75 C 54/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 1 535 075,15 Kč s příslušenstvím + PO

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 535 075,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 353 610,31 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 181 464,74 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 283 572,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1 535 075,15 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobou byly uplatněny dva nároky. První z nároků na částku 1 353 610,31 Kč byl odůvodněn tím, že žalobce jako podnájemce uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne datum podnájemní smlouvu na maloobchodní prodejní prostory anonymizována čtyři slova o podlahové ploše 184,98 m2 v obchodním centru anonymizováno, obec a číslo, anonymizována dvě slova číslo, na jejímž základě byl oprávněn užívat prostory k provozování restaurace. Na základě Podnájemní smlouvy uhradil žalobce žalovanému částku 2 000 000 Kč coby Depozit – Jistotu. Dne datum uzavřeli žalobce s žalovaným dodatek číslo k Podnájemní smlouvě, kterým si účastníci dohodli, že podnájem skončí dohodou k datum. Ohledně složeného depozitu se žalobce se žalovaným dohodli, tak že z něj bude stržena a) částka odpovídající nájmu za II. čtvrtletí roku rok ve výši 20.241,24 EUR (=tj. 527.081,89 Kč), kterou žalovaný vyfakturoval dokladem číslo b) částka poplatku za služby za 2. čtvrtletí rok ve výši 86.636 Kč, která byla vyúčtována fakturou číslo c) částka 27.049,60 Kč coby poplatek za marketing za 2. čtvrtletí roku rok vyúčtovaná fakturou číslo) a d) částka ve výši 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od datum do datum, vyfakturovaná dokladem číslo. Žalovaný se zavázal, že zbývající část Depozitu - Jistoty bude vrácena žalobci jako podnájemci dle čl. IV. odst.

2. Podnájemní smlouvy do 30 dnů od vyúčtování všech plateb za rok 2020 právnická osoba, a to nejpozději do datum.

3. Dále žalobce uplatnil nárok ve výši 181 464,84 Kč z titulu přeplatku z vyúčtování služeb v období od datum do datum provedeného žalovaným, a to v částce 126.483,09 Kč (přeplatek za elektřinu dle fakturované spotřeby z faktury číslo ze dne datum), částce 42.245,93 Kč (přeplatek za vodné/stočné dle fakturované spotřeby z faktury číslo ze dne datum) a přeplatek 12.735,82 Kč za služby a poplatky dle faktury číslo ze dne datum).

4. Žalovaný uvedená žalobní tvrzení ve svém podání ze dne datum do jejich obsahu potvrdil pouze s tím rozdílem, že z depozita měla být stržena ještě částka 722,60 Kč vyfakturovaná dokladem číslo. Nesouhlasil však, že by žalobci byl povinen cokoliv hradit. příjmení k prvnímu z uplatněných nároků spočívala výlučně v uplatnění vlastního protinároku, k němuž uvedl následující skutková tvrzení. Žalovaný uzavřel s žalobcem příjmení smlouvu na prostor anonymizováno 7 slov (dále jen„ Podnájemní smlouva“) jejíž součástí je Příloha číslo Souhlas s podnájmem. Souhlas byl udělen za podmínky, že žalobce bude dodržovat přiložený koncept Přípustného užívání, v němž byla výslovně vyloučena nabídka asijské kuchyně. Podnájemní smlouva čl. XIII. odst. 3 zavazuje žalobce nabízet pouze bufet obsahující indickou, českou, mexickou a pakistánskou kuchyni. Podnájemce (žalobce) se zavazuje, že v případě porušení povinností uvedených v čl. XIII. Povinnosti odst. 3 zaplatí smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. Žalovaný žalobce dne datum vyzval k nápravě porušení vyplývající z čl. XIII odst. 3 Podnájemní smlouvy, zejména k okamžitému odstranění z nabídky čínské kuchyně, dodržování hygienických předpisů, odstranění krabic se zbožím, aktualizaci anonymizováno atd. Žalobce na výzvu žalovaného nijak nereagoval. Při opakovaném zjištění porušení povinností byl žalobce dne datum vyzván k zaplacení smluvní pokuty za opakované porušování povinností ve výši 2.000.000 Kč. Žalobce na výzvu k zaplacení smluvní pokuty reagoval žádostí o ukončení podnájmu, smluvní pokutu neuhradil.

5. K nároku na úhradu přeplatku služeb žalovaný potvrdil, že vystavil faktury na přeplatky na službách, jak uvedl žalobce, a to fakturu číslo na částku 42.245,94 Kč, fakturu číslo na částku 126.483,09 Kč a fakturu číslo na částku 12.735,82 Kč. Při jednání dne datum však uvedl, že pouze z těchto faktur nelze vycházet, neboť vyúčtování není k době předmětného jednání konečné, neboť závisí na vyúčtování ze strany vlastníka nemovitosti. tedy anonymizováno, které je až do dne jednání v plném rozsahu neposkytlo. Podáním ze dne datum žalovaná upřesnila, že uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč v tomto řízení představuje pouze obranu proti návrhu do výše žalované částky 1 535 075,15 Kč.

6. S nárokem na úhradu smluvní pokuty žalobce nesouhlasil a prohlásil jej za zcela účelový. K přeplatku na služby uvedl, že tento vychází z faktur vystavených samotným žalovaným a nedává tak smysl, aby jej tedy sám žalovaný zpochybňoval.

7. Z listinných důkazů a nesporných tvrzení stran byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Žalobce jako podnájemce uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne datum podnájemní smlouvu na maloobchodní prodejní prostory SF02a, SF02b a SF23 o podlahové ploše 184,98 m2 v obchodním centru anonymizováno, obec a číslo, anonymizována dvě slova číslo. Dle čl. I této smlouvy byl od datum oprávněn užívat prostory k provozování restaurace. Na základě Podnájemní smlouvy uhradil žalobce žalovanému částku 2.000.000 Kč jako Depozit – Jistotu, a to na účet bankovní účet (prokázáno Podnájemní smlouvou ze dne datum). Dne datum uzavřeli žalobce s žalovaným dodatek číslo k Podnájemní smlouvě, kterým si účastníci dohodli, že Podnájemní smlouva končí dohodou k datum s tím, že žalobcem uhrazený depozit ve výši 2 000 000 Kč nebude vrácen v plné výši, ale sníží se o částku, kterou žalovaný jako nájemce uhradil za 2. čtvrtletí roku rok za žalobce. Zbývající část depozitu se žalovaný zavázal žalobci vrátit do 30 dnů od vyúčtování všech plateb za rok rok právnická osoba, a to nejpozději do datum (prokázáno dodatkem k Podnájemní smlouvě ze dne datum).

9. Částky, o něž měl být depozit snížen, žalovaný vyúčtoval žalobci takto: a) částku nájemného za 2. čtvrtletí roku 2020 ve výši 20.241,24 EUR (=tj. částku 527.081,89 Kč) fakturou číslo b) částku poplatku za služby za 2. čtvrtletí rok ve výši 86.636 Kč fakturou číslo c) částku 27.049,60 Kč poplatek za marketing za 2. čtvrtletí roku rok fakturou číslo d) částku ve výši 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od datum do datum fakturou číslo (prokázáno citovanými fakturami). Výše částek účtovaných těmito fakturami v celkové výši 646 389,69 Kč nebyla mezi stranami sporná.

10. Nárok na přeplatek vyúčtování byl prokazován fakturami vystavenými žalovaným, a to fakturou číslo ze dne datum v níž je za období datum – datum deklarován přeplatek na elektřinu na částku 126.483,09 Kč, fakturou číslo ze dne datum, v níž je deklarován přeplatek na částku 42.245,93 Kč za vodné/stočné v období datum do datum, fakturou číslo ze dne datum, v níž je deklarován za období datum do datum přeplatek za poplatky a služby 12.735,82 Kč (prokázáno citovanými fakturami). K tomuto nároku žalovaný na druhém jednání (před koncentrací řízení) uvedl, že se nejedná o konečnou částku, neboť ještě v době konání tohoto jednání dne datum (tedy téměř dva roky po ukončení nájemního vztahu) dochází k předávání vyúčtování ze strany anonymizováno, z nějž se postupně zjišťuje, že ve skutečnosti žádný přeplatek žalobci nevznikl s tím, že toto své tvrzení následně konkretizuje a prokáže. Vzhledem k tomu, že to žalovaný iniciativně neučinil, byla mu usnesením ze dne datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací uložena povinnost formulovaná takto: Na jednání dne datum právní zástupkyně žalované uvedla, že napadá výši uplatněného nároku, neboť z doúčtování provedeného anonymizováno a doručeného žalované vyplynula odlišná výše výsledku vyúčtování služeb, než jak ji uplatňuje žalobce. Soud vyzývá žalovanou, aby toto tvrzení konkretizovala tak, že uvede přesnou částku, o níž měl být nárok uplatněný v žalobě změněn. Výrokem II. téhož usnesení bylo žalovanému uloženo navrhnout a poskytnout ke svému tvrzení důkazy. Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním ze dne datum, v němž žádnou konkrétní částku neuvedl, pouze přiložil složku blíže nespecifikovaných listin (označených např. jako faktury, interní doklady, tabulky apod.). Při jednání konaném dne datum soud žalovaného opětovně poučil a vyzval dle §118a odst. 1 a 3) O.s.ř., že je povinen vyčíslit konkrétní částku, o níž má být fakturace služeb změněna a k tomuto konkrétnímu tvrzení navrhnout důkazy, jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Na to právní zástupce žalovaného sdělil, že vyčíslit předmětnou částku není na místě schopen a požádal o poskytnutí lhůty ke splnění povinnosti, která mu však nebyla soudem udělena vzhledem k tomu, že byl o této povinnosti poučen písemně již před jednáním. S ohledem na absenci konkrétního tvrzení žalovaného tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl ohledně nesprávnosti/neúplnosti fakturace služeb břemeno tvrzení, provedení jím navržených důkazů (k neurčitým tvrzením) zamítl a vycházel ze správnosti fakturace tak, jak byla prokázána fakturami označenými žalobcem v žalobě a provedenými na ú.j. datum.

11. Ohledně tvrzeného nároku žalovaného na úhradu smluvní pokuty soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Z přílohy číslo k Podnájemní smlouvě označené jako Souhlas s podnájmem soud zjistil, že souhlas s podnájmem byl ze strany vlastníka prostor (anonymizováno) udělen za podmínky, že žalobce bude dodržovat povinnosti stanovené v konceptu Přípustného užívání, s tím, že v tomto je zcela vyloučena nabídka asijské kuchyně. Z čl. XIII. odst. 3 Podnájemní smlouvy soud zjistil, že tento zavazoval žalobce nabízet bufet obsahující pouze indickou, českou, mexickou a pakistánskou kuchyni. Pro případ porušení této povinnosti se žalobce zavázal zaplatit žalovanému smluvní pokutu ve výši 1.000.000 Kč. Žalovaný žalobce dopisem ze dne datum vyzval k nápravě porušení této povinnosti společně s vytčením dalších pochybení jako je dodržování hygienických předpisů, odstranění krabic se zbožím, aktualizace anonymizováno atd., které však již nebyly zajištěny smluvní pokutou (prokázáno výzvou z datum). Následně žalovaný žalobce dne datum vyzval k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč, v němž porušení povinnosti stanovené článkem XIII. odst. 3 Podnájemní smlouvy specifikoval takto: právnická osoba a mým klientem (tj. žalovaný) bylo dne datum a dne datum opakovaně zjištěno porušení článku XIII. odst. 3 podnájemní smlouvy ze dne datum a to nabízení v menu Speciální čínské polévky vedle povinné kuchyně (indické, české, mexické a pakistánské), která není smlouvou povolena. K tomuto bodu porušení smlouvy byla pořízena fotodokumentace viz příloha. V posledním odstavci výzvy pak je uvedeno, že„ čtyři kontroly právnická osoba a mým klientem (žalovaný) zjistily opakované porušování smlouvy ze dne datum, vyzývám Vás tímto k zaplacení dlužené částky odpovídající uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč. Tato částka je snížená o 50%, jelikož jste porušila ustanovení smlouvy mnohokrát“. K výzvě byly přiloženy fotografie jídel v polystyrenových krabičkách a účtenka ze dne datum na částku 178 Kč za položku Pork – mex a datum na částku 437 Kč za položky Pork - mex, Tostad as garnitas a Basmati rice (prokázáno výzvou k úhradě smluvní pokuty z datum včetně příloh). Soud dále provedl důkaz jídelníčkem (tj. nabídkou jídel spočívající ve fotografiích jídel a jejich názvech s uvedením cen) žalobce z předmětných dnů datum a datum. Z této nabídky zjistil, že neobsahuje položku označenou jako speciální čínská polévka, názvem nejbližší se soudu jevila pouze položka nazvaná jako„ speciální polévka“ se specifikací pikantní polévka s krevetami v chlebu za cenu 95 Kč, která byla vyobrazena jako vydlabaný klasický český kynutý bochník s tekutinou uvnitř. K tomuto důkazu se žalovaný vyjádřil tak, že žalobce skutečně nenabízel položku označenou jako Speciální čínská polévka, porušení jeho povinností však spočívalo v tom, že ve skutečnosti nabízel jiná jídla, než která byla inzerována, přičemž skutečná nabídka spočívala rovněž v nabídce„ zakázané“ čínské kuchyně, kromě ostatních typů kuchyně, která byla sjednána Podnájemní smlouvou.

12. Soud dále provedl důkaz e-mailovou komunikací mezi panem jméno příjmení, kterého žalovaný označil jako osobu mající na starosti porušování pravidel v objektu anonymizováno a žalovaným, a to zejména e-mail ze dne datum (tedy 18 dní od zahájení Podnájmu), v němž je uvedeno mj.„ opakovaně musím konstatovat, že podnájemce porušuje podmínky uděleného souhlasu a žádám o neprodlenou nápravu. Nabízení jídla i nadále jednoznačně vykazují orientální původ, není dodržován koncept indické či mexické kuchyně. Žádám o zpravení podnájemce.“ 13. Dále soud provedl důkazy e-mailovou komunikací mezi právními zástupkyněmi stran ohledně vrácení kauce, z níž zjistil, že právní zástupkyně žalovaného e-mailem ze dne datum sdělila právní zástupkyni žalobce, že žalobce má k dispozici dobropisy, z nichž vyplývají nesrovnalosti vyúčtování anonymizováno, které mají být hrazeny z depozita s tím, že jakmile se nesrovnalosti vyřeší,„ dá vědět“. Na to odpovídá právní zástupkyně žalobce tak, že nic nebrání tomu, aby s ohledem na dobu, která uplynula od ukončení nájmu, byla uhrazena část kauce alespoň ve výši 1 000 000 Kč. Dále e-mailem ze dne datum sdělila právní zástupkyně žalovaného právní zástupkyni žalobce, že žalovaný zaslal vyúčtování a požádal o odsouhlasení splátek pro vratku kauce. Zároveň žádá o sdělení bankovního účtu, na nějž má být hrazeno. V odpovědi z téhož dne právní zástupkyně žalobce sděluje, že žalobce neobdržel žádné vyúčtování ani žádost o souhlas se splátkami, s nimiž nesouhlasí a žádá o vrácení kauce ihned. Dále je sděleno číslo účtu. Z této komunikace soud zjistil, že ke dni datum žalovaný přisliboval úhradu vratky kauce po odečtení částek vyplývajících z vyúčtování, aniž by jakkoliv zmínil, že by oproti kauci měl v úmyslu započítat smluvní pokutu uplatněnou dopisem ze dne datum (prokázáno e-maily z uvedených dnů).

14. Dále soud provedl důkaz předžalobní výzvou dle §142 O.s.ř., která byla žalobcem žalovanému odeslána e-mailem ze dne datum a prostřednictvím datové schránky. Přijetí bylo potvrzenou žalovaným e-mailem ze dne datum (prokázáno výzvou a odpovědí na výzvu ze dne datum).

15. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstsatného, proto se k nim v tomto rozsudku nijak nevyjadřuje.

16. Ke svým tvrzením o oprávněnosti smluvní pokuty žalovaný navrhoval rovněž provedení důkazů výslechem pana jméno příjmení, paní příjmení, kterou označil jako osobu„ přes smluvní ujednání mezi anonymizováno a jinými nájemníky“ a výslechem statutárního orgánu žalovaného. Provedení těchto důkazů soud jako nadbytečný zamítl, stejně tak jako návrh žalobce na výslech paní příjmení jméno příjmení, která měla na starosti chod restaurace. To vše z toho důvodu, že měl za to, že z předložených listinných důkazů je možno věc spolehlivě rozhodnout a výslechy svědků a účastníků by byly v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Dále soud odmítl provést důkazy navržené po koncentrační lhůtě, a to důkazy navržené ve vyjádření žalovaného z datum a důkazy navržené žalobcem až při jednání datum (fotografie restaurace).

17. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

18. Podle § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1969 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

22. Podle § 553 odst. 1) o. z. platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

23. Podle § 554 odst. 1) o. z. §554 platí, že k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

24. Mezi žalobcem a žalovaným existoval právní vztah z podnájemní smlouvy, na jehož základě byl žalovaný oprávněn od datum do datum, kdy byl Podnájem ukončen dohodou, užívat prostory restaurace v objektu anonymizováno. V podnájemní smlouvě se zavázal pod sankcí smluvní pokuty, že bude nabízet pouze vymezené typy kuchyně. Žalobce složil žalovanému kauci ve výši 2 000 000 Kč, kterou se žalovaný písemně zavázal žalobci vrátit nejpozději do datum s tím, že je oprávněn si ponechat část kauce odpovídající tomu, co žalovaný za žalobce uhradil. Tyto částky žalovaný žalobci vyfakturoval v doložené výši 646 389,69 Kč, kterou žalobce nijak nesporoval. Žalovaný dále žalobci vystavil faktury na vyúčtovní služeb, z nichž vyplynul přeplatek na službách za období datum až datum v celkové výši 181 464,84 Kč. Žalovaný však svou povinnost vrátit vratnou část kauce nesplnil a bránil se tím, že oproti nároku na vrácení kauce započítává svůj nárok na smluvní pokutu a dále tím, že vyúčtování služeb je neúplné a vadné. Z uvedeného soud vyvodil, že žalovaný je dle zásady pacta sunt servanda nepochybně povinen splnit povinnost, kterou dobrovolně smluvně převzal a neoprávněně zadržovanou kauci žalobci vrátit. Obraně žalovaného spočívající v uplatnění nároku na smluvní pokutu soud nevyhověl z těchto důvodů: Žalobce byl k úhradě smluvní pokuty vyzván dopisem ze dne datum, kde je porušení smluvní povinnosti popsáno takto: právnická osoba a mým klientem (tj. žalovaný) bylo dne datum a dne datum opakovaně zjištěno porušení článku XIII. odst. 3 podnájemní smlouvy ze dne datum a to nabízení v menu Speciální čínské polévky vedle povinné kuchyně (indické, české, mexické a pakistánské), která není smlouvou povolena. Dále pak rovněž takto:„ čtyři kontroly právnická osoba a mým klientem (žalovaný) zjistily opakované porušování smlouvy ze dne datum, vyzývám Vás tímto k zaplacení dlužné částky odpovídající uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč. Tato částka je snížená o 50%, jelikož jste porušila ustanovení smlouvy mnohokrát“. Soud má předně za to, že vymezení porušení povinnosti žalobce je v uplatnění nároku na smluvní pokutu uvedeno natolik rozporně a nejasně, že nemůže nést žádné právní účinky. Z uvedených tvrzení totiž není zřejmé, zda je vyžadována smluvní pokuta za nabízení speciální čínské polévky ve dnech 24. 5. a datum, jak je uvedeno na začátku výzvy nebo ve čtyřech (blíže neurčených) případech, jak je uvedeno na konci výzvy a zcela nepochopitelná je pak konečná zmínka o 50ti% slevě z důvodu mnohočetného (opět nijak nespecifikovaného) porušení ustanovení smlouvy, když není jasné, proč by právě mnohočetné porušení smlouvy mělo být důvodem pro snížení a nikoliv zvýšení pokuty. Soud tak má za to, že uplatnění nároku na smluvní pokutu představuje ve smyslu §553 z. č. 89/2012 Sb. jednání neurčité, ke kterému se tak dle §554 z.č. 89/2012 Sb. o.z. nepřihlíží. Aniž by tak soud chtěl uplatňovat zásady přehnaného formalismu a i při respektování pravidla, že prioritu má vždy výklad zakládající platnost a účinnost právního jednání, nelze odhlédnout od skutečnosti, že bez ohledu na to, zda se kvalita„ určitosti“ vztahuje k vůli, nebo k projevu vůle (přičemž spíš mnohé nasvědčuje tomu, že je to právě vůle, co nutně musí být určité, srov. dále), je u právního jednání potřebné jednoznačně určit to, čeho se vůbec týká, resp. čeho se pak budou týkat právní následky právního jednání (srov. k tomu také např. § číslo, pokud jde o podstatné náležitosti smlouvy). V situaci, kdy předmětné uplatnění nároku na úhradu smluvní pokuty vymezuje porušení povinnosti žalobce ve dvou článcích diametrálně jinak (jednou nabízení konkrétního jídla ve dvou konkrétních dnech, následně pak buď s čtyřnásobným či mnohočetným nespecifikovaným porušením smlouvy, navíc s nepochopitelným uvedením padesátiprocentní slevy), není pak naprosto jasné, jaké jednání měl žalovaný v úmyslu sankcionovat. V takovém případě nemůže uplatnění smluvní pokuty přinášet žádné právní účinky již proto, že by pro právní jistotu účastníků nebylo jasné, jaké jednání již sankcionováno bylo a jaké nikoliv. Soud má za to, že tuto neurčitost pak nelze napravit ani žádným dodatečným výkladem. Soud pak dodává, že i v případě, že by bylo poslední (dle soudu zcela zmatečný) článek uplatnění nároku na smluvní pokutu možno posoudit jako samostatně oddělitelný a posuzoval věc tak, že byl uplatněn nárok na smluvní pokutu za dvojí porušení smlouvy ve dnech datum a datum, pak by dospěl k názoru, že nárok byl uplatněn neopodstatněně. V tomto článku je totiž žalobci vytýkáno výlučně nabízení pokrmu označeného jako speciální čínská polévka, přičemž z provedeného jídelníčku bylo nepochybně doloženo, že žalobce takový pokrm vůbec nenabízel. Tvrzení žalovaného, že pochybení zakládající nárok na zaplacení smluvní pokuty mělo spočívat v tom, že žalobce dlouhodobě servíroval jiné pokrmy, než které inzeroval v jídelníčku, se pak soudu jeví jednak jako zcela nepravděpodobné, jednak neodpovídá znění uplatnění nároku na smluvní pokutu. Soud rovněž přihlédl k tomu, že ještě téměř rok po uplatnění smluvní pokuty právní zástupkyně žalované nijak nezmiňovala, že by její klient měl v úmyslu částku vymáhat, natož započítávat oproti zadržované kauci. Požadavek žalované na zápočet smluvní pokuty tak soud vyhodnotil jako účelovou snahu oddálit povinnost k úhradě vratné části kauce a obranu žalované odmítl. Zcela pro úplnost pak soud dodává, že smluvní pokuta ve výši 2 000 000 Kč uplatněná vůči restauračnímu zařízení v době nejhlubší koronavirové krize by se mu i tak jevila jako zcela nepřiměřeně vysoká a v případě, že by nárok jako takový nezamítl do jeho základu, přistoupil by k jeho moderaci do téměř stoprocentní výše, což je postup, který žalobkyně z procesní opatrnosti navrhla.

25. Soud pak nevyhověl ani obraně žalovaného ohledně přeplatku na službách, a to zejména z procesních důvodů. Soud žalovaného nejdříve písemně, následně pak i na ústním jednání po poučení dle §118 a odst. 1, 3 O.s.ř. vyzval, aby sdělil konkrétní částku, o níž by měl být žalobou uplatněný nárok na uhrazení přeplatku na službách ponížen. Této výzvě žalovaný nevyhověl, žádnou částku ani výpočet soudu nesdělil a pouze poskytl svazek nejasně označených účetních dokladů. Soudu tak nezbylo než vyjít z výpočtu, který provedl a doložil žalobce. Soud v tomto směru poukazuje na to, že k opravě vyúčtování ostatně nepochybně došlo, neboť částka 5.622,20 Kč představující opravu vyúčtování vodného a stočného za období od datum do datum byla ze strany žalovaného vyfakturována a žalobcem uznána tím, že souhlasí s jejím stržením z kauce.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobci částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ohledně částky na vratku depozita od prvního dne prodlení se splacením dluhu, přičemž žalovaný se zavázal depozitum vrátit dne datum a první den prodlení tak nastal dne datum, co se týče částky odpovídající přeplatku na službách pak ode dne datum, neboť žalobce v předžalobní výzvě sám poskytl žalovanému lhůtu až datum, ačkoliv nájem skončil již v srpnu rok.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 283 572,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 86 754 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 535 075,15 Kč sestávající z částky 14 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 230 Kč za návrh na předběžné opatření po zahájení řízení dle § 11 odst. 2 písm. a) a. t., z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 7 230 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 14 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 14 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 162 660 Kč ve výši 34 158,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.