o jeho jednostranný projev žalobkyně, s nímž účastník vyslovil souhlas podpisem Smlouvy o správě kupní ceny a navíc i faktickým zaplacením neprominuté částky. Zaplacených [částka] představovalo tedy smluvní pokutu (část smluvní pokuty) vyplývající z úvěrové smlouvy, kterou požadoval účastník následně vrátit z důvodu bezdůvodného obohacení v návaznosti na absolutně neplatné ujednání o smluvní pokutě.

30. Okrajem je třeba konstatovat, že o novaci závazku z původní smlouvy jít nemohlo, když samotný závazek soud posoudil jako neplatný a absolutně neplatné právní jednání nelze dodatečně zhojit, na rozdíl od relativně neplatného právního jednání, jehož výhodou je, že jej smluvní strany mohou dodatečně napravit (viz např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 4168/2019, ze dne 3.3.2020).

31. Soud ze všech uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť nález FA ve znění rozhodnutí o námitkách shledal správným.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, 2 x písemné podání ve věci, 3 x účast na jednání) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů za dvě porady s klientem, které žalovaná strana uvedla ve svém závěrečném návrhu jako vzniklé náklady řízení, soud nepřiznal a to z důvodu, že porady nebyly doloženy (první porada s klientem je zahrnuta v rámci převzetí zastoupení, další je pak třeba dokládat, neboť musí přesahovat jednu hodinu).