Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

75 C 54/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2023:75.C.54.2021.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 1 535 075,15 Kč s příslušenstvím + PO

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 535 075,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 353 610,31 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 181 464,74 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 283 572,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1 535 075,15 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobou byly uplatněny dva nároky. První z nároků na částku 1 353 610,31 Kč byl odůvodněn tím, že žalobce jako podnájemce uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne [datum] podnájemní smlouvu na maloobchodní prodejní prostory [anonymizována čtyři slova] o podlahové ploše 184,98 m2 v obchodním centru [anonymizováno], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo], na jejímž základě byl oprávněn užívat prostory k provozování restaurace. Na základě Podnájemní smlouvy uhradil žalobce žalovanému částku 2 000 000 Kč coby Depozit – Jistotu. Dne [datum] uzavřeli žalobce s žalovaným dodatek [číslo] k Podnájemní smlouvě, kterým si účastníci dohodli, že podnájem skončí dohodou k [datum]. Ohledně složeného depozitu se žalobce se žalovaným dohodli, tak že z něj bude stržena a) částka odpovídající nájmu za II. čtvrtletí roku [rok] ve výši 20.241,24 EUR (=tj. 527.081,89 Kč), kterou žalovaný vyfakturoval dokladem [číslo] b) částka poplatku za služby za 2. čtvrtletí [rok] ve výši 86.636 Kč, která byla vyúčtována fakturou [číslo] c) částka 27.049,60 Kč coby poplatek za marketing za 2. čtvrtletí roku [rok] vyúčtovaná fakturou [číslo]) a d) částka ve výši 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum], vyfakturovaná dokladem [číslo]. Žalovaný se zavázal, že zbývající část Depozitu - Jistoty bude vrácena žalobci jako podnájemci dle čl. IV. odst.

2. Podnájemní smlouvy do 30 dnů od vyúčtování všech plateb za rok 2020 [právnická osoba], a to nejpozději do [datum].

3. Dále žalobce uplatnil nárok ve výši 181 464,84 Kč z titulu přeplatku z vyúčtování služeb v období od [datum] do [datum] provedeného žalovaným, a to v částce 126.483,09 Kč (přeplatek za elektřinu dle fakturované spotřeby z faktury [číslo] ze dne [datum]), částce 42.245,93 Kč (přeplatek za vodné/stočné dle fakturované spotřeby z faktury [číslo] ze dne [datum]) a přeplatek 12.735,82 Kč za služby a poplatky dle faktury [číslo] ze dne [datum]).

4. Žalovaný uvedená žalobní tvrzení ve svém podání ze dne [datum] do jejich obsahu potvrdil pouze s tím rozdílem, že z depozita měla být stržena ještě částka 722,60 Kč vyfakturovaná dokladem [číslo]. Nesouhlasil však, že by žalobci byl povinen cokoliv hradit. [příjmení] k prvnímu z uplatněných nároků spočívala výlučně v uplatnění vlastního protinároku, k němuž uvedl následující skutková tvrzení. Žalovaný uzavřel s žalobcem [příjmení] smlouvu na prostor [anonymizováno 7 slov] (dále jen„ Podnájemní smlouva“) jejíž součástí je Příloha [číslo] Souhlas s podnájmem. Souhlas byl udělen za podmínky, že žalobce bude dodržovat přiložený koncept Přípustného užívání, v němž byla výslovně vyloučena nabídka asijské kuchyně. Podnájemní smlouva čl. XIII. odst. 3 zavazuje žalobce nabízet pouze bufet obsahující indickou, českou, mexickou a pakistánskou kuchyni. Podnájemce (žalobce) se zavazuje, že v případě porušení povinností uvedených v čl. XIII. Povinnosti odst. 3 zaplatí smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. Žalovaný žalobce dne [datum] vyzval k nápravě porušení vyplývající z čl. XIII odst. 3 Podnájemní smlouvy, zejména k okamžitému odstranění z nabídky čínské kuchyně, dodržování hygienických předpisů, odstranění krabic se zbožím, aktualizaci [anonymizováno] atd. Žalobce na výzvu žalovaného nijak nereagoval. Při opakovaném zjištění porušení povinností byl žalobce dne [datum] vyzván k zaplacení smluvní pokuty za opakované porušování povinností ve výši 2.000.000 Kč. Žalobce na výzvu k zaplacení smluvní pokuty reagoval žádostí o ukončení podnájmu, smluvní pokutu neuhradil.

5. K nároku na úhradu přeplatku služeb žalovaný potvrdil, že vystavil faktury na přeplatky na službách, jak uvedl žalobce, a to fakturu [číslo] na částku 42.245,94 Kč, fakturu [číslo] na částku 126.483,09 Kč a fakturu [číslo] na částku 12.735,82 Kč. Při jednání dne [datum] však uvedl, že pouze z těchto faktur nelze vycházet, neboť vyúčtování není k době předmětného jednání konečné, neboť závisí na vyúčtování ze strany vlastníka nemovitosti. tedy [anonymizováno], které je až do dne jednání v plném rozsahu neposkytlo. Podáním ze dne [datum] žalovaná upřesnila, že uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč v tomto řízení představuje pouze obranu proti návrhu do výše žalované částky 1 535 075,15 Kč.

6. S nárokem na úhradu smluvní pokuty žalobce nesouhlasil a prohlásil jej za zcela účelový. K přeplatku na služby uvedl, že tento vychází z faktur vystavených samotným žalovaným a nedává tak smysl, aby jej tedy sám žalovaný zpochybňoval.

7. Z listinných důkazů a nesporných tvrzení stran byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Žalobce jako podnájemce uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne [datum] podnájemní smlouvu na maloobchodní prodejní prostory SF02a, SF02b a SF23 o podlahové ploše 184,98 m2 v obchodním centru [anonymizováno], [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dle čl. I této smlouvy byl od [datum] oprávněn užívat prostory k provozování restaurace. Na základě Podnájemní smlouvy uhradil žalobce žalovanému částku 2.000.000 Kč jako Depozit – Jistotu, a to na účet [bankovní účet] (prokázáno Podnájemní smlouvou ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřeli žalobce s žalovaným dodatek [číslo] k Podnájemní smlouvě, kterým si účastníci dohodli, že Podnájemní smlouva končí dohodou k [datum] s tím, že žalobcem uhrazený depozit ve výši 2 000 000 Kč nebude vrácen v plné výši, ale sníží se o částku, kterou žalovaný jako nájemce uhradil za 2. čtvrtletí roku [rok] za žalobce. Zbývající část depozitu se žalovaný zavázal žalobci vrátit do 30 dnů od vyúčtování všech plateb za rok [rok] [právnická osoba], a to nejpozději do [datum] (prokázáno dodatkem k Podnájemní smlouvě ze dne [datum]).

9. Částky, o něž měl být depozit snížen, žalovaný vyúčtoval žalobci takto: a) částku nájemného za 2. čtvrtletí roku 2020 ve výši 20.241,24 EUR (=tj. částku 527.081,89 Kč) fakturou [číslo] b) částku poplatku za služby za 2. čtvrtletí [rok] ve výši 86.636 Kč fakturou [číslo] c) částku 27.049,60 Kč poplatek za marketing za 2. čtvrtletí roku [rok] fakturou [číslo] d) částku ve výši 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] (prokázáno citovanými fakturami). Výše částek účtovaných těmito fakturami v celkové výši 646 389,69 Kč nebyla mezi stranami sporná.

10. Nárok na přeplatek vyúčtování byl prokazován fakturami vystavenými žalovaným, a to fakturou [číslo] ze dne [datum] v níž je za období [datum] – [datum] deklarován přeplatek na elektřinu na částku 126.483,09 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], v níž je deklarován přeplatek na částku 42.245,93 Kč za vodné/stočné v období [datum] do [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum], v níž je deklarován za období [datum] do [datum] přeplatek za poplatky a služby 12.735,82 Kč (prokázáno citovanými fakturami). K tomuto nároku žalovaný na druhém jednání (před koncentrací řízení) uvedl, že se nejedná o konečnou částku, neboť ještě v době konání tohoto jednání dne [datum] (tedy téměř dva roky po ukončení nájemního vztahu) dochází k předávání vyúčtování ze strany [anonymizováno], z nějž se postupně zjišťuje, že ve skutečnosti žádný přeplatek žalobci nevznikl s tím, že toto své tvrzení následně konkretizuje a prokáže. Vzhledem k tomu, že to žalovaný iniciativně neučinil, byla mu usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] uložena povinnost formulovaná takto: Na jednání dne [datum] právní zástupkyně žalované uvedla, že napadá výši uplatněného nároku, neboť z doúčtování provedeného [anonymizováno] a doručeného žalované vyplynula odlišná výše výsledku vyúčtování služeb, než jak ji uplatňuje žalobce. Soud vyzývá žalovanou, aby toto tvrzení konkretizovala tak, že uvede přesnou částku, o níž měl být nárok uplatněný v žalobě změněn. Výrokem II. téhož usnesení bylo žalovanému uloženo navrhnout a poskytnout ke svému tvrzení důkazy. Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž žádnou konkrétní částku neuvedl, pouze přiložil složku blíže nespecifikovaných listin (označených např. jako faktury, interní doklady, tabulky apod.). Při jednání konaném dne [datum] soud žalovaného opětovně poučil a vyzval dle §118a odst. 1 a 3) O.s.ř., že je povinen vyčíslit konkrétní částku, o níž má být fakturace služeb změněna a k tomuto konkrétnímu tvrzení navrhnout důkazy, jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Na to právní zástupce žalovaného sdělil, že vyčíslit předmětnou částku není na místě schopen a požádal o poskytnutí lhůty ke splnění povinnosti, která mu však nebyla soudem udělena vzhledem k tomu, že byl o této povinnosti poučen písemně již před jednáním. S ohledem na absenci konkrétního tvrzení žalovaného tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl ohledně nesprávnosti/neúplnosti fakturace služeb břemeno tvrzení, provedení jím navržených důkazů (k neurčitým tvrzením) zamítl a vycházel ze správnosti fakturace tak, jak byla prokázána fakturami označenými žalobcem v žalobě a provedenými na ú.j. [datum].

11. Ohledně tvrzeného nároku žalovaného na úhradu smluvní pokuty soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Z přílohy [číslo] k Podnájemní smlouvě označené jako Souhlas s podnájmem soud zjistil, že souhlas s podnájmem byl ze strany vlastníka prostor ([anonymizováno]) udělen za podmínky, že žalobce bude dodržovat povinnosti stanovené v konceptu Přípustného užívání, s tím, že v tomto je zcela vyloučena nabídka asijské kuchyně. Z čl. XIII. odst. 3 Podnájemní smlouvy soud zjistil, že tento zavazoval žalobce nabízet bufet obsahující pouze indickou, českou, mexickou a pakistánskou kuchyni. Pro případ porušení této povinnosti se žalobce zavázal zaplatit žalovanému smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. Žalovaný žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval k nápravě porušení této povinnosti společně s vytčením dalších pochybení jako je dodržování hygienických předpisů, odstranění krabic se zbožím, aktualizace [anonymizováno] atd., které však již nebyly zajištěny smluvní pokutou (prokázáno výzvou z [datum]). Následně žalovaný žalobce dne [datum] vyzval k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč, v němž porušení povinnosti stanovené článkem XIII. odst. 3 Podnájemní smlouvy specifikoval takto: [právnická osoba] a mým klientem (tj. žalovaný) bylo dne [datum] a dne [datum] opakovaně zjištěno porušení článku XIII. odst. 3 podnájemní smlouvy ze dne [datum] a to nabízení v menu Speciální čínské polévky vedle povinné kuchyně (indické, české, mexické a pakistánské), která není smlouvou povolena. K tomuto bodu porušení smlouvy byla pořízena fotodokumentace viz příloha. V posledním odstavci výzvy pak je uvedeno, že„ čtyři kontroly [právnická osoba] a mým klientem (žalovaný) zjistily opakované porušování smlouvy ze dne [datum], vyzývám Vás tímto k zaplacení dlužené částky odpovídající uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč. Tato částka je snížená o 50%, jelikož jste porušila ustanovení smlouvy mnohokrát“. K výzvě byly přiloženy fotografie jídel v polystyrenových krabičkách a účtenka ze dne [datum] na částku 178 Kč za položku Pork – mex a [datum] na částku 437 Kč za položky Pork - mex, Tostad as garnitas a Basmati rice (prokázáno výzvou k úhradě smluvní pokuty z [datum] včetně příloh). Soud dále provedl důkaz jídelníčkem (tj. nabídkou jídel spočívající ve fotografiích jídel a jejich názvech s uvedením cen) žalobce z předmětných dnů [datum] a [datum]. Z této nabídky zjistil, že neobsahuje položku označenou jako speciální čínská polévka, názvem nejbližší se soudu jevila pouze položka nazvaná jako„ speciální polévka“ se specifikací pikantní polévka s krevetami v chlebu za cenu 95 Kč, která byla vyobrazena jako vydlabaný klasický český kynutý bochník s tekutinou uvnitř. K tomuto důkazu se žalovaný vyjádřil tak, že žalobce skutečně nenabízel položku označenou jako Speciální čínská polévka, porušení jeho povinností však spočívalo v tom, že ve skutečnosti nabízel jiná jídla, než která byla inzerována, přičemž skutečná nabídka spočívala rovněž v nabídce„ zakázané“ čínské kuchyně, kromě ostatních typů kuchyně, která byla sjednána Podnájemní smlouvou.

12. Soud dále provedl důkaz e-mailovou komunikací mezi panem [jméno] [příjmení], kterého žalovaný označil jako osobu mající na starosti porušování pravidel v objektu [anonymizováno] a žalovaným, a to zejména e-mail ze dne [datum] (tedy 18 dní od zahájení Podnájmu), v němž je uvedeno mj.„ opakovaně musím konstatovat, že podnájemce porušuje podmínky uděleného souhlasu a žádám o neprodlenou nápravu. Nabízení jídla i nadále jednoznačně vykazují orientální původ, není dodržován koncept indické či mexické kuchyně. Žádám o zpravení podnájemce.“ 13. Dále soud provedl důkazy e-mailovou komunikací mezi právními zástupkyněmi stran ohledně vrácení kauce, z níž zjistil, že právní zástupkyně žalovaného e-mailem ze dne [datum] sdělila právní zástupkyni žalobce, že žalobce má k dispozici dobropisy, z nichž vyplývají nesrovnalosti vyúčtování [anonymizováno], které mají být hrazeny z depozita s tím, že jakmile se nesrovnalosti vyřeší,„ dá vědět“. Na to odpovídá právní zástupkyně žalobce tak, že nic nebrání tomu, aby s ohledem na dobu, která uplynula od ukončení nájmu, byla uhrazena část kauce alespoň ve výši 1 000 000 Kč. Dále e-mailem ze dne [datum] sdělila právní zástupkyně žalovaného právní zástupkyni žalobce, že žalovaný zaslal vyúčtování a požádal o odsouhlasení splátek pro vratku kauce. Zároveň žádá o sdělení bankovního účtu, na nějž má být hrazeno. V odpovědi z téhož dne právní zástupkyně žalobce sděluje, že žalobce neobdržel žádné vyúčtování ani žádost o souhlas se splátkami, s nimiž nesouhlasí a žádá o vrácení kauce ihned. Dále je sděleno číslo účtu. Z této komunikace soud zjistil, že ke dni [datum] žalovaný přisliboval úhradu vratky kauce po odečtení částek vyplývajících z vyúčtování, aniž by jakkoliv zmínil, že by oproti kauci měl v úmyslu započítat smluvní pokutu uplatněnou dopisem ze dne [datum] (prokázáno e-maily z uvedených dnů).

14. Dále soud provedl důkaz předžalobní výzvou dle §142 O.s.ř., která byla žalobcem žalovanému odeslána e-mailem ze dne [datum] a prostřednictvím datové schránky. Přijetí bylo potvrzenou žalovaným e-mailem ze dne [datum] (prokázáno výzvou a odpovědí na výzvu ze dne [datum]).

15. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstsatného, proto se k nim v tomto rozsudku nijak nevyjadřuje.

16. Ke svým tvrzením o oprávněnosti smluvní pokuty žalovaný navrhoval rovněž provedení důkazů výslechem pana [jméno] [příjmení], paní [příjmení], kterou označil jako osobu„ přes smluvní ujednání mezi [anonymizováno] a jinými nájemníky“ a výslechem statutárního orgánu žalovaného. Provedení těchto důkazů soud jako nadbytečný zamítl, stejně tak jako návrh žalobce na výslech paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která měla na starosti chod restaurace. To vše z toho důvodu, že měl za to, že z předložených listinných důkazů je možno věc spolehlivě rozhodnout a výslechy svědků a účastníků by byly v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Dále soud odmítl provést důkazy navržené po koncentrační lhůtě, a to důkazy navržené ve vyjádření žalovaného z [datum] a důkazy navržené žalobcem až při jednání [datum] (fotografie restaurace).

17. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

18. Podle § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1969 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

22. Podle § 553 odst. 1) o. z. platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

23. Podle § 554 odst. 1) o. z. §554 platí, že k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

24. Mezi žalobcem a žalovaným existoval právní vztah z podnájemní smlouvy, na jehož základě byl žalovaný oprávněn od [datum] do [datum], kdy byl Podnájem ukončen dohodou, užívat prostory restaurace v objektu [anonymizováno]. V podnájemní smlouvě se zavázal pod sankcí smluvní pokuty, že bude nabízet pouze vymezené typy kuchyně. Žalobce složil žalovanému kauci ve výši 2 000 000 Kč, kterou se žalovaný písemně zavázal žalobci vrátit nejpozději do [datum] s tím, že je oprávněn si ponechat část kauce odpovídající tomu, co žalovaný za žalobce uhradil. Tyto částky žalovaný žalobci vyfakturoval v doložené výši 646 389,69 Kč, kterou žalobce nijak nesporoval. Žalovaný dále žalobci vystavil faktury na vyúčtovní služeb, z nichž vyplynul přeplatek na službách za období [datum] až [datum] v celkové výši 181 464,84 Kč. Žalovaný však svou povinnost vrátit vratnou část kauce nesplnil a bránil se tím, že oproti nároku na vrácení kauce započítává svůj nárok na smluvní pokutu a dále tím, že vyúčtování služeb je neúplné a vadné. Z uvedeného soud vyvodil, že žalovaný je dle zásady pacta sunt servanda nepochybně povinen splnit povinnost, kterou dobrovolně smluvně převzal a neoprávněně zadržovanou kauci žalobci vrátit. Obraně žalovaného spočívající v uplatnění nároku na smluvní pokutu soud nevyhověl z těchto důvodů: Žalobce byl k úhradě smluvní pokuty vyzván dopisem ze dne [datum], kde je porušení smluvní povinnosti popsáno takto: [právnická osoba] a mým klientem (tj. žalovaný) bylo dne [datum] a dne [datum] opakovaně zjištěno porušení článku XIII. odst. 3 podnájemní smlouvy ze dne [datum] a to nabízení v menu Speciální čínské polévky vedle povinné kuchyně (indické, české, mexické a pakistánské), která není smlouvou povolena. Dále pak rovněž takto:„ čtyři kontroly [právnická osoba] a mým klientem (žalovaný) zjistily opakované porušování smlouvy ze dne [datum], vyzývám Vás tímto k zaplacení dlužné částky odpovídající uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč. Tato částka je snížená o 50%, jelikož jste porušila ustanovení smlouvy mnohokrát“. Soud má předně za to, že vymezení porušení povinnosti žalobce je v uplatnění nároku na smluvní pokutu uvedeno natolik rozporně a nejasně, že nemůže nést žádné právní účinky. Z uvedených tvrzení totiž není zřejmé, zda je vyžadována smluvní pokuta za nabízení speciální čínské polévky ve dnech 24. 5. a [datum], jak je uvedeno na začátku výzvy nebo ve čtyřech (blíže neurčených) případech, jak je uvedeno na konci výzvy a zcela nepochopitelná je pak konečná zmínka o 50ti% slevě z důvodu mnohočetného (opět nijak nespecifikovaného) porušení ustanovení smlouvy, když není jasné, proč by právě mnohočetné porušení smlouvy mělo být důvodem pro snížení a nikoliv zvýšení pokuty. Soud tak má za to, že uplatnění nároku na smluvní pokutu představuje ve smyslu §553 z. č. 89/2012 Sb. jednání neurčité, ke kterému se tak dle §554 z.č. 89/2012 Sb. o.z. nepřihlíží. Aniž by tak soud chtěl uplatňovat zásady přehnaného formalismu a i při respektování pravidla, že prioritu má vždy výklad zakládající platnost a účinnost právního jednání, nelze odhlédnout od skutečnosti, že bez ohledu na to, zda se kvalita„ určitosti“ vztahuje k vůli, nebo k projevu vůle (přičemž spíš mnohé nasvědčuje tomu, že je to právě vůle, co nutně musí být určité, srov. dále), je u právního jednání potřebné jednoznačně určit to, čeho se vůbec týká, resp. čeho se pak budou týkat právní následky právního jednání (srov. k tomu také např. § [číslo], pokud jde o podstatné náležitosti smlouvy). V situaci, kdy předmětné uplatnění nároku na úhradu smluvní pokuty vymezuje porušení povinnosti žalobce ve dvou článcích diametrálně jinak (jednou nabízení konkrétního jídla ve dvou konkrétních dnech, následně pak buď s čtyřnásobným či mnohočetným nespecifikovaným porušením smlouvy, navíc s nepochopitelným uvedením padesátiprocentní slevy), není pak naprosto jasné, jaké jednání měl žalovaný v úmyslu sankcionovat. V takovém případě nemůže uplatnění smluvní pokuty přinášet žádné právní účinky již proto, že by pro právní jistotu účastníků nebylo jasné, jaké jednání již sankcionováno bylo a jaké nikoliv. Soud má za to, že tuto neurčitost pak nelze napravit ani žádným dodatečným výkladem. Soud pak dodává, že i v případě, že by bylo poslední (dle soudu zcela zmatečný) článek uplatnění nároku na smluvní pokutu možno posoudit jako samostatně oddělitelný a posuzoval věc tak, že byl uplatněn nárok na smluvní pokutu za dvojí porušení smlouvy ve dnech [datum] a [datum], pak by dospěl k názoru, že nárok byl uplatněn neopodstatněně. V tomto článku je totiž žalobci vytýkáno výlučně nabízení pokrmu označeného jako speciální čínská polévka, přičemž z provedeného jídelníčku bylo nepochybně doloženo, že žalobce takový pokrm vůbec nenabízel. Tvrzení žalovaného, že pochybení zakládající nárok na zaplacení smluvní pokuty mělo spočívat v tom, že žalobce dlouhodobě servíroval jiné pokrmy, než které inzeroval v jídelníčku, se pak soudu jeví jednak jako zcela nepravděpodobné, jednak neodpovídá znění uplatnění nároku na smluvní pokutu. Soud rovněž přihlédl k tomu, že ještě téměř rok po uplatnění smluvní pokuty právní zástupkyně žalované nijak nezmiňovala, že by její klient měl v úmyslu částku vymáhat, natož započítávat oproti zadržované kauci. Požadavek žalované na zápočet smluvní pokuty tak soud vyhodnotil jako účelovou snahu oddálit povinnost k úhradě vratné části kauce a obranu žalované odmítl. Zcela pro úplnost pak soud dodává, že smluvní pokuta ve výši 2 000 000 Kč uplatněná vůči restauračnímu zařízení v době nejhlubší koronavirové krize by se mu i tak jevila jako zcela nepřiměřeně vysoká a v případě, že by nárok jako takový nezamítl do jeho základu, přistoupil by k jeho moderaci do téměř stoprocentní výše, což je postup, který žalobkyně z procesní opatrnosti navrhla.

25. Soud pak nevyhověl ani obraně žalovaného ohledně přeplatku na službách, a to zejména z procesních důvodů. Soud žalovaného nejdříve písemně, následně pak i na ústním jednání po poučení dle §118 a odst. 1, 3 O.s.ř. vyzval, aby sdělil konkrétní částku, o níž by měl být žalobou uplatněný nárok na uhrazení přeplatku na službách ponížen. Této výzvě žalovaný nevyhověl, žádnou částku ani výpočet soudu nesdělil a pouze poskytl svazek nejasně označených účetních dokladů. Soudu tak nezbylo než vyjít z výpočtu, který provedl a doložil žalobce. Soud v tomto směru poukazuje na to, že k opravě vyúčtování ostatně nepochybně došlo, neboť částka 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] byla ze strany žalovaného vyfakturována a žalobcem uznána tím, že souhlasí s jejím stržením z kauce.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobci částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ohledně částky na vratku depozita od prvního dne prodlení se splacením dluhu, přičemž žalovaný se zavázal depozitum vrátit dne [datum] a první den prodlení tak nastal dne [datum], co se týče částky odpovídající přeplatku na službách pak ode dne [datum], neboť žalobce v předžalobní výzvě sám poskytl žalovanému lhůtu až [datum], ačkoliv nájem skončil již v srpnu [rok].

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 283 572,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 86 754 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 535 075,15 Kč sestávající z částky 14 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 230 Kč za návrh na předběžné opatření po zahájení řízení dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t., z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 7 230 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 162 660 Kč ve výši 34 158,60 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.