75 C 19/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 788 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 788 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,6 % denně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 107 897,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 788 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [datum] se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které mu před jejím podpisem předal 770 000 Kč. Zápůjčka byla sjednána jako úročená a úrok činil 28 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo dohodnuto, že dluh v celkové výši 798 000 Kč žalovaný uhradí žalobci v 11 měsíčních splátkách po 10 000 Kč a poslední splátka ve výši 688 000 Kč bude uhrazena [datum] s tím, že přímo ve smlouvě žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze 10 000 Kč. [příjmení] dlužné částky ve výši 788 000 Kč neuhradil. Pro případ nevrácení zápůjčky dle dohodnutých splátek byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,06% denně, který žalobce požadoval od [datum] do zaplacení. Dlužná jistina není promlčená, neboť splátky jsou dílčím plněním uznaného dluhu. Žalovaný byl v době, kdy měl splácet, v úpadku, kdy insolvenční řízení bylo vedeno Krajským soudem v Olomouci pod zp. Zn. [insolvenční spisová značka]. Pokud by žalovaný v té době splácel půjčku, dopustil by se tím zvýhodnění věřitele a obcházení insolvenčního zákona. V insolvenčním řízení žalovaný tvrdil, že neměl žádné příjmy, a i kdyby je měl, nad rámec životního minima by mu byly zabaveny. V insolvenčním řízení byly zjištěny dluhy žalovaného okolo 4 000 000 Kč. Navrhl, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že celou částku řádně a včas uhradil. Žalovaný navíc mohl od smlouvy v případě prodlení se splácením odstoupit, což neučinil. Žalobce mu nepředal doklad o zaplacení, ač jej o něj žádal. Dluh byl zajištěn i zástavním právem, a to dle zástavní smlouvy uzavřené dne [datum] s jeho sestrou. Zástavní právo mělo zaniknout zánikem zajištěného dluhu. Žalobce se zavázal předat zástavkyni potvrzení o zániku dluhu k [datum], což ani po výzvách neučinil a po sestře chtěl další peníze. Žalobce na schůzce dne [datum] uznal, že dluh je splacen, ale neměl čas vydat doklad a požadoval dalších 200 000 Kč. Doklady potvrzující úhradu splátek v hotovosti nemá. Nemá tedy žádný důkaz o tom, že je vše uhrazeno. Pokud by dlužnou částku řádně a včas neuhradil, žalobce by se jí domáhal dříve, když promlčecí lhůta je 3 roky a běží od [datum]. Dluh je tedy promlčen. Sjednaný úrok z prodlení je navíc nepřiměřený, je proto v rozporu s dobrými mravy. Proto ani sama pohledávka neexistuje.

3. Na jednání konaném dne [datum] právní zástupce žalovaného doplnil, že dlužná částka byla ze strany žalovaného žalobci předána v restauračním zařízení v blízkosti jeho bydliště.

4. Po poučení podle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), o tom, že má povinnost doplnit tvrzení v tom smyslu jak konkrétně tedy kde, v jakých konkrétních termínech a před kterými osobami mělo dojít k úhradě dlužné částky, právní zástupce žalovaného uvedl, že k zaplacení došlo v restauraci na [anonymizováno 8 slov] [rok]. Přítomen byl [anonymizováno] [příjmení]. Jednalo se o několik splátek s tím, že konkrétní termíny nejsou známy.

5. Z provedených důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] podepsané [celé jméno žalobce] jako zápůjčitelem a [celé jméno žalovaného] jako vydlužitelem (dále také jako„ smlouva“) vyplývá, že [celé jméno žalobce] přenechal [celé jméno žalovaného] postupně 770 000 Kč před podpisem smlouvy. Zápůjčka byla sjednána úročeně, kdy výše úroku činí 28 000 Kč. Čl. I odst. druhý smlouvy uvádí, že [celé jméno žalovaného] potvrzuje, že od [celé jméno žalobce] částku 770 000 Kč převzal v hotovosti před podpisem smlouvy, a to [datum] částku 300 000Kč, [datum] částku 200 000 Kč a [datum] částku 270 000 Kč. Dle čl. II. odst. prvního se [celé jméno žalovaného] zavázal zápůjčku 770 000 Kč s úrokem 28 000 Kč (celkem 798 000 Kč) vrátit v hotovosti v 11 splátkách po 10 000 Kč (se splatností [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. U zbývající částky ve výši 688 000 Kč je ve splátkovém kalendáři uvedeno datum [datum] a za uvedenou částkou v závorce postupně ve třech platbách. Druhý odstavec čl. 2 smlouvy uvádí, že [celé jméno žalovaného] uznává částku 798 000 Kč jako svůj dluh z titulu shora uvedené smlouvy o zápůjčce vůči zapůjčiteli [celé jméno žalobce] co do důvodu a výše. V článku III. odstavci prvním smlouvy je sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,06% denně pro případ případě nevrácení zápůjčky v termínech dle sjednaných splátek, který je splatný současně se zbylou částí zápůjčky.

7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a potvrzení o odeslání vyplývá, že toho dne byl prostřednictvím datové schránky [celé jméno žalovaného] vyzván [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobce k úhradě dlužné částky s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce obdržel od [celé jméno žalobce] částku 770 000 Kč, kdy zápůjčka byla sjednána s úrokem 28 000 Kč. Ačkoliv bylo dohodnuto, že dluh ve výši 770 000 Kč splatí v 11 měsíčních splátkách po 10 000 Kč a poslední splátku ve výši 688 000 Kč dne [datum], byla zaplacena pouze částka 10 000 Kč. Dle předmětné výzvy byl [celé jméno žalovaného] v prodlení s úhradou jistiny 788 000 Kč. Vyzván byl též k úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,06% denně z dlužné částky a nákladů na vymáhání pohledávky. Téhož dne se do datové schránky vedené na [celé jméno žalovaného] přihlásila oprávněná osoba.

8. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] jako zástavním věřitelem, [jméno] [příjmení] jako zástavcem a [celé jméno žalovaného] jako dlužníkem vyplývá, že pro zajištění dluhu [celé jméno žalovaného] vůči [celé jméno žalobce] vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] v částce 770 000 Kč, spolu s úrokem 28 000 Kč a smluveným úrokem z prodlení ve výši 0,06 % denně, bylo sjednáno zřízení zástavního práva k bytové jednotce [číslo] v I. NP v budově [adresa] v bytovém domě v části obce Šumperk na parcele st. 883 a podílu na společných částech budovy [adresa] a podílu na pozemku st. [číslo] v k. ú. a obci [obec], jež je ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

9. V dokumentu označeném jako Věc: čestné prohlášení – čj. [číslo] datovaného k [datum], na němž je u tiskacím písmem nadepsaného jména [anonymizováno] [jméno] [příjmení], adresy [adresa žalovaného], tel. č. [tel. číslo] uveden podpis, je uvedeno, že uvedená osoba měla být v roce [rok] několikrát přítomna jednání mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], při kterém pan [celé jméno žalovaného] předával panu [celé jméno žalobce] v hotovosti peníze. Asi 3 x v restauraci u [příjmení] ve [obec] a cca 5 x na venkovním posezení u restaurace [anonymizována dvě slova]. V té době nadepsaná osoba dle čestného prohlášení trvale bydlela ve [obec] a k [příjmení] chodila velmi často na oběd a někdy jen posedět, v restauraci [anonymizována dvě slova] měla často pomáhat. Dle čestného prohlášení koncem října nebo začátkem roku [rok] měla být uvedená osoba přítomna předání větší částky peněz, kterou měl pan [celé jméno žalovaného] předávat panu [celé jméno žalobce] a zaslechla konstatování pana [celé jméno žalobce], že tímto je vše uhrazeno a něco že vyřídí na katastru nemovitostí. V tu dobu měla sedět u vedlejšího stolu.

10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako obč. z.), který stanoví, že:„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce“, kdy splatnost zápůjčky byla rozložená dle smlouvy na jednotlivé splátky.

11. Soud se nejprve zabýval žalovaným uplatněnou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že není důvodná, a to proto, že žalovaný dluh co do důvodu a výše uznal přímo ve smlouvě o zápůjčce, čímž došlo k prodloužení promlčecí doby na 10 let. Ve vztahu k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum] 29, sp. zn. Cdo 3137 [číslo] uvedl, že uznat lze právo po jeho vzniku před jeho splatností, kdy konkrétně ve vztahu ke smlouvě o půjčce rozvedl, že:„ uznala-li úpadkyně jako dlužnice v bodě 6 smlouvy o půjčce právo věřitele co do důvodu i výše při jeho vzniku, uznala již existující právo, byť před jeho splatností, nastaly účinky spojené s tímto uznáním stanovené zákonem a začala běžet desetiletá promlčecí doba.“ Uvedený právní názor je plně použitelný i na právní úpravu účinnou, když koresponduje s § 639 a § 641 obč. z., na základě kterých desetiletá promlčecí doba začala běžet postupně ode dne dospělosti každé jednotlivé splátky.

12. V řízení nebylo sporu o tom, že předmětná smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řízení uzavřena, nesporné bylo i to, že před podpisem smlouvy žalobce žalovanému částku 770 000 Kč předal.

13. Sporné bylo však to, zda byla zápůjčka včetně sjednaného úroku ve výši 28 000 Kč žalovaným (v rozsahu, který byl předmětem žaloby, když z důvodu úhrady první splátky ve výši 10 000 Kč žalobce učinil předmětem řízení částku 788 000 Kč) žalobci vrácena, když žalovaný tvrdil, že ji celou v hotovosti uhradil a žalobce to sporoval. Pokud žalovaný tvrdil, že dlužnou částku zaplatil, tížilo břemeno tvrzení o konkrétních okolnostech zaplacení dlužné částky a ve stejném rozsahu břemeno důkazní, právě jeho.

14. Žalovaný nejprve tvrdil, že mu žalobce přes jeho výzvy nepředal kvitanci a sám nejprve připustil, že tím, že mu žalobce doklady potvrzující uhrazení splátek v hotovosti nepředal, v podstatě nemá žádný důkaz o tom, že je vše uhrazeno.

15. Den před jednáním bylo soudu doručeno čestné prohlášení datované k [datum] označené jménem [anonymizováno] [příjmení], adresou [adresa žalovaného], dle kterého uvedená osoba měla být v roce [rok] několikrát přítomna jednání mezi účastníky řízení, při kterém měl [celé jméno žalovaného] předávat [celé jméno žalobce] peníze v hotovosti, a to 3 x v restauraci u [příjmení] ve [obec] a cca 5 x na venkovním posezení restaurace [anonymizována dvě slova]. Koncem října [rok] měla být uvedená osoba dle čestného prohlášení přítomna předání větší částky peněz, kdy měla sedět u vedlejšího stolu a měla slyšet konstatování pana [celé jméno žalobce], že tímto je vše vyřešeno.

16. Informace uvedené v čestném prohlášení však nekorespondují s nejprve samotným žalovaným učiněným tvrzením, že nemá žádný důkaz o tom, že uvedenou zápůjčku v rozsahu vymezeném žalobou, vrátil, což činí provedený důkaz ne zcela věrohodným.

17. Soud má navíc za to, že tvrzení žalovaného o konkrétních okolnostech úhrady dlužné částky jsou i po poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nedostatečná, když právní zástupce žalovaného uvedl, že mělo jít o úhradu několika splátek, avšak konkrétní termíny nejsou známy. Jde – li o místo údajného splácení, žalobní tvrzení učiněná po poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. obsahují pouze údaj o restauraci [anonymizována dvě slova].

18. Obsahuje- li čestné prohlášení údaj o dalším místě údajného splácení (restaurace u [příjmení]), svědčí to o tom, že skutková tvrzení jsou v tomto směru neúplná, což (mimo jiné) činí takový důkaz nikoliv zcela věrohodným. O nevěrohodnosti čestného prohlášení svědčí i skutečnost, že byl-li soudem právní zástupce žalovaného na jednání poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k dosud tvrzeným skutečnostem, navrhl sice v obecné rovině doplnění dokazování„ svědeckými výpověďmi osob“, ale konkrétně výslech osoby, která měla čestné prohlášení sepsat, nenavrhl.

19. Nejsou-li skutková tvrzení ani po příslušném procesním poučení dostatečně přesná a určitá, nemůže je nahradit další dokazování, když současně provedený důkaz čestným prohlášením soud zhodnotil jako nevěrohodný. Z výše uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že žalovaný břemeno tvrzení a důkazní neunesl, a proto nemohl být ve věci úspěšný.

20. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že dluh byl současně zajištěn zástavním právem, když je plně na uvážení věřitele, jakými prostředky se bude uspokojení své pohledávky domáhat.

21. Nárok žalobce na úrok ve sjednané výši 0,06% denně z dlužné částky od [datum] (tedy 3 roky zpětně od podání žaloby) do zaplacení pak vychází z § 1970 obč. z. ve spojení s článkem III. odstavcem prvním smlouvy.

22. Sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,06% denně z dlužné částky současně dle názoru soudu není natolik vysoký, aby takové ujednání bylo možné označit za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když při přepočtu na úrok z prodlení roční by šlo o 21,9%. Taková výše se od zákonného úroku z prodlení výrazně neodchyluje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 107 897,05 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 788 000 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení dle písm. a), výzva k plnění se základním skutkovým stavem dle písm. d), písemné podání ze dne [datum] dle písm. d), žaloba dle písm. d), a účast na jednání dne [datum] dle písm. g) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 321,53 Kč za 452 ujetých km (2x 226 km ze sídla advokátky žalobce do sídla soudu) v částce 3 021,53 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 8,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., kdy soud vycházel, jde-li o cenu nafty, z ceny stanovené vyhláškou, neboť právní zastupkyně žalobce neprokázala skutečnou výši zakoupeného paliva, když jí předložený doklad je datován k [datum] a jednání se konalo dne [datum]) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 13 × 30 minut (když jedna cesta dle google maps vychází časově na 3 hodiny a 5 minut, což celkově činí 13 půlhodin) v částce 1 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 121,53 Kč ve výši 13 255,52 Kč.