75 C 38/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 23 592,57 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 000 Kč, zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 592,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 596,12 Kč ročně od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 996,32 Kč ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 23 592,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 596,12 Kč ročně od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 996,32 Kč ročně od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že účastníci řízení spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o konsignačním skladu, která je smlouvou nepojmenovanou. Žalovaná se touto smlouvou zavázala do konsignačního skladu žalobkyně dodávat výrobky a žalobkyně se je zavázala řádně skladovat. Výrobky měly zůstat ve vlastnictví žalované do doby, než budou odkoupeny. K [datum], tedy k datu vystavení faktury [číslo] žalobkyně od žalované odkoupila na základě ústní smlouvy zboží specifikované ve faktuře. Dle tvrzení žalobkyně se poté vztah neřídil smlouvou o konsignačním skladu. Odkoupené výrobky byly převzaty do konsignačního skladu dne [datum], [datum] a [datum]. Dále žalobkyně tvrdila, že následně došlo ze strany žalobkyně k reklamaci některého zakoupeného zboží z důvodu jeho expirace, o čemž žalobkyně vystavila zápis o vadách z [datum] a [datum]. Žalovaná v návaznosti na to vystavila opravné daňové doklady, dobropisy [číslo] z [datum] na částku 14 779,14 Kč bez DPH splatnou k [datum] a [číslo] z [datum] na částku 5 735,87 bez DPH splatnou k [datum]. Žalobkyně měla za to, že vystavením dobropisů žalovaná svůj dluh uznala, neboť z jeho vystavení vyplývá, že s reklamací souhlasila. Žalovaná však dobropisy neuhradila, a tak žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se v řízení bránila tím, že tvrdila, že má za to, že jde o neoprávněně uplatněné reklamace. Žalobkyni žádala o vysvětlení, na základě jakého smluvního ustanovení byly reklamace uplatněny, jelikož žádné zboží nebylo dodáno vadné ani po expiraci. Tvrdila tedy, že předmětné zboží bylo žalobkyni prodáno v [anonymizováno] [rok] bez jakýchkoliv závad. Poukazovala na to, že žalobkyně žalovanou nikdy nevyzvala k odstranění nedostatků zboží. Dále tvrdila, že jako projev dobré vůle uhradila v den obdržení předžalobní upomínky částku 10 000 Kč. Tvrdila, že jakmile žalující doloží, na základě kterého ujednání svoje nároky uplatňuje, je připravená sumu uhradit. Uvedla, že se nebrání úhradě oprávněných závazků, ale nechce se nechat tlačit do kouta.

3. Před prvním jednáním ve věci byla žalovanou podána proti projednávající soudkyni námitka podjatosti, o které bylo nadřízeným soudem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] rozhodnuto tak, že projednávající soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci.

4. Na druhé jednání konané dne [datum] se žalovaná nedostavila. Podáním ze dne [datum] požádala o odročení, kdy uváděla, že jednateli žalované se rapidně a nečekaně zhoršil stav, a není schopen žádné aktivity. Vzhledem k tomu, že žádost o odročení byla podána dva dny před jednáním a nebyla ničím doložena, neshledal ji soud za včasnou a zejména řádnou, a proto dne [datum] jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.).

5. V rámci přednesu žaloby, tedy po zahájení jednání ve věci, žalobkyně vzala žalobu co do částky 10 000 Kč zpět, a toto následně doplnila podáním ze dne [datum], kdy uvedla, že žalovaná tuto částku uhradila dne [datum].

6. Žalovaná k dotazu soudu podáním ze dne [datum] nesdělila žádný vážný důvod nesouhlasu se zpětvzetím, a proto soud výrokem I. řízení co do částky 10 000 Kč zastavil podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř.

7. Totožným podáním ze dne [datum], které bylo učiněno po koncentraci řízení, žalovaná uvedla, že by ráda získal v dobré vůli uhrazených 10 000 Kč, ale že neví, jestli by změna žaloby nezhoršila její postavení. K tomu soud odkazuje na § 41a odst. 1 o.s.ř., který uvádí, že nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně a soud má za to, že shora specifikovaným podáním ve vztahu k tvrzení žalované ohledně částky 10 000 Kč k žádnému výslovnému procesnímu úkonu nedošlo.

8. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, tím méně prokazovala, že by v tvrzené ústní kupní smlouvě, na základě které měla zboží v [anonymizováno] [rok] nabýt do vlastnictví, a které následně v [anonymizováno] [rok] reklamovala, byly sjednány jakékoliv konkrétní požadavky ohledně délky použitelnosti zboží. Současně žalobkyně v řízení nikterak netvrdila a tím méně prokazovala, že by ve vztahu k v [anonymizováno] [rok] reklamovanému zboží (které už v té době téměř rok bylo ve vlastnictví žalobkyně) v průběhu doby, po kterou bylo zboží umístěno v konsignačním skladu, měla jakékoliv připomínky, a že by žalovanou vyzývala k odstranění nedostatků tohoto zboží.

9. Skutkový stav, ze kterého soud vyšel, je následující.

10. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně od žalované v [anonymizováno] [rok] odkoupila na základě ústní kupní smlouvy zboží, které bylo před koupí umístěné v konsignačním skladu žalobkyně (viz. také faktura [číslo] vystavená [datum] a její přílohy, smlouva o konsignačním skladu). Z potvrzení o vstupu zboží z [datum] a [datum] [datum] vyplývá, že je v nich u každého zboží uvedeno datum expirace přijímaného zboží, kdy nejdřívější datum expirace je [datum]. V řízení bylo dále prokázáno to, že žalobkyně v [anonymizováno] [rok] zakoupené zboží reklamovala, a to v [anonymizováno] [rok], a to zápisem o vadách zboží z [datum] a z [datum], kde je jako důvod reklamace uvedeno - expirace. V připojených přílohách jsou specifikovány jednotlivé reklamované položky, u kterých je vždy uvedeno datum expirace, kdy nejdřívější datum expirace je [datum]. Bylo prokázáno také to, že žalovaná vystavila dne [datum] dobropis [číslo] na částku 5 735,87 Kč se splatností [datum] a dobropis [číslo] se splatností dne [datum] na částku 16 996,32 Kč. V dobropisech není uvedeno, na základě kterého konkrétního právního důvodu jsou vystaveny. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 25 190,11 Kč s příslušenstvím (předžalobní výzva). Bylo prokázáno také to, že [datum] žalovaná zaplatila žalobkyni částku 10 000 Kč (výpis plateb).

11. Další žalobkyní navržené důkazy, a to potvrzení o výstupu zboží z [datum] a [datum] soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť předmětem řízení bylo posouzení ne/oprávněnosti reklamace žalobkyní v [anonymizováno] [rok] zakoupeného zboží, ze které žalobkyně dovozovala žalobou uplatněný nárok, kdy oprávněnost reklamace dovozovala zejm. z žalovanou vystavených dobropisů a z důvodu expirace. To, co se s reklamovaným zbožím dělo dále, tedy zda jej žalovaná následně převzala či nikoliv, nebylo tedy nebylo pro věc podstatné. Z dalších provedených důkazů pak soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí, a proto je v rozsudku neuváděl.

12. Právní posouzení soudu je následující:

13. Dle § 1914 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jako„ OZ“), kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy (odst. 1). Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění (odst. 2).

14. Dle § 1915 OZ, dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost.

15. Dle § 1916 odst. 1 OZ, dlužník plní vadně, zejména, a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

16. V řízení bylo prokázáno, že k [datum] žalobkyně na základě ústní kupní smlouvy od žalované odkoupila zboží, které následně v [anonymizováno] [rok] reklamovala z důvodu expirace (když o tom ani nebylo sporu). V řízení však bylo též prokázáno, že v [anonymizováno] [rok] reklamované zboží, mělo nejdřívější dobu expirace k [datum]. Taková skutečnost pak odporuje tvrzení žalobkyně, že reklamované zboží bylo expirované, když nebylo expirované k okamžiku, kdy mělo k odkupu zboží dojít, o to více, pokud nebylo expirované ani přibližně rok poté při uplatnění reklamace. Pokud bylo v [anonymizováno] [rok] prodáno zboží s více jak roční expirační dobou, nelze dojít k závěru, že žalovaná plnila vadně. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si v jí tvrzené ústní kupní smlouvě vymínila nějakou konkrétní expirační dobu a zboží s více než roční expirační dobou je třeba označit minimálně za zboží se střední jakostí, a to i pokud by účelem spolupráce bylo, aby žalobkyně následně zboží prodávala dále.

17. Pokud žalobkyně na jednání konaném dne [datum] odkazovala na čl. 4 odst. 6 smlouvy o konsignačním skladu, který uvádí, že:„ konsignant se zavazuje dodávat výrobky, kterým neuplynula více jak třetina doby použitelnosti, a která není kratší než 6 měsíců, nedohodnou - li se strany jinak“, tak k tomu soud uvádí, že takový závazek se ale vztahoval ke smlouvě o konsignačním skladu a nikoliv k žalobkyní tvrzené (a žalovanou nesporované) ústní kupní smlouvě předvídané čl. 3 smlouvy o konsignačním skladu. Pokud by žalobkyně měla v [anonymizováno] [rok] problém se zbožím, jehož expirační doba končila nejdříve v [anonymizováno] [rok], neměla uzavírat kupní smlouvu ve vztahu k takovému zboží. Současně žalobkyně v řízení ani netvrdila, tím méně prokazovala, že by po převzetí zboží [anonymizováno] [rok] do konsignačního skladu jakýmkoliv způsobem žalované vytýkala, že by se zbožím nemělo být cokoliv v pořádku, konkr. že by mělo mít kratší než v čl. 4 odst. 6, větou první, smlouvy o konsignačním skladu, požadovanou expirační dobu, ač tak učinit mohla, a v souladu s čl. 5 odst. 6 smlouvy o konsignačním skladu, který stanoví, že v případě, že konsignatář (žalobkyně) zjistí, že jakákoliv zásilka obsahuje výrobky s kratší expirační dobou než je uvedena v § 4 odst. 6 této smlouvy, je povinen oznámit to konsignantovi (žalované) do 15 pracovních dnů po tomto zjištění, i měla.

18. Nelze ani dospět k závěru, že by žalovaná lstivě na cokoliv žalobkyni neupozornila či něco lstivě zamlčela. Z potvrzení o vstupu zboží totiž vyplývá, že žalobkyni musela být expirační doba v době, kdy přijímala zboží do konsignačního skladu, známa. Soud tak shledal důvodnou obranu žalované založenou na tom, že ta vadně neplnila, a že žalobkyní tvrzená reklamace nebyla oprávněná.

19. Dle § 2053 OZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

20. Dle § 2054 OZ, odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

21. Soud současně neshledal důvodnou námitku žalobkyně o tom, že by vystavením dobropisů či následným zaplacením částky 10 000 Kč žalovaná svůj dluh uznala. Žalovanou vystavené dobropisy nesplňují náležitosti stanovené § 2053 OZ, neboť z nich nevyplývá, že by byl dluh uznáván co do jakéhokoliv konkrétního důvodu. Nevyplývá z nich tedy to, že by si žalovaná byla vědoma, a toto uznávala, že by žalobkyni prodala expirované zboží. O to víc se uvedené dostává do popředí, pokud se žalovaná v tomto řízení bránila tím, že žádné zboží nedodala vadné ani po expiraci.

22. Zaplacení částky 10 000 Kč pak též není způsobilé přivodit závěr o uznání dluhu, neboť žalovaná v řízení tvrdila, že tuto částku uhradila z důvodu pokusu o smírné vyřešení věci. Nelze tudíž z těchto okolností usoudit, že by došlo částečným plněním k uznání dluhu.

23. Ze shora uvedených důvodů tedy soud výrokem II. žalobu zamítl v té části, ve které nebyla žaloba vzata zpět.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Žalovaná byla, co do nezastavené části, v řízení plně úspěšná a zastavení řízení co do 10 000 Kč nelze klást k tíži žalované za situace, kdy základ nároku soud neshledal oprávněným. Náklady žalované sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to za úkony 1) odpor dle písm. a), 2) účast na jednání dne [datum] dle písm. c), 3) vyjádření ze dne [datum] k dotazu soudu ohledně sdělení souhlasu či nesouhlasu s částečným zpětvzetím žaloby dle písm. a), 4) účast na jednání dne [datum] dle písm. c).