75 C 139/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 23 088,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 088,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 142 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 649,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 18 244 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení). Celková žalovaná částka sestávala ze tří samostatných nároků. První z nároků na částku 6 242 Kč vystavěl žalobce na tvrzení o tom, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách plynu k odběrnému místu na adrese [adresa], [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dodatkem ze dne [datum] byla zafixována cena na dobu určitou do [datum] ve výši 424 Kč za MWh (bez daně z přidané hodnoty). Dne [datum] bylo žalobci doručeno„ oznámení“, jímž žalovaná informovala žalobce o situaci na trhu s energiemi a o své neschopnosti garantovat dodávky plynu za podmínek sjednaných ve smlouvě. Tzv. krácení dodávek samo o sobě není ukončení činnosti žalované jako takové, veškeré kroky jsou podnikatelským rizikem, které nese žalovaná. Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou trvá, smlouva„ nikdy neměla být ukončena“. Žalovaná žalobci odpovídá za škodu – jejím svévolným jednáním vzniká žalobci škoda, žalobce byl nucen uzavřít závazek na dodávky plynu do odběrného místa s jiným obchodníkem s plynem, ve snaze eliminovat„ případné negativní důsledky představující možnost (resp. hrozbu) omezení nebo přerušení dodávky plynu“. Od„ [anonymizováno] ledna“ má žalobce smlouvu s jiným dodavatelem, ode dne [datum] tedy žalobci vzniká škoda spočívající v ceně za spotřebovaný plyn. Ze smlouvy uzavřené s žalovanou má žalobce„ správně hradit“ cenu 424 Kč za MWh a 139 Kč za stálý měsíční plat (obojí bez daně z přidané hodnoty). Nový dodavatel dodává žalobci za cenu 1.490 Kč za MWh a 131,89 Kč za stálý měsíční plat (obojí bez daně z přidané hodnoty). Žalobce současně popsal, jak dospěl k vyčíslení majetkové újmy představující žalovanou částku, a to tak, že se jedná o rozdíl ceny za spotřebované množství plynu, a to původně za období od [datum] do [datum], který byl povinen uhradit novému dodavateli oproti částce, kterou by bylo povinen uhradit žalované. Rozdíl v ceně tak je 6 242 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí plnění předžalobní výzvou odeslanou i doručenou dne [datum], žalovaná však ani zčásti žalobci neplnila. Druhý nárok ve výši 3 900 Kč (to je odměna advokáta 1000 Kč za každý ze třech úkonů právní služby společně se třemi režijními paušály po 300 Kč) žalobce spočíval v uplatnění nároku na náklady právního zastoupení před Energetickým regulačním úřadem, u nějž se úspěšně domáhal určení, zda právní vztah mezi žalobce a žalovanou trvá a smlouva byla ze strany žalované ukončena neoprávněně. Třetím nárokem ve výši 8 102 Kč žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách, které nesl v důsledku stresu s možným odpojením dodávek a zajištěním nového dodavatele, coby otec dvou malých dětí v předvánočním období.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobního požadavku. Pokud žalobce měl uzavřenu smlouvu s žalovanou, nemohl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem; povinnost žalované dodávat žalobci plyn tak zanikla nejpozději pro nemožnost plnění, a to bez ohledu na to, zda oznámení o ukončení dodávek plynu bylo„ platné či neplatné“. Žalované nelze přičítat případnou následně vzniklou škodu. K náhradě nákladů na právní zastoupení pak uvedla, že tyto měl žalobce uplatnit ve správním řízení a nemůže tak činit až v rámci řízení soudního.

3. Před zahájením ústního jednání konaného dne [datum] žalobce vzal žalobu do protokolu zpět do úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 244 ode dne [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

4. Při jednání strany setrvaly na svých stanoviscích s tím, že žalobce po poučení soudu dle §118a odst. 1,3. o.s.ř. k nároku na náhradu imateriální újmy sdělil, že uplatnění tohoto nároku zváží.

5. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět v části, kterou se domáhal zaplacení částky 8 102 Kč z titulu imateriální újmy s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný s tímto postupem souhlasil.

6. Žalobce rovněž tímto podáním ze dne [datum], které k dotazu soudu vysvětlil a doplnil podáními ze dne [datum] a [datum], navrhl rozšíření žaloby tak, aby žaloba byla nadále vedena o nároku na zaplacení částky v celkové výši 23 088,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 10 142 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž částka 23 088,99 Kč sestává z nároku žalobce na zaplacení 19 188,99 Kč představující celkový rozdíl v částce zaplacené novému dodavateli oproti částce, kterou by žalobce byl povinen zaplatit za plyn žalované za období od [datum] do [datum], které bylo vyfakturováno fakturou [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] a fakturou [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] a částkou 3 900 Kč za právní zastoupení před ERÚ.

7. V návaznosti na uvedené procesní kroky žalobce rozhodl soud usnesením č.j. 75 C 139/2022 – 60 tak, že výrokem I. řízení v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 244 ode dne [datum] do [datum], v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 28,44 včetně úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 8 102 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení z titulu náhrady nemateriální újmy zastavil a výrokem II. připustil změnu žaloby tak, že řízení je nadále vedeno o nároku žalobce na zaplacení částky 23 088,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 10 142 Kč od [datum] do zaplacení.

8. Vzhledem k částečnému zpětvzetí návrhu se soud dále zabýval pouze nárokem na náhradu škody spočívající v rozdílu mezi cenou, kterou žalobce musel uhradit novému dodavateli a cenou, kterou by hradil na základě smlouvy uzavřené s žalovanou, pokud by tato byla z její strany dodržena a dále nárokem na náhradu nákladů právního zastoupení před ERÚ.

9. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali po prvním jednání najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařizování dalšího jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

10. Soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, přičemž z jednotlivých důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

11. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č. sml. [číslo]) soud zjistil, že žalobce v postavení zákazníka a žalovaná v postavení dodavatele dne písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na poskytování sdružené služby dodávky plynu do odběrného místa na adrese na adrese [adresa], na dobu určitou (12 měsíců). Z dodatku ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že účastníci dne [datum] písemně ujednali, že od [datum] bude žalovaná žalobci dodávat plyn do odběrného místa na shora specifikované adrese v ceně 424 Kč za MWh a 131,89 Kč za stálý měsíční plat, a to pro období do [datum]. Dodatek zahrnuje i ujednání o prolongaci smlouvy.

12. Z listiny nadepsané„ Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu – PLYNULE.CZ“ bylo zjištěno, že žalovaná byla oprávněna v průběhu trvání smluvního vztahu změnit cenu dodávky plynu změnou ceníku, nejedná-li se o dodávku plynu se sjednanou fixní cenou po sjednané smluvní období (čl. 2 bod 2. 2. písm. a/, čl. 8 bod 8.7.); pamatováno bylo na dopady přerušení nebo omezení dodávek plynu na žádost žalované provozovatelem distribuční soustavy z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce plynu, a to připomenutím povinnosti žalobce zaplatit žalované veškeré náklady vzniklé v té souvislosti (čl. 5 bod 5. 1.); žalované svědčilo právo odstoupit od smlouvy, nikoliv však pro případ své neschopnosti garantovat dodávky plynu (čl. 5 bod 5. 2.); žalobci svědčilo právo od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy ze strany žalované, jímž se rozumí mj. neoprávněné přerušení nebo ukončení dodávky plynu z důvodu na straně dodavatele plynu či nezajištění distribuce plynu do odběrného místa (čl. 5 bod 5. 5.). Ač žalobcem předložená listina není (na místě k tomu určeném ani nikde jinde) opatřena podpisem žalobce, účastníci se nepřeli o to, že žalobce byl s uvedenými obchodními podmínkami seznámen.

13. Následně žalovaná žalobci zaslala e-mailovou zprávu, v jejímž předmětu bylo uvedeno„ ukončení smlouvy o dodávkách plynu a jejíž přílohou byla písemnost pod označením„ Oznámení ukončení dodávek plynu.pdf“ (náhled e-mailové komunikace ze dne [datum]). Obsahem sdělení (oznámení) datovaného dnem [datum] bylo podání informace žalovanou o tom, že není schopna garantovat, že po [datum] bude moci pokračovat v dodávkách plynu za sjednaných podmínek, nechť si proto její„ obchodní partner“ v zájmu minimalizace případných škod k [datum] zvolí jiného dodavatele plynu, a to tak, aby mu nezačal dodávat plyn tzv. dodavatel poslední instance za výrazně vyšší ceny; pro případ, že by si adresát zvolil jiného dodavatele plynu k dřívějšímu datu, měl dle instrukcí žalované sdělit žalované datum plánované změny dodavatele plynu tak, aby žalovaná mohla připravit dohodu o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávek plynu (sdělení datované dnem [datum]).

14. Žalobce byl písemností ze dne [datum] informován provozovatelem distribuční soustavy ([ulice] plynárenská [právnická osoba]) o možnosti vzniku neoprávněného odběru plynu v odběrném místě uvedeném shora; žalobce byl současně zpraven o tom, že pro případ jeho nezájmu o ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa (dopis od [právnická osoba] plynárenská [právnická osoba] ze dne [datum]).

15. Z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) sp. zn. OSS [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ERÚ rozhodl tak, že právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky plynu (č. sml. [číslo]) uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou trvá, žalovaná měla tedy povinnost za podmínek uvedenou smlouvou stanovených plyn dodávat a ukončení dodávek bylo z její strany porušením smluvní povinnosti (rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) sp. zn. [anonymizováno] [číslo]).

16. Z faktury [číslo] vystavené advokátkou [jméno] [příjmení] žalobci coby odběrateli soud zjistil, že žalobci jeho právní zástupkyně účtovala ve věci zastoupení před ERÚ částku 3 900 Kč splatnou do [datum], a to za tři úkony právní služby – příprava a převzetí věci, podání návrhu na rozhodnutí sporu, doplnění dokazování ze dne [datum] v částce 1 000 Kč za každý jednotlivý úkon účtovaný dle §10 odst. 1 Advokátního tarifu a tři režijní paušály po 300 Kč (fakturou [číslo]). Z vyjádření advokátky u ústního jednání a žalobních tvrzení vzal soud za prokázané, že tuto částku žalobce právní zástupkyni ve lhůtě splatnosti rovněž uhradil.

17. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č. sml. [číslo]) soud zjistil, že žalobce v postavení zákazníka a [právnická osoba], [IČO] v postavení obchodníka dne [datum] písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na poskytování sdružené služby dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa], za cenu dle platného„ Ceníku“. Současně bylo ujednáno, že smlouva nabývá účinnosti dnem zahájení dodávky plynu a uzavírá se na dobu neurčitou; cena plynu se řídí vždy aktuálně platným„ Ceníkem“.

18. Podle žalobcem předloženého ceníku (účinnost obchodních cen: [datum]) společnost [právnická osoba] domácnostem a podnikatelům podle smluv uzavřených na dobu neurčitou dodává plyn za cenu 1.490 Kč za MWh a za stálou měsíční platbu 131,89 Kč (obojí bez připočtené daně z přidané hodnoty. 19. [právnická osoba] vyúčtovala spotřebu plynu žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] částkou 14 111,90 Kč a fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] částkou 11 777,97 (vyúčtování za plyn – dva daňové doklady s [variabilní symbol] pro období [datum] – [datum] a [datum] – [datum]).

20. Zástupkyně žalobce písemností ze dne [datum] a téhož dne dodanou datovou zprávou do datové schránky žalované vyzvala žalovanou k zaplacení částky 78 384 Kč představující rozdíl v cenách plynu, náhradu imateriální újmy a právního zastoupení před ERÚ (předžalobní výzva ve smyslu ze dne [datum], náhled odeslané datové zprávy - ID zprávy [číslo]).

21. Z dalších provedených důkazů soud neučinil pro věc žádná relevantní zjištění, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku ani blíže nezabývá.

22. Podle ust. § 2913 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

23. Podle ust. § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle ust. § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

24. Podle ust. § 2903 odst. 1 o. z., nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

25. Podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2015), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

26. Podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (ve znění účinném do 1. 1. 2022), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

27. Podle ust. § 588 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

28. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

29. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle ust. §37 odst. 2 z.č. 2/1993 Sb. LZPS platí, že každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

32. Dle § 1 Vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu (dále jen jako AT) platí, že odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen "odměna advokáta") se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen "smluvní odměna"); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Dle § 10 téhož předpisu platí, že sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 1 000 Kč do 5 000 Kč částku 1 000 Kč, dle §10 odst. 1) AT platí, že při zastupování ve správním řízení, včetně řízení o přestupcích nebo o jiných správních deliktech se považuje za tarifní hodnotu částka 5000 Kč §13 AT pak stanoví, že s každým úkonem právní služby si advokát smí účtovat režijní paušál ve výši 300 Kč, nedomluvil – li se s klientem jinak.

33. Na podkladě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), soud dospěl, oproti přesvědčení žalované, k závěru o tom, že žaloba je v převažujícím rozsahu po právu.

34. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byl založen závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávek plynu, přičemž žalovaná své povinnosti z této smlouvy přestala přes výhrady žalobce plnit.

35. Podle shora citovaného ust. § 2913 odst. 1 o. z. stíhá smluvní stranu, která porušila povinnost ze smlouvy, povinnost nahradit škodu z toho vzniklou druhé straně. Žalovaná uzavřením smlouvy s žalobcem převzala povinnost dodávat žalobci za ujednanou cenu plyn (a poskytovat související služby), avšak za trvání jejich smluvního vztahu učinila kroky směřující k přerušení dodávek do sjednaného odběrného místa. Žalovaná přitom podle výsledků provedeného dokazování neučinila kroky směřující k ukončení smlouvy (smluvního vztahu) s žalobcem, ani žalobce smlouvu jednostranně neukončil (výpovědí či odstoupením). Žalovaná měla povinnost vyplývající z obecného pravidla jednat poctivě, tedy zdržet se všeho, co ohrozí dosažený účel smlouvy. Právě tuto povinnost žalovaná porušila tím, že požádala o ukončení dodávek plynu do sjednaného odběrného místa. Tuto povinnost jednat poctivě (zdržet se čehokoliv ohrožujícího dosažení účelu smlouvy) lze přitom kvalifikovat jako povinnost smluvní (její dodržení představuje určitou formu zajištění toho, že dosažený účel smlouvy nebude zmařen), i její porušení proto lze podřadit pod ust. § 2913 odst. 1 o. z. (k tomu srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 1565 - 1577: P. Bezouška).

36. Porušení povinnosti jednat poctivě zakládá existenci prvního předpokladu pro úspěch žaloby žalobce, není přitom významné, zda závazek žalobce a žalované trval (nezanikl), nebo zda závazek účastníků později zanikl (jak naznačuje žalovaná) – za trvání smluvního vztahu, před tím, než žalobce uzavřel smlouvu s novým dodavatelem, byla porušena povinnost žalované jednat poctivě („ oznámením“ o možnosti budoucího ukončení dodávek, nejpozději podáním žádosti o ukončení dodávek). K deliktnímu jednání (porušení smluvní povinnosti) žalované proto jednoznačně došlo.

37. Z hlediska naplnění dalších předpokladů odpovědnosti žalované za majetkovou újmu žalobce soud dospěl k závěru o tom, že je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem tvrzené újmy, neboť neporušila-li by žalovaná povinnost jednat ve vztahu k žalobci poctivě (nečinit nic, čím ohrozí řádné plnění smlouvy), nemusel by si žalobce zajistit dodávku plynu (a souvisejících služeb) od jiného dodavatele. Zde lze přisvědčit žalobci v tom, že i z hlediska prevence vzniku (třeba i vyšších) škod jednal žalobce tak, jak na něm bylo rozumné požadovat, a to i vzhledem k žalovanou nezpochybněnému a z provedeného dokazování vyplývajícímu závěru o tom, že dodávky plynu do odběrného místa sloužily žalobci i k uspokojování jeho potřeby vytápět rodinný dům a deliktní jednání žalované spadá do období topné sezóny.

38. Co do existence posledního předpokladu vzniku odpovědnosti žalované za škodu, tedy co do vzniku majetkové újmy, soud vycházel z těchto úvah: Žalobce v návaznosti na deliktní jednání žalované uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem zemního plynu, tak, aby měl zajištěny dodávky do odběrného místa. Z uzavřené smlouvy mu vyplývá povinnost platit cenu za odebraný plyn a poskytnuté služby, a to ve výši sjednané v ceníku. Z provedeného dokazování vyplynulo množství žalobcem odebraného plynu od nového dodavatele za žalobcem vymezené období od [datum] do [datum] - 7, [číslo] MWh, přičemž u žalované by za tuto spotřebu uhradil částku 4 221,02 Kč, za období od [datum] do [datum] – 0, [číslo] MWh, přičemž u žalované by za tuto spotřebu uhradil částku 112,56 Kč a od [datum] do [datum] -3, [číslo] MWh, přičemž u žalované by tak za tuto spotřebu uhradil 1 969,31 Kč. U nového dodavatele však uhradil za období od [datum] do [datum] částku 14 111,90 Kč a za období od [datum] částku 11 777,97 Kč Celkem tak při zohlednění fakturace plynu bylo prokázáno, že žalobce by zaplatil žalované 6 302,89 Kč a novému dodavateli je povinen hradit 25 889,87, to je o 19 586,98 Kč více.

39. Při vyčíslení škody je však třeba zohlednit to, že žalobce by žalované zaplatil více za stálou měsíční platbu (stálý měsíční plat), který (jak vyplývá z předložené fakturace) nový dodavatel účtoval v ceně 109 Kč měsíčně, tedy za období [datum] do [datum] (to je 5,964 měsíce) částkou 650,08 Kč a za období [datum] do [datum] (to je 5 měsíců) částkou 545 Kč, celkem tedy 1 195,08 Kč, přičemž žalovaná na základě smlouvy o dodávkách plynu požadovala měsíční platbu 139 Kč a žalovaný by tak musel uhradit za období od [datum] do [datum] (5,964 měsíce) částku 829 Kč a za období od [datum] do [datum] (5 měsíců) částku 695 Kč. Žalobce tak u nového dodavatele ušetřil za (v žalobě) vymezené období na stálých měsíčních platbách částku 328,92 + 21 % DPH, tj. 397,99 Kč O tuto částku je proto na místě ponížit rozdíl v ceně za spotřebovaný plyn (19 586,98 Kč). Škoda žalobce tak představuje částku 19 188,99 Kč.

40. Je třeba žalobci nahradit skutečnou škodu, a jelikož skutečná škoda záleží ve vzniku dluhu, má poškozený žalobce právo, aby mu škůdce (žalovaná) poskytl náhradu (ust. § 2952 o. z.). Ze závazku založeného smlouvou s novým dodavatelem má žalobce povinnost splnit dluh (ust. § 1721 o. z.) a žalovaná mu má poskytnout náhradu – žalovaná se proto mýlí, domnívá – li se, že škoda žalobci může vzniknout teprve v okamžiku, kdy sám vyúčtované ceny novému dodavateli zaplatí, neboť škoda může spočívat i ve vzniku dluhu (aniž by zákon vyžadoval splatnost dluhu).

41. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení v řízení před ERÚ. §37 odst. 2 z.č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod jednoznačně zakotvuje právo na právní pomoc každému, kdo o to požádá, a to v jakémkoli typu řízení před orgánem veřejné moci od jeho počátku. Tedy v řízení soudním, správním i přestupkovém, a to byť by zákon mlčel. Právní pomocí v řízení se rozumí možnost angažování právního profesionála či osoby znalé práva, na niž nemůže orgán veřejné moci působit tak, aby jednala proti zájmu toho, komu pomáhá. Musí jít o osobu znalou práva, s garantovanou nezávislostí na orgánech veřejné moci. Zástupce poskytující právní pomoc musí mít garantovánu ochranu advokátního tajemství a zákonný rámec, v němž se pohybuje, mu musí umožňovat stabilní ekonomické zajištění této činnosti. Advokáti jsou nepominutelnou součástí systému vlády práva. Zajištěním právní pomoci se realizuje materiální rovnost účastníků a soud má za to, že žalobce postupoval zcela racionálně a odpovědně, pokud si v předmětné věci najal právní profesionálku. Rozhodnutí ERÚ, kterým bylo postaveno právně na jisto, zda žalovaná porušila své povinnosti, když žalobci přestala dodávat plyn je přitom v konkrétní věci zcela zásadní otázkou a žalobce postupoval při ochraně svých práv zcela uměřeně a logicky, pokud se tohoto rozhodnutí domáhal. Advokát má pak samozřejmě za svou činnost právo na odměnu, která byla ze strany právní zástupkyně žalobce účtována zcela v souladu s ustanoveními Advokátního tarifu uvedenými pod bodem 32 tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno (ostatně nebylo mezi účastníky sporné), že v řízení před ERÚ náhrada nákladů žalobce uhrazena nebyla, soud tedy předmětnou částku k požadavku žalobce přiznal v předmětném řízení.

42. Žaloba je proto po právu tam, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 23 088,99 Kč, a jelikož žalovaná prodlévá se splněním peněžitého dluhu splatného na výzvu žalobce coby věřitele (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), stíhá žalovanou také povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení od prvého dne prodlení, jímž je den [datum] (žalované povinnost plnit vznikla dne [datum] v návaznosti na výzvu k zaplacení, kterou jí žalobce doručil dne [datum]). Úrok z prodlení byl přiznán z částky 10 142, jak požadoval žalobce ve svém návrhu ze dne [datum] a která odpovídá žalobou uplatněnému nároku po zpěvzetí žaloby v části, jíž se žalobce domáhal imateriální újmy. Ze zbytku přiznaného nároku žalobce úrok nepožadoval a soud o něm tedy nerozhodoval. Výše úroku se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 649,84 Kč, přičemž tato částka představuje 48,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,13 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 144,99 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

44. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.